Výpis všech autorů

František Valoušek

Narozen 26.7.1863 ve Vřesovicích u Prostějova, zemřel 14.3.1932 v Kroměříži. Msgre., lidovecký politik a senátor. Publicista, beletrista, dramatik, autor spisu o manželství, překladatel z ukrajinštiny.

František Válka

Slovenský autor učebnic matematiky.

František Valach

Novinář, autor publikace o Tomáši Baťovi.

Eduard Vacek

Eduard Vacek je český prozaik, básník a publicista. Byl zakladatelem Patafyzického colegia v Teplicích na počátku 80. let. Mezi členy patafyzického kolegia patřila také básnířka Svatava Antošová, vedoucí hudební skupiny Už jsme doma Miroslav Wanek, fotograf Petr Kuranda a malíř Václav Lukášek. V roce 1986 bylo Kolegium policejně rozpuštěno a šéfredaktor sborníku byl uvězněn na 12 měsíců za „zjevnou neúctu ke společnosti“, které se měl dopustit vydáváním sborníku PAKO a publikováním článků, které hrubě urážely „budovatelské úsilí pracujícího lidu“. V 80. letech podepsal dokument HOS a přispíval do samizdatových časopisů Vokno, Jazzstop. Po výkonu trestu napsal autentickou knihu z vězeňského prostředí Občanský průkaz prosím . Po Sametové revoluci byl zvolen poslancem ČNR. Napsal řadu povídek, novel, pohádek, románů, črt, úvah a patafyzických studií, odborných, společenských a publicistických úvah . Je redaktorem a lektorem-zahlubovačem pražského patafyzického časopisu Clinamen a teplického patafyzického časopisu PAKO a členem výtvarné skupiny TERČ. Působil jako vedoucí redaktor odborných časopisů České vězeňství a Historická penologie, v současnosti spolupracuje s Libri prohibiti v Praze. Žije v Teplicích a v Praze. V nakladatelství Clinamen vydal: Je spoluautorem sborníku Hovnajs!, který také ilustroval, sborníku Jít pevně za svým imbecilem, Břitvou do klavíru, literárního sborníku Ode dna, Od břehů k horám, Alfred Jarry et la culture tchéque, Sever, západ, východ, Czech Literature at the Turn of the Millennium, atd. V roce 1997 byl oceněn Cenou Masarykovy akademie umění v Praze za uměleckou tvůrčí činnost, v témže roce získal Cenu K. H. Máchy za patafyzický román Sviňoďasi.

Desmond Varaday

Autor byl správcem přírodní rezervace ve východním Bečuánsku / později Botswana /.

Carl-Johan Vallgren

Narodil se 24. července 1964 v Linköping. Je nejen spisovatel, ale i hudebník a příležitostný herec. Vyrostl ve Falkenberg. Ve dvaceti letech odcestoval do Indie, odkud se vrátil s rukopisem, od švédského vydavatelství obdržel zálohu a knihu Nomaderna /Kočovníci/ dokončil. To bylo v roce 1987. O rok později vydává sbírku povídek, která částečně vznikala ve Francii a Španělsku. Mezi lety 1988 - 1990 žil v Lundu a Malmö, v roce 1991 se přestěhoval do Madridu. Po navrácení se do Skandinávie se usadil v Kodani, kde žil do roku 1993. Poté se přestěhoval do Berlína, kde žil do roku 2003. Nyní žije ve Stockholmu. Jeho knihy byly přeloženy do 25 světových jazyků. Obzvláště velké oblibě se těší v Německu, Rusku, Itálii a Španělsku. Vydal 10 knih a natočil 7 alb, objevil se v německém filmu \"Grosse Mädchen weinen nicht\" /Velké holky nepláčou/ a ve švédském filmu z roku 2006 Sök /Hledat/.

Bohumil Vavroušek

Bohumil Vavroušek byl český učitel a amatérský fotograf, který se věnoval především dokumentaci lidové architektury Československa. Narodil se v rodině Václava Vavrouška a Anny rozené Kaskové v usedlosti čp. 2 ve Slavětíně. V roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, což ovlivnilo jeho zájem o lidovou architekturu. Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Poté učil na venkovských školách na Novobydžovsku. V letech 1902–1903 absolvoval kurs kreslení pro učitele, který vedl profesor Alois Bouda. V roce 1908 nastoupil na měšťanskou školu na pražských Vinohradech. V letech 1926–1929 působil jako ředitel Štefánikovy koleje pro slovenské studenty v Praze. V roce 1909 podnikl první větší cestu se skupinou českých učitelů do Haliče. Z materiálů, které během cesty pořídil, vznikl průvodce Krakov, Lvov, Vělička, Zakopané, Varšava, Čenstochova . V roce 1910 navštívil Bukovinu. Fotografie pořízené během cesty byly otiskovány na pokračování v časopisu Zlatá Praha . Příspěvky upoutaly pozornost osobností, které se zabývaly lidovou architekturou. V roce 1913 navázal Bohumil Vavroušek spolupráci s Antonínem Podlahou, pro jehož edici Posvátná místa království českého pak pořizoval fotografie. Dále navázal kontakt s historikem umění Zdeňkem Wirthem. V roce 1910 navštívil poprvé Slovensko spolu se svým přítelem Adolfem Wenigem. Seznámil se zde a poté spřátelil s Pavolem Országhem Hviezdoslavem a Ľudovítem Riznerem. Sympatie ke Slovensku se později projevily tím, že se Vavroušek ujal role jednatele „Československé jednoty“ a byl rovněž spoluautorem prvních slovenských učebnic pro základní školu . Po přestávce vynucené první světovou válkou navštěvoval Slovensko a Podkarpatskou Rus téměř každý rok. Současně se věnoval dokumentaci lidových staveb v Čechách a na Moravě. Hlavní část jeho dokumentátorského díla spadá d...

Bartolomej Vavrík

Pôvodným povolaním inštalatér, neskôr technický úradník. V telovýchovnom hnutí začínal ako skaut v roku 1946. Základný značkársky kurz absolvoval v roku 1958 a od roku 1969 bol inštruktorom značenia. Predsedom okresnej komisie značenia v Žiline bol neuveriteľných 38 rokov . Bol lektorom turistických a značkárskych kurzov, spracoval turistický obsah viacerých turistických máp, bol autorom alebo spoluautorom niekoľkých turistických sprievodcov. Pôsobil ako cvičiteľ turistiky. Dlhé roky bol členom OV ČSTV a KV ČSTV v Žiline. Bol nositeľom mnohých telovýchovných ocenení, z ktorých hodno spomenúť Tyršov odznak zdatnosti a vyznamenania za rozvoj turistiky. Svoju lásku k prírode a oddanosť turistike dokazoval účasťou na náročných podujatiach, ako boli zimné prechody Slovenským rajom, či nočné prechody cez Malú Fatru, absolvoval výstup na 22 štítov Vysokých Tatier. Bol držiteľom OTZ I. triedy a zlatého odznaku turista značkár.

Antonín Václavík

Narozen 12.7.1891 v Pozlovicích u Uherského Brodu, zemřel 4.12.1959 v Brně. PhDr., etnograf, práce z oboru.

Anna Varská

Česká spisovatelka.

Alexander Vaško

Prozaik - detektivní, dobrodružná a cestopisná literatura, romány pro mládež.

Albert Válek

Narozen 16.4.1925 v Přešticích, zemřel 18.11.1995. MUDr., DrSc., docent II. interní kliniky lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru nefrologie.

Zuzana Vaňková

Zdeněk Vávra

Narozen 8.4.1927 v Opavě, zemřel 16.11.2000 v Praze. Ing., architekt, ceny za rekonstrukci Národního divadla, práce z oboru.

Zdeněk Vašíček

Zdeněk Vašíček byl český filosof, esejista, historik, archivář, archeolog, disident a prvosignatář Charty 77. Rodinné kořeny vycházely z Kyjova, kde měl jeho otec Květoslav Vašíček na náměstí železářství. Jeho mladší bratr byl Pavel Vašíček. V roce 1957 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory filosofie a historie. Po ukončení školy nastoupil do kroměřížského archivu, kde působil v letech 1957–1959. Následovaly pracovní zkušenosti v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově a v Moravském zemském muzeu v Brně . V letech 1966–1968 absolvoval postgraduální studium muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, doktorát složil na Filozofické fakultě University Palackého v Olomouci roku 1970. V roce 1966 se stal členem KSČ, roku 1970 byl ovšem vyloučen. V letech 1972–1973 byl vězněn za trestný čin podvracení republiky, poté byl podmínečně propuštěn. Byl iniciátorem pozdravného dopisu československých politických vězňů Světovému mírovému kongresu v Moskvě v říjnu 1973 a spolu s Janem Tesařem hlavním organizátorem jeho ilegálního odeslání na Západ. Dopis byl na kongresu zveřejněn západními delegáty. Od propuštění z vězení až do své emigrace v roce 1981 byl zaměstnán na pozici dělníka. Jako jeden z prvních podepsal dokument Charta 77. V zahraničí žil v několika zemích, postupně přednášel na univerzitách v Římě, Cambridgi, Bochumi a Paříži, po sametové revoluci působil také na domácích vysokých školách v Brně a Praze. V letech 1998–2005 byl členem oborové rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro dějiny české literatury a teorii literatury. Je laureátem Ceny Revolver Revue za rok 2000, Ceny F. X. Šaldy a Ceny Ferdinanda Dobrotivého za rok 2006. Publikoval v češtině, francouzštině, angličtině a italštině, některé stati vydával v samizdatu. Publikace o archeologii vydával ve spolupráci s Jaroslavem Malinou a pod jeho...

Zdeněk Václavík

Narozen 23. 8. 1917 v Přelouči . Novinář, účastník 2. zahraničního odboje ze západu, spisovatel, autor knih s válečnou tematikou.

Zdena Valentová

Vladimíra Valová

Vladimíra Valová je česká spisovatelka. Pracovala jako redaktorka regionálního Deníku, v současnosti pracuje v třebíčském knihkupectví. Povídky začala psát kolem roku 2009, některé publikovala časopisecky v Hostu, v roce 2017 jí ve stejnojmenném nakladatelství vyšla debutová sbírka povídek.

Vladimír Vávra

Vladimír Vávra byl československý zápasník, reprezentant v řecko-římském stylu. V roce 1928 vybojoval na olympijských hrách v Amsterodamu 5. místo v lehké váze. V roce 1928 vybojoval národní titul v kategorii do 67 kg, v letech 1931 a 1932 v kategorii do 79 kg.

Vladimír Vašut

Vladimír Vašut se narodil 26. března 1931 v Dolních Marklovicích. Studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a posléze taneční teorii na divadelní fakultě Akademie múzických umění. Koncem šedesátých let byl dramaturgem Státního divadla Brno, od roku 1984 až do roku 1994 působil jako dramaturg Pražského komorního baletu. Vašut napsal nespočet kritik a studií do domácího i zahraničního tisku, je také autorem několika knih a učil na Filozofické fakultě UK v Praze a na Taneční katedře hudební fakulty AMU. Zemřel 2. 3. 2017.

Vladimír Valenta

Narozen 28. 5. 1923 v Praze, zemřel 13. 5. 2001 v Edmontonu . Filmový scénárista, dramaturg, herec, novinář a pedagog.

Vladimír Valenta

Bezbřehý snílek, přesvědčený idealista, nenapravitelný fantasta, horlivý krasomil a věčný optimista. Milující táta a manžel, malíř, grafik, fotograf, kameraman a "zapisovatel paní Fantazie"

Vladimír Vácha

Narozen 26.12.1906. Typograf.

Vladimír Vacátko

Narozen 2.12.1985 v Liberci. Sociolog, žurnalista, básník a prozaik.

Věra Vávrová

Doc. Ing. Věra Vávrová, CSc. . Absolventka Vysoké školy ekonomické oboru ekonomika průmyslu se zaměřením na organizaci a řízení výroby a postgraduálního studia pedagogika ekonomických předmětů. Řadu let působila v praxi v oblasti telekomunikací, kde se zabývala zejména otázkami organizace a řízení. Od roku 1985 je trvale na FEL ČVUT. Působí ve všech formách pedagogické činnosti na fakultě, podílí se i na vzdělávání dospělých. Její publikační činnost reprezentuje řada knih , překlady odborných knih z oblasti managementu a marketingu, učebnice a příručky pro vzdělávání, skripta a řada odborných statí, článků a recenzí, příspěvků na tuzemských i zahraničních konferencích. Výzkumná činnost v oblasti managementu, marketingu a managementu výroby. Spoluřešitelka dílčího úkolu z oblasti managementu výroby a nákupu v rámci výzkumného záměru fakulty, spoluřešitelka výzkumů podporovaných GAČR, odborná spo lupracovnice na dalších grantech. Je členkou Hlavního výboru České marketingové společnosti, členkou zkušební komise Českého institutu pro marketing a spolupracovnicí řady redakcí a dalších odborných institucí.

Vasilis Vasilikos

Vasilis Vasilikos - Βασίλης Βασιλικός - narozený 18. listopadu 1934 v Kavale na ostrově Thasos jako syn člena řeckého parlamentu je velmi plodný a známý řecký spisovatel a diplomat. Dětství prožil v Soluni, kde také absolvoval právnickou školu. Po ukončení studia se přemístil do Athén, kde působil jako novinář. Po převzetí moci vojenskou juntou v roce1967 byl pro svou politickou angažovanost nucen odejít do exilu do Evropy, kde strávil sedm let. Po návratu do vlasti působil v letech 1981 – 1984 jako generální ředitel řeclé státní televize na kanálu ET1, od roku 1996 působil jako velvyslanec Řecka při UNESCO. Jako autor je neobyčejně plodný, vydal přes stovku různých knih včetně románů, her, poezie, povídek, esejů… Jeho rané práce mají výrazné autobiografické rysy, nesou znaky četného experimentování s různými styly . Největší proslulost mu získal jeho politický román „Z“, který mu přinesl mezinárodní věhlas, byl přeložen do 32 jazyků a v roce 1962 byl oceněn literární cenou "Sixties" . Kniha byla v roce 1967 zakázána. Na jejím základě natočil režisér Costa Gavras film s Yvesem Montandem a Jean Louisem Trentignantem v hlavních rolích. Film získal v roce 1969 cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes . Jeho pozdější práce bezprostředně odrážejí jeho politické a sociální myšlenky.

Van Gool

Ilustrátor a spoluautor publikací pro děti.

Václav Vavroušek

Kulturně-politické publikace o východočeském kraji.

Václav Vaško

Český diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a autor knih zabývajících se dějinami katolické církve v komunistickém Československu. Václav Vaško se narodil 26. dubna 1921 ve Zvolenu. Jeho otec, JUDr. Václav Vaško, byl zaměstnancem ministerstva spravedlnosti a generálním sekretářem Obchodní a průmyslové komory v Banské Bystrici. Oba rodiče byli praktikující katolíci, mladý Václav v dětství, stráveném v Banské Bystrici, denně zakoušel napětí mezi národnostními i náboženskými skupinami zdejší společnosti. To se pak jen stupňovalo s rostoucí politickou nestabilitou ČSR. V červnu 1941 odmaturoval a byl přijat na bratislavskou Vysokou školu obchodní. V roce 1943 se stal členem katolického hnutí „Rodina“, vedeného prof. Kolakovičem. Zúčastnil se Slovenského národního povstání, byl zajat Wehrmachtem, zatčen gestapem a vězněn v Banské Bystrici. Po válce vstoupil do čs. diplomatické služby a stal se atašé v Moskvě. Ruštinu ho zde doučovala Irina Jukovová, jejíž otec Konstantin Jukov byl popraven během stalinských čistek v roce 1938. Po několika měsících se s ní Vaško oženil. V březnu 1946 byl odvolán do Prahy v souvislosti s falešným obviněním otce z protistátní činnosti, manželce nebylo povoleno vycestovat ze SSSR. V září 1946 se manželům Vaškovým narodila dcera Marija, její otec se do Moskvy vrátil až rok poté. Po komunistickém převratu si z obavy před odvoláním domů a dalším rozloučením rodiny podal přihlášku do KSČ . V roce 1949 byl na žádost Sovětů odvolán, manželce s dítětem opět nebylo povoleno vycestovat. V roce 1951 byl Vaško propuštěn z MZV, neboť neprošel kádrovými prověrkami . Poté pracoval jako dělník na stavbě letenského tunelu. 5. února 1953 byl zatčen a rok držen ve vazbě. 3. března 1954 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajnou velezradu ke 13 letům vězení. Postupně vystřídal věznici na Pankráci, pracovní tábor Nikol...

Václav Valenta

Narozen 26.9.1857 v Bučovicích. Redaktor moravského tisku, autor pamětí.

Tomáš Vaňásek

Narozen 26.1.1963 v Hradci Králové. MUDr., internista, práce z oboru.

Terézia Vansová

Terézia Zuzana Vansová byla slovenská spisovatelka, představitelka první generace realismu na Slovensku, zakladatelka ženského časopisu Dennica, funkcionářka ženského spolku Živena, podporovatelka ochotnického divadla a etnografka. Pocházela ze šlechtického rodu Medveckých z Medvedzieho a Malého Bysterca , její otec byl evangelický farář Samuel Medvecký. Její rodina měla velký vliv i na její literární činnost. Měla šest sourozenců, z nichž např. její sestra Adéla byla manželkou spisovatele Jána Čajaka a později Pavola Dobšinského. Byla starší z dvojčat – podle zápisu v matrice se narodila o 9. hodině večerní, mladší bratr Juraj Anton se narodil hodinu po ní. Den po narození dostala při křtu jména Terézia Zuzana. Vzdělání získala nejprve v lidové škole ve Zvolenské Slatině, později na soukromé dívčí škole K. Orfanida v Banské Bystrici a v Rimavské Sobotě, ale také samostudiem. V roce 1875 se provdala za evangelického faráře Jána Vansu a odstěhovala se za manželem do Lomničky , kde začala psát první básně a prózu nejen ve slovenštině, ale i v němčině. Po přestěhování na Rimavskou Pílu se začala aktivně věnovat své spisovatelské kariéře. Její manžel Ján Vansa byl, jako její otec, evangelický kněz. Od roku 1911 žila po manželově penzionovaní v Banské Bystrici. Kromě toho, že jí osud nepřál a přišla o nejbližší , ji postihly i existenční problémy, se kterými musela zápasit. Byla zakladatelkou, redaktorkou a později i majitelkou prvního ženského časopisu na Slovensku Dennica , do kterého přispívali mladí básníci (Ivan Gall, Ivan Krasko...

Steve Vance

Americký autor hororů a komiksů.

Štefan Valentovič

Slovenský biograf, kompilátor a redaktor.

Sláva Vaneš

Fotograf. Vyučil se u otce a spolu s ním pracoval v jeho ateliéru . Po znárodnění se stal fotografem výrobního družstva Fotografia a později vedl fotooddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Proslavil se snímky z osvobození Plzně americkou armádou v r. 1945.

Silvio Varviso

Silvio Varviso byl švýcarský dirigent proslulý svou interpretací opery. Narodil se 26. února 1924 v Curychu a jeho významná kariéra trvala několik desetiletí i kontinentů. Varviso debutoval jako dirigent v roce 1949 a v padesátých a šedesátých letech 20. století se spojil zejména se Stuttgartskou operou. Známá byla i jeho spolupráce s Pařížskou operou a Švédskou královskou operou.

Silvia Vaculíková

Slovenská fotografka.

Sebastiano Vassalli

Sebastiano Vassalli byl italský literární kritik a spisovatel, jenž se stal v roce 1990 za dílo La chimera laureátem italské literární ceny Strega. Byl členem italské avantgardní literární skupiny Gruppo 63. Narodil se v Janově, jeho matka byla z Toskánska, otec pak pocházel z Lombardie. Studoval na filozofické fakultě v Miláně, posléze se věnoval učitelské profesi v Novaře, kde prožil svoje dětství. Ve svých dílech pranýřoval italskou společnost; žánrově se věnoval psaní historických románů. V roce 1990 se stal za dílo La chimera také finalistou italské literární ceny Campiello. Zemřel v roce 2015 po delší vážné nemoci v hospici v provincii Alessandria na severu Itálie. Ve stejném roce byl i nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Pod českými překlady Vassalliho děl z let 1996–2017 je podepsána česká romanistka Kateřina Vinšová.

Šárka Vaiglová

Autorka knih kuchařských předpisů.

S Vavroušková

Růžena Váňová

Narozena 28.10.1946 ve Vysokém nad Jizerou. Vysokoškolská pedagožka, zabývá se dějinami pedagogiky a výchovy.

Růžena Vacková

Růžena Vacková byla česká teoretička a historička umění, divadelní kritička a pedagožka, věnovala se také archeologii. Pocházela z rodiny lékaře a spoluzakladatele Čsl. červeného kříže. Studovala na klasickém gymnáziu ve Vyškově a maturovala na gymnáziu v Brně roku 1920. Dopisovala si s Jiřím Wolkerem, ale pro jeho levicové zaměření brzy kontakty přerušila. Dále absolvovala studia klasické archeologie , dějin umění a estetiky a dějin divadla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1923 pracovala jako asistentka Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, po habilitaci tam od roku 1930 přednášela jako soukromá docentka klasické archeologie, roku 1945 byla jmenována profesorkou se zpětnou platností od roku 1941. V letech 1934–1942 publikovala své divadelní kritiky v Národním středu. Recenzovala knihy Mukařovského, archeologické edice, divadelní premiéry, spisy Komenského, vedla dlouhé polemiky s časopisem Volné směry. Roku 1942 nacisté zatkli jako účastníky odboje jejího bratra a švagra a roku 1944 je popravili. Počátkem roku 1945 byla zatčena "pro přípravu velezrady" i Růžena Vacková, odsouzena k trestu smrti a do roku 1945 vězněna nacisty. Popravě unikla díky květnovému povstání. Za války se spřátelila s katolickým knězem a teologem Josefem Zvěřinou a konvertovala ke katolicismu. Od roku 1942 pracovala na díle Výtvarný projev v dramatickém umění, ale musela z něj vynechat některá jména a neměla k dispozici dostatečné písemné zdroje. Kniha vyšla až roku 1948, ale je záhy byla stažena a ze širšího povědomí takřka vymazána. V letech 1946–1948 byla ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Společně s Josefem Zvěřinou, Otou Mádrem, Alexandrem Heidlerem, Václavem Vaškem a dalšími se již těsně po skončení války zapojila do Katolické akce – vzdělávacích kroužků pro studentskou mládež, inspirovaných chorvatským jezuitou Tomislavem Kolakovičem. V čas...

Rostislav Vaněk

Rostislav Vaněk je český typograf, grafický designér, tvůrce písma a vysokoškolský pedagog. Studoval v letech 1960–1964 na SPŠ grafické v Praze u Vladimíra Ringese a mezi lety 1964–1970 ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslovév Praze v ateliéru Karla Svolinského. Na téže škole působil od roku 1971 jako odborný asistent Eugena Weidlicha ve Speciálním ateliéru propagační tvorby a plakátu. Mezi roky 2001–2014 působil na VŠUP v pozici vedoucího ateliéru Grafický design a vizuální komunikace, v roce 2006 mu byl udělen akademický titul profesor. V roce 1974 stál spolu s Oldřichem Hlavsou a Jiřím Rathouským u vzniku sdružení Typo&. Roku 1976 se stal vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1985. Spolupracoval s nakladatelstvími Artia, Odeon, Albatros aj. V roce 1995 inicioval založení TypoDesignClubu. Je určující osobností české písmolijny Signature Type Foundry založené roku 2008. Prostřednictvím moderní typografie i kaligrafie zasa­huje do celé šíře současného grafického designu od knih, plakátů, řešení výstavních prostor, piktogramů až po vizuální komunikaci. Je autorem písem Clara Sans , Meridianus , Haven aj. Roku 1977 se podílel na vizuálním řešení interiéru budovy ČKD na Můstku, kterou navrhla architektka Alena Šrámková. Je autorem informačního systému pražské MHD, vizuálního stylu a loga ČSOB a ČSA.

Rodolfo Pérez Valero

Narozen 3.5. 1947. Kubánský prozaik, autor detektivek.

Robert Válka

MUDr. et Mgr., rehabilitační lékař, propagátor kinesiotapingu, podílí se na zdravotnickém zabezpečení českých reprezentantů na vrcholných sportovních akcích.

Raf Vallet

Francouzský spisovatel, novinář a scénárista.

Rachel Van Dyken

Americká spisovatelka, autorka milostných příběhů. Žije v Idahu se svým manželem a synem.

Přemysl Vanke

Přemysl Vanke je český malíř, grafik a ilustrátor. Původně moravský rod drobné úřednické šlechty se v 17. století usadil v Jižních Čechách se sídlem v Ostrolovském Újezdě. Narodil se do rodiny umělecky založeného odborného učitele měšťanských škol a propagátora skautingu v Opavě Václava Jana Vankeho a Marie Dominiky, roz. Tiché v Opavě-Kateřinkách, dětství prožil v Opavě, kde byl také členem a později vedoucím tamního 2. skautského oddílu. Po absolvování obecné školy studoval v letech 1934-1938 České reálné gymnasium v Opavě, maturitu složil po záboru pohraničí v Táboře. V roce 1939 absolvoval jako skautský vedoucí Českou Lesní školu na Sázavě, vedenou zemským náčelníkem Junáka MUDr. Josefem "Akelou" Cyvínem . Myšlenkám skautingu zůstal věrný po celý život, po obnovení Junáka v roce 1989 se podílel na rozvoji estetické výchovy mládeže v jeho kulturní skupině. Od mládí se zabýval sportem, hrou na klavír, kresbou a malbou. V roce 1940 byl zapsán na Umělecko-průmyslovou školu v Praze . Studoval v ateliérech profesorů Františka Kysely a Josefa Nováka. V roce 1959 se oženil s Alenou, roz. Šáchovou z Petrovic u Sedlčan, svatebním svědkem byl jeho spolužák Jiří John. Syn PhDr. Ondřej Vanke, LL.M, MBA, věrný rodinné skautské tradici, se narodil v roce 1961 v Praze. Přemysl Vanke se v Praze hojně stýkal s názorově blízkým, o generaci starším Prof. Josefem Charvátem, s nímž se znal již z předválečného skautingu a který byl jeho sousedem z Ostrovní ulice. V 70. letech rodina zakoupila letní chatu v Bělčicích u Blatné, okolní kraj se stal umělcovou vděčnou inspirací pro krajinářskou tvorbu a podnětem k celoživotnímu přátelství s básníkem a spisovatelem Ladislavem Stehlíkem. Umělecky i lidsky měl blízko ke svým spolužákům a spolupracovníkům, s nimiž ho pojilo celoživotní přátelství, ...

Petr Vaďura

Narozen 20. 7. 1945 v Praze, zemřel 27. 11. 1974. Architekt, člen SIALu, teoretik architektury, práce z oboru.

Peternelle Van Arsdale

Americká redaktorka, autorka románu.

Peter Valo

Slovenský prozaik, satirik, dramatik, scenárista a publicista. Zabývá se vojenskou historií a dějinami.

Peter Valček

Slovenský spisvatel.

Pavlína Vajčnerová

Narozena 1970 ve Strážnici. Publicistika o českém filmu, autorka biografie o Gustavu Nezvalovi.

Patrizia Valsecchi

Italská autorka příručky s výtvarnými náměty.

P. J Var

Mojmír Vacek

Narozen 14.1.1930 v Praze, zemřel 12.10.1985. Prof., MUDr., DrSc., stomatolog, práce z oboru.

Miroslav Vaněk

Narozen 18. 12. 1923 v Praze, zemřel 19. 3. 2001. PhDr., CSc., profesor psychologie na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Miloš Vaněček

Narozen 9.2.1889 v Jičíně, zemřel 21.3.1954 v Praze. Ing. architekt, RTDr., profesor pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oboru bytové výstavby.

Milan Valach

PhDr. Milan Valach, Ph.D., byl český filozof, etik a pedagog. Působil na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel filozofii, etiku a jejich dějiny. Milan Valach byl výrazným představitelem české interpretace přímé demokracie a zaměstnaneckého vlastnictví, jejich zastáncem a propagátorem. Ve svých názorech vycházel z kritiky současného neoliberálního kapitalismu a jeho projevů zejména v České republice. Zabýval se také teorií a dějinami totalitních systémů, marxismem, problematikou ekologické krize a rozpory kapitalistického systému. Počátkem roku 2001 založil Hnutí za přímou demokracii , společně s Jiřím Polákem a skupinou přátel, scházející se v brněnské kavárně Slavia. Milan Valach je pohřben v hrobě č. 93 na hřbitově v Brně-Líšni. Nachází se poblíž jihovýchodního rohu areálu hřbitova, ve skupině označené cedulí "urnový háj 2".

Milan Váchal

Narozen 1965 v Plzni. Fotograf.