Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 301 - 360 z celkem 4730 záznamů

Antonín Václavovič
Antonín Václavovič . Technik, konstruktér a technolog, práce z oboru strojírenské technologie.
Více od autora
Alena Vlčková
Narozena 14. 11. 1942 v Chuchelně u Semil, zemřela 6. 6. 2011. Nakladatelská redaktorka , překladatelka z litevštiny a ruštiny, z němčiny překládala populárně-naučné knihy, autorka kuchařských knih a praktických příruček.
Více od autora
Zdeněk Vančura
Narozen 11.1.1903 v Praze, zemřel 5.5.1974 tamtéž. PhDr., DrSc., profesor americké literatury a kultury na Universitě Karlově v Praze, ředitel Ústavu jazyků a literatury Československé akademie věd v Praze, člen korespondent Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru dějin americké a anglické literatury, filosofie, ekonomie, autor slovníků a čítanek, publikoval též anglicky. Překladatel z angličtiny a němčiny.
Více od autora
Vlastimil Vinter
Narozen 29.1.1921 v Liberci. PhDr., CSc., historik umění, publikace z oboru.
Více od autora
Vercors
Vercors je pohoří nacházející se ve Francii v departementech Isére a Drôme. Masiv je vápencový a svou svérázností je v rámci francouzských alp ojedinělá. Nejvyšším vrcholem je Grand Veymont . Oblast Vercors je symbolem za hnutí odporu proti německé říši za druhé světové války. Svůj pseudonym si podle ní zvolil spisovatel Jean Bruller. Jedná se o vápencovou náhorní planinu vyzdviženou do průměrné výšky 1500 metrů. Ta je rozdělena mnoha vodními toky do hlubokých kaňonů . Celá oblast je velmi vyhledávána speleology pro své krasové planiny, jež jsou pokryty četnými závrty, škrapy či jeskyněmi. Voda zde ve vyvěračkách vyhlubuje hluboké propasti či soutěsky. Geomorfologicky se pohoří dělí na dvě části. Vyhledávanější je centrální část, kde se nalézají nejvyšší vrcholy. Druhá, méně známá a tudíž ne tolik nepopulární je západní část pohoří. Na jihu masivu leží jistě nejpohlednější hora pohoří a jeho symbol - Mont Aiguille . Poblíž města Die se nabízejí jedinečné scenérie v Cirque d´Archiane. Světově proslulé propasťovité jeskyně Gouffre Berger se nacházejí právě v masivu Vercors na planině Sornin. Ještě po druhé světové válce byl největší z propastí svou hloubkou -1141 m označována za nejhlubší na světě. Na ploše 135 000 ha byl v roce 1970 vyhlášen přírodní park Parc naturel regional du Vercors. Původní horskou, divokou přírodu zde chrání přísné předpisy, které zakazují jakýkoli zásah člověka i třeba stavby turistických chat.
Více od autora
Valburga Vavřinová
Narozena 22.5.1968 v Praze. Historička, památkářka, spisovatelka, autorka publikace o vánočních zvycích.
Více od autora
Václav Ventura
doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. Studium: 1970 - 82 - studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze, t.č. v Litoměřicích, Universitas vitae , studium na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze 1982 - státní závěrečné zkoušky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze 1997 - obhajoba disertační práce De votis monasticis. Elementa biblica et philosophica na Evangelické teologické fakultě v Praze Zaměstnání: 70. a 80. léta - zdravotnický pracovník, vychovatel mentálně postižených, pracovník na archeologickém výzkumu , knihovník od 1990 - redaktor Teologických textů, odborný asistent na 1. lékařské fakultě UK v Praze , odborný asistent na CM teologické fakultě UP Olomouc , 2001 - habilitace na CMTF UP v Olomouci, habilitační práce: Jan Evangelista Urban. Sonda do české teologie a spirituality, od 2002 - vedoucí katedry filosofie a patrologie CMTF UP v Olomouci.
Více od autora
Václav Vašek
Sloužil ve vysoké funkci u stíhacího letectva. 22. února 1994 vykonal poslední let jako vojenský pilot a krátce na to se mu uzavřela jedna jeho životní a profesní etapa vojenského pilota. V té době na postu náčelníka odboru bojové přípravy letectva GŠ AČ a odešel jako plukovník do zálohy. Následovala další profesní více než patnáctiletá etapa civilního dopravního pilota-kapitána. Jeho další působení opět souvisí s letectvím a může zde uplatnit zkušenosti v míře vrchovaté. Zastává funkci inspektora bezpečnosti na Úřadu civilního letectví..
Více od autora
Tarjei Vesaas
Tarjei Vesaas byl norský spisovatel, představitel modernismu. Vydal dvacet románů, čtyři sbírky povídek, šest sbírek básní a tři divadelní hry. Pocházel ze selského rodu z Vinje. V Telemarku žil celý život a své literární texty také vždy psal místním dialektem, ovšem nebyl autorem regionálním, naopak ho vždy lákala univerzální témata. Začínal venkovským realismem . Postupně však přidával silný psychologický rozměr a silnou metaforou. Vrcholem této nové linie se stal román Dům v temnotách , kde se vyrovnával ze zkušeností života v okupovaném Norsku během druhé světové války. Téma narušené komunikace mezi lidmi dominuje v románu Bělidlo ve Vesaasově nejoceňovanějším románu Ptáci , jehož hrdinou je vesnický blázen, i v románu Ledový zámek , za který získal Literární cenu Severské rady.
Více od autora
Suzanne Vega
Suzanne Vega je americká zpěvačka a skladatelka proslulá svou eklektickou hudbou inspirovanou folkem. Stala se vůdčí osobností folkového hudebního obrození na počátku 80. let 20. století díky svému debutovému albu " Suzanne Vega ," které vyšlo v roce 1985. Její kariéra výrazně nabrala na obrátkách po vydání druhého alba "Solitude Standing" v roce 1987, které obsahovalo hitové singly "Luka" a "Tom's Diner". První jmenovaná píseň jí přinesla uznání kritiků a široké uznání za citlivé ztvárnění zneužívání dětí.
Více od autora
Petr Vybíral
Narozen 1966 v Jihlavě. Bohemista, pedagog, jazykový redaktor. Zabývá se spisovností, sociolingvistikou, češtinou v médiích, argumentací.
Více od autora
Petr Vopěnka
Petr Vopěnka byl český matematik a filozof. V matematice přispěl zejména svojí prací v oboru teorie množin. Je zakladatelem takzvané alternativní teorie množin a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů. V letech 1990–1992 byl ministrem školství. Narodil se v roce 1935 v Praze. Oba jeho rodiče byli středoškolskými učiteli matematiky. Studoval na gymnáziu v Ledči nad Sázavou a poté na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním diplomantem významného českého matematika Eduarda Čecha. Po dokončení studia získal zaměstnání na téže fakultě, v roce 1965 byl jmenován docentem, a v roce 1967 doktorem věd. Mezi lety 1966 a 1969 byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry matematické logiky. V roce 1968 schválila vědecká rada Univerzity Karlovy jeho jmenování profesorem, ale kvůli politické situaci k němu došlo až v roce 1990. V sedmdesátých letech založil a společně se svými studenty rozvinul alternativní teorii množin . V osmdesátých letech se začal zabývat filosofickými a historickými otázkami matematiky, ve kterých nejde o běžné pojetí historie, ale spíše o ukazování vůdčích myšlenek určitého období a promýšlení jejich odkazu do doby současné. Pozornost P. Vopěnky se zaměřovala zejména na geometrii a počátky teorie množin, zvláště na odkaz B. Bolzana. Jeho filozofické dílo se věnuje filozofickým otázkám vědy, obzvláště matematiky, a je výrazně ovlivněno Husserlovou fenomenologií. V roce 1983 založil na matematicko-fyzikální fakultě veřejný filosofický seminář, na nějž zval k přednáškám myslitele, kteří v té době jinde svobodně přednášet nemohli , a proto byl prostřednictvím studentů-agentů sledován Státní bezpečností. V létě 1989 patřil k zakládajícím členům Kruhu nezávislé inteligence. V roce 1990 byl jmenován p...
Více od autora
Petr Vokáč
Narozen 1972. Historik, věnuje se náboženství starých Slovanů a období středověku v Čechách.
Více od autora
Pavel Vosoba
Ing. Pavel Vosoba, CSc. je poradcem a spolumajitelem poradenské společnosti M.C.TRITON, s.r.o. V posledních letech se věnuje obchodu a rozvoji zákaznického přístupu u společností poskytujících služby.
Více od autora
Pavel Vítek
Narozen 8.1.1960 v Praze. MUDr., onkolog, odborné práce z oboru radiobiologie.
Více od autora
Otakar Vrána
Narozen 18.12.1915 v Kněžmostu u Mnichova Hradiště, zemřel 1.5.1975 v Praze. RNDr., docent ekonomické geografie, publikace z oboru.
Více od autora
Orchester Karel Valdauf
Více od autora
Olga Vomáčková
PhDr., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, germanistka, zaměřená na výuku lexikologie a frazeologie.
Více od autora
Miroslav Valenz
Středoškolský učitel češtiny a dějepisu, spoluautor učebnic literatury.
Více od autora
Marie Vlková
Narozena 1957. Pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce biologie.
Více od autora
Mallanága Vátsjájana
Mallanága Vátsjájana byl indický mnich a filosof, který žil v období Guptovské říše a který je podle tradice autorem staroindické klasické příručky erotiky Kámasútra. O Vátsjájanově životě není prakticky nic známo.
Více od autora
Ludvík Večeřa
Narodil se roku 1918 ve Velkém Meziříčí, zemřel předčasně v Praze, v roce 1975. Byl vyučeným ovocnářem, ale věnoval se ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích především růžím. S obdivuhodnou akribií zkoumal progresivní metody šlechtění a pěstování růží, výsledky své práce průběžně publikoval. Věnoval se testování světového sortimentu a pochopitelně i šlechtění, vytvořil téměř dvacet nových sort, ne u všech stihl, bohužel, osobně dokončit uznávací řízení. Velice záslužná je pak Večeřova činnost na poli organizace odborného života, připomeňme, že byl jedním z hlavních iniciátorů založení našeho Rosa klubu.
Více od autora
Lenka Vybíralová
Narozena 6.2.1954 v Jičíně. Knižní a časopisecké ilustrace pro děti, animované filmy, spolupracuje s nakladatelstvím Albatros.
Více od autora
Lenka Vachalovská
Narozena 31. 5. 1961. PhDr., CSc., učitelka němčiny a ruštiny, autorka učebnic německého jazyka, překladů z němčiny.
Více od autora
Ladislav Vlasák
Narozen 7. 12. 1963 v Ústí nad Labem. Autor námětů ke kresleným vtipům. Spolupracuje s kreslířem Petrem Maděrou.
Více od autora
Karol Vaculík
Karol Vaculík sa narodil 11. januára 1921 ako prvé z piatich detí mladým novomanželom Vaculíkovcom. Detstvo a mladosť prežil v Trnave, kde v roku 1940 zmaturoval na miestnom gymnáziu. V tom istom roku sa zoznámil so svojou budúcou ženou, Emíliou Duchoňovou, ktorá svoj profesionálny život zasvätila medicíne. Vysokoškolské štúdium začal Karol Vaculík na Filozofickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave, kde sa okrem dejín umenia, estetiky, filozofie venoval aj štúdiu francúzskeho jazyka. V týchto časoch sa Karol Vaculík zoznámil so svojimi celoživotnými priateľmi, maliarmi Milošom Alexandrom Bazovským a Vincentom Hložníkom. V štúdiu dejín umenia neskôr pokračoval vo Viedni, pričom ich ukončil v roku 1948 na Karlovej Univerzite v Prahe pod vedením A. Matějíčka, J. Květa a J. Mukařovského. Už na začiatku 40. rokov publikoval kritiky dobového výtvarného umenia a spolupracoval pri vydávaní výtvarných publikácií V. H. Kurthu a Spolku slovenských výtvarných umelcov. V roku 1944 mu vyšli prvé dve autorské publikácie - albumy reprodukcií Jána Koniareka a Gotických tabulí v Liptovskom svätom Mikuláši. O dva roky neskôr pripravil slovenskú časť výstavy mladého československého umenia v galérii v Rue La Boëtie v Paríži. Od roku 1952 bol poverený vedením Slovenskej národnej galérie. Svojím úsilím vybudoval z tejto inštitúcie moderný ústav, ktorý získal uznanie nielen v Československu, ale i v múzejných a galerijných kruhoch v zahraničí. V roku 1970 bol odvolaný z funkcie riaditeľa SNG. Dôvodom bola výstava k 25. výročiu oslobodenia, ktorú zorganizoval v Prahe. Predovšetkým u predstaviteľoch Sovietskeho veľvyslanectva vyvolala vlnu odporu, ako príliš \"formalistická\". V SNG ale zostáva pracovať až do svojho odchodu do dôchodku v roku 1989, pričom niekoľko rokov vedie Umenovedné oddelenie. Svoju druhú ženu, spolupracovníčku Ľudmilu Peterajovú, si berie v roku 1972. Posledné roky života mu znepríjemňuje cukrovka. Zomiera 5. júla 1992 na chate u...
Více od autora
Karel Veselý
Karel Veselý je hudební publicista a spisovatel. Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě a Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, obory anglistika a filozofie. Pracoval jako učitel nebo překladatel, od roku 2008 se živí jako publicista na volné noze. Spolupracuje s ČR-o Radio Wave, je členem redakce časopisu Full Moon, píše pro A2, Salon Práva nebo portály Alarm a Aktualne.cz. Je autorem či spoluautorem následujících publikací. Karel Veselý se dále podílel na publikacích Dotknout se světa / To touch the world , Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře , Kmeny 90 , Fordlandia a Křičím: „To jsem já.“ . Je členem rady hudební ceny Vinyla.
Více od autora
Karel Vaca
Karel Vaca byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf a kostýmní výtvarník. Karel Vaca studoval v Praze užitou a reklamní grafiku, nejprve roku 1937 v Ateliéru Rotter a pak roku 1938 v Rotterově škole užitého umění. V letech 1945–1950 vystudoval v Praze Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Emila Filly Po skončení studia krátce pracoval v textilní firmě v Prostějově jako podnikový výtvarník a reklamní grafik, ale ještě roku 1950 se stal umělcem ve svobodném povolání. Jako scénograf a kostýmní výtvarník spolupracoval s Divadlem satiry a Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a dalšími scénami. Vedle práce pro divadlo se věnoval malířství, užité grafice a knižním ilustracím . Byl také autorem 341 divadelních a filmových plakátů. Ve své malířské tvorbě zobrazoval stylizované postavy žen, věnoval se zátiší a krajinám, které byly abstrahovány až přecházely do barevných polí. Byl členem skupiny Trasa. Zúčastnil se více než 260 kolektivních výstav po celém světě.
Více od autora
Josef Velfl
Josef Velfl je český historik a muzejník, ředitel Hornického muzea v Příbrami. Je autorem mnoha článků i knih z dějin příbramského regionu. Josef Velfl se narodil v Rakovníku, ale už když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Příbrami. V roce 1975 absolvoval příbramské gymnázium a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Hned poté nastoupil do příbramského Hornického muzea, jehož ředitelem se v roce 1994 stal. Za jeho působení se areál muzea rozšířil o několik objektů, včetně historických dolů Anna a Vojtěch, řadu památek pomohl zachránit a expozici muzea modernizovat. Pomáhal také při budování muzea obětí komunismu, který podle jména pracovního tábora nese označení Památník Vojna. V letech 1990 až 1992 byl zmocněncem federální vlády pro analýzu událostí let 1967–1970. Založil country skupinu Bonanza. Napsal více než 200 článků do odborného tisku a je též autorem několika monografií. Podílel se i na vzniku několika dokumentárních filmů a výstav. Třikrát získal Medaili mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, v roce 2007 oceněn Zlatou medailí Českého báňského úřadu, v roce 2008 Medailí Středočeského kraje. Další ocenění obdržel od Armády ČR, ministerstva obrany či spolků účastníků odboje a politických vězňů. Je čestným členem Českého svazu bojovníků za svobodu. 4. dubna 2015 mu Čestné občanství udělila obec Chotilsko.
Více od autora
Josef Velčovský
Narozen 7. 10. 1945 ve Václavovicích. Akademický malíř, grafik, ilustrátor a výtvarný redaktor.
Více od autora
Josef Vachek
Prof. PhDr. Josef Vachek, DrSc., byl český lingvista, anglista a bohemista, jeden z významných představitelů Pražského lingvistického kroužku. Josef Vachek se zabýval fonologií, fonetikou a mluvnicí angličtiny i češtiny, obecnou lingvistikou a teorií překladu a psaného jazyka. Působil kromě jiného jako vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český tehdejší Československé akademie věd.
Více od autora
Jiří Vorlíček
Jiří Vorlíček je český lékař, přední onkolog. V letech 2008–2014 byl ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu a předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. V minulosti byl přednostou Interní hematoonkologické kliniky, společného pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. V letech 1997–2003 zastával post děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jeho jméno bylo také mediálně velice často spojováno s konfliktem, který se rozhořel mezi ním a současným ředitelem Masarykova onkologického ústavu Janem Žaloudíkem. Při příležitosti řádového dne 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil mu Medaili Za zásluhy – Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 58 - Brno-město jako nestraník za TOP 09, když se ziskem 17,69 % hlasů obsadil 3. místo.
Více od autora
Jiří Maria Veselý
Jiří Maria Veselý byl římskokatolický kněz řádu dominikánů, politický vězeň a archeolog. Jiří Maria Veselý se narodil jako Leopold Veselý v Protivanově na Drahanské vrchovině v tradiční věřící rodině, ze které v minulosti vzešlo několik kněží a řeholníků. Jeho rodiči byli Josef Veselý a Marianna, roz. Kolísková . Prožil jakousi osobní konverzi a vstoupil k dominikánům v Olomouci. Řád jej poslal studovat do Říma na dominikánskou universitu Angelicum. V Římě se zúčastnil pohřbu řeholníka Hyacinta Marii Cormiera OP, shodou okolností mohl nést rakev s jeho tělem. Právě za jeho římských studií vypukla 2. světová válka. Rektor university jej zapojil do odboje. Ve Veroně jen těsně unikl trestu smrti zastřelením, protože byl křivě obviněn z kolaborace s Němci. Po válce jej měl ministr obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda jako sekretáře. V roce 1946 se stal převorem pražského dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí. Tam působil do roku 1950, kdy byl se spolubratřími internován v klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, který tehdy fungoval jako internační tábor pro katolické duchovní pro režim zvláště „nebezpečné“. V Želivi se octl na pokraji smrti. Po špatných injekcích dostal celkovou otravu krve a lékař mu dával jen několik dní života. Nepochopitelným způsobem se však uzdravil. Čtrnáct dní po jeho uzdravení byl internační tábor v Želivském klášteře zrušen a kněží byli propuštěni. Otec Jiří se vrátil do rodného Protivanova a hledal zaměstnání. Místní farář mu obstaral místo na archeologických vykopávkách na Velehradě. Otec Jiří tam na sebe upozornil StB tím, že objevil údajný hrob arcibiskupa sv. Metoděje. Tato informace byla nepřijatelná a na pokyn StB byly vykopávky zničeny. Otec Jiří si je ale stihl fotograficky zdokumentovat. V době politického uvolnění v roce 1968 na pokyn představeného odcestoval do Itálie, v...
Více od autora
Jarka Vaňová
Narozena 7. 8. 1956 ve Zvolenu . Výtvarnice, odborná asistentka na katedře textilního a oděvního návrhářství Textilní fakulty TU v Liberci. IIustrátorka Nakladatelství Bor.
Více od autora
Jack Vance
Jack Vance, vlastním jménem John Holbrook Vance byl americký důlní inženýr, fyzik, scenárista a spisovatel science fiction, fantasy a detektivních příběhů. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. Zlatým věkem science fiction. Narodil se roku 1916 jako třetí z pěti dětí v San Franciscu, kde prožil většinu života. Mnoho času také strávil na ranči svého dědečka, prominentního právníka, poblíž Oakley v deltě řeky Sacramento a získal zde lásku k přírodě. Byl rovněž velký čtenář a měl zájem o fantastickou literaturu. Když dědeček zemřel a rodina se během Velké hospodářské krize dostala na mizinu, Vance prošel několika zaměstnáními . Roku 1937 mu malé stipendium umožnilo začít studovat na Kalifornské univerzitě v Berkeley důlní inženýrství, fyziku a také žurnalistiku. Roku 1941 odešel na čas z univerzity a pracoval jako elektrikář v loděnicích v Pearl Harbor. Havaj opustil šest týdnů před japonským útokem. Vrátil se ke studiu a ukončil jej roku 1942. Pro slabý zrak nebyl odveden a sloužil v obchodním loďstvu. Roku 1946 se oženil s Normou Ingoldovou, se kterou měl syna Johna, a přestěhoval se do Oaklandu. Roku 1950 vydal vynikající fantasy knihu The Dying Earth založenou na povídkách napsaných ve čtyřicátých letech převážně při službě na moři. V následujících desetiletích vydal desítky povídek a románů, často seřazených do cyklů. Roku 1980 mu byl diagnostikován glaukom, operace očí nedopadla dobře a Vance přišel o zrak. S manželčinou pomocí a posléze se speciálně upraveným displayem počítače pokračoval v psaní, roku 2009 vydal svou autobiografii This is Me, Jack Vance!, ale především se soustředil na revize a rozšiřování svých dřívějších příběhů. Zemřel roku 2013 ve svém domě v Oaklandu. Jack Vance patří k předním spisovatelům žánru space opery. Jeho dílo, bořící pomyslnou zeď mezi science fiction a...
Více od autora
Ivo Vojnović
Ivo Vojnović byl chorvatský spisovatel ze srbského Dubrovníku . Vojnović se narodil v Dubrovníku jako první syn hraběte Konstantin Vojnovic a María de Serraglí dne 9. října 1857 v Dubrovníku, Habsburská monarchie . Byl členem Srbského šlechtického domu Vojnovic . Vystudoval University of Zagreb Právnické fakulty v roce 1879. Do roku 1884 působil jako praktikant v Royal Court v Záhřebu. Po tom pokračoval v soudní kariéře v Križevci , Bjelovar , Zadar . V roce 1893, Vojnović napsal krátkou hru Gundulićev san , která byla zveřejněna v Dubrovníku v době odhalení pomníku Gunduličovo , který výslovně prosazoval jednotu Chorvatů a Srbů v Dubrovníku. V roce 1899 získal zaměstnání u soudu v Dubrovníku, pak se stěhoval do městečka Supetar na ostrově Brač , pak do Zadaru a znovu Supetar. Jeho kariéra v soudnictví skončila v roce 1907, kdy byl vyhozen z kanceláře v Supetar kvůli finančním podvodům a byl zbaven nároku na důchod. V roce 1907 se stal dramaturgem v chorvatském Národním divadle v Záhřebu . Hodně cestoval, v roce 1919 se přestěhoval do Francie. Do literatury vstoupil v roce 1880.
Více od autora
Helena Vrábková
Narozena 12.5.1958 ve Strakonicích. Novinářka, spisovatelka. Zabývá se astrologií, horoskopy a vykládáním tarotu.
Více od autora
Helena Veličková
Narozena 21. 8. 1955. PhDr., knihovnice ve Vědecké knihovně v Olomouci, oddělení Věcného zpracování fondu, publikuje v časopisech KROK a Čtenář, také se zabývá grafologií.
Více od autora
Helena Vavrová
Narozena 1950. MUDr., dětská lékařka, endokrinoložka, zabývá se zejména onemocněním diabetes, publikace z oboru.
Více od autora
Gore Vidal
Gore Vidal, vlastním jménem Eugene Luther Vidal jr., byl americký spisovatel, scenárista a politik. Psal také pod pseudonymy Edgar Box, Cameron Kay a Katherine Everard. Narodil se v rodině leteckého instruktora na vojenské akademii ve West Pointu ve státě New York. V letech 1943-46 sloužil v armádě, ale už v tomto raném údobí svého života napsal během svého vojenského pobytu v Tichomoří svůj první román - Williwaw – strohý a zdařilý popis boje mužů s živly. V románu The City and the Pillar rozmnožuje počet mužských postav, jejich různých problémů, jejich hledání a bloudění. Senzaci vzbudil motiv homosexuality, jež se přenáší i do dalšího románu The Season of Comfort . Jeho dědeček, populární slepý senátor za Oklahomu, snil o tom, že si jeho vnuk, který ho už jako desetiletý vodil do Kongresu, zvolí politickou kariéru, ale ten dal nakonec přednost spisovatelské dráze. Politika ale stále byla předmětem jeho zájmu a dokonce se dvakrát ucházel o významné politické funkce – jednou o křeslo člena Sněmovny reprezentantů za New York, podruhé o senátorství v Kalifornii. Vydal hodně přes dvacet románů a jeden povídkový soubor, napsal pět divadelních her a řadu filmových a televizních scénářů a byl výrazně činný publicisticky. Velmi otevřeně hovořil o homosexualitě i politice. Se svým životním partnerem Howardem Austenem se seznámil v roce 1950.
Více od autora
Frantisek Vitek
František Vítek je bývalý československý, resp. český dostihový jezdec, dvojnásobný vítěz Velké pardubické a dostihový trenér. Mládí Mladí strávil v rodných Puchlovicich. Jeho rodiče vlastnili 14 ha půdy. Přezdívalo se jim Vítek chalupský, protože v obci bylo Vítků povíce. Na měšťanku chodil do Libčan. Zde často hrávali fotbal. 20.10.1946 poprvé viděl na vlastní oči Velkou Pardubickou. Ten rok vyhral Miloš Svoboda s Titanem. V roce 1953, kdy František chodil do 9.třídy, se doma rozhodovalo, kam půjde dál. Nakonec nastoupil na nově otevřenou Učňovskou školu zemědělskou. V letech 1953–1955 se učil u trenéra Karla Truhláře na Učňovské škole zemědělské obor ošetřovatel dostihových koní a jezdec z povolání. Účni byli ubytováni v Trnové. Zde také probíhala zejména výuka teorie. Praktická část výuky se konala převážně ve Velké Chuchli. V letech 1963–1965 dálkově studoval střední zemědělskou technickou školu v Poděbradech. Vojna Narukoval 1.11.1957. Ke stejnému útvaru byl přidělen i jeho nejlepší kamarád Miroslav Janáček. Sloužil 2 roky na tzv. Čaře, což byla hranice mezi Československem a Rakouskem. Mimo jiné tu měli za úkol ošetřovat koně. Dotáhl to na desátníka. U roty měl funkci velitele jezdeckého roje. Kromě vojáků svého družstva měl pod sebou i 4 jezdecké a 2 tažné koně. František Vítek startoval ve Velké pardubické šestkrát, z toho dvakrát tento dostih vyhrál, a to 74. ročník 13. října 1963 s 12letým hnědákem Koran a 76. ročník 10. října 1965 se sedmiletou hnědkou Mocná . Trenérem se stal ve 30 letech. Na trenéry už se žádná hmotnostní omezení nevztahují a tak se mohl věnovat rovinovým dostihům, když už v jezdecké části své kariéry to nebylo možné. V letech 1974–1991 spolupracoval s Vlastimilem Smolíkem. Trenérství „pověsil na hřebík“ v roce 2006....
Více od autora
Elias Vella
P. Elias Vella OFM Conv. je katolický kněz, exorcista z Malty. Narodil se 28.února 1941 na Maltě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1964. V letech 1980 - 1986 byl provinciálním představeným františkánů minoritů na Maltě a od roku 1993 působí v diecézi jako hlavní exorcista a prezident diecézní komise pro okultismus a satanismus. Je žádáným kazatelem na duchovních cvičeních, seminářích a konferencích po celém světě. Je také autorem mnoha knih, které byly vydané v maltštině, angličtině, italštině, portugalštině, slovenštině a také v češtině.
Více od autora
E Valenta
Více od autora
Dušan Veselý
Narozen 7.9.1946 ve Vsetíně. Novinář, redaktor obrazového zpravodajství tiskové kanceláře.
Více od autora
Denisa Vostrá
Mgr. Ing. Denisa Vostrá 1980—1984 Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1985—1990 VŠCHT Praha, obor Chemické inženýrství 1990—1997 FF UK Praha, obor Japanologie 1994—1995 studijní pobyt v Paříži od 1997 překlady z japonštiny a z angličtiny, publikační a redakční činnost 2001—2007 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny od 2001 práce na didaktických materiálech, výuka japonštiny od 2003 spolupráce s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU apod.) 2004—2007 testování vytvořené metodiky výuky japonštiny v praxi, tvorba učebnice od 2006 výuka japonštiny v dětských kurzech, tvorba metodiky pro děti od září 2009 doktorské studium na DAMU, Praha, obor Teorie a praxe divadelní tvorby od září 2009 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny 2009—2010 výuka předmětu Úvod do japanistiky na Masarykově univerzitě v Brně od října 2010 výuka japonštiny na Metropolitní univerzitě v Praze
Více od autora
Antonín Vranický
Antonín Vranický , známý také jako Anton Wranitzky nebo Antonín Vranický , byl významný český houslista, skladatel a pedagog, který žil v období klasicismu. Narodil se 13. června 1761 v Nové Říši v habsburské monarchii a byl významnou osobností vídeňského hudebního života. Vranický studoval u významných skladatelů své doby, mimo jiné u Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. Velmi si ho vážil Ludwig van Beethoven, který mu věnoval své dvě houslové sonáty op. 23 a op. 24 .
Více od autora
Aleš Valenta
Narozen 17. 5. 1964 v Jilemnici. Historik, publicista a překladatel. Zabývá se českými dějinami 18. a 19. stol., česko-německými vztahy v 19. stol.
Více od autora
Alena Veselá
Více od autora
Alena Vališová
Doc. PhDr., CSc., pedagožka, práce z oboru, práce o asertivitě. Vzdělání: FF UK Praha, obor pedagogika - psychologie Profesní zájem: Obecná pedagogika, Oborová didaktika , Aplikovaná sociální psychologie Autorka pracuje na Katedře pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednáší obecnou a oborovou didaktiku. Specializuje se na problematiku autority a manipulace v sociálních vztazích. Vede kurzy rozvoje sociálních dovedností mladých lidí se zaměřením na aktuální komunikaci a asertivní styl jednání. Je autorkou řady odborných publikací.
Více od autora
Alberto Villoldo
Psycholog a lékařský antropolog. Je autorem publikací ohledně šamanského a mimosmyslového léčení psychických problémů a poruch. Když mu bylo něco přes dvacet let, stal se Alberto Villoldo nejmladším klinickým profesorem na univerzitě San Francisco State University. Měl na starosti laboratoř biologické samoregulace, kde studoval, jak by energetická medicína mohla měnit chemické procesy v mozku. Jednoho dne mu při práci v laboratoři došlo, že jeho výzkum by se měl zaměřit na celkový pohled místo na detaily – zjistil, že se na svět díval nesprávnou stranou mikroskopu. Potřeboval najít systém, který by zohlednil širší pohled na zdraví než jen to, co se odehrává v neuronové síti v mozku. Alberto pak vyměnil laboratoř za pohorky a letenku do Amazonie – rozhodnutý učit se od výzkumníků, jejichž vize nebyla limitována čočkou mikroskopu, od lidí, jejichž moudrost zahrnovala něco víc než jen tento měřitelný, materiální svět, o kterém ho učili, že to je ta JEDINÁ realita. Objevil, že v Andách a Amazonii žila celá řada mudrců nebo „Strážců Země“, kteří si pamatovali starobylé techniky. Alberto cestoval až do těch nejzapadlejších vesniček a osad a setkával se s ohromným množstvím léčitelů a léčitelek. Nedostatek písemných zápisů těchto tradičních znalostí vedl k tomu, že každá vesnice obohatila dochované praktiky léčení svým vlastním, specifickým stylem a přístupem. Alberto u léčitelů z džungle studoval více než 10 let.
Více od autora