Výpis všech autorů

Jules Valles

Francouzský prozaik a novinář.

Juan Valera

Španělský diplomat, politik a spisovatel.

Jørgen Vestergaard

Jožka Vaňhara

Narozen 18.1.1900 v Holešově. Důstojník československého letectva, beletrista.

Jozef Vodák

Slovenský doc. Ing., práce z obortu kybernetiky, informačních technologií a problematiky managementu a manažerského vzdělávání.

Jozef Vladovič

Joyce Vissell

Joyce a Barry Vissell jsou párem od roku 1964. Od roku 1972 se zabývají poradenstvím zaměřeným na vztahy a rodinný život jako duchovní cestu. Jsou zakladateli a vedoucími Nadace The Shared Heart, což je nezisková organizace zaměřená na uzdravování vztahů a rodin. Joyce a Barry Vissell píší měsíční sloupky "Nové dimenze vztahu" pro časopisy a noviny po celém světě. Na základě zájmu o své knihy začali cestovat po celém světě, vedou nejrůznější rozhovory a semináře zabývající se vztahy, rodičovstvím a osobním růstem. Žijí spolu se svými třemi dětmi v Kalifornii.

Josef Vytiska

Narozen 1929, zemřel 1987. PhDr., CSc., historik dělnického hnutí, publikace z oboru.

Josef Vyskočil

Překladatel knih pro děti z angličtiny.

Josef Vrchovecký

Narozen 1879 v Zábřehu, zemřel 29.12.1960 v Hrabini. ThDr., katolický kněz, náboženské práce.

Josef Votava

Autor publikace ze strojírenství, obrábění a přípravků.

Josef Voráček

Autor, PhDr, známý český antropolog a profesor antropologie UK. Napsal řadu odborných knih na uvedené téma i historie lidské civilizace a člověka

Josef Vopařil

Narozen 15.11.1913 v Němčicích u Litomyšle, zemřel 2.11.1979 v Praze. Úředník, redaktor, prozaik.

Josef Vondruška

Vězeňský dozorce a politik.

Josef Volf

Narozen 19. 3. 1947 v Hradci Králové. Strojař, autor autobiografických příběhů.

Josef Volf

Josef Volf byl český historik a knihovník. Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské české univerzity, kde byl žákem profesorů Jaroslava Golla, Josefa Kalouska a Josefa Pekaře. V letech 1899-1910 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu. Roku 1904 obhájil disertační práci z medievistiky. Roku 1903 nastoupil do Knihovny Zemského muzea jako výpomocný úředník, a zároveň spolupracoval s Čeňkem Zíbrtem na Bibliografii české historie. Dále pracoval již jako samostatný jako knihovník. V roce 1928 se stal ředitelem knihovny Národního muzea. Vydal mnoho odborných prací a bibliografií většinou z oblasti české kulturní historie . Měl bratra a dvě sestry. 27. června 1918 se oženil s Hermínou Tobiášovou, měli syna Miloše a dceru Věru. Jeho pohřeb se konal u sv. Ludmily na Vinohradech. Je uložena v Památníku Národního písemnictví v Praze. Obsahuje mj. deník a rukopisy několika nevydaných prací.

Josef Vokálek

Narozen 3. 1. 1887 v Čakovicích , zemřel 30. 6. 1969 v Sedlci. Malíř a profesor v Praze.

Josef Vohryzek

Josef Vohryzek byl český redaktor, literární kritik, prozaik a překladatel . Pocházel z rodiny pražského židovského advokáta. Od roku 1937 studoval na Reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Rodiče, kteří později zahynuli v nacistickém sběrném táboře, jej roku 1940 poslali do Švédska, čímž jej zachránili před transportem. Roku 1950 se vrátil zpět do Československa a roku 1951, po absolvování ročního Státního kurzu pro přípravu pracujících na vysokou školu, zakončeného maturitou, začal studovat češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil roku 1956, pak byl do roku 1957 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel a následně odborným pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Díky svým příspěvkům do měsíčníku Svazu československých spisovatelů Květen, které zpochybňovaly komunistickou ideologizaci umění, se brzy stal jednou z vůdčích osobností tohoto časopisu. Když byl časopis roku 1959 po ostré ideologické kritice Ladislava Štolla zakázán, byl Vohryzek vyloučen z KSČ a musel opustit svou práci v Ústavu. Živil se jako překladatel a externí překladatel Československého rozhlasu a v letech 1964–1970 byl opět redaktorem nakladatelství Československý spisovatel, ale pouze na poloviční úvazek. V době normalizace pracoval jako dělník a své překlady publikoval pod propůjčenými jmény. Patřil k zakládajícím členům Charty 77 a roku 1987 byl jedním z jejích mluvčích. Naplno se k literární kritice vrátil až po roce 1989 . Jako kritik se zabýval především současnou českou prózou. Publikovat začal roku 1952 v Lidových novinách, později hlavně v časopise Květen a v Literárních novinách. Jako první popsal skutečnost, že nejhodnotnější díla první poloviny padesátých let vznikala mimo oficiální publikovanou literaturu a v zásadním rozporu s ní. Po nuceném odmlčení publik...

Josef Vodehnal

Narozen 30.4.1892 v Praze, zemřel 26.2.1971 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, spisy z oboru historie a české literatury, husolog, překladatel.

Josef Vlášek

Vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Ústí nad Labem. Pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, prodavač zmrzliny a bramboráků na Hlavním nádraží, též jako produkční Pragopropagu, s.p. Od roku 1990 je soukromým podnikatelem. Debutoval v roce 1987 v Almanachu mladých autorů Zelená sedma.

Josef Vladyka

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Josef Vinárek

PhDr. Josef Vinárek, knihovník, redaktor, publicita, autor křížovek a hádanek se narodil 17. prosince 1920 v Chlebičově na Opavsku. Již od dětství měl dvě velké vášně - knihy a křížovky a hádanky. Střední školu - učitelský ústav začal studovat v Opavě, ale kvůli německé okupaci Československa ji dokončil a odmaturoval v Kroměříži. Po ukončení školy působil jako dělník v Ostravě, učitel na Moravě a vedoucí knihovny v Litovli. V roce 1945 byl jmenován knihovnickým inspektorem v okrese Litovel. Roku 1948 byl přeložen do knihovnického oddělení Ministerstva informací a osvěty , kde pracoval do roku 1961. V letech 1962-1968 působil jako ředitel tehdejší Státní knihovny v Praze . Po nuceném odchodu z této pozice byl zaměstnán v nakladatelství Orbis a profesionálně se také zaměřil na svůj dlouholetý koníček a zálibu - tvorbu hádanek a křížovek. Pokud jde o vzdělání, během 2. světové války kromě střední školy absolvoval státní knihovnický kurz v Kroměříži. Později při zaměstnání vystudoval obor knihovnictví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a následně ještě další obor na fakultě osvěty a žurnalistiky stejné univerzity. 19.12. 1966 obhájil jako první knihovník doktorát z filozofie. Téma jeho disertační práce znělo "Úloha knihoven ve vzdělávání dospělých v procesu vědecko-technické revoluce v USA". Tento námět souvisel s jeho půlročním stipendijním pobytem UNESCO v USA, Kanadě, Francii a Velké Británii v roce 1965.

Josef Vinař

Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala farmacii na brněnské Masarykově Univerzitě. Její knihy začaly vycházet na začátku 60.let. V roce 1968 napsala krátkou povídku pro děti Čarodějnička na koštěti, podle níž v příštím roce napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti. V 60. letech napsala i řadu knih pro dospělé, například Děti platí polovic?, Ženy pod helmou či Blázni a Pythagoras. V 70.letech kvůli zákazu publikace pracovala ve svém původním oboru v lékárně, v té době také vydala několik knih pod cizími jmény. Od začátku 80.let se snažila vracet k psaní pod vlastním jménem. Vrátila se k čarodějnickému tématu a napsala scénář k sérii fantasy komedií Ohnivé ženy. Od 90.let se znovu může naplno věnovat psaní; podílela se například na scénáři projektu Kinolabyrint na výstavu v japonské Ósace. Hermína Franková miluje jižní Čechy. Hold jim vzdala například v knihách Kluk od vody či Jupí, jdeme do světa . Žije střídavě v Praze a v jižních Čechách. Nejvíc času tráví s rodinou, má dvě dcery a tři vnučky.

Josef Velek

Narozen 7.7.1953 v Mnichově u Strakonic. Sociolog a ekonom, filozofické práce.

Josef Vejvoda

Josef Vejvoda, je český hudební skladatel, bubeník, hudební aranžér, kapelník a dirigent pocházející z hudební rodiny. Nejznámější je jeho otec Jaromír Vejvoda hudební skladatel, kapelník a autor téměř po celém světě proslavené polky Škoda lásky. Narodil se jako nejmladší ze tří synů kapelníka a hudebního skladatele Jaromíra Vejvody, osobností české dechové hudby. Pod vlivem svého tatínka hrával od dětství na klavír a housle, pak i vibrafon, do hudební školy začal chodit v roce 1952 ve Zbraslavi nad Vltavou. Později přibral bicí nástroje které začal studovat na Pražské konzervatoři v roce 1961, v té době se začal věnovat plně jazzu. Studium dokončil po dvojím přerušení až v roce 1970. Roku 1967 se stal laureátem pražské Mezinárodní soutěže mladých jazzových sólistů v rámci Mezinárodního pražského jazzového festivalu. Protože byl vyhledávaným spoluhráčem vystupoval jako hráč na bicí nástroje s mnoha hudebními skupinami. K těm nejznámějším patří Taneční orchestr Československého rozhlasu alias Jazzový orchestr Československého rozhlasu , Orchestr Gustava Broma, S+HQ vedený multiinstrumentalistou Karlem Velebným, Jazz Cellula trumpetisty Laca Décziho, různá uskupení klavíristy Karla Růžičky, trio klavíristy Emila Viklického, Super Quartet s multiinstrumentalistou Jiřím Stivínem a Emilem Viklickým, i mnoho dalších. Komponoval také písničky pro Evu Pilarovou, Karla Černocha nebo Michaela Kocába. Spolupracoval s mnoha jinými českými jazzovými hudebníky, např. s trumpetistou Jaromírem Hniličkou, kytaristou Rudolfem Daškem, kontrabasisty Františkem Uhlířem a Georgem Mrazem i zpěvačkou Evou Olmerovou. Jeho spoluhráči byli mnozí renomovaní zahraniční jazzoví hudebníci, např. trumpetisté Benny Bailey, Ted Curson a Joe Newman, trombonisté Lou Blackburn a Sonny Costanzo, klarinetisté Scott Robinson, Tony Scott a John Surman, kytarista Toots Thielemans, bubeníci David Friedman a David Friedman, kontrabasista ...

Josef Váňa

Narozen 1931 na Vysočině, zemřel 29. 7. 2004. MUDr., CSc., psycholog a psychiatr.

Josef Váňa

Josef Váňa starší je český dostihový jezdec, chovatel a trenér, od roku 2016 zastupitel Karlovarského kraje. S osmi vítězstvími ve Velké pardubické a s mnoha dalšími jezdeckými a trenérskými úspěchy je největší postavou českého dostihového sportu. Podle neoficiálních informací za svou dostihovou kariéru zvítězil ve více než 270 dostizích. Dne 28. října 2009 byla Josefu Váňovi udělena medaile Za zásluhy. Začínal jako chovatel a ošetřovatel koní v Tlumačově, poté byl pomocným dělníkem na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojníkem lyžařského vleku a později vedoucím lyžařského střediska tamtéž. V osmadvaceti letech se vrátil k ježdění koní u nás a jezdil také v Německu. Roku 1994 se stal trenérem dostihových koní a majitelem firmy Jovan se sídlem v Bohuslavi u Karlových Varů. Sportovní trofeje ovšem nezískal jen v dostizích. V mezinárodním závodu Horské služby byl členem vítězné hlídky HS Pradědu v Krkonoších v roce 1976 a ve Vysokých Tatrách 1978, zvítězil v obřím slalomu ve Vysokých Tatrách v roce 1978, startoval v Jizerské padesátce a v Jesenické sedmdesátce. V dětství jezdil na všem, na čem se jezdit dalo – na kozách, kravách, koních, a dokonce i na prasatech. Svůj první dostih absolvoval v roce 1979 na klisně Kalině, se kterou také získal své první vítězství. Na start Velké pardubické se poprvé postavil v roce 1985 s Paramonem a dojel na druhém místě. V jednom rozhovoru prohlásil, že nebýt jeho otálení se znovunasednutím po pádu na Hadím příkopě, dojel by při své premiéře do cíle jako vítěz. Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. S ním dokázal zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a naposledy i přes pád na Poplerově skoku v roce 1991. Páté vítězství si připsal v sedle Vronského v roce 1997 a šesté, sedmé a osmé v sedle Tiumena v roce 2009 respektive 2010 a 2011. Když byl mladý, trénoval ho nepříliš známý bývalý žokej Libor Krotký, p...

Josef Valouch

Narozen roku 1811 v Litomyšli, zemřel roku 1888 tamtéž. Dělník, úředník, autor divadelních her a politické úvahy.

Josef Valouch

Narozen 12.3.1936 v Napajedlích. Archivář, středoškolský pedagog a redaktor. Práce z oboru, monografie: Marie Kubátová; Jarmila Loukotková.

Josef Válka

Josef Válka byl český historik, emeritní profesor českých dějin na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1948–1952 Josef Válka vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi jeho učiteli byli významní historikové, zabývající se starověkem , staršími českými dějinami i pomocnými vědami historickými . V jeho badatelské dráze jej ale nejvíce ovlivnili brněnští profesoři obecných dějin Rudolf Holinka a Josef Macůrek. Svá tehdejší studia ukončil diplomovou prací z hospodářských dějin v předbělohorském období. Roku 1952 vstoupil do brněnského Historického ústavu Filozofické fakulty zprvu jako aspirant, později jako odborný asistent. Roku 1965 se zde habilitoval prací František Palacký. Pojetí českých středoevropských dějin a teorie dějepisectví. To bylo období, kdy se začal podstatně více zajímat o metodologii a teorii dějin zvláště v tehdejším francouzském dějepisectví. Podílel se na redakci překladů významných zahraničních děl do češtiny a za svého pobytu ve Francii roku 1969 se seznámil s Robertem Mandrou a zvláště pak s Victorem-Lucienem Tapié . To jej inspirovalo jednak k promýšlení nových přístupů v historiografii střední Evropy, jednak k projektu syntézy hospodářských a kulturních dějin Moravy. Obojí tehdy představovalo nová témata jeho vysokoškolských přednášek na přelomu 60. a 70. let 20. století. Vedle toho se veřejně zapojil do tehdejší literární publicistiky. Na počátku normalizace mu byla jeho další pedagogická činnost znemožněna a Josef Válka byl roku 1974 přeřazen na místo administrativního pracovníka Historického ústavu. V této pozici zůstal do konce roku 1989. Zprvu nemohl ani zveřejňovat své vědecké práce, nicméně v průběhu 80. let se postupně svými texty prosazoval především v regionálních odborných časopisech (Husitský Tábor, Studia Com...

Josef Valenta

Josef Valenta je bývalý český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za SPR-RSČ. Vystudoval zemědělské učiliště, po sametové revoluci patřil mezi zakladatele republikánské strany v Havlíčkově Brodu. Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do ČNR, jako poslanec za Sdružení pro republiku – Republikánskou stranu Československa . Zasedal ve výboru mandátovém a imunitním a v rozpočtovém výboru. Po vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 se ČNR transformovala na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. Zasedal ve vedení SPR-RSČ. V roce 1995 podal trestní oznámení na ministra vnitra Jana Rumla. V roce 1996 vysoudil na deníku Mladá fronta DNES 100 000 Kč za to, že tyto noviny ho nesprávně zařadily mezi účastníky výtržnosti republikánských poslanců na terezínském hřbitově. V březnu 1998 byl na sjezdu SPR-RSČ zvolen předsedou její rozhodčí komise. Od roku 1998 již nebyl poslancem, ale na jaře 1998 se uvádí jako asistenc republikánského poslance Jaroslava Nováka. V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva města Havlíčkův Brod, neúspěšně kandidoval do tamního zastupitelstva i v komunálních volbách roku 2002, nyní za nástupnickou stranu Republikáni Miroslava Sládka. Profesně se k roku 1998 uvádí jako předseda rozhodčí komise SPR-RSČ, v roce 2002 coby THP . V krajských volbách v roce 2000 vedl kandidátku SPR-RSČ v Jihlavském kraji . Nadále i v době rozporů ve straně zůstal věrný Miroslavu Sládkovi. Sjezd SPR-RSČ v únoru 2002 rozhodl, že sídlem strany bude Havlíčkův Brod a Valentu zvolil šéfem ústředního sekretariátu strany.

Josef Valach

Narozen 9. 2. 1933 v Bartovicích. Ing. ekonomie, CSc., práce z oboru financí.

Josef Vachtl

Narozen 1.6.1907 v Rakovníku, zemřel 10.6.1984 v Praze. RNDr. DrSc., geolog, práce z oboru.

Josef Váchal-Dřevorytec

Josef Vach

Spoluautor průvodce Krkonošemi.

Josef R. Václavík

Josef Jaroslav Váňa-Mcelský

Narozen 9.6.1862 ve Mcelích u Poděbrad, zemřel 3.5.1941 v Habrech u Čáslavi. Beletrista, autor knih pro mládež.

José de Villa

Novinový redaktor a profesor žurnalistiky v Mexiku.

Jos Vandeloo

Belgický spisovatel a básník.

Jon & Vangelis

Collaboration between vocalist Jon Anderson and keyboard player Vangelis. Active from the late 1970s to the early 1990s, creating synth-pop that combined Vangelis' lush soundscapes with Jon Anderson's vocals and mystical lyrics. Songwriting credits should be split into their respective PANs with ANVs as appropriate.

John Varley

K psaní ho přivedl článek R. A. Heinleina, který obsahoval pět pravidel, jak se stát spisovatelem SF. John Herbert Varley těchto rad uposlechl. V roce 1974 mu otiskli první povídku a od té doby jsou jeho povídky stálými hosty v seznamech děl navrhovaných na ocenění. V počtu prací umístěných v tomto semifinále drží rekord hlavních cen, ale vlastní „pouze“ pět: Huga a Nebulu za povídku Mé oči se za mnou zavřely , Huga za povídku Překupník a opět obě ceny spolu s Locus Award za rozsáhlou povídku Press ENTER ▬ . Ze sbírky Press Enter .

John Vaillant

Americký novinář a spisovatel.

Jitka Voith

Narozena 6. 5. 1957 Praha, žije a pracuje v Německu. Překladatelka, redaktorka, autorka poezie a omalovánek pro děti.

Jitka Vindušková

Narozena 17.1.1954 v Praze. PaedDr., CSc., vysokoškolská pedagožka, práce z oboru sportovního tréninku dětí a mládeže.

Jiřina Vorlová

* 08.05.1961 Jiřina Vorlová patří mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české fantastiky hned v několika ohledech: Významnou měrou se zasloužila o rozvoj RPG u nás, podílela se na příručkách pro Dračí doupě vydávaných nakladatelstvím Altar, je aktivní v několika SF fanklubech, organizuje na conech literární workshopy pro začínající i pokročilé autory a administruje nejslavnější domácí soutěž v oblasti fantastiky, Cenu Karla Čapka.

Jiřina Veselská

Narozena 12.10.1943 v Petrovicích, okr. Třebíč. Etnografka a muzeoložka.

Jiřina Vejnarová

Narozena 22.10.1962 v Plzni. RNDr., spis o formální logice.

Jiřina Vavříková

Narozena 4.1.1926 v Ostravě. MUDr., CSc., pracovnice ústavu pro výzkum výživy. Práce z oboru dietetiky.

Jiří Vymer

Práce z oblasti strojírenské technologie.

Jiří Všetička

Jiří Vrátný

Návod ke stavbě plachetnic.

Jiří Vrána

Narozen 21.2.1932 Liberec, zemřel 19.6.1996 Francie . RNDr.,Ing., výzkumný pracovník v oboru jaderné fyziky.

Jiří Vovk

Jiří Wowk, též psán jako Jurij nebo Jiří Vovk, vlastním jménem Georgij Vladimirovič Volkov – 14. listopadu 1961, Praha) byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih ukrajinského původu. Narodil se v tehdejší ruské gubernii, ukrajinském Kyjevě. Rodiče byli vládní úředník Vladimír Fedorovič Volkov a jeho manželka Anna Prokofjevna. V roce 1920 opustil Georgij Vladimirovič Volkov – pozdější Jiří Wowk – Kyjev jako úředník Ukrajinské lidové republiky. Po působení na velvyslanectví v Římě se již do vlasti, která se stala součástí Sovětského svazu, nevrátil a studoval v Itálii soukromě malířství. V říjnu 1922 přicestoval do Československa. V Československu používal jméno Jiří Vovk. Žil zde s tzv. Nansenovým pasem; ten mu byl za Protektorátu odebrán a nahrazen pasem pro cizince. Československé občanství získal až v roce 1952. V roce 1923 se zapsal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, studia však přerušil v roce 1925. Od roku 1925 se zapsal do malířského ateliéru Sergeje Alexandroviče Maka . Mako, ruský emigrant, se do Československa přistěhoval z Paříže; v Praze založil Ukrajinskou akademii plastického umění, oficiálně nazývanou Ukrajinské studio plastického umění , na které vyučoval. Wowk patřil do skupiny slovanských malířů Skify , kterou Mako v roce 1929 založil. Skupina vystavovala roku 1930 v pražském Denisově institutu. Rozpravy Aventina, které věnovaly výstavě podrobnou pozornost, charakterizovaly Wowkovo dílo pouze slovy: „Ukrajinec J. Wowk se nutí do zvláštností.“ Lidové noviny Wowkovu účast na výstavě pouze zaznamenaly. Do konce 2. světové války patřil Wowk mezi vytížené ilustrátory. Po roce 1948 si musel přivydělávat příležitostnými výtvarnými díly a soukromým vyučováním jazyků. Během studií se seznámil s Milenou Hladíkovou-Uzelacovou , matkou dvou synů, z nichž z jednoho se stal sklad...

Jiří Votruba

Jiří Votruba je český malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se 8. prosince 1946 v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Jeho ilustrace jsou spjaty především s dětskou literaturou. Největší úspěch zaznamenala kniha seznamující děti se světem opery, ilustroval například i dětskou knihu Zdeňka Svěráka Pan Buřtík a pan Špejlička. Své obrazy již vystavoval téměř na padesáti samostatných výstavách po celém světě. Maluje v tématických cyklech , v poslední době je fascinován hromadnou spotřebou a její svůdností. Grafický design Jiřího Votruby je snadno rozpoznatelný na první pohled. Ve světě je známá jeho tvorba věnovaná kulturní a historické Praze. Velkou odezvu má grafický design v oblasti vážné hudby v Japonsku.

Jiří Votava

Narozen 22.3.1918 v Havlíčkově Brodě. Ekonom, prozaik, překlad z němčiny.

Jiří Vostrovský

Právník, kriminalista, autor detektivního příběhu.

Jiří Vondrák

Hudebník a publicista Jiří Vondrák se narodil v roce 1954 v Litoměřicích. Na přelomu 50. a 60. let se jeho rodina nejprve přestěhovala do Jihlavy a posléze do Brna. Už jako teenager poslouchal nahrávky věhlasných písničkářů, konkrétně Boba Dylana, Donovana, Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého. Pod jejich vlivem vstoupil na tuzemskou folkovou scénu. Od konce roku 1969 hrál v duu Bodlák – Vondrák. Profesionálním hudebníkem se stal v roce 1979, v letech 1980–1982 se duo rozšířilo na trio Bodlák – Vondrák – Polák. Od poloviny 80. let působil společně s Pavlem Váně a Richardem Laškem v triu Bowle, s kterým v letech 1989–1994 odehrál stovky koncertů doma i v zahraničí. Tato vystoupení byla posléze zúročena vydáním živého záznamu, pod názvem Bowle 92–93 Live. V roce 1994 vyšlo Vondrákovo album Šansony a písně. V tomtéž roce se začal věnovat i televizní tvorbě – jako scénárista a režisér natočil sérii asi dvaceti cestopisných reportáží, jeho dokumenty o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. Navázal i přátelství jedním ze svých vzorů, ruským písničkářem Bulatem Okudžavou a pomáhal organizovat jeho koncerty v České republice. V roce 1995 o něm natočil televizní dokument Naděje a stesky Bulata Okudžavy. Na tento film v příštích čtyřech letech navázal dalšími dvanácti dokumenty, které dohromady vytvořily cyklus Básníci Evropy. V roce 1998 na čas skončil s aktivní hudební činností a věnoval se jen televizní tvorbě. Těsně po miléniu vznikl v jeho režii 13dílný dokumentární cyklus Legendy folku a country, který Vondrák v roce 2004 převedl i do knižní podoby. Následně natočil první z celkem dvaceti čtyř filmů o osobnostech české autorské písně – Uprostřed běhu. Z jeho televizní tvorby lze jmenovat dokumenty Donovan ve Strážnici , polohraný dokument Navzdory osudu . V roce 2005 se Vondrák krátce vrátil k aktivní hudební činnosti – s triem VKV absolvoval turné po USA. V celkem třinác...

Jiří Vondráček

Ornitolog, práce z oboru.

Jiří Vondráček

Narozen 10. 10. 1948 v Kolíně, zemřel 23. 2. 2022 v Praze. Filmový a divadelní teoretik, rozhlasový redaktor a překladatel.

Jiří Vondráček

Hudebník a publicista Jiří Vondrák se narodil v roce 1954 v Litoměřicích. Na přelomu 50. a 60. let se jeho rodina nejprve přestěhovala do Jihlavy a posléze do Brna. Už jako teenager poslouchal nahrávky věhlasných písničkářů, konkrétně Boba Dylana, Donovana, Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého. Pod jejich vlivem vstoupil na tuzemskou folkovou scénu. Od konce roku 1969 hrál v duu Bodlák – Vondrák. Profesionálním hudebníkem se stal v roce 1979, v letech 1980–1982 se duo rozšířilo na trio Bodlák – Vondrák – Polák. Od poloviny 80. let působil společně s Pavlem Váně a Richardem Laškem v triu Bowle, s kterým v letech 1989–1994 odehrál stovky koncertů doma i v zahraničí. Tato vystoupení byla posléze zúročena vydáním živého záznamu, pod názvem Bowle 92–93 Live. V roce 1994 vyšlo Vondrákovo album Šansony a písně. V tomtéž roce se začal věnovat i televizní tvorbě – jako scénárista a režisér natočil sérii asi dvaceti cestopisných reportáží, jeho dokumenty o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. Navázal i přátelství jedním ze svých vzorů, ruským písničkářem Bulatem Okudžavou a pomáhal organizovat jeho koncerty v České republice. V roce 1995 o něm natočil televizní dokument Naděje a stesky Bulata Okudžavy. Na tento film v příštích čtyřech letech navázal dalšími dvanácti dokumenty, které dohromady vytvořily cyklus Básníci Evropy. V roce 1998 na čas skončil s aktivní hudební činností a věnoval se jen televizní tvorbě. Těsně po miléniu vznikl v jeho režii 13dílný dokumentární cyklus Legendy folku a country, který Vondrák v roce 2004 převedl i do knižní podoby. Následně natočil první z celkem dvaceti čtyř filmů o osobnostech české autorské písně – Uprostřed běhu. Z jeho televizní tvorby lze jmenovat dokumenty Donovan ve Strážnici , polohraný dokument Navzdory osudu . V roce 2005 se Vondrák krátce vrátil k aktivní hudební činnosti – s triem VKV absolvoval turné po USA. V celkem třinác...