Výpis všech autorů

Jiří Votava

Narozen 23.2.1942 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie, rehabilitace a využití jógy v rehabilitaci.

Jiří Vostradovský

Ing. Jiří Vostradovský, hydrobiolog a odborník v oblasti rybářství. Nestor českého rybářství; aktivně pracuje pro Český rybářský svaz i časopis Rybářství. Zasvětit život rybám se rozhodl Jiří Vostradovský během gymnaziálních studií, kdy přes léto chodil brigádničit do Státního rybářství v Plané u Mariánských Lázní. Jeho posedlost se mu ale nakonec vyplatila. Po desítkách let práce na výzkumu českého hospodaření s rybami získal mezinárodní autoritu a zúčastnil se mnoha misí do zahraničí. Tam v rozvojových oblastech pomáhal učit místní vodohospodáře chovat ryby a přispět tak jejich schopnosti nakrmit obyvatelstvo. Zúčastnil se ale i budování počítačového klíče francouzských ryb, ve Stockholmu posuzoval granty vědcům v oboru sladkovodního rybářství. V roce 1959 po dokončení lipenské přehrady mu svěřili vedení terénního pracoviště na Lipně, věděli, že ho láká prostředí volných vod. Původně měla tato štace trvat dva roky, nakonec se ale protáhla až do roku 1970, kdy byl "převelen" do Prahy vést místní oddělení výzkumného ústavu, ve kterém začínal - to se později přestěhovalo do Libčic nad Vltavou a tam působil až do důchodu. Teprve pak měl trochu víc času k aktivní spolupráci s Českým rybářským svazem, kde začal šéfovat ústřednímu hospodářskému odboru. Práce ve výzkumu měla i před revolucí tu výhodu, že se občas podařilo absolvovat zahraniční semináře a sbírat zkušenosti. Tak například mohl přednášet v Anglii v Two Lakes o kaprovi, jehož chov se tam právě snažili zavést, v roce 1967 i s manželkou, která také vystudovala rybářství, pracovali na Kubě a zkoumali možnost rybářského využití tamějších obsádek.

Jiří Vorlíček

Jiří Vorlíček je český lékař, přední onkolog. V letech 2008–2014 byl ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu a předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. V minulosti byl přednostou Interní hematoonkologické kliniky, společného pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. V letech 1997–2003 zastával post děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jeho jméno bylo také mediálně velice často spojováno s konfliktem, který se rozhořel mezi ním a současným ředitelem Masarykova onkologického ústavu Janem Žaloudíkem. Při příležitosti řádového dne 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil mu Medaili Za zásluhy – Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 58 - Brno-město jako nestraník za TOP 09, když se ziskem 17,69 % hlasů obsadil 3. místo.

Jiří Vondráček

Hudebník a publicista Jiří Vondrák se narodil v roce 1954 v Litoměřicích. Na přelomu 50. a 60. let se jeho rodina nejprve přestěhovala do Jihlavy a posléze do Brna. Už jako teenager poslouchal nahrávky věhlasných písničkářů, konkrétně Boba Dylana, Donovana, Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého. Pod jejich vlivem vstoupil na tuzemskou folkovou scénu. Od konce roku 1969 hrál v duu Bodlák – Vondrák. Profesionálním hudebníkem se stal v roce 1979, v letech 1980–1982 se duo rozšířilo na trio Bodlák – Vondrák – Polák. Od poloviny 80. let působil společně s Pavlem Váně a Richardem Laškem v triu Bowle, s kterým v letech 1989–1994 odehrál stovky koncertů doma i v zahraničí. Tato vystoupení byla posléze zúročena vydáním živého záznamu, pod názvem Bowle 92–93 Live. V roce 1994 vyšlo Vondrákovo album Šansony a písně. V tomtéž roce se začal věnovat i televizní tvorbě – jako scénárista a režisér natočil sérii asi dvaceti cestopisných reportáží, jeho dokumenty o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. Navázal i přátelství jedním ze svých vzorů, ruským písničkářem Bulatem Okudžavou a pomáhal organizovat jeho koncerty v České republice. V roce 1995 o něm natočil televizní dokument Naděje a stesky Bulata Okudžavy. Na tento film v příštích čtyřech letech navázal dalšími dvanácti dokumenty, které dohromady vytvořily cyklus Básníci Evropy. V roce 1998 na čas skončil s aktivní hudební činností a věnoval se jen televizní tvorbě. Těsně po miléniu vznikl v jeho režii 13dílný dokumentární cyklus Legendy folku a country, který Vondrák v roce 2004 převedl i do knižní podoby. Následně natočil první z celkem dvaceti čtyř filmů o osobnostech české autorské písně – Uprostřed běhu. Z jeho televizní tvorby lze jmenovat dokumenty Donovan ve Strážnici , polohraný dokument Navzdory osudu . V roce 2005 se Vondrák krátce vrátil k aktivní hudební činnosti – s triem VKV absolvoval turné po USA. V celkem třinác...

Jaroslav Vostrý

Jaroslav Vostrý je český dramatik, divadelní teoretik, historik, režisér, dramaturg, publicista a kritik, divadelní organizátor a pedagog. Po maturitě na čáslavském gymnáziu v roce 1950 nejprve pracoval jakožto dělník, v letech 1952 až 1958 vystudoval pražskou DAMU v oboru divadelní věda a dramaturgie. Od roku 1956 působí také jako divadelní publicista a redaktor v časopisu Divadlo , později působil a publikoval i v dalších divadelních tiskovinách. Od roku 1964 působil jakožto dramaturg Státního divadelního studia. V roce 1965 společně s Ladislavem Smočkem spoluzaložil divadlo Činoherní klub, kde působil jako jeho umělecký vedoucí. Od roku 1963 vyučoval také na pražské DAMU. V dobách normalizace byl nucen opustit Činoherní klub a na DAMU mohl od roku 1975 působit pouze jako externí pedagog. V letech 1976–1986 spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem a Divadlem Jaroslava Průchy na Kladně jako autor a režisér, v 1980–1981 působil v kladenském divadle také jako režisér a umělecký šéf, v letech 1981–1986 ve Východočeském divadle Pardubice . V roce 1990 se vrátil do Činoherního klubu jako jeho ředitel a působil zde do roku 1993. Na DAMU se vrátil v roce 1987, zde se v roce 1990 řádně habilitoval jakožto docent, v roce 1992 jmenován profesorem, v letech 1993–1995 rektorem Akademie múzických umění v Praze, v roce 1995 založil katedru teorie a kritiky DAMU, jejímž vedoucím byl do roku 2000, od roku 1996 je ředitelem Ústavu dramatické a scénické tvorby DAMU, kde v roce 2002 založil časopis Disk. V roce 2010 založil se svou druhou ženou Zuzanou Sílovou Scénologickou společnost. Kromě své umělecké činnosti se soustavně věnuje odborné publicistice a divadelní kritice. V současné době působí také jako ředitel Výzkumného ústavu dramatické a scénické tvorby DAMU. Byl též šéfredaktor a předseda redakční rady časopisu Disk....

Jaroslav Vogel

Jaroslav Vogel byl český dirigent a hudební skladatel. Otec skladatele, JUDr. Karel Vogel , byl amatérský klavírista a organizátor hudebního života v Plzni. Poskytl synovi hudební základy. Jaroslav se pak vedle studia na gymnáziu učil hře na housle u Otakara Ševčíka. Kompozici studoval nejprve soukromě u Vítězslava Nováka, v letech 1918–1919 pak na Pražské konzervatoři. V roce 1910 odešel studovat do Mnichova na Akademii der Tonkunst. Tam mimo jiné studoval kontrapunkt u svého strýce Viktora Glutha, česko-německého skladatele pocházejícího rovněž z Plzně. Další dva roky pak strávil v Paříži na soukromé vysoké škole hudební Schola Cantorum. Jeho učitelem byl francouzský hudební skladatel Vincent d'Indy. Po návratu do Čech působil nejprve jako korepetitor Národního divadla v Praze a v letech 1914–1915 jako dirigent operety v Plzni. Za 1. světové války musel narukovat na vojnu a po skončení války se znovu ucházel o místo korepetitora v Národním divadle. Tehdy neuspěl, ale vzápětí získal místo dirigenta Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě. V roce 1923 se vrátil do Prahy a následující tři roky vyučoval hudbu, věnoval se hudební publicistice a příležitostně hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. V sezoně 1926–1927 působil jako dirigent opery v Plzni a poté až do roku 1943 byl šéfem opery ostravského divadla. V sezóně 1944–1945 vedl operu Českého lidového divadla v Brně. Po 2. světové válce byl krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a znovu šéfem opery v Státního divadla Ostrava. Dirigentem opery Národního divadla v Praze se stal roku 1949 a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. V letech 1950–1951 a 1956–1958 byl šéfem opery. Ještě v letech 1959–1962 byl šéfem Státní filharmonie Brno. Zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Lázních Bohdaneč. Řada jeho operních inscenací byla natočena na gramofonové desky. Na...

Jaromír Vomáčka

Jan Vondra

Jan Vondra je český vodní slalomář, kajakář závodící v kategorii K1. Sportu se věnuje od svých 6 let. Od 11 let začal sbírat medaile v žákovských kategoriích. V 16 letech si vybojoval místo v juniorské reprezentaci. V roce 2006 vyhrál mistrovství Evropy v Nottinghamu. V 18 letech se stal členem reprezentace do 23 let. V roce 2011 vybojoval zlato na evropském šampionátu v Banja Luce v kategorii hlídek. Od roku 2011 se účastní světových pohárů, kde dosáhl na 2. místo ve Francii v Pau 2012. V roce 2013 se účastnil mistrovství světa v Praze, kde obsadil 15. místo v závodě jednotlivců a 4. místo v hlídkách.

Jan Voldán

Autor špionážních románů.

Jan Vojtík

Publikace z oboru elektrotechniky a kreslení.

Ivo Vondrovský

Narozen 13.4. 1953 ve Frýdlantu v Čechách, autor časopiseckých článků a publikací z historie čs. meziválečného opevnění, autor map a plánků.

Herbert Vollmann

Herbert Vollmann – 1999) byl německý spisovatel. V roce 1934 vyhověl Abd-ru-shinově výzvě a následoval jej do osady Grálu na Vomperbergu v Tyrolsku. Zde začal duchovní cvičení. Ve správě Grálu působil ve vedoucí pozici až do smrti v roce 1999. Důvěrné rozhovory s Abd-ru-shinem mu umožnily rozvinout a prohloubit znalosti nabyté prostřednictvím Poselství Grálu

František Vopat

Narozen 11.2.1908 v Litovli, zemřel 25.10.1958 v Praze. Fotograf, fotografické publikace.

Felix Adam Vondruška

básník, prozaik, profesor, chemik a fyzik * 19.5.1879 Hluboká nad Vltavou + 1955 Dvorec, Nepomuk Byl nejdéle působícím profesorem 2. československé státní reálky v Plzni. Bylo to v letech 1909-1939. Patřil mezi vrcholné osobnosti plzeňského kulturního života. Jeho ctižádost směřovala k umělecké literatuře, značný počet jeho děl ve svém celku však jen nepatrně přesáhl hranici průměru. Divadelní zájmy, postřeh a schopnost rozebírat dramatický text pozitivně ovlivňovaly kvalitu jeho recenzí a dotvářely ovzduší, je¬muž vévodil Bohumil Polan. F. A. Vondruška byl nepostradatelnou osobností Spolku přátel vě¬dy a literatury české, neúmorná byla jeho přednášková činnost. V tomto rámci se zajímal i o okolnosti rumburské vzpoury, kterou vedl jeho žák S. Vodička. Jedním z jeho žáků byl i Miroslav Horníček.

Ethel Lilian Voynich

Ethel Lilian Voynichová byla v Irsku narozená spisovatelka a hudební skladatelka, dcera anglického matematika George Boolea, manželka V. M. Voyniche, polského literátora a bibliofila, dočasného majitele tzv. Voynichova manuskriptu. Po přestěhování do Anglie začala intenzivně pracovat pro „Spolek přátel ruské svobody“. Její nejznámějším dílem je Střeček , které popisuje období Itálie, nacházející se pod nadvládou Rakouska. Příběh je o muži jménem Arthur Burton a o jeho nemilosrdném osudu. Díla Jack Raymond, Olive Latham a An Interrupted Friendship jsou pokračováním Střečka.

Dechová Hudba Antonína Votavy

Zdeněk Volf

Narozen 30. června 1957 ve Valašském Meziříčí. Absolvoval SZTŠ v Kroměříži. Pracuje jako soukromý inseminátor krav v okolí Mohyly míru. Po letech strávených na žíněnce v judu, oddán józe, meditacím a makrobiotice přistoupil na počátku 90. let k obnově křtu z dětství. Se ženou a čtyřmi dcerami žije v ústraní v Brně-Tuřanech.

Z Volný

Wolfram von Eschenbach

Německý básník.

Václav Vondra

Narozen 11.1.1925 v Chotětově. Novinář, prozaik, dramatik, regionální historik.

Václav Vojta

Narozen 12. 7. 1917 v Mokrosukách , zemřel 12. 9. 2000. Prof., MUDr., neurolog, práce z oboru léčení dětské mozkové obrny. R. 1968 emigroval do Německa.

Sláva Volný

Sláva Volný byl rozhlasový pracovník v Praze, v exilu byl redaktorem Svobodné Evropy. Byl zaměstnancem Státního statku a pracoval i v zahraničním obchodě. V roce 1963 napsal knihu na sci-fi námět. Získal místo reportéra v Československém rozhlase. V srpnu 1968 uvedl řadu reportáží z okupace Prahy vojsky Sovětského svazu a krátce poté emigroval do západního Německa. Stal ve redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa, sídlící tehdy na okraji Mnichova. Ač původně komunistického smýšlení, při práci ve Svobodné Evropě se setkával s katolickým intelektuály a těsně před smrtí se nechal pokřtít, jak uvádí Olga Kopecká-Valeská V Německu vydával emigrantský časopis Text. V roce 1988 mu vydali knihu Pražské blues aneb Sláva je Volný. 22. listopadu 2016 dostal in memoriam pamětní medaili a dekret ministra a odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu za "za vyvíjení politické, publicistické i jiné protikomunistické činnosti v zahraničí zaměřené na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu".

Samuel Vokurka

Narozen 6. 2. 1972 v Písku. Doc. MUDr., Ph.D., lékař, zaměřený hematologii, onkologii a problematiku postižení dutiny ústní. Věnoval se též historii a regionalistice.

Rudolf Václav Vokáč

Narozen 10.4.1896 ve Zbirohu, zemřel 13.5.1972 v Praze. Odborný učitel pro zpracování dřeva, publikace z oboru, cestopis.

Petra Voráčová

Mgr., středoškolská pedagožka, publikace v oboru ošetřovatelství .

Olga Vomáčková

PhDr., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, germanistka, zaměřená na výuku lexikologie a frazeologie.

Miroslav Vojtěchovský

Miroslav Vojtěchovský je český vysokoškolský pedagog, publicista, kurátor a fotograf skla. V roce 2007 byl prohlášen Osobností české fotografie za dlouhodobý přínos tomuto oboru. Je držitelem titulu QEP . Vojtěchovský vyrůstal v rodině evangelického faráře, která se po odstěhování z Velimi usadila v Humpolci. Z politických důvodů nebyl přijatý na výtvarnou školu v Brně, vystudoval proto tříleté odborné učiliště se sídlem v Českých Budějovicích a Děčíně. Poté absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění . Mezi roky 1978 a 1989 externě vyučoval na FAMU. V roce 1990 se stal vedoucím katedry fotografie na FAMU, v roce 1993 byl zvolen prorektorem AMU pro otázky studijního rozvoje. V této pozici mj. prosadil plnohodnotný anglický studijní program v oboru fotografie a založil Nakladatelství AMU. V roce 1993 byl habilitován docentem za práci na téma Průnik umělecké akademie a univerzity, o čtyři roky později byl jmenován profesorem na základě přednášky K etice fotografie. Po neúspěšné kandidatuře na místo rektora AMU čtyři roky vyučoval na American University ve Washingtonu. Po návratu z USA podruhé zkusil štěstí ve volbách rektora AMU, ve kterých byl poražen o jediný hlas Ivo Mathém. Od roku 2003 postupně začal vyučovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na stejné fakultě Univerzity Karlovy, přednáší na soukromé škole umění a reklamy Orange Factory a vede vlastní ateliér na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Miroslav Vojtěchovský patří k nejvýznamnějším českým fotografům skla. Mezi roky 1969–1970 pracoval v reklamní agentuře Merkur, později byl volným fotografem, který spolupracoval s podniky BVV, Skloexport, Jablonex, Koospol, Motokov, Pragoexport, Pragounion nebo Rapid. Až do svého odchodu do USA se podílel na tvorbě vizuálního stylu firem Moser, Crystalex, Skloex...

Miki Volek

Miki Volek byl významný český rokenrolový zpěvák a hudebník, známý svým výrazným hlasem a dynamickým vystupováním na pódiu. Byl frontmanem skupiny Olympic, jedné z nejpopulárnějších a nejvlivnějších rockových skupin v Československu v 60. a 70. letech 20. století. Volekova kariéra byla poznamenána jeho přínosem pro českou hudební scénu, zejména v žánru rock and rollu, kde zanechal trvalý odkaz. Jeho vystoupení se vyznačovala energií a charismatem, díky nimž byl mezi fanoušky oblíbený. Během své kariéry Miki Volek spolupracoval s různými umělci a kapelami a zanechal po sobě katalog hudby, který dodnes oceňují nadšenci české rockové scény.

Martin Vozar

Autor knih pro děti a mládež z oboru hudební výchovy.

Markéta Vopičková Cipprová

Narozena 1971. Ing., Ph.D., Zemědělská inženýrka, autorka publikací o jezdectví, též autorka a ilustrátorka knih pro děti. Bylinkářka, lektorka, blogerka, autorka publikací na téma sběru, zpracování a využití léčivých bylin.

Marek Vochozka

Marek Vochozka je český ekonom a VŠ pedagog, v letech 2009 až 2012 pověřený vedením a v letech 2013 až 2020 rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. V letech 1997 – 2002 studoval na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v oboru Ekonomika a management kde získal titul inženýr. Na Vysoké škole ekonomie a managementu získal v roce 2005 titul MBA. V roce 2008 získal titul Ph.D. na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde působil jako odborný asistent na Katedře podnikové ekonomiky Fakulty podnikohospodářské. Na VŠTE v Českých Budějovicích pracuje na Katedře ekonomiky a managementu , kde přednášel předměty se zaměřením na ekonomiku podniku, finanční řízení a ekonomii. V březnu 2009 byl Akademickým senátem VŠTE v Českých Budějovicích pověřen výkonem funkce rektora . V prosinci 2012 jej prezident Václav Klaus jmenoval řádným rektorem univerzity, dekret mu ale předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala. Vochozka se funkce ujal od 1. ledna 2013. V tomto roce také získal titul docent, v oboru Podniková ekonomika a management na České zemědělské univerzitě v Praze. V dubnu 2015 se stal členem Kontrolní rady Technologické agentury ČR. Na konci listopadu 2016 jej prezident Miloš Zeman jmenoval rektorem VŠTE v Českých Budějovicích i pro druhé funkční období. V roce 2016 stál také u zrodu Znaleckého ústavu na VŠTE, akreditovaného u Ministerstva spravedlnosti ČR. V roce 2018 byl pak, na Vysokém technickém učení v Brně, jmenován profesorem, a to v oboru Ekonomika a management. Funkci rektora VŠTE v Českých Budějovicích zastával do konce roku 2020, kdy jej nahradil Vojtěch Stehel. Zvládání metodologie základního i aplikačního výzkumu, statistického a matematického modelování, využití neuronových sítí pro oblast hodnocení podniku a predikce jeho dalšího vývoje, r...

Libuše Vodochodská

Autorka kuchařské technologie.

Leo Vodáček

Narozen 1933. Ekonom, práce z oblasti strategického plánování.

Ladislav Vojáček

Ladislav Vojáček je právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se dějinami práva. V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na základní vojenskou službu nastoupil k pohraniční stráži a byl převelen na třetí fakultu VŠ SNB v Holešově , kde působil jako asistent a vyučoval historickoprávní předměty. V letech 1978 až 1979 absolvoval externí kurs pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1979 obhájil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze rigorózní práci věnovanou problematice stanovení československých státních hranic a byl mu udělen titul JUDr. V roce 1981 zahájil v Praze externí studium vědecké aspirantury a po obhájení kandidátské disertační práce na téma ochrany státních hranic po roce 1945 mu byla v roce 1986 udělena vědecká hodnost kandidáta právních věd v oboru dějiny státu a práva. Po přemístění holešovské fakulty do Bratislavy přešel na druhou fakultu VŠ SNB do Prahy, kde v dalších letech působil na Katedře dějin státu a práva jako odborný asistent. Po listopadu 1989 pracoval na Institutu pro výchovu a vzdělávání Federálního ministerstva vnitra a na Střední odborné škole Federálního policejního sboru. V roce 1992 byl přijat na Katedru dějin státu a práva Univerzity Komenského v Bratislavě jako odborný asistent. Tam se v roce 1996 habilitoval s prací o německém celním právu v 19. století. Zároveň působil i na Právnické fakultě MU v Brně, kde později začal pracovat na plný úvazek. V V letech 2008-2019 byl vedoucím katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2010 byl na Univerzitě Karlově jmenován profesorem právních dějin. Od roku 2004 působil také na Fakultě práva soukromé Bratislavské vysoké školy práva . Ladislav Vojáček byl členem KSČ a ČSTV. V současnosti zastává funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty MU. V období socialismu se ...

Josef Volf

Josef Volf byl český historik a knihovník. Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské české univerzity, kde byl žákem profesorů Jaroslava Golla, Josefa Kalouska a Josefa Pekaře. V letech 1899-1910 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu. Roku 1904 obhájil disertační práci z medievistiky. Roku 1903 nastoupil do Knihovny Zemského muzea jako výpomocný úředník, a zároveň spolupracoval s Čeňkem Zíbrtem na Bibliografii české historie. Dále pracoval již jako samostatný jako knihovník. V roce 1928 se stal ředitelem knihovny Národního muzea. Vydal mnoho odborných prací a bibliografií většinou z oblasti české kulturní historie . Měl bratra a dvě sestry. 27. června 1918 se oženil s Hermínou Tobiášovou, měli syna Miloše a dceru Věru. Jeho pohřeb se konal u sv. Ludmily na Vinohradech. Je uložena v Památníku Národního písemnictví v Praze. Obsahuje mj. deník a rukopisy několika nevydaných prací.

Josef Vodrážka

Narodil se 30.7.1900 v Praze. Grafik, autor ex-libris, ilustrátor.

Josef Vobořil

Spis z oboru metalografie.

Jitka Vokšická

Mgr., vystudovala Pedagogickou fakultu UK v Praze, věnuje se dětem s poruchami učení, učí na 1. stupni ZŠ v Praze, podílela se na tvorbě školního vzdělávacího programu.

Jiří Votava

Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.

Jiří Vojkovský

Ing., provozovatel databáze fotbalových stadionů, autor knihy o fotbalových stadionech.

Jindřich Volek

Narozen 12. 9. 1928 v Protivíně, zemřel 1. 5. 2021. PhDr., překlad z angličtiny, práce z oboru moderních amerických dějin.

Jaroslav Vozka

Jaroslav Vozka , Čechy - 8. května 1954 Západní Berlín - Německo) byl český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista . Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií se věnoval politickým a ideologickým tématům. Jaroslav Vozka maturoval na gymnáziu v Jičíně. V letech 1923 až 1924 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rozmezí let 1924 až 1927 pak pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově. Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje. Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami. Také přispíval do ilegálního tisku. Po vzniku deníku "Práce" zastával pozici šéfredaktora. V letech 1945 až 1950 přednášel jako pedagog na Vysoké škole politické a sociální. Jaroslav Vozka byl jedním z prvních historiografů protinacistického odboje. Známá je jeho kniha "Hrdinové domácího odboje", která vyšla v roce 1946. V červnu roku 1945 byl zvolen předsedou přípravného výboru "Svazu českých novinářů", funkci vykonával až do ustavující valné hromady v březnu 1946. Po Únoru 1948 byl Jaroslav Vozka donucen odejít z veřejného života, ale dále působil jako pedagog. V roce 1954 se pokusil odejít do exilu přes Západní Berlín, ale východoněmecká policie jej zadržela a následně údajně spáchal sebevraždu. Jaroslav Vozka byl členem sociální demokracie. Po sloučení ČSSD a KSČ v červnu roku 1948 se stal členem KSČ. Pískovcová pamětní deska je umístěna na domě v městě Železnice v Husově ulici č. 101. Její odhalení iniciovala sestra Jaroslava Vozky, paní Květa Jiránková, která působila jak...

Jaroslav Vokřál

Narozen 1944, zemřel 24.3.2000. Autor sportovních povídek, memoárů boxerů a doslovů ke knihám O. Pavla, filmový scénárista a novinář.

Jaroslav Vokoun

Narozen 21.5.1956 ve Strakonicích. Mgr., teolog, práce z oboru ekumenické a pastorální teologie, překlady z němčiny.

Jaromír Vochala

Jaromír Vochala se narodil 24. září 1927 v místní části obci Janovice-Bystré . V době 2. světové války dokončil měšťanskou školu ve Frýdlantě nad Ostravicí a poté nastoupil jako strojně-zámečnický učeň na učňovskou školu . Po osvobození začal studovat obchodní akademii v Českém Těšíně a po maturitě v roce 1949 nastoupil k výkonu základní vojenské služby a ještě před jejím ukončením si podal přihlášku na hospodářskou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd. V roce 1952 byl vybrán jako stipendista na studium obchodu do ČLR. Při pobytu v Číně se začal zajímat o čínský jazyk a písmo a rozhodl se změnit studijní obor. Byl přijat na Fakultu čínského jazyka a literatury Pekingské univerzity. Studium ukončil v roce 1958 obhájením diplomové práce Ortografické problémy po reformě čínského písma. Během pobytu v Číně uzavřel sňatek s čínskou studentkou Wang Ruzhen . Po návratu z Číny vyučoval češtinu pro cizince v Houštce u Staré Boleslavi. Od 1960 pracoval na Katedře věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy . Vyučoval zejména čínský jazyk, moderní i klasickou čínštinu a společně s manželkou vydali řadu skript a učebních pomůcek. 1969 obhájil kandidátskou disertační práci a získal tituly PhDr. a CSc. Po roce 1970 mohl zůstat na fakultě a věnovat se své profesi. Z politických důvodů mu však byl na dalších 20 let znemožněn kvalifikační postup, a to i přesto, že měl požadovanou hodnost a plnil úkoly na úrovni docenta a profesora. Docentem pro obor sinologie byl jmenován až v roce 1990 a krátce nato odešel z Filozofické fakulty do důchodu. V roce 2011 se habilitoval dílem Konfucius v zrcadle Sebraných výroků a byl mu udělen vědecký titul “doktor filologických věd”.

Jan Vozka

Narozen roku 1984. Básník, překladatel anglo-americké poezie.

Jan Vogeltanz

Jan Vogeltanz je renomovaný odborník na vojenskou historii, známý dlohá léta čtenářům Střelecké revue a dalších odborných i populárně naučných publikací a časopisů. Vystudoval český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Okresním muzeu Klatovy a v Muzeu Chodska v Domažlicích.

Iva Vondrášková

Narozena 1961 v Chomutově. Lékárnice, spisovatelka, autorka úvah, aforismů a básní.

Gabriela Vojkovská

Mgr., středoškolská pedagožka, publikuje v oboru ošetřovatelství .

František Voldřich

Narozen 24. 10. 1929 v Plánici u Kladna, zemřel 8. 10. 1997. Ing., DrSc., profesor pro obor teorie a konstrukce pozemních staveb.

Denalea Volkona

Daniela Volfová

Carol Vordermanová,

Bernatský Vojtěch

Anna Vovsová

Narozena 1956 v Praze. Scénaristka a dramaturgyně.

Alena Vokounová

A. N Voroščuk

Zbyněk Vostřák

Český skladatel. Narozen 10. června 1920. Zemřel 4. srpna 1985 .

Yvetta Voráčová

Mgr., dramaturgyně televizních pořadů, televizní moderátorka, absolventka oborů čeština a dějepis.

Walter Vogt

Walter Vogt byl švýcarský spisovatel a psychiatr.