Výpis všech autorů

Ethel Lilian Voynich

Ethel Lilian Voynichová byla v Irsku narozená spisovatelka a hudební skladatelka, dcera anglického matematika George Boolea, manželka V. M. Voyniche, polského literátora a bibliofila, dočasného majitele tzv. Voynichova manuskriptu. Po přestěhování do Anglie začala intenzivně pracovat pro „Spolek přátel ruské svobody“. Její nejznámějším dílem je Střeček , které popisuje období Itálie, nacházející se pod nadvládou Rakouska. Příběh je o muži jménem Arthur Burton a o jeho nemilosrdném osudu. Díla Jack Raymond, Olive Latham a An Interrupted Friendship jsou pokračováním Střečka.

Boleslav Vomáčka

Boleslav Vomáčka byl český hudební kritik a hudební skladatel. Pocházel z muzikantské rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval práva na Karlově Univerzitě. Souběžně studoval na varhanním oddělení Pražské konzervatoře a posléze i skladbu v mistrovské třídě Vítězslava Nováka, kterou absolvoval roku 1910. Studoval rovněž zpěv u Josefa Krummera a zpíval pravidelně v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně. Studium práv dokončil v roce 1913 a stal se soudním praktikantem v Mladé Boleslavi. V následujících letech pracoval jako advokátní koncipient v Táboře, Mladé Boleslavi a v Praze. Po vzniku Československé republiky vstoupil roce 1919 do služeb ministerstva sociální péče, kde se vypracoval až na místo sekčního šéfa. Za okupace byl nucen odejít do předčasného důchodu, ale po osvobození se vrátil na ministerstvo práce a sociální péče, kde pak působil až do řádného důchodu na konci roku 1949. Pracoval však ještě dalších 5 let na hudebním odboru ministerstva kultury. Vedle svých úředních povinností byl činný i jako redaktor několika českých i zahraničních novin mimo jiné i Lidových novin či L'Europe Centrale. Byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních kritiků, který spojoval úctu k tradici s živým pochopením soudobého dění. V jeho publikační činnosti bojoval za prosazení děl Leoše Janáčka, Josefa Suka či Otakara Ostrčila na česká i světová koncertní pódia. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově . Ve svém rodišti byl sbormistrem pěveckého sboru Boleslav. Byl členem hudebního odboru Umělecké besedy, spoluzakladatelem Spolku pro moderní hudbu, spoluzakladatelem Ochranného svazu autorského, předsedou obchodní komise Hudební matice, členem představenstva Divadelního a literárního jednatelství, členem ústředního výboru Svazu československých skladatelů a místopředsedou jeho české sekce, členem redakční radu časopisu Hudební rozhledy, lektorem hudební vědy na Filozofické fakultě Uni...

Běla Vobecká

RNDr. Běla Vobecká, spoluautorka učebnic matematiky.

Zdeněk Vondrák

Bc. Daňový poradce, práce z oboru.

Zdeněk Vodrážka

Narozen 10. 7. 1927 v Plzni, zemřel 8. 7. 2015. Prof. Ing. Dr., DrSc., biochemik, obor lékařské a potravinářské chemie a biochemie. Zabýval se krevními bílkovinami, metabolizmem krevních buněk a enzymy.

Vladimír Vonka

Narozen 31. 7. 1930 v Praze. Prof., MUDr., DrSc. Práce z virologie, experimentální onkologie a molekulární biologie. Zabývá se úlohou virů u zhoubných nádorů a vývojem nových vakcín.

Vladimír Vokolek

Vladimír Vokolek byl český meditativní básník, prozaik a esejista, poválečný představitel tzv. spirituální poezie. Narodil se v rodině Václava Vokolka, majitele pardubické tiskárny, která ve 30. letech proslula mimo jiné vydáváním uměleckých tisků katolických autorů, jako byli např. J. Deml, J. Zahradníček či B. Reynek. Vladimír měl dva bratry a sestru: Vojmír byl výtvarník, Vlastimil převzal otcovu tiskárnu, Květa se stala řádovou sestrou. Po maturitě na gymnáziu roku 1933 se Vladimír zapsal ke studiu jazyků a filosofie na FF UK. Studia nedokončil a po uzavření vysokých škol roku 1939 se vrátil do Pardubic. V letech 1945 – 46 absolvoval knihovnický kurs a od roku 1946 působil jako ředitel okresní knihovny v Děčíně. Roku 1949 byl ovšem z této funkce odvolán a v roce 1954 byl donucen z knihovny odejít. Živil se tedy jako učitel základní školy v Děčíně, poté jako redaktor časopisu Dialog v Ústí nad Labem. Po jeho zákazu v roce 1970 byl až do roku 1973, kdy odešel do důchodu, bez trvalého zaměstnání. Jeho syn Václav Vokolek je prozaik a básník, autor vizuální poezie. Vokolkova poezie je ovlivněna křesťanským pohledem na svět a inspirována díly Máchovými, Březinovými a Zahradníčkovými. - výpovědi o zrůdnostech 2. světové války a pokus dobrat se příčin krize tradičních mravních hodnot: - básnické sbírky z období komunistické totality, jež kolovaly především v opisech: - Vokolkovy prózy ze 40. - 60. let: - eseje, jejichž hlavním posláním je polemika s odosobňujícími tendencemi totalitního režimu:

Věra Vokáčová

Věra Vokáčová, roz. Kramplová byla historička umění, kurátorka a vedoucí sbírek kovu a šperku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Mládí strávené ve skautu a dospívání ve válečných letech ovlivnily její životní postoje. V letech 1952–1957 vystudovala dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Absolvovala obhajobou diplomové práce Renesanční interiérová výzdoba hradu Rožmberka . V 70. a 80. letech absolvovala studijní pobyty v Centre d´etudes archéologique v Poitiers a krátkodobé pobyty v NDR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a středoasijských a kavkazských republikách SSSR. Mimo krátké období 1957–1958, kdy jako pracovnice Národního muzea připravovala výstavu Husitské hnutí a Jiří z Poděbrad v Táboře, pracovala od roku 1959 nepřetržitě až do roku 1993 jako kurátorka odboru užitého umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Její specializací se staly kovy, dřevo a jiné materiály, stolní náčiní, později zejména kovy a šperky. V letech 1986–1993 byla vedoucí tohoto odboru. Výrazně se zasloužila o rozmnožení a odborné zpracování sbírkových fondů UPM o moderní autorský šperk. Díky její aktivitě a mezinárodnímu renomé mohli čeští a slovenští umělci v oblasti autorského šperku svá díla od sklonku šedesátých let pravidelně vystavovat nejen v Československu, ale též v zahraničí. Zpracovala odborně práce rudolfínského zlatníka Paula van Vianen ve sbírkách UPM. a podílela se významně na týmových projektech, jako byla např. výstava Rudolf II. a Praha . Po odchodu do penze působila v nákupní komisi a poradním sboru UPM. Přednášela na VŠUP, v Institutu výtvarné výchovy UJEP Ústí nad Labem, v ÚBOK, ČFVU, ÚUŘ, Asociaci starožitníků a jinde. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění. Publikovala v časopisech Ateliér, bydlení, Domov, Klenotník Hodinář, Starožitnosti a užité umění, Tvar, Umění a řemesla, Výtvarná práce, ad. Jej...

Václav Votruba

Václav Votruba byl přední český teoretický fyzik, je považován za zakladatele teorie elementárních částic v Československu a za prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou a systematikou elementárních částic a za zakladatele teorie elementárních částic v Československu. Je také označován za učitele českých teoretických fyziků. Václav Votruba se narodil 19. prosince 1909 v Slavětíně v okrese Louny, kde také chodil do obecné školy. Poté jezdil sedm let na České státní reálné gymnázium v Lounech. Po maturitě byl přijat na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy na obor matematika a fyzika. Získal stipendium a od čtvrtého ročníku při studiu pracoval jako vědecký pomocník na Ústavu a semináři pro teoretickou fyziku. V roce 1933 složil státní učitelskou zkoušku se způsobilostí na střední školy, ale čtyři roky se mu nepovedlo získat odpovídající zaměstnání. Po vykonání vojenské prezenční služby se vrátil na místo pomocné vědecké síly a finance získával kondicemi a záskoky za nemocné učitele na různých středních školách v Praze. V roce 1936 se oženil s Kamilou Tauchmannovou. V roce 1937 získal místo "zatímního profesora" na Benešově gymnáziu v Londýnské ulici. V roce 1941 byl úředním pokynem přesunut do Ústředního ústavu meteorologického v Praze, kde pracoval do roku 1943. Poté mohl učit na gymnáziu v Křemencově ulici, ale v roce 1944 byl totálně nasazen a pracoval na opravách vinohradského železničního tunelu. V květnu 1945 se stal asistentem Ústavu pro teoretickou fyziku . S ohledem na veliké množství studentů po válečné pauze přijatých ke studiu byla hlavní náplní jeho práce pedagogická činnost, kterou musel zvládnout pouze ve spolupráci s profesorem Trkalem a Miroslavem Brdičkou. Práce v ústavu po válce znamenala i další aktivity, ...

Štěpánka Vondrášková

PaedDr., pedagožka a lektorka. Autorka učebnice matematiky a digitálních výukových materiálů.

Samuel Vokurka

Narozen 6. 2. 1972 v Písku. Doc. MUDr., Ph.D., lékař, zaměřený hematologii, onkologii a problematiku postižení dutiny ústní. Věnoval se též historii a regionalistice.

Rudolf Václav Vokáč

Narozen 10.4.1896 ve Zbirohu, zemřel 13.5.1972 v Praze. Odborný učitel pro zpracování dřeva, publikace z oboru, cestopis.

Petr Vorel

Petr Vorel je český historik, děkan Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Po absolvování gymnázia v Přelouči vystudoval v letech 1981–1986 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze . Po studiu pracoval jako historik a numismatik Východočeského muzea v Pardubicích, od počátku nového milénia působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, kde zastával nejprve post vedoucího katedry historických věd, později proděkana pro vědu a výzkum a od roku 2007 děkana. Externě přednášel též na FF UK a po několik let stál v čele Sdružení historiků České republiky. Vedle toho vede redakci časopisu Theatrum historiae a Východočeského sborníku historického a je členem několika dalších redakčních či vědeckých rad. Odborně se zabývá převážně českými dějinami raného novověku, dějinami měst a šlechty, a zejména pak historií peněžnictví. V tomto směru působí i jako soudní znalec. Byl iniciátorem a realizátorem výstavy Tisíciletá tradice české měny od X. do XXI. století uspořádané Českým centrem v New Yorku. V roce 2000 obdržel za svou knihu Páni z Pernštejna Cenu Egona Erwina Kische.

Pavla Vošahlíková

Pavla Vošahlíková je česká historička. Její specializací jsou české dějiny na přelomu 19. a 20. století, zejména problematika všedního dne. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala historii a filozofii, poté nastoupila do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , kde působí dodnes a jehož byla přechodně zástupkyní ředitele. Pět let řídila Nakladatelství HÚ, kromě toho byla předsedkyní vědecké rady ústavu. Externě přednášela na Stavební fakultě a Fakultě architektury ČVUT, v současné době vede kurzy na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK. Absolvovala několik studijních stáží v zahraničí a je nebo byla členkou několika vědeckých společností a redakčních rad. Jako vedoucí Biografického oddělení HÚ stála v čele rozsáhlého projektu, jehož výstupem je Biografický slovník českých zemí. Věnuje se rovněž popularizaci vědy, mj. ve spoupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí.

Miluše Voborníková

Milan Vodička

Narozen 1960. Novinář, redaktor MF Dnes.

Matthias Vogt

Německý historik, autor příruček všeobecných znalostí.

Martin Vodinský

Autor publikací o rybách.

Marie Vojtíšková

Marie Vojtíšková byla dlouholetá ředitelka Okresního archivu v České Lípě, autorka řady odborných publikací a čestná občanka města Česká Lípa. Narodila se v Praze, kde i vystudovala gymnázium a poté na Filozofické fakultě Karlovy univerzity český jazyk, literaturu a historii. Během studií se seznámila s Břetislavem Vojtíškem, za něhož se v Praze roku 1951 i vdala. Oba se pak přestěhovali do České Lípy, kde se Marie stala učitelkou, zatímco manžel přijal roku 1952 funkci ředitele českolipského muzea. Když musel narukovat k povinné základné vojenské službě, zastoupila ho v muzeu manželka a když se vrátil, přijala v roce 1955 místo první ředitelky nového českolipského a okresního archivu. Manželé v roce 1960 dokázali získat pro muzeum i archiv prostory někdejšího kláštera a později i zámek ve Stvolínkách. Marie Vojtíšková byla ředitelkou okresního archivu 30 let, do důchodu odešla v roce 1985. Z archivu dokázala vybudovat velmi kvalitní a čistou instituci, v jeho prostorách upravila řadu archivních expozic určených veřejnosti, z nichž Svět archiválií z roku 1980 a Pečetě - umění a historický pramen z roku 1984 byly hodně ceněny, protože přesáhly svým pojetím hranice města. Absolvovala stovky přednášek, exkurzí, napsala velké množství příspěvků do tiskovin a iniciovala i vydávání samostatných publikací archivu. Hlavně její zásluhou byly vydány dvě ediční řady, nevelká edice Inventář Okresního archivu Česká Lípa a hlavně dlouholetá kvalitní edice Českolipsko literární. Přispívala do každé z vydaných publikací. Mnohé práce napsala společně se svým manželem, který byl autorem i řady samostatných prací. V roce 2000 byli oba manželé jmenováni čestnými občany města Česká Lípa. V roce 2008 jí ministr vnitra udělil medaili Za zásluhy o české archivnictví....

Lubomír Vondráček

Narozen 20. 3. 1936 v České Lípě, zemřel 26. 12. 2014. JUDr., MUDr., univerzitní pedagog; chirurg, právník, specializace v oblasti zdravotnického práva.

Klausbernd Vollmar

Německý spisovatel, filozof, lingvista, editor časopisů, psycholog. Zabývá se sny.

Karl Vocelka

Karl Vocelka je česko-rakouský historik a profesor rakouských dějin na Vídeňské univerzitě. Specializuje se především na dějiny raného novověku.

Karel Vondráček

Narozen 20.12.1897 v Praze, zemřel 19.3.1965 v Brně. RNDr., profesor zoologie, publikace z oboru.

Jiří Votava

Narozen 23.2.1942 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie, rehabilitace a využití jógy v rehabilitaci.

Jiří Votava

Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.

Jiří Vogel

Doc. ThDr. Jiří Vogel, ThD., proděkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, prošel zajímavou životní cestou - od strojírenského technologa a konstruktéra po husitského faráře a vysokoškolského učitele. Sám o sobě říká, že na faráře se nikdy moc necítil, protože je spíše introvert, ale pokud vnímá, že studenti jsou s ním naladěni na stejné vlně a mají upřímný zájem o teologické studium, jeho plachost mizí a cítí se šťasten. Církev československá husitská mu nabízí prostor pro svobodu svědomí, a proto v ní našel domov.

Jaroslav Vogel

Jaroslav Vogel byl český dirigent a hudební skladatel. Otec skladatele, JUDr. Karel Vogel , byl amatérský klavírista a organizátor hudebního života v Plzni. Poskytl synovi hudební základy. Jaroslav se pak vedle studia na gymnáziu učil hře na housle u Otakara Ševčíka. Kompozici studoval nejprve soukromě u Vítězslava Nováka, v letech 1918–1919 pak na Pražské konzervatoři. V roce 1910 odešel studovat do Mnichova na Akademii der Tonkunst. Tam mimo jiné studoval kontrapunkt u svého strýce Viktora Glutha, česko-německého skladatele pocházejícího rovněž z Plzně. Další dva roky pak strávil v Paříži na soukromé vysoké škole hudební Schola Cantorum. Jeho učitelem byl francouzský hudební skladatel Vincent d'Indy. Po návratu do Čech působil nejprve jako korepetitor Národního divadla v Praze a v letech 1914–1915 jako dirigent operety v Plzni. Za 1. světové války musel narukovat na vojnu a po skončení války se znovu ucházel o místo korepetitora v Národním divadle. Tehdy neuspěl, ale vzápětí získal místo dirigenta Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě. V roce 1923 se vrátil do Prahy a následující tři roky vyučoval hudbu, věnoval se hudební publicistice a příležitostně hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. V sezoně 1926–1927 působil jako dirigent opery v Plzni a poté až do roku 1943 byl šéfem opery ostravského divadla. V sezóně 1944–1945 vedl operu Českého lidového divadla v Brně. Po 2. světové válce byl krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a znovu šéfem opery v Státního divadla Ostrava. Dirigentem opery Národního divadla v Praze se stal roku 1949 a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. V letech 1950–1951 a 1956–1958 byl šéfem opery. Ještě v letech 1959–1962 byl šéfem Státní filharmonie Brno. Zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Lázních Bohdaneč. Řada jeho operních inscenací byla natočena na gramofonové desky. Na...

Jan Votava

Mgr., spoluautor učebnice ze společenských věd pro střední školy.

Jan Vondráček

Jan Vondráček je český herec a dabér. Studium herectví absolvoval na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a v roce 1994 nastupuje do souboru vznikajícího Dejvického divadla, odkud v roce 1996 přechází se souborem do nově založeného Divadla v Dlouhé. Na jevišti uplatňuje nejen herecké ale i hudební nadání . Za postavu Lelia v Goldoniho hře Lhář získal Cenu Alfréda Radoka. Jeho hlas se stal známý díky seriálu Mentalista, kde mluví hlavní postavu Patrika Janea. V roce 2010 obdržel za tento dabérský výkon diváckou Cenu Františka Filipovského. Mimo to ale Vondráček namluvil desítky dalších postav v nejrůznějších filmech a seriálech. Kromě toho, že umí střídat několik odlišných hlasů a je profesionální dabér, umí také dobře zpívat , což dokázal při namluvení audiokazety od Supraphonu- Hobit, podle předlohy J. R. R. Tolkiena, kde je mnoho písní i postav, přesto ji ale Vondráček zvládl namluvit i nazpívat sám. Dabuje například herce jako Chris O'Dowd nebo Bradley Cooper. Jinak jsme ho mohli slyšet mimo mnoho dalších filmů ve snímcích Kmotr II, Liška a pes, Bídníci, Kajínek nebo Merlin. Ze seriálů jsou mimo Mentalisty známí Ztraceni, Ned a Stacey, nebo Pohotovost. Kromě dabingu se věnuje také filmovému herectví . Také dabuje postavu ze seriálu Simpsonovi Vočka Szyslaka a Postavu Stewieho Griffina v seriálu Griffinovi.

Jan Vondra

Jan Vondra je český vodní slalomář, kajakář závodící v kategorii K1. Sportu se věnuje od svých 6 let. Od 11 let začal sbírat medaile v žákovských kategoriích. V 16 letech si vybojoval místo v juniorské reprezentaci. V roce 2006 vyhrál mistrovství Evropy v Nottinghamu. V 18 letech se stal členem reprezentace do 23 let. V roce 2011 vybojoval zlato na evropském šampionátu v Banja Luce v kategorii hlídek. Od roku 2011 se účastní světových pohárů, kde dosáhl na 2. místo ve Francii v Pau 2012. V roce 2013 se účastnil mistrovství světa v Praze, kde obsadil 15. místo v závodě jednotlivců a 4. místo v hlídkách.

Iva Vondrášková

Narozena 1961 v Chomutově. Lékárnice, spisovatelka, autorka úvah, aforismů a básní.

Hanna Vollrath

Německá historička, vysokoškolská pedagožka, specializace na dějiny středověku.

Denalea Volkona

Boris Aleksandrovič Voroncov-Vel'jaminov

Boris Alexandrovič Vorontsov-Velyaminov byl sovětský / ruský astrofyzik. Jeho jméno je někdy stejně jako Vorontsov-Vel'yaminov. Samostatně objevil absorpci světla mezihvězdným prachem, který byl také objeven Robertem Juliem Trumplerem. Sestavil katalog o tom, co je nyní známo jako Vorontsov-Velyaminovy galaxie , stejně jako větší a obecnější katalog galaxií . On také studoval a klasifikoval planetární mlhoviny. Je také autorem standardní ruské astronomické učebnice pro střední školy, stejně jako astronomie učebnice pro střední školy.

Zbyněk Vostřák

Český skladatel. Narozen 10. června 1920. Zemřel 4. srpna 1985 .

Z Volný

Vsevolod Petrovič Vojevodin

Ruský spisovatel.

Václav Vosyka

Narozen 16.12.1880 v Řevničově u Rakovníka, zemřel 2.1.1953 v Praze. Středoškolský profesor, hudební pedagog, publikace z oboru.

Václav Vondrášek

Narozen 1946. PhDr., vojenský historik.

V Vojtěchovský

Vlastním jménem Vojtěch Šeba. Narozen 7. 2. 1892, zemřel 29. 12. 1961 v Újezdě nad lesy. Nakladatel a knihkupec v Praze, redaktor, literatura pro děti a mládež.

T Vodička

Sylvie Vodáková

Narozena 31. 7. 1926 v Martine , grafička a ilustrátorka působící v Česku.

Sabina Voty

Rudolf Vokoun

Narozen 28.12.1954 v Kladně. JUDr., trestní právo. Práce z oboru.

Renate Volk

Německá autorka publikací o houbách.

Radek Vobr

PhDr., Ph.D., absolvent tělesné výchovy a matematiky, doktorské studium pedagogiky sportu, cvičitel windsurfingu, zabývá se aplikací matematických a statistických metod a využitím počítačových technologií v oblasti kinantropologie.

Pavla Volná

Na části týkající se těhotenství a porodu se autorsky a odborně podílela také MUDr. Pavla Volná, lékařka v soukromé ambulanci GPG Centrum v Ostravě.

Olga Volicerová

Publikace pro kutily.

Miloš Voldřich

Narozen 7.3.1911 v Praze, zemřel 7.11.1967 tamtéž. MUDr., DrSc., docent stomatologie, publikace z oboru.

Miloš Bohuslav Volf

Narozen 23. 4. 1915 v Praze, zemřel 28. 3. 1983. RNDr., chemik, publikace z oboru botaniky a sklářství, autor knih o sklu jako materiálu, redaktor čaospis Sklář a keramik, tlumočil pro Pražskou informační službu v několika jazycích.

Martin Vostřel

Narozen 1980. PhDr., historik, kurátor muzejních sbírek, autor regionálních publikací.

Markéta Vopičková Cipprová

Narozena 1971. Ing., Ph.D., Zemědělská inženýrka, autorka publikací o jezdectví, též autorka a ilustrátorka knih pro děti. Bylinkářka, lektorka, blogerka, autorka publikací na téma sběru, zpracování a využití léčivých bylin.

Marek Vochozka

Marek Vochozka je český ekonom a VŠ pedagog, v letech 2009 až 2012 pověřený vedením a v letech 2013 až 2020 rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. V letech 1997 – 2002 studoval na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v oboru Ekonomika a management kde získal titul inženýr. Na Vysoké škole ekonomie a managementu získal v roce 2005 titul MBA. V roce 2008 získal titul Ph.D. na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde působil jako odborný asistent na Katedře podnikové ekonomiky Fakulty podnikohospodářské. Na VŠTE v Českých Budějovicích pracuje na Katedře ekonomiky a managementu , kde přednášel předměty se zaměřením na ekonomiku podniku, finanční řízení a ekonomii. V březnu 2009 byl Akademickým senátem VŠTE v Českých Budějovicích pověřen výkonem funkce rektora . V prosinci 2012 jej prezident Václav Klaus jmenoval řádným rektorem univerzity, dekret mu ale předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala. Vochozka se funkce ujal od 1. ledna 2013. V tomto roce také získal titul docent, v oboru Podniková ekonomika a management na České zemědělské univerzitě v Praze. V dubnu 2015 se stal členem Kontrolní rady Technologické agentury ČR. Na konci listopadu 2016 jej prezident Miloš Zeman jmenoval rektorem VŠTE v Českých Budějovicích i pro druhé funkční období. V roce 2016 stál také u zrodu Znaleckého ústavu na VŠTE, akreditovaného u Ministerstva spravedlnosti ČR. V roce 2018 byl pak, na Vysokém technickém učení v Brně, jmenován profesorem, a to v oboru Ekonomika a management. Funkci rektora VŠTE v Českých Budějovicích zastával do konce roku 2020, kdy jej nahradil Vojtěch Stehel. Zvládání metodologie základního i aplikačního výzkumu, statistického a matematického modelování, využití neuronových sítí pro oblast hodnocení podniku a predikce jeho dalšího vývoje, r...

Lindsey Vonn

Lindsey Caroline Vonnová, rodným jménem Lindsey Kildow, je bývalá americká reprezentantka v alpském lyžování, specializující se především na sjezd a Super–G, která ve světovém poháru závodila mezi lety 2000–2019. Na vancouverských Zimních olympijských hrách 2010 se stala olympijskou vítězkou ve sjezdu. Na Mistrovství světa 2009 ve Val d'Isere si dojela pro dva tituly. Ve čtyřech sezónách 2008, 2009, 2010 a 2012 opanovala celkovou klasifikaci Světového poháru a získala velké křišťálové glóby. K nim přidala šestnáct sezónních prvenství z dílčích disciplín v podobě malých křišťálových glóbu. Úhrnným počtem dvaceti glóbu tak o jedno vítězství překonala Stenmarkův absolutní rekord z let 1975–1984. Ve Světovém poháru vyhrála 82 závodů, čímž se zařadila na druhé místo historie za Ingemara Stenmarka, který ovládl o čtyři závody více. Jako pátá žena historie triumfovala ve všech pěti disciplínách. Olympijský výbor Spojených států amerických ji ocenil jako nejlepší americkou sportovkyni v letech 2009 a 2010. Cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepší sportovkyni roku 2010 převzala 7. února 2011. Konec závodní kariéry po Mistrovství světa 2019 v Åre ohlásila 1. února 2019, když zmínila dlouhodobá zranění. Stala se první Američankou, která vyhrála olympijské hry ve sjezdu a také první, která zvítězila v celkové klasifikaci Světového poháru, a to v letech 2008, 2009, 2010 a 2012. Se čtyřmi velkými křišťálovými glóby je historicky na druhém místě za šesti trofejemi Annemarie Moserové-Pröllové. Dále také vyhrála dílčí části Světového poháru ve sjezdu, Super G a kombinaci a získala tak již patnáct malých křišťálových glóbů. Na Světovém šampionátu 2009 se stala dvojnásobnou mistryní světa ve sjezdu a Super-G. Ve Světovém poháru vyhrála 82 závodů. Rekordní zápis Moserové-Pröllové v počtu vítězných sjezdů překonala 23. ledna 2016, když ovládla třicátý osmý z nich. Poté, co zvítězila v úvodním závodu sezóny 2011/2012 ...

Libor Vozár

Autor kuchařských knih a publikací z oboru potravinářství.

Lenka Volfová

Narozena 1977. RNDr., programátorka a středoškolská pedagožka.

Ladislav Vomáčko

Ladislav Vomáčko byl český politik, v letech 2004 až 2006 a opět 2008 až 2010 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 1994 až 2006 zastupitel města Poděbrady, člen ČSSD. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva města Poděbrady za ČSSD. komunálních volbách roku 2006 a komunálních volbách roku 2010 sem kandidoval neúspěšně. Profesně se uváděl jako podnikatel. Ve volbách v roce 2002 kandidoval do poslanecké sněmovny za ČSSD . Nebyl zvolen, ale do sněmovny usedl dodatečně v září 2004. V letech 2004–2005 byl členem sněmovního ústavněprávního výboru, pak v letech 2005–2006 členem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006. V nich sice kandidoval, ale nebyl zvolen. Opětovně se ale do sněmovny dostal dodatečně jako náhradník, v říjnu 2008 poté, co ze sněmovny do senátu odešel Josef Řihák. Zasedl do sněmovního výboru pro zdravotnictví. Zemřel dne 6. července 2019 ve věku 75 let.

Klára Votavová

Narozena 15. 3. 1983. Dětská psycholožka a terapeutka, lektorka seminářů pro rodiče a pedagogy. Zakladatelka Kaléa International Counseling Center.

Karel Voráček

Narozen 1968. Systémový inženýr, práce o programech, počítačových sítích, tvorbě www stránek, programování DVD a internetu.

Josef Voříšek

Autor autobiografického vypravování.