Výpis všech autorů

Libor Vozár

Autor kuchařských knih a publikací z oboru potravinářství.

Libor Vítěz

Generál Vládního vojska, za protektorátu II. zástupce generálního inspektora Vládního vojska , angažoval se i publicisticky. Po válce odsouzen na 4 roky.

Lenka Volfová

Narozena 1977. RNDr., programátorka a středoškolská pedagožka.

Lenka Veselá

Narozena 12. 4. 1975 ve Velkém Meziříčí. PhDr., Ph.D., historička specializovaná na dějiny knižní kultury 16.-18. století, dějiny raně-novověkých knihoven, judaiku. Redaktorka časopisu Knihy a dějiny. Publikuje v oboru.

Lenka Velebová

Autorka knihy o konstruování oděvních střihů.

Lenka Vdovjaková

Lenka Vdovjaková pochází z Pováží na Slovensku. Vykládání karet se věnuje již od svých dvanácti let. Pořádá kurzy vykládání karet a channelingu a spolupracuje s regionální televizí, pro niž připravuje a moderuje měsíčník "Za hranicí vědomí" věnovaný alternativní tematice.

Laurel Vukovic

Americká autorka prací o alternativní léčbě přírodními prostředky, zejména bylinami.

Ladislav Vycpálek

Ladislav Vycpálek byl český hudební skladatel. Pocházel z rodiny, která se po generace zabývala hudbou. Jeho strýc, Josef Vycpálek, byl významným sběratelem lidových písní a bratranec, Vratislav Vycpálek, se stal rovněž hudebním skladatelem. Od čtyř let hrál na housle a na klavír. Maturoval na gymnáziu na Vinohradech a poté studoval na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity češtinu a němčinu. To mu poskytlo i znalost literatury pro volbu vynikajících textů, které zhudebňoval, ale i pro vlastní literární tvorbu. Jeho texty byly zhudebněny nejen jím samým, ale i takovými skladateli, jako byli Vítězslav Novák nebo Josef Suk starší. Studia na Filozofické fakultě ukončil dizertační prací "Apokryfy o mladosti Mariině a Ježíšově v literatuře české, zvláště staročeské". Stal se odborným pracovníkem Univerzitní knihovny a vedle svého zaměstnání studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. V době svého působení v knihovně vybudoval její Hudební oddělení a až do roku 1942 jej vedl. Vedle toho dál provozoval hudbu prakticky. Jako violista účinkoval v několika komorních souborech a samozřejmě pilně komponoval. Jeho prvními veřejně provedenými skladbami byly Dvě písně v roce 1909. Věnoval se i organizační činnosti. Od roku 1924 byl členem České akademie věd a umění. Od roku 1930 byl členem poradního sboru Národního divadla. Byl také vedoucím hudebního odboru Umělecké besedy. Když byla činnost Besedy v padesátých letech komunistickým režimem utlumována, snažil se všemožně o její přežití. Likvidaci Umělecké besedy v roce 1960 se mu však zabránit nepodařilo. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Ladislav Vidman

Narozen 20. února 1924 v Kladně. V roce 1943 absolvoval Akademické gymnasium v Praze. Před narukováním byl zachráněn kladenskou lékárnou, kde sloužil coby aspirant farmacie - složil i tirociniální zkoušku. Soukromě četl latinské a řecké klasiky, zdokonaloval se ve francouzštině a učil se rusky a anglicky. V roce 1945 nastoupil na studie řečtiny a latiny na Karlově univerzitě. V roce 1949 promoval na doktora filosofie. Po vojně byl poslán jako učitel na hornické učiliště ve Stochově u Kladna. O několik let později mu po vzniku Československé akademie věd nabídl jeho někdejší učitel prof. Salač místo v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská. Tak se stalo 1. dubna 1953, což je datum, kdy Ladislavovi začala kariéra epigrafika, jež ukončila až jeho smrt 26. prosince 1989. Jeho publikace mu přinesly mezinárodní uznání ještě dříve, než obhájil roku 1959 kandidátskou práci o korespondenci Plinia Mladšího s císařem Trajánem . Dosáhnou titulu doktora věd se mu nepodařilo. Předložil sice dvě knihy o egyptském kultu u Řeků a Římanů, jež vyšly v Berlíně roku 1969 a 1970, k obhajobě však už nedošlo, normalizace byla rychlejší. Jako náhradu udělila nová Česká akademie Vidmanovi k nedožitým sedmdesátinám Dobrovského medaili za zásluhy o českou klasickou filologii.

Klausbernd Vollmar

Německý spisovatel, filozof, lingvista, editor časopisů, psycholog. Zabývá se sny.

Klára Vítková Rulíková

Narozena 7. 1. 1967 v Praze. Mgr., absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, zakladatelka Klubu dvojčat a vícerčat, autorka publikací z oblasti rodinné výchovy a péče o děti.

Karol Vlachynský

Slovenský profesor ekonomie.

Karel Výrut

Narozen 1940. Historik.

Karel Vrána

Karel Vrána byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě. Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi . Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů. Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace. 28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.

Karel Voráček

Narozen 1968. Systémový inženýr, práce o programech, počítačových sítích, tvorbě www stránek, programování DVD a internetu.

Karel Vondráček

Narozen 20.12.1897 v Praze, zemřel 19.3.1965 v Brně. RNDr., profesor zoologie, publikace z oboru.

Karel Vlach

Karel Vlach se narodil 8. října 1911 v Praze jako významný český dirigent a šéf orchestru. Je uznáván pro svůj významný přínos v oblasti lehké a taneční hudby v České republice. Vlach založil v roce 1938 vlastní orchestr, který si rychle získal oblibu pro své dovedné výkony a stal se jedním z předních těles svého druhu v zemi. Během druhé světové války byl orchestr kvůli politické situaci rozpuštěn, ale Vlach jej po skončení války obnovil.

Karel Večeřa

Autor průvodců po Rakousku a Itálii.

Karel Véber

Botanik, práce o vodních rostlinách.

Karel Valter

Narozen 21. 3. 1946. Ing., CSc., farmakolog, práce z oboru farmakologie a toxikologie. Publikuje také literaturu o čaji a kultuře přípravy a podávání čaje.

Karel Vágner

Narozen 1944. Autor myslivecké prózy a pohádek pro děti.

K Vokoun

Julie Vlasáková

Julie Vlasáková-Kahlesová, v matrice Juliana Josefa Anna, byla česká spisovatelka, dramatička, překladatelka a novinářka . Julie se narodila Janu Kahlesovi, „držiteli dvora z Křivsaudova“ a Josefě Kahlesové-Trödlové. V některých materiálech je chybně uvedeno datum narození 16. března. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Jana , Jana Nep. Františka , Jindřicha Karla a Bohumilu . Pracovala na poště v Chlumci nad Cidlinou. Tam se vdala za poštovního úředníka Jana Vlasáka . Měli spolu syna Jana Vlasáka „válečného“ ředitele pražské zoo. Poté zůstala nějakou dobu v domácnosti, angažovala se jako žurnalistka v oboru sociální péče a v ženských otázkách. Stala se redaktorkou časopisů Česká žena a Naše domácnost. Její články se objevovaly v časopisech: Ilustrovaný svět, Besedy lidu, Malý čtenář, Lada, Časopis Matice moravské, Almanach českých hádankářů 1905: k uctění památky Karla, Česká hospodyně: ilustrovaný časopis rodinný, Nové mody, Nové pařížské mody. Byla autorkou románů a dramat, pohádek a loutkových her. Překládala z němčiny.

Jozef Výrost

Psycholog.

Jozef Vajda

Josef Vrbka

Narozen 6.5.1888 v Nákle, okres Litovel, zemřel 23.11.1964 v Nákle. Rolník, redaktor, práce z oboru včelařství, chovatelství, historie, próza.

Josef Vrátil

Autor publikací o automobilovém sportu.

Josef Voříšek

Autor autobiografického vypravování.

Josef Vlášek

Narozen 27.7.1958 v Praze. Redaktor v rozhlasu, novelista, práce o tenise, knihy pro děti a mládež.

Josef Vinklář

Josef Vinklář byl český herec, člen činohry Národního divadla. Narodil se 10. listopadu 1930, ale když mu v roce 1946 farář vystavoval duplikát rodného listu, tak spletl datum narození jeho a jeho bratra a uvedl nesprávné datum narození 14. listopadu. Po absolvování měšťanské školy nastoupil do jednoročního učebního kursu a současně začal hrát v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Již v roce 1945 vystoupil jako host v Divadle satiry a hrál zde i v sezoně 1945/1946. V letech 1946 až 1948 byl angažován Janem Werichem do Divadla Voskovce a Wericha, poté působil v pardubickém Východočeském divadle . Od srpna roku 1950 až do července roku 1983 ztvárnil řadu dramatických rolí v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého . V roce 1951 přednesl Píseň o straně Stanislava Neumanna k narozeninám Klementa Gottwalda. V letech 1981 a 1983 hostoval v pražském Národním divadle a 1. srpna 1983 se stal řádným členem jeho činohry. Poté ještě hostoval v různých divadlech, např. v Divadle na Vinohradech v roce 1996 ve hře Friedricha Dürrenmatta Návštěva staré dámy. Ztvárnil na stovky filmových i divadelních rolí. Mezi nejznámější televizní role patří inspektor Bouše v seriálech Hříšní lidé města pražského a Panoptikum Města pražského a doktor Cvach v televizním seriálu Nemocnice na kraji města. Byl třikrát ženatý – poprvé s herečkou Janou Dítětovou a poté dvakrát s herečkou Ivankou Devátou . V roce 2000 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní dílo v oblasti dabingu. Vydal vlastní biografii Pokus o kus pravdy. Josef Vinklář zemřel 18. září 2007 na rakovinu plic ve věku 76 let. Pohřben byl na hřbitově v Libuni.

Josef Veselý

Narozen 1875 v Jičíně, zemřel 27. 4. 1934 v Praze. Dělnický novinář, prózaik, autor společenskovědních prací a překladů.

Josef Veselý

Narozen 28. 7. 1929 ve Zlámance , zemřel 5. 2. 2010. Mons., teolog, básník. Nositel Ceny Petra Bezruče .

Josef Vašica

Josef Vašica byl český teolog, filolog, slavista, biblista, literární historik, editor, publicista, překladatel, katolický kněz a vysokoškolský pedagog, který významným způsobem přispěl k poznání staroslověnského písemnictví a české literatury období baroka. Vystudoval gymnázium v Opavě, kde na něj měl veliký vliv tehdejší ředitel Vincenc Prasek. Později absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. V roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1907 studoval na vídeňské univerzitě slavistiku a klasickou filologii. Mezi jeho učiteli byl i známý slavista prof. Vatroslav Jagić. Po studiích nastoupil jako profesor latiny a češtiny na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. V roce 1919 získal docenturu a později se stal profesorem na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a založil zde stolici staroslověnštiny. V roce 1937 se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval na teologické fakultě UK. Jeho zásluhy o vědní obory staroslověnský jazyk a literatura a česká literatura byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění , dopisujícím členem Královské české společnosti nauk se stal 9. 1. 1935, mimořádným v roce 1937. Od října 1940 byl členem Pražského lingvistického kroužku. V roce 1950 byl po reorganizaci českého bohosloveckého vysokého školství poslán do důchodu. V závěru života pobýval rád v Klimkovicích. Josef Vašica se ve své práci zaměřoval na studium staroslověnského jazyka, nejstarší překlady bible do češtiny a literaturu českého baroka. Byl prvním badatelem, který upozornil na významná literární díla baroka, která byla pozapomenuta nebo ostatními badateli opomíjena . Vašica významným způsobem přispěl k poznání barokní literatury – především poezie – a pomohl tak změnit převládající negativní hodnocení kultury ob...

Josef Vančura

Narozen 21.2.1870 v Lišově, zemřel 26.5.1930 v Mariánských Lázních. JUDr., profesor římského práva, práce v oboru.

Josef J Vébr

Jolana Voldánová

Jolana Voldánová je česká rozhlasová a televizní moderátorka. Vystudovala pardubické gymnázium. Chtěla se věnovat herectví, ale neuspěla u zkoušek na DAMU. Od prosince 1989 pracovala v Československém rozhlase, od února 1993 pracovala v České televizi, kde moderovala hlavní zpravodajskou relaci na ČT1. Dne 16. 6. 2013 po Událostech České televize oznámila odchod z moderování tohoto pořadu. Od května 2012 na Českém rozhlasu Pardubice uvádí vlastní talk show Rande s Jolanou, kam si zve zajímavé osobnosti, které mají vztah k Pardubickému kraji. Nevyloučila však, že se v budoucnu objeví v jiném pořadu ČT. Od roku 2014 je Jolana Voldánová moderátorkou pořadu Je jaká je na Českém rozhlasu Dvojka. Pro server Aktuálně.cz točí od roku 2016 pořad Kafe s Jolanou, ve kterém si nad kávou povídá se známými osobnostmi. Výběr rozhovorů vyšel v roce 2018 i v knižní podobě v nakladatelství Grada. V roce 2021 je oficiální mluvčí projektu Sčítání lidu 2021. Ve filmu Santiniho jazyk hrála hlasatelku a v seriálu Vyprávěj si v dílu Butik zahrála sama sebe. Je vdaná za podnikatele Petra Císařovského, má tři děti. Žije v obci Nepřevázka u Mladé Boleslavi. V letech 1998, 2005, 2006 a 2010 se umístila na prvním místě v anketě TýTý v kategorii Osobnost televizního zpravodajství.

Jitka Volfová

Jitka Volfová je česká politička a úřednice, od roku 2016 zastupitelka Libereckého kraje , od roku 2018 starostka města Česká Lípa, členka hnutí ANO 2011. Po absolvování střední ekonomické školy v České Lípě vystudovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze . Pracuje jako vedoucí odboru Hospodaření s majetkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Od ledna 2015 je také členkou dozorčí rady společnosti Městské lesy Česká Lípa. Jitka Volfová žije ve městě Česká Lípa. Do komunální politiky vstoupila, když byla ve volbách v roce 2014 zvolena jako nestraník za hnutí ANO 2011 zastupitelkou města České Lípy. Na kandidátce byla původně na 6. místě, vlivem preferenčních hlasů ale skončila první. Působila jako členka Finančního výboru a předsedkyně Výboru pro pronájem a prodej nemovitostí. V roce 2015 se stala členkou hnutí ANO 2011. V krajských volbách v roce 2016 byla lídryní kandidátky hnutí ANO 2011 v Libereckém kraji a byla zvolena zastupitelkou. Dne 22. listopadu 2016 byla zvolena 1. náměstkyní hejtmana, na starost měla ekonomiku, správu majetku a informatiku. V komunálních volbách v roce 2018 obhájila mandát zastupitelky města Česká Lípa, když byla lídryní kandidátky hnutí ANO 2011. Dne 21. listopadu 2018 byla zvolena starostkou města, ve funkci vystřídala po čtyřech letech Romanu Žateckou z ČSSD. V krajských volbách v roce 2020 byla lídryní kandidátky hnutí ANO 2011 v Libereckém kraji a stala se znovu zastupitelkou. Skončila však v pozici 1. náměstkyně hejtmana.

Jitka Vokšická

Mgr., vystudovala Pedagogickou fakultu UK v Praze, věnuje se dětem s poruchami učení, učí na 1. stupni ZŠ v Praze, podílela se na tvorbě školního vzdělávacího programu.

Jitka Vebrová

Sestavovatelka, redaktorka a editorka slovníků.

Jiřina Vrtišová

Narozena 22. 9. 1901 v Přibyslavi, zemřela 13. 2. 1984 v Praze. Recenzentka, překladatelka z dánštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny.

Jiří Vysušil

Prof. Dr.Ing. Jiří Vysušil, CSc. Po studiu na reálném gymnáziu v Mělníce se Jiří Vysušil věnoval vysokoškolskému studiu ekonomie, které ukončil v roce druhou státní zkouškou na fakultě hospodářských Českého vysokého učení technického, a získal titul komerčního inženýra. Po zaměstnání na Státním úřadu plánovacím, kdo pracoval na finančním odbor, nastoupil na fakultu ekonomicko-inženýrskou ČTUV. Působil zde na katedře účetní evidence u profesora Josefa Blechy a získal zároveň ucelené základy pro svou pozdější práci v tomto oboru. V roce 1960 přešel na katedru ekonomiky a řízení strojírenské výroby, kterou vedl profesor František Brabenec. Tady postupně vytvořil moderní pojetí ekonomických témat, která vyučoval. Byl to nejprve předmět „Národohospodářské plánování a evidence“ a později pečlivě propracovaná a propojená trojice předmětů „Systémy ekonomických informací“, „Ekonomická analýza“ a „Financování podniku“. Tyto tři obory dokonale pokrývaly základní makro mikroekonomické znalosti posluchačů a zaručily jim plnou návaznost na světovou ekonomickou literaturu. Jiří Vysušil získal v roce 1953 doktorát věd obchodních na základě své disertační práce „Problémy stability měny“. V roce 163 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Analýza nákladových druhů a strukturní modely ve strojírenství“, která se zabývala tvůrčím rozpracováním metody „input-output“ laureáta Nobelovy ceny W. W. Leontiffa do oblasti mikroekonomické analýzy . Hlavní myšlenky byly přijaty k přednesení na sympóziu o aplikacích výpočetní techniky „Economics of ADP“ V Římě 1965 a publikovány ve sborníku z této konference. V roce předložil Jiří Vysušil svou habilitační práci na téma „Nové aplikace bilanční metody“ a po úspěšné habilitační přednášce byl jmenován v témže roce docentem pro obor ekonomika a strojírenství. V roce 1968 po vojenské intervenci odjel Jiří Vysušils rodinou z ...

Jiří Votava

Narozen 23.2.1942 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie, rehabilitace a využití jógy v rehabilitaci.

Jiří Verberger

Český klavírista, zpěvák, skladatel, aranžér, kapelník. Narozen 28. května 1918 v Praze, zemřel 2. listopadu 1973 v Praze . Člen Orchestru Gramoklubu 1935-1937, Orchestru Emila Ludvíka a Hot Kvintetu Emila Ludvíka 1940-1941, Orchestru Karla Vlacha 1939 a 1943-1945, Orchestru Ladislava Bezubky 1962-1967. Považován za jednoho z klíčových představitelů raného českého jazzu.

Jiří Vávra

Práce z oboru fyziky, učebnice.

Jiří Vašíček

Český zpěvák. Narozen 6. srpna 1933, zemřel 13. listopadu 2001.

Jiří Vaníček

Doc. PaedDr. Jiří Vaníček, Ph.D. je vedoucí katedry informatiky na Pedagogické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Odborně se věnuje didaktice informatiky a počítačem podporované výuce matematiky. Připravuje nové učitele informatiky a ICT pro 1. až 3. stupeň škol. Je autorem úspěšné řady učebnic informatiky pro 2. stupeň základních škol, které vyšly v nakladatelství Computer Press. Je vedoucím organizačního výboru národní soutěže žáků ZŠ a SŠ v informatice Bobřík informatiky.

Jiří Vandas

Narozen 1961. Numismatik, práce z oboru.

Jiří Valoch

Jiří Valoch je umělec, kurátor výstav, teoretik a umělecký kritik, sběratel. Jiří Valoch navštěvoval Gymnázium Brno, Elgartova. V letech 1965 až 1970 studoval bohemistiku, germanistiku a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium zakončil diplomovou prací Experimentální poezie a její české realizace zabývající se typologií a genezí vizuální a fonické poezie. Otec Jiřího Valocha byl významný český archeolog doc. Karel Valoch, který se zasloužil o zásadní výzkumnou činnost v jeskyni Kůlně a na Stránské skále. Jiří Valoch je tvůrcem vizuální a konceptuální poezie, fotografické poezie, fotografických konceptů, textových instalací a konceptuálních kreseb. Jedno z děl rané tvorby Jiřího Valocha slovo "Dream" možná ještě zůstává vyryté podle slov autora "ve stále stárnoucím dubu" v Moravském krasu. Vizuální poezii se věnuje od roku 1964. Nejprve se zabýval tvorbou nesémantických a ryze vizuálních estetických struktur, od roku 1970 se navrátil k sémantickému významu, ovšem při krajní redukci slov. Od konce 60. let k médiu strojopisu přibyly také nové typy vyjádření – sporadicky kresba, autorská kniha a fotografie. Na počátku 70. let tvořil intimní photo-pieces, pracoval s textovými zásahy do negativu a pozitivu fotografie. Na konci 60. let se zapojil též do mezinárodního hnutí poštovního umění . V roce 1970 realizoval také kolektivní land-artové akce. Fotografii jako médium opustil v roce 1975, kdy také publikoval první monografii Poesia Visiva . První samostatnou výstavu VCH 64/67 měl v roce 1967 v Divadle hudby v Ústí nad Labem. V Československu v průběhu 70. a 80. let prakticky nevystavoval. Jeho vizuální básně se objevovaly na zahraničních výstavách a v publikacích. Svou tvorbu také prezentuje v podobě autorských knih vydávaných buď vlastním nákladem nebo prostředni...

Jiří Vágner

Zabývá se typografií knih a uměleckým ručním sázením písma.

Jiří Vacek

Narozen 13. 8. 1947 v Jindřichově Hradci, zemřel 10. 10. 2018. V letech 1968-1989 emigrace. Protidrogový expert, zakládal Městskou policii v Liberci, působil jako poradce ministrů vnitra a obrany, asistent předsedy KDU-ČSL.

Jindřich Volek

Narozen 12. 9. 1928 v Protivíně, zemřel 1. 5. 2021. PhDr., překlad z angličtiny, práce z oboru moderních amerických dějin.

Jindřich Vocelka

Narozen 1938. PhDr., pedagog, autor učebnic matematiky, autor a moderátor počtářských pořadů rozhlasového vysílání pro školy.

Jindřich Vichnar

Narozen 11.4.1896 v Ostravě, zemřel 1972 v Praze. Typograf, práce z oboru.

Jindřich Vacek

Narozen 16. 8. 1917 v Plzni, zemřel 10. 4. 1997 tamtéž. PhDr., CSc., profesor historie a vysokoškolský pedagog, odborný publicista.

Jelena Sergejevna Ventcel'ova

Jaroslav Vozobule

Publicista a editor, též zaměřený na ideologické aspekty významných událostí.

Jaroslav Vožniak

Jaroslav Vožniak byl český malíř a grafik. Jaroslav Vožniak se v letech 1949-1951 vyučil reprodukčním litografem. V roce 1952 odmaturoval a tentýž rok začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Karla Svolinského. Roku 1954 přešel na Akademii výtvarných umění do ateliéru prof. Vladimíra Silovského. Studia ukončil roku 1959. Od roku 1955 byl členem skupiny Šmidrové. Samostatně vystavoval od roku 1963, na společných výstavách Objekt , se skupinou Šmidrové v Ostrově nad Ohří a se skupinou UB v Praze. Od začátku 60. let do roku 1965 pracoval jako noční hlídač v sochařské sbírce Národní galerie na Zbraslavi. Po roce 1965 spolupracoval s architektem Jindřichem Santarem, který působil ve výstavnictví . Roku 1965 vystavoval na Salon de la Jeune Peinture a v galerii Lambert v Paříži a na Alternative attuali v Aquile. V témže roce získal dvě zlaté medaile za svůj podíl na Mezinárodní výstavě bižuterie Jablonec 65. Ve druhé polovině šedesátých let Vožniak spolupracoval se státním podnikem Jablonecká bižuterie a podílel se i na instalaci na Světové výstavě Expo 67 v Montrealu. Na přelomu let 1968-1969 pro tento podnik vytvořil proslulý cyklus novodobých ikon, vystavený nejprve na Libereckých výstavních trzích a později v Montrealu . V souvislosti s výstavami Vožniak několikrát navštívil Paříž, Švédsko, Leningrad a dvakrát pobýval v Kanadě. V době normalizace měl Jaroslav Vožniak problémy s komunistickým režimem, mj. kvůli svému synovi, který byl bubeníkem skupiny The Plastic People of the Universe. V té době se zabýval výtvarným řešením diplomů a jiných tiskovin, navrhoval plakáty pro Národní Galerii a Zdravotní osvětový ústav, ilustroval několik knih. Po celý život trpěl narkolepsií a byl nucen brát léky, aby se mohl soustředit na práci. Od roku 1980 byl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v invalidním důchodu. Se svou ...

Jaroslav Volek

Jaroslav Volek byl významný český estetik,muzikolog a sémiotik. Po Mnichovu se jeho rodina přestěhovala do Prahy, J. V. studoval na konzervatoři a po válce muzikologii a estetiku na FF UK. Psal hudební kritiky do Mladé fronty. Učil na Katedře estetiky a obecné teorie umění na FF UK, po smrti J. Sychry se stal roku 1969 jejím vedoucím, 1972 byl sesazen. Až do své smrti měl pak zapovězen styk se studenty z FF UK, ale vyhozen nebyl, na katedře dožil důchodu. V roce 1979 přijal čestné členství v ineditnín spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. v SIE přednášel a v AI též publikoval, např. nekrolog zakázaného brněnského estetika Olega Suse. J. Volek rozvinul teorii modální hudby, která obsahuje myšlenku polymodality a modifikace hudebního záznamu. Tu nazývá „ohyb“, ze které vzešel systém tzv. flexibilní diatoniky. Svoji teorii aplikoval na díla Leoše Janáčka a Bély Bartóka. Zabýval se problematikou základních hudebních pravidel, jejich vývojem a novými možnostmi. Těžiště jeho práce spočívá v nauce o hierarchii tonálních funkcí. Jednotlivé standardní atributy hudební skladby podle něj vytvářejí společně její tektoniku, kterou je dílo rozšířeno o další vlastnost. Svazek standardních součástí, který představuje tonální funkčnost hudební skladby nazývá „zodpovědnou“ komponentou, její tektonika je pak vlastní strukturou tohoto svazku. To ve svém důsledku znamená, že standardní součásti jsou dominantními jednotkami okamžiku, jejich spojení vytváří pak celý tvar a napětí díla. Tato myšlenka je blízká Schoenbergově předpokladu, že jednotlivé noty mají strukturální funkci. Podle něj je dominantní...

Jaroslav Vokálek

Autor učebnic chemie.

Jaroslav Vejvoda

Narozen 1.7.1920. Fotbalový trenér.