Výpis všech autorů

Jaroslav František Urban

Jaroslav František Urban byl český spisovatel a pedagog. Publikoval pod pseudonymem Jaroslav Vřeskovický. Urban se narodil do rodiny učitele, který udržoval styky s kulturně činnými osobnostmi. Byl tedy už od dětství formován v oblasti literatury. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na měšťanské škole v Přešticích. V té době se již soukromě připravoval na studium na učitelském ústavu v Plzni, které začal v roce 1904 a ukončil roku 1908. Pedagogickou kariéru zahájil na obecné chlapecké škole řádu piaristů v Nepomuku, později učil ve Kbelu, v rodných Vřeskovicích, na měšťance v Dobřanech, v Trnovanech u Teplic. V letech 1913–1914 absolvoval celoroční kurz pro učitele měšťanských škol v Jičíně. Po návratu byl uznán schopným vojenské služby a v roce 1915 se účastnil bojů 1. světové války. Oženil se 15. května 1918 s Annou Jiskrovou z Nepomuku. Roku 1919 získal místo na měšťanské škole v Teplicích a v roce 1928 byl jmenován ředitelem české měšťanské škole v Kadani. Po zabrání pohraničí v roce 1938 odešel do Plzně, kde působil ve stejné funkci. Jako učitel pracoval až do roku 1950. Pro účast na protestech proti měnové reformě v roce 1953 byl donucen z Plzně odejít. Odstěhoval se do Nepomuku, kde se věnoval pečlivému vedení městské kroniky. Zde také zemřel. Urbanova literární tvorba započala už během studií. Je tematicky i žánrově velmi rozmanitá. Psal povídky, vlastivědné i životopisné práce, črty, studie, knihy pro děti a mládež, výchovné prózy, spisy pro školní potřeby, sbíral a upravoval pověsti, psal i recenze dětské literatury. Věnoval se i dobovým problémům, pořádal sborníky, vydával populárně naučná díla a turistické průvodce. Přispíval do řady periodik – Český den, Český lid, Jihočeské ohlasy, Klas, Lidové noviny, almanach Kniha mladých, Malý čtenář, Naše zprávy, Nové ilustrované listy, Nový obzor, Samostatnost, Šumavské proudy, Tribuna, Vesna, Ženské listy. V letech 1927 až 192...

Jan Uhlíř

Narozen 3.3.1940 v Praze. Prof., ing., CSc., elektrotechnik, práce z oboru.

Ivan Urbanovič

Slovenský horský vůdce, autor prací z oboru.

Helena Uhrová

Ing., doc., práce z oblasti výzkumu přírodních látek.

Haruo Umezaki

Haruo Umezaki byl japonský prozaik, jeden z nejlepších představitelů první poválečné japonské literární školy sengoha. Umezaki absolvoval roku 1940 Tokijskou univerzitu v oboru japonská literatura a již při studiu se věnoval psaní poezie a vydávání literárního časopisu. Roku 1944 byl povolán k válečnému námořnictvu, stal se poddůstojníkem u spojařů a působil jako šifrant na různých vojenských základnách na Kjúšú. Po skončení války se pak zcela věnoval literatuře. Jeho díla odráží vlastní válečné zážitky, jsou psychologickým obrazem poválečného života poraženého národa a také sondami do lidského nitra. Jeho hrdinové z válečných próz nejsou zaslepeni vidinou vítězství, ale vyznačují se lidskostí a trápí se pochybnostmi.

František Uhlíř

Narozen 11.8.1900 ve Lhotě u Vyškova, zemřel 11.9.1980 v Pinte Gatineau . PhDr., politik a pedagog, práce z oborů.

Fedor Grigor'jevič Uglov

Ruský lékař, chirurg.

Ernst Ullmann

Německý historik umění, autor prací z oboru výtvarného umění a architektury.

David Uher

Narozen 1970. Ph.D., sinolog, vysokoškolský pedagog.

Arnold Ulitz

Německý učitel a spisovatel.

Antonín Ulrich

Antonín Ulrich byl český hudebník, skladatel a pedagog.

Zdeněk Uher

Ekonom, autor mzdových příruček.

Yekta Uzunoglu

Yekta Uzunoğlu je kurdský aktivista, spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny. Od roku 1971 upozorňuje na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu, Iráku a Sýrii. Je autorem překladů mj. částí Bible a děl Karla Čapka z češtiny do kurdštiny a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Od roku 1994 vede četné soudní spory s českým státem; od roku 1994 byl několikrát odsouzen za různé trestné činy a posléze osvobozen, v souvislosti s těmito spory taktéž vysoudil různá finanční odškodnění. Některé civilní i trestní případy nejsou dodnes uzavřeny. Narodil se roku 1953 v tureckém městě Silvan jako třetí dítě kurdského právníka Ahmeta Uzunoğlu. Od roku 1970 studoval francouzštinu na Institut de Touraine v Paříži. Po vojenském puči v Turecku v březnu 1971 získal stipendium na studia v ČSSR. Během studia se přátelil s disidenty a pronásledovanými lidmi zejména z řad adventistické církve, pro které pořádal společně s Pavlem Martáskem přednášky o Svaté zemi. Roku 1975 se zúčastnil hladovky na švédském velvyslanectví v ČSSR, kterou kurdští studenti protestovali proti vydávání kurdských studentů z ČSSR do Iráku pod vedením Saddáma Husajna. Roku 1976 spoluzaložil s Prof. Dr. Pavel Marťásek DrSc. a Vladimir Kořenský v komunistickém Československu ilegální nakladatelství ARARAT, jež se věnovalo samizdatovým publikacím mj. jeho vlastních děl o Kurdech a Kurdistánu v češtině a děl francouzských autorů z University Sorbonne Prof. Joyce Blau ve francouzštině. V roce 1978 se podílel na založení kurdského Červeného půlměsíce. V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, pak mu nebylo prodlouženo vízum a byl vyhoštěn z ČSSR. Následně odjel do Paříže, kde mu bylo uděleno výzkumní stipendium na Pasteurově ústavu; namísto toho však v březnu 1980 odjel jako humanitární pracovník právě vznikající organizace Lé...

Witold Urbanowicz

Vlastimil Uher

Narozen v Herálci u Hlinska v rodině venkovského živnostníka s evangelickou tradicí. V letech 1920–1924 absolvoval učitelský ústav v Čáslavi. V letech 1927–1929 plnil svou vojenskou povinnost. Poté složil zkoušky způsobilosti pro obecné a měšťanské školy, přispíval do odborných pedagogických časopisů a dále se vzdělával na ŠVSP v Brně. V roce 1930 byl vybrán pro zahraniční působení v Německu, kde byl do roku 1933. V roce 1934 se oženil. Po válce studoval na Pedagogické fakultě v Olomouci, kde studium zakončil doktorátem z pedagogiky . Po další praxi na 1. měšťanské škole v Olomouci přijal místo odborného asistenta na PF UP v Olomouci. V roce 1954 se habilitoval a byl ustanoven jako první děkan Vyšší pedagogické školy v Opavě. Se svými nejbližšími spolupracovníky a dalšími interními a externími učiteli budovali novou vysokoškolskou instituci pro budoucí učitele. Po šesti letech však nastala opět změna. Vznikl Pedagogický institut v Ostravě, podřízený KNV. Stěhování a nový systém vyžadoval další pracovníky. V čele zůstal ve funkci ředitele opět doc. Uher . Přijatí učitelé podepisovali smlouvy, že se do 10 let působení habilitují, to znamenalo získat doktorát a kandidaturu věd ze svého oboru. V roce 1964 vznikla na základech PI samostatná Pedagogická fakulta. Doc. Uher se stal profesorem pedagogiky a založil samostatnou katedru pedagogiky. Pozice pedagogiky se posunul na mezinárodní úroveň. Nadějný rozvoj byl přerušen v letech 1970–1979, kdy byl prof. Uher penzionován. Zemřel v roce 1984 v Kralupech nad Vltavou u svého zetě a vnuka.

Vítězslav Urbanec

Narozen 1973. PhDr. JUDr., Ph.D., právník ve státní správě, pedagog a autor prací v oblasti horního práva a právních dějin. Též básník a autor povídek.

UB40

UB40 je britská reggae a popová skupina, která vznikla v roce 1978 v anglickém Birminghamu. Skupina dosáhla v 80. a 90. letech 20. století značného mezinárodního úspěchu se svou směsí reggae a popové hudby. Název kapely byl odvozen od formuláře, který v době vzniku skupiny vydávalo ministerstvo práce Spojeného království lidem žádajícím o podporu v nezaměstnanosti; UB40 znamenalo Unemployment Benefit, Form 40 .

Tomáš Urbánek

Narozen 21. 3. 1950 v Brně. Ing., ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na marketing, publikace z oboru.

Tin Ujević

Chorvatský básník, prozaik, esejista, literární kritik a překladatel.

Robert Urgela

Cvičitel jógy a bojových umění, zakladatel školy seberozvoje na Slovensku. Více na https://www.jogoviny.cz/lektor-jogy/robert-urgela

Petr Utěšil

Narozen 1948. Ilustrátor.

Peter Urban

Slovenský ekolog, zoolog, ochránce přírody, vysokoškolský pedagog, autor prací z oboru, povídek a pověstí.

Otto Ušák

Otto Ušák byl český akademický malíř a přírodovědný ilustrátor, který úzce spolupracoval s botanikem a mykologem Albertem Pilátem. S Albertem Pilátem vytvořil známý Atlas rostlin vydaný i v kapesním provedení , Atlas hub opakovaně vydaný i v kapesním provedení . Tyto byly přeloženy a vydány i v angličtině, francouzštině, italštině, němčině, polštině a slovenštině. Dále pak publikace Naše houby a Naše houby II , které jsou považované za vrchol jejich společného díla a ceněné i kvůli barevně dokonalé tiskové reprodukci Ušákových originálů. Používal nejčastěji techniku akvarelu. Ceněn byl především za schopnost zachytit v ilustraci podstatu dané houby a také prostorovost maleb.

Obonete S Ubam

Narozen 21. 8. 1976. Česko-nigerijský podnikatel, právník a spisovatel, za přínos k rozvoji nigerijského kmene Annang mu byl udělen tradiční šlechtický titul, autor autobiografie.

Milo Urban

Milo Urban byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury. Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války. Později se usadil v Chorvatském Grobě. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě. Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé a české literatury . Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E...

Mike Unwin

Spisovatel a ilustrátor. Nar. 2.9.1965 Spoluautor knihy o zvířatech.

Martina Urbanová

Narozena 4. 2. 1962 v Brně. Socioložka, odborné práce z právní sociologie.

Martin Uhlíř

V letech 1997-2004 pracoval jako redaktor Lidových novin, poté strávil rok na studijním pobytu na Massachusetts Institute of Technology v USA. Zajímá se o vědu, výzkum a nové technologie. Píše především do rubriky Civilizace. Členem redakce je od února 2006. Je autorem knihy Jak jsme se stali lidmi .

Lubomír Uhlíř

Narozen 1943, zemřel 11. 2. 2012. Mgr., historik zaměřený na dějiny policie a bezpečnostních služeb a na organizaci a dějiny habsburské armády.

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, rusky Константин Дмитриевич Ушинский, byl ruský učitel a pedagogický teoretik ukrajinského původu. Je považován za zakladatele ruské pedagogiky a ruské národní školy. Konstantin Dmitrijevič Ušinskij vystudoval práva v Moskvě. Pedagogickými otázkami se začal zabývat jako profesor Děmidovského lycea v Jaroslavli. Během působení na tomto ústavu též napsal svou první významnou knihu, kterou pojmenoval O kamerálním vzdělání. Pro politickou nespolehlivost byl Ušinskij propuštěn a pět let pracoval jako úředník v petrohradkém departmentu. Jako učitel byl znovu zaměstnán v roce 1854 v Gatčině, kde se stal na nějaký čas i ředitelem. V roce 1859 se stal inspektorem v petrohradském Smolném ústavu pro výchovu dívek a redaktorem pedagogického časopisu. Od tohoto roku také rozvíjí svou literární činnost. Pro své názory a výchovné metody se dostal do sporu s ředitelem ústavu i jinými vysoce postavenými činiteli a byl i na čas nucen opustit Rusko. Během svých zahraničních cest se hlouběji seznámil s myšlenkami západoevropských pedagogů, které jej v mnohém inspirovali. Ve svých pedagogických článcích a knihách kladl Ušinskij před výuku cizích jazyků na první místo výuku jazyka mateřského a zastával též názor, že by výchova měla mít národní ráz. Cílem výchovy byl pro něj člověk, který žije pro zájmy společnosti, je mravný a miluje svou práci. Byl zastáncem názoru, že vztah učitele k dítěti by měl být humánním. Ve své dvoudílné pedagogicko-psychologické knize Člověk jako předmět výchovy se Ušinskij snažil zjistit zákonitosti rozvoje lidské osobnosti a z nich odvozovat cíle a metody výchovy. Jako jeden z prvních pedagogů v Rusku se zabýval předškolní výchovou. Za svůj život napsal mnoho učebnic, které byly používány ještě řadu let po jeho smrti. Např. Dětský svět, čítanka pro nejmenší děti....

Klaus Ullrich

Karla Ulbert

Německá pedagožka, autorka učebnic němčiny, žije v ČR.

Josef František Urbánek

Narozen 25. 10. 1872 v Moravských Budějovicích, zemřel 4. 5. 1937 tamtéž. Učitel a spisovatel, autor učebnic, knih pro děti a mládež a populárně-naučných publikací z různých oborů.

Jiří Urbanec

Jiří Urbanec byl český literární historik a jeden z největších znalců díla Petra Bezruče. Narodil se roku 1932 v Lískovci u Frýdku . Od roku 1936 navštěvoval obecnou školu ve Frýdku a od roku 1945 gymnázium tamtéž. Vystudoval obor čeština-ruština na Filozofické fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a poté mezi lety 1956 a 1960 dálkově historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou pedagogickou činnost začal v Krnově, ale největší část své kariéry strávil v Opavě, kde se věnoval studiu Bezručova díla. Za tuto činnost mu byl roku 1967 udělen titul kandidát věd. V obecnějším měřítku zaměřoval svou vědeckou činnost na českou, polskou a slovenskou literaturu 20. století. Jiří Urbanec se po roce 1989 významnou měrou zasadil o založení opavské Slezské univerzity. V letech 1990–1991 byl prvním děkanem Filozofické fakulty v Opavě Masarykovy univerzity , stal se také vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví a jedním ze zakladatelů Novin Slezské univerzity . V období po Sametové revoluci také usiloval o znovuzaložení Matice slezské. V letech 1961–1972 byl vedoucím Památníku Petra Bezruče. Jiří Urbanec zemřel dne 15. listopadu 2014. Poslední rozloučení se konalo 21. listopadu 2014 v kostele Svatého Ducha v Opavě. Jeho ostatky byly uloženy na opavském městském hřbitově. Svou vědeckou činnost zaměřoval Jiří Urbanec na krajové autory. Prvořadým cílem jeho bádání bylo studium Petra Bezruče, které se mu stalo celoživotním posláním. Mimo něj publikoval také díla o Jaromíru Šavrdovi, A. C. Norovi, Josefu Kalusovi nebo Vojtěchu Martínkovi.

Jiří Urban

Narozen 7. 4. 1957 v Děčíně. Profesionální fotograf, autor humoristické knihy.

Jiří Úlovec

Český archivář a historik. Odborný referent Archivní správy Ministerstva vnitra ČR v Praze.

Jiří Uhlíř

Jiří Uhlíř je český bibliograf, filmograf a publicista. Středoškolský pedagog PhDr. Jiří Uhlíř, narozený 21. dubna 1937 v obci Jasenná na Jaroměřsku, okres Náchod, od 19. května 1955 do 1. května 2021 opublikoval takřka 3000 prací, z toho přes 35 samostatných knížek a knih, u desítek dalších je spoluautorem. Uplatnil se především jako autor literatury faktu. Publikoval své články, recenze, studie, medailonky osobností, vlastivědy obcí, historické monografie, desítky bibliografií a filmografií. Články, statě i studie otiskl ve vícero jak 155 různých titulech periodik, almanachů i sborníků v českých zemích i na Slovensku. Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Jako pedagog Střední lesnické školy Trutnov v šedesátých letech 20. století na sebe upozornil coby amatérský bibliograf a filmograf. Zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 , na niž navazoval druhý díl registrující období let 1969–1992, vydaný Ministerstvem zemědělství ČR . To věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971. Byl jedním z průkopníků informatické výchovy na středních školách v ČR v letech 1971–1998. Jako pedagog podnítil a získal své studenty ke zpracování 311 soupisů lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především k soupisu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí ČR v letech 1971–1988, jimiž obohatili archiv vědeckého Ústavu pro český jazyk Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1981 natočil celkem 14 amatérských dokumentárních filmů. Jako amatérský filmograf zpracoval soupis filmů ve své knize Božena Němcová ve filmu a v televizi , jež reprezentovala Československo na mezinárodní filmologické výstavě v rámci mezinárodního festivalu v Benátkách ...

Jaroslav Ullmann

Narozen 27. 1. 1951, zemřel 10. 6. 2013. Botanik, zaměřený na kaktusy a sukulenty. Kurátor sbírky kaktusů Botanické zahrady Univerzity Karlovy.

Jana Ulíková

Narozena v Českém Brodě. Mgr., redaktorka, autorka knih o zdraví, životním stylu, nadváze a správném stravování.

Jan Ulrych

Narozen 29.7.1899 v Semechnicích, zemřel 21.3.1942 v koncentračním táboře Mauthausen. JUDr., práce z marxismu.

Jan Boris Uhlíř

Jan Boris Uhlíř je český historik a mezinárodně uznávaný soudní znalec zabývající se moderními českými dějinami, především pak Protektorátem Čechy a Morava a dějinami Třetí říše. Je autorem řady monografií, z nichž nejvýznamnější a nejoceňovanější jsou Protektorát Čechy a Morava v obrazech , Karl H. Frank 1939–1946. Obrazový životopis kata českého národa a Protektorát Čechy a Morava 1939–1942. Srdce Třetí říše . Je kmenovým autorem Ottova nakladatelství. Po maturitě na gymnáziu Přípotoční v Praze studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Humboldtově univerzitě v Berlíně ; diplomová práce: Nástin vývoje domácí sokolské protinacistické rezistence 1938–1941 , rigorózní práce: Základní aspekty sokolské protinacistické rezistence , disertační práce: Sokol v české společnosti za protektorátu. Organizovaná rezistence ČOS . Jako člen studentské kurie Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zasadil o vznik Ceny Jana Palacha, která se od roku 1998 uděluje za vynikající studijní výsledky. Na jeho odborném růstu se výrazně podílel historik Jan Kuklík. Pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR , Středisku pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu MS ČR a Vojenském historickém ústavu Praha . V červnu 2013 byl jmenován znalcem pro obor sociální vědy – odvětví politologie, specializace nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus. Specializuje se na problematiku Česko-Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava a Třetí říše, především pak na domácí protinacistický odboj. Publikuje od roku 1992. Je autorem či spoluautorem osmi knižních monografií a téměř 400 studií a článků v odborném i denním tisku u nás i v zahraničí. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem. Je mu blízký pozitivismus Gollovy školy. Váží si historiků Josefa Pekaře, Tomáše Pasáka, Ant...

Jakub Urbanec

Narozen 20. 5. 1977 v Pradubicích. Ing., PhD. Odborník v oblasti akvaristiky, zahradnictví a zahradních jezírkách a pícninářství.

Ivan Úlehla

Narozen 17. 10. 1921 v Uherské Skalici a zemřel 20. 3. 2004. RNDr. DrSc., byl profesorem jaderné fyziky, práce z oboru.

Helmut Uhlig

Německý autor, specializoval se na dějiny umění, lidová umělecká řemesla a náboženství dávných i dnešních obyvatel východní Asie.

Hal Urban

Hal Urban je pedagog a psycholog, oceňovaný vyučující jak na středních, tak vysokých školách. Po úspěchu knihy To nejdůležitější v životě se stal uznávaným odborníkem na témata spojená s pozitivní psychologií, výchovou a kvalitou života.

György Ürögdi

Maďarský historik.

Ernst Udet

Ernst Udet byl vysoce vyznamenaný německý důstojník, stíhací eso v první světové válce a pozdější generálplukovník za druhé světové války. Po Manfredu von Richthofenovi měl druhý nejvyšší počet vzdušných vítězství. Za války létal na strojích Fokker E, Albatros D.III a D.V, Fokker Dr.I, Fokker D.VII a Siemens-Schuckert D.III. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně vysoce ceněného pruského řádu Pour le Mérite nebo Rytířského kříže železného kříže. Udeta létání zajímalo od dětství, s přáteli v Mnichově založil v roce 1904 „Aero-Club“, kde stavěli modely letadel. Později díky bohatství svého otce měl možnost nalétat několik letových hodin. Ve škole byl průměrným žákem, a o další studium se nepokoušel. Chtěl se přihlásit dobrovolně do armády, ale pro svou výšku – 160 cm nebyl přijat. V srpnu ale Německý autoklub hledal dobrovolníky s vlastními motocykly. Udet se přihlásil, motocykl dostal už dříve od otce. Společně s přáteli byl přijat do 26. Würtenberské záložní divize, kde krátce působil ve funkci motospojky. Zde také při pádu utrpěl zranění ramene. Později poznal důstojníky letectva z letiště ve francouzském Chauny a ti mu dali radu, přihlásit se jako letecký pozorovatel, avšak to se nepodařilo. Poté, díky rodinnému příteli G. Ottovi, který vlastnil továrnu na výrobu letadel, absolvoval letecký výcvik za 2000 marek a pak byl v roce 1915 skutečně přeložen k letectvu. Do roku 1916 létal na dvojmístném stroji jako pilot na západní frontě . Oba byli vyznamenáni Železným křížem 2. třídy za obtížný přelet zpět do německých pozic po poškození vzpěry křídla. Justinius raději vylezl na stroj a za letu křídlo držel, než by riskoval zajetí. Později byl Udet vyšetřován válečným soudem pro nehodu letadla, která však byla zapříčiněna špatným rozhodnutím velitele. Letoun přetížený palivem a nákladem bomb se zřítil, oba letci však jako zázrakem přežili. Ernst Udet byl sice odvážný ...

Edward Underwood

Britský ilustrátor knih pro děti a grafický designér v Lisa Jones Studio.

Èduard Nikolajevič Uspenskij

Eduard Nikolajevič Uspenskij, rusky: Эдуард Николаевич Успенский byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scénárista a autor dětských knih.

Dagmar Užkonečně Šťastná

Autorka filmového scénáře a románu pro ženy. Profesí ekonomka.

Bohumil Stanislav Urban

Narozen 20.12.1903 v Kostelci nad Labem, zemřel 28.3. 1997 v Praze. Malíř, estetik, práce z oboru. Zakladatel Sdružení výtvarníků v Praze.

Bernhard Uehleke

Lékař, specialista na metody přírodního léčení, autor publikací o fytoterapii.

Zuzana Urválková

Narozena 1.2.1972 ve Zlíně. Vysokoškolska pedagožka, publikace z oboru literární teorie a historie, české literatury, česko-německých literárních vztahů.

Zdenka Ulčová-Gallová

Narozena 12. 3. 1954 v Plzni. Prof., MUDr., DrSc., lékařka, vysokoškolská pedagožka, pracovnice v gynekologii a porodnictví, práce z oboru, též spisovatelka.

Zdeněk Urban

Narozen 18.9.1925 v Praze, zemřel 5.5.1998. PhDr. CSc., sorabista, profesor bulharské literatury, práce a překlady z oboru.

Zdeněk Uhlíř

Narozen 1956 v Chrudimi. PhDr., pracovník oddělení starých tisků Národní knihovny, práce o starých tiscích, historické práce.

Valentin Urfus

Valentin Urfus byl profesor právní historie, zabývající se zejména římskoprávními základy moderního soukromého i veřejného práva, jakož i vlivy římského práva na české právní myšlení. Působil v Ústavu státu a práva ČSAV, na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 1991–1994 i děkanem. Zabýval se také dějinami univerzity, problematikou osvícenského hospodářského myšlení a dalšími oblastmi.

Utopia

Utopia byla americká rocková skupina, kterou v roce 1973 založil Todd Rundgren. Skupina původně začínala jako progresivní rocková kapela s poněkud proměnlivým složením, ale v polovině 70. let se ustálila na stabilním kvartetu ve složení Rundgren , Kasim Sulton , Willie Wilcox a Roger Powell . Utopia byla známá svým virtuózním muzikantstvím a kombinací popových, rockových a progresivních prvků.

Ultra Violet

Ultra Violet, občanským jménem Isabelle Collin Dufresne byla francouzsko-americká umělkyně a spisovatelka, jedna z múz amerického výtvarníka Andyho Warhola. Vyrůstala v rodině silně věřících katolíků. Protože byla problémovým dítětem, matka ji již v brzkém věku poslala do katolické školy, kde dělala vše proto, aby se mohla vrátit domů. Doma se jí však přízně a lásky nedostávalo, proto se přestěhovala do New Yorku, od kterého očekávala víc. Díky velkému zájmu o umění si našla práci, ve které měla přístup do newyorských galerií a muzeí. Lidé i tisk zaujala svým neobyčejným zjevem. Brzy se seznámila s mnoha slavnými lidmi všech společenských vrstev – od Johna Lennona a Yoko Ono až po americké kosmonauty či Richarda Nixona. Zanedlouho na jedné z vernisáží také se Salvadorem Dalím. Stala se jeho inspirací v uměleckém směru a také jeho milenkou. Udržovala stálý kontakt s tehdy začínajícím umělcem Andy Warholem. Ve Warholově továrně se stýkala s hvězdami jako Bob Dylan, John Graham, John Chamberlain. Brzy začala hrát ve Warholových undergroundových filmech, díky kterým si zanedlouho zahrála ve filmech Simon, King of the Witches a An Unmarried Woman. Dala si umělecké jméno Ultra Violet , které nalezla v novinovém článku. Začala si navrhovat oděvy, šperky i paruky, vše ve fialové barvě. V sedmdesátých letech publikovala svou autobiografii Slavná na 15 minut a brzy napsala knihu Má léta s Andy Warholem. Koncem devadesátých let se vrátila do Francie, kde si otevřela studio v Nice a psala knihy o svých názorech na umění. Na jaře 2007 pořádala retrospektivní přednášky v newyorské technologické instituci. Později se také vrátila ke katolictví a aktivně se účastnila charitativních akcí.

The Velvet Underground

The Velvet Underground byla americká rocková skupina založená v New Yorku v roce 1964. Původní sestavu tvořili Lou Reed, John Cale, Sterling Morrison a Maureen "Moe" Tucker. Jsou všeobecně uznáváni pro svůj vliv na rozvoj punku a alternativní hudby. Propojení rocku a avantgardy spolu s texty, které se často zabývaly tabuizovanými a složitými tématy, je odlišovalo od mnoha jejich současníků.