Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 361 - 420 z celkem 2853 záznamů

Karel Straka
Karel Straka byl československý hokejový brankář, odchovanec HC Slovan Louny u trenéra Podzimka, ligový hráč Chomutova pod trenérem Františkem Perglem, trenér Loun, v bráně chytal ještě bez hokejové masky. Reprezentoval Československo na mistrovství světa 1957 v Moskvě. Byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu, jako první československý brankář vůbec, poté odešel z reprezentace. V reprezentačním dresu odehrál celkem 10 utkání. V lize hrál v letech 1954–1965 za Baník Chomutov, poté ho vystřídal Josef Mikoláš.
Více od autora
Jozef Štefanovič
Doc. PhDr. Jozef Štefanovič Doktor filozofie. Učitel. Autor či spoluautor několika publikací - např. Psychologie, učebnice pro střední zdravotnické školy. 1987.
Více od autora
Joseph E Stiglitz
Americký ekonom, profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka a Nobelovy ceny za ekonomii . Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí a liberálních ekonomů . Ekonomům a politikům v České republice a ostatních tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik "šokové terapie" transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Columbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog , think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. Stiglitz bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J. M. Keynese, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů . Často pracuje s teorií existence tzv. asymetrických informací, příčiny nezaměstnanosti dle něj tkví v problematice tzv. efektivních mezd, což, spolu s Carlem Saphirem, osvětluje v tzv. Saphirově-Stiglitzově modelu.
Více od autora
Josef Stupka
Josef Stupka je český pedagog a historik. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a už jako středoškolský učitel sepsal učebnice Automatizace pro střední průmyslové školy elektrotechnické a Elektrická měření . Učil v Praze na průmyslové škole elektrotechnické, dále na Střední průmyslové škole spojové techniky v Praze 1 a na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích. Po roce 1968 pracoval v dělnických profesích. Je členem redakční rady Městského úřadu v Kralupech a členem Čs. archeologické společnosti. Na počátku 90. let se podílel na obnově kralupského muzea, s nímž spolupracuje dosud. Dlouhodobě, po více než 20 let, se zabývá na odborné úrovni historií města Kralupy nad Vltavou a jeho okolím. Z dějin Kralup za tu dobu publikoval nejméně 200 kratších medailonků s historickou tematikou v místním měsíčníku Kralupský Zpravodaj. Rozsáhlejší studie mu bývají otiskovány ve Vlastivědném sborníku Kralupska a pravidelně přispívá do regionálního tisku . Knižně mu vyšly tituly Kralupy nad Vltavou – 100 let města , Zajímavosti o Kralupech nad Vltavou – výročí 750 let obce , Kralupy nad Vltavou, městské části a blízké okolí v minulosti a ve vzpomínkách , Kulturní a historické památky Kralupska , Zmizelá tvář Kralup , Mé město a můj život , Město v slzách: Kralupy nad Vltavou 22. březen 1945 , Velká kronika kralupská : L.P. 1253 – L.P. 2010 , Kralupy v proměnách času a ve spolupráci s Tomášem Fabiánem vznikla kniha Kralupy nad Vltavou na starých pohlednicích . Za propagaci města Kralupy nad Vltavou byl 21. listopadu 2012 inženýr Josef Stupka jmenován Čestným občanem.
Více od autora
Josef Štěpánek
Narozen 12.9.1842 v Dašicích, zemřel 30.12.1913 v Chrudimi. Pedagogické práce, hra.
Více od autora
Jiří Streit
Narozen 21.1.1912 v Praze, zemřel v roce 1993. Profesor mostního a železničního stavitelství Stavební fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Jiří Strádal
Narozen 1956. Autor prací z oblasti profesní orientace a volby povolání.
Více od autora
Jiří Štikar
Narozen 17. 3. 1934 v Praze. PhDr. CSc. doc. psychologie. Zabývá se psychologií práce a organizace a dopravní psychologií.
Více od autora
Jiří Stibral
Jiří Stibral byl český architekt, výtvarník, profesor a pedagog a pozdější ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických či secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v rodné Praze. Specializoval se také na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer. Narodil se 27. července 1859 do rodiny věhlasného pražského hodináře Josefa Stibrala, mj. opraváře Staroměstského orloje, a Anny, rozené Krausové. V letech 1875 až 1881 studoval architekturu na německé polytechnice u Josefa Zítka, věnoval se také výtvarné tvorbě. Mezi lety 1885 a 1886 pracoval v ateliéru architekta Quida Bělského, od roku 1886 začal pedagogicky působit na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze v oborech ornamentálního kreslení, nauky o barvách a deskriptivní geometrie. Roku 1887 se v Praze oženil s Boženou Bazikovou, rok nato se jim narodil syn Zdeněk. Následně vyjel díky stipendiu F. J. Gerstnera do Itálie, dále zemí Beneluxu, Velké Británie a Německa a Ruska: s přítelem spisovatelem Juliem Zeyerem podnikli roku 1888 cestu na Krym a do Zakavkazí. Od roku 1889 působil pak ponejvíce v Čechách, velká část jeho prací byla vytvořena v novorenesančním slohu. Stibral vytvořil několik významných projektů pro průmyslnickou rodinu baronů Ringhofferů v okolí města Kamenice, jižně od Prahy, stejně jako návrhy železničních vozů, které firma Ringhoffer vyráběla ve svých smíchovských strojírnách, na kterých Stibral s firmou dlouhodobě spolupracoval od roku 1884. Od 80. let intenzivně spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Myslbekem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Řadu zakázek realizoval také pro hraběte a poslance Arnošta Emanuela Silva-Tarouca. V letech 1896 až 1898 byl členem Umělecké komise Magistrátu města Prahy a účastnil se sporů o způsob provádění asanace Starého Města pražského, zapo...
Více od autora
Jiří Staněk
Jiří Staněk je český básník, prozaik, recenzent a sběratel. Narodil se 23. února 1957 v Brně. V letech 1976–1981 studoval na Farmaceutické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde po složení rigorózních zkoušek získal v roce 1984 titul doktora farmacie. Od 80. let 20. století žil a pracoval jako lékárník ve Strakonicích, nyní žije v obci Stachy na Prachaticku. Nepokládá se za básníka a tvůrce, nýbrž za hrací automat, mechanicky převádějící to, co do něj vnese svět. Od roku 1976 se datuje jeho přátelství s hercem a recitátorem Mirkem Kováříkem a prezentace textů na čtených klubových pořadech Zelené peří a Slyšet se navzájem . První publikaci vydal se svým kolegou ze studií Zdenkem Bugánem, slovenským grafikem, jako malotirážní bibliofilii v roce 1979 vlastním nákladem. Vzájemná spolupráce byla po létech obnovena a v roce 2000 vzniká v Ružomberku společné nakladatelství Salamandra, zaměřené na vydávání bibliofilských tisků a do budoucna určené pro prezentaci tvorby obou. Příležitostně spolupracoval od roku 1976 s Československým rozhlasem. Podílel se písňovými texty na divadelních představeních režiséra Petra Poledňáka, svými texty uvádí vernisáže výtvarných výstav. Je členem českého centra P.E.N. klubu.
Více od autora
Jan Štolba
Básník, prozaik a literární a filmový kritik Jan Štolba se narodil v roce 1957 v Praze. Necelý rok studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, po nedokončeném studiu pracoval jako skladník, ošetřovatel, sanitář, opisovač not, topič, listonoš, učitel ve zvláštní škole a hlídač. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů V letech 1988–1990 žil s vystěhovaleckým pasem v New Yorku. Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii.
Více od autora
Jan Štifter
Narozen 1984 v Českých Budějovicích, novinář. Vystudoval kulturní dějiny v Pardubicích, působil v Mladé frontě DNES a Lidových novinách, v letech 2009-2012 pracoval jako šéfredaktor týdeníku Mladá fronta Sedmička. V současné době vede jihočeský měsíčník Barbar. Žije v Budějovicíh, je ženatý, s manželkou Evou mají dva syny: Prokopa a Hynka.
Více od autora
Jan Staněk
Narozen 12.7.1870 v Horním Římově u Českých Budějovic, zemřel 4.3.1948 tamtéž. Písmák, prozaik, lidový romanopisec.
Více od autora
Jacques Sternberg
Jacques Sternberg byl belgický prozaik, pamfletista, esejista, novinář, publicista a autor románů a novel z oblasti sci-fi a fantasy. Jacques Sternberg prošel mnoha zaměstnáními, než zakotvil v literatuře. Pracoval „v papíru“ od baliče po reklamího textaře, založil několik revuí jepičího trvání, až se ujal v časopisu Magazine littéraire pravidelné rubriky Le moi littéraire, vynikající nekonvenčním vyjadřováním soudů zvláště vůči snobskému literárnímu konzumentství. V oblasti sci-fi na sebe upozornil především romány Prohřešek , Východ je v hloubi prostoru , Pozor, obydlená planeta aj. Dívka, moře a noc vyšla v roce 1976 a je považována za Sternbergův nejlepší román. Není to „technická“ sci-fi, je to román milostný, v němž se mísí skutečnost s fantastičnem.
Více od autora
J. I. M Stewart
Anglický autor detektivních románů a novel, profesor anglického jazyka a literatury, literární kritik, publikoval pod pseudonymem i vlastním jménem.
Více od autora
J Strítecký
Více od autora
Ivo Šteiner
Narozen 15.8.1940 v Londýně . Prof., MUDr., CSc., lékař, patolog, práce z oboru zejména patologie srdce a cév.
Více od autora
Ivan Steiger
Ivan Steiger je český karikaturista, ilustrátor, malíř, spisovatel a režisér, který od roku 1969 žije a působí v Německu. Založil také Muzeum hraček na Pražském Hradě a v Mnichově. Narodil se v Praze, kde vyrůstal v Petrské čtvrti. V knize Mýtus zvaný Stínadla barvitě vzpomíná, jak patřil k tzv. Petrákům, tj. klukům z okolí Petrského náměstí, s nimiž vedl velké klukovské války proti klukům z oblasti Na Františku. Tyto dva světy rozdělené po několik klukovských generací, inspirovaly kdysi spisovatele Jaroslava Foglara k sepsání jeho stínadelských románů o Vontech a klucích z Druhé strany. Od roku 1958 studoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku a psal básně a povídky. Od roku 1961 začal pravidelně kreslit pro Literární noviny a jeho kresby se začaly objevovat i v zahraničních časopisech a novinách. Jeho kresba pařezu, z něhož vyrůstá malá květinka, se stala ve světě jedním ze symbolů okupace. Roku 1969 odešel do Mnichova, kreslil pro Süddeutsche Zeitung a od roku 1972 pravidelně pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde do roku 2011 uveřejnil 9000 kreseb. Jeho drobné a prosté kresby, které vybízejí k přemýšlení, se objevily v mnoha světových novinách, v Evropě i v USA. Steiger je kromě Süddeutsche Zeitung kreslířem Abendzeitung, Twen, a tuctu dalších západoevropských a amerických novin a časopisů. Dlouhodobě spolupracuje s Chicago Tribune Magazine, The Christian Science Monitor, Daily Mirror, Die Welt, Die Weltwoche, Los Angeles Herald Examiner. Jeho kresby se objevují i na prvních stránkách londýnských Times a pařížského Le Figaro. Dnes je Steiger především stálým karikaturistou deníků Frankfurter Allgemeine Zeitung a turínské La Stampa. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soubor kreslených ilustrací k Bibli. Ilustroval knihy Oty Filipa, Karla Kryla a několik sbírek vtipů a anekdot. Sbírku anekdot o Radiu Jerevan také sám napsal. Jako autor i režisér realizoval 27 krátkých i hraných filmů a v posledních letech maluje také obrazy.[4...
Více od autora
Ivan Starha
Ivan Štarha je český archivář, historik, heraldik, vexilolog a sfragistik, bývalý ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Narodil se v roce 1935 v rodině obchodníka v Ujčově. V letech 1941–1946 navštěvoval obecnou školu ve Štěpánově a v letech 1946–1950 měšťanskou školu v Nedvědici a střední školu ve Štěpánově, odkud v roce 1950 přešel na gymnázium v Tišnově, kde jeho zájem o historii umocnili někteří profesoři. V Tišnově roce 1953, poté co absolvoval prázdninový kurz, který nahrazoval oktávu, odmaturoval. V témže roce začal studovat obor archivnictví - historie na Filozofické fakultě brněnské univerzity, kde si u profesora Jindřicha Šebánka osvojil lásku k archivní práci projevující se v celém jeho díle a důkladnost při vědecké činnosti. Během studia na filozofické fakultě začal objevovat své publikační schopnosti. Studium ukončil v roce 1958, kdy obhájil diplomovou práci K otázce právního naučení brněnského městského práva. Studie z městské diplomatiky 16.–17. století. K tomuto tématu se ve své odborné práci často vracel. Později, když již byl v Brně, se mimo jiné opět začal zabývat tématem městské diplomatiky, jež bylo jeho oblíbeným. V roce 1970 je rozšířil a po odevzdání disertační práce Právní naučení brněnského práva v době předbělohorské a složení rigorózních zkoušek získal doktorát filozofie . Již během vysokoškolských studií pracoval v Telči v srpnu 1956, v období, kdy byl telčský archiv bez vedoucího, společně s dalšími brigádníky z brněnské fakulty. Většina zpřístupňovacích prací byla totiž vzhledem k nedostatku zaměstnanců prováděna brigádnicky, přičemž odbornější úkoly byly zajišťovány studenty v rámci placených brigád konaných v době prázdnin. Hned poté, co absolvoval vysokou školu, začal pracovat jako archivář. Dne 6. června 1958 nastoupil jako mladší archivní pracovník do Státního archivu v Telči.. Zde zpracoval rozsáhlý archivní fond Okresní úřad Nové Město na Moravě. V ...
Více od autora
Ivan Fotijevič Stadnjuk
Ukrajinský spisovatel, scenárista a dramaturg, válečný dopisovatel, .
Více od autora
Il'ja Petrovič Štemler
Sovětský a ruský prozaik, dramatik, autor románů a povídek. Pracoval mimo jiné jako geofyzik, technik, taxikář, archivář, vlakvedoucí, pracoval na různých pozicích v komerční sféře.
Více od autora
Henry Morton Stanley
Sir Henry Morton Stanley, vlastním jménem John Rowlands , byl britský novinář a cestovatel. Byl sirotek, možná to ho naučilo být tak tvrdý, až bezohledný. Roku 1858 doplul jako plavčík do New Orleans. Zde se stal adoptivním synem makléře Henryho Stanleyho, jehož jméno přijal. Po jeho smrti se znovu ocitl bez prostředků. Dopracoval se však až na reportéra listů Chicago Tribune a New York Heraldu, u kterého zůstal. Proslavil se zejména svou expedicí do Afriky a tím, že u jezera Tanganika našel Davida Livingstona. Daleko větší význam však měly až jeho další dvě akce – konžská expedice a výprava na záchranu Emina-paši . V roce 1869 byl vyslán pátrat po zmizelém britském badateli Davidu Livingstonovi. V březnu roku 1871 vyrazil Stanley ze Zanzibaru, ostrova na pobřeží dnešní Tanzanie. Cestou se Stanley zastavil v Egyptě, aby byl jako zpravodaj při otevření Suezského průplavu. V listopadu 1871 našel Dr. Livingstona v Ujiji na břehu jezera Tanganika. Po památném setkání s Livingstonem vyplul roku 1872 do Londýna, kde se připravoval na novou expedici. 17. listopadu 1874 vyrazil z afrického přístavu Bagamoja do vnitrozemí. 27. února 1875 dorazila výprava do přístavu Mwanza na jihu Viktoriina jezera. Zjistil, že jediný výtok z jezera jsou Riponovy vodopády. Dalším bodem programu byl nový průzkum jezera Tanganika. Odtud plul po řece Lualabě na sever, kde se potvrdil jeho předpoklad – pluli po hladině Konga. Přešli přes mohutné vodopády, které poté dlouho nesly i Stanleyho jméno a po mnoha strastech dorazili do prozkoumané části řeky. 12. srpna 1877 se cestovatel objevil v Bomě, obchodní stanici založené Evropany. V letech 1879–1884 podnikl výpravu pro belgického krále Leopolda II. Ve středoafrické džungli založil Svobodný stát Kongo. Emin-paša, guvernér z Equatorie, německý lékař v egyptských službách byl roku 1881 kvůli súdánskému povstání proti egypt...
Více od autora
Gertrude Stein
Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...
Více od autora
Garth Stein
Spisovateli a filmovému dokumentaristovi Garthu Steinovi koluje v žilách židovská, irská a indiánská krev. Vyrůstal v Seattlu, studoval na Columbia University v New Yorku filmové umění a nyní žije se svou rodinou – manželkou a třemi syny – opět ve městě svého dětství. Námět ke knize Jak závodit v dešti ho napadl – jak jinak u filmaře – při sledování televizního dokumentu s názvem Psí stát o mongolské víře ve znovuzrození psů jako lidí. Ta představa ho zaujala. Když se posléze dostal k jejímu zpracování na stránkách knihy, nebyl jeho agent právě nadšen. Příběh, který vypráví pes? vrtěl hlavou. Jak Stein zareagoval? Našel si nového agenta, kterého kniha uchvátila a našel pro ni nakladatele. Zbytek příběhu už známe.
Více od autora
František Štorm
František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...
Více od autora
Ferdinand Stiebitz
Ferdinand Stiebitz byl český klasický filolog, překladatel z řečtiny a latiny. Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech. V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze , v Košicích a v Brně . V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. R. 1922 získal titul PhDr., r. 1931 se habilitoval, r. 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.
Více od autora
Donald Emrys Strong
Dr., britský archeolog, zabýval se uměním a architekturou římského světa. Autor publikací o antickém umění.
Více od autora
Daniela Stackeová
Absolventka oboru fyzioterapie, specializace somatopsychoterapie, na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Postgraduální studium a rigorózní řízení absolvovala tamtéž. V současné době odborná asistentka katedry fyzioterapie FTVS UK, vyučuje psychologické předměty, psychosomatiku, fitness a zdravotní posilování. Odborně se věnuje především problematice fitness a psychologických aspektů fitness, psychosomatice a psychosomatickým vztahům v oblasti pohybového aparátu. Je dlouholetou lektorkou kurzů pro instruktory fitness a vedoucí specializace kulturistika a fitness trenérské školy FTVS UK. Je členkou Českomoravské psychologické společnosti, Asociace psychologů sportu ČR a České kinantropologické společnosti.
Více od autora
Dana Šťovíčková
Narozena 19. 2. 1929 v Praze, zemřela 30. 10. 1976. Pracovnice Orientálního ústavu, lektorka češtiny na univerzitě v Pekingu, autorka česko-čínského slovníku, překlady z čínštiny a naopak.
Více od autora
Dacre Stoker
Americký spisovatel. Filmový režisér a producent dokumentárního filmu Dracula meets Stoker. Výkonný ředitel neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. Bývalý pětibojař a trenér olympijského týmu.
Více od autora
Ctibor Štítnický
Narodil sa 6. septembra 1922 v Štítniku v rodine staviteľa. Jeho pôvodné meno je Tibor Dörner. Ľudovú školu vychodil v rodisku, gymnázium navštevoval v Rožňave a v Tisovci . V rokoch 1942—1944 študoval na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Štúdium však nedokončil, lebo roku 1944 sa stal členom partizánskej skupiny Sláva v Gemeri. Bol aj hlásateľom a redaktorom Slobodného slovenského vysielača v Banskej Bystrici. Od februára 1945 pôsobil v Košiciach vo frontovom vysielači Červenej armády. V rokoch 1945—1949 pracoval v bratislavskom rozhlase, krátko na ministerstve informácií v Prahe a v rokoch 1950-1957 bol tajomníkom Zväzu slovenských spisovateľov, v rokoch 1959-1960 zastupujúcim riaditeľom vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ, neskôr šéfredaktorom Kultúrneho života , riaditeľom Československého filmu v Bratislave . Keďže po augustovej okupácii roku 1968 ruskými vojskami neprešiel komunistickými čistkami, odsunuli ho do Slovenského knižného veľkoobchodu. Zomrel 12. júna 2002 v Bratislave.
Více od autora
Bohumír Štědroň
Bohumír Štědroň byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, strýc hudebního skladatele a pedagoga Miloše Štědroně a herce a zpěváka Jiřího Štědroně a otec prognostika doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc., a dědeček českého právníka doc. JUDr. Ing. Bohumíra Štědroně, Ph.D., LL.M., MBA. Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby. Během války učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil jako dirigent. Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do velmi hudebnické rodiny Františka Štědroně, jež byl kapelníkem ve Vyškově a učitelem hudby. Celkem pět jeho dalších sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě. Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan. Bohumír Štědroň předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír, se hudbě i divadlu věnuje , dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem ND. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel, vědec a syn Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, syn Bohumírova bratra Jana, zpěvák, textař a herec divadla Semafor. Skladatelské činnoti se věnuje i prasynovec Miloš Štědroň mladší .
Více od autora
Anabelle Stehl
Německá spisovatelka. Autorka románů pro mládež a blogu věnovaného knihám.
Více od autora
Amanda Stevens
Amanda Stevens je autorkou více než 50 novel včetně gothic hororové řady nazvané Hřbitovní královna. Její knihy se objevují na předních místech v žebříčku bestsellerů vydaných v USA, její styl je přirovnáván jako nové pojetí duchařských příběhů. Za svou tvorbu získala již celou řadu ocenění od prestižního časopisu Romantic Times Magazine. Žije s manželem, synem, dcerou a dvěma kočkami v Cypress v Texasu. Vyrostla v podhůří Ozarské planiny, v kraji plném legend a duchařských pověstí.
Více od autora
Alena Štěrbová
Narozena v Kelčanech u Kyjova, Doc. PhDr., CSc., bohemistka, literární historička se zaměřením na dějiny české literatury, divadla a dramatu.
Více od autora
Zuzana Straková
Slovenská anglistka, zaměřená na oblast metodologie výuky angličtiny.
Více od autora
Zuzana Štěpanovičová
Narozena 1966 v Nové Bani. Mgr., historička umění, autorka katalogů výstav.
Více od autora
Zdenka Strnadová
Autorka učebnic angličtiny, nezaměňovat s anglistkou a hispanistkou Zdenkou Strnadlovou.
Více od autora
Zdena Studenková
Oblíbená slovenská herečka,narodila se v Bratislavě. Nejdříve studovala na střední uměleckoprůmyslové škole obor fotografie a posléze na VŠMU herectví, kterou absolvovala v roce 1977.
Více od autora
Wilfrid Stinissen
Belgicko-švédský katolický kněz, bosý karmelitá, duchovní spisovatel, autor křesťanské literatury.
Více od autora
W. Clement Stone
Americký autor literatury věnované osobnímu úspěchu. Podnikatel a filantrop.
Více od autora
Vratislav Šťovíček
Narozen 29. 2. 1936 v Mělníku, zemřel 27. 1. 2004 tamtéž. Pedagog, spisovatel, překladatel, knihy pro děti, úpravy textů.
Více od autora
Vladimír Stibor
Vladimír Stibor je český básník, spisovatel, knižní editor, novinář a fotograf a cestovatel. Narodil se 25. února 1959 v Benešově u Prahy. Vyučil se knihkupcem v Luhačovicích v roce 1977, poté vystudoval dálkově gymnázium v Praze v roce 1984. Vydal dvacet jedna sbírek poezie, z nichž poslední Polibky nepřátel vyšla v roce 2020. Podílel se na vzniku třinácti celostátních básnických almanachů jako editor i autorsky. O rodném kraji Sedlčanska a Petrovicka vydal několik sborníků. Je též autorem čtyř knížek drobných próz. Od roku 2002 je členem Obce spisovatelů. Má dvě dcery a syna. Alena Stiborová je ilustrátorkou většiny jeho knih. Jako editor i spolutvůrce.
Více od autora
Vladimír Štefko
Slovenksý divadelní kritik, pedagog a publicista. Pedagog katedry divadelní vědy Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, redaktor, autor teatrologických knih a statí.
Více od autora
Vladimír Štědrý
* 1. 11. 1904, Praha † 11. 8. 1968, Mnichov Prozaik, publicista Pocházel z židovské rodiny. Po středoškolských studiích se stal redaktorem deníku Venkov. Krátce po nacistické okupaci opustil v březnu 1939 Československo a žil v Anglii, kde vystřídal řadu zaměstnání . 1941 vstoupil do čs. vojenské jednotky, s níž plnil válečné úkoly v Anglii, Francii, na Blízkém východě a v severní Africe . 1945 se vrátil do Prahy, kde působil v redakci United Press. V roce 1947 krátce redigoval týdeník Náš týden na jevišti i v životě . Po komunistickém převzetí moci v březnu 1948 opět emigroval, nejprve do Anglie. 1951 našel uplatnění jako novinář a esejista v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa . Poté mj. krátce pobýval v USA a až do své smrti se věnoval vlastní tvorbě. Publikoval povídky, básně, úvahy a novinové články v periodikách Svobodné noviny, Venkov, Náš týden. V zahraničí publikoval zejména v časopisech Skutečnost , Hlas exilu , Sklizeň a Nový život . V roce 1948 byla rozmetána sazba Štědrého románu Zlatý rmut, jenž měl téhož roku v Čechách vyjít. – Užíval šifer ŠŤ, šť, Š-rý. S výjimkou básnického a prozaického debutu ze 30. let je celé Štědrého dílo silně autobiografické a poznamenané dvojím exilem. V krátkých prózách Než přijde naše léto, v cestopisu Kde léčí stesk a částečně i v povídkách Očima a srdcem zachytil z pohledu příslušníka cizinecké armády vlastní prožitek války. Vyhýbal se přitom bojovým scénám, válka mu byla spíše znepokojivým pozadím relativně poklidného, nudného života ve vojenských táborech daleko od fronty, případně obtížným putováním po zemích Orientu. Osobní i celonárodní traumata, jež válka zrodila, jsou předmětem knihy povídek a úvah Věž svědectví, psané již během poválečného německého exilu. Líčení nekonečných cest, neustálých změn, přemisťování a provizorních pobytů, všudypřítomné melancholie a stesku člověka zbaveného domova je ...
Více od autora
Vladimír Šťastný
Vladimír Šťastný byl český kněz a básník. Používal též pseudonym Josef Ruda. Narodil se v domě čp. 34 v obci Rudíkov na Třebíčsku. Studoval teologii, působil jako kaplan v Židlochovicích, prefekt brněnského biskupského semináře, učitel na 1. českém gymnasiu v Brně. Byl zakladatelem časopisu Obzor a starostou literární jednoty Dědictví sv. Cyrila a Methoděje.
Více od autora
Vladimír Stárka
Narozen 24.12.1921, zemřel 28.7.2005. Speleolog, skautský vedoucí. Turistický průvodce Českým krasem.
Více od autora
Vít Stuchlý
Vyrůstal v rodině dětského psychologa, vedoucího výchovných ústavů problémové mládeže. Po maturitě na gymnáziu v Praze-Libni studoval režii a dramaturgii na FAMU a souběžně externě psychologii na Filozofické fakultě UK. Krátce působil v Krátkém filmu, poté nastoupil vojenskou službu v Čs. armádním filmu, v němž působil i po jejím ukončení jako režisér Studia Čs. armádního filmu . Autorsky připravoval televizní relace Vojenský magazín. 1978 nejprve krátce působil v tiskové agentuře Orbis, poté přešel do nakladatelství Mladá fronta, kde se stal redaktorem dětského časopisu Pionýrská stezka. Zemřel při automobilové havárii. První reportáž z prostředí domova mládeže, která předjímala jeho prózu Zvonky, otiskl 1965 v Literárních novinách; reportážemi, sloupky a prózami přispíval do časopisů Svět práce, Květy, Československý voják, Signál, Tvorba a Pionýrská stezka. Scenáristicky spolupracoval na několika krátkých televizních filmech, mj. na dokumentárním filmu věnovaném malíři Jindřichu Pruchovi Jarní cesta . – Užíval šifer vs, vst. Prózy Víta Stuchlého usilovaly vyjádřit generační prožitek a pojmenovat některé problémy společenské atmosféry 70. let. Prostředí diagnostického ústavu pro mentálně a sociálně narušenou mládež zobrazil v causeristické mozaice prózy Zvonky. Sledoval v ní bolestné i tragikomické pokusy hrdinů o nalezení cesty k plnému, citově nedeformovanému životu, často mařenému necitlivým byrokratickým zásahem; na konfrontaci postojů otce-psychologa a nevyzrálého syna demonstroval postupný příklon mládí k pevné hodnotové hierarchii. Nesnadné hledání vlastních hodnot v demoralizované, protekcionářské společnosti měl vykreslit také filmově pojatý příběh začínajícího adepta režie, který se nedovede samostatně pohybovat pseudobohémským světem ....
Více od autora
Vít Štěpánek
Narozen 13. 3. 1964 v Praze. RNDr., geograf, odborné práce z oboru geografie cestovního ruchu a kulturní geografie. Také nezávislý publicista a překladatel z angličtiny.
Více od autora
Veronika Štroblová
Mgr., autorka výukových listů z oblasti českého jazyka a literatury, vychází v rámci projektu "V lavici" .
Více od autora
Věra Stýskalíková
Mgr., politoložka, práce z oboru soudobých dějin Evropy a politických systémů jihovýchodní Evropy.
Více od autora
Věra Stiborová
Věra Putíková-Stiborová byla česká spisovatelka a překladatelka. Věra Stiborová pocházela z rodiny textilního výtvarníka absolvovala obecnou školu a reálné gymnasium v Písku. Dále vystudovala užité umění na škole dekorativního umění v Praze . Po studiích nastoupila v roce 1950 do nakladatelství Máj, odkud ještě téhož roku odešla do kulturní a literární rubriky Lidových novin. V roce 1952 přešla do deníku Práce. Zde působila asi čtyři roky v zahraniční rubrice, v roce 1954 se provdala, v roce 1956 odešla na mateřskou dovolenou. Po jejím ukončení v roce 1961 krátce působila v Československém rozhlasu, než se ve stejném roce rozhodla pro svobodné povolání. V letech 1969 až 1989 nesměla publikovat a pracovat v kulturních institucích. V té době nejprve pracovala v podniku Sady, lesy, zahradnictví, od roku 1975 pak jako prodavačka gramofonových desek. V roce 1954 se provdala za spisovatele Jaroslava Putíka. Oba jsou pohřbeni na Břevnovském hřbitově. Jejich dcera Martina Schepelern je rovněž překladatelka.
Více od autora
Václav Šťovíček
Václav Šťovíček, narozen 10. 4. 1951 v Mostě. Źije v Meziboří u Litvínova. V dřívější době se v soutěžích mladých autorů umisťoval na předních místech. V severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem vydal tři sbírky poesie , Jeho poslední sbírkou, tentokrát v nakladatelství Orfeus byla roku 2005 kniha Veselý svět lidí. Krom toho všeho spolupracoval na dvou almanaších. Je nositelem 2 výročních nakladatelských cen. V současné době připravuje 2 sbírky, z toho jednu pro děti.
Více od autora