Výpis všech autorů

Vladimír Stoklasa

Narozen 1927, zemřel 28.8.1976. Ing., výzkumník v technologii rostlin, práce z oboru.

Václav Vilém Štech

Václav Štícha

Spis z oboru vodárenství.

Toni Stemp

Tom Stoppard

Sir Tom Stoppard, rodným jménem Tomáš Straussler, je britský dramatik a scenárista moravského židovského původu. Narodil se jako Tomáš Straussler v roce 1937 ve Zlíně do židovské rodiny lékaře Baťovy nemocnice. Roku 1939 se rodina před hrozbou nacistické perzekuce odstěhovala do Singapuru, kde měla Baťova firma pobočku. Po vypuknutí druhé světové války se ocitl s matkou a bratrem v Indii, kde získal anglické vzdělání. Otec jako dobrovolník britské armády zahynul při japonské invazi na bombardované lodi, a tak se Tomáš po skončení války společně s matkou, bratrem a otčímem, britským důstojníkem Kennethem Stoppardem, odstěhoval do Anglie. Od svých sedmnácti pracoval jako novinář a divadelní kritik v Bristolu, v 60. letech už psal vlastní divadelní hry. Prosadil se shakespearovskou parafrází Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, která vzbudila pozornost na Edinburském festivalu v roce 1966. Aktivně psal scénáře pro televizi, rozhlas i pro film – jeho nejznámějším počinem se zřejmě stala hra Zamilovaný Shakespeare , na jejímž základě byl v roce 1998 natočen stejnojmenný film. V 70. letech se Tom Stoppard angažoval v problematice lidských práv v zemích východního bloku a publikoval několik článků na podporu tamní disidentské scény. V roce 1977 jako člen Amnesty International navštívil bývalý Sovětský svaz a Československo, kde se setkal s Václavem Havlem. Pod záštitou Nadace Charty 77 byla v roce 1983 ve Stockholmu poprvé udělena Cena Toma Stopparda určená autorům českého původu za esejistické dílo. Do Česka se vrátil v roce 1998, kdy navštívil svůj rodný dům a setkal se s pamětníky. Stoppard je počtrvté ženatý. Má několik dětí, mj. syna , který se stal televizním a filmovým hercem. Je nositelem Řádu britského impéria, roku 1997 byl pasován královnou Alžbětou II. do rytířského stavu a roku 2000 se mu dostalo i nejvyššího osobního ocenění Order of Merit. V roce 2010, spolu s Václave...

Tina St. John

Autorka žije na pobřeží Nové Anglie se svým manželem, který je předlohou všech jejích hrdinů a zároveň největším fanouškem. Podle autorky jsou oba na světě hlavně proto, aby se mohli starat a hýčkat dvě kočkovité šelmy.TSJ je často citovaná, chválená nebo zmiňovaná jinými, nám někdy známějšími, autorkami. Její knížky u nás začaly vydávat teprve v nedávné době hned dvě nakladatesltví. Americká autorka středověkých romancí, se už od dětství toužila stát spisovatelkou. Přání si splnila románem LORD OF VENGEANCE , dále následovaly: LADY OF VALOR , BLACK LION´S LADY , HEART OF THE HUNTER , HEART OF THE FLAME a romance WHITE LION´S LADY . Žije s manželem v Nové Anglii. * Tinina debutová knížka Lord of Venegance - česky nevyšla * Rytířská série White Lion’s Lady - Nevěsta Bílého lva Black Lion’s LADY - česky nevyšla Lady of Valor - česky nevyšla * Série o Dračím kalichu Heart of the Hunter - Srdce lovce Heart of the Flame - Srdce plamene Heart of the Dove - Holubičí srdce Heart of the Dragon - ještě nevyšla ani anglicky

Susan Stephens

Americká autorka románů pro ženy.

Stanisław Strumph-Wojtkiewicz

Polský prozaik, básník, publicista, překladatel z ruštiny.

Siegfried Stein

Německý autor příruček o zakládání zahrad a pěstování květin a zeleniny.

S. D Stuart

Americký spisovatel science fiction.

Petr Stránský

Narozen 9. 1. 1936 v Praze. Výtvarník, fotograf, od roku 1968 žije ve Švýcarsku.

Pavel Štys

Narozen 8. 12. 1933 v Praze, zemřel 24. 8. 2018 tamtéž. Profesor, RNDr., CSc., entomolog, systematický zoolog, evoluční biolog a vysokoškolský pedagog, světově uznávaný specialista ve studiu ploštic a renomovaný odborník v oboru evoluce hmyzu, stálý člen International Commission on Zoological Nomenclature a koeditor Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury, autor původních vědeckých prací a monografií, editor European journal of entomology.

Ondřej Štindl

ONDŘEJ ŠTINDL , novinář, literát a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 začal s přáteli chystat vysílání nezávislého rádia. Na podzim roku 1990 se stanice – tehdy známá jako Rádio Stalin – skutečně z éteru ozvala. Původně pirátské vysílání bylo časem legalizováno; v tak vzniknuvším Rádiu 1 OŠ dělal moderátora hitparády Strašidelný zámek, DJ a jiné. V současnosti na Radiu 1 vysílá jednou za čtrnáct dní. Pracoval jako recenzent, komentátor a zpravodaj v agentuře ČTA, Lidových novinách, české sekci BBC, časopise Týden a dnes opět v LIdových novinách. Debutoval v Kritické příloze Revolver Revue. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, příští rok by ve stejném realizačním týmu měl vzniknout snímek Místa.

Olga Strusková

Olga Strusková je česká publicistka, scenáristka a překladatelka, která se specializuje na propagaci japonského dramatického umění v českém prostředí. Zároveň je aktivní v projektech zaměřených na osoby se zdravotním postižením. Toto téma připomíná jak ve svém díle, tak v pravidelných komponovaných pořadech Zůstaň nad věcí s mladými talentovanými lidmi se zdravotním postižením. Aktivně se podílí na organizaci Světového dne Downova syndromu, které se od roku 2012 koná pod záštitou Organizace spojených národů a během kterého jsou mj. nasvíceny významné budovy modrým světlem. Vystudovala filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté moderní literaturu a umění na Londýnské univerzitě. Vytvořila šedesát filmových dokumentů a podílela se na vzniku čtyř česko-japonských hraných koprodukcí. Je autorkou knížky o architektu J. Letzelovi Dopisy z Japonska, spoluautorkou memoárů o Franku Towenovi Můj život s tancem. V roce 1998 přeložila pro Albatros knihu izraelské spisovatelky Navy Semel Učila jsem se létat. O rok později jí vyšla knížka Děti z planety D.S. . Je také spoluautorkou knihy Metoda Ludmily Mojžíšové a autorkou knihy Jak úspěšně stárnout. Kromě toho působí také jako divadelní režisérka. V jejích inscenacích často hrají osoby se zdravotním postižením. V poslední době zaznamenala úspěch s divadelním představení Z deníku hraběnky M., které bylo napsáno „na tělo“ herečky Zory Jandové. Zpracovává příběh Japonky Mitsuko, která byla manželkou posledního majitele zámku v Poběžovicích. Popisuje rozdílnost evropské a asijské kultury. V roce 1987 získala zvláštní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu , v roce 1989 obdržela cenu za nejlepší drama roku, cenu za nejlepší scénář, zvláštní cenu festivalu v Banffu a Suchumi . V roce 1990 získala jako první zahraniční autor cenu japonské kulturní nadace Hoso Bunka Foundation, v roce 1999 1. ce...

Olen Steinhauer

Narodil se v Baltimoru, Maryland, USA a vyrosl ve Viginii. Vystudoval univerzitu v Lock Havenu v Pensylvanii a University of Texas v Austinu.

Miroslav Štěpán

Miroslav Štěpán byl český a československý politik Komunistické strany Československa, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Během sametové revoluce byl jedním ze symbolů normalizačního režimu. Po roce 1989 byl generálním tajemníkem ultralevicové Strany československých komunistů. Původním povoláním byl zemědělský inženýr. Za normalizace v letech 1974 až 1977 působil jako tajemník Městského výboru Socialistického svazu mládeže v Praze. Od roku 1977 do roku 1986 vykonával funkci předsedy prorežimní organizace s názvem Mezinárodní svaz studentstva. Od roku 1986 pracoval jako tajemník a od dubna 1988 coby vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Působil též jako náčelník pražských Lidových milicí. Dne 9. dubna 1988 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období duben–říjen 1988 byl navíc členem sekretariátu ÚV KSČ a od října 1988 do listopadu 1989 členem předsednictva ÚV KSČ. Ve volbách roku 1976 byl zvolen do České národní rady. Zasedal pak v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1986 . Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Ve funkci vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze se profiloval jako dynamický, reformně orientovaný politik ovlivněný sovětskou perestrojkou, zároveň byl zastáncem ostrého kurzu proti politické opozici. Jsou mu připisována rozhodnutí, která vedla k brutálnímu potlačování občanských demonstrací v roce 1988 až 1989, včetně posledního ze dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Pro českou veřejnost se stal symbolem násilnického způsobu vlády KSČ před listopadem 1989....

Miloslav Stehlík

Miloslav Stehlík byl český dramatik, režisér, herec a prozaik. V letech 1936–1937 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1940–1944 hrál v divadelních společnostech Z. Valdena, J. Burdy, F. Sece a J. Marečka . Podílel se na založení Realistického divadla v Praze, kde pak v letech 1945 až 1949 působil. V letech 1949–1951 působil ve funkci uměleckého ředitele Divadla Jiřího Wolkra. V divadelní sezóně 1952/1953 byl hercem a režisérem Divadla J. K. Tyla v Plzni. V následující sezóně byl dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, do této funkce se vrátil ještě v letech 1970–1976, kdy odešel do důchodu. V období let 1955–1966 byl dramaturgem a režisérem Divadla na Vinohradech . Vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v letech 1952/1953. Byl manželem herečky Věry Budilové a otcem herce ND Milana Stehlíka. M. Stehlík se ve svém díle věnoval převážně tématu, jenž nahlížel na revoluční proměnu poválečné vesnice a s tím spojenou proměnu člověka. Ve své oblasti byl výjimečným, jelikož „úspěch“ svých her nestavěl pouze na konfrontaci s kapitalismem a na „úspěších“ socialismu, ale pokoušel se i zde dodržovat alespoň některé zásady dramatu. V některých hrách se mu podařilo spojit všechny „nepřátele socialismu“ do jedné postavy – fašistický sedlák ap. Drama a próza Tvorba pro mládež Mimo vlastní tvorby dramatizoval řadu sovětských děl: Jak se kalila ocel , Začínáme žít a rovněž román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Zfilmování se v roce 1961 dočkala jeho prozaická prvotina Procesí k Panence ....

Mia Steingräber

Německá ilustrátorka a grafička, zaměřená na žánr fantasy.

Melvin R Starr

Americký historik a pedagog. Autor historických románů.

Maxmilián Strmiska

Narozen 1961. Prof. PhDr., Ph.D., politolog se zaměřením na srovnávací politologii a výzkum soudobých politických stran a stranických systémů, autor prací z oboru.

Martin Stoll

Martin Štoll je český režisér, scenárista, kameraman a dramaturg dokumentárních filmů, dále teoretik filmu a médií, pedagog a nakladatel. Absolvoval FAMU jako žák Jana Špáty. Vyučoval zde a pak pracoval jako dramaturg Centra publicistiky a dokumentaristiky v České televizi . Dále působil na Literární akademii v Praze, kde zastával různé pozice . Docentem byl jmenován na Fakultě filmové a televizní Vysoké školy múzických umění v Bratislavě , kde také vyučoval v Ateliéru dokumentárnej tvorby . 18. května 2017 byl prezidentem Andrejem Kiskou v Bratislavě jmenován profesorem v oboru Filmové umění a multimédia. Hlavním úvazkem pracuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy , kde je vedoucím Katedry mediálních studií , garantem oborů Mediální studia a Komunikační studia a členem oborové rady doktorského studia. Bývá členem porot mezinárodních festivalů i národních přehlídek , založil s Jiřím Flídrem festival dokumentárních filmů se sociální tematikou NADOTEK Ústí nad Orlicí, jehož byl programovým ředitelem . Zastupoval Českou republiku na mnohých odborných sympoziích , konferencích a festivalech . Podílel se na programové náplni bilanční přehlídky česko-slovenského dokumentárního filmu na Cine du Réel v Paříži , na výběru filmů do Visegrád Documentary Library nebo na katalogu o českém filmu pro českou expozici na světové výstavě Aichi . Byl hlavním auto...

Martin Staněk

Narozen 29. 5. 1989. PhDr., Mgr., pedagog, speciální pedagog, výchovný poradce a lektor. Autor projektu "V lavici" .

Marie Steigerová

Narozena 1951. Filoložka, redaktorka německých a ruských slovníků.

Marek Starý

Narozen 20. 11. 1974 v Praze, JUDr., Ph.D., právník, práce z oboru právních dějin, genealogie, práce o opavských Přemyslovcích.

Lena Steinfeld

Autorka populárně naučných obrázkových publikací pro děti a mládež z oblasti historie, přírody, životního prostředí a cizích jazyků.

Konstantin Sergejevič Stanislavskij

Konstantin Sergejevič Stanislavskij, vlastním jménem Konstantin Sergejevič Alexejev byl ruský herec, podnikatel, divadelní režisér, divadelní teoretik a pedagog, který společně s Vladimírem Ivanovičem Němirovičem-Dančenkem spoluzaložil legendární Moskevské umělecké akademické divadlo . Divadlo MCHAT představovalo velmi významné tvůrčí období jak v ruském, tak i ve světovém měřítku. On sám vytvořil svoji vlastní metodiku výchovy herců , která později velmi ovlivnila světovou divadelní praxi a znamenala přelom i v divadelní pedagogice. Pocházel z velmi vlivné a bohaté, vážené, vzdělané a kulturně založené ruské rodiny, jeho bratranec Nikolaj Alexandrovič Alexejev byl v letech 1885–1893 starostou města Moskvy, zahynul po atentátu. Otec Sergej Alexejev byl továrník a pro svých deset dětí zřídil na svém statku u Moskvy soukromé divadlo, kde mladý Konstantin získal první herecké zkušenosti. Po studiích na rodinném gymnáziu studoval v letech 1878-1881 na Lazarevském institutu východních jazyků. Proto také velmi dobře ovládal většinu světových jazyků včetně francouzštiny, němčiny a angličtiny. Potom začal pracovat v rodinné firmě a současně se zapojil do moskevského kulturního života, navázal styky s mnoha známými umělci. Od r. 1884 vystupoval jako herec v ochotnickém divadle. V roce 1888 založil moskevskou Společnost pro divadlo a literaturu. Tato společnost měla za cíl nejen kulturní osvětu a všeobecnou vzdělanost, hrála i amatérské divadlo, jehož vznik podpořil vlastními finančními prostředky. On sám zde působil pod svým uměleckým jménem zprvu jako její herec. Během následujících deseti let divadelní práce ve Společnosti se vypracoval až do nejužší špičky tehdejšího ruského divadla. Ztvárnil několik desítek postav a od r. 1891 také režíroval. Spolu s Vladimír...

Kateřina Šťastná

Narozena 1979 v Praze. Novinářka, redaktorka a publicistka, populárně- psychologické a výchovně-vzdělávací příručky, též překladatelka z němčiny a angličtiny.

Karel Jan Štolc

Náš přední a ve světě uznávaný odborník na problematiku pěstování bonsají.

Jozef Štefanovič

Doc. PhDr. Jozef Štefanovič Doktor filozofie. Učitel. Autor či spoluautor několika publikací - např. Psychologie, učebnice pro střední zdravotnické školy. 1987.

Josef Štyrsa

Horolezec, literatura pro mládež.

John P Strelecky

Americký spisovatel a cestovatel. Zakladatel a lektor kurzů osobního rozvoje.

Johannes Steinhoff

Stíhací letec Luftwaffe v období 2. světové války, stíhací eso a držitel Rytířského kříže k Železnému kříži s dubovými ratolestmi a meči. Po havárii při startu roku 1945 utrpěl popáleniny, které ho poznamenaly na celý život i přes množství plastických operací. Po válce se účastnil budování nového spolkového německého letectva, Bundesluftwaffe, v USA se podílel na výcviku pilotů proudových letadel, v Paříži působil ve funkci velitele štábu leteckých sil NATO, Jako generálmajor pracoval coby německý zástupce ve štábu NATO ve Washingtonu D.C. a na konci jako generál stal na pozici inspektora nové Luftwaffe. Zemřel 21. 2. 1994 ve věku nedožitých 81 roků.

Jiří Štursa

Jiří Štursa byl český architekt. V letech 1928–1933 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve třicátých letech byl spolu s Karlem Janů a Jiřím Voženílkem členem levicové skupiny PAS . Zabývali se otázkami sociálního bydlení a typizací stavební výroby podle sovětských vzorů. V letech 1936–1938 spolupracoval se sochařem Otakarem Švecem na návrhu pomníku Tomáše Garrigua Masaryka na Letné. V roce 1938–1939 postavili spolu s Karlem Janů tzv. Volmanovu vilu v Čelákovicích, která je považována za jednu z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu. V letech 1952–1954 byl děkanem fakulty architektury ČVUT.

Jiří Štikar

Narozen 17. 3. 1934 v Praze. PhDr. CSc. doc. psychologie. Zabývá se psychologií práce a organizace a dopravní psychologií.

Jiří Staněk

Jiří Staněk je český básník, prozaik, recenzent a sběratel. Narodil se 23. února 1957 v Brně. V letech 1976–1981 studoval na Farmaceutické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde po složení rigorózních zkoušek získal v roce 1984 titul doktora farmacie. Od 80. let 20. století žil a pracoval jako lékárník ve Strakonicích, nyní žije v obci Stachy na Prachaticku. Nepokládá se za básníka a tvůrce, nýbrž za hrací automat, mechanicky převádějící to, co do něj vnese svět. Od roku 1976 se datuje jeho přátelství s hercem a recitátorem Mirkem Kováříkem a prezentace textů na čtených klubových pořadech Zelené peří a Slyšet se navzájem . První publikaci vydal se svým kolegou ze studií Zdenkem Bugánem, slovenským grafikem, jako malotirážní bibliofilii v roce 1979 vlastním nákladem. Vzájemná spolupráce byla po létech obnovena a v roce 2000 vzniká v Ružomberku společné nakladatelství Salamandra, zaměřené na vydávání bibliofilských tisků a do budoucna určené pro prezentaci tvorby obou. Příležitostně spolupracoval od roku 1976 s Československým rozhlasem. Podílel se písňovými texty na divadelních představeních režiséra Petra Poledňáka, svými texty uvádí vernisáže výtvarných výstav. Je členem českého centra P.E.N. klubu.

Jeff Stranks

Autor učebnic angličtiny.

Jaroslava Staňková

Narozena 14. 3. 1937 v Poděbradech, zemřela 26. 4. 2010. Ing., architektka, publikace z oboru.

Jaroslav Starý

Autor publikací o mikropočítačích.

Jaromír Steinhauser

Jana Stejskalová

Odpovědná redaktorka učebnice ruštiny a pracovnice nakladatelství Klett.

Jan Stern

Jan Stern je český humorista. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V letech 2006–2012 vydal několik knih zabývajících se postmoderní filosofií a psychoanalýzou. V roce 2012 je však v rozhovoru na Britských listech označil za parodii, výsměch intelektuálským žvástům a šťouchnutí do pop-filozofické ikony Slavoje Žižeka. Od roku 2008 píše humoristické fejetony do časopisu Nový prostor. Ty vyšly ve dvou knižních souborech: Démonologie všedního života a Česko je hezko .

Irena Štěpánová

Vystudovala etnografii a sociologii, působí na ústavu etnogarfie FF UK. Posledních deset let obrací svou pozornost stále výrazněji k dějinám etnografie. Podílela se na vzniku publikace o Národopisné výstavě českoslovanské, nazvané Mýtus českého národa. Je spoluautorkou monografie o ženách Náprstkovy rodiny. Zajímají ji osobnosti, které svou prací, úsilím, vztahy, zálibami a sympatiemi ovlivňovaly dějiny české a v širších souvislostech i evropské etnografie. Její studie o Boženě Němcové, Teréze Novákové, příspěvky o ženských spolcích, vzdělávání a kulturních aktivitách jsou vnímány jako kulturně historické práce a zároveň i jako příspěvky z oboru dějin rodu, gender studies.

Il'ja Petrovič Štemler

Sovětský a ruský prozaik, dramatik, autor románů a povídek. Pracoval mimo jiné jako geofyzik, technik, taxikář, archivář, vlakvedoucí, pracoval na různých pozicích v komerční sféře.

Hiltrud Strasser

Německá zvěrolékařka, publikace z oboru.

Henry de Vere Stacpoole

Henry Stacpoole de Vere se narodil v Kingstownu, Irsko. Pracoval přes čtyřicet let jako lodní lékař, velký znalec Tichomoří. Spisovatel, jeho najznámějším románem je romantická robinsonáda „The Blue Lagoon“ , která se dočkala několikerého zfilmování. Používal také pseudonym Tyler De Saix. Od roku 1920 až do sví smrti žil na britském ostrově Isle of Wight.

Hana Střihavková

Narozena 2.3.1926 v Praze. PhDr., botanička, práce z oboru.

Hana Stadlerová

Narozena roku 1962. PaedDr., Ph.D., pedagožka na Katedře výtvarné výchovy, publikace z oboru.

Gertrude Stein

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Gabriela Štrynclová

Narozena 1974. Výtvarnice, ilustrátorka, tlumočnice a překladatelka z němčiny a angličtiny.

Eugen Strouhal

Eugen Strouhal , v běžném životě a v publikacích užíval jméno Evžen Strouhal, byl významný český antropolog, archeolog, lékař a muzejník, který přispěl k založení vědního oboru paleopatologie. Zabýval se především výzkumem starého Egypta. Působil v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy , následně v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a později také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Hlásil se ke katolickému vyznání a prosazoval ekumenický přístup. Eugen Strouhal se narodil v Praze do vědecké rodiny. Oba jeho rodiče byli lékaři. Dědeček, Vincenc Strouhal, patřil mezi kapacitu v oblasti experimentální fyziky, jeho biografii věnoval i jednu ze svých posledních knih Profesor Čeněk Strouhal, zakladatel české experimentální fyziky. V roce 1956 vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze Fakultu všeobecného lékařství a o tři roky později Filozoficko-historickou fakultu. Od roku 1956 do roku 1957 působil jako lékař ve Františkových Lázních. Následně roku 1957 nastoupil jako odborný asistent do Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil do roku 1960. Zde započala jeho pedagogická činnost, která zaznamenala u studentů velkou popularitu. Poté krátce působil na lůžkovém oddělení Výzkumného ústavu endokrinologickém v Praze-Motole. Od roku 1961 se stal členem Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do roku 1968. V těchto letech také učil antropologii a archeologii zahraniční studenty v angličtině a francouzštině na Univerzitě 17. listopadu. Vzhledem k událostem Pražského jara roku 1968 byl pro udržení se na Karlově univerzitě nucen vstoupit do Komunistické strany Československé. To odmítl a rozhodl se pro zaměstnání v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, kde mu bylo umožněno v započaté práci pokračovat. Zde působil j...

Erwin Strittmatter

Erwin Strittmatter byl srbsko-německý spisovatel, německy píšící. Je jedním z nejslavnějších spisovatelů NDR. Strittmatterova díla byla přeložena do téměř 40 jazyků.

Claire Sterling

Claire Sterling byla americká spisovatelka a novinářka, jejíž práce se zaměřovala na trestnou činnost, politické vraždy a terorismus.

Camilla Sten

Camilla Sten na literární scéně minulý rok debutovala s politickým thrillerem En annan gryning . Feministka již od mládí psala příběhy již jako dítě. Její matka se proslavila psaním detektivek.

Brad Stone

Americký novinář.

Bill Stott

Ilustrátor.

Bernard Stonehouse

Byl populární badatel působící ve Scottově arktickém výzkumném ústavu v Cambridgi. Vzdělání získal mimo jiné na University College London. Se psím spřežením projel Antarktidu a napsal mnoho knih pro děti i pro dospělé.

Beata Štrauchová

Arno Strobel

Německý spisovatel. Do roku 2014 působil v oblasti IT, s psaním začal až tesně před svými čtyřicetinami. Píše především trilery, několik knih vzniklo ve spolupráci s Ursulou Poznanski.

André Stil

Francouzský prozaik, kritik a novinář.

Alena Štěrbová

Narozena v Kelčanech u Kyjova, Doc. PhDr., CSc., bohemistka, literární historička se zaměřením na dějiny české literatury, divadla a dramatu.