Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1981 - 2040 z celkem 14562 záznamů

Frieder Sauer
Studoval zoologii a biochemii a byl po osm let vysokoškolským asistentem. Pracoval také jako fotograf a procestoval při své práci všechny světadíly. Publikoval v odborných časopisech a je autorem četných knih.
Více od autora
Frederick E Smith
Více od autora
Franz von Suppé
Franz von Suppé , narozený jako Francesco Ezechiele Ermenegildo Suppé Demelli 18. dubna 1819 ve Splitu v Dalmácii , byl skladatel a dirigent období romantismu, známý především svými lehkými operami a operetami. Ačkoli byl belgického a italského původu, jeho hudební kariéra vzkvétala ve Vídni, která byla za jeho života centrem hudby a kultury. Suppého tvorba byla výrazně ovlivněna vídeňskou tradicí a je často spojován s rozvojem vídeňské operety.
Více od autora
František Stehlík
František Stehlík byl český fotbalista, obránce, reprezentant Československa. Za československou reprezentaci odehrál 13. června 1926 své jediné utkání a to se Švédskem, které skončilo remízou 2:2. Gól v reprezentaci nedal. V československé lize hrál za Viktorii Žižkov, ČAFC Vinohrady a SK Čechie Karlín. Nastoupil v 62 ligových utkáních a dal 1 gól. Ve Středoevropském poháru nastoupil v 5 utkáních.
Více od autora
František Skácelík
Narozen 25.11.1873 v Přerově, zemřel 26.12.1944 v Praze. MUDr., prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární, divadelní a umělecký kritik.
Více od autora
Franta Sauer
František „Franta“ Sauer byl český spisovatel, příslušník pražské umělecké bohémy. Byl blízkým přítelem spisovatele Jaroslava Haška. Pocházel z chudých poměrů, byl sedmé z osmi dětí Jana Sauera a Barbory, rozené Hájkové. Rodiče byli negramotní, otec vykonával nejrůznější povolání , matka byla služebná. Své vzdělání ukončil po několika propadnutích ve 2. ročníku měšťanské školy a vyučil se zámečníkem. Po tovaryšských cestách se vrátil na Žižkov, kde žil s matkou a sestrou na různých adresách . Vystřídal mnoho povolání, názorově byl blízký nejprve sociální demokracii , později anarchistům. Jeho vystupování bylo často na hranici zákona, byl opakovaně odsouzen k pokutám i vězněn . Historky ze Sauerova života kolovaly v tisku či jím byly parafrázovány. V listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V článku v Rudém právu z 4. 11. 1923 se k činu veřejně přihlásil. Během soudu se hájil, že nechtěl sloup poškodit, pouze odstranit z vlasteneckých důvodů. Soud, který se konal roku 1924, považoval čin za promlčený. Na Žižkově měl, podle vlastních vzpomínek, po roce 1918 organizovat spolek Černá ruka, který do zatajených bytů nastěhovával nebydlící. František Sauer byl přítelem Jaroslava Haška, mezi další jeho přátele patřili Zdena Ančík , Vratislav Hugo Brunner , Zdeněk Matěj Kuděj , Josef Lada , Emil Artur Longen , Xena Longenová , Jaroslav Panuška a jiní. V letech 1921 a 1922 byl spolu s Haškem vydavatelem prvního sešitového vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (díl I. ...
Více od autora
Ferdinand Stiebitz
Ferdinand Stiebitz byl český klasický filolog, překladatel z řečtiny a latiny. Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech. V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze , v Košicích a v Brně . V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. R. 1922 získal titul PhDr., r. 1931 se habilitoval, r. 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.
Více od autora
F Smolík
Více od autora
Eva Střihavková
Narozena 1990. Redaktorka a editorka v televizi, v rozhlase, v časopisech a reklamních agenturách, novinářka, scenáristka internetových pořadů. Autorka románu pro ženy, divadelní herečka, dcera rockového hudebníka Kamila Střihavky.
Více od autora
Eva Skořepová
Narozena 1975. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autorka publikace o přebírání.
Více od autora
Eugen Spálený
Vyučoval na Obchodní akademii v Turnově, pak u Bati ve Zlíně, pracoval v zahraničním obchodě. Od konce 50. let působil na Palackého univerzitě v Olomouci jako specialista na románské jazyky . Založil katedru aplikované lingvistiky, která se stala jednou z nejlepších v Evropě. Se svým kolektivem se zabýval vědeckou metodikou výuky cizích jazyků a přednášel o ní v Edinbourghu, Brémách a v Moskvě. Zasloužil se významně o rozvoj lingvistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je autorem mnoha jazykových učebnic, skript a audiovizuálních programů. Překládal z portugalštiny díla literatury portugalské i brazilské.
Více od autora
Erwin Schulhoff
Erwin Schulhoff byl český skladatel a klavírista, narozený 8. června 1894 v Praze. Patřil k významným osobnostem hudby počátku 20. století a byl jedním z prvních skladatelů klasické hudby, kteří se přihlásili k novému jazzovému idiomu, jenž se objevil ve 20. letech 20. století. Studoval na pražské konzervatoři a později ve Vídni, Lipsku a Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnili Debussy, Skrjabin a Schoenberg. Jeho raná díla se vyznačovala postromantickým stylem, ale brzy se začal zajímat o dadaismus a do svých skladeb vnášel jazzové prvky.
Více od autora
Erik Satie
Erik Satie francouzský skladatel a klavírista, narozený 17. května 1866 v Honfleuru v Normandii. Je známý svým novátorským a nekonvenčním přístupem ke kompozici a svým vlivem na avantgardu počátku 20. století. Satieho hudba se vyznačuje jednoduchostí, vtipem a melodickou elegancí. Pro svůj slavný soubor klavírních skladeb, které navozují klidnou a kontemplativní náladu, vymyslel termín "Gymnopédie". Mezi jeho další pozoruhodná díla patří "Gnossiennes", "Sarabandes" a "Nocturnes".
Více od autora
Emil Svoboda
Emil Svoboda byl český fotbalový útočník, reprezentant Československa a trenér. Vystudoval strojní inženýrství na ČVUT. Začínal v SK Písek. V československé lize hrál za Škodu/ZVIL Plzeň , po sestupu Plzně z ligy hrál za vysokoškolský tým Slávia Bratislava VŠ . V roce 1954 přestoupil do Sparty Praha , s níž získal jeden titul mistra republiky . V I. lize odehrál 225 utkání a dal 92 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1955–1957 pět zápasů a dvakrát startoval v reprezentačním B-mužstvu. V sedmdesátých letech vedl na Kypru jako trenér Apoel Nicosia a Olympiakos Nicosia.
Více od autora
Emil Sobota
Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...
Více od autora
Emanuel Siblík
Emanuel Siblík byl český taneční a výtvarný kritik a teoretik, překladatel a spisovatel. Po absolvování reálného gymnázia v Příbrami a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze studoval estetiku výtvarného umění a pohybu na pařížské Sorbonně. V letech 1914-1920 byl profesorem gymnázia v Písku. Zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Po roce 1918 byl poradcem francouzského generála Maurice Pellého, v Paříži působil jako publicista a spolupracovník Konfederace duševních pracovníků. V letech 1925-1930 byl československým zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN v Paříži. Již před první světovou válkou byl propagátorem nových tanečních směrů, např. Demenyho metody. Po návratu do Čech byl profesorem francouzštiny na pražském gymnáziu. Byl pohřbený na Městský hřbitov v Příbrami.
Více od autora
Eduard Schmidt
Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt , byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto. Vystudoval v Praze staroměstskou reálku, vyučil se v obchodě svého otce kartáčnictví a studoval ve Švýcarsku a Německu. Od roku 1910 vystupoval jako recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě. Jednalo se o spolutvůrce literárního kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. V letech 1920–1942 působil jako redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem.
Více od autora
Dorothy Simpson
Dorothy Simpson, celosvětově uznávaná mistrině detektivního žánru, pracovala nejdříve jako učitelka francouzštiny a poté mnoho let v manželské poradně, než začala všechen čas věnovat psaní svých románů. Je vdaná, má tři děti a žije nedaleko Maidstonu v hrabství Kent.
Více od autora
Dorota Sopčáková
Více od autora
Donald Emrys Strong
Dr., britský archeolog, zabýval se uměním a architekturou římského světa. Autor publikací o antickém umění.
Více od autora
David Simon
David Šimon je bývalý český fotbalový brankář. S fotbalem začínal v 11 letech ve VCHZ Pardubice, o rok později se přesunul do RH Pardubice, kdy vydržel dalších 5 let. Do seniorského fotbalu se podíval v roce 1993 v dresu VTJ Žamberk. O rok později odešel do AFK Chrudim. V zimě 1996 odešel na hostování do FK Pardubice, ovšem po půl roce se do vrátil do Chrudimi, kde vydržel do roku 1998. Tehdy zamířil do AFK Lázně Bohdaneč a v roce 2000 do FK AS Pardubice. V zimě 2003 zamířil na hostování do FC Bohemians Praha, kde vydržel půl roku a následně se vrátil do Pardubic. V roce 2005 se rozhodl pro svůj první odchod do zahraničí, do maltského Birkirkara FC. Ovšem už po roce zamířil do FK Baník Sokolov a v zimě 2007 na Slovensko do FC Tauris Rimavská Sobota. Ovšem už na podzim měnil dres znovu, tentokrát zamířil do FK AS Pardubice a následně do FC Vysočina Jihlava. Na podzim 2008 zamířil do FK Bohemians Praha, ale ani tady nepobyl dlouho a v roce 2009 přestoupil do FC Hradec Králové. Jeho posledním týmem byl FK Spartak MAS Sezimovo Ústí, kde působil v letech 2010–2011. Následně ukončil profesionální kariéru, hrál za divizní Spartu Kutná Hora a nyní působí jako funkcionář na Okresním fotbalovém svazu Kutná Hora. Od začátku sezóny 2013/2014 hraje v Divizi C za Kutnou Horu poté KP Pardubický kraj za FC Libišany a aktuálně v sezoně 2017/2018 za ŽSK Třemošnice.
Více od autora
Daniel Šperl
Daniel Šperl je český fotograf, kameraman a historik. Po absolvování gymnázia studoval na Českém vysokém učení technickém, na Institutu výtvarné fotografie a na FAMU. Po roce 2000 nastoupil na FAMU do doktorského studijního programu. Strávil řadu měsíců na studijních pobytech v USA, Japonsku a Francii.
Více od autora
Dana Stehlíková
Narozena 5. 12. 1975 v Brně. Mgr., PhD., klasická filoložka a historička, vysokoškolská pedagožka, specializace na středověkou latinskou literaturu, publikace z oboru.
Více od autora
Dana Schwartz
Americká spisovatelka a novinářka. Autorka historického podcastu, televizních scénářů a románů.
Více od autora
Dagmar Steidlová
Narozena 31. 12. 1959. Překladatelka knih pro děti z němčiny do češtiny.
Více od autora
Dagmar Šafránková
Narozena 1963 v Klatovech. Vysokoškolská učitelka pedagogiky a didaktiky, práce z oboru.
Více od autora
Dacre Stoker
Americký spisovatel. Filmový režisér a producent dokumentárního filmu Dracula meets Stoker. Výkonný ředitel neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. Bývalý pětibojař a trenér olympijského týmu.
Více od autora
Ctibor Štítnický
Narodil sa 6. septembra 1922 v Štítniku v rodine staviteľa. Jeho pôvodné meno je Tibor Dörner. Ľudovú školu vychodil v rodisku, gymnázium navštevoval v Rožňave a v Tisovci . V rokoch 1942—1944 študoval na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Štúdium však nedokončil, lebo roku 1944 sa stal členom partizánskej skupiny Sláva v Gemeri. Bol aj hlásateľom a redaktorom Slobodného slovenského vysielača v Banskej Bystrici. Od februára 1945 pôsobil v Košiciach vo frontovom vysielači Červenej armády. V rokoch 1945—1949 pracoval v bratislavskom rozhlase, krátko na ministerstve informácií v Prahe a v rokoch 1950-1957 bol tajomníkom Zväzu slovenských spisovateľov, v rokoch 1959-1960 zastupujúcim riaditeľom vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ, neskôr šéfredaktorom Kultúrneho života , riaditeľom Československého filmu v Bratislave . Keďže po augustovej okupácii roku 1968 ruskými vojskami neprešiel komunistickými čistkami, odsunuli ho do Slovenského knižného veľkoobchodu. Zomrel 12. júna 2002 v Bratislave.
Více od autora
Consuelo de Saint-Exupéry
Consuelo de Saint-Exupéry byla salvadorsko-francouzská spisovatelka a umělkyně. Byla provdaná za francouzského spisovatele a aristokrata Antoine de Saint-Exupéry, pro kterého byla jeho velkou múzou. V jeho nejslavnější knize Malý princ je zobrazena postavou Růže. Narodila se 10. dubna roku 1901 v městečku Armenia v Salvadoru. Její otec byl bohatý obchodník s kávou. Vyrostla tedy v bohatství a luxusu. Kvůli jejímu astmatu byla otcem poslána studovat do Ameriky, do San Franciska. Později studovala také v Mexiko City a Francii. Její první manželství bylo s mexickým armádním kapitánem Ricardem Cárdenasem, kterého potkala v USA. Jejich manželství skončilo oficiálně rozvodem, byť Consuelo často lhala, že Ricardo padl v bojích mexické revoluce. Rozvedené ženy byly v minulosti stigmatizovány společností, takže bylo výhodnější být vnímána jako vdova než rozvedená žena. Ve Francii poté potkala, a poté si vzala Enrique Gómez Carrillo, guatemalského spisovatele, diplomata a žurnalistu. V roce 1927 se po jeho smrti usídlila v residenci v Buenos Aires. V roce 1931 potkala francouzského aristokrata, umělce, spisovatele a průkopnického pilota Antoine de Saint-Exupéry, který z ní udělal hraběnku. V té době byla jednou rozvedená, jednou ovdovělá salvadorská spisovatelka a umělkyně, která byla známá jako šibal posednutý bohémským duchem. Saint-Exupéry byl očarován touto maličkou ženou. Hodně od ní odcházel, a poté se zase vrátil. Byla také jeho múzou, ale i zdrojem jeho úzkosti. Jejich manželství ale nebylo úplně ideální. Saint-Exupéry hodně cestoval, a podle jeho biografií měl hodně mimomanželských afér. Hlavně s Francouzkou Hélène de Vogüé , známá jako Nelly, nebo Madame B. Consuelo měla také hodně afér. Po zmizení manžela v roce 1944 se rozhodla napsat memoár svého života, který poté uložila do zamčeného kufru ve svém domě. Dvě dekády po její smrti v roce 1979 naš...
Více od autora
Christel Schweizer
Německá dětská lékařka. -------------------------------- Dr. Christel Schweizerová, nar. 1940, dětská lékařka a vedoucí oddělení vývojových poruch v Olgahospital ve Stuttgartu. Je matkou šestnáctiletého syna. --------------------------------
Více od autora
Charles Soule
Charles Soule je spisovatel komiksů, romanopisec, hudebník a právník bydlící v New Yorku. Nejvíce se proslavil psaním Daredevil, She-Hulk, Death of Wolverine a různých Star Wars knih a komiksových sérií od Del Rey Books a Marvel Comics. A i jeho tvůrci vlastních sérií Letter 44, Curse Words a Undiscovered Country...
Více od autora
Charles Seife
Charles Seife je americký profesor, spisovatel, novinář a popularizátor vědy. Bakalářský titul získal na Princetonské universitě a studoval také matematiku na Yalově universitě a žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě. V současnosti se zabývá popularizací vědy a pracuje jako redaktor časopisu Science. Píše ale i pro jiné časopisy, například The Economist, anglický časopis Wired, New Scientist, Scientific American a další. V současnosti žije v New Yorku a na Newyorské univerzitě je mimořádným profesorem žurnalistiky. Pravděpodobně nejznámější je jeho první kniha Nula – životopis jedné nebezpečné myšlenky. Zde Charles Seife popisuje historii čísla nula a nekonečna a ukazuje souvislost matematiky, umění, filozofie, vědy, politiky a obchodu. Recenze knihy vyšla například i v časopise Matematika, fyzika, informatika r. 2006. Seife je jedním z mála žijících lidí pro které je definováno Erdős–Baconovo číslo. Za knihu Nula získal Charles Seife ocenění Mezinárodního PEN klubu
Více od autora
Chantelle Shaw
Chantelle Shawová prožila své šťastné a spokojené dětství v Londýně. Jejím oblíbeným školním předmětem byla angličtina – již tehdy si v duchu "psala" první příběhy. Zato matematika pro ni představovala noční můru. Jako dvacetiletá sekretářka se provdala za svou lásku z dětství a po narození prvního dítěte se celá rodina odstěhovala do Kentu, kde Chantelle začala pracovat jako "matka na plný úvazek". A rozhodně to nebyla práce jednoduchá, protože se rodina nakonec rozrostla na šest dětí, psa a spoustu dalších domácích zvířátek. Chantelle byla vždy nadšenou čtenářkou a vzpomíná, že spoustu nocí prochodila s plačícím dítětem, které nemohlo spát, v jedné ruce a s knihou romantických příběhů v ruce druhé! Když se ale pokusila podobný příběh napsat sama, byla vždy redakcí nakladatelství Mills & Boon odmítnuta. Teprve po dvaceti letech od svého prvního pokusu napsat knihu uspěla. Možná to bylo i tím, že do svého příběhu "přetavila" smutek z úmrtí milované matky, která vždycky věřila, že se Chantelle jednou spisovatelkou stane. Dnes má Chantelle "na kontě" celou řadu knih, které – jak sama říká – slouží jejím čtenářům především pro pobavení a k odpočinku. Ráda píše o silných a sexy mužích a o ještě silnějších ženách… a samozřejmě o lásce, kterou hledají a nacházejí. Pokud má Chantelle čas, věnuje se ráda i své zahrádce a procházkám. Sama si ale občas povzdechne, že by bylo fajn, kdyby ji stejně tak bavil domácí úklid a vaření…!
Více od autora
Carolyn Skitt
Více od autora
Brigitte Senut
Více od autora
Břetislav Štorm
Břetislav Štorm byl český architekt, grafik, ilustrátor a propagační pracovník státní památkové péče. Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, A. Mendla, O. Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem. V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou. Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam. Působil při obnově a záchraně doslova bezpočtu památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích n. Rokytnou, Rájci n. Svitavou, Veltrusech, Náchodě, Mnichově Hradišti, Chlumci n. Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy. Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty , šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuř...
Více od autora
Bohuslav Sekerka
Narozen 4. 2. 1937 v Přelouči, zemřel 9. 7. 2019 v Praze. Prof., RNDr., CSc., MBA, matematik a ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na matematické modely v ekonomii, práce z oboru.
Více od autora
Bohumír Štědroň
Bohumír Štědroň byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, strýc hudebního skladatele a pedagoga Miloše Štědroně a herce a zpěváka Jiřího Štědroně a otec prognostika doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc., a dědeček českého právníka doc. JUDr. Ing. Bohumíra Štědroně, Ph.D., LL.M., MBA. Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby. Během války učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil jako dirigent. Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do velmi hudebnické rodiny Františka Štědroně, jež byl kapelníkem ve Vyškově a učitelem hudby. Celkem pět jeho dalších sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě. Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan. Bohumír Štědroň předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír, se hudbě i divadlu věnuje , dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem ND. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel, vědec a syn Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, syn Bohumírova bratra Jana, zpěvák, textař a herec divadla Semafor. Skladatelské činnoti se věnuje i prasynovec Miloš Štědroň mladší .
Více od autora
Bohumil Straka
Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně , CSc. , po obhájení habilitační práce byl jmenován docentem v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb . Dlouhodobě působil jako pedagogicko-vědecký pracovník na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí FAST VUT v Brně. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru ocelových a dřevěných konstrukcí. Je dlouholetým členem státní normalizační komise pro dřevěné konstrukce. V současné době externě vyučuje navrhování a realizaci dřevěných konstrukcí. Je autorem, respektive spoluautorem, řady realizovaných dřevěných konstrukcí a mostů. Nadále se věnuje vývoji nových konstrukčních typů a jejich skutečnému působení v reálných podmínkách.
Více od autora
Bohumil Štěpán
Bohumil Štěpán ) byl český a československý politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Narodil se v Bosně ve městě Trnovo u Sarajeva, kde jeho otec sloužil v rakousko-uherské armádě. Obecnou školu navštěvoval v Mníšku pod Brdy a následně pokračoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde roku 1924 maturoval. V letech 1924–1930 studoval práva na Univerzitě Karlově. Při studiích na právnické fakultě podnikl studijní cestu po Rakousku, Itálii, Balkánu, Malé Asii a Egyptě. V období let 1931–1939 pracoval na zemském finančním ředitelství v Praze. Za druhé světové války pracoval na usedlosti své manželky v obci Radlík u Jílového a zde se zapojil do domácího odboje. Po válce se účastnil politického dění. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Zde formálně zasedal až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únoru 1948 pronásledován, vystěhován z pražského bytu do Radlíku a z rozhodnutí komunistů mohl působit pouze v dělnických profesích. Nejprve pracoval jako dělník a brigádník v cukrovarech, později jako kotelník v čokoládovně v Praze-Modřanech.
Více od autora
Bohumil Stašek
Bohumil Stašek byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové. Vystudoval gymnázium v Plzni a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Již od svých studentských let a pak i průběhu života přispíval do nejrůznějších novin a časopisů – např. do Nového věku, revue Meditace či Časopisu katolického duchovenstva. Po kněžském svěcení, které přijal 18. července 1908, působil jako kaplan v Rokycanech až do roku 1912, kdy se stal na krátkou dobu kaplanem plzeňského arciděkanství a ještě téhož roku byl ustanoven vikaristou na pražském Vyšehradě. Krátce poté se stává jedním z předních představitelů katolického politického života v Čechách. Během první světové války se zasadil o sloučení dosavadních tří katolických stran v jedinou Spojenou stranu katolickou a 1. září 1918 se stal jejím ústředním tajemníkem. Téhož dne vydal provolání „Idea svatováclavská a boj o samostatnost českého národa“, jímž se český katolicismus přihlásil k myšlence samostatnosti Československa; v jeho duchu byly 28. září 1918 při svatováclavské pouti slouženy slavnostní bohoslužby za československou samostatnost. V roce 1934 založil nakladatelství Vyšehrad. Po vstupu Československé strany lidové do Strany národní jednoty se Stašek stal předsedou kulturní sekce. V září 1939 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau.
Více od autora