Výpis všech autorů

Otakar Štěrba

Otakar Štěrba byl český ekolog, cestovatel, spisovatel, dokumentarista, vodák a horolezec. Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie. Založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. V letech 1990–1994 byl děkanem Přírodovědecké fakulty. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou - českou horolezkyní, založili projekt české Nemocnice v Pákistánu, o které natočili také dokument.

Oldřich Štefan

Oldřich Stefan byl český architekt a vysokoškolský pedagog. Zabýval se dějinami architektury a naukou o slohu. Působil na Českém vysokém učení technickém v Praze, Akademii výtvarných umění v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT. Současně navštěvoval přednášky z dějin umění Vojtěcha Birnbauma na Univerzitě Karlově . V letech 1924-1925 byl na studijním pobytu v Československém historickém ústavu v Římě. V letech 1930-1935 vyučoval dějiny architektury na fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Roku 1931 se habilitoval a působil současně jako docent nauky o slohu na AVU a na VŠUP. Přednášky kombinoval s exkurzemi a praktickou výukou v terénu . V roce 1935 byl jmenován profesorem teorie a dějin architektury na ČVUT. Spojením ústavů architektury starověku a středověku vytvořil Ústav dějin architektury při ČVUT. V roce 1939 byl posledním děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT před uzavřením českých vysokých škol.. Po roce 1945 vedl průzkum, záchranu a obnovu Emauzského kláštera. Už během války se podílel se na průzkumech Anežského kláštera, Karolina, měst Chebu, Jindřichova Hradce a Turnova. Dále se podílel na zaměřování památek . Protože se otevřeně stavěl proti novým svazáckým a komunistickým praktikám na vysokých školách, byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen a uvězněn. Zásluhou rodiny a přátel se podařilo jeho předčasné propuštění a soudní rehabilitace. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím. Byl propuštěn z ČVUT do invalidního důchodu. Umělecká rada AVU, patrně na návrh Jaroslava Fragnera a Miroslava Koreckého, navrhla jeho opětovné přijetí na AVU. Toto gesto morální a rovněž hmotné podpory bylo úspěšné a profesor Stefan se stal od června 1964 opět pedagogem AVU. Byl mu rovněž udělen Řád práce. Zdravotní problémy a psychické následky věznění mu ale již n...

Miloš Štraub

Narozen v roce 1936. Publicista, spisovatel, zabývá se podzemními, nevysvětlenými jevy a psychotronikou, též autor kriminálních příběhů.

Lytton Strachey

Anglický prozaik, životopisec a esejista, člen skupiny Bloomsbury. Klasik anglické biografie. Českému čtenáři je patrně nejznámější jeho Královna Viktorie , jejíž úspěch mu umožnil koupit dům, v němž bydlel až do smrti. Jeho první knihou byl titul Landmarks in French Literature, vydaný roku 1912, rok poté, co strávil nějaký čas ve Švédsku a co si nechal narůst plnovous. Z jeho první slavné knihy, skandálního bestselleru Eminent Victorians u nás vyšla poslední z jejích čtyř kapitol, Konec generála Gordona, v edici Symposion v roce 1934. Malířka Dora Carringtonová milovala Stracheyho tak, že po jeho smrti spáchala sebevraždu; žili spolu, i přesto, že Strachey jako homosexuál její lásku nemohl fyzicky opětovat. Jejich korespondence je neobyčejně dojímavá.

Lyndon Stacey

Narodila se v šedesátých letech v Brightonu, hrabství Sussex. Autorka detektivních románů z dostihového prostředí.

Karel Stejskal

PhDr., CSc., historik umění, estetik, práce o středověkých iluminovaných rukopisech, práce zejména o středověkém umění.

Josef Staněk

Turistické průvodce po severovýchodních Čechách.

Jiří Štaidl

Jiří Štaidl nebyl umělec, skladatel ani hudební skupina, ale významný český textař a hudební manažer, který v 60. a na počátku 70. let 20. století významně přispěl k rozvoji české hudební scény. Nejznámější je jeho spolupráce s významným českým zpěvákem Karlem Gottem, pro kterého napsal řadu úspěšných písní. Štaidlova práce přesahovala rámec jednotlivých skladeb, podílel se na formování kariéry několika umělců a podílel se na produkci řady alb.

Heinrich Alexander Stoll

Celým jménem Heinrich Friedrich Karl Hans Joachim Stoll Heinrich Alexander Stoll byl syn úředníka a vyrůstal v Mecklenburgu. Po absolvování vysoké školy, studoval 1929-1933 protestantskou teologii a dějiny umění na univerzitě v Erlangenu a Rostocku . Poté působil jako farář ve Wittenburgu , Ratzeburgu , Neubukowu a Wismaru . Od 1936-1943 žil v Dánsku , v Nizozemsku , ve Švýcarsku a v Itálii. V Římě studoval archeologii a pracoval jako dopisovatel zahraničních novin. V roce 1943 sloužil v trestní jednotce wehrmachtu v roce1944 utrpěl vážné zranění, které ho učinilo neschopným vojenské služby pro zbytek války. Po skončení druhé světové války Stoll žil znovu v Parchimu. V roce 1945 se stal členem Liberálně demokratické strany Německa a vedl místní kapitolu Ligy kultury .V roce 1946 byl, pravděpodobně proto, že měl kritické poznámky o sovětské okupaci ,zatčen NKVD ; pak následovala dvouletá internace v Neubrandenburgu.Po propuštění Stoll byl v národním vedení kulturní aliance v Schwerinu . Stoll byl v listopadu 1949 znovu zatčen a vzat do vazby pro údajné špionážní aktivity. Dne 6. ledna 1950, zmizel beze stopy. Stoll byl bez soudu odsouzen na deset let nucených prací na Sibiři Po předčasném propuštění z vězení v Sovětském svazu v roce 1953 se Stoll opět vrátil do Parchimu a pracoval jako spisovatel na volné noze. Od roku 1958 žil v Thyrow . Stoll napsal vedle populárních spisů o historii a archeologii řadu historických románů a povídek , kromě toho působil jako vydavatel a redaktor, zejména německých dávných legend.

František Starý

Narozen 25. 7. 1925 v Horažďovicích, zemřel 29. 12. 2017. RNDr., PhMr., CSc., výzkumný vědecký pracovník; farmaceut, botanik, věnoval se farmaceutické botanice: pracoval ve Výzkumném ústavu přírodních léčiv; byl též členem redakční rady časopisu Živa.

Emilijan Stanev

Emilian Stanev byl bulharský prozaik a autor literatury pro děti a mládež. Bulharský prozaik Nikola Stojanov Stanev vystupoval pod pseudonymem Emilian Stanev. Pocházel z jednoho z nejstarších měst Bulharska – Veliko Tarnovo, které se nachází na severu Bulharska. Emilian Stanev se narodil 28. února 1907 v již zmíněném městě. Jeho otec Staneva brával na lovecké výpravy do okolní krajiny Trnova. Byl to pravděpodobně právě jeho otec, který v něm vznítil lásku k přírodě, která se nadále promítla do jeho literární tvorby. Jeho matka mu zase předala lásku k literatuře a k bulharskému jazyku. V roce 1922 se Stanev se svými rodiči i sestrou přestěhoval do Eleny. Stanov se začal věnovat četbě, zpěvu i hře na housle. Mimo jiné v něm vzplál zájem o filozofii. Jelikož Stanev upřednostňoval své zájmy před studiem, byl posléze vyloučen ze školy v Eleně. Své vzdělání nakonec završil jako soukromý student ve Vrace. Zájem o kulturu přivedl Stanova ke studiu malířství na Akademii výtvarných umění v Sofii. Již po několika měsících ale z Akademie odešel, neboť si nebyl jist svými malířskými vlohy. Poté se zapsal na Svobodnou univerzitu v Sofii na obor finance a úvěr. I zde již po několika semestrech studium ukončil. Stanev za svůj život vystřídal několik zaměstnání. Pracoval například jako kontrolor na Ministerstvu financí, či jako úředník Sofijské obecní rady. V roce 1946 se opět vrátil do Sofie. Zde se stal redaktorem časopisu Ловец. Poté působil v rámci periodika Литературен фронт a nakladatelství Народна младеж. Práce redaktora jej poměrně omezovala v jeho vlastní prozaické tvorbě, ale i přesto se věnoval redigování cizích textů zodpovědně. Roku 1956 redaktorskou činnost opustil. A začalo období, kdy se naplno věnoval tvorbě svého nejrozsáhlejšího románu Иван Кондарев. Věnoval se mu celých 14 let svého života. Věnoval se tvorbě románů, ale především literatuře pro děti a mládež. Stal se jedním z nejvýznamnějších představitel...

Dana Stabenow

Dana Stabenow je americká spisovatelka a novinářka, žijící ve městě Homer na Aljašce. Do roku 2020 vydala na čtyři desítky knih - především detektivky, vědeckofantastické a historické romány. Mezi bestlsellery patří zejména řada detektivních příběhů, jejichž ústřední postavou je aleutská vyšetřovatelka Kate Shugak. Za první knihu z této řady, která vyšla v roce 1992 pod názvem A Cold Day For Murder , obdržela Dana Stabenow prestižní cenu Edgar . Dana Stabenow vyrostla na menší rybářské lodi svých rodičů, plavící se v Aljašském zálivu. Už tam začala psát příběhy o jiných dětech, které žijí v normálních podmínkách na pevnině. Po studiích žurnalistiky na Aljašské univerzitě v Anchorage se vydala do Evropy a jako baťůžkářka zde cestovala čtyři měsíce. Po návratu na Aljašku pracovala pro ropné společnosti Alyeska Pipeline a Brirish Petroleum. Po třicítce se rozhodla opustit námezdní práci v ropném průmyslu a věnovat se spisovatelské tvorbě. Její prvotina Druhá hvězda vyšla v roce 1991 a o rok později vydala první knihu ze série krimi příběhů vyšetřovatelky Kate Shugakové Chladný den pro vraždu. Dana Stabenow do roku 2020 vydala 22 titulů z cyklu detektivních příběhů s vyšetřovatelkou Kate Shugak. Za v pořadí 18. knihu z této série Though Not Dead získala v roce 2012 cenu Nero Award. Dana Stabenow žije v aljašském městě Homer a provozuje zde centrum Storyknife Writers Retreat, určené pro workshopy a tvůrčí pobyty spisovatelek ze Spojených států i z jiných zemí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dana Stabenow na anglické Wikipedii.

Viveca Sten

Vystudovala právo a ekonomii na univerzitě ve Stockholmu, vybudovala si kariéru jako korporátní právník. Napsala také několik knih o manažerských technikách a právu. V roce 2008 vydala první detektivní román z prostředí ostrova Sandhamn, který byl úspěšně natočen pro švédskou televizi jako minisérie. V následujících letech napsala dalších pět knih spojených inspektorem Thomasem Andreassonem a Norou Lindeovou. Autorka žije se svou početnou rodinou nedaleko Stockholmu.

Soňa Štroblová

Novinářka, scenáristka, spisovatelka, dramaturgyně České televize. Překladatelka z angličtiny. Soňa Štroblová vystudovala obor televize na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Řadu let pracovala v ČsT v redakci zábavy, kde v její dramaturgii vznikl například pořad Možná přijde i kouzelník, Zajíc v pytli, Pět přání a řada dalších. Pro ČT napsala mj. scénáře o životě Franze Kafky a Alfonse Muchy. Pravidelně přispívá do novin a časopisů svými cestopisy a rozhovory se známými osobnostmi. Knižně vydala spolu s MUDr. Karlem Fahounem knihu o plastické chirurgii Tvář. V roce 2000 jí nakladatelství Eroika společně s Knižním klubem uvedlo na trh debut Hra o muže, v němž prokázala beletristické nadání. Hra o peníze je volným pokračováním autorčina prvního románu, ve kterém se věnuje v lehkém, ale čtivém stylu aktuálním otázkám dnešní doby, v níž jsou peníze „až na prvním místě“.

Pavla Státníková

Narozena 1962. Mgr., historička, muzejní pracovnice, odborné historické práce zejména o Praze.

Matteo Strukul

Matteo Strukul se narodil v Padově roku 1973. Absolvoval právnickou fakultu se specializací na evropské právo. Publikoval řadu historických románů, které vyšly ve dvaceti zemích. Největší úspěch zaznamenala trilogie "Medicejští". Píše pro kulturní rubriku "Venerdi di Repubblica a spolu se svou manželkou Silvií žije střídavě mezi Padovou, Berlínem a Transylvánií.

Mats Strandberg

Mats Strandberg je švédský autor. Strandberg pracoval jako publicista v Aftonbladetu. Jeho debutovým románem byl Jaktsäsong, publikovaný v roce 2006.

Katarína Steskálová

Josef Stivín

Josef Stivín , byl československý sociálně demokratický politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Byl rovněž literárně činný — přispíval do socialistického tisku, psal básně a knihy pro děti. Vystupoval i pod pseudonymem Foltýn. Ve Vídni se vyučil typografem a začal se tam angažovat v řadách vídeňské sociální demokracie. Pak se přesunul do českých zemí. Od roku 1911 působil jako šéfredaktor sociálnědemokratického listu Právo lidu. Patřil k vlivným členům strany. Ve 20. letech 20. století byl jedním z tajemníků představenstva sociální demokracie. Roku 1927 vedl komisi pro vypracování nového programu. Na sjezdu strany v roce 1930 pak vystupoval v debatě okolo podoby programu. Ve vedení strany zasedal i po sjezdu v roce 1937. V letech 1918–1920 zasedal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce. Byl po deset let místopředsedou poslanecké sněmovny. Podle údajů z roku 1935 byl novinářem. Bydlel v Praze. Stivín byl rovněž literárně činný jako básník, spisovatel a novinář. Některé práce podepisoval pseudonymem Foltýn. Knižně vyšly např.: Na přelomu 20. a 21. století vyšly jeho verše např. ve výborech:

Jiří Stivín

Jiří Stivín je uznávaný český flétnista, skladatel a dirigent, který je známý svou všestranností v oblasti klasické hudby, jazzu a dalších žánrů. Narodil se 23. listopadu 1942 v Praze a jeho plodná kariéra trvá již několik desetiletí. Stivín je uznáván pro svůj výjimečný flétnistický talent a významně přispěl k rozvoji české i mezinárodní hudební scény. Vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze a později se dále vzdělával na Královské hudební akademii v Londýně.

Jiří Štědroň

Jiří Štědroň je český herec, zpěvák, textař a podnikatel, synovec klavíristy a muzikologa Bohumíra Štědroně a bratranec hudebního skladatele Miloše Štědroně. V současné době je členem Divadla Semafor a po létech reklamního podnikání opět veřejně hraje a zpívá. Jedním z jeho největších hitů je píseň Belinda .

Ian Stewart

Ian Andrew Robert Stewart byl skotský klávesista a člen skupiny The Rolling Stones. Spolupracoval také se skupinou Led Zeppelin nebo kytaristou George Thorogoodem.

Vladimír Strejc

Narozen 17. 3. 1948. Teolog, dlouholetý unitářský a posléze kvakerský duchovní, svobodný zednář, absolvent několika teologických škol , americký občan. Koncem 70. let 20. století odešel do emigrace do USA, také v důsledku šikany ze strany Státní bezpečnosti. V letech 1991–2000 působil v české Unitarii, kde však v té době došlo k rozkolu. Nakonec z ČR odešel a působil v USA jako kvakerský duchovní. Publikoval několik knih v češtině i angličtině, mimo jiné Planetu Logo, Paprsky světla či spis Zednáři, jejich tajemství, historie a duchovní cesta. Publikačně se též zabýval dějinami světového i českého unitářství.

Rudolf Štechmiler

Narozen 1917, zemřel 20.9.1958 v Praze. Redaktor, technické práce.

Miloslav Stibor

Miloslav Stibor byl významný český fotograf a vysokoškolský pedagog. Jeho hlavní tvorba probíhala v 60. a 70. letech 20. století, kdy vytvářel zejména řady na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Byl držitelem prestižního ocenění MFIAP, které uděluje Mezinárodní federace umělecké fotografie. Stibor patřil mezi nejvýznamnější české fotografy lidského těla. Nepřehlédnutelná byla i jeho činnost pedagogická, v rámci které ovlivnil několik generací českých umělců. Jeho učebnice fotografie pro lidové školy umění patřila před rokem 1989 mezi základní zdroje informací pro začínající autory. Vyrůstal v rodině vysokého důstojníka československé armády, bývalého člena Československých legií v Rusku. Za první republiky dlouhodobě žil na Slovensku, zejména v Martině a Štúrovu. V roce 1951 absolvoval katedru výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci . Mezi roky 1952–1960 vyučoval deskriptivní geometrii na gymnáziu v Olomouci. V roce 1960 prosadil založení Lidové školy umění v Olomouci, kterou vedl až do roku 1987. V období 1979–1990 působil na Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. V letech 1990–2007 přednášel na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě předměty Fotografie plastiky a architektury, Akt a Základní principy osvětlování. Zvětšovat jej naučil otec ve 30. letech 20. století. Soustavně fotografoval od svých vysokoškolských studií – nejprve reportáže, později zátiší a portréty, na konci 50. let přesunul svůj zájem k lidskému tělu. V letech 1968–1969 realizoval cyklus 15 fotografií pro Henryho Millera, které se svou erotičností výrazně odlišovaly od tehdejší hlavní linie českého fotografického aktu. Od 70. let se věnoval lyrickým aktům volně inspirovaným antickou mytologií. Od 80. let se v jeho fotografiích sporadicky objevují i mužské akty. Stibor začínal s aparátem značky Voigtländer na formát negativu 6x9...

Karel Štech

Karel Štěch byl český malíř, ilustrátor a grafik, známý díky svým dřevorytům. Studoval na Umělecko-průmyslové škole u Zdeňka Kratochvíla a na Akademii výtvarných umění v Praze u T. F. Šimona. Věnoval se krajinomalbě a tvořil díla se silným sociálním vyzněním. Byl členem uskupení SČUG Hollar , Sdružení jihočeských výtvarníků , Svaz československých výtvarných umělců , Svaz českých výtvarných umělců . Za své dílo byl oceněn několikrát, mj. Řádem práce a čestným titulem národní umělec . Je pohřben na hřbitově v Mladém.

Jiří Strnad

Narozen 1950. Novínář, redaktor, pracovník divadelního ústavu.

Jeremy Strong

Jeremy Strong je americký filmový, televizní a divadelní herec. Objevil se v mnoha filmech natočených podle skutečných událostí, jako 30 minut po půlnoci, Lincoln, Nemocnice Parkland, Selma, Black Mass: Špinavá hra či Sázka na nejistotu. Narodil se 25. prosince 1978 v Bostonu. Chodil na státní školy v Bostonu a Sudbury. Absolvoval na Yaleově univerzitě, kde také hrál v mnoha divadelních představeních. Studoval taktéž na Royal Academy of Dramatic Art a spolupracoval se společností Steppenwolf Theatre Company v Chicagu. Jeho debut na Broadwayi přišel v roce 2008. V období tří let byl třikrát nominován na cenu pro nejlepšího herce mimo Broadway. Objevil se ve hře A Man For All Seasons a vytvořil mnoho rolí mimo broadwayská jeviště. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeremy Strong na anglické Wikipedii.

Jaroslav Štrait

Jaroslav Štrait je bývalý český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČ, později za KSČM. Působí jako publicista a historik, vydal práce z dějin dělnického hnutí, protifašistického odboje, česko-ukrajinských vztahů a regionální díla zaměřená na východní Čechy. Zabýval se též numismatikou. Po několik volebních období působil v parlamentu. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen do České národní rady za KSČ. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny . Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V lednu roku 1994 přešel do samostatného poslaneckého klubu KSČM poté, co se koalice Levý blok rozpadla na několik levicových frakcí. Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. Po celé období let 1992-2002 byl členem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V roce 2002 po odchodu ze sněmovny avizoval, že odchází do penze a hodlá se věnovat výchově vnoučat. V roce 2004 se zmiňuje jako pořadatel vzpomínkové akce, kterou pořádal Klub českého pohraničí. Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl za KSČM zvolen do zastupitelstva města Hradec Králové.

Jana Štefánková

Narozena 11.6.1921 v Praze. Redaktorka, překladatelka z ruštiny.

Hana Štorková

Dietetické publikace.

František Stellner

František Stellner je český historik. Zabývá se především výzkumem německých a ruských dějin 18.-20. století se zaměřením na politické, sociální a hospodářské dějiny. Specializuje se na novověké a nejnovější politické a hospodářské dějiny střední a východní Evropy. Roku 1984 maturoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V letech 1985–1990 vystudoval obor historie a český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde také pokračoval v doktorském studiu, které završil v roce 1995 disertací na téma K úloze císaře Viléma II. při formování německé vnitřní a zahraniční politiky do roku 1900 a ziskem titulu Ph.D. Od roku 1992 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako asistent a od roku 1993 jako odborný asistent. V roce 2000 se habilitoval prací Sedmiletá válka v Evropě a stal se docentem světových a obecných dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2001–2012 přednášel na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, v letech 2003–2012 působil jako její vedoucí. Zároveň byl na NF VŠE proděkanem pro vědu a doktorské studium a garantem a předsedou oborové rady doktorského oboru Hospodářské a politické dějiny . Kromě své pedagogické činnosti působil František Stellner jako zástupce šéfredaktora časopisu Historický obzor a jako šéfredaktor vědeckého časopisu Littera Scripta . V letech 2000–2002 byl ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde i nadále působí. Současně úzce spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval několik studijních a přednáškových pobytů v Německu a Rakousku . V roce 2004 obdržel František Stellner prestižní jednoroční stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung a působil na Universität Bayreuth. V...

František Josef Studnička

František Josef Studnička byl český matematik, učitel a spisovatel. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–1869 a 1871–1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–1872 přešel na pražskou univerzit...

Dugald A. Steer

William R Stanek

Americký systémový inženýr, expert na počítačové síťové technologie, letec, účastník války v Perském zálivu. Autor příruček k programům firmy Microsoft.

Vianna Stibal

Léčitelka, duchovní učitelka, vyvinula theta léčení, práce z oboru.

Tom Stevenson

Tom Stevenson byl Sdružením vinařů Velké Británie zvolen nejlepším autorem, píšícím o víně. Je autorem vysoce uznávané a ceněné knihy Champagne a také publikace Good Wine Guide.

Styx

Styx je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1972 v Chicagu ve státě Illinois. Skupinu původně tvořili Dennis DeYoung , Chuck Panozzo , John Panozzo , James "J.Y." Young a později Tommy Shaw . Styx jsou známí tím, že spojují styl progresivního rocku s hard rockem a power baladami a stali se jednou z nejprodávanějších kapel konce 70. a začátku 80. let.

Sabina Straková

Narozena 20. 12. 1991 v Ústí nad Labem. Blogerka, korektorka, spoluzakladatelka projektu Červená propiska, zábavnou formou propaguje znalosti z oblasti češtiny a literatury na sociálních sítích, též spoluautorka knihy.

Robert Stewart

Robert Lee Stewart je americký vojenský letec a kosmonaut z raketoplánů. Po základní a střední škole absolvoval studium univerzity v Jižní Mississippi , kde se stal v roce 1964 inženýrem matematiky. Mistrem kosmických věd se stal na texaské univerzitě v Arlingtonu roku 1971. Pak létal jako zkušební pilot na základně Edwards, odkud byl vybrán roku 1978 do oddílu kosmonautů NASA jako astronaut specialista. V té době byl majorem, ženatý, se dvěma dětmi.. Jeho první let se uskutečnil s raketoplánem Challenger při misi STS-41-B v roce 1984, což byl desátý let raketoplánů USA. Na palubě s ním byli Vance Brand , Robert Gibson, Bruce McCandless, Ronald McNair, letělo jich pět. Obě družice – Westar a Palapa 2 jimi vypuštěné se na stanovené oběžné dráhy nedostaly a tak let nepatřil k úspěšným. Rok poté letěl znovu. Byl to let financovaný armádou, ryze vojenský. Start z Floridy na mysu Canaveral, i přistání bylo stejné jako let předchozí na domovské základně Edwards v Kalifornii. Obojí bylo v tajnosti, na palubě raketoplánu Atlantis byl plukovník Karol Bobko, pplk. David Hilmers, plk. Robert Stewart a major William Pailes. Během čtyř dnů na orbitě vypustili dvě identické špionážní družice USAF typu DSSS – 3 . Těmito lety se stal 135 kosmonautem Země, na orbitě strávil 12 dní. V roce 1993 již v hodnosti brigádního generála nastoupil u společnosti Nichols Research Corp., Colorado Springs do jejího vedení.

Renata Štulcová

Narodila se 23. října 1969 v Rakovníku, když Slunce přecházelo ze souhvězdí Vah do souhvězdí Štíra. Roku 1976 se přestěhovala do Litoměřic. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudovala matematiku a geografii a poté na Karlově univerzitě anglický jazyk a literaturu. Během studia angličtiny se zajímala o využití dramatu ve výuce a absolvovala jsem kurzy Dramatické výchovy na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1993 učí na základní škole s rozšířenou výukou jazyků a matematiky v Litoměřicích.

Penelope Stratton

Pravým menom Lucy Gordon. Lucy Gordon sa narodila v Anglicku a už od malička netúžila po ničom inom, než byť spisovateľkou. Svoju kariéru začala písaním článkov v jednom britskom magazíne pre ženy, kde získala veľa skúseností - pre magazín spovedala niektoré hviezdy filmového plátna ako je Warren Beatty, Richard Chamberlain alebo Sir Roger Moore. Jej život však zmenil cez jedne prázdniny trávené v Benátkach. Ako sama autorka na svojich webových stránkach uvádza, jedného dňa si tak relaxuje v kaviarni, keď ju oslovil vysoký, počerný Talian a pozval ju na večeru. Prvá jej reakcia bola príkre odmietnutie toho opovážlivca, ale po jeho uistení, že sa jedná o serióznu ponuku, Lucy súhlasila. No a potom už bolo všetko, ako podľa scenára červenej knižnice - spoločne strávený romantický večer, druhý deň zasnúbenie a o tri mesiace svadba. Rodina a priatelia Lucy sa na jej “neuvážené rozhodnutie” pozerali viac ako skepticky, ale o to väčšie prekvapenie bolo, že manželstvo Lucy a jej “Taliana” trvá dodnes, a to už od svadby uplynulo viac ako 25 rokov.

Pavel Stránský ze Zapské Stránky

Pavel Štěpánek

Výtvarný historik, specialista na umění Španělska a Latinské Ameriky.

Olga Štruncová

Narozena 23.12.1926. Literatura pro mládež.

Neil Strauss

Americký spisovatel a žurnalista.

Miroslav Střída

Narozen 11. 9. 1923 ve Vyšném Studeném , zemřel 28. 7. 2008 . RNDr., CSc., geograf, práce z oboru.

Miloslav Studnička

Geobotanik a pracovník význačné české botanické zahrady. RNDr.Miloslav Studnička, CSc. Absolvoval studium odborné botaniky se zaměřením na geobotaniku a taxonomii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti je ředitelem Botanické zahrady v Liberci. V r. 1989 obhájil dizertační práci pod vedením akademika Slavomila Hejného na téma Studie kriticky ohroženého druhu Pinguicula bohemica se zřetelem na možnosti jeho záchrany. Svojí vědeckou i publikační činnost soustřeďuje především na xerotermní vegetaci Českého středohoří, slatinnou vegetaci na Českolipsku, některé rezervace Broumovska a Jizerských hor, dále pak na masožravé rostliny a orchideje a na kapradiny. Během působení v liberecké botanické zahradě popsal několik nových druhů pro Mexiko a několik nových kultivarů masožravých rostlin. Věnoval se botanice na expedicích do Makaronésie, Brazílie, Nikaraguy, Venezuely, Mexika a Indie. Za těžiště své práce považuje populárně vědeckou činnost, mimo jiné je spoluautorem architektonických projektů všech současných expozic Botanické zahrady Liberec, kde také pořádá naučné výstavy. V Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., vyšly M. Studničkovi knihy Masožravé rostliny a Kapradiny - Atlas domácích a exotických druhů , který je dosud nejobsáhlejším přehledem kapradin v české literatuře. Publikace se věnuje jejich systému, rozmnožování, pěstování a ekologii, text je doplněný bezmála 500 fotografiemi ze sbírek botanických zahrad, nebo pořízených ve volné přírodě po světě i v české krajině. V r. 2011 vydalo Nakladatelství jeho knihy povídek S botanikem v tropech 1–3 .

Mary Stewart

Mary Stewartová je bývalá britská atletka, běžkyně, halová mistryně Evropy v běhu na 1500 metrů. Startovala na olympiádě v Montrealu, v běhu na 1500 metrů doběhla pátá v semifinále. V následující sezóně se stala evropskou halovou mistryní v běhu na 1500 metrů. Jejím starším bratrem je britský běžec Ian Stewart. V roce 2011 zvítězil její syn Adam Cotton v běhu na 1500 metrů na evropském juniorském šampionátu.

Mária Štefánková

Slovenská spisovatelka pro děti, překladatelka z italštiny a angličtiny. Mgr., redaktorka beletrie v nakladatelství Slovart.

Karel Štěpánek

Narozen 4. 1. 1863 ve Skutči, zemřel 7. 7. 1932 v Poděbradech. Slavista, středoškolský učitel ruštiny, překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Autor hesel v Ottově slovníku naučném pod značkou Šnk.

Jindřich Štreit

Jindřich Štreit je český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a obyvatele českých vesnic, věnoval se tématu zemědělství, potom také těžké práci v továrnách . V poslední době se věnuje mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, vězních, starých lidech, pracovnících ve zdravotnictví, cizincích, kuřácích nebo lidech bez domova. Hodně se také věnuje sakrálním tématům . Ženatý je od roku 1971, se svojí manželkou Agnes mají dceru Moniku, která je úspěšnou flétnistkou. Jindřich Štreit vydal 37 knih, mnoho katalogů a ilustrací knih. Jeho kniha Kde domov můj získala 1. cenu v evropské soutěži a 1. cenu v soutěži Nejkrásnější kniha v roce 2017. Měl více než 1400 samostatných výstav u nás i v zahraničí. Je zastoupen v nejvýznamnější sbírkách u nás i ve světě. Bylo o něm natočeno několik filmů, Jan Špáta: Mezi světlem a tmou 2000, Aleš Koudela: Jindra ze Sovince, 2006, Libuše Rudinská: Na tělo, 2018. V roce 2019 Kamil Zajíček se Štěpánkou Bieleszovou natočili film o Štreitových aktivitách v Sovinci, který získal 1. cenu v ČR a 3. cenu na světovém festivalu v Šanghaji. Za své poslání považuje Štreit svými projekty poukazovat na problémy ve společnosti, které se neřeší nebo jen velmi pomalu. Narodil se 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec Jindřich Štreit byl vesnický učitel a v roce 1945 se oženil s Antonií Steinhilberovou , která pocházela z podnikatelské rodiny. Jindřichova sestra Jaroslava učila na stejné škole. Bratr Jiří , lesní inženýr, je autorem mnoha patentů v oblasti lesnictví a podniká stejně jako i další bratr Miroslav v oblasti dřevařství. Nejmladší bratr Antonín se věnoval atel...

Jaroslav Studený

Jaroslav Studený byl český katolický kněz, teolog, profesor křesťanského umění a archeologie, politický vězeň komunistického režimu. Středoškolského vzdělání se mu dostalo na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, kde v roce 1942 maturoval. Ke kněžství studoval na arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci, které zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1947. Se studiem dále pokračoval na Lateránské univerzitě v Římě , kde po předložení disertační práce s názvem Christi Domini repraesentatio in arte palaeochristiana. Divinas Christi iuxta testimonia iconographiae palaeochristianae, byl v roce 1949 promován doktorem teologie. Poté začal působit v pastoraci. Od akademického roku 1969-1970 začal externě učit na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci církevní umění. Dne 23. září 1970 zde byl oficiálně jmenován lektorem pro obor církevní umění a křesťanská archeologie pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971. V roce 1972 mu byl odňat státní souhlas a v listopadu téhož roku byl odsouzen za šíření náboženské literatury na 4 a půl roku vězení. Na svobodu byl propuštěn v roce 1975 a začal působit opět v pastoraci. Po obnovení Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1990 působil na katedře liturgiky a pastorální teologie. Dosáhl hodnosti docenta. Po roce 1990 se zasloužil o vybudování, renovaci a úpravu nesčetného množství kostelů, kaplí, kapliček a křížů. Začátkem srpna v roce 2006 odešel do důchodu, který prožíval v Cholině. Zaopatřen svátostmi církve pak ve čtvrtek 5. června 2008 v nemocnici ve Šternberku zemřel. Je autorem mnoha knih věnovaných víře a bližním....

Jana Strýčková

Televizní a rozhlasová publicistka, scenáristka, dramaturgyně, práce o zdravé stravě, televizní pořad o bydlení.

Jakob Streit

Jakob Streit se narodil roku 1910 ve Spiezu a vyrůstal v rodině otce – hodináře a jazykově nadané matky spolu s pěti dalšími sourozenci. Museli obstarávat otcovy čtyři včelíny, stáj s krávou, teletem a ovcemi. Učitelský seminář ho povolal do školy. Z vyprávění pro různé věkové stupně vznikly v živém kontaktu s dětmi první knihy pro mládež. Podnětem pro jeho múzické vyučování se stala pedagogika Rudolfa Steinera. Na cestě od školního divadla k vznešenějšímu amatérskému divadlu se stal režisérem mezinárodních her Tell-Freilichtspiele v Interlakenu . Od roku 1958 byl po sedm let vedoucím inscenací zámeckých her ve Spiezu. Vystudoval klavír, varhany, byl dirigentem sboru. Po celý život ho zaměstnávaly otázky umění a dějin umění, jež ho po jeho penzionování dovedly k živé přednáškové činnosti ve vícero zemích střední Evropy a k bohatí spisovatelské činnosti. Jeho knihy byly přeloženy do dvanácti jazyků.

Ivana Štětkářová

Narozena 11. 3. 1963 v Praze. MUDr., docentka neurologie, neurofyzioložka, zabývá se elektromyografií a evokovanými potenciály, periferním nervovým systémem, míšními funkcemi, spasticitou a vertebrogenní problematikou. Věnuje se též literární, výtvarné a hudební činnosti.

Barbora Šťastná

Barbora Šťastná, rozená Chvojková, je česká spisovatelka, novinářka, blogerka a překladatelka. Vyrostla v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Vystudovala scénáristiku na FAMU a pracovala jako novinářka píšící o filmu. Několik let byla redaktorkou časopisu ELLE, nyní je šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie. S manželem a dětmi žije v Praze na Žižkově.

Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...

A.  J Šťastný

Vladimír Stuchl

Vladimír Stuchl byl český redaktor, básník, prozaik a překladatel, autor přírodní a společenské lyriky a literatury pro děti a mládež. Pocházel z učitelské rodiny. Po maturitě na reálném gymnáziu v Strakonicích roku 1941 byl totálně nasazen v tamní zbrojovce. Roku 1945 se přestěhoval do Prahy a vystudoval filozofii, sociologii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně studoval v letech 1950–1951 na Ústřední politické škole KSČ. Od roku 1947 vystřídal několik redaktorských míst a pracoval také v tiskovém oddělení Ústřední rady odborů. V letech 1955–1960 byl zpravodajem ČTK v USA a v letech 1961–1969 redaktorem a šéfredaktorem časopisu Květy. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, od roku 1972 redaktorem agentury DILIA. Debutoval roku 1943 sbírkou melodických a impresionisticky laděných básní s pocity smutku a melancholie. V padesátých letech publikoval prorežimní poezii, oslavující cestu ke komunismu. Později se v jeho básních objevuje lyrizace všedního života. Z pobytu v USA vytěžil knihu reportáží Dobrý večer, Ameriko!, jejichž základem je tendenční kontrast mezi kapitalismem a socialismem, a také náměty pro knihy pro děti a mládež. Uspořádal také několik básnických pásem z tvorby jiných autorů . Jeho dílo doplňují překlady z angličtiny.