Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 1548 záznamů

Joachim Alfred P Scheiner
Joachim Alfred P. Scheiner- mistr Feng-šuej- vede přednášky a semináře.
Více od autora
Heike Schmidt-Röger
Německá autorka a fotografka, specializující se na zvířata. Vydala spoustu knih o králících, morčatech, křečcích, pískomilech, ptácích a psech.
Více od autora
František Schildberger
František Schildberger je český básník, publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval gymnázium v Brně a po maturitě archivnictví a historii na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Poté, co byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby, působil jako redaktor nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Zde redigoval především vlastivědnou a historickou literaturu. Ve druhé polovině osmdesátých let 20. století pracoval krátce jako metodik Státní knihovny v Praze a redaktor literárního vysílání brněnské pobočky Československého rozhlasu. Od začátku roku 1986 si zvolil svobodné povolání. Od února 1990 do července 1994 byl členem brněnské redakce Lidových novin. Od roku 1994 přednášel na řadě vysokých škol v ČR . V letech 1995 - 2000 byl politickým komentátorem Radia Proglas. Jeho každodenní ranní komentáře k aktuálnímu domácímu a zahrničnímu dění vysílala tato stanice 5 let. Část komentářů shrnul do knižních výborů 1996: komentáře pro Radio Proglas a Nemocný svět . Od roku 2004 je šéfredaktorem a patří i k hlavním autorům internetového serveru Skleněný kostel. V letech 1990 - 1995 byl členem Rady Obce Moravskoslezských spisovatelů, v letech 1997–2000 byl členem Rady České televize a v letech 2000–2001 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval na zástupce veřejného ochránce práv. První básně uveřejnil roku 1974 v časopise Universitas a v Brněnském večerníku, poté otiskoval verše, fejetony, glosy, divadelní a zejména recenze české básnické produkce v Ro...
Více od autora
Frank Schöbel
Frank Schöbel je známý německý zpěvák a herec, který se během své kariéry stal jedním z nejpopulárnějších hudebních umělců ve východním Německu . Narodil se 11. prosince 1942 v Lipsku a proslavil se v 60. a 70. letech 20. století řadou hitů, které rezonovaly u tehdejší mládeže. Schöbelova hudba zahrnuje různé žánry včetně šlágru a popu a během své kariéry vydal řadu alb.
Více od autora
Erwin Schulhoff
Erwin Schulhoff byl český skladatel a klavírista, narozený 8. června 1894 v Praze. Patřil k významným osobnostem hudby počátku 20. století a byl jedním z prvních skladatelů klasické hudby, kteří se přihlásili k novému jazzovému idiomu, jenž se objevil ve 20. letech 20. století. Studoval na pražské konzervatoři a později ve Vídni, Lipsku a Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnili Debussy, Skrjabin a Schoenberg. Jeho raná díla se vyznačovala postromantickým stylem, ale brzy se začal zajímat o dadaismus a do svých skladeb vnášel jazzové prvky.
Více od autora
Bedřich Schreiber
Narozen 12.06.1926 v Brně. Fotograf, působil v čechách i na Slovensku.
Více od autora
Arnold Schwarzenegger
Arnold Alois Schwarzenegger je rakousko-americký sportovec, herec a republikánský politik. V letech 2003–2011 zastával úřad guvernéra Kalifornie. Je jedním z nejúspěšnějších kulturistů historie. Vyhrál nespočet soutěží v kulturistice a silovém trojboji – nejcennější jsou jeho vítězství Mr. Olympia a Mr. Universe . Jako herec hraje zejména postavy tvrdých mužů v akčních filmech, v nichž zúročuje svoji vypracovanou postavu. Díky ní byl také v Guinnessově knize rekordů označen jako nejdokonaleji vyvinutý muž na světě. Dokázal se prosadit ve filmovém průmyslu i přes to, že neměl herecké vzdělání. Jeho nejznámější filmové role jsou Terminátor a Barbar Conan. V roce 1979 spolupracoval na knihách "Arnoldovo formování postavy pro ženy" a "Arnoldova kulturistika pro muže". V roce 1985 vydal za svou kariéru nespočet publikací, mezi nimi i knihu „Encyklopedie moderní kulturistiky“. V říjnu 2003 se stal po mimořádných volbách 38. guvernérem státu Kalifornie. Mezi předky patří jeho praděd Václav Mach, který se roku 1841 narodil v obci Chocov. Jeho nemanželský syn Carl Schwarzenegger se již narodil v Rakousku a vzal si zde Cecili Hinterleitnerovou a měli spolu syna Gustava Schwarzeneggera , který byl otcem Arnolda. Jeho manželkou je Maria Shriverová , která pochází z Kennedyovské dynastie. Její matkou je Eunice Kennedy Shriver, sestra prezidenta USA Johna Fitzgeralda, ministra Roberta Francise a senátora Edwarda Moorea Kennedyho. 9. května 2011 manželé oznámili, že se rozcházejí a že budou žít odděleně. Shriverová opustí rodinné sídlo v Brentwoodu. 16. května vyšlo najevo, že má Arnold čtrnáctiletého syna se svou bývalou hospodyní Mildred Patricií Baena. Arnold Schwarzenegger je jednou z nejznámějších postav kulturistiky. Vyhrál 7 krát Mr. Olympia, která je dosud nejprestižnější soutěží v kulturistice na světě. V té době by...
Více od autora
Andrea Schulte-Peevers
Publicistka, autorka turistických průvodců, studovala v Německu.
Více od autora
Alfred Schirokauer
JUDr. Alfred Schirokauer byl německý právník, spisovatel, scenárista a filmový režisér, který zejména ve 20. letech 20. století proslul především jako autor mnoha historických románů a biografií, řada z nich byla posléze i zfilmována. Mezi jeho nejznámější díla vydaná v češtině patří historický román Hříšná Messalina, který pojednává o římské císařovně Messalině, manželce římského císaře Claudia. Své vzdělání zahájil v Anglii, pak se vrátil do Německa, kde v Hamburku složil maturitu, poté úspěšně vystudoval práva. Po dokončení požadované právní praxe pracoval nejprve po sedm let jako právník. Během této doby začal literárně tvořit, svůj první román vydal v roce 1904. Mezi jeho životopisná díla patří práce o Ferdinandu Lassallovi, Lordu Byronovi, Napoleonovi či Lucretii Borgii. Od roku 1912 působil i jako filmový scenárista, později i jako filmový režisér, kdy několikrát také spolupracoval s Reinholdem Schünzelem. Vzhledem k svému židovskému původu byl nucen opustit nacistické Německo a emigrovat nejprve do Nizozemska, později do Rakouska, kde v roce 1934 ve Vídni zemřel.
Více od autora
Warren Schatz
Americký zpěvák, skladatel, aranžér, producent, dirigent, narozen 3. listopadu 1945 v Brooklynu. Je pravděpodobně nejznámější pro svou plodnou práci producenta pro RCA v 70. letech 20. století. Během své hudební kariéry používal mnoho pseudonymů, například Ritchie Dean, The Warmest Spring, The Petrified Forest, The Whispers a další.
Více od autora
Vittorio Schiraldi
Vittorio Schiraldi: Rukulíbám... 1. vydání z roku 1976. Přeložil Josef Hajný. Předmluvu napsal Jaroslav Pokorný. Obálku a vazbu navrhl Zdeněk Ziegler: ".. Autor se schopnostmi dobrého novináře a s dovedností obratného romanopisce načrtl obraz Sicílie dnešních dnů .. .. Ačkoli je rodem z Bergama, cítí Vittorio Schiraldi spíše příslušnost k Sicílii, kde působil dvacet let jako novinář. Jeho zájem profesionální i osobní se obracel především k mafii. O tom, že ji poznal hluboce, svědčí řada reportáží a především román Rukulíbám... Nyní žije Vittorio Schiraldi v Římě a kromě literatury se věnuje i filmu a televizi jako scénárista."
Více od autora
Vilém Schönfeld
Vilém Schönfeld, známější spíše jako Willy, se narodil 29. března roku 1909 v Chomutově otci Aloisovi a matce Bertě. Měl mladší sestru Janu, která se narodila 6. října 1912. Otec, obchodník s dobytkem, zemřel před začátkem války. Přesné datum jeho smrti neznáme, ale na dochovaných dokumentech je údaj z roku 1939, kdy je Berta Schönfeldová, v té době již deset let nemocná, uvedena jako vdova. Za svým synem přišla v září roku 1938 na jeho pozvání do Prahy. V Praze s rodinami žili také její dva bratři Karel a Viktor Strassovi. Willy Schönfeld pracoval od roku 1935 jako vedoucí Poradny pro volbu povolání, kterou zřizovala Židovská obec a která sídlila v Praze na adrese Jáchymova 63/3. V polovině roku 1939 uvažoval o tom, že se vystěhuje do zahraničí, konkrétně do New Yorku v USA. Pokus o vystěhování se mu však nezdařil. Už měl zabaleno a na seznamu věcí, které si hodlal vzít s sebou, nechyběly ani přístroje psychotechnické poradny pro volbu povolání. Můžeme si tedy udělat částečnou představu o tom, co k práci potřeboval - jednalo se o nejrůznější přístroje, za pomoci kterých se testovala hlavně manuální zručnost a přesnost. 31. října 1941 se Willy oženil s Margit Pimselsteinovou. Zabýval se také grafologií a spolu s dr. Ottou Fantou vydával časopis „Die Schrift“. Byl autorem knihy „Učebnice vědecké grafologie“, kterou v roce 1948 přeložil a vydal Pavel Eisner. Z Prahy do Terezína byl spolu se svou ženou deportován 13. července 1943 transportem Di. Do stejného transportu byla zařazena i jeho matka. Do Osvětimi byli manželé Schönfeldovi deportováni v prosinci roku 1943. Podle vzpomínek své ženy byl Willy v době transportu nemocný. Manželé se dostali do terezínského rodinného tábora a Margit jej chodila navštěvovat a krmit na marodku: „Já chodím se svou miskou polévky až na marodku, kde skomírá můj muž, můj ubohý Vilík. Otekly mu všechny žlázy a jeho krk je téměř tak široký jak jeho hlava. Propukla u něho tuberkulóza a není mu pomoci“. Vilém Schönfeld zemřel v plynové k...
Více od autora
Sylvia Scholzová
Více od autora
Soňa Scheinpflugová
Narozena 6. 1. 1935, zemřela 9. 10. 2008. Překladatelka z ruštiny, redaktorka, pracovala v nakladatelství Olympia.
Více od autora
Rudolf Schneider
Rudolf Schneider byl československý politik německé národnosti a meziválčný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. Vystudoval národní školu v rodné obci, pak nastoupil do učení k otci jako malíř skla. Podle údajů k roku 1928 byl profesí malířem skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1928 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Alfred Rosche. V říjnu 1940 se stal členem NSDAP, v místní organizaci Arnultovice, od března 1943 v místní organizaci Bor.
Více od autora
Rosemaria Schuder
Více od autora
Renata Scotto
Renata Scotto je uznávaná italská sopranistka, která se proslavila ve světě opery. Narodila se 24. února 1934 v italské Savoně a její kariéra začala vzkvétat po jejím debutu v roce 1952 v roli Violetty ve Verdiho Traviatě v milánském Teatro Nuovo. Rychle se proslavila svým výrazným hlasem a dramatickým mistrovstvím, což vedlo k jejímu mezinárodnímu průlomu v roce 1957, kdy vystoupila na festivalu v Edinburghu.
Více od autora
Radoslava Schmelzová
Narozena 26. 6. 1959 v Kladně. Historička a teoretička výtvarného umění a designu, fotografka, práce z oboru.
Více od autora
Orchestra Del Teatro Alla Scala
Orchestra del Teatro alla Scala, známý také jako orchestr La Scala, je stálým orchestrem Teatro alla Scala v italském Miláně, jednoho z nejprestižnějších operních domů na světě. Orchestr má bohatou historii, která sahá až k otevření La Scaly v roce 1778. V průběhu staletí byl spojen s mnoha největšími jmény operní a klasické hudby. Orchestr je proslulý interpretací italské opery, zejména děl Verdiho a Pucciniho, a vedla jej řada významných dirigentů.
Více od autora
Martin Schäfer
Martin Schäfer je germanista a erudovaný znalec dějin umění. Předmětem jeho hlavního zájmu jsou dějiny bavorské wittelsbašské dynastie, o čemž svědčí vydaný životopis bavorského krále Maxmiliána II. a četné studie.
Více od autora
Lidka Schmidová
Lidka Schmidová, taneční kritička, teoretička a publicistka, se narodila 27. září 1906. Studovala lyceum ve Francii. Věnovala se sportu a novým tanečním směrům. Byla žačkou Dalcrozovy školy v Hellerau. Působila též jako tajemnice svazu Tanec – rytmika – gymnastika. Pracovala jako redaktorka v denících a časopisech , připravovala baletní slovník. Věnovala se studiu historie i aktuálnímu dění na profesionální české taneční scéně, byla též členkou porot. Schmidová je autorkou Přehledu československých národopisných skupin a napsala stěžejní publikaci o dějinách českého baletu Československý balet , Balet na Západě , Balet a pohybové umění . Zemřela 2. března 1969.
Více od autora
Karl Aloys Schenzinger
Karl Aloys Schenzinger vystudoval medicínu a krátký čas pracoval v Hannoveru. Od roku 1928 se živil jako spisovatel, který vytvořil nový literární směr ¨- industriálně-technický. Na počátku 30. let napsal mnoho knih, v nichž se netajil svými sympatiemi k NSDAP. Ve druhé světové válce působil jako lékař u Luftwaffe. Po 2. světové válce nesměl psát kvůli své propagandistické minulosti.
Více od autora
Josef Schrötter
Josef Schrötter je český psychotronik, léčitel, senzibil a záhadolog. Autor více než desítky knih s tematikou železnic, ale též o alternativní medicíně, léčitelství, psychotronice a paranormálních jevech. Josef Schrötter vyrůstal v železničářské rodině a v tomto oboru i pracoval převážnou část svého profesního života . Jako malý chlapec pomocí siderického kyvadla určoval budoucím maminkám pohlaví dětí. K alternativní medicíně jej přivedl jeho přítel psychotronik inženýr Aleš Rumler, který v Šumperku v 70. letech dvacátého století organizoval přednášky o psychotronice. Josef Schrötter se také účastnil kurzů o léčitelství a alternativní medicíně v Uničově a v Koutech nad Desnou. Po návratu z vojenské prezenční služby pracoval Josef Schrötter na železnici v Šumperku, kde se stal svědkem hledání vodovodního potrubí pomocí virgule . Dva až tři roky se věnoval diagnostice nemocí v lidském těle tak, že rukou nebo virgulí hledal nad přítomnou osobou „anomálie“ lidského biopole. Když viděl v televizi pořad o Karlu Kožíškovi a jeho experimentech s primářem MUDr. Zdeňkem Olivou v Hustopečích u Brna, začal se také věnovat diagnostice pomocí automatické kresby. Kromě diagnostiky a energetické terapie se Josef Schrötter věnuje i vyhledávání geopatogenních zón . V roce 1993 na 8. kongresu pro výzkum psychotroniky v USA byl členem české delegace vedené dr. Zdeňkem Rejdákem. Na tomto kongresu měl Josef Schrötter přednášku na téma „Vliv geopatogenních zón na bezpečnost dopravy“. V USA se Josef Schrötter setkal poprvé s léčivými 3D obrázky „pro třetí oko“. Pomocí počítače tento typ obrázků také Josef Schrötter sám vytváří a „aktivuje je“. Také provádí diagnostiku čaker, testy šíře lidského biopole a stavu aury. K léčení používá terapeutickou metodu su-jok, stlačování různých bodů na rukou nebo byliny. Mezi jeho ...
Více od autora
Josef Schmidtmayer
Narozen 26.9.1914 v Českých Budějovicích, zemřel 23.4.1979 v Praze. CSc., docent, publikace z oboru matematiky.
Více od autora
Jarolím Schäfer
Narozen 16.12.1904 v Bělkovicích, zemřel 19.2.1967 v Olomouci. RNDr., asistent katedry zeměpisu, prozaik, literatura pro děti. JAROLÍM SCHÄFER se narodil dne 18.12.1904 v Bělkovicích v domě č. 56. jeho rodný dům je tedy budova bývalého místního národního výboru - později obecního úřadu. Po vychození obecné školy v Bělkovicích studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde se již začal literárně projevovat. Po maturitě pracoval v Praze jako redaktor v různých pražských novinách a časopisech. Současně studoval na Karlově univerzitě. Po absolvování UK se oženil a s rodinou odešel na Podkarpatskou Rus, kde zahájil učitelskou praxi v Užhorodě. Zde učil i na učitelském ústavu a pokračoval ve své literární činnosti. Vyučoval zeměpis, dějepis a češtinu a přitom pracoval na učebnicích zejména českého jazyka a zeměpisu. Tuto práci v Užhorodě započal v roce 1929 až 1930. Zde si našel vřelý vztah k místním obyvatelům. Ti mu vyprávěli své příběhy z velmi těžkého života na Podkarpatské Rusi. Tato vyprávění ztvárňoval ve svých povídkách a fejetonech. Zde po prvních úspěších začal psát i knihy pro mládež. Po osmi letech úspěšné pedagogické a literární činnosti byl donucen jako všichni Češi , po záboru tohoto území a vyhlášení samostatného Slovenského štátu opustit i s rodinou město Užhorod. Byl umístěn v Brně jako odborný učitel. Jeho literární tvorba neustala ani za války, ale omezila se na psaní pohádek pro děti. tato činnost se však rozvinula nejvíce v poválečném období. V Brně dokončil vysokoškolská studia a byl promován doktorem přírodních věd. Stal se členem Svazu československých spisovatelů a vydal řadu knih i s válečnou tématikou. Nejznámější z nich jsou : R. U. - Ruckehr unerwunsch a dědina ve vichřici. RNDr. Jarolím Schäfer se ve svém díle hodně vracel do rodného kraje a na svoji rodnou hanou nikdy nezapomněl. Pro děti napsal celkem 13 knih, převážně pohádek. Nejznámější z nich jsou : Pohádky naší Moravěnky, Pohádky strýčka loutkáře, Pohádky a pově...
Více od autora
Jana Schlossarková
Jana Schlossarková je česká regionální lidová básnířka a spisovatelka Od narození žije a bydlí v Hlučíně. Svého otce nikdy nepoznala, neboť padl v bojích druhé světové války. Vyrůstala tak pouze s matkou, svojí sestrou a tetou . Po základní škole pokračovala v Opavě na Střední zdravotnické škole. Následně se stala dětskou sestrou v obci Ludgeřovice. Věnuje se také literární tvorbě, k níž získala vlohy po svém otci a od jeho sestry Marie Hrbáčové. Schlossarková zaznamenávala příběhy, které si pamatovala jak ze svých dětských let, nebo z dospělosti, například od pacientů ze svého zaměstnání v lékařské ordinaci. Po sametové revoluci začala svými povídkami přispívat do místního periodika Hlučínsko. Posléze začala svou tvorbu vydával i knižně. První z nich byla publikace „Co na Prajzke se stalo a co povědalo“ vydaná roku 1998 obsahující 36 básní, jež výtvarně doplnila hlučínská umělkyně Iva Karasová-Třísková. Dílo se setkalo se zájmem čtenářů a Schlossarková proto připravila její pokračování, které vydala roku 1999 pod názvem „Co se stalo, u peřa povědalo“, opět s ilustracemi Karasové-Třískové. Vedle literární činnosti hraje Schlossarková na varhany v hlučínském kostele. A připravuje kurzy pečení. Na nich se připravují například hlučínské koláče, jež jsou charakteristické použitím tučného těsta a zdobením, na které se nepoužívá drobenka, nýbrž specifické kopečky. Během roku 2009 připravila několik článků pro Opavský Deník. Vedle toho je také zvána na besedy se čtenáři. V roce 2006 připravil o Schlossarkové Český rozhlas pořad ze série Apetýt. O pět let později o ní natočila Česká televize díl nazvaný Na Prajzské se povědalo… z cyklu Na hranici tradic.
Více od autora
J Scheinost
Více od autora
Ines Scheurmann
Diplomovaná bioložka s dlouholetými praktickými zkušenostmi s chovem a odchovem akvarijních ryb. Autorka příruček "Akvárium pro sladkovodní ryby a rostliny", "Akvarijní rybky" a "Akvarijní rostliny".
Více od autora
Harald Christian Scheu
Narozen 1. 7. 1969 v Neckermarktu , žije v ČR. Právník, působí na katedře mezinárodního práva Právnické fakulty UK.
Více od autora
Gaby Schuster
Narozena 9. 10. 1948. Autorka literatury pro děti a mládež a historických milostných románů. Žije se svou rodinou nedaleko Mnichova. Je autorkou dvou úspěšných románových biografií o nejvýznamnějších císařovnách z rodu Habsburků, jakož i poutavého románu ze středověku, který vypráví příběh Aiméeiny babičky Violante. Od této autorky již vyšel životopisný román Marie Terezie.
Více od autora
Egon Schiele
Egon Schiele byl rakouský malíř a kreslíř; žák Gustava Klimta. Poté, co opustil vídeňskou secesi, si vytvořil vlastní působivý styl, jenž svou náladou zapadá do evropského expresionismu. Je autorem provokativních aktů v pohnutých pozicích, portrétů měst a vlastních podobizen. Často pobýval a tvořil v Českém Krumlově, ze kterého pocházela jeho matka. Narodil se 12. června 1890 v Tullnu v Dolních Rakousích. Dědeček z otcovy strany Karl Ludwig Schiele pracoval jako přednosta stanice na rakouských drahách. Babička pocházela z německého Ballenstedtu. Jeho matka Marie, rozená Soukupová, pocházela z Českého Krumlova. Po otci z Mírovic byla napůl Češka a po mamince z převážně německého Krumlova napůl Němka. Roku 1880 porodila děvče a roku 1881 chlapce, oba se však narodili mrtví. Elvira, narozená roku 1883, se dožila jen deseti let. Roku 1886 se jí narodila dcera Melanie a po něm pak přišla roku 1893 na svět i jeho oblíbená sestra Gertrude. Zdá se, že měl zvlášť blízký vztah k svému otci Adolfovi, jenž pocházel z Vídně, a byl přednostou železniční stanice v Tullnu. Po něm zdědil celoživotní zálibu k železnici. Také jeho dědeček byl železničním inženýrem a stejně tak i Egonův pozdější poručník Leopold Czihaczek. U dráhy pracovala posléze i sestra Melanie. Byl plachý a uzavřený a raději se zabýval sám sebou, než aby vyhledával společnost druhých. Byl tiché dítě, jež se nevyznačovalo nápadnou ctižádostí nebo zvláštním nadáním ani na reálném gymnáziu v Kremži , ani v Klosterneuburgu . Jednu třídu musel dokonce opakovat, což později kvitoval nepřívětivou poznámkou, že jeho "neomalení učitelé" byly vždy jeho "nepřáteli". Jediný předmět, v němž prokázal píli a nadšení, bylo kreslení. Jeho učitel z Klosterneuburgu, Ludwig Karl Strauch, malíř Max Kahrer a augustiniánský kanovník Wolgang Pauker ho v tom s porozuměním podporovali. Byli to oni, kdo přes námitky jeho poručníka Leopol...
Více od autora
Eduard Schmidt
Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt , byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto. Vystudoval v Praze staroměstskou reálku, vyučil se v obchodě svého otce kartáčnictví a studoval ve Švýcarsku a Německu. Od roku 1910 vystupoval jako recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě. Jednalo se o spolutvůrce literárního kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. V letech 1920–1942 působil jako redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem.
Více od autora
Edouard Schuré
Philippe Frédéric Édouard Schuré byl francouzský spisovatel, filozof a muzikolog. Světovou proslulost mu přineslo jeho dílo Les Grands Initiés. Esquisse de l’histoire secrète des religions , které věnoval významným mytologickým postavám a myslitelům jakými byli Ráma, Kršna, Hermés, Mojžíš, Orfeus, Pythagoras, Platon a Ježíš Kristus, a které je stále znovu vydáváno a překládáno do řady jazyků. Narodil se 21. ledna 1841 ve Štrasburku, v rodině protestantského lékaře Jeana Frédérica Schuré a jeho ženy Sophie Pauline Bloechelové jako jediný syn. Jeho starší sestra Pauline Adèle zemřela na zápal plic, když jí bylo pět měsíců. Matka zemřela na zánět pobřišnice, když mu byly 4 roky. O deset let později zemřel i jeho otec a mladý Édouard žil až do svých 20 let u svého profesora historie na gymnáziu Jeana Sturma. Po maturitě se zapsal ke studiu na Právnické fakultě, aby udělal radost svému dědečkovi z matčiny strany, který tam byl děkanem. Studia práv ho ale příliš nebavila a většinu odpolední trávil na Filozofické fakultě, kde sympatizoval s mladými studenty a umělci a zamiloval si především literaturu a umění. Mezi jeho nejbližší přatelé patřili hudební skladatel Victor Nessler, s jehož sestrou Mathildou se oženil, a historik Rodolphe Reuss. Ještě před dokončením studií práv se rozhodl, že se bude věnovat poezii. V roce 1860, po smrti obou prarodičů, zdědil jejich majetek a renta mu umožnila věnovat se bez obav svým zájmům. V roce 1861 získal právnický titul ale právnickou praxi nenastoupil a s velkým zájmem se pustil do studia děl proslulých filozofů. . Největší vliv na něj mělo dílo Georga Friedricha Creuzera Symbolik und Mythologie der alten Völker, které ho inspirovalo v jeho další literární činnosti. V roce 1864 odcestoval do Německa, aby shromáždil materiál pro svoji práci Histoire du Lied ou de la chanson populai...
Více od autora
David Joseph Schwartz
David Joseph Schwartz byl profesorem na Georgia State University v Atlantě. Byl považován za předního amerického autora v oblasti motivace. Později založil konzultační společnost Creative Educational Services Inc' vzdělávací služby, poradenské firmy specializující se na rozvoj schopností vedoucích manažerů.
Více od autora
Dana Schwartz
Americká spisovatelka a novinářka. Autorka historického podcastu, televizních scénářů a románů.
Více od autora
Christoph Schönborn
Christoph kardinál Schönborn OP je rakouský katolický duchovní, dominikánský mnich a teolog, 16. arcibiskup vídeňský . Christoph Schönborn se narodil na zámku Skalka jako druhý syn hraběte Huga Damiana von Schönborn a baronesy Eleonory Ottilie Hildy Marie, rozené von Doblhoff. Měl dva bratry a jednu sestru. V září 1945 byla rodina v rámci odsunu Němců vysídlena z Československa a posléze žila převážně v Rakousku. V roce 1958 se jeho rodiče rozvedli. Christoph po maturitě vstoupil do dominikánského řádu a studoval teologii, filosofii a psychologii v Bornheimu, ve Vídni a v Paříži. 27. prosince 1970 jej kardinál König vysvětil na kněze. Získal licenciát posvátné teologie a po dalších studiích teologie v Řezně dokončil doktorát posvátné teologie v Paříži. Od roku 1975 byl profesorem na Universität Freiburg ve Švýcarsku, nejprve učil katolickou dogmatiku a později ještě teologii východních církví. Biskupské svěcení přijal v září 1991, kdy byl jmenován pomocným biskupem vídeňské arcidiecéze. V roce 1998 byl jmenován kardinálem a krátce poté i zvolen předsedou Rakouské biskupské konference. Jeho biskupské heslo zní Vos autem dixi amicos . V roce 2005 byl novináři často uváděn mezi kardinály majícími šanci na zvolení papežem . Je přímým potomkem české kněžny sv. Ludmily.
Více od autora
Bruno Schulz
Bruno Schulz byl polský spisovatel, literární kritik, malíř a grafik. Narodil se v rodině asimilovaných haličských Židů jako nejmladší syn šestačtyřicetiletého obchodníka Jakuba Schulze a Henrietty Kuhmärker, dcery bohatého obchodníka se dřevem. V letech 1892 – 1910 chodil do školy v Drohobyči, poté studoval architekturu na Lvovské polytechnice. Studia přerušil v roce 1913, po dvou letech rekonvalescence je dokončil. V roce 1917 krátce studoval ve Vídni architekturu. V roce 1942 byl zastřelen na ulici v Drohobyči německým vojákem, Karlem Güntherem. Jeho nejznámějšími díly jsou Skořicové krámy a Sanatorium na věčnosti .
Více od autora
Antonín Schindler
Antonín Schindler byl český hudebník, spoluzakladatel Moravské filharmonie. Narodil se ve Dvorcích, kde byl jeho otec předsedou soudu. V letech 1926–1938 bydlel v Krnově. Po obsazení pohraničí bydlel v Prostějově, poté v Brně a v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval obor hudební věda a dějiny umění. Poté byl ve Vídni a vzdělával se ve varhanní vědě. V olomouckém Vlastivědném muzeu nechal vybudovat Václavkův sál s varhanami a založil Mezinárodní varhanní festival Olomouc, jehož byl dlouholetým prezidentem. 13. května 2005 obdržel čestný doktorát olomoucké Univerzity Palackého. V roce 2009 ho Olomoucký kraj ocenil za celoživotní přínos v oblasti kultury.
Více od autora
Angelo Scarano
Angelo Scarano se narodil na jihu Itálie, v dětství se ale přestěhoval do Čech, kde dochodil základní školu a vystudoval gymnázium. Do rodné Itálie se znovu vrátil během svých studií biblistiky na Papežském biblickém institutu v Římě. Od roku 2003 působí jako odborný asistent na Katedře biblických věd KTF UK v Praze. V roce 2004 obhájil a publikoval svou doktorskou práci. Je knězem pražské arcidiecéze a v současnosti působí ve farnosti Praha - Stodůlky.
Více od autora
Andrea Schütze
Německá psycholožka, autorka knih pro děti s ručně šitými textilními hračkami Knibbelstern.
Více od autora
Alessandro Scarlatti
Alessandro Scarlatti byl plodný italský barokní skladatel, proslulý zejména svými operami a komorními kantátami. Narodil se 2. května 1660 v Palermu, které bylo tehdy součástí Sicilského království, a zemřel 22. října 1725 v Neapoli. Scarlatti je často považován za jednu z nejvýznamnějších postav vývoje neapolské opery. Jeho kariéra trvala od konce 17. století do počátku 18. století, během níž složil více než 600 kantát a přibližně 60 oper.
Více od autora
Zdeněk Schwarz
Narozen 15. 5. 1963 v Praze. MUDr., chirurg, traumatolog. Od roku 1998 ředitel Zdravotnické záchranné služby města Prahy.
Více od autora
W Scott
Více od autora
Vlasta Schönová
Nava Shan - Herrmann Vlasta Schönová se narodila jako třetí ze čtyř dcer v rodině Solomona Schöna 1. září 1919. Že bude herečkou věděla snad odjakživa. Na prknech, která znamenají svět, stanula opravdu velmi brzy, hrála dětské role v Divadle Na Vinohradech. Maminka Magdaléna Schönová snahu dcery podporovala, sama totiž byla před první světovou válkou členkou herecké skupiny, kterou vedl Hugo Hilar. Poté co se provdala, se své herecké kariéry vzdala, o to víc však dbala na uměleckou výchovu všech čtyř dcer. Vlasta, které se nikdy neřeklo jinak než Váva, se do pražských uměleckých kruhů dostala těsně před druhou světovou válkou. Než bylo Židům znemožněna jakákoli umělecká činnost, stačila ještě spolu s Pavlem Tigridem a Gustavem Schorschem založit divadélko poezie D 99 u Topičů. Vlastně jen díky nacistické politice vůči Židům se Váva začala zajímat o svůj židovský původ a sionismus obecně. Do té doby pro ni byla tato otázka nezajímavá. Její otec Solomon Schön byl vyznavačem myšlenky úplné asimilace Židů. Sám byl např. před válkou předsedou branického Sokola a židovská otázka pro něj a jeho rodinu neexistovala. Když jednoho dne zjistil, že jeho dcera Váva chodí do sionistického kroužku, a dokonce se učí hebrejsky, vlepil dceři první a poslední facku jejího života a tuto činnost jí kategoricky zakázal. V červenci 1942 byla rodina Solomona Schöna zařazena do transportu do Terezína, kam odjeli všichni kromě nejstarší dcery Žofie, ta byla provdaná za Čecha a s rodinou už dávno nežila. Solomon Schön, jeho manželka a dcera Anča skončili v plynových komorách v Osvětimi. Nejmladší dceři Marii se v prosinci 1944 podařilo z Osvětimi utéct, ještě s několika ženami, když se vracely z práce do tábora. Vlasta prožila celou válku v Terezíně, kde se pilně podílela na divadelním životě. Kromě jiného byla autorkou a režisérkou dramatizace Karafiátových Broučků, jež patřila mezi významné počiny terezínské divadelní produkce. Po válce nastoupila do diva...
Více od autora