Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1441 - 1448 z celkem 1448 záznamů
Robert Seydel
Robert Seydel se narodil v roce 1976. Vystudoval dějiny a publicistické a komunikační vědy ve Vídni. Pracuje jako novinář.
Více od autora
Augustin Seydler
Narozen 1. 6. 1849 v Žamberku, zemřel 22. 6. 1891 v Praze. PhDr., fyzik, astronom a vysokoškolský pedagog. Zabýval se též otázkami obecně filozofickými, včetně problematiky vědeckého jazyka a sdělení. Zakladatel časopisu Vesmír.
Více od autora
Karl von Seyffertitz
Carl von Seyffertitz, celým jménem Carl Maria Josef Leopold von Seyffertitz , byl rakouský politik z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Pocházel ze starého šlechtického rodu, který byl roku 1711 přijat do svazku říšské šlechty. Narodil se v Tyrolsku. Jeho otec byl hejtmanem v císařské armádě. Ve věku sedmi let přišel Carl o otce, ale i tak získal kvalitní výchovu a vzdělání. Od roku 1843 studoval na Innsbrucké univerzitě. Roku 1851 nastoupil jako praktikant do státních služeb a působil na krajském úřadu v Bregenzu, po jehož rozpuštění roku 1860 vystoupil ze státní služby. V roce 1864 byl zvolen na Vorarlberský zemský sněm za kurii obchodních komor. Byl rovněž členem zemského výboru a náměstkem zemského hejtmana. V lednu 1867 mandát na zemském sněmu obhájil. V zemském sněmu zasedal do roku 1868. Roku 1867 na sněmu navrhl zavedení tajné volby starostů, přičemž téhož roku se sám stal starostou Bregenzu. Ve funkci starosty roku 1869 prosadil založení nemocnice Valduna. Roku 1870 byl do starostenského úřadu opětovně zvolen, po několika dnech ale nečekaně z postu odstoupil. Zemský sněm ho 23. února 1867 delegoval i do Říšské rady. Na mandát ve vídeňském parlamentu rezignoval v roce 1868. Stranicky se profiloval jako německý liberál . V Říšské radě vystupoval pro zrušení konkordátu, uzavřeného roku 1855 mezi Rakouskem a Svatým stolcem. Kvůli tomu čelil značné kritice ze strany katolických konzervativců. Od roku 1860 zastával vedoucí posty v Muzejním spolku pro Vorarlbersko. Byl náměstkem předsedy spolku. Působil rovněž jako korespondent Říšského geologického ústavu a po odchodu z politiky se věnoval vědecké práci v oboru geologie, meteorologie. V roce 1870 mu město Bregenz udělilo čestné občanství. Jeho bratr Gebhard Seyffertitz byl rovněž politikem....
Více od autora
Oldřich Seykora Kostelecký
Více od autora
Anne Seymour
Více od autora
Harald Seyrl
Významný rakouský historik Mag. Harald Seyrl se systematicky věnuje shromažďování informací a především archiválií o zločinu. Je autorem řady historických knih o zločinu, které vydal vlastním nákladem. Několik svých děl vytvořil i ve spolupráci se zástupcem šéfredaktorky časopisu Policista a vedoucím redaktorem časopisu Kriminalistika a Střelecká revue Ing. Přemyslem Liškou, CSc. Hrabě Seyrl je taky majitelem Rakouského kriminálního muzea v Scharnsteinu.
Více od autora