Výpis všech autorů

Bohumil Svozil

Bohumil Svozil byl český literární historik, kritik a redaktor. Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal .

Bohumil Samek

Bohumil Samek je český historik a historik umění zabývající se především uměleckými památkami na Moravě a ve Slezsku. Maturoval na znojemském gymnáziu. V letech 1951–1956 vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně . Na škole jej ovlivnily především přednášky Václava Richtra, Alberta Kutala a Antonína Friedla. Po absolutoriu pracoval jako historik umění v Muzeu města Brna, od roku 1979 působil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1992–1993 byl ředitelem Památkového ústavu v Brně. Je autorem stovky odborných studií a několika knih. Jeho jedinou dcerou je česká právnička Klára Samková.

Beverly Swerling

BEVERLY SWERLINGOVÁ je spisovatelka, poradkyně a horlivá amatérská historička. S manželem žije v New York City. Více informací na stránkách autorky www.beverlyswerling.com

Arthur Schnitzler

Arthur Schnitzler byl rakouský prozaik, dramatik a lékař. Arthur Schnitzler se narodil v roce 1862 ve Vídni jako syn předního laryngologa Johanna Schnitzlera a jeho ženy Louisy. Již jako dítě se zajímal o literaturu, psal básně a hrál na klavír. Po maturitě na akademickém gymnáziu se však vydal ve šlépějích svého otce a na vídeňské univerzitě vystudoval medicínu. Přispíval do lékařského časopisu svého otce Internationale Klinische Rundschau. Velmi se zajímal o psychologii. Praxi absolvoval u psychiatra Theodora Meynerta, u nějž se seznámil s užitím hypnózy a sugesce. Tyto poznatky měly později vliv na jeho literární tvorbu. Od poloviny 80. let působil jako asistent nejdříve ve vídeňské Všeobecné nemocnici a poté na oddělení svého otce na Všeobecné poliklinice. Po otcově smrti roku 1893 si otevřel vlastní privátní praxi. Jeho literární kariéra začala v roce 1893, když zemřel jeho otec. Ve stejném roce vzbudilo jeho drama Anatol zájem veřejnosti i kritiky. To v roce 1900 následoval soubor deseti konverzačních jednoaktovek Der Reigen o milostných vztazích vídeňské společnosti, které prostupují všemi společenskými vrstvami , které zachycují jejich rozhovor před milostným aktem a po něm. Inscenování i knižní vydání této hry bylo cenzurou zakázáno a Schnitzler ji vydal samonákladem. Poprvé byla uvedena na jevišti až v Berlíně v roce 1920 a vyvolala skandál nedozírných obzorů. Pro svou otevřenou sexualitu byly i další jeho práce cenzurovány. Psal především povídky, novely a divadelní hry, je však také autorem dvou románů. Jeho dílo bylo silně poznamenáno jeho lékařskou profesí a hlavně psychologickými a psychiatrickými poznatky. Často je označován jako literární protipól Sigmunda Freuda. Oba se však setkali pouze jednou, krátce poté, co Freud gratuloval Schnitzlerovi k 60. ...

Antonín Sum

Narozen 31.1.1919, zemřel 15.8.2006 v Praze. Účastník druhého odboje, tajemník Jana Masaryka, starosta Českého Junáka, soudní tlumočník, čestný předseda v Českém svazu bojovníků za svobodu.

Antonín Šturm

Narozen 15.9.1887 v Lanžově. PhDr., učitel, vlastivědné práce, německá čítanka.

Antal Szerb

Antal Szerb byl maďarský spisovatel a literární historik židovského původu. Narodil se v rodině asimilovaných Židů, jeho výchova byla katolická, sám se cítil národnostně pouze Maďarem. Vystudoval hungaristiku a germanistiku na Budapešťské univerzitě, roku 1924 získal doktorát. První verše a kritiky publikoval v časopise Nyugat . Ve 30. letech se věnoval zejména literární teorii, roku 1934 vydal Dějiny maďarské literatury , roku 1941 pak své nejoceňovanější vědecké dílo, Dějiny světové literatury . Roku 1934 vydal svou první prozaickou knihu. V originále nesla název A Pendragon legenda, česky vyšla pod více názvy, roku 1946 jako Pendragonská příšera, roku 1998 Pendragonská legenda. Humoristická detektivka odehrávající se v Británii se stala velmi populární a překládaná, kritikou nejoceňovanější byl ovšem jeho román Cesta za měsíčního svitu , který vydal roku 1937. Román má mystické, ale i erotické prvky. Po roce 1941 začaly v Maďarsku platit antisemitské zákony, mohl pak publikovat jen pod pseudonymem a musel přestat učit na univerzitě. Po zákazu časopisu Nyugat ztratil i svou publicistickou platformu. Přesto dále tvořil, roku 1944 napsal například historický román Královnin náhrdelník . Toho roku byl však též deportován do pracovního tábora ve Fertőrákosi. Následně byl převezen do tábora s tvrdším režimem v Balfu, kde byl v roce 1945 ubit k smrti. Posmrtně, krátce po válce, vyšly jeho eseje, ve svazcích Myšlenky v knihovně a Kouzelník láme svou hůlku .

Anne Rivers Siddons

Anne výtvarnice a žurnalistka se narodila v roce 1936 v georgijském Fairburnu v rodině význačného právníka . Studovala na univerzitě v Auburnu. Dříve než se začala plně věnovat spisovatelské profesi,pracovala jako ilustrátorka . Nyní žije v Atlantě.Je autorkou řady bestsellerů nejen z prostředí amerického Jihu. Euromedia vydala její romány Osudový zlom a Nezkrotná Nora.

Anna Skýbová

Narozena 27.7.1934 v Krnově, zemřela 4. 10. 2010 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historička a archivářka, práce z oboru.

Andrej Štiavnický

Andrej Štiavnický sa už skoro tridsať rokov venuje štúdiu historických dokumentov o Alžbete Bátoryovej. Výsledkom jeho dlhoročnej práce je úspešná pentalógia o živote tejto kontroverznej osobnosti našich dejín a jej nasledovníčky Anny Rosiny Listhiusovej. Interview: Pred knihami o Alžbete Bátoryovej ste napísali dve iné. O čom boli a čím ste sa v tej dobe zaoberali? Prvá kniha Milovať bez lásky a sexu? vyšla v roku 1996 a obsahovala 111 otázok biskupovi Rudolfovi Balážovi, ktoré sa týkali sexu a morálky. Bolo to vysielané aj v rádiu a kniha mala vynikajúci ohlas. Ďalšia sa volala Európan na križovatke dejín a života a išlo o filozofické otázky o zmysle života. Tieto knihy boli mojimi prvotinami, no už v tom období som sa venoval historickému výskumu. Kedy vás očarila história Čachtického hradu a život Alžbety Bátoryovej? Štúdiu historických dokumentov sa venujem už 28 rokov. Je to náročné a obsiahle štúdium, každý, kto si prečíta moje knihy, pochopí to. Špecializujem sa na obdobie 16. a 17. storočia a život Alžbety Bátoryovej ma veľmi zaujal. Ako osemročný chlapec som si prečítal Čachtickú pani od Joža Nižňanského a chcel som sa dozvedieť, aká je pravda o tejto historickej postave. Zaujímalo ma, či sa skutočne kúpala v krvi a či vraždila mladé dievčatá. To bol prvotný impulz a neskôr aj záujem môjho srdca. Počas štúdia som sa dostal k materiálom doktora Kočiša, ktorý je v tomto smere mojím veľkým vzorom. Je to celoživotné štúdium a stále sa venujem tejto téme, lebo sa zdá, že je nevyčerpateľná. Život Alžbety Bátoryovej študujete už dlhé roky. Čo pre vás táto postava, ako súčasť slovenskej histórie, znamená? Vzhľadom na to, že ide o veľmi negatívnu osobu a vzhľadom k rozsahu jej trestnej činnosti, preniká oveľa vyššie, ako hovoria historici. V dvadsiatom storočí ju spôsobom mučenia prevýšil len Hitler s koncentračnými tábormi a Stalin s gulagmi. Nikto iný pred týmito diktátormi a vrahmi miliónov ľudí nedokázal urobiť s ľudskou dôstojnosťou to, čo urobila Al...

Andreas Suchanek

Německý spisovatel.

Alexandr Štich

Alexandr Stich byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1952 až 1957 na Filozofické fakultě UK vystudoval bohemistiku a slavistiku. Potom působil na Ústavu pro jazyk český, odkud musel odejít v roce 1974. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde uspořádal několik vydání českých spisovatelů, většinou pod cizím jménem. V roce 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde působil až do smrti na Katedře českého jazyka a teorie komunikace. V roce 1991 byl jmenován docentem a o rok později profesorem české literatury. Od roku 1997 byl členem Učené společnosti ČR. Byl proti zmasovění studia na Univerzitě Karlově, nechtěl z ní dělat "Karlovu měšťanku a diplomy rozdávat rovnou". Sám sebe označoval za elitáře. Alexandr Stich se specializoval na zkoumání baroka a jeho literatury a jazyka, dějiny české literatury 19. a poč. 20. století , na českou slovotvorbu a na otázky textologie a editologie. Specifickým přínosem A. Sticha je koncept tzv. "lingvoliterární historie", de facto pojmu příbuznému intertextualitě. Lingvoliterární historie má sledovat a zkoumat konotace a významy uchovávané v jazyce a migrující mezi literárními díly. Stich tak upozorňoval na podle něj zhoubné odtržení literární vědy a jazykovědy. Alexandr Stich byl nadšeným cyklistou, i ve vyšším věku jezdil po Praze na kole.

Alena Scheinostová

Narozena 1977. Vystudovala bohemistiku,publicistka, překladatelka a literární teoretička, zabývá se romskou literaturou, překlady z romštiny.

Alena Šarounová

PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka, působí na katedře didaktiky matematiky MFUK, práce z oboru.

Akaza Samamiya

Zuzana Švihlová

Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky a vlastivědy na základní škole.

Zuzana Švarcová

Narozena 1987 v Praze. Mgr., Autorka literatury pro děti. Působí ve státní správě.

Zuzana Šulajová

Slovenská herečka a fotografka.

Zuzana Štelbaská

Slovenská rozhlasová a televizní moderátorka a dramaturgyně, televizní scénáristka, autorka knihy pro děti.

Zoe Sugg

Zoe Elizabeth Sugg  je britská vloggerka, youtuberka a spisovatelka. Známější je pod svou přezdívkou Zoella. Její první kniha Girl Online vyšla v listopadu roku 2014 a překonala rekord nejprodávanější knihy za první týden. Její druhá kniha vyšla v říjnu roku 2015. Zoe má mladšího bratra Josepha, který je také vlogger a na YouTube je známý jako ThatcherJoe. Vyrůstala ve městě Lacock, kde navštěvovala The Corsham School. Nyní žije v Brightonu s jejím přítelem Alfiem Deyesem. Ten rovněž přidává videa na YouTube pod přezdívkou PointlessBlog. 29.8.2021 porodila dceru Ottilii Rue Deyes.

Zdenka Strnadová

Autorka učebnic angličtiny, nezaměňovat s anglistkou a hispanistkou Zdenkou Strnadlovou.

Zdeněk Smetana

Zdeněk Smetana  byl český výtvarník, animátor a režisér animovaného filmu. Pocházel z úřednické rodiny. Před totálním nasazením během druhé světové války byl uchráněn díky přímluvě svého profesora, který mu zařídil práci v rytecké dílně. Po válce začal studovat výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě  u profesora Kužela a osobité míchání barev pochytil u pana Moučky. Po prvním roce se však rozhodl vyzkoušet kariéru v rozvíjejícím se studiu Bratři v triku. Na základě svých kreseb se svérázným grafickým projevem byl Jiřím Trnkou přijat. Animovaný film se tak stal jeho celoživotní náplní. Po výtvarné stránce byl samouk, kreslil a maloval od dětství, praxi získal v rytecké dílně. Ve studiu začínal jako každý - od kolorování a fázování. S přibývajícími zkušenostmi se vyšvihl na excelentního animátora a později na samostatného režiséra. Animační studio se vedle programových filmů zabývalo i tvorbou propagačních a agitačních snímků, a právě na takových s režií začínal: Půjde to , Dostihy , OP Prostějov a jiné. V nich rovněž mohl uplatnit svůj charakteristický výtvarný projev expresivní perokresby. Od počátku šedesátých let vyvíjel bohatou uměleckou činnost . V roce 1963 vytvořil satirickou grotesku Romanetto a o rok později kromě filmů reklamních vyprodukoval i sedm dalších – Věnec, V pravé dopoledne, Láhev a svět, Krvelačné šelmy, Halali, Deštník, Brejle. Následovala nespočetná řada dalších filmů a seriálů, jak pro dospělé, tak pro diváka dětského. Od roku 1968 se Zdeněk Smetana zařadil mezi autory televizních večerníčků první sérií Pohádek z mechu a kapradí , Rákosníčkem , Brundibáry , Malou čarodějnicí , Kubulou a Kubou Kubikulou , výtvarně doprovodil večerníčky Štaflíka a Špagetku , Radovanovy radovánky a O skřítku Racochejlovi . V ...

Zdeněk Škoda

Narozen roku 1979. Knihovník a informační pracovník, příležitostný hudebník a herec, též překládá z angličtiny. Zabývá se historií sportu.

Zdeněk F Šedivý

Zdeněk F. Šedivý, povoláním žurnalista, se narodil 12. března v Řevnicích. Po skončení války pracoval jako novinář v redakci Práva lidu. Pro svůj kritický postoj vůči lidově-demokratickému zřízení byl ve dnech únorového komunistického puče na zasedání akčního výboru vyloučen ze Svazu novinářů. Ihned opustil Československo. První roky exilu žil v Lucembursku. V únoru 1951 začal pracovat v Mnichově na organizování a programových přípravách rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V roce 1955 a 1956 byl editorem známého pořadu Vzkazy domovu. V květnu 1956 odešel do Spojených států, kde byl o rok později přijat do Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Nejprve pracoval jako hlasatel a překladatel, později jako redaktor a režisér. V březnu 1985 nastoupil opět ve Svobodné Evropě jako ředitel československého vysílání. V květnu 1991 se ujal místa šéfredaktora Lidové demokracie v Praze. Zemřel v Kansas City 28.ledna 2006 po příletu na návštěvu USA.

Zbigniew Safjan

Polský prozaik, dramatik, filomvý a televizní scénárista, některé scénáře psal pod pseudonymem Andrzej Zbych.

Yves Swolfs

Narozen 25.4.1955. Comicsový kreslíř a scénárista. Mezi jeho práce patří: À propos de..., Black Hills 1890, Dampierre, Durango, James Healer, Légende, Le Prince de la nuit, Rhésus, Vlad.

Władysław Szpilman

Władysław „Władek“ Szpilman byl polský klavírista a hudební skladatel židovského původu. Narodil se v Sosnowci do židovské rodiny Samuela Szpilmana a Edwardy roz. Rappaportové jako jejich nejstarší syn. Měl ještě bratra a dvě sestry. Studoval na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě pod vedením Josepha Śmidowicze a Alexandra Michalowského. V roce 1931 získal stipendium Akademie umění v Berlíně, kde studoval u Artura Schnabla a Leonida Kreutzera hru na klavír a u Franz Schrekera kompozici. V této době napsal svůj Houslový koncert, klavírní suitu Życie Maszyn , Concertino pro klavír a orchestr, řadu skladeb pro housle a klavír a několik písní. Nástup nacismu v roce 1933 ho donutil v návratu do vlasti. V roce 1934 vystupoval společně s americkým houslistou polského původu Bronislawem Gimpelem. Od roku 1935 působil jako klavírista v polském rozhlase. V té době začal komponovat populární písně, které mu přinesly značnou popularitu. Napsal rovněž hudbu k filmům Wrzos a Dr. Murek . 23. září 1939 hrál v posledním vysílání polského rozhlasu koncert z díla Fryderyka Chopina. O chvíli později německé bomby dopadly na Varšavu a polský rozhlas utichl. O šest let později byly tytéž skladby v provedení Władysława Szpilmana uvedeny v prvním poválečném vysílání. V roce 1940 byla rodina v Szpilmanových odvlečena do varšavského ghetta. Až do roku 1942 bylo ještě možné provozovat v ghetu hudbu. Szpilman hrál v kavárnách a byl sólistou Symfonického orchestru Simona Pullmanna. V roce 1942 přišel o celou rodinu, ale sám s pomocí židovského policisty unikl deportaci do vyhlazovacího tábora v Treblince. Pracoval jako stavební dělník, až v roce 1943 se mu podařilo uniknout na tzv. árijskou stranu Varšavy. Tam se skrýval až do konce července 1944. Po Varšavském povstání se dále skrýval v ...

Vsevolod Sergejevič Solov'jev

Vsevolod Sergejevič Solovjov byl ruský historický romanopisec. Jeho nejslavnějším dílem je Kronika čtyř generací, popis fiktivní rodiny Gorbatovů od doby Kateřiny Veliké do poloviny devatenáctého století.

Vratislav Šrámek

Ing., chemik.

Vodňanský & Skoumal

Vodňanský & Skoumal byla česká hudební dvojice, kterou tvořili skladatel a klavírista Petr Skoumal a textař a zpěvák Jan Vodňanský. Byli známí svými satirickými a humornými písněmi, které často obsahovaly společenské a politické komentáře, což bylo zvláště palčivé v době komunistického Československa. Významnou osobností české hudby byl Petr Skoumal , který se podílel nejen na tvorbě dua, ale také na filmové hudbě a hudbě pro děti. Jan Vodňanský je také spisovatelem a básníkem, což vnáší do jejich textů literární kvalitu. Výsledkem spolupráce obou umělců bylo několik alb, která byla pro svůj vtip a muzikálnost dobře přijata posluchači. Jejich společná tvorba odráží jedinečné spojení Skoumalova hudebního talentu a Vodňanského břitkého textařského umu.

Vladimíra Šimková

Autorka učebnic němčiny pro základní a střední školy.

Vladimír Stoklasa

Narozen 1927, zemřel 28.8.1976. Ing., výzkumník v technologii rostlin, práce z oboru.

Vladimír Škach

* 26.3.1949 v Kladně Absolvent VŠE v Praze, zaměstnanec ve státní správě. Profesionálně od roku 2002 dělá astrologii a numerologii. Občas přednáší v okresnímm městě, je členem Astrologické společnosti a publikuje v časopisech .

Vladimir Sergejevič Soloviev

Vladimír Šaur

Vladimír Šaur byl významný český bohemista, paleoslovenista a vysokoškolský pedagog. Jeho vědecká činnost byla z velké části orientována balkanisticky, věnoval se především sémantické morfologii a historické fonologii, později slovanské etymologii, onomastice a dějinám slavistiky. Jako pedagog působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na Slezské univerzitě v Opavě a na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Významně se podílel na činnosti brněnské pobočky Výboru národní kultury v Brně. Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně v roce 1956 vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity češtinu, ruštinu a bulharštinu a nástavbovou indoevropeistiku. V letech 1961–1962 studoval postgraduálně na Univerzitě v Sofii bulharistiku, kde také v letech 1965–1966 působil jako lektor češtiny. Externě vyučoval bulharský jazyk v kabinetu balkanistiky brněnské filozofické fakulty, s nímž spolupracoval také určitou dobu na zpracování tří svazků bibliografie československé balkanistiky. Po návratu ze Sofie pracoval do roku 1969 ve Státní vědecké knihovně v Brně . V letech 1970–1992 působil v etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky . V roce 1993 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací České náslovné j. Vyučoval externě gramatiku a lexikologii bulharštiny na FF MU v Brně, v letech 1990 - 2002 působil na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě . V roce 1993 se stal vedoucím oddělení lingvistiky tohoto pracoviště, jeho zásluhou byla v Opavě založena pobočka Jazykovědného sdružení. Od roku 2003 působil jako externí vyučující na katedře českého jazyka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně . Vědecky se zabýval českým jazykem a jazyky jihoslovanskými, především bulharštinou, makedonštinou, staro...

Vladimír Sadílek

Vladimír Sadílek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Bohemians Praha. Nastoupil ve 108 ligových utkáních a dal 3 góly. V nižších soutěžích hrál i za VTJ Tábor, TJ VTŽ Chomutov a FK Armaturka Ústí nad Labem.

Vladimir Markovič Sanin

Ruský spisovatel.

Vít Syrový

Vít Syrový se narodil 4. 7. 1964 v Praze. Po studiu na střední průmyslové škole chamické pokračoval na vysoké škole chemicko-technologické v Praze, fakultě potravinářské a biochemické technologie, kterou ukončil v roce 1988. Dále absolvoval devítiměsíční postgraduální stipendijní pobyt v Rakousku na Zemědělské univerzitě ve Vídni, kde se obzvláště zabýval vlivem vlákniny, minerálních látek a vitamínů na lidské zdraví. Svoji profesní dráhu započal ve výzkumném ústavu potravinářském na oddělení výživových a aditivních látek. Pak pracoval u společnosti COUNTRY LIFE ve funkci vedoucího pekárny produkující celozrnné druhy chleba a další cereální výrobky. Další zkušenosti nabýval během svého působení v několika obchodních zaměstnáních. Jelikož zastupoval převážně zahraniční potravinářské koncerny, měl možnost se seznámit s řadou významných evropskývh výrobních závodů. Dále pracoval pro firmu EKOFRUKT Slaný jako ředitel výroby müsli tyčinek TWIGGY. V současnosti působí jako nezávislý odborný poradce zdravého životního stylu, především v oblasti stravování, dietetických konzultací, výživových doporučení, testování hladin nepostradatelných látek, základních elementů atd. V případě potřeby doplňování chybějících nepostradatelných látek a k harmonizaci různých energií lidského těla využívá výhradně přirozené prostředky. Svou osvětovou činností v oblasti zdravé výživy a přírodních léčebných metod je znám nejen z rozhlasových a televizních pořadů, ale hlavně z rozsáhlé poblikační činnosti. Kromě této příručky je také autorem knihy " Tajemství krve". Pořádá jak domácí tak zahraniční veřejné přednášky, školení i odborné kursy pro vysoké a střední školy, školky, mateřské kluby a další výchovná a vzdělávací zařízení. Jeho přístup ke zdravé výživě se však výrazně odlišuje od striktních a neodborných dietních či léčebných systémů, které se u nás v poslední době objevují. Vychází totiž z vědecky ověřených zákonitostí a skutečností, z nichž logicky vyvozuje, co organismu škodí a neop...

Vilém Schönfeld

Vilém Schönfeld, známější spíše jako Willy, se narodil 29. března roku 1909 v Chomutově otci Aloisovi a matce Bertě. Měl mladší sestru Janu, která se narodila 6. října 1912. Otec, obchodník s dobytkem, zemřel před začátkem války. Přesné datum jeho smrti neznáme, ale na dochovaných dokumentech je údaj z roku 1939, kdy je Berta Schönfeldová, v té době již deset let nemocná, uvedena jako vdova. Za svým synem přišla v září roku 1938 na jeho pozvání do Prahy. V Praze s rodinami žili také její dva bratři Karel a Viktor Strassovi. Willy Schönfeld pracoval od roku 1935 jako vedoucí Poradny pro volbu povolání, kterou zřizovala Židovská obec a která sídlila v Praze na adrese Jáchymova 63/3. V polovině roku 1939 uvažoval o tom, že se vystěhuje do zahraničí, konkrétně do New Yorku v USA. Pokus o vystěhování se mu však nezdařil. Už měl zabaleno a na seznamu věcí, které si hodlal vzít s sebou, nechyběly ani přístroje psychotechnické poradny pro volbu povolání. Můžeme si tedy udělat částečnou představu o tom, co k práci potřeboval - jednalo se o nejrůznější přístroje, za pomoci kterých se testovala hlavně manuální zručnost a přesnost. 31. října 1941 se Willy oženil s Margit Pimselsteinovou. Zabýval se také grafologií a spolu s dr. Ottou Fantou vydával časopis „Die Schrift“. Byl autorem knihy „Učebnice vědecké grafologie“, kterou v roce 1948 přeložil a vydal Pavel Eisner. Z Prahy do Terezína byl spolu se svou ženou deportován 13. července 1943 transportem Di. Do stejného transportu byla zařazena i jeho matka. Do Osvětimi byli manželé Schönfeldovi deportováni v prosinci roku 1943. Podle vzpomínek své ženy byl Willy v době transportu nemocný. Manželé se dostali do terezínského rodinného tábora a Margit jej chodila navštěvovat a krmit na marodku: „Já chodím se svou miskou polévky až na marodku, kde skomírá můj muž, můj ubohý Vilík. Otekly mu všechny žlázy a jeho krk je téměř tak široký jak jeho hlava. Propukla u něho tuberkulóza a není mu pomoci“. Vilém Schönfeld zemřel v plynové k...

Václav Vilém Štech

Václav Svoboda

Autor publikace z oblasti letectví.

Václav Štícha

Spis z oboru vodárenství.

Václav Špála

Václav Špála byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor. Mezi sběrateli je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců moderního umění. Václav Špála se narodil ve Žlunicích u Nového Bydžova jako jedno z devíti dětí cihlářského mistra Jana Špály a matky Barbory, rozené Jandové. Studoval školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, v soukromé škole Ferdinanda Engelmüllera , kurs ornamentální kresby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1903–1909 Akademii výtvarných umění . Dostal pokyn odejít, neboť „pracoval po celý rok mimo školu a směřoval k odchylným, v rámci školy neležícím uměleckým cílům“. V letech 1909-1911 byl členem SVU Mánes. Roku 1911 vystoupil a byl spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců. Byl vojákem v první světové válce v letech 1915-1916. Od roku 1918 byl členem skupiny Tvrdošíjní, od roku 1925 byl dopisujícím členem vídeňského Hagenbundu. V letech 1921-1946 byl znovu členem SVU Mánes, v letech 1938-1939 byl předsedou. Jako teoretik a publicista přispíval články do časopisů a novin . V roce 1945 byl jmenován Národním umělcem. Dne 19. listopadu 1918 se v Praze oženil s Johannou Rychlíkovou . Jejich syn Jan Špála byl též malířem. Malířství se věnovala i Špálova švagrová Milada Špálová. V počátcích své tvorby se nechal ovlivňovat především zahraničními umělci. Pod dojmem Munchovy výstavy v roce 1905 vznikla Skica venkovského děvčete , obraz Baruše je inspirován Cézannem, Kvetoucí jabloň pak van Goghem. Následující léta bychom mohli označit za hledání osobitého stylu tvorby, v kresbách tuší si osvojoval umění fauvismu. V roce 1911 v obraze Idyla poprvé použil typickou kombinaci dvou barev: navzájem se vyvažující teplé červené a studené modré, která se v jeho tvorbě objevuje a...

Václav Soukup

Václav Soukup je český antropolog a kulturolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zaměřuje na kulturní antropologii, paleoantropologii a kulturní ekologii. Vydal řadu odborných studií a monografií, které jsou věnovány teorii kultury a dějinám antropologického myšlení. Mezi další oblasti jeho odborného zájmu patří pravěká archeologie, konkrétně problematika evoluce člověka a lidské kultury. K jeho významným vědeckým monografiím patří Dějiny sociální a kulturní antropologie , Přehled antropologických teorií kultury , Dějiny antropologie , Antropologie: teorie člověka a kultury a Prehistorie rodu Homo . Společně s českou antropoložkou a historičkou umění Barborou Půtovou realizoval mezinárodní výzkumný projekt věnovaný hledání kořenů lidské kreativity a geneze umělecké imaginace. Výsledky tohoto projektu byly publikovány společně se studiemi předních světových paleoantropologů a archeologů v knize The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind . Ve vědecké monografii Umění a kultura království Benin se zaměřil na analýzu a interpretaci dějin, umění a kultury stejnojmenného afrického království. Za knižní publikace věnované rozvoji antropologie obdržel Cenu Vojtěcha Suka na Masarykově univerzitě v Brně a Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2016 byl zvolen rektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s., kterou profiluje jako moderní vysokoškolské a vědecko-výzkumné pracoviště vychovávající odborníky v oblasti diplomacie, antropologie, veřejné správy a public relations.

Ursel Scheffler

Rodačka z Norimberku, vystudovala literaturu v Erlangenu a Mnichově. Od roku 1970 píše knihy pro děti a mládež. Vytvořila série: Kommissar Kugelblitz, Pizzabande, Üxe, Rinaldo, Hafenkrokodile, Bär, Hasenfranz, Paula, Piratenlissy und Ätze.

Toni Stemp

Tomáš Svoboda

Narozen 1968 v Brně. MUDr., lékař, zabývá se ale i vojenskou historií a vojenským opevněním.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek je český chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic. Vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Poté začal pracovat jako chirurg v Nemocnici Hořovice, v irském Dublinu a v současnosti v Nemocnici Na Františku v Praze. V roce 2010 se vydal na svou první misi pod hlavičkou organizace Lékaři bez hranic, a to na Haiti. Vrátil se tam o dva roky později, poté absolvoval dvě mise v afghánském Kundúzu. V lednu až březnu 2017 pracoval na misi v Jižním Súdánu. Vytvořil a spustil projekt pod názvem Portál uLékaře.cz, jedná se o alternativu on-line komunikace s lékaři v reálném čase.

Tom Stoppard

Sir Tom Stoppard, rodným jménem Tomáš Straussler, je britský dramatik a scenárista moravského židovského původu. Narodil se jako Tomáš Straussler v roce 1937 ve Zlíně do židovské rodiny lékaře Baťovy nemocnice. Roku 1939 se rodina před hrozbou nacistické perzekuce odstěhovala do Singapuru, kde měla Baťova firma pobočku. Po vypuknutí druhé světové války se ocitl s matkou a bratrem v Indii, kde získal anglické vzdělání. Otec jako dobrovolník britské armády zahynul při japonské invazi na bombardované lodi, a tak se Tomáš po skončení války společně s matkou, bratrem a otčímem, britským důstojníkem Kennethem Stoppardem, odstěhoval do Anglie. Od svých sedmnácti pracoval jako novinář a divadelní kritik v Bristolu, v 60. letech už psal vlastní divadelní hry. Prosadil se shakespearovskou parafrází Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, která vzbudila pozornost na Edinburském festivalu v roce 1966. Aktivně psal scénáře pro televizi, rozhlas i pro film – jeho nejznámějším počinem se zřejmě stala hra Zamilovaný Shakespeare , na jejímž základě byl v roce 1998 natočen stejnojmenný film. V 70. letech se Tom Stoppard angažoval v problematice lidských práv v zemích východního bloku a publikoval několik článků na podporu tamní disidentské scény. V roce 1977 jako člen Amnesty International navštívil bývalý Sovětský svaz a Československo, kde se setkal s Václavem Havlem. Pod záštitou Nadace Charty 77 byla v roce 1983 ve Stockholmu poprvé udělena Cena Toma Stopparda určená autorům českého původu za esejistické dílo. Do Česka se vrátil v roce 1998, kdy navštívil svůj rodný dům a setkal se s pamětníky. Stoppard je počtrvté ženatý. Má několik dětí, mj. syna , který se stal televizním a filmovým hercem. Je nositelem Řádu britského impéria, roku 1997 byl pasován královnou Alžbětou II. do rytířského stavu a roku 2000 se mu dostalo i nejvyššího osobního ocenění Order of Merit. V roce 2010, spolu s Václave...

Tom Sharpe

Tom Sharpe , vlastním jménem Thomas Ridley Sharpe, byl britský spisovatel. Mezi jeho díly převažovaly humoristické romány parodující dobu a lidské vlastnosti. Za knihu Povznesení Henryho Wilta z knižní série Wilt obdržel Velkou cenu Xaviera Fornereta za černý humor. Tom Sharpe se narodil roku 1928 v Londýně v Anglii. Své vzdělání získal v Lancing Collele a v Pembroke College v Cambridgi. Povinnou vojenskou službu absolvoval Sharpe v oddílu anglického námořnictva. V roce 1951 se odstěhoval do Jižní Afriky, kde pracoval jako sociální pracovník, později také jako učitel. V letech 1957–1961 vlastnil fotografický ateliér ve městě Pietermaritzburg. Odsud byl také v roce 1961 deportován zpět do Anglie. Během let 1963–1972 přednášel historii na College of Arts and Technology v Cambridgi. S velkým ohlasem se setkal Sharpův román Wilt z roku 1976, na který velmi dobře navázala i další dvě pokračování se stále stejným hrdinou. Celá tato trilogie byla přeložena do mnoha světových jazyků, a to včetně češtiny. Kromě této série je autorem dalších téměř dvou desítek knih, přičemž všechny jsou humoristické.

Tom Schreiter

Autor publikací z oboru síťového marketingu.

Todd Strasser

Americký spisovatel, novinář a publicista.

Tina St. John

Autorka žije na pobřeží Nové Anglie se svým manželem, který je předlohou všech jejích hrdinů a zároveň největším fanouškem. Podle autorky jsou oba na světě hlavně proto, aby se mohli starat a hýčkat dvě kočkovité šelmy.TSJ je často citovaná, chválená nebo zmiňovaná jinými, nám někdy známějšími, autorkami. Její knížky u nás začaly vydávat teprve v nedávné době hned dvě nakladatesltví. Americká autorka středověkých romancí, se už od dětství toužila stát spisovatelkou. Přání si splnila románem LORD OF VENGEANCE , dále následovaly: LADY OF VALOR , BLACK LION´S LADY , HEART OF THE HUNTER , HEART OF THE FLAME a romance WHITE LION´S LADY . Žije s manželem v Nové Anglii. * Tinina debutová knížka Lord of Venegance - česky nevyšla * Rytířská série White Lion’s Lady - Nevěsta Bílého lva Black Lion’s LADY - česky nevyšla Lady of Valor - česky nevyšla * Série o Dračím kalichu Heart of the Hunter - Srdce lovce Heart of the Flame - Srdce plamene Heart of the Dove - Holubičí srdce Heart of the Dragon - ještě nevyšla ani anglicky

Tim Sullivan

Britský filmový a televizní scenárista a režisér. Spisovatel, autor detektivek.

Tim Saunders

Britský vojenský historik.

Therese von Schwarzenberg

Rakouská lékařka, autorka autobiografie.

The Shadows

The Shadows je britská instrumentální rocková skupina, která dosáhla významných úspěchů na konci 50. a v 60. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1958 jako The Drifters, ale aby se vyhnula záměně se stejnojmennou americkou skupinou, změnila si název na The Shadows . Jsou známí především díky svému jedinečnému kytarovému zvuku a původně byli doprovodnou skupinou zpěváka Cliffa Richarda. The Shadows svými průkopnickými kytarovými postupy a styly zásadně ovlivnili vývoj britské rockové hudby.

Tereza Šefrnová

Narozena 1980. Moderátorka, studentka publicistiky, scénáristka rozhlasové reality show Odhalení.

Svetoslav Slavčev

Bulharský prozaik, autor detektivních a vědeckofantastických knih.

Svatopluk Štefl

Narozen 7.1.1950. Scénárista a dramaturg.