Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 585 záznamů

Václav Špillar
Narozen v roce 1961 v Jablonci nad Nisou. Ing., fotograf, spoluautor cestopisných publikací. Civilním povoláním strojní inženýr.
Více od autora
Peter Spác
Slovenský politolog, zaměřený na volební systémy, politické strany a slovenskou politiku.
Více od autora
Paul Spiegel
Narodil se jako syn dobytkáře ve Warendorfu v dnešním Severním Porýní - Vestfálsku. Jeho rodina se po útocích jednotek SA během Křišťálové noci roku 1938 přestěhovala do Belgie v naději, že se zachrání. Tam, ale byli její členové zatčeni a skončili v koncentračních táborech v Osvětimi a Dachau. Po osvobození se autor s matkou vrátil do rodného města. V roce 2000 se stal předsedou Ústřední rady Židů v Německu.
Více od autora
Nadězda Spatenková
PhDr. et Mgr. Naděžda Špatenková, Ph.D., MBA, roz. Kubíčková vystudovala jednooborovou psychologii a sociologii -andragogiku v profilaci na sociální práci. Působila jako sociální pracovnice v rodinné poradně, externí pracovník a odborný garant linky SOS ve Zlíně, středoškolská učitelka, ale také např. jako specialista personalistiky v eBance. V současné době je odborným asistentem na Ostravské univerzitě a na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde také vede Univerzitu třetího věku. Věnuje se lektorské činnosti a spolupracuje s řadou institucí, např. Hospicovým hnutím-Vysočina, občanským sdružením InternetPoradna.cz apod. Vzdělání: 1996 - Mgr. obor sociologie-andragogika v profilaci na sociální práci, FF UP Olomouc 1999 - Ph.D. obor sociologie ve studijním programu andragogika, FF UP Olomouc 2001 - Mgr. obor psychologie FF UP Olomouc
Více od autora
Miroslav Špaček
Narozen 25.9.1899 v Brušperku, zemřel 1974. Paed.dr., pedagog, učebnice fyziky, též pro zvláštní školy, spoluautor knihy Úděl a odkaz, překlad odborné práce z ruštiny.
Více od autora
Lenka Špinarová
Narozena 1961. MUDr., PhD., FESC, profesorka vnitřního lékařství, kardiolog. Promovala v Brně na LF MU v r. 1985. Nejprve působila na interním oddělení NsP Ivančice , od r. 1988 pracuje na I. interní kardioangiologické klinice FN u sv. Anny v Brně. Publikace z oboru genetického výzkumu v kardiologii.
Více od autora
Karel Spála
Narozen 28.1.1875 ve Velkých Čakovicích, zemřel 7.9.1953. Ing., dr.h.c., profesor nauky o pružnosti a pevnosti na Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Juraj Špitzer
Více od autora
John Spencer
John Spencer byl americký herec, který se proslavil především rolí Lea McGarryho v politickém a dramatickém seriálu stanice NBC Západní křídlo . Výkon v seriálu mu přinesl ocenění Emmy v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatickém seriálu v roce 2002 a dvě ceny Screen Actors Guild Awards v kategorii nejlepší obsazení dramatického seriálu v letech 2000 a 2001. Spencer zemřel na infarkt myokardu v nemocnici v Los Angeles.
Více od autora
Jiří Špaček
Vystudoval sociologii a následně mediální studia na Univerzitě Karlově. Pracuje v oboru komerční komunikace a webových technologií. Volný čas věnuje své přítelkyni, dále pak Ameli - fenečce dovezené až z Mexika, aktivně fotbalu a pasivně filmu... Zajímá se o společnost, média ale i filosofii nebo fyziku či neurovědu. V jeho textech je proto možné sledovat drobné poznatky nebo odkazy na různé vědní disciplíny. Napsal kdysi pár povídek, které poslal do dnes už známé literární soutěže pořádané Městskou knihovnou v Čelákovicích a pár se jich i porotcům zamlouvalo, i když asi nejcennějším bylo zvláštní ocenění od nakladatelství Argo. Novela Druhá je první knihou a prvním příběhěm sci-fi žánru, který autor kdy napsal a také vydal vlastním nákladem. Jak už to ale chodí, na psaní nemá moc času.
Více od autora
Jakob Sprenger
Jakob Sprenger byl kněz a údajný spoluautor spisu Malleus maleficarum . V sedmnácti letech byl přijat mezi dominikány. Později se stal horlivým reformátorem uvnitř řádu. V letech 1472–1488 působil jako převor konventu v Kolíně nad Rýnem. V roce 1474 zde založil největší německé Růžencové bratrstvo. Patřili do něj dokonce i císař Fridrich III. a jeho syn Maxmilián I. V Kolíně byl také v roce 1480 jmenován děkanem teologické fakulty Kolínské univerzity. Výuková místnost bývala při jeho přednáškách přeplněna posluchači. Následujícího roku byl Sprenger jmenován do pozice inkvizitora pro oblast Mohučska, Trevírska a Kolínska. K rozšíření názoru o Sprengerově spoluautorství na spisu Malleus maleficarum přispěla papežská bula Summis desiderantes affectibus papeže Inocence VIII. z roku 1484. Papež v ní Sprengera žádá, aby pomáhal Heinrichu Kramerovi v jeho práci. Všechna vydání knihy po roce 1519 už uvádějí Sprengera za Kramerova spoluautora. Odborníci nyní uvádějí, že Sprenger se o čarodějnice nezajímal a nemůže proto být spojován s jakýmkoliv čarodějnickým procesem. Jeho osobní vztah ke Kramerovi byl zatrpklý a využíval svého postavení k tomu, aby Kramerovi značně ztěžoval jeho práci i život. Někteří badatelé se tedy domnívají, že Sprengerovo spojení s Malleus maleficarum je pouze výsledkem Kramerových snah propůjčit knize co nejvíce autority. Novější výzkum však ukazuje, že i když hlavním autorem knihy byl Kramer, Sprenger se na jejím vytváření také podílel, a to minimálně tím, že do první části spisu přispěl teoretickým materiálem. V tomto článku byly použity překlady textů z článků James Sprenger na anglické Wikipedii a Jakob Sprenger na německé Wikipedii.
Více od autora
Herbert Spencer
Herbert Spencer byl klasický britský sociolog a filosof. Patří mezi zastánce tzv. „organicistického proudu“ v sociologii, jenž se vyznačuje důrazem na podobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu. Mnoho z jeho myšlenek vstoupilo do všeobecného povědomí, jen málo lidí však dnes tuší, kdo je jejich původním autorem. Herbert Spencer se narodil 27. dubna 1820 v britském městě Derby do rodiny učitele. Školu však pro své chatrné zdraví nikdy nenavštěvoval a jeho vzdělávání se věnoval zprvu jeho otec, následně strýc. Ani v dospělosti Spencer nikdy nenavštěvoval univerzitu a byl typickým samoukem. Ve čtyřicátých letech začal pracovat jako publicista, roku 1848 se stal zástupcem vydavatele časopisu Economist, kde působil až do roku 1852. V Londýně se seznámil s mnoha osobnostmi tehdejší britské vědecké elity a napsal zde též svou první práci "Social Statics" . V roce 1853 zemřel Spencerův strýc a odkázal svému synovci značné dědictví, které mu umožnilo zanechat publicistické činnosti a stát se soukromým učencem. Druhá Spencerova kniha "The Principles of Psychology" však nebyla přijata zdaleka tak vřele jako jeho prvotina. Na počátku šedesátých let Spencer zahájil snahu o vytvoření univerzálního filozofického systému, schopného zajistit společný teoretický základ lidského vědění. V rámci tohoto projektu publikoval řadu knih, jimiž se snažil pokrýt široké spektrum vědeckého poznání: Jako vědec začal být Spencer uznáván až během 70. let 19. století, ale přestože jeho věhlas nabyl celosvětového významu, ke konci života si stěžoval, že zůstal nedoceněn. Zemřel v prosinci roku 1903. Spencer ve svých úvahách navazoval jen na nemnoho předchůdců. Mezi nejvýznamnější patřil evolucionista a Spencerův přítel Thomas Huxley, který jej seznámil s myšlenkami Charlese Darwina, s nímž posléze Spencer navázal dlouholeté korespondenční styky. Spencer vědecké knihy takřka vůbec nečetl a vědomosti získával především z periodik, diskuzí s ...
Více od autora
Eugen Spálený
Vyučoval na Obchodní akademii v Turnově, pak u Bati ve Zlíně, pracoval v zahraničním obchodě. Od konce 50. let působil na Palackého univerzitě v Olomouci jako specialista na románské jazyky . Založil katedru aplikované lingvistiky, která se stala jednou z nejlepších v Evropě. Se svým kolektivem se zabýval vědeckou metodikou výuky cizích jazyků a přednášel o ní v Edinbourghu, Brémách a v Moskvě. Zasloužil se významně o rozvoj lingvistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je autorem mnoha jazykových učebnic, skript a audiovizuálních programů. Překládal z portugalštiny díla literatury portugalské i brazilské.
Více od autora
Daniel Šperl
Daniel Šperl je český fotograf, kameraman a historik. Po absolvování gymnázia studoval na Českém vysokém učení technickém, na Institutu výtvarné fotografie a na FAMU. Po roce 2000 nastoupil na FAMU do doktorského studijního programu. Strávil řadu měsíců na studijních pobytech v USA, Japonsku a Francii.
Více od autora
Bohumil Spáčil
Narozen 25. 4. 1875 ve Vémyslicích na Moravě, zemřel 5. 12. 1950. PhDr., ThDr., jezuita, teolog, profesor na papežském výchovném ústavu v Římě. Práce z oboru teologie a dějin náboženství.
Více od autora
Antonín Špale
Katolický kněz a katecheta, biblista. Publikoval vědecké studie biblické v časopise Rádce duchovní. Vedle teologie studoval i orientalistiku. Na kněze byl vysvěcen 23. 7. 1899 v Praze a působil v pražské diecézi zprvu jako kaplan , později jako katecheta. Nejdříve ve Velvarech, pak ještě před vznikem ČSR ve Slaném a to až do jeho předčasného důchodu kvůli nervové chorobě koncem dvacátých let 20. století. Jako důchodce žil počátkem třicátých let v Praze - Liboci a působil tu jako vězeňský duchovní v ženské trestnici v Řepích. Brzy se však přestěhoval do blízkosti svého rodiště, do Bechyně, kde vlastnil domek na Kozím plácku a žil tu až do své smrti.
Více od autora
The Speakers
Více od autora
Speciál
Speciál je maďarská rocková skupina, která vznikla na konci 70. let 20. století. Je známá svým významným přínosem maďarské rockové scéně v 80. letech. Hudba skupiny se vyznačuje klasickým rockovým stylem, který zahrnuje prvky blues a hard rocku. Během své kariéry se skupina Speciál těšila v Maďarsku značné popularitě a vydala řadu úspěšných alb a hitových singlů.
Více od autora
Petr Spielmann
Petr Spielmann byl český historik a teoretik umění se specializací na umění 20. století, pedagog a publicista. Pocházel z rodiny německo-židovského architekta Paula Spielmanna a české katolické matky Leopoldiny, za svobodna Formánkové, která pocházela z Brna. Oba rodiče žili v Drážďanech, kde otec pracoval pro kancelář významného funkcionalistického architekta Eislera a poté pro firmu Lossow & Kühne. Po vzniku Výmarské republiky se museli vrátit do Československa a usadili se v Ústí nad Labem. Jeho pradědeček Hermann Spielmann byl ředitelem židovského gymnázia v Boskovicích, prastrýc Max Spielmann byl významný architekt, který stavěl pražský Petschkův palác, další prastrýc Otto Spielmann byl známý herec a zpěvák v Německu, ve třicátých letech ředitel divadla v Braunschweigu. Je synovcem malíře Oskara Spielmanna . Po Mnichovské dohodě se rodiče ze Sudet přestěhovali do Brna. V roce 1942 musel otec nastoupit do transportu, ale měl štěstí, protože skončil „pouze“ v koncentračním táboře u dolu Kukla v Oslavanech a později v internaci v Pinkasově synagoze v Praze a válku přežil. Petr Spielmann se díky statečnosti své matky roku 1944 vyhnul transportu do Terezína a do osvobození žil u příbuzných v Předklášteří u Tišnova. Po válce absolvoval akademické gymnázium v Praze a v letech 1952–1957 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně dějiny umění a národopis . Diplomovou práci Počátky skupinového portrétu v českém malířství obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1957–1959 byl odborným pracovníkem a vedoucím obrazárny Muzea města Brna. V roce 1957 se Petr Spielmann oženil s Jaroslavou Valentíkovou z Uherského Hradiště, módní návrhářkou podniku Slezská tvorba a v roce 1959 se jim narodil syn Marek. Od roku 1959 pracoval v Ná...
Více od autora
Oľga Špiralová
Více od autora
Mickey Spillane
Mickey Spillane byl americký spisovatel, autor detektivních novel a příležitostný herec. Vlastním jménem Frank Morrison Spillane. Autor detektivek tzv. drsné školy, který vytvořil postavu soukromého detektiva Mika Hammera. Ve světě se jeho knih prodalo více než 230 miliónů výtisků, patřil k jedněm nejprodávanějším americkým spisovatelům. Narodil se v newyorském Brooklynu jako jedináček Johnu Josephu Spillanemu a Catherine Anne Spillaneové. Brzy po narození se rodina přestěhovala do města Elizabeth v americkém státě New Jersey, kde Spillane vyrůstal. Přezdívka Mickey, kterou Spillaneho oslovoval jeho otec, používal Spillane až po svém návratu do Brooklynu na počátku 40. let. Odmalička četl, začal psát už na střední škole , kterou navštěvoval v letech 1935–1939. Již při studiu si porůznu vydělával . V roce 1939 nastoupil na právnickou fakultu v kansaském State Teachers College , ovšem v roce 1940 ho seznámil spolubydlící Joe Gill se svým bratrem Rayem, který pracoval jako redaktor v nakladatelství Funnies, Inc. Spillane s ním začal spolupracovat jako scenárista nebo spolueditor některých sérií, mj. psal scénáře pro komiksy, a vysokou školu už nikdy nedodělal. Bezprostředně po napadení Pearl Harboru v prosinci 1941 se Spillane přihlásil do armády k letcům . V průběhu války se stal leteckým instruktorem ve městě Greenwood ve státě Mississippi, kde se seznámil se svou první manželkou Mary Ann Pearcovou, kterou si v roce 1945 vzal. Po návratu do Brooklynu spoluzaložil s bratry Gillovými komiksové nakladatelství. Aby měl mladý pár peníze na koupi domku poblíž Newburghu ve státě New York, zkusil Spillane v roce 1945 napsat knihu, kterou by nabídl nakladatelství a vydělal tím nějaké peníze. Napsal ji během devatenácti dnů , nazval ji Já, porota (I, th...
Více od autora
Lori Nelson Spielman
Lori Nelson Spielman je americká spisovatelka, známá bestselerem Seznam tajných přání , která byla přeložena zatím do 27 v 30 zemích a práva k zfilmování zakoupila společnost Fox 2000. Následovala druhá novela Sladké odpuštění a třetí A na nebi čekají hvězdy . Miluje běh, cestování a čtení, a hlavně psaní. Narodila se jako čtvrté dítě katolickému páru , absolvovala bakalířské studium na Univerzitě ve Středním Michiganu a Michiganskou státní iniverzitu a stala se řečovou terapeutkou. Pak pracovala jako domácí učitelka pro fyzicky či mentálně postižené studenty v jejich domovech či nemocnicích, což je profese hrdinky její první knihy. Psát začala až jí bylo víc než 48 - první rukopis knihy Seznam tajných přání napsala v říjnu 2009 a trvalo víc než 4 roky, než kniha vyšla. Uprostřed reklamní kampaně na knihu jí byla diagnostikována rakovina prsu. Po dvou operacích ze rakoviny zbavila. V roce 2015, po napsání druhé novely, přestala učit a stala se spisovatelkou na plný úvazek. S manželem Billem žije v Michiganu, děti nemají.
Více od autora
Kate Spencer
Americká novinářka, spisovatelka a moderátorka podcastu Forever35. Dříve vedoucí redaktorka, producentka a moderátorka ve vysílání americké hudební televizní stanice VH1 a performerka a učitelka v Upright Citizens Brigade Theatre v New Yorku a Los Angeles. Autorka článků, memoáru a románu.
Více od autora
Jo Spain
Irská autorka románů. Pracovala jako novinářka a ekonomická poradkyně v parlamentu.
Více od autora
Ivana Špičková
Ivana Špičková je česká spisovatelka historických románů. V roce 1986 absolvovala Hladnovské gymnázium v Ostravě. V Ostravě-Zábřehu pracovala pět let jako knihovnice v Domě kultury Nové Huti. Po otevření hranic odjela do USA, kde v roce 1993 absolvovala Stone Academy se zaměřením na wordprocessing a vrátila se do Česka do Prahy, kde pracovala na administrativních pozicích ve firmách Rank Xerox Ltd. a Price Waterhouse. V roce 1995 složila přijímací zkoušky na Univerzitu Quinnipiac ve státě Connecticut a vrátila se do Spojených států. Na této univerzitě získala v roce 1999 bakalářský titul v oboru mezinárodní obchod a v roku 2001 MBA se zaměřením na finance. Během studií pracovala nejprve pro Asplundh Co., servisní společnost pro energetické a teplárenské firmy, později jako finanční analytik ve firmě Veritas Credit Corporation v New Havenu. Do Česka se vrátila v roce 2001 a pokračovala v práci ve finančním oboru. Žije a pracuje v Brně.
Více od autora
Herbert Sprang
Německý autor zábavné dobrodružné literatury pro mládež. Činný okolo roku 1942-1944.
Více od autora
František Spilka
František Spilka byl český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Otec byl zahradník na panství knížete Alfreda Augusta Windischgrätze ve Štěkni. Základní hudební vzdělání získal od místního učitele Jana Jirky. Po maturitě na reálce v Písku vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Antonína Dvořáka. Po absolvování vojenské služby učil na Pivodově hudební škole a později v nově založené hudební škole Adolfa Mikeše. Na jeho doporučení studoval v Berlíně moderní intonační metody. Stal se sbormistrem pěveckého sboru Škroup a v roce 1906 řídil letní koncerty České filharmonie. Krátce vedl učitelské kvarteto Máj. V roce 1906 se stal profesorem intonace, sborového zpěvu a komorní hry na Pražské konzervatoři. V roce 1908 založil Pěvecké sdružení pražských učitelů a v roce 1912 Pěvecké sdružení pražských učitelek. S Pěveckým sdružením pražských učitelů vykonal mnoho úspěšných zájezdů do ciziny a poprvé souborně provedl sbory Bedřicha Smetany. Po vzniku Československa byl administrativním správcem konzervatoře a zasloužil se o bezproblémový přechod do nových poměrů. Stal se sbormistrem Pražského pěveckého sboru Smetana, který dovedl na vynikající úroveň. S přibývajícím věkem omezoval svou veřejnou činnost, ale ještě v letech 1940–1945 pracoval jako předseda komise pro státní zkoušky v hudbě. Po roce 1945 odešel do soukromí, odstěhoval se do jižních Čech a věnoval se skladatelské činnosti a pracím z oblasti hudební teorie.
Více od autora
Edmund Spenser
Edmund Spenser byl anglický básník a poeta laureatus, jeden z vrcholných epiků anglické renesance. Ve svém díle zachytil dobovou atmosféru v Anglii na konci 16. století a rozklad aristokratické společnosti. Pro zápal, s nímž ve svých politických pamfletech prosazoval zničení irské kultury, je považován za kontroverzní osobu britských dějin.
Více od autora
Berit Spong
Berit Gustava Frideborg Spong, se narodila 5.února 1895 v Brinken , Östergötland kraji , zemřela 14.července 1970 na farmě Tjälvesta v Örebro , byla švédská spisovatelka.
Více od autora
Benedictus de Spinoza
Baruch Spinoza byl holandský filozof židovského původu, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jedním z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha. Bento resp. Baruch de Spinoza se narodil v zámožné sefardské obchodnické rodině, která do Holandska uprchla z Portugalska. Navštěvoval nižší talmudskou školu, ale ačkoli byl mimořádně nadaný, do vyššího stupně, který byl obvykle přípravou k povolání rabína, se patrně nezapsal. Po smrti svého otce roku 1654 převzal jeho zadluženou firmu, kterou však později předal svému mladšímu bratru. Někdy po roce 1650 se setkal s protestantskými menonity a navštěvoval latinskou školu bývalého jezuity Van den Endena, kde se setkal s Druhou scholastikou a s dílem R. Descarta, které na něho udělalo velmi hluboký dojem; Maimonidovo dílo znal patrně už dříve. Roku 1655 se spřátelil se dvěma portugalskými racionalisty, kteří přijeli do Holandska, a roku 1656 se dostal do těžkého názorového konfliktu s amsterodamskou židovskou obcí, která ho 27. června slavnostně vyloučila a zakázala svým členům, aby se s ním stýkali. Spinoza žil nejspíše dále v Amsterodamu nebo v blízkém Rijnsburgu, sepsal svoji obranu, a sám pak užíval jen latinskou formu svého jména Benedikt . V letech 1658–1659 studoval v Leidenu. Kolem roku 1660 pracoval na latinském „Traktátu o nápravě rozumu“ a „Pojednání o Bohu, člověku a jeho štěstí“. Živil se broušením čoček a snad i výrobou mikroskopů a dalekohledů, která mu získala velmi dobrou pověst, stejně jako jeho filosofické názory, takže si začal dopisovat s anglickými i německými učenci. Roku 1663 uveřejnil latinské shrnutí Descartových „Principů filosofie“, roku 1669 se přestěhoval do Haagu a roku 167...
Více od autora
Bedřich Spáčil
Bedřich Spáčil byl český a československý právník, politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Bojoval v rakousko-uherské armádě. Z ní se v únoru 1918 přihlásil do Československých legií v Itálii a sloužil v nich v letech 1918–1919. Dosáhl hodnosti nadporučíka. Stal se nositelem Italského válečného kříže. Působil jako profesor finančního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zastával post náměstka ministra financí. Publikoval četné odborné studie z oboru finančního práva . V roce 1948 se podílel na pořádání výstavy 100 let českého národního života v Kroměříži konané v rámci oslav výročí zasedání říšského sněmu. Byl jmenován čestným občanem Kroměříže. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do září 1947, kdy rezignoval a nahradil ho Jaroslav Kolář. Zemřel v roce 1974 v Praze a je pohřben v čestném hrobě na kroměřížském hřbitově.
Více od autora
Antonín Špelda
Antonín Špelda byl plzeňský fyzik, hudební kritik, teoretik a pedagog. Vystudoval reálné gymnázium v Klatovech, Přírodovědeckou fakultu UK v Praze – obor matematika a fyzika a hudební vědu na Filozofické fakultě UK. Byl pedagogem na plzeňských gymnáziích a na katedře fyziky Pedagogické fakulty v Plzni. Specializoval se především na akustiku a hudební akustiku, jeho vědecké práce v tomto oboru zahrnují více než čtyřicet původních studií a vysokoškolských učebnic. Byl zakladatelem hudební historiografie Plzně, psal práce o hudebních osobnostech i hudebně topografické práce. Podílel se také na organizování hudebního života v Plzni, pracoval ve výborech Sdružení pro komorní hudbu, Plzeňského hudebního kruhu, ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, stal se také předsedou plzeňské pobočky Společnosti Antonína Dvořáka. Napsal několik tisíc hudebních kritik, medailonů a článků do deníků i odborných časopisů, vytvořil několik set tištěných výkladů k symfonickým koncertům a operním premiérám. Byl uznáván jako výborný znalec hudební problematiky Plzně, Plzeňska i celého Západočeského kraje, zpracoval řadu hesel z této oblasti do Československého hudebního slovníku osob a institucí. Je držitelem Ceny města Plzně za rok 1968.
Více od autora
Alena Špačková
Narozena 7.6.1958 v Jilemnici. Herečka, asistetka katedry praktické teologie, ekumenismu a mezilidské komunikace, práce z techniky a kultury mluveného projevu.
Více od autora
Vladimír Spousta
Narozen 29.3.1930 v Lesonicích u Moravských Budějovic, pedagog, hudebník, výtvarník a fotograf, pedagogické a hudebněvědné práce.
Více od autora
Vladimír Spáčil
Narozen 4.10.1935 v Brodku u Přerova. PhDr., archivář, práce z oboru, historické, místopisné a vlastivědné práce z olomouckého regionu.
Více od autora
Viktor Špaček
Viktor Špaček , básník a výtvarník. Studoval češtinu a dějepis na Pedagogické fakultě UK, absolvoval sochařství na VŠUP . Vystavoval na skupinových i samostatných výstavách v Čechách i v zahraničí. Publikoval sbírku básní Zmínky a případky . Jednotlivé básně vyšly francouzsky, italsky a anglicky, je zastoupený v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore . Pracuje jako knihovník.
Více od autora
Václav Šplíchal
Narozen 12.8.1932 v Bratislavě , působnost v Čechách. Doc., PhDr., CSc., historik, práce o historii dělnického a komunistického hnutí, práce o dějinách východočeského regionu a z pomezí Čech a Moravy.
Více od autora
Václav Spán
Karel Sýs maturoval roku 1964 a poté vystudoval zahraniční obchod na vysoké škole ekonomické . Od roku 1974 byl redaktorem týdeníku Tvorba, od r. 1976 vedl kulturní rubriku. Po roce 1980 začal externě spolupracovat s několika nakladatelstvími, ve kterých působil jako lektor poezie. Roku 1988 se stal zástupce šéfredaktorem literárního časopisu Kmen. V letech 1990 - 1992 redigoval erotický časopis Sextant. V roce 1993 byl redaktorem časopisu Domácí lékař.
Více od autora
Stanislav Špaček
Zlínský básník Stanislav Špaček pobyl na světě něco málo přes osmadvacet let. Narodil se v polovině července 1971 a odešel tragicky, na začátku prosince 1999. Absolvoval SEŠ, později působil jako jevištní technik ve zdejším divadle. Poprvé publikoval v roce 1988 v samizdatovém sborníku Situace. Na jaře 1990 se jeho verše objevily v publikaci Adresa Zlín, vydané Okresním kulturním střediskem. Ve stejném roce a pod stejnou hlavičkou vyšlo několik Špačkových básní v almanachu pěti zlínských autorů s názvem Šuplík. Většinu svých básní napsal autor v letech 1988–1990. Zachovaly se v podstatě v definitivní podobě a je zřejmé, že se z básní pokoušel sestavit komponovaný soubor. K psaní se znovu vrátil až v závěru života. Tyto texty však opouštěl jako nehotové skici. Vzhledem k jeho životu, který bohužel zůstal tak tragicky nedořečený, je jasné, že i jeho básně nemohou být více než kusým svědectvím. Je to však fragment nadmíru zajímavý, neboť právě v perspektivě uplynulého času poznáváme básníka velmi inspirovaného, přesného i originálního. Jeho letmé kroužení kolem motivů smrti se nakonec ukázalo být jeho skutečným osudem i volbou.
Více od autora