Výpis všech autorů

Marián Slušný

María Isabel Sánchez Vegara

Spisovatelka a editorka, autorka naučné literatury pro děti.

Marek Skřipský

Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.

M. J Summers

MJ Summers je úspěšná autorka romantických novel, pod jménem Melanie Summers píše i romantické komedie a beletrii pro ženy. Její první tři knihy přeložila EuroMedia do češtiny a slovenštiny. Od roku 2013 napsala a vydala 11 románů a tři novely. Po celém světě prodala více než čtvrt milionu výtisků. Absolvovala bakalářské studium na University of Alberta a poté pokračovala v práci v odvětví zákaznických služeb. Ve svém volnu absolvovala kurzy mediace a začala pracovat pro Kanadskou královskou policii jako mediátorka alternativního řešení sporů pro divizi „K“, až měla sporů mezi policisty dost a rozhodla se, že pro další studium konfliktů je mnohem bezpečnější mít děti . Žije v Edmontonu s manželem a třemi dětmi.

Luis Sepúlveda

Luis Sepúlveda je spisovatel, novinář, filmový režisér a politický aktivista. Od počátku sedmdesátých let byl politicky aktivní, podílel se na politice Salvadora Allendeho, se kterým se i znal. Po vojenském převratu a nástupu Pinocheta k moci byl dva a půl roku vězněn a teprve na nátlak Amnesty International byl propuštěn. Se svou rodinou žil v evropském exilu, nejdéle v Hamburku. Nyní žije ve španělském Gijónu. Zde je také zakladatelem a ředitelem Salonu iberoamerické knihy, který se koná každý rok druhý týden v květnu. Také cestoval několik let po státech Latinské Ameriky, v Ekvádoru podnikl výpravu k indiánskému kmeni Šuarů. To jej inspirovalo v pozdější tvorbě. Sepúlveda je aktivní v ochraně přírody, spolupracuje o organizací Greenpeace. Nějakou dobu strávil na jejich lodi. Tuto zkušenost převedl do své novely El mundo del fin del mundo , v níž popisuje snahy ekologů o záchranu patagonských velryb. Luis Sepúlveda vydal mnoho knih, povídek, románů i novinářských kronik. Jeho dílo je přeloženo do více než čtyřiceti jazyků. Za svoji literární a filmovou tvorbu získal mnohá mezinárodní ocenění, např. cenu Casa de Las Américas, Gabriely Mistralové za poezii, Mezinárodní cenu Grinzane Cavour, France Culture Etranger, Tigre Juan, Enno Flaiano.

Ľubica Suchalová

Slovenská ilustrátorka.

Leopold Stokowski

Leopold Stokowski byl proslulý dirigent, jehož dlouhá a slavná kariéra trvala více než sedm desetiletí. Stokowski se narodil v Londýně v roce 1882 a stal se jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších dirigentů počátku a poloviny 20. století. Proslavil se zejména díky svému spojení s Filadelfským orchestrem, který vedl v letech 1912-1941 a díky svým inovativním technikám a charismatickému vedení z něj vytvořil jeden z nejlepších orchestrů na světě.

Lenka Sakařová

Mgr., autorka pracovních sešitů pro výuku vlastivědy a přírodovědy na základní škole.

Laura Schlessinger

Psycholožka, publikace z oblasti partnerských vztahů.

Lass Small

Lass Small byla americká spisovatelka více než 60 romancí. Psala v letech 1983 až 2000.

Ladislav Šomšák

Ladislav Šomšák *03.03.1932 - †02.12.2005 Prof. L. Šomšák sa narodil 3. marca 1932 v chudobnej rodine kovoroľníka v malebnom kraji, v drevenici na samote Zahájnica neďaleko terajšej obce Nálepkovo, v tom čase Vondrišel. Napriek chudobným pomerom, v ktorých vyrastal, ho celý život charakterizovala noblesa aristokrata. Po absolvovaní ľudovej školy v rodnej obci a meštianskej školy v Gelnici sa upísal lesu. Prekrásna príroda i príklad otca a starších bratov nasmerovali jeho kroky do smrečín, ktoré ho sprevádzali celým životom. Najskôr v rokoch 1947 až 1950 pracoval ako obyčajný lesný robotník. Po absolvovaní Jednoročnej horárskej školy v Liptovskom Hrádku bol do roku 1952 vedúcim Lesníckeho oddelenia ONV v Gelnici. Jeho prirodzený intelekt a túžba po poznaní ho nasmerovali na Prípravný kurz pre vysoké školy v Jasove, kde v roku 1953 maturoval. Od roku 1953 do roku 1958 študoval biológiu na Prírodovedeckej fakulte UK. Aj vďaka svojím učiteľom, ktorých do posledných dní s úctou spomínal, doc. Májovskému, doc. Jurkovi a doc. Futákovi sa zamiloval a zostal verný svojej celoživotnej láske - botanike. Bolo preto celkom prirodzené, že ihneď po skončení štúdia začal pracovať ako asistent na vtedajšej Katedre botaniky. V roku 1963 mal riadnu habilitáciu a od 1. 5. 1964 bol ustanovený za docenta geobotaniky. Kandidátsku dizertačnú prácu obhájil v roku 1968. V roku 1983 získava vedeckú hodnosť doktora vied a v roku 1984 bol menovaný riadnym profesorom botaniky. Na Univerzite Komenského pôsobil dlhý čas v rôznych funkciách. Od roku 1962 do roku 1990 bol riaditeľom Botanickej záhrady UK a súčasne vedúcim Katedry geobotaniky - od augusta 1964 až do roku 1989. Ako vysokoškolský učiteľ bol profesor Šomšák vždy uznávaný ako vynikajúci pedagóg a kolega. Nezabudnuteľné sú jeho prednášky zamerané na geobotaniku a odvodené vedné disciplíny. Profesor Šomšák počas svojho pedagogického pôsobenia vychoval okolo dvesto diplomantov a desiatky doktorandov a kandidátov vied, ale svojimi prednáš...

Ladislav Slovák

Ladislav Slovák byl slovenský dirigent, známý mimo jiné interpretací děl Antonína Dvořáka a Dmitrije Šostakoviče. Narodil se 11. listopadu 1919 na Slovensku a významně ovlivnil dění na scéně klasické hudby, zejména ve východní Evropě. Slovákova kariéra byla úzce spjata se Slovenskou filharmonií, kde v letech 1961-1981 působil jako její šéfdirigent. Jeho působení v orchestru vedlo k četným nahrávkám a mezinárodnímu uznání.

Ladislav Skříček

Autor učebnic matematiky pro střední školy.

Ladislav Šíp

Dlouholetý hudební režisér Supraphonu, dramaturg a bývalý šéf opery Národního divadla.

Karen Schaler

Karen Schaler je americká spisovatelka, trojnásobná držitelka ceny Emmy, scenáristka, novinářka a televizní moderátorka. Je autorkou scénářů vánočních filmů pro Netflix, Hallmark a Lifetime. Napsala scénář úspěšné romantické komedie Vánoční princ pro společnost Netflix, pro stanici Hallmark pak scénář k filmu Christmas Camp, román Vánoční tábor a pokračování Svatba ve Vánočním táboře. Autorka tvrdí, že při tvorbě svého posledního románu Finding Christmas se nechala inspirovat tradicí společných rodinných her. Coby tvůrkyně a moderátorka televizního pořadu Travel Therapy navštívila více než osmašedesát zemí a představila divákům nejúchvatnější místa, která stojí za to navštívit. Tvrdí, že tyto cesty a lidé, které na nich potkává, ji podněcují k tvorbě jejích optimistických a upřímných příběhů. Pokud zrovna není na cestách, sídlí Karen Schaler v New Yorku, popřípadě navštěvuje svou rodinu ve státě Washington.

Karel Steinbach

Karel Steinbach byl český lékař. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a 5. června 1920 byl promován. Stal se z něj známý pražský porodník a gynekolog. Patřil k zakladatelům sociální medicíny. Šlo o výraznou osobnost společenského a kulturního života, mecenáše umění. Byl blízkým přítelem Ferdinanda Peroutky, Karla Čapka či Jana Masaryka. Patřil mezi Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka. Roku 1939 emigroval do USA, po skončení druhé světové války se vrátil do Československa. Do exilu odešel opět po roce 1948. Také zde pracoval jako lékař, byl aktivním členem Společnosti pro vědy a umění. S Viktorem Fischlem vydal roku 1988 knihu vzpomínek Svědek téměř stoletý. V roce 1992 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka IV. třídy in memoriam. Knižně vyšlo:

Josef Soukup

Josef Soukup byl český středoškolský profesor a autor soupisů památek Pelhřimovska a Písecka. Narodil se 25. července 1854 v Písku jako syn tamního učitele Josefa Věnceslava Soukupa, původem ze Sedlčan. Vyučoval v letech 1885-1900 na gymnáziu v Pelhřimově a pak do konce života na reálce v Praze-Malé Straně. Byl přijat za člena archeologické komise České akademie. 13. února 1886 se v pražském kostele Panny Marie Vítězné oženil s Barborou Beránkovou, dcerou pražského krejčovského mistra. Děti neměli. V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:

Josef Skružný

Narozen 15. 3. 1871 v Dolní Krči, zemřel 12. 5. 1948 v Zbraslavi. Novinář, překladatel a dramatik. Jedním z nejplodnějších humoristů počátku 20. století byl Josef Skružný . Téměř v každé jeho povídkové sbírce najdeme nějakou fantastickou či vědeckofantastickou povídku. Skružný v těchto nenáročných příbězích dociloval humorných situací bud zveličením současných jevů v blízké budoucnosti, nebo domýšlením dopadů nových vynálezů. Kromě povídky Roku 2907 vydané ve sbírce Kotrmelce načrtl momentku z rapidní budoucnosti také v povídce Ve století spěchu ze sbírky Dobrý den . Běžný provoz prodejny létajících dopravních prostředků popisuje hříčka Ve velkozávodě se vzducholoděmi . Až do nebe se dostane pomocí letadla nového typu podnikatel v povídce Sensační reklama . Aviatik, který ovládl tajemství ptačího letu, se pro hrdinku povídky Anděl stal přeludem anděla, což vedlo k založení poutního místa navštěvovaného lidmi z širokého okolí. Hloubavý vynálezce z povídky Štastný den profesora Karfiola sestrojí „ženicholapač„: na dálku ovládaný elektrický proud přichytí k lavičce párek milenců na takovou dobu, že pak dvojici nezbývá než se vzít. Josef Skružný působil v letech 1895–1930 jako redaktor Humoristických listů, kde publikoval i své povídky, shrnuté ve výše jmenovaných sbírkách. Lidové popularity dosáhl zejména díky sérii vyprávění o životem zkoušeném mládenci Venouši Dolejšovi. Vlastním nákladem vydal desítky narychlo napsaných veseloher a komediálních skečů. Podle jeho námětů bylo natočeno i několik filmů, z nichž nejzajímavější je Falešná kočička s postavou učitele, který je samozvaným odborníkem na mluvu a gesta galerky. V rukopisné pozůstalosti autora se nachází nedatovaná „fantastická pohádková hra o 5 obrazech“ Tisíc a jedna noc, tiskem zřejmě nevydaná. Orientálního sultána zde navštíví cestovatel časem z budoucnosti ...

Josef Šedivý

Josef Šedivý je český římskokatolický kněz a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Narodil se ve slovenských Košicích, oba rodiče však pocházejí z Moravské Nové Vsi. V roce 1971 se rodina přestěhovala do Teplic. Po absolvování gymnázia vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Poté v roce 1990 nastoupil do teologického konviktu v Litoměřicích a následně v roce 1991 začal studovat teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1994 vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou a po noviciátu a složení časných slibů pokračoval v přerušeném studiu. Školu dokončil v roce 1997, kdy také přijal kněžské svěcení z rukou biskupa Lobkowicze a byl ustanoven farářem ve Věteřově a administrátorem excurrendo ve farnosti Želetice. Dne 20. června 2011 byl na dobu šesti let jmenován velmistrem řádu, opatskou benedikci přijal 14. září 2011 a téhož dne se ujal úřadu. V roce 2017 bylo jeho jmenování prodlouženo na další období.

Josef Sadil

Narozen 19. 3. 1919 v Praze, zemřel 19. 1. 1971 tamtéž. Nakladatelský pracovník, astronom, publikace z oboru astronomie a přírodních věd. Podle vlastních slov příklad vědeckého „dimorfismu“, neboť byl astronomem a současně myrmekologem.

Jiřina Strmeňová

R. 1950 maturovala na gymnáziu v Bratislave, kde r. 1950 – 56 študovala na Lekárskej fakulte UK. Po štúdiách pôsobila v Bratislave: r. 1956 – 59 ako lekárka Mestského ústavu.

Jiří Suchánek

Mgr., politolog, zaměřený na bezpečnostní a strategická studia, též vojenský a regionální historik. Spoluautor a vydavatel webu věnovaného vojenskému výcvikovému prostoru Dědice a otázkám vojenství.

Jiří Šubrt

Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc., je český sociolog, autor či editor mnoha odborných publikací z tohoto oboru. Oblastí jeho zájmu je sociologická teorie, historická sociologie, problematika času, paměti a sociální změny. Od roku 1990 vyučuje na Katedře sociologie FF UK, od roku 2007 vede Pracoviště historické sociologie FHS UK.

Jiří Stodola

Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v roce 2004. Obhájil diplomovou práci zabývající se ontologickými a sémiotickými předpoklady informační vědy s názvem "Informace, komunikace a bytí". V současné době pracuje jako knihovník ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity a studuje v doktorském programu na Semináři estetiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své dizertační práci se zabývá smyslovým vnímáním uměleckého díla jako znaku skutečnosti. Zvláštní důraz klade na specifika vnímání u osob s postižením. K naplnění tohoto záměru využívá zkušeností svého pracoviště s prací s lidmi se smyslovým handicapem i zkušeností samotných smyslově handicapovaných. Zkoumá vztah uměleckých znaků k jiným znakovým systémům, především ke znakům v náboženské oblasti, a studuje rovněž působnost náboženského myšlení v české literatuře. Zaměřuje se také na problematiku knihoven pro osoby se specifickými nároky. Nadále se zabývá filosofickými aspekty informační vědy, hlavní oblastí jeho zájmu je teoretické vymezení pojmu informace v této disciplíně. Dalo by se říci, že usiluje o využití poznatků z oblasti sémiotiky, teorie komunikace, informační vědy a kognitivní psychologie pro oblast estetiky a filosofie umění.

Jiří Slavíček

Narozen 30. 7. 1942 v Praze. Spisovatel, autor detektivek a dětské literatury.

Jiří Škoda

Narozen 8. 7. 1972 v České Lípě. PhDr. Ph.D., pedagog, autor publikací z oboru didaktiky a speciální pedagogiky.

Jiří Skála

Jiří Skála je bývalý český fotbalový obránce a záložník, později trenér. V české lize hrál za FC Viktoria Plzeň, SK Slavia Praha, FK Teplice, FK Mladá Boleslav a SK Dynamo České Budějovice. Nastoupil ve 290 ligových utkáních a dal 25 gólů. V kvalifikaci Ligy mistrů UEFA nastoupil ve 2 utkáních a v Evropské lize UEFA a její kvalifikaci nastoupil v 19 utkáních a dal 1 gól. Za reprezentaci do 21 let nastoupil ve 14 utkáních. Vítěz Českého poháru 1999. Po skončení aktivní kariéry pracoval jako asistent a trenér mládeže v SK Dynamo České Budějovice a FC Viktoria Plzeň.

Jiří Šamla

Narozen 17. 9. 1913 v Brně, zemřel 14. 5. 1994. Reportér a režisér rozhlasu v Brně, esperantista, publicista, básník, autor učebnice esperanta a práce o Lázních Bělohradu. Také pěstitel citrusů a subtropiských rostlin, redaktor časopisu Citrusář a člen citrusářských spolků.

Jiří Šalamoun

Narozen 17. 4. 1935 v Praze, zemřel 31. 3. 2022. Kreslíř, grafik, ilustrátor, autor plakátů a animovaných filmů, výtvarný pedagog, básník.

Jen Sincero

Americká koučka, autorka motivačních knih, též členka rockové a punkové kapely, autorka částečně autobiografické knihy z prostředí těchto kapel.

Jelena Svitko

Jelena Svitko je zkušená ukrajinská lékařka a léčitelka, naturopatka a fytoterapeutka. V krvi jí koluje krev ukrajinských molfárů - duchovních léčitelů. Vystudovala medicínu a mikrobiologii, zabývá se přírodní léčbou. V mládí se zabývala jógou, studovala Avicennu a různá odvětví východní a západní medicíny. Pobývala v Indii, USA, Kanadě, Řecku, Slovensku, Rakousku a Izraeli, učila se u tibetských lámů a japonských léčitelů, zná jejich tajemství i zapomenuté receptury ukrajinských národních léčitelů. Pracovala ve známé newyorkské naturopatické klinice a na alergologické klinice v Kanadě. Zbavuje lidi těžkých zdravotních problémů. V současné době provozuje svou praxi v Kyjevě.

Jean Sasson

Jean Sasson je americká spisovatelka, publicistka a lektorka. Sasson vyrůstala v malém jižním městě, od dětství se zajímala o historii. Ještě jí nebylo šestnáct a již přečetla všechny knihy ve školní knihovně. V letech 1978-1980 žila v Saúdské Arábii, cestovala po celém Středním východě. Je autorkou několika bestsellerů, v nichž sugestivně vylíčila především život žen na Středním východě; její knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků. Jean Sasson v současnosti žije na jihu Spojených států, Střední východ často navštěvuje.

Jaroslava Staňková

Ing. arch. Jaroslava Staňková, PhDr. byla česká architektka, vědecká pracovnice, spisovatelka. Snažila se udělat docenturu před rokem 1989, ale tu ji zamítli neboťr nebyla členem KSČ, a po sametové revoluci se snažila o totéž. Odešla ze školy i když většina lidí, co byla zaměstnána ještě před sametovou revolucí však nadále setrvávala i přes jejich členství v KSČ, ona ale shledávala chybu ve stranickém překabátování těch, kteří dříve rozhodovali o kariéře ostatních na škole a začala podnikat jako vydavatelka a spisovatelka a za jejího působení vyšly publikace o architektuře:“ Tisíciletý vývoj architektury, 1989, Pražská architektura, významné stavby 11.století, Praha, 1992 , Architektura v proměnách tisíciletí, 1994, Praha  gotická, 2001, Hrady Čech, Moravy a Slezska, 130 známých hradů, 2006, Pražské zámky, zámečky a usedlosti, 2008.“ Působila jako vědecký pracovník na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Jaroslav Stránský

Narozen 15.1.1884 v Brně, zemřel 13.8.1973 v Londýně . JUDr., profesor trestního práva, práce z oboru, redaktor, politik, emigrant po 1948.

Jaroslav Štěpaník

Narozen v Brně.Vyučil se mechanikem,pak vystudoval psychologii, pedagogiku a občanskou výchovu.Byl poradenským psychologem a redaktorem Svobodného slova a vyučoval společenské vědy na brněnském Vysokém učení technickém. Kromě odborných a populárně naučných publikací je znám jako autor fejetonů a povídek, spolupracoval s televizí, rozhlasem, časopisy a deníky.

Jaroslav Sedláček

Narozen 1942. Doc., Ing., CSc., VŠ pedagog, vyučuje finanční účetnictví, auditing, publikace v oboru.

Jana Semelková

Jako absolventka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy chtěla být rozhlasovou komentátorkou fotbalových a hokejových zápasů. Ale také toužila celé dny si číst. Druhé přání se jí vyplnilo a od roku 1985 pracovala v různých nakladatelstvích. Prošla za tu dobu snad všemi posty : byla jazyková redaktorka, redaktorka, obchodní manažerka, manažerka Klubu mladých čtenářů, obchodní ředitelka i šéfredaktorka. Po celou svou pracovní kariéru čte knížky, a bere za to plat! Splnil se jí tak dětský sen. Největší koníček se stal jejím zaměstnáním. Nakladatelství Svoboda bylo prvním nakladatelstvím, kde pracovala, pak přišel Albatros a po něm Amulet, v nich objevila krásu dětské knihy a začala jsem se věnovat čtenářství a jeho propagaci, v Klubu mladých čtenářů se naučila psát reklamní texty a besedovat na školách a v knihovnách. Edice ČT a NAKLADATELSTVÍ XYZ byly na konci její zaměstnanecké cesty. V současné době je redaktorkou na volné noze, propagátorkou čtenářství, PR manažerkou a nakladatelkou… Díky manželovi má malé nakladatelství se zářivým jménem JaS . Ráda si čte i jen tak , poslouchá audioknihy, beseduje se čtenáři a rozmazluje manžela. Na nic jiného jí čas nezbývá. Pro Československého spisovatele napsala několik leporel na motivy klasických pohádek, připravila scénář knížky Narodilo se miminko a sestavila sborník pohádek s názvem Rozmarýnkov. V Nakladatelství XYZ jí vyšla dvě autorská leporela: Babi, kdy už přijde Ježíšek a Dědo, kdy už budou Velikonoce. Také překládá knížky ze slovenštiny .

Jan Stach

Narozen 1951, zemřel 15. 2. 2011. JUDr., Ph.D., právník, vysokoškolský pedagog, specializace na oblast kriminalistiky, publikace z oboru. Zároveň novinář, autor literatury faktu a autor detektivek a povídek s kriminální zápletkou.

Jan Solovjev

Jan Solovjev byl český sochař, malíř a ilustrátor. Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově. Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let. Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury. Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a p...

Jan Skopeček

Narozen 21. 10. 1980 v Hořovicích. Ing. et Ing., ekonom, vysokoškolský pedagog a politik.

Jan Škeřík

Autor technické literatury.

Jan Šebelka

Vystudoval dramaturgii a scenáristiku na pražské FAMU, pracoval jako závozník, dělník, vychovatel a novinář, v současnosti je editorem kulturního dvouměsíčníku Světlík, vydávaného Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, a editorem sborníku spisovatelů, badatelů, publicistů a výtvarníků Libereckého kraje Kalmanach.

Jan Schlemmer

Narozen 15.7.1904 v Praze, zemřel 3.3.1997. Ing., dr.techn., středoškolský profesor, chemik, publikace z oboru fotografie.

Jan Schinko

Narozen 9.2.1943 v Českých Budějovicích. Českobudějovický publicista a kreslíř, píše o historii vesnic a architektuře v regionu.

Ilona Schelleová

JUDr. Ilona Schelleová, Dr. Kvalifikace: • 1978 Právnická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Brně • 1978 Rigorózní zkouška a získání titulu \"JUDr.\" • 1979 Justiční zkouška • 1995 Vědecká aspirantura a získání titulu \"Dr.\" Profesní příslušnost: • 1992 - dosud Česká advokátní komora • 2003 - dosud Společnost pro rozvoj vzdělávání a vědy Doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. & JUDr. Ilona Schelleová, Dr. a JUDr. Karel Schelle, jr., LL.M. v současnosti vlastní advokátní kancelář, která patří k prestižním advokátním kancelářím s širokou oblastí činností založených na bohatých praktických a teoretických zkušenostech členů kanceláře, kteří soustavně spolupracují s řadou odborníků ze všech právních odvětví.

Herbert Slavík

Herbert Slavík je český fotograf, držitel řady tuzemských i zahraničních ocenění, autor a spoluautor řady fotografických publikací. V letech 1986 až 1990 působil jako fotoreportér pro Mladou frontu a od roku 1990 do roku 2002 působil jako vedoucí fotografického oddělení ve zmíněném deníku. Od roku 2001 se věnuje převážně fotografování portrétů, od roku 2003 je fotografem na volné noze. S manželkou Terezou Brodskou mají syna Samuela, který se narodil v roce 1996. Počátkem února 2013 fotografoval oficiální portréty prezidenta Miloše Zemana. Výstava Plzeňské ikony je volně spojena s jeho úspěšnou sérií Tváře/Faces, která byla poprvé představena nejen české veřejnosti v roce 2003 a byla doprovázena stejnojmennou fotografickou publikací. V roce 2008 vyšla publikace Tváře/Faces : CZ , která byla vydána při příležitosti českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009; soubor portrétů byl vystaven v Bruselu. V roce 2010 byla vydána publikace Hrdost a odvaha : tváře české armády – H. Slavík je autorem projektu a fotografií, autory textů jsou Barbora Potůčková a Eduard Stehlík.

Helena Šeblová

Narozena 1932 v Uherském Hradišti, zemřela 2009. Absolventka psychopedie a somatopedie. Autorka prací o alternativní léčbě, reinkarnaci a dalších oblastech speciální metafyziky. Též ilustrátorka duchovních obrazů.

Hannah M Stone

Americká lékařka, sexuoložka.

Hana Škodová

Narozena 1963. Učitelka základní školy. Autorka románů pro ženy.

Frida Skybäck

Švédská spisovatelka. Středoškolská učitelka jazyků a dějepisu. Autorka románů pro ženy.

František Sušil

František Sušil byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými . Byl aktivní v českém národním obrození. Narodil se v rodině hostinského Fabiana Sušila a jeho manželky Terezie, rozené Pospíšilové. Začal studovat u svého strýce, kaplana F. Pospíšila, gymnázium dokončil v Kroměříži a od roku 1821 studoval filosofický ústav v Brně. Zde se setkal s piaristou Františkem Kynským a kaplanem V. Žákem, kteří ho povzbudili ke studiu klasických i moderních jazyků a uvedli do literatury. Překládal klasické autory a sám psal básně. Roku 1827 byl vysvěcen na kněze, byl kaplanem v Olbramovicích a Bohuticích a roku 1837 byl povolán jako profesor Nového zákona na teologickém ústavu v Brně, kde působil až do smrti. Roku 1863 byl vyznamenán ruským Řádem sv. Anny a roku 1865 dostal čestný doktorát Vídeňské univerzity. Písně začal sbírat ještě jako student v roce 1824, první sbírku vydal roku 1835, druhou v roce 1840. Zapisoval na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí na jedno místo . Protože byl kněz, zůstaly mu některé bujarejší písně utajeny, neboť prostí lidé se ostýchali je před ním zpívat. Podle pamětníků ani on sám nedovoloval zpěvákům, aby mu rozverné písně zpívali. Snažil se nicméně věrně zachovat znění písně. Po několikerém předvedeních zapisoval zvlášť nápěv a text, který si navíc nechal ještě jednou přeříkat. Z rozsáhlého shromážděného materiálu vybral pro zveřejnění jen část, když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby v...

František Suchán

Spoluzakladatel a hlavní editor portálu Bez frází , autor textů ze sportovního prostředí.

František Štorm

František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...

František Smejkal

František Šmejkal byl výtvarný kritik, historik a teoretik umění, zaměřený na umění přelomu 19. a 20. století, meziválečnou avantgardu a současné umění. V letech 1957-1962 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , kde obhájil diplomovou práci František Muzika a později doktorskou a kandidátskou dizertaci Devětsil - vývojové proměny devětsilského modelu umění a jeho výtvarné realizace . Roku 1968 byl na stáži v Centre national d´art contemporain v Paříži a jako kurátor tam připravil výstavy Josefa Šímy v Musée national d'art moderne a Horsta Egona Kalinowského v Centre National d’Art Contemporain. Roku 1970 se mu prostřednictvím Adolfa Hoffmeistera podařilo získat šestiměsíční stipendium UNESCO ke studiu zahraničních sbírek umění. Od roku 1962 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. Když se v rámci své vědecké práce pokoušel prosadit jako téma archetypální symboliku v umění, byl roku 1979 z ÚTDU propuštěn a v letech 1979-1984 byl zaměstnán jako odborný pracovník Grafické sbírky Národní galerie v Praze. Roku 1984 se mohl vrátit ke své původní profesi a v letech 1984-1985 byl vědeckým pracovníkem, 1986-1988 samostatným vědeckým pracovníkem ÚTDU ČSAV. V době normalizace organizoval výstavy v malých a nezávislých galeriích , často mimo Prahu . Od roku 1961 byl členem teoretické sekce Svazu československých výtvarných umělců, od roku 1967 členem československé sekce AICA. V letech 1970-1971 působil jako člen výstavní komise Galerie na Karlově náměstí. Byl členem nákupních komisí a zasloužil se o budování sbírek moderního umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a Galerii moderního umění v Hradci Králové. František Šmejkal zemřel předčasně 18. prosince 1988 ve věku 51 let. Zabýval se meziválečnou avantgardou a již od své di...

Fedor Kuz'mič Sologub

Ruský spisovatel a dramatik.

Eva Štolbová

Narozena 18.2.1935 v Ústí nad Labem, zemřela 29.10.1993 v Praze. Íránistka, práce z oboru, překlady z perštiny a tádžičtiny.

Eva Schneiderová

Narozena 22. 3. 1961 v Plzni. PaedDr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku češtiny na ZŠ.

Eva Schmidt

Německá historička umění.

Emelie Schepp

Švédská scenáristka, autorka detektivního románu.

Edita Sipeky

Slovenská trenérka, autorka publikací o hubnutí.