Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1 - 60 z celkem 165 záznamů

Fráňa Šrámek
Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...
Více od autora
Pavel Šrut
Pavel Šrut byl český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962–1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko ; v letech 1971–1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Byl také autorem dobře známé knihy Lichožrouti, na které mu pomáhala ilustrátorka Galina Miklínová. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P , Framus Five , C&K Vocal, a Etc…. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem Petr Karmín. Básnické sbírky Eseje Pro děti Překlady Spolupráce na animovaných filmech Obdržel ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a čtyři nominace na Magnesii Literu . Poslední nominaci proměnil.
Více od autora
Radka Srněnská
Narozena 1974 ve Slopném. Nakladatelská redaktorka a autorka publikací z oblasti regionální turistiky. Dříve pracovala v kartografickém vydavatelství.
Více od autora
Miloslava Šroufková
Narozena 1926. PhDr., filoložka, rusistka, spoluautorka rusko-českých slovníků a učebnic ruštiny.
Více od autora
Karel Srp
Narodil se 20. února 1958. Vystudoval Dějiny umění na FF UK. Angažoval se v Jazzové sekci, kterou vedl jeho otec Karel Srp. V roce 1988 nastoupil do Galerie hl. m. Prahy; pracoval v ní jako kurátor. Od jara 2005 do jara 2007 na základě vítězství v konkurzu galerii vedl, pak jej radní Milan Richter odvolal kvůli nesouhlasu s tím, jak Srp smluvně zajistil restaurování pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. Srp se vrátil na místo kurátora. V červenci 2008 mu byla předložena výpověď. Podílel se například na těchto knihách či výstavách: Václav Boštík , Aventinská mansarda , Karel Teige , Český surrealismus 1929–1953 , Toyen , Emila Medková , Jan Zrzavý , Rudolf Kremlička , Karel Malich , Jindřich Štyrský .
Více od autora
Kamil Šrubař
Narozen 1972 ve Zlíně. Mgr., středoškolský učitel matematiky, fyziky a informatiky.
Více od autora
Antonín Šrámek
Antonín Šrámek byl český básník, architekt a spisovatel Narodil se v Moravských Knínicích jako třinácté dítě. Absolvoval průmyslovou školu, zaměstnán jako architekt. Po svých cestách do jižních krajin začal psát, natolik úspěšně, že byl zvolen předsedou Moravského kola spisovatelů. Tuto funkci zastával v podstatě až do své smrti 13. února 1972. Antonín Šrámek, byl poslední předseda Moravského kola spisovatelů, kterému jsou v encyklopedii vydané A. Kuncem r. 1946 za jeho života věnovány dvě strany. Údaje nejsou úplné. Antonín Šrámek žil 78 let mezi 3. lednem 1894 a 13. únorem 1972. Architekt, básník, malíř, romanopisec, slavofil a hlavně milovník čisté české řeči vyšel z Moravských Knínic u Tišnova, ale většinu svého života strávil v Brně. Brněnsko bylo krajem jeho předků, z nichž se mnozí vyznamenali – nejznámějším je rytíř Gabriel Schramm, který byl starostou Brna za třicetileté války. V jeho díle se odráží poetismus, zrcadlí se i v exotických sklonech a dosvědčuje to i jeho pseudonym Frank A. Boston. Nádech expresionismu se odráží v jeho scénách ze života, vitalismus ve zřejmé radosti líčení lidského těla, např. v „Dubrovníku“. Antonín Šrámek začal lyrickými básněmi „Hořící ruce“ a „Křehká kořist“ . Pokračoval pěti dobrodružnými romány pod pseudonymem a povídkou „Vězněni“ . Upozornil na sebe teprve románem z venkovského života “Bukovští“ a exotickou arabeskou „Láska z východu“ . Exotika prolíná i román „Nahajka a klas“ . Rurální prostředí se pak znovu objevuje v románu ze studentského života „Hráči s mládím“ . „Píseň a pluh“ spojuje vesnické prostředí s exotikou. Věnoval svá díla i dětem a mládeži, např. „Chlapec Huška a ti druzí“ , Dědina v květu a „Skřivánci z Velké Nivy“ . Dále i pro všechny věkové kategorie „O nezbedném Hercegovci“ , . Je autorem mnoha historických knih a knih ...
Více od autora
Jiří Šrámek
Český režisér nehudebních nahrávek a herec. Narodil se 7. července 1920 v Praze , zemřel 31. července 2004 v Praze.
Více od autora
Josef Šrejtr
Narozen 11.2.1901 v Maršově, zemřel 26.7.1968 v Praze. Ing., Dr.techn., DrSc., profesor technické mechaniky, práce z oboru.
Více od autora
České Srdce
České Srdce je česká hudební skupina známá svou tvorbou v žánru folk a country. Název kapely znamená v překladu "České srdce", což odráží její snahu vytvářet hudbu s výrazně českou příchutí a sentimentem. Na české hudební scéně působí již několik let a přispívají k bohaté hudební tapiserii této země. České Srdce si získala oddanou fanouškovskou základnu v České republice a případně i mezi česky mluvícími komunitami v zahraničí, a to díky poutavým melodiím a textům, které často rezonují s národní hrdostí a běžnými lidskými zkušenostmi.
Více od autora
Jitka Srpová
Odborně se zaměřuje na finanční řízení, finanční analýzu, strategický management, podnikatelský plán, konkurenceschopnost, malé a střední podniky. Je garantem vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze a garantem předmětů Založení a řízení malých a středních podniků, Ekonomika malých a středních podniků.
Více od autora
Arny Šrámek
Narozen roku 1964 v Ostravě. Inženýr ekonomie, zakladatel cestovní kanceláře Primatour, průvodce, cestovatel.
Více od autora
Michal Šroněk
PhDr. Michal Šroněk, CSc., historik umění a vysokoškolský pedagog, působící v Ústavu dějin umění AV ČR a na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Publikuje monografie a studie o českém barokním malířství. Věnuje se umění 16. a 17. století a české reformace, zejména s ohledem na konfesní rozměr tvorby.
Více od autora
Karol Šrámek
Více od autora
Jana Šrámková
Jana Šrámková je česká spisovatelka. Vystudovala Evangelikální teologický seminář, v roce 2009 dokončila studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii. Významně na sebe upozornila svou prvotinou, novelou Hruškadóttir , za niž sklidila pozitivní kritiku a získala za ni Cenu Jiřího Ortena. Ocenění se dočkala zvláště rafinovaná práce s kompozicí, schopnost udržet v textu zároveň několik časových vrstev a získat sílu příběhu z pnutí mezi nimi. V roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona o cestě tří přátel, plyšového žabáčka a dvou oveček, do Podkrkonoší, aby objevili továrnu na hračky, z níž Filemon, eponymní hrdina, pochází. Jana Šrámková publikuje recenze v Respektu či A2, její fejetony vycházejí v časopisech Brána, Život víry aj. Český rozhlas Plus v rámci ranního vysílání pravidelně vysílá její glosy. Je dcerou českého evangelikálního kazatele a teologa Pavla Černého. Jednou povídkou je zastoupena v antologii evropských povídek pro děti Aarhus 39
Více od autora
Jiří Srnka
Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker byl český hudební skladatel. Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby. Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů , ale i mnoha seriálům . Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory. Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb. Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.
Více od autora
Rudolf Šrámek
Rudolf Šrámek je český jazykovědec, dialektolog, přední představitel onomastiky, emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně. Působí na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Žák zejména Františka Trávníčka, Arnošta Lamprechta a Václava Machka, na jehož významném Etymologickém slovníku jazyka českého se spolupodílel. Důležitým přínosem prof. Šrámka je to, že onomastiku již považuje za plnohodnotnou lingvistickou disciplínu, nikoliv za pomocnou vědu nebo okrajový obor. Prof. Šrámek je zakladatelem Občanské iniciativy Česko / Czechia, snažící se o funkční rozlišování zeměpisného názvu ČR Česko a politického názvu ČR Česká republika . V roce 2016 mu byl udělen čestný doktorát Ostravské univerzity.
Více od autora
Jaroslava Šrejmová
Narozena 21. 5. 1948 v Dymokurech. Ekonomka, též autorka cestopisů.
Více od autora
Buco I Srđan
Chorvatské akustické duo z Dubrovníku, působící v 70. letech v bývalé Jugoslávii.
Více od autora
František Srdínko
Narozen 7.2.1830 v Kuklenách u Hradce Králové, zemřel 9.9.1912 ve Staré Boleslavi. Katolický kněz, redakční a publikační činnost v oblasti náboženské literatury.
Více od autora
Jiří Srubař
Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.
Více od autora
Jiří Srstka
Narozen 20. 12. 1958 v Praze. Doc., JUDr., divadelní ředitel, dramatik. Ředitel divadelní, literární a audiovizuální agentury DILIA.
Více od autora
R Šrámek
Více od autora
Rudolf Šrámek-Hušek
Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...
Více od autora
Vl Srbek
Více od autora
Hana Šrámková
Narozena 6.11.1964 v Rychnově nad Kněžnou. Informatička a vysokoškolská pedagožka. Práce z oboru aplikace informačních technologií a informačních systémů.
Více od autora
Vladimír Srb
Vladimír Srb byl český právník a politik. Byl starostou Prahy a poslancem Říšské rady. Narodil se 19. června 1856 v Hořicích. Otec Antonín Srb byl knihovník, matka Anna Srbová byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem Věnceslava Lužická. Sestra Marie byla operní pěvkyní. Když jeho otec v roce 1867 zemřel, rodina se přestěhovala do Prahy. Tam vystudoval akademické gymnázium a Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Během studií byl předsedou Akademického čtenářského spolku. Roku 1880 získal titul doktora práv. Poté byl advokátním koncipientem v kanceláři JUDr. Tomáše Černého, který byl tou dobou pražským starostou, a v roce 1886 si otevřel vlastní praxi ve Štěpánské ulici. Roku 1883 se oženil s hudební skladatelkou Marií Kavalierovou ze známého sklářského rodu Kavalierů. Jejich neteř Pavla Kropfová byla manželkou pražského starosty a prezidentského kancléře Přemysla Šámala. Srbovi tři synové se později dlouze soudili o sklárny po rodině Kavalierů. Jako staročech byl v roce 1889 v Praze zvolen do sboru obecních starších a o rok později i do městské rady, kde zasedal až do roku 1900. V letech 1895 až 1896 byl druhým náměstkem starosty. V prosinci 1896 byl po Čeňku Gregorovi zvolen starostou, své zvolení však nepřijal a stal se tak prvním náměstkem starosty Jana Podlipného. V únoru 1900 již svou volbu přijal a v březnu 1903 byl znovuzvolen. Po skončení druhého volebního období v únoru 1906 zůstal ve sboru obecných starších. Doba jeho starostování byla poznamenána pokračujícími spory mezi Čechy a Němci. Srb se coby představitel českého tábora snažil Prahu kulturně orientovat na Francii a Paříž místo Vídně. Jako jeden z nejvýše postavených českých volených představitelů zároveň starostenský post využíval akcím přesahujícím rámec pouhé komunální politiky. V prvním roce starostování podnikl oficiální návštěvu Paříže při příležitosti konání tamní ...
Více od autora
Anton Srholec
Slovenský římskokatolický kněz, salesián, publicista, charitativní pracovník, člen Slovenského Helsinského výboru.
Více od autora
Stevan Sremac
Stevan Sremac je jeden z srbských realistických spisovatelů. Přestože byl původem z Bačky, dlouhá léta strávil v Bělehradu a také v Niši, což jeho tvorbu značně ovlivnilo. Jako autor povídek se tématu jižního okraje Srbska často věnoval. Často při návštěvách různých míst s notesem zaznamenával, vše to, co považoval za zajímavé. Významným domácím vzorem mu byl Jakov Ignjatović, nebo Jovan Đorđević, z cizích pak například Nikolaj Vasiljevič Gogol. Na rozdíl od řady ostatních autorů začal tvořit poměrně pozdě, až po třicítce. První realistickou povídku uveřejnil v roce 1893 pod názvem Božićna pečenica , následovala řada dalších, některé se dočkaly i zfilmování . Přestože jsou jeho díla romány, on sám je nazýval zásadně povídkami a uveřejňoval postupně, po částech v různých denících. Ideově se však od řady realistických tvůrců, kteří udávali tón dobové tvorby odlišoval. Jako spisovatel, který velebil prostředí "toho starého" ostře kritizoval nové pořádky, které stále silněji hledaly v Srbsku 19. století své místo – evropská kultura, demokratizace společnosti a její otevřenost západní kultuře. Byl velmi oddán tehdejší obrenovićovské monarchii. Stal se proto ideovým oponentem Svetozara Markoviće, průkopníka levicových představ v srbském prostředí. Ve svých dílech se proto nebál poukázat na znepokojenost těch, kteří celý život prožili za turecké nadvlády z nových poměrů.
Více od autora
Vraťko Šrobár
Narozen 1. 5. 1921 v Piešťanech, zemřel 12. 2. 2001 v Pelhřimově. Novinář, spisovatel, astronom.
Více od autora
René Srdínko
René Srdínko je český mistr bojových umění , který svojí metodickou prací výrazně přispěl k rozvoji sportovního juda v bývalém Československu. Narodil se v Paříži francouzské matce a českému otci. Druhou světovou válku prožil v Londýně, kde jeho otec pracoval jako letecký mechanik. Po skončení války se s rodiči přestěhoval do Československa do Hradce Králové. Judu se věnoval od 14 let v hradecké sokolovně pod vedením Vladimíra Lorenze. Mimo vojenské služby v plzeňské Dukle v letech 1958-59 zůstal věrný hradeckému klubu po celou sportovní i trenérskou kariéru. V roce 1959 a 1960 se stal mistrem republiky ve sportovním judu. Sportovní kariéry musel zanechat ze zdravotních důvodů v roce 1963. Jako trenér se od šedesátých let postupně specializoval na prácí s mládeží. Mezi lety 1977-1983 působil u dorostenecké reprezentace jako hlavní trenér. K jeho nejznámějším žákům patřili v Hradci Králové Jaroslav Nikodým, Roman Novotný nebo Josef Nájemník. Od roku 1986 se věnoval tréninku žen, pro které byly v Hradci Králové vytvořené podmínky pro vrcholovou přípravu. Jeho nejznámější svěřenkyní byla Lenka Šindlerová. Byl u začátků sportovní kariéry Michaely Vernerové nebo Radky Štusákové. Ve spolupráci s Michalem Vachunem vytvářel od poloviny sedmdesátých let dvacátého století metodické příručky pro přípravu judistů ve vrcholovém sportu.
Více od autora
Olga Srbová
Více od autora
Jaroslav Srbek
Více od autora
Bořivoj Srba
Bořivoj Srba byl český teatrolog, divadelní historik, teoretik a kritik, dramaturg a pedagog. Vystudoval reálné gymnázium v Brně . V letech 1951–55 studoval na katedře dramaturgie a divadelní vědy JAMU v Brně. Po ukončení studií byl zaměstnán jako dramaturg Krajského divadla v Brně. V letech 1959–67 pracoval jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla v Brně. Od roku 1958 až do roku 1971 vyučoval na JAMU. V září roku 1967 založil s posluchači JAMU Divadlo Husa na provázku, zde do poloviny roku 1972 působil jako umělecký vedoucí a dramaturg. Také přispíval hned do několika periodik: Česká literatura, Divadelní revue, Divadlo, Hudební věda, Opus musicum, Slovenské divadlo, Panoráma, ROK, Svět a divadlo, Universitas, Univerzitní noviny. Zvláště významné jsou jeho příspěvky v Programu. Divadelním listu Státního divadla v Brně. Ve svém díle se věnoval především divadelní avantgardě, českému divadlu za okupace a teorii režie. V letech 1969–1990 působil v Kabinetu pro studium českého divadla ČSAV.
Více od autora
J Šrubař
Více od autora
Michal Srubjan
* 2.10.1870 Krumvíř †14.12.1908 Praha Vlastním jménem Martin Prygl. Narodil se v rodině krumvířského šafáře na statku Rovinky. Vzhledem k tomu, že odmítl studovat teologii, se rozešel s rodiči ve zlém. V Praze nedosáhl významnějšího úspěchu. Dobové prameny hovoří o tom, že v Praze „živořil, těžce ho dobíjela nouze a nemoc“. Zemřel ve všeobecné pražské nemocnici. Jedinou literární památkou jsou Slovácké obrázky, které v roce 1899 vyšly v tehdy velmi rozšířené Šimáčkově knižnici Libuše a jsou napsány v „jadrném krumvířském nářečí“.„Tiše přišel do redakcí, podal rukopis a svou zmučenou tváří více mluvil než přívalem slov…..“
Více od autora
Martina Šrámková
Martina Šrámková se jako autorka kratších textů nejdříve etablovala v žánru klasické fantasy, později rovněž napsala několik science fiction i ryze fantaskních příběhů. Za všechny jmenujme povídky Jiskřivé víno, bílý sníh , Dluhy Pana kocoura , Dům hrůzy jezdí po vesnických poutích , Svět podle Rosenfeldera či Jiný živočišný druh . V roce 2008 publikovala svou první knihu Mark Stone – Krvavé arény.
Více od autora
Zdeněk Srp
Narozen 13.5.1935 v Hradci Králové. Železniční inženýr, regionální historik, práce z historie Královéhradecka.
Více od autora
František Šrámek
František Šrámek byl český a československý politik KSČ, za normalizace místopředseda vlády, ministr stavebnictví a ministr výstavby a techniky České socialistické republiky, předseda České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a poslanec České národní rady. Vystudoval Vysokou školu politickou a sociální a od roku 1949 nastoupil do národního podniku Stavotechna Praha. V období let 1952–1957 pracoval v národním podniku Průmstav Pardubice, přičemž od roku 1957 zde byl ředitelem. V letech 1964–1969 zastával funkci ředitele n. p. Pozemní stavby Hradec Králové. Angažoval se v KSČ. Byl předsedou ZO KSČ, členem ekonomické komise Krajského výboru KSČ. Získal Řád práce, Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Řád Vítězného února. Od roku 1969 působil trvale ve vládních strukturách. V letech 1969–1970 jako náměstek ministra stavebnictví. V dubnu 1970 se ve vládě Josefa Korčáka stal ministrem stavebnictví. Post si udržel i ve druhé vládě Josefa Korčáka. V třetí vládě Josefa Korčáka se stal ministrem výstavby a techniky a toto portfolio zastával i v čtvrté vládě Josefa Korčáka až do června 1983. V červnu 1983 bylo jeho ministerstvo zrušeno a on přešel na post místopředsedy vlády a zároveň předsedy České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. V následující vládě Josefa Korčáka a Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta byl po celé její funkční období, tedy až do června 1990 jejím místopředsedou a do května 1987 i předsedou České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Dlouhodobě zasedal v České národní radě, kam byl poprvé zvolen ve volbách roku 1971 a kde obhájil křeslo ve volbách roku 1976, volbách roku 1981 a volbách roku 1986. Po sametové revoluci se před únorem 1990 vzdal mandátu v rámci procesu kooptace do ČNR. Publikoval odborné práce z oboru bytové výstavby a též časopisecké stati z oboru hudebních nástrojů a filatelie....
Více od autora