Výpis všech autorů

Patricia Reilly

Patricia Reilly Giff se narodila roku 1935 v Brooklynu v New Yorku. Je autorkou knih a učitelka. Poté, co strávila dvacet let jako učitelka na plný úvazek,začala psát. Specializující se na dětskou literatury. Nyní sídlí v Weston, Connecticut, spolu se svým manželem Jamesem a jejich třemi dětmi. "Chci vidět děti, stočené do klubíčka s knihami, zjištění povědomí o sebe jak oni objeví myšlenky jiných lidí. Chci, aby se spojení, které knihy jsou příběhy lidí, že psaní je mluvení na papíře, a chci jim psát jejich vlastní příběhy. Ráda bych své knihy stanovila, jako spojení pro ně. "

Muriel Romana

Francouzská spisovatelka.

Miroslav Rampa

Narozen 10. 4. 1929 v Mostě, zemřel 17. 3. 2006. Publicista, prozaik.

Milan Richter

Narozen 15. 3. 1952 v Kladně. Básník, vydavatel měsíčníku Ústecké ozvěny, autor regionálních publikací. Žije v Ústí nad Orlicí.

Mel Robbins

Americká televizní moderátorka a koučka.

Mark Roberts

Mark Roberts sa narodil a vyrástol v Liverpoole, kde navštevoval Univerzitu sv. Františka Xaverského. Dvadsať rokov bol učiteľom, pričom posledných trinásť rokov pracoval s deťmi s ťažkým mentálnym postihnutím. Je autorom detektívneho románu What She Saw, ktorý bol nominovaný na cenu Gold Dagger udeľovanú britskou asociáciou autorov detektívok Crime Writers’ Association . V napínavom trileri s hororovými prvkami Krvavá hmla sa prvý raz objavuje postava detektívky Eve Clayovej.

Marie Retková

Marie Retková je rozhlasová a televizní moderátorka. Známá je především jako bývalá hlasatelka Československé a později České televize. Vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě. Roku 1977 nastoupila jako hlasatelka co Československé televize, kde zůstala až do roku 2006, kdy byla pozice hlasatelek zrušena. V současnosti pracuje jako externí moderátorka v Českém rozhlase Dvojka.

Margot Ruis

Margot Ruis pochází z Vídně, nyní žije ve Waldviertelu . Pravidelně se zdržuje v Indii, kde od roku 2003 podporuje projekt sociální pomoci. V roce 1994 vyšla její první kniha Přírodní bytosti – setkání s přáteli člověka , v listopadu 2011 kniha Bytosti přírody a léčení Země – život s jiným světem . Studovala historii a naučila se několika jazykům. Odjakživa byla nadšenou cestovatelkou, poté, co se seznámila se šamanským cestováním, se jí otevřel vnitřní zrak a tedy i přístup k „neviditelným“ světům, které nás obklopují. Jejich průzkumu se již po čtvrtstoletí intenzívně věnuje. Nejprve působila jako překladatelka a astroložka s psychologickým zaměřením, stavícím do popředí lidské nitro a jeho vývoj, v roce 1990 své aktivity přesunula do sféry vzdělávání. Následovala bohatá přednášková činnost a četné semináře, vše pod souborným názvem „Příroda a spiritualita“. Tématy byla energie drahých kamenů, šamanismus, bytosti přírody, jemnohmotný člověk, léčení Země, cesty pro více než pět smyslů, východní filosofie, meditace… Těžištěm její činnosti byly semináře o přírodních bytostech, které spolu s ní vedl její muž Gerhard Kogoj. V roce 2003 dává svou práci do služeb chudých Indů; veškeré příjmy z přednášek a seminářů plynou přímo na konto sdružení DANA MUDRA – Dávající ruka – a odtud na financování sociálních projektů v Indii. Stejně tak i výnos obou jejích CD „Lieder aus der Anderswelt“ a „Das Licht in allen Dingen – Neue Lieder aus der Anderswelt“ . Rozšířila tak paletu svého působení o cestu písničkářky a zpěvačky. www.danamudra.org, ddkk

Marcia Rose

Marcia Roseová je pseudonym dvou autorek, jejichž společná kariéra začala v 70.letech. MARCIA KAMIENOVÁ se narodila 6.2.1940 v Mechanicville ve státě New York. Samostatně začala psát už počátkem 60.let, současně pracovala v agentuře pro zprostředkování autorských práv. ROSE NOVAKOVÁ se narodila 18.9.1940 v Atlantě ve státě Georgia. Autorky se seznámily jako mladé matky - obě mají dvě dcery - a začaly společně psát. Kromě románů, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků , spolupracují také s řadou prestižních časopisů, jako je např. Cosmopolitan. Jejich literární tvorba sklízí úspěchy nejen u čtenářů na celém světě, ale rovněž uznání z řad odborné kritiky. Dokonalá znalost lékařského prostředí, kde se odehrávají jejich povídky i romány, vychází z vlastních zkušeností autorek: obě totiž léta pracovaly ve velké metropolitní nemocnici v New Yorku, kde vedly a vydávaly oblíbený časopis. Pod pseudonymem Marcia Roseová vydaly romány Sestřičky, Nemocnice, Přijetí, Vše pro tatínkovu lásku, Jako matka, jako dcera a další.

Malý Radek

Luise Rinser

Luise Rinserová byla německá spisovatelka, autorka mnoha románů a povídek. Absolvovala střední školu v Mnichově, vystudovala pedagogiku a psychologii. Pracovala pak jako asistentka na několika školách v Horním Bavorsku. Seznámila se tam s reformovanými pedagogickými metodami Franze Seitze, který tak ovlivnil její způsob výuky. Během tohoto období také napsala své první povídky. Ačkoli odmítla vstoupit do NSDAP, po roce 1936 patřila k jejímu ženskému křídlu . V roce 1939 se vdala. V roce 1944 byla uvězněna poté, co ji udal nacistický „přítel" kvůli podrývání vojenské morálky. Soudní proces, který by pravděpodobně skončil trestem smrti za zradu, byl zastaven díky konci války. Otřesnou zkušenost vězeňského života popsala v Deníku z vězení , vydaném v roce 1946. Od roku 1945 do roku 1953 byla na volné noze, psala pro noviny Neue Zeitung München. V roce 1959 se přestěhovala do Říma, o šest let později do městečka Rocca di Papa v jeho blízkosti. Naposled žila v Unterhachingu u Mnichova, kde v roce 2002 zemřela. Rinserová se angažovala v politických a sociálních otázkách. Podporovala např. Willyho Brandta, protestovala proti investicím do jaderných zbraní v Německu. Stala se také ostrým kritikem katolické církve. Přesto ji však nikdy neopustila, byla rovněž akreditovanou novinářkou na druhém vatikánském koncilu. V roce 1984 ji němečtí Zelení navrhli jako kandidátku na německou prezidentku. Spolkový president Johannes Rau Rinserovou ocenil jako jeden z velkých literárních hlasů poválečného období. Jejím prvním manželem se v roce 1939 stal skladatel Horst Günther Schnell, který také byl otcem jejích dvou synů. Zemřel za 2. světové války na východní frontě. Po jeho smrti se provdala za komunistického spisovatele Klause Herrmanna; toto manželství bylo ukončeno kolem roku 1952. Jejím třetím manželem se stal skladatel Carl Orff. Brali se v roc...

Ludwig Renn

Ludwig Renn, vlastním jménem Arnold Friedrich Vieth von Golßenau byl německý spisovatel. Ludwig Renn pocházel ze saské šlechtické rodiny. V Drážďanech vystudoval gymnázium a roku 1910 vstoupil do armády. V první světové válce bojoval na západní frontě jako důstojník. Po válce byl v Drážďanech kapitánem policie a roku 1920 odmítl střílet do stávkujících dělníků během Kappova puče. Krátce na to opustil službu. V letech 1920 až 1923 studoval v Göttingenu a Mnichově právo, ekonomii a dějiny umění. Pak pracoval jako obchodník s uměním v Drážďanech a v letech 1925-1926 cestoval pěšky po jižní Evropě a Orientu. Roku 1927 ukončil na Vídeňské univerzitě studium archeologie a dějin východní Asie. Postupně začal na základě četby děl Marxe, Engelse a Lenina inklinovat k marxismu. V roce 1928 se vrátil do Německa. Vstoupil do Komunistické strany Německa a stal se také členem Rudého svazu frontových bojovníků , polovojenské skupiny v jejímž čele stál Ernst Thälmann. Brzy se stal známým díky svým protiválečným románům Krieg a Nachkrieg a v letech 1928-1932 působil jako tajemník Federace proletářských revolučních spisovatelů . Vzdal se šlechtického jména a přijal pseudonym Ludwig Renn, což bylo jméno hlavního hrdiny z románu Válka. V letech 1929-1930 podnikl dva výlety do Sovětského svazu. Roku 1933 byl po požáru Říšského sněmu na základě Rozkazu říšského prezidenta na ochranu lidu a státu, vydaného německým prezidentem Hindenburgem, zatčen a odsouzen na třicet měsíců vězení. Po propuštění roku 1935 emigroval přes Švýcarsko do Španělska a v letech 1936-1937 zde byl během španělské občanské války důstojníkem interbrigád. Po porážce španělských republikánů odjel do Anglie a pak přes USA do Mexika. Zde se pracoval jako profesor na univerzitě v Morelii a...

Luboš Rafaj

Narozen 12.5.1964 v Pelhřimově. Básník, autor písňových textů, též práce o kuriozitách a rekordech, nakladatelský redaktor a editor.

Lobsang Rampa,

Libor Rösner

Narozen 1977 v Krnově. Historik, bohemista, redaktor a jazykový korektor.

Ladislav Řezníček

Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.

Karol Rosmány

Slovenský architekt, ilustrátor, typograf a knižní grafik.

Karel Rektorys

Karel Rektorys byl český matematik, který většinu svého života působil na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Na památku jeho pedagogické činnosti uděluje stavební fakulta Medaili prof. Rektoryse, která je udělována jako nejvyšší ocenění jednotlivcům za pedagogickou činnost na této fakultě. Navíc na fakultě existuje i posluchárna prof. Karla Rektoryse. Narodil se 4. února 1923 v Písku, kde také maturoval a poté pracoval na poště. Po II. světové válce zahájil studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které dokončil v roce 1949. Poté pracoval nějaký čas ve Škodových závodech v Plzni a od roku 1954 působil na ČVUT v Praze na fakultě inženýrského stavitelství. V roce 1957 byl jmenován docentem a v roce 1964 se stal profesorem. Jeho vědecká práce byla úzce spojena s řešením praktických problémů. Účastnil se ve skupině vedené prof. Ivem Babuškou např. projektu stavby Orlické přehrady. Na počátku 70. let byl postižen působením normalizačních sil. Zemřel 10. prosince 2004. V roce 1979 obdržel Národní cenu, Zlatou Bolzanovu medaili za rozvoj matematických věd v roce 1983, Zlatou Felberovou medailí ČVUT v Praze v roce 1983. V roce 1987 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Od 1989 byl členem korespondentem ČSAV. V roce 1997 obdržel Medaili Josefa Hlávky. Jeho jméno nese planetka číslo 40 459-1999 RK 43. Byl vedoucím autorského kolektivu známé knihy Přehled užité matematiky. Je autorem publikací Variační metody v inženýrských problémech a problémech matematické fyziky, Metoda časové diskretizace a parciální diferenciální rovnice a Co je a k čemu je vyšší matematika.

Josef Růžička

Narozen 15. 10. 1880 v Rokycanech, zemřel 3. 6. 1954 v Benešově. Středoškolský profesor, autor populárních knih o historii. Též autor odborných článků z regionálních dějin a antropologie, výročních zpráv škol a muzeí.

Josef Raban

Narozen 28.11.1912 v Praze, zemřel 4.11.1986. Ing., divadelní výtvarník, scénické výpravy, redaktor, stati z oboru.

João Guimarães Rosa

João Guimarães Rosa, často jen Guimarães Rosa byl lékař a diplomat, ale především jeden z největších brazilských spisovatelů. Jeho dílo bývá považováno za syntézu modernismu a tzv. latinskoamerického magického realismu s regionalismem. Rosovy povídky a romány se téměř vždy odehrávají v prostoru divokého a odlehlého brazilského vnitrozemí, nazývaného sertão. Debutoval souborem povídek zasazených do prostředí rodného Minas Gerais Ságodlouze , proto byl zprvu chápán jako regionalista. Ve svém díle však sertão vsazuje do univerzálních souvislostí, a to jak v rovině příběhu, tak v rovině jazyka. Inovativní jazyk jeho díla byl ovlivněn jak četbou klasické světové literatury , tak regionálními dialekty a lidovou slovesností. Jména, místa a další atributy mají často symbolické a mnohoznačné významy. V roce 1956 vycházejí dvě díla, která Rosu definitivně pasovala na jednoho z velikánů brazilské literatury 20. století: Taneční soubor a Velká divočina: stezky . Za český překlad novely Burití, součásti této série, získala jeho autorka Vlasta Dufková Jungmannovu cenu .

Joanne Kathleen Rowling

Jitka Rubínová

Narozena 1. 4. 1974, žije ve Všetatech. Mgr., Ing., jednatelka a spolumajitelka společnosti Výukové programy s.r.o., která se věnuje vydávání školních učebnic. Autorka interaktivních učebnic pro základní školy.

Jiří Rathouský

Jiří Rathouský byl český typograf a grafický designér. Byl autorem jednotného vizuálního stylu pražského metra. V letech 1945–1949 studoval na PedF UK v Praze výtvarnou výchovu. Jeho studium bylo z ideologických důvodů přerušeno a absolutorium uznáno až roku 1992. Vytvořil grafickou podobu řady českých edic pro nakladatel­ství Academia, Albatros, Artia, Mladá fronta, Olympia aj. Pro edici Gama nakladatelství Odeon navrhl experimentální písmo Alphapipe . Podílel se na návrzích československých expozic na světových výstavách v belgickém Bruselu , kanadském Montrealu a japonské Ósace . Mezi lety 1970–1974 navrhl pro Dopravní podnik hl. m. Prahy písmo Metron, vizuální podobu jednotlivých stanic a celkové grafické řešení informačního systému. Vytvořil informační systém hotelů Intercontinental a Parkhotel v Praze nebo hotelu Thermal v Karlových Varech. Realizoval také řadu kulturních plakátů . Byl členem SČUG Hollar. Společně se svou ženou Dorou Novákovou stál u založení skupiny Máj a skupiny Horizont .

Jiří Rak

Jiří Rak je český historik, specializující se na období 19. století, zejména na období pozdní habsburské monarchie a fenomén českého národního obrození. Absolvoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval mj. v Národním muzeu nebo v Československém filmovém ústavu. Oženil se s historičkou Ivanou. V letech 1991 až 2017 přednášel v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci své práce se soustavně věnuje popisování mýtů, které panují v souvislosti s českými dějinami 19. století, obzvlášť v období národního uvědomění. Zabývá se historickou reflexí, interpretací dějin v proměnách času, myšlením a chováním lidí v kontextu nové doby. Na tato témata publikoval několik knih, řadu článků a konferenčních příspěvků. Je jedním z autorů stálé expozice "Za císaře pána..." Habsburkové v českých zemích, 1791–1914 na zámku ve Ctěnicích. Výstava obsahuje na 300 exponátů, mezi nimi i dvě pohyblivá dioramata. Roku 2015 mu bylo uděleno čestné členství v Koruně České .

Jenny Randles

Britská ufoložka. Autorka se narodila jako muž a v dospělosti podstoupila operaci kvůli změně pohlaví.

Jarosław Rak

Polský autor příruček o pěstování rostlin.

Jan Randák

PhDr. Jan Randák, Ph.D., působí v Ústavu českých dějin FF UK v Praze. Zabývá se především obdobím formování novodobého českého národa v první polovině 19. století, obdobím let 1848/49 v českých zemích a historickými a národními mýty české společnosti v průběhu 19. a 20. století. Je autorem monografie Kult mrtvých. Smrt a umírání v revoluci 1848, Praha 2007. Spolu s P. Kourou vydal v roce 2008 sborník Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století, společně s A. Novákem editoval v roce 2008 publikaci K čemu dnes humanitní vědy.

Horst Rieck

Německý novinář a spisovatel. Spolu s Kaiem Hermannem se podílel na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby.

Hans Reichardt

Autor dětské naučné literatury o historii.

Gisela Reutling

Německá autorka literatury žánru červené knihovny.

František Roček

Narozen 16. 4. 1955 v Liberci. Spisovatel a regionální publicista Liberecka a Ústecka, autor sci-fi.

František Ladislav Rieger

František Ladislav svobodný pán Rieger byl český politik a spoluzakladatel Národní strany. Během revolučního roku 1848 jako jeden z českých předáků a aktivní poslanec Říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži neúspěšně prosazoval liberální principy plánované rakouské ústavy a federalizaci monarchie. Do politiky se vrátil po obnově ústavnosti v roce 1860 jako hlavní spolupracovník Františka Palackého, kterého později vystřídal na pozici předsedy staročeské strany. V 60. a 70. letech 19. století zastánce politiky pasivní rezistence českých politiků ve snaze docílit státoprávních ústupků od vídeňské vlády. Od roku 1879 po obratu v české politice směrem k aktivní provládní politice poslanec vídeňské Říšské rady a předseda parlamentního Českého klubu, později člen Panské sněmovny. Od konce 80. let 19. století jeho vliv slábl společně s oslabením pozic staročeské strany v důsledku takzvaných punktací. Pocházel z rodiny mlynáře. Při křtu dostal jméno František Josef Jan. Kmotrem mu byl Josef Michal Kramář, vikář a děkan z Vysokého nad Jizerou. Vyrůstal na rodinné usedlosti s mlýnem a pilou, která patřila jeho otci. Tam si také poranil ruku, což ho poznamenalo na celý život. Jeho prvním učitelem byl semilský kaplan Karel Hušek, který jej začal učit čtení, psaní a počtům. Mladý Rieger byl velmi inteligentní a bystrý. Roku 1824 byl zapsán na školu do Vysokého nad Jizerou. Díky znalostem ho v osmi letech učitel doporučil na školu do města. Byl tedy zapsán do Šumburku, kde ho vyučoval Jan Karásek, u kterého se naučil hrát na klavír, housle a kytaru. Na konci roku složil zkoušku, která jej opravňovala ke vstupu na gymnázium. Roku 1829 nastoupil na gymnázium v Jičíně. Po druhém ročníku se měl podle přání otce vrátit domů a učit se mlynářem, ale pro chlapcovo nadání byl otec přemluven, aby ponechal syna na studiích. Ve třetím ročníku bydlel u prefekta Kudrny, který mu přidělil byt přímo v ústavní kniho...

Emlyn Rees

Britský spisovatel.

Dušan Radovič

Srbský básník, prozaik a dramatik.

Doug Richardson

Doug Richardson je autorem kritikou dobře hodnoceného thrilleru z prostředí nejvyšších politických kruhů Černý kůň. Zároveň má na kontě i několik scénářů pro akční hollywoodské thrillery, z nichž největší popularity dosáhla patrně Smrtonosná past 2.

Dan Roberts

Kanadský spisovatel, dramatik a herec.

Craig P. Russell

Claude Roy

Claude Roy – francouzský básník, spisovatel a esejista.

Christiane Rochefort

Francouzská spisovatelka.

Charles Ryan

Charles George Douglas Roberts

* 10.01.1860 † 26.11.1943 Sir Charles G.D. Roberts byl kanadský spisovatel a básník. Narodil se v New Brunswicku jako nejstarší dítě. Je označován za "otce kanadské poezie", protože sloužil jako inspirace, pro jiné spisovatele své doby. On a jeho tři bratranci byli známi jako "Komfederace básníků" Jeho bratr a sestra byli také spisovatelé.

Catherine Rider

Společný pseudonym Stephánie Eliotové a Jamese Nobla.

Carmen Reid

Carmen Reidová se narodila ve Skotsku . To může vysvětlit její celoživotní fóbii z krav a trvalý zájem o města, obchodní domy, knihy, kino a noviny. Čtyři dospívající roky strávila v internátní dívčí škole v Edinburghu . Po škole šla studovat anglickou literaturu v Londýně, byla fantastická studentka. Poté pracovala jako novinářka pro různá periodika. Lásku k literatuře v sobě živila od dětství a taky už od svých osmi let psala. Vážně se psaním začala zabývat až v osmadvaceti letech, kdy nechala práce, neboť se rozhodla mít dítě. A tehdy taky začala psát svůj první román, který po čtyřech letech, kdy byla „nevyspalá a švorc“ , konečně vyšel. V současnosti žije s manželem a dvěma dětmi ve skotském Glasgow.

Bogomil Rajnov

Značnou popularitu získaly jeho detektivní a špionážní romány – detektivky Inspektor a noc, Člověk se vrací z minulosti, Brazilská melodie; špionážní romány Pan Nikdo, Není nad špatné počasí, Requiem za jednu couru. Kromě toho byl Rajnov významným estetikem a teoretikem umění a autorem literárněvědných prací, např. Černý román nebo Masová kutura. Některé své prózy zpracoval i jako scénáře úspěšných filmů.

Andreas Riedmiller

Německý přírodovědec, fotograf.

Alfréd Rényi

Alfréd Rényi byl maďarský matematik, který pracoval v oborech kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, ale nejvíce vynikl v teorii pravděpodobnosti. Rényi se narodil v Budapešti do rodiny maďarských Židů; jeho otec Artur Rényi byl strojní inženýr a jeho matka Barbara Alexanderová byla dcerou filozofa a literárního kritika Bernáta Alexandera. Kvůli tehdy platnému protižidovskému zákonu nemohl být přijat v roce 1939 na univerzitu, ale v roce 1940 se zapsal na Budapešťskou univerzitu. Studium dokončil v roce 1944. Byl odveden na nucené práce, z kterých utekl. V roce 1947 dokončil doktorská studia na Szegedské univerzitě, pod vedením Frigyese Riesze. V roce 1946 se oženil s Katalin Schulhofovou , rovněž matematičkou. V roce 1948 se jin narodila dcera Zsuzsanna. Po krátkém působení jako profesorský asistent v Budapešti byl v roce 1949 jmenován mimořádným profesorem na Debrecínské univerzitě. V roce 1950 založil Matematický institut Maďarské akademie věd, a řídil ho až do své smrti. Nyní nese institut jeho jméno. Rozvinul dále axiomatickou teorii pravděpodobnosti Kolmogorova.

Alexandra Reinwarth

Německá spisovatelka, karikaturistka a producentka. Od roku 2000 žije ve Španělsku.

Zdeněk Roubínek

Profesionální kuchař, pracoval celý život v hotelích a restauracích a jako vedoucí na různých úsecích veřejného stravování. Byl členem krajského poradního sboru kuchařů a Společnosti pro racionální výživu. Zaváděl neustále nové kolekce výrobků jídel a je autorem několika set receptur. Každý rok se zúčastňoval kuchařských výstav a na gastronomické výstavě Ex Plzeň obdržel za výrobky správné výživy Zlatý pohár Ex Plzeň a v dalším ročníku Zlatou plaketu Ex Plzeň. Připravoval a vedl mladé kuchaře na mezinárodní kuchařské soutěži v bavorském Regensburgu.

Zdena Rydvalová

Prozaička pro mládež.

Vladimír Ruda

Narozen 1.9.1922 v Sobotce, zemřel 15.12.1990 v Liberci. Historik, archivář, práce z oboru.

Vladimír Roček

Vladimír Roček, autor publikací o obrábění.

Vladimír Remek

Vladimír Remek je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut ve vesmíru, Hrdina Československé socialistické republiky a Hrdina Sovětského svazu. Je 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, což bylo úspěchem československé kosmonautiky. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Po návratu do Československa do roku 1995 sloužil ve vojenském letectvu, naposledy jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté byl obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Rusku, dva roky obchodním radou na českém velvyslanectví v Moskvě a v letech 2004 až 2013 poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 vykonával funkci velvyslance České republiky v Rusku. Otec Jozef Remek byl Slovák, vojenský pilot, později v hodnosti generálporučíka dlouholetý velitel letectva Československé lidové armády. Matka byla Češka. Vladimír Remek dětství prožil v Českých Budějovicích, kde vychodil základní devítiletou školu a kam se kvůli babičce často vracel. Pak se rodina přestěhovala do Brna, kde chodil na střední školu a dva roky také do Klubu mladých astronomů při hvězdárně na Kraví hoře. Vojenské povolání otce rodinu přivedlo do dalšího bydliště, Čáslavi, kde byla letecká základna. Na dvanáctiletce v Čáslavi začal studovat v roce 1963, a její studium zakončil maturitou v roce 1966. Má sestry Jitku a Danu. Je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. Hovoří plynule rusky a anglicky. Remek s vyznamenáním absolvoval čtyřleté studium na Vyšším leteckém uči...

Vladimír Reis

19. január 1919, Brodzany – † 1. september 2007; bol slovenský básnik a prekladateľ. Narodil sa v remeselníckej rodine a vzdelanie získaval vo Veľkých Bieliciach, Prievidzi, v rokoch 1937 - 1939 študoval odbor slovenčina - francúzština na filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe, v rokoch 1939 - 1941 pokračoval v tomto štúdiu v Bratislave. Od roku 1941 pracoval ako stredoškolský profesor v Bratislave, v roku 1945 sa stal redaktorom denníka Pravda, v rokoch 1945 - 1952 pracoval na Ministerstve zahraničných vecí v Prahe a zároveň bol v rokoch 1945 - 1949 tiež atašé na československom veľvyslanectve v Paríži. V rokoch 1952 - 1959 bol redaktorom v časopise Život, v rokoch 1960 - 1973 zástupcom šéfredaktora vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1973 - 1987 bol šéfredaktorom časopisu Slovenské pohľady. V posledných rokoch žil v Bratislave. Svoje prvé diela uverejňoval od roku 1935 v časopisoch Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a iné; knižne debutoval v roku 1939 zbierkou Vidím všetky dni a noci. Jeho tvorba bola výrazné ovplyvnená českou básnickou avantgardou a francúzskym surrealizmom. Prevládajú v nej motívy erotiky, detstva, smrti, sna, exotiky a kozmu, nostalgie a lásky. Neskôr sa jeho tvorba prispôsobila politickým pomerom v spoločnosti a skĺzla do schematizmu. Okrem básnickej tvorby sa venoval tiež literárnokritickej a publicistickej činnosti, no taktiež prekladal najmä z francúzskej literatúry . Je autorom 19 zbierok pôvodnej poézie, 17 kníh prekladov poézie najmä z francúzštiny a ruštiny, ale aj zo španielčiny a gréčtiny a 4 kníh poézie pre deti a mládež. Spolupracoval tiež s rozhlasom, televíziou, divadlom i filmom. Jeho báseň Oheň zo zbierky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudobný skladateľ Ján Cikker ako scenár k skladbe Cantus filiorum....

Vladimír Řehák

Autor publikací z oboru vojenství.

Valentin Grigor'jevič Rasputin

Ruský spisovatel, novinář, publicista a politik.

Václav Ryska

Autor testů a pravidel pro automobilisty.

Tomáš Repka

Tomáš Řepka je bývalý profesionální český fotbalový obránce a reprezentant. Typ důrazného nekompromisního obránce, známý i disciplinárními prohřešky. V zahraničí působil v italském klubu ACF Fiorentina a anglickém West Hamu United. Pochází z malého městečka Brumov-Bylnice, kde také začal svou fotbalovou dráhu v TJ Spartak MEZ Brumov. Jeho otcem je bývalý ligový fotbalista Petr Vokáč. V patnácti letech odešel do Zlína, odkud poté přestoupil do Baníku Ostrava. Z Ostravy přestoupil do pražské Sparty. Ve Spartě hrál dvakrát, nejprve v letech 1995–1998 a poté po návratu z ciziny v letech 2006–2011. V sezoně 2006/07 získal se Spartou svůj další titul v Gambrinus lize. V následujícím ročníku 2007/08 naopak přispěl svým pověstným „blikancem“ k tomu, že Spartě ligové prvenství uniklo. Ve 28. kole byl již ve 2. minutě utkání vyloučen poté, co hodil míč do obličeje útočníkovi Brna Aleši Bestovi. Pražský klub ztratil po prohře 0:2 důležité body a i další dvě kola prohrál. 15. května 2010 rozhodl Tomáš Řepka svým gólem v posledním ligovém kole proti Teplicím o titulu pro Spartu. Ve 47. minutě po centru Igora Žofčáka hlavičkoval přesně za záda teplického brankáře Slavíka, který si na míč sáhl, ale nedokázal jej vyrazit. Sparta Praha zvítězila 1:0 a stala se šampionem. 8. července 2010 nastoupil v dresu Sparty k historicky prvnímu zápasu Českého Superpoháru, který sehrávají mistr ligy a vítěz národního poháru uplynulého ročníku. Ve 28. minutě zápasu byl za faul na plzeňského Milana Petrželu vyloučen, pražský klub i přesto dokázal oslaben o jednoho hráče zvítězit 1:0. Koncem roku 2011 ztratila Sparta zájem o jeho služby a Tomáš Řepka přestoupil v lednu 2012 do Dynama České Budějovice. Odnesl si s sebou na přilepšenou týmovou pokladnu, do níž hráči platili např. pokuty, zápisné, peníze za první starty nebo za vstřelené branky nebo i za narození dětí. V únoru 2014 v pořadu Show Jana Krause uvedl, že pokladnu dostal „na cestu“, ...

Susanne Riha

Susanne Riha je rakouská ilustrátorka a autorka naučných knih pro děti.

Steve Ross

Americký psycholog původem z Polska, autor autobiografie o přežití holokaustu v nacistických táborech.