Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 181 - 240 z celkem 5228 záznamů

Miroslav Randa
Narozen v roce 1959. Matematik a fyzik, zaměřen na astrofyziku a astronomii. Učebnice pro ZŠ.
Více od autora
Mary Renault
Mary Renaultová, vlastním jménem Eileen Mary Challansová , byla britská spisovatelka historických novel a románů. Českým čtenářům je patrně nejvíce známa z populárního dvoudílného díla o starověkem řeckém attickém králi Théseovi Býk přichází z moře a Král musí zemřít. Pocházela z lékařského prostředí, její otec byl v Londýně lékařem. Po ukončení svých studií v Oxfordu se stala zdravotní sestrou. Vzhledem ke své lesbické homosexuální orientaci se stala představitelkou britské sexuální revoluce. Po skončení 2. světové válce odjela v roce 1947 se svou životní partnerkou do Jižní Afriky. Celý život upřímně obdivovala a věřila v antické ideály demokracie a spravedlnosti, proto se také zapojila do politických hnutí, která bojovala proti tamějšímu apartheidu. Velmi ráda cestovala po celém světě, na podkladě svých cest do Řecka napsala své nejznámější populární historické novely a romány.
Více od autora
Martin Rázus
Martin Rázus byl slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista a politik a evangelický farář. Narodil se v rolnické rodině. Vzdělání získal v Liptovském Mikuláši, Kežmarku a později na teologickém semináři v Bratislavě. Působil jako evangelický farář v Modré, ale za krátkou dobu pokračoval v teologickém studiu ve skotském Edinburghu. Po jeho dokončení pokračoval v působení v Modré, později v Pribylině, kde s v roce 1913 oženil se svou manželkou Elenou, a Moravském Lieskovém. Od roku 1930 působil jako farář v Brezně. Pohřbený je v Banské Bystrici. Jako politik byl členem Slovenské národní strany a zastáncem slovenského autonomismu. V lednu roku 1920 vystoupil z SNS, která se před volbami spojila s Národní republikánskou stranou rolnickou. Zpět do SNS se vrátil, až když se v programu SNS z roku 1922 opět objevil požadavek administrativní a kulturní autonomie Slovenska. Stal se významnou osobností své strany a snažil se program strany zaměřit na sociální a hospodářské problémy své země a na prosazování národní a politické autonomie Slovenska. Od roku 1929 až do své smrti byl předsedou SNS. Jeho zásluhou a díky dohodě s Československou národní demokracií získala SNS v roce 1929 první poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, poslancem byl Rázus až do roku 1937. Pod jeho vedením začalo sbližování SNS s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou. Tyto strany spolu vytvořily takzvaný Autonomistický blok. Své první verše napsal už na základní škole, ale uveřejňovat je začal až od roku 1911. Publikoval např. v časopisech Dennica, Prúdy, Živena, Stráž na Sione či Národnie noviny. Psal poezii, prózu, ale je též autorem dvou divadelních her.
Více od autora
Marie Rozsypalová
Narozena 15. 1. 1928 v Praze, zemřela 21. 3. 2021. PhDr., zdravotní sestra, pedagožka, autorka učebnic pro obor ošetřovatelství.
Více od autora
Karel Růžička
Karel Růžička je významný český jazzový hudebník, saxofonista a skladatel, který se významně podílel na jazzové scéně v rodné zemi i na mezinárodní scéně. Růžička se narodil 6. září 1940 v Československu a jeho hudební kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž byl oceněn jeho výjimečný talent a přínos jazzové hudbě. Byl významnou osobností české jazzové komunity a sehrál důležitou roli v rozvoji moderního jazzu v zemi.
Více od autora
Karel Rataj
Botanik, pracoval v Botanickém ústavu v Praze, publikoval v odborných časopisech, zabýval se entomologií, rybami a vodními rostlinami. Na svých četných cestách sbíral tento „materiál“. V současnosti spolu se svým synem Karlem Ratajem ml. vlastní pěstírnu a prodejnu akvarijních rostlin a potřeb v Šumperku.
Více od autora
Jozef Repko
Jozef Repko byl slovenský spisovatel-prozaik a dramatik. Narodil se v rodině vojáka z povolání a své vzdělání získal v Trenčíně, později studoval v Bratislavě na Vyšší osvětové škole. V letech 1961–1962 pracoval jako učitel v Trenčianské Turné, v letech 1963–1965 pracoval v osvětovém domě v Trenčíně, v letech 1966–1967 v závodním klubu v Hornom Srní, v letech 1969–1973 byl zástupcem ředitele Domu kultury v Trenčíně. Od roku 1973 žil v Senici a věnoval se profesionálně literární tvorbě. Zemřel 8. dubna 2014 po déle trvající nemoci. Svoji literární tvorbu začal publikováním básní v roce 1959 v časopise Mladá tvorba. Od roku 1969 se začal pravidelně věnovat tvorbě rozhlasových her a dramatizacím próz pro rozhlas . V rozhlasové tvorbě se věnoval vícero tématům – sociální problematice předmnichovské první republiky, protifašistickému odboji, dávné historii slovenského národa, ale nejvíce prostoru věnoval problematice života současných dětí a mládeže. V prozaické tvorbě se – podobně jako při tvorbě rozhlasových her – věnoval hlavně dílům pro děti a mládež. Svoje díla publikoval v dětských časopisech Ohník a Slniečko, v roce 1973 debutoval románem pro mládež s tematikou protifašistického odboje Milión krokov domov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Repko na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Josef Rodr
Josef Roder je publicista, učitel vlastivědných předmětů. Josef Rodr žil převážně v Hradci Králové. Po studiích na pedagogické fakultě v Praze vyučoval v severních Čechách vlastivědné předměty. V roce 1953 se Josef Rodr začal profesionálně věnovat kulturní publicistice a literatuře faktu. Věnoval se i rozhlasovým reportážím a fejetonům. Spolupracoval s kabaretem Vesele do žní, kde se jeho přáteli stali J. R. Picek, Ivan Klíma, M. Raichl a J. Valenta. Po vstupu Varšavských vojsk do Československa v roce 1968 byla veřejná publicistika Josefa Rodra přerušena. Jeho knihy začaly opět vycházet po roce 1989.
Více od autora
Josef Raban
Narozen 28.11.1912 v Praze, zemřel 4.11.1986. Ing., divadelní výtvarník, scénické výpravy, redaktor, stati z oboru.
Více od autora
John Maddox Roberts
John Maddox Roberts, narozen 25. 6. 1947 Ohio, USA. Po opuštění vysoké školy v r. 1967 nastoupil vojenskou službu, jako zelený baret se účastnil války ve Vietnamu. Po návratu se rozhodl stát spisovatelem. První román Doubleday prodal v r. 1975 , další The Strayed Sheep of Charun byl vydán r. 1977. Je autorem desítek knih, např. úspěšné serie SPQR ze starověkého Říma, fantasy serie Stormlands a detektivky s detektivem Gabe Treloarem.
Více od autora
Jan Royt
Jan Royt je český historik umění, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy. Hlavní oblastí jeho zájmu je křesťanská ikonografie a středověké malířství. Člen Vědecké rady Národní galerie v Praze. Jeho původním zaměřením bylo zemědělství, které studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze. Dokončil v roce 1979. V letech 1979–1984 studoval na FF UK v Praze, kde obhájil rigorózní práci. V nakladatelství Odeon pracoval jako redaktor literatury o výtvarném umění. Po revoluci v roce 1989 nastoupil na Ústavu pro dějiny umění FF UK, kde byl v roce 2006 jmenován ředitelem. Roku 1997 se habilitoval na FF UK prací Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století a v roce 2004 byl jmenován profesorem. Dne 12. října 2016 mu byl udělen titul doktor věd . Kromě FF UK působí dále na KTF UK Praha , FF UJEP v Ústí nad Labem a na AVU etc. Je členem mnoha vědeckých rad a institucí . Žije v Praze s manželkou, farářkou Církve československé husitské, a dvěma syny. Vystupuje také pravidelně ve sdělovacích prostředcích. V roce 2016 získal spolu s Jiřím Kuthanem Cenu města Havlíčkův Brod za nejkrásnější knihu veletrhu - za knihu Karel IV. - císař a český král
Více od autora
Ivan Rada
Historik, dlouholetý pracovník v oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Více od autora
Ema Řezáčová
Ema Řezáčová, provdaná Voňavková , byla česká prozaička a dramatická spisovatelka, manželka českého spisovatele Václava Voňavky později Václava Řezáče. Ve svých dílech se zabývala hlavně psychologií současné moderní ženy a dále mezilidskými vztahy. Psala také prózu pro děti a mládež, divadelní hry a náměty a scénáře k filmům. V letech 1927–1930 pracovala jako redaktorka týdeníku Český svět a v poválečných letech 1945–1949 byla šéfredaktorkou Románových povídek.
Více od autora
David Rath
David Rath je český lékař, odborář a politik, bývalý ministr a krajský hejtman, roku 2019 pravomocně odsouzený za korupci při zadávání veřejných zakázek. V letech 2006 až 2013 byl poslancem zvoleným na kandidátce České strany sociálně demokratické, jejímž členem byl v letech 2006–2012; od roku 2012 působil jako bezpartijní. Předtím byl v letech 1991–1994 členem ODS a v letech 1996–1997 strany SD-LSNS. V letech 2005–2006 zastával jako nestraník úřad ministra zdravotnictví v Paroubkově vládě. V polovině 90. let zakládal Lékařský odborový klub, jehož se stal předsedou, a poté byl v období 1998–2005 dvakrát zvolen do funkce prezidenta České lékařské komory. Od listopadu 2008 do května 2012 stál jako hejtman v čele Středočeského kraje. Na mandát krajského zastupitele, a tím také hejtmana, rezignoval v souvislosti s korupční aférou. V květnu 2012 byl zadržen protikorupční policií s vysokou finanční hotovostí a spolu s dalšími zadrženými obviněn ze spáchání trestných činů. Stal se historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu. V červenci 2015 byl za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami v jedné části své korupční kauzy odsouzen k trestu odnětí svobody a propadnutí majetku. Rath se proti rozsudku odvolal, v červnu 2019 však soud jeho vinu pravomocně potvrdil. K výkonu tohoto trestu měl nastoupit do věznice na pražské Ruzyni. 7. října 2019 se však rozhodl nastoupit do věznice v Teplicích, odkud byl později stejně převezen právě do Vazební věznice Ruzyně. Středoškolské vzdělání získal v gymnáziu Nad štolou na Praze 7. Po dokončení studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1990 pracoval jako lékař-internista v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, později na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Motole. Byl šéflékařem záchranné služby Asociace samaritánů České republiky v Kralupech nad Vltavou. Působil na Interní klinice...
Více od autora
Arlen Řeháčková
Narozena 1964. Mgr., pedagožka, autorka učebnic, pracovních sešitů, metodických a didaktických materiálů pro výuku českého jazyka na ZŠ.
Více od autora
Albert Roussel
Albert Roussel byl významný francouzský skladatel, jehož dílo přešlo z období pozdního romantismu do složitějších a vyvíjejících se stylů počátku 20. století. Zpočátku sloužil u francouzského námořnictva, což ovlivnilo jeho rané skladby s exotickou a námořní tematikou. Po odchodu z námořnictva se věnoval hudbě a studoval na pařížské Schole Cantorum u Vincenta d'Indyho.
Více od autora
Zuzana Růžičková
Narozena 14.1. 1927 v Plzni, zemřela 27.9.2017 v Praze. Cembalistka, hudební pedagožka.
Více od autora
Zdeněk Ron
Zdeněk Rón byl vodohospodářský inženýr v Zemském úřadě, prozaik, dramatik, kulturní publicista a básník Podkrkonoší.
Více od autora
Vladimír Rýpar
Vladimír Rýpar byl český novinář a redaktor. Byl redaktorem časopisu Pestrý týden, který byl v roce 1945 přeměněn v časopis Svět v obrazech. V roce 1955 se stal šéfredaktorem tohoto časopisu a tuto funkci vykonával až do roku 1968. Úzce spolupracoval například s fotografem Karlem Hájkem. Redigoval obrazové publikace pro nakladatelství Orbis. V padesátých letech otiskl také své teoretické práce o novinářské fotografii. Sám rovněž fotografoval, pořídil například fotoreportáž o stavbě Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Otištěny byly i jeho fotografie ze zahraničních cest.
Více od autora
Vladimír Remeš
Vladimír Remeš je absolventem oboru filmová a televizní věda na FAMU a postgraduálního studia na FFUK se zaměřením na estetiku a uměleckou kritiku. Jeho prvotní zájem o film, literaturu a výtvarné umění se do značné míry soustředil na fotografii. Od roku 1952 pracoval střídavě v tisku a Čs. rozhlase jako redaktor, dramaturg a scénárista.
Více od autora
Tomáš Řezáč
Tomáš Řezáč byl český novinář, emigrant a agent Státní bezpečnosti s krycími jmény „Karel“, „Repo“ a „Tom“. Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové v roce 1968, po potlačení pražského jara, s manželkou emigroval z Československa do Švýcarska. Po několika letech se stal agentem 1. odboru FMV pod krycím jménem Repo. Plnil úkoly StB a přinášel zprávy z prostředí emigrantů. Po návratu do republiky v roce 1975 sehrál hlavní roli v několika propagandistických dezinformačních kampaních. Jako agent byl řízen kontrarozvědkou. Na pokyn pátého odboru KGB napsal knihu Solženicynova spirála zrady s cílem diskreditovat Alexandra Solženicyna. Při psaní využil bez vědomí autora materiály L. S. Samutina zabavené KGB. Kniha je v ruštině dostupná online, vyšla též italsky a španělsky . Rovněž vydal dezinformační stať o Václav Havlovi, zúčastnil se kampaně proti Chartě 77, která skončila soudním procesem. Napsal také několik špionážních a detektivních románů . Do ruštiny byl přeložen román Pacient dr. Paarelbecka, který vypráví historii návratu českého disidenta do socialistické vlasti. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ржезач, Томаш na ruské Wikipedii.
Více od autora
Stanislav Richter
Narozen 12. 11. 1924 v Příbrami, zemřel 27. 4. 1997 v Praze. Teoretik umění, výtvarný a divadelní kritik, publicista a redaktor. Historické publikace, turistické průvodce.
Více od autora
Simply Red
Simply Red je britská soulová a popová skupina, která vznikla v Manchesteru v roce 1985. O úspěch skupiny se po celou dobu její kariéry zasloužil její zpěvák Mick Hucknall, který je její oporou a výrazným pěveckým talentem. Simply Red Hudební styl skupiny lze popsat jako fúzi soulu, popu, reggae a jazzových vlivů. Koncem osmdesátých a v devadesátých letech dosáhli významného komerčního úspěchu s hity jako "Holding Back the Years" a "If You Don't Know Me by Now", které se oba dostaly na první místo v žebříčku Billboard Hot 100. V roce 1990 se kapela stala nejúspěšnější skupinou na světě.
Více od autora
Patrick Robinson
Patrick Robinson je známý britský novinář a romanopisec. Po prvních odborných publikacích se začal věnovat thrillerům z námořního prostředí, v nichž líčí krizové momenty světové politiky z počátku 21. století, a získal jimi světovou proslulost.
Více od autora
Ota Rambousek
Ota Rambousek byl americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudním procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci odešel podruhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR. Zemřel 3. června 2010.
Více od autora
Miloslav Ransdorf
Miloslav Ransdorf byl český komunistický politik, filozof a historik. Od roku 2004 do své smrti vykonával mandát poslance Evropského parlamentu. V letech 1996–2004 zasedal v dolní komoře českého parlamentu. Mezi roky 1990–1992 působil jako poslanec Federálního shromáždění. Během veřejného života byl spojen s několika kontroverzemi, které vzbudily mediální zájem. Naposledy se jednalo o zadržení ve švýcarské bance v souvislosti s podezřením z majetkového trestného činu, které se však později nepotvrdilo – dle médií bylo dokonce v této věci později zúčastněným švýcarskými úřady přiznáno odškodné. Miloslav Ransdorf byl ženatý, a jeho dcera Aneta se narodila v roce 1990. V roce 1977 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie a filosofie. Titul PhDr. získal roku 1978 , titul CSc. v roce 1982 . V letech 1984 až 1992 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. V médiích se různě objevovaly informace o jeho širokých jazykových schopnostech, na přímý dotaz sám veřejně odpověděl, že na různé úrovni ovládá angličtinu, němčinu, nizozemštinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu, polštinu, srbochorvatštinu, bulharštinu, maďarštinu, finštinu a některé další jazyky, přičemž uváděl, že státní jazykové zkoušky má z němčiny a ruštiny; jako svůj koníček pak označil čtení ve staré řečtině a hebrejštině. Po sametové revoluci se zapojil aktivně do politiky. Byl členem Demokratického fóra komunistů, reformní skupiny v KSČ, která prosazovala široké změny ve fungování a programu komunistické strany v důsledku politických změn po listopadu 1989. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR za KSČ , která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jej...
Více od autora
Martin Rychlík
Martin Rychlík je český etnolog, historik kultury a vědecký novinář. Autor knih o dějinách tetování či vlasů. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s magisterskou a rigorózní prací na téma tetování a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – EBM . V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK . Na tomto Ústavu také do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ obhájil na Katedře teorie kultury FF UK , kde přednášel i etnologii kulturních areálů . V roce 2009 absolvoval stipendijní stáž na University of Tokyo zaměřenou na komunikaci vědy u profesora Osamy Sakury v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři , posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér . Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice jako jeden ze zakládajících redaktorů, přičemž obsáhle referoval o dění na MŠMT za ministra Josefa Dobeše . Od roku 2013 psal pro tištěné Lidové noviny , kde vydal dle údajů v databázi Newton přes 1500 článků. Od října 2019 působí v médiích UK. ( Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Napsal několik studií o vlasech, například v časopisech Vesmír, Anthropologia Integra či Culturologia. Uspořádal také několik výstav k dějinám tetování: v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Od roku 2009 je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF. Do roku 2019 byl členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd....
Více od autora
Leonard Q Ross
Více od autora
Jurij Borisovič Rumer
Юрий Борисович Румер, na Západě známý jako Georg Rumer, byl ruský fyzik. V 30. letech pracoval v Gotinkách, kde se seznámil s mnoha fyzika a matematiky, jako byli Einstein, Hilbert, Born, von Neumann, Landau a Gamow. V roce 1932 spolu s Edwardem Tellerem a Hermannem Weylem napsal důležitou práci o teorii VB. Pracoval i na Einsteinově teorii jednotného pole.
Více od autora
Jody Revenson
Americká filmová publicistika, scenáristika, editorka a autorka komiksů.
Více od autora
Jiří Rathouský
Jiří Rathouský byl český typograf a grafický designér. Byl autorem jednotného vizuálního stylu pražského metra. V letech 1945–1949 studoval na PedF UK v Praze výtvarnou výchovu. Jeho studium bylo z ideologických důvodů přerušeno a absolutorium uznáno až roku 1992. Vytvořil grafickou podobu řady českých edic pro nakladatelství Academia, Albatros, Artia, Mladá fronta, Olympia aj. Pro edici Gama nakladatelství Odeon navrhl experimentální písmo Alphapipe . Podílel se na návrzích československých expozic na světových výstavách v belgickém Bruselu , kanadském Montrealu a japonské Ósace . Mezi lety 1970–1974 navrhl pro Dopravní podnik hl. m. Prahy písmo Metron, vizuální podobu jednotlivých stanic a celkové grafické řešení informačního systému. Vytvořil informační systém hotelů Intercontinental a Parkhotel v Praze nebo hotelu Thermal v Karlových Varech. Realizoval také řadu kulturních plakátů . Byl členem SČUG Hollar. Společně se svou ženou Dorou Novákovou stál u založení skupiny Máj a skupiny Horizont .
Více od autora
Jaromír Říha
Narozen 23.7.1961 v Hodoníně. Inženýr vodohospodářských staveb a vodního hospodářství.
Více od autora
František Ruth
František Ruth byl český spisovatel, překladatel, učitel a filolog, známý především jako autor třídílné Kroniky královské Prahy. Narodil v obci Zbraslavice poblíž Kutné Hory, v rodině krejčovského mistra Václav Rutha a jeho manželky Josefy, rozené Krupičkové. V Kutné Hoře absolvoval gymnázium a pokračoval studiem klasické filologie a dějepisu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1875-78 učil jako suplent na gymnáziu v Klatovech, v letech 1878-80 v Písku, tam se oženil a po státních zkouškách byl v září 1880 jmenován řádným profesorem na nižšém gymnáziu v Čáslavi. V květnu 1896 byl jmenován profesorem reálného gymnázia v Praze v Žitné ulici, kde učil do roku 1903, a zároveň na soukromém ústavu pro vzdělání učitelek u sv. Anny při kongregaci chudých školských sester. . V letech 1903-1905 byl ředitelem gymnázia v Roudnici nad Labem. Roku 1906 byl s titulem c. k. vládního školního rady jmenován ředitelem vyššího gymnázia v Hradci Králové. V říjnu 1910 obdržel zdravotní dovolenou a roku 1911 odešel do penze, kterou trávil v Praze. Zemřel na mozkovou mrtvici. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze . V době svého čáslavského působení se dne 30. října 1880 v Písku oženil s Hermínou Merglovou , se kterou měl tři děti: syna Františka , který v letech 1902–1907 absolvoval studium na právnické fakultě UK a byl promován doktorem práv a dcery Hermínu a Hedviku . Jako spisovatel osvětové literatury od počátku učitelské dráhy příspíval do různých časopisů posvětovými, kulturně historickými a naučnými články pro děti a mládež. Vydal kolem 150 titulů divadelních her pro dětská divadla, nejvíce v nakladatelstvích Rudolfa Štorcha a u Jana Otty. Také jako pragensista a popularizátor antické literatury byl ve své době velmi populární. Po celou dobu pedag...
Více od autora
Enja Rúčková
Eva sa narodila v roku 1983 a zahorela pre písané slovo už v rannej puberte. Odvtedy ju prenasleduje túžba zvečniť svoju predstavivosť a myšlienky. Je vydatá, má dve deti, žije na Liptove. Enja je prezývka, ktorou ju doteraz volá moja najbližšia rodina. Dôvod, prečo ju zverejnila, je jednoduchý. Nosí manželovo priezvisko, takže chcela, aby aspoň v jej krstnom mene bolo niečo naozaj osobné, čo patrí iba jej. Slovenská kráľovná dievčenských románov.
Více od autora
Chris Riddell
Chris Riddell je ilustrátor a příležitostný spisovatel dětské literatury, u kterého se už od dětství začal projevovat jeho výtvarný talent. Dvakrát získal Kate Greenaway Medal a Nestlé Smarties Book Prize dokonce sedmkrát. Jeho nejznámější prací jsou knihy ze série Kroniky Světakraje, které nejen ilustroval, ale také se na nich podílel jako spoluautor. Mezi další významnou část jeho díla patří práce v novinách. Dříve to byly ilustrace a někdy i obálky pro The Economist a nyní politické komiksy, které píše pro britský týdeník The Observer.
Více od autora
Božena Rotterová
Prozaička, autorka psychologických povídek, novel a románů věnovaných problematice soudobé mládeže. Narodila se 28. února 1921 ve Zbraslavi. Její dívčí jméno bylo Svobodová. Studovala na měšťanské škole a poté pracovala jako dělnice, kancelářská praktikantka a zároveň studovala na večerním gymnáziu v Praze, kde roku 1940 odmaturovala. Pro její ilegální práce na počátku okupace byla roku 1941 zatčena a vězněna v Praze, v Norimberku a v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Po návratu do vlasti byla kulturní referentkou a redaktorkou ve Svazu národní revoluce a to mezi léty 1945-49. V téže době studovala na filozofické fakultě UK, kde absolvovala obor psychologie a sociologie. Doktorát získala roku 1949. V letech 1953-59 pracovala jako středoškolská profesorka na střední ekonomické škole a jako ředitelka na střední škole v Praze. Od roku 1959 působila na katedře pedagogiky filozofické fakulty UK a od roku 1968 jako docentka. Zemřela 12. listopadu 1980 v Praze. Literárně začala tvořit již před válkou. Pravidelně publikovala od 50. let v časopisech a novinách: Učitelské noviny, Pedagogika, Vychovatel, Socialistická škola, Vlasta, Host do domu, Literární měsíčník a mnoho dalších.
Více od autora
Antonín Rezek
Antonín Rezek byl český historik, který se specializoval především na dějiny raného novověku a dějiny náboženských hnutí. V letech 1900–1903 působil též jako ministr rakouské vlády pro české záležitosti, v letech 1905–1906 jako poslanec Sněmu království Českého. Antonín Rezek se narodil 13. ledna 1853 v Jindřichově Hradci. Byl třetím dítětem vyučeného hodináře a uznávané kapacity ve svém oboru Martina Rezka a Kateřiny rozené Vacíkové. Roku 1859 nastoupil malý Antonín do místní školy a roku 1863 na gymnázium, kde byla jako vyučovací jazyk vedle němčiny povolena nedlouho předtím i čeština. Na gymnáziu studoval s půlletým přerušením studia, když se nepohodl se svým profesorem, do roku 1872. Již za svých gymnaziálních studií navázal kontakty s jindřichohradeckými zámeckými archiváři a pomáhal jim v opisování listin černínského archivu. Roku 1872 složil úspěšně maturitní zkoušku. Na doporučení archiváře Františka Tischera se Antonín Rezek vydal studovat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu do Prahy. Jindřichohradecký archivář Tischer zasáhl podstatně do života Antonína Rezka ještě jednou, když mu zajistil možnost působit po boku historika a archiváře Josefa Emlera, kterému Rezek pomáhal s opisováním listin do Emlerových Regest. Tím byl Antonín Rezek zbaven finančních problémů a bylo mu umožněno nabýt zkušenosti při práci s uznávaným historikem. Na univerzitě se Rezek zapojil do činnosti studentského Historického klubu, v němž se zasazoval o založení studentského historického časopisu – ale bezvýsledně. V době Rezkových studií působili na univerzitě Otto Hirschfeld, Josef Emler, Antonín Gindely a Václav Vladivoj Tomek, s nímž Rezek později navázal velmi blízký vztah. V roce 1873 krátce působil jako redaktor Národních listů, a roku 1875 nastoupil do Musea království Českého na pozici asistenta – sice bez nároku na plat, ale s vyhlídkou, že mu bude časem za jeho důkladnou práci v muzejním arch...
Více od autora
Alena Rakoušová
Narozena 15.7.1977 v Rakovníku. Mgr., pedagožka, práce z didaktiky vzdělávání na 1. stupni ZŠ, též integrované pracovní sešity pro žáky.
Více od autora
Stanislav Reiniš
Absolvent učitelského ústavu v Praze. Po studiích učil na několika místech v okolí Prahy, např. v Holubicích, Tursku, Řevnicích a posléze v Praze. Ve svých prozách zobrazoval vesměs přírodu Povltaví a brdských lesů. - Autor loveckých příhod Lovcův svět, Z lovů na Slovensku, Na lov a příběhů jednotlivých zvířat, např. osudů jezevčice v knize Poustevnice z Humenské, próz situovaných do minulého století, např. Poslední výstřely ad.
Více od autora
Paul Robeson
Paul Robeson byl americký basbarytonista, herec a bojovník za občanská práva, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 20. do 60. let 20. století. Byl známý svým hlubokým, zvučným hlasem a vystupováním v koncertních sálech i na broadwayských scénách. Robesonův repertoár zahrnoval celou řadu stylů od tradičních spirituálů až po klasickou hudbu a proslul zejména silným podáním písní jako "Ol' Man River" z muzikálu "Show Boat".
Více od autora
Ottorino Respighi
Ottorino Respighi byl italský skladatel, muzikolog a dirigent, proslulý svými symfonickými básněmi a schopností začlenit vlivy staré hudby do moderního orchestrálního idiomu. Respighi se narodil 9. července 1879 v italské Bologni, studoval hudbu na Liceo Musicale v Bologni a v kompozici se dále vzdělával pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova v Rusku. Jeho kariéra vzkvétala na počátku 20. století a jeho pověst se upevnila díky dílům evokujícím bohaté kulturní dědictví Itálie.
Více od autora
Lydie Romanská
Lydie Romanská je česká básnířka, prozaička a sbormistryně; členka Obce spisovatelů ; předsedkyně ostravského střediska Obce spisovatelů ; členka Rady Obce spisovatelů ČR , od r. 2012 první místopředsedkyní Rady OSČR a členka Českého centra Mezinárodního PEN klubu . Od roku 2017 je mimořádnou členkou Spolku slovenských spisovatel'ov. Vystudovala učitelství a obor hudební výchova na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity, kde také obhájila rigorózní práci z hudební teorie . Vyučovala na ostravských základních školách . Roku 1987 se provdala po dlouholetém vztahu za hudebního skladatele Dobroslava Lidmilu a poskytla mnohé své verše jako texty k jeho vokálním skladbám: kantátám, malým dětským operám, cyklům písní pro děti aj. V letech 1992 až 2012 byla ředitelkou Základní umělecké školy Dobroslava Lidmily v Ostravě-Svinově. Jako sbormistryně a dirigentka vedla řadu sborových těles, organizovala koncerty vokální hudby, s dětským pěveckým sborem Cantabo Svinov CZ koncertovala spolu s manželem téměř ve všech zemích střední Evropy. V místě bydliště pořádala literární besedy a autorská čtení. Jejími hosty byli spisovatelé Blanka Kubešová, Eva Kotarbová, Helena Lisická, Petr Musílek, Oldřich Šuleř, Bohumil Pavlok, Karel Vysloužil, Karla Erbová a další. S básníky Vladimírem Křivánkem a Zeno Kaprálem účinkovala v literárním pořadu hudebního festivalu Janáčkův máj . V r. 2014 uvedla svou poezii na mezinárodním hudebním festivalu Colours of Ostrava. V letech 1998-2009 vedla kurzy tvůrčího psaní na Slezské univerzitě v Opavě; je členkou několika literárních porot, a v letech 2008 až 2014 byla členkou redakční rady časopisu Obce spisovatelů v Ostravě Průhledy. Libreta ke dvěma hudebně dramatickým dílům pro děti Dobroslava Lidmily: Její verše zhudebnili také hudební skladatelé: Vladimír Svatoš, Milan Báchorek, František Hába, Věroslav Neuman...
Více od autora
Lisa Regan
Americká spisovatelka, autorka krimi a thrillerů. Bývalá instruktorka bojových umění, ošetřovatelka, manažerka knihkupectví.
Více od autora
Ladislav Řezníček
Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.
Více od autora
Ladislav Rejman
JUDr. Ladislav Rejman , právník a publicista. Absolvent právnické fakulty UK Praha; do roku 1938 koncipient v advokátní kanceláři JUDr. J.Tašnera v Duchcově, po roce 1945 mj. místopředseda Krajského národního výboru v Liberci, kulturní rada československého velvyslanectví v ČLR, ředitel pražského Divadla hudby, čs. velvyslanec v Řecku. Spolupracovník a odborný překladatel Ústavu práva Československé akademie věd.
Více od autora