Výpis všech autorů

Mary Renault

Mary Renaultová, vlastním jménem Eileen Mary Challansová , byla britská spisovatelka historických novel a románů. Českým čtenářům je patrně nejvíce známa z populárního dvoudílného díla o starověkem řeckém attickém králi Théseovi Býk přichází z moře a Král musí zemřít. Pocházela z lékařského prostředí, její otec byl v Londýně lékařem. Po ukončení svých studií v Oxfordu se stala zdravotní sestrou. Vzhledem ke své lesbické homosexuální orientaci se stala představitelkou britské sexuální revoluce. Po skončení 2. světové válce odjela v roce 1947 se svou životní partnerkou do Jižní Afriky. Celý život upřímně obdivovala a věřila v antické ideály demokracie a spravedlnosti, proto se také zapojila do politických hnutí, která bojovala proti tamějšímu apartheidu. Velmi ráda cestovala po celém světě, na podkladě svých cest do Řecka napsala své nejznámější populární historické novely a romány.

Martin Reiner

MARTIN REINER , básník a prozaik, se narodil 1. 8. 1964 v Brně, ale část svého dětství prožil v Janovicích nad Úhlavou. Šest let strávil na vojenských školách a osm měsíců ve vězení. Po návratu byl postupně referentem v taneční škole, prodavačem v antikvariátu, doručovatelem tisku, inspicientem v operetě, redaktorem politicko-kulturní revue Proglas, stipendistou ČLF, tiskovým mluvčím na MK ČR, šéfredaktorem nakladatelství Lidová demokracie-Petrov. Od podzimu 1992 do podzimu 2005 majitelem nakladatelství Petrov. Poté spisovatel na volné noze. V březnu 1993 reprezentoval s Pavlem Šrutem, Michalem Ajvazem a Václavem Daňkem českou poezii na Dnech české kultury v Grenoblu, v listopadu 1997 postoupil s Jáchymem Topolem do desetičlenného finále mezinárodní básnické soutěže v Drážďanech. Organizátor cyklu přednášek Škola poezie a Lodí literátů . V letech 1993–94 uvedl na Malé scéně Mahenova divadla jako dramaturg, autor scénářů a režisér cyklus inscenované poezie První čtení . V letech 1996–2000 organizoval bítovská setkání českých a moravskoslezských básníků. Postupně zde přednesl literárně-teoretické stati Neoklasicismus , Princip rýmového karambolu v pozdní lyrice Ivana Blatného a Stvořeni sluncem . V letech 1999–2000 také pravidelně psal pro kulturní revue Neon, kterou založil a vydával. V letech 2001–2004 organizoval mezinárodní básnický festival v Olomouci Poezie bez hranic. Četl své texty na mezinárodních akcích v Grenoblu, Drážďanech, Rennes, Praze, Budapešti, Bruselu či San Francisku. Jeho básně byly publikovány v angličtině, němčině, francouzštině, polštině, maďarštině a chorvatštině.

Martin Rázus

Martin Rázus byl slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista a politik a evangelický farář. Narodil se v rolnické rodině. Vzdělání získal v Liptovském Mikuláši, Kežmarku a později na teologickém semináři v Bratislavě. Působil jako evangelický farář v Modré, ale za krátkou dobu pokračoval v teologickém studiu ve skotském Edinburghu. Po jeho dokončení pokračoval v působení v Modré, později v Pribylině, kde s v roce 1913 oženil se svou manželkou Elenou, a Moravském Lieskovém. Od roku 1930 působil jako farář v Brezně. Pohřbený je v Banské Bystrici. Jako politik byl členem Slovenské národní strany a zastáncem slovenského autonomismu. V lednu roku 1920 vystoupil z SNS, která se před volbami spojila s Národní republikánskou stranou rolnickou. Zpět do SNS se vrátil, až když se v programu SNS z roku 1922 opět objevil požadavek administrativní a kulturní autonomie Slovenska. Stal se významnou osobností své strany a snažil se program strany zaměřit na sociální a hospodářské problémy své země a na prosazování národní a politické autonomie Slovenska. Od roku 1929 až do své smrti byl předsedou SNS. Jeho zásluhou a díky dohodě s Československou národní demokracií získala SNS v roce 1929 první poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, poslancem byl Rázus až do roku 1937. Pod jeho vedením začalo sbližování SNS s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou. Tyto strany spolu vytvořily takzvaný Autonomistický blok. Své první verše napsal už na základní škole, ale uveřejňovat je začal až od roku 1911. Publikoval např. v časopisech Dennica, Prúdy, Živena, Stráž na Sione či Národnie noviny. Psal poezii, prózu, ale je též autorem dvou divadelních her.

Lisa Regan

Americká spisovatelka, autorka krimi a thrillerů. Bývalá instruktorka bojových umění, ošetřovatelka, manažerka knihkupectví.

Karel Rauner

Dr. Ing. Karel Rauner vysokoškolský učitel na Katedře matematiky, fyziky a technické výchovy Západočeské univerzity v Plzni; též spoluautor učebnic.

Jaroslav Rosendorfský

Narozen 26.1.1907 v Dubňanech, zemřel 2002. PhDr., CSc., docent katedry romanistiky, publikace a překlady z oboru.

František Jaromír Rubeš

František Jaromír Rubeš byl právník, prozaik, básník, autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček. František Jaromír Rubeš pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém , dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Bystřici u Benešova a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování odešel jako syndikus do Načeradce . V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči. Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho "Deklamovánky". Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován . Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a ve Skutči.

Emmanuel Roblès

Emmanuel Roblès byl francouzský dramatik, romanopisec, novinář a překladatel. Narodil se v Alžírsku v rodině španělských přistěhovalců . Za druhé světové války byl válečným dopisovatelem. Jeho dílo bylo zaměřeno na privátní lidské osudy konfrontované s extrémní politickou situací. Přátelil se s Albertem Camusem, spolupracoval na scénáři Viscontiho filmové adaptace Cizince. Jeho román To je úsvit zfilmoval v roce 1955 Luis Buñuel. V roce 1948 získal cenu Prix Femina. Od roku 1973 byl členem Académie Goncourt. Je po něm nazvána literární cena Prix Emmanuel Roblès, která je udělovaná v městě Blois.

Chris Riddell

Chris Riddell je ilustrátor a příležitostný spisovatel dětské literatury, u kterého se už od dětství začal projevovat jeho výtvarný talent. Dvakrát získal Kate Greenaway Medal a Nestlé Smarties Book Prize dokonce sedmkrát. Jeho nejznámější prací jsou knihy ze série Kroniky Světakraje, které nejen ilustroval, ale také se na nich podílel jako spoluautor. Mezi další významnou část jeho díla patří práce v novinách. Dříve to byly ilustrace a někdy i obálky pro The Economist a nyní politické komiksy, které píše pro britský týdeník The Observer.

Ava Reed

Sabrina Scherer je německá spisovatelka a blogerka, která začala psát své blogy v roce 2012. Od roku 2014 používá pseudonym Ava Reed, pod kterým vydává i své knihy. Po maturitě studovala dějiny a katolickou teologii. Po dokončení školy se začala plně věnovat psaní, fotografii, malování a samozřejmě čtení. Pod pseudonymem vede i svůj YouTube kanál. První knihu vydala v roce 2015. Z Frankfurtu nad Mohanem se přestěhovala na venkov do Hessenska, kde žije se svým snoubencem, který ji spolu s přáteli podporuje v její práci. Ve svém blogu se věnuje světu knih, sdílí s příznivci svou vášeň pro literaturu. Vydala už více než deset knih, většinou romantických. Na čtenáře se snaží přenášet svou lásku ke slovům a svými romány je pozitivně naladit. Knihy ji provází odjakživa a neopouští dům, aniž by s sebou měla něco ke čtení. Když právě divoce nebuší do kláves, tráví čas se svou rodinou a zvířaty.

Valentin Gennad'jevič Rubcov

Ruský autor publikací o léčivých rostlinách.

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Václav Ráž

Václav Ráž , kreativní výtvarník, ilustrátor, kreslíř a fotograf. Je polovičkou tandemu autorské dvojice kreslených vtipů se spisovatelem Michalem Vaněčkem. Vystupují pod zkratkou Marvin. Společně se podíleli i na mnoha úspěšných knižních titulech. V roce 2014 obdržel ocenění SUK 2014 – Cena noci s Andersenem. Spolupracoval s několika periodiky, nakladatelstvím a reklamou. Nejstěžejnější tituly, projekty a spolupráce – Blesk, Marianne, Žena a život, Holiday Navigator, Czech Bussines Weekly, Albi česká republika a.s., Prague's Barrel Tournament, Nadační fond Zdeňky Žádníkové, Trnky Brnky, Čtyřlístek, Mateřídouška, Nezbeda, nakladatelství Fragment, Triton. V současné době se věnuje úzké spolupráci s nakladatelstvím Grada, kde se podílí na sérii úspěšných dětských titulů například Co má vědět správný Čech. Ilustrováním knih pro děti si splnil svůj sen. 2010 - ilustrátor Národní knihovny České republiky 2014 - člen ČUK 2015 - Držitel ocenění Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze SUK 2015 - Cena Noc s Andersenem za ilustrace vítězné dětské knihy pro rok 2015 Ducháčkovic rodina aneb strašidla mezi námi 2019 - 6. ročník Bienále v Novém Bydžově kresleného humoru "Novobydžovské usmívání" cena starosty Nového Bydžova 30-letá bohatá zkušenost s periodiky, nakladatelstvím, médii a reklamou. Nabídka několika stylů a technik kresby. Zaručeně nové, originální nápady, profesionálně odvedené finální dílo. Flexibilita, spolehlivost, úspěšný tah na branku, společně s vizí zadavatele. Vyhotovení díla, dle Vašeho přání a představ. Kompletně graficky zpracované, jak pro tiskovou produkci, tak pro webovou prezentaci.

Tomáš Řezáč

Tomáš Řezáč byl český novinář, emigrant a agent Státní bezpečnosti s krycími jmény „Karel“, „Repo“ a „Tom“. Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové v roce 1968, po potlačení pražského jara, s manželkou emigroval z Československa do Švýcarska. Po několika letech se stal agentem 1. odboru FMV pod krycím jménem Repo. Plnil úkoly StB a přinášel zprávy z prostředí emigrantů. Po návratu do republiky v roce 1975 sehrál hlavní roli v několika propagandistických dezinformačních kampaních. Jako agent byl řízen kontrarozvědkou. Na pokyn pátého odboru KGB napsal knihu Solženicynova spirála zrady s cílem diskreditovat Alexandra Solženicyna. Při psaní využil bez vědomí autora materiály L. S. Samutina zabavené KGB. Kniha je v ruštině dostupná online, vyšla též italsky a španělsky . Rovněž vydal dezinformační stať o Václav Havlovi, zúčastnil se kampaně proti Chartě 77, která skončila soudním procesem. Napsal také několik špionážních a detektivních románů . Do ruštiny byl přeložen román Pacient dr. Paarelbecka, který vypráví historii návratu českého disidenta do socialistické vlasti. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ржезач, Томаш na ruské Wikipedii.

Otomar Rabšteinek

Narozen 12.3. 1918 v Rakovníku, zemřel 24.3. 1988. Ing., lesnický pedagog, práce v oboru lesnictví, ochrany přírody a myslivosti.

Monty Roberts

Monty Roberts se narodil uprostřed hospodářské krize – v květnu čtrnáctého dne 17 let po skončení 1.světové války, tedy roku 1935, v malém městečku Salinas v Americe. Oba jeho rodiče pracovali s koňmi. Jeho otec byl cvičitel a jezdecký instruktor. Měl smlouvu s kalifornským městem Salinas, že bude provozovat jejich dostihové závodiště. Bylo velké a vyhlášené. Konala se v něm také rodea. První zkušenost v sedle získal krátce po narození. Vždy, když jeho matka koně krokovala posadila si malého Montyho před sebe do sedla. Už ve čtyřech letech se zúčastnil svých prvních závodů na koni jménem Zrzek, byl to hezký bělouš. A na těchto závodech zvítězil nad mnoha staršími dětmi. Montyho život byl těžký, měl přísného a neústupného otce. Tradiční cvičitelé, mezi niž patřil i Montyho otec, postupovali podle metody: uděláš, co ti přikážu, nebo ti způsobím bolest. Jemu se však tahle metoda příčila, ale jeho otec mu po každé řekl, že to jinak nejde. Zlom nastal, když měl pro rodeo přivést divoce žijící mustangy ze Sierry Nevady.Tam pozoroval dnem i nocí divoké čtyřnohé chlupaté koule, které někdy ve čtvrtohorách vypadaly jako nepovedená liška... Byl si jistý, že musí existovat nějaký přirozený způsob komunikace s těmito inteligentními tvory. Pozoroval vedoucí klisnu stáda, jak vychovává dorůstající hříbata, nebo jak upozorňuje stádo na jakékoliv nebezpečí bez vydání jediného hlásku. Jak je to možné, kladete otázku? Řečí těla je to možné. Z těchto všech poznání z volné přírody si uvědomil, že koně mají jakýsi koňský jazyk, který nazval „equus“. Pln dojmů a radosti z tohoto objevu, se vracel domů. Vyzkoušel tuto metodu na svých koních potají, aby se o tom nedozvěděl jeho otec a co se nestalo? Metoda u koní fungovala s menšími či většími úspěchy. Nadšení ovšem brzy zkazil přísný otec. Když mu Monty ukázal, že dokáže pracovat s koněm, aniž by ho musel bít a týrat, krutý otec ho okamžitě po zhlédnutí zbil a řekl: „To už nikdy nedělej...

Lutz Rohrmann

Autor učebnic němčiny.

Lauren Roberts

Jozef Repko

Jozef Repko byl slovenský spisovatel-prozaik a dramatik. Narodil se v rodině vojáka z povolání a své vzdělání získal v Trenčíně, později studoval v Bratislavě na Vyšší osvětové škole. V letech 1961–1962 pracoval jako učitel v Trenčianské Turné, v letech 1963–1965 pracoval v osvětovém domě v Trenčíně, v letech 1966–1967 v závodním klubu v Hornom Srní, v letech 1969–1973 byl zástupcem ředitele Domu kultury v Trenčíně. Od roku 1973 žil v Senici a věnoval se profesionálně literární tvorbě. Zemřel 8. dubna 2014 po déle trvající nemoci. Svoji literární tvorbu začal publikováním básní v roce 1959 v časopise Mladá tvorba. Od roku 1969 se začal pravidelně věnovat tvorbě rozhlasových her a dramatizacím próz pro rozhlas . V rozhlasové tvorbě se věnoval vícero tématům – sociální problematice předmnichovské první republiky, protifašistickému odboji, dávné historii slovenského národa, ale nejvíce prostoru věnoval problematice života současných dětí a mládeže. V prozaické tvorbě se – podobně jako při tvorbě rozhlasových her – věnoval hlavně dílům pro děti a mládež. Svoje díla publikoval v dětských časopisech Ohník a Slniečko, v roce 1973 debutoval románem pro mládež s tematikou protifašistického odboje Milión krokov domov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Repko na slovenské Wikipedii.

Jaroslava Reitmannová

Jaroslava Reitmannová, příp. Reitmannová-Scheinpflugová, roz. Cibulková , redaktorka, autorka knih pro děti a mládež; v Čáslavi prožila dětství, později se sem vrátila. Absolventka učitelského ústavu v Praze. Krátce učitelka československého náboženství na obecné škole v Praze. Po provdání se v roce 1930 vrátila do Čáslavi. Po roce 1945 pracovala jako redaktorka Kulturní politiky. V letech 1952-1958 byla redaktorkou Státního nakladatelství dětské literatury. Autorka rozhlasové hry, překladatelka literatury faktu a řady biografické literatury z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V psychologickém románu Ponorná řeka ztvárnila skutečné postavy čáslavské společnosti. Jejím druhým manželem byl právník Karel Scheinpflug, švagr Karla Čapka.

James Redfield

James Redfield je americký spisovatel, lektor, scenárista a filmový producent. Proslavil se především svým prvním románem Celestinské proroctví. V roce 1993 sám publikoval svůj první román Celestinské proroctví, díky brzkému zájmu bylo dílo jednou z nejúspěšnějších knih vydaných svépomocí . Následně v roce 1994 publikovalo knihu vydavatelství Warner Books a podle „Publishing Trends“ byla knížka na prvním místě v kategorii mezinárodní bestseller a na druhém místě o rok předtím. Tři roky po vydání prvního dílu vydal druhý díl s názvem Desáté proroctví: Vize pokračuje. Narodil se a vyrůstal na venkově nedaleko Birminghamu v Alabamě. Vychován v metodistické církvi byl orientován na komunity a skupiny lidí a byl frustrovaný nedostatkem odpovědí na otázky ohledně přírody a spirituality či duchovna. Na škole studoval východní filozofie včetně taoismu a zenu. Po absolvování univerzity v Auburnu se 15 let věnoval práci s mladistvými. Během této doby ho velmi zaujal lidský potenciál, intuice a paranormální jevy, které by pomohly s jeho psychicky narušenými dorostenci. Po celou tuto dobu Redfield formuloval a přemýšlel o myšlenkách a idejích, které později publikoval v Celestinském proroctví. V roce 1989 opustil práci terapeuta a začal se věnovat psaní. Série Celestinské proroctví pokračovala v roce 1999 vydáním Tajemství Shambhaly: Hledání jedenáctého proroctví. V roce 2002 Redfield společně se spisovatelem Michaelem Murphym a Sylvií Timbersovou vytvořili knihu Bůh a vyvíjející se vesmír: Další krok ve vývoji člověka. V roce 2006 měl premiéru film Celestinské proroctví. V neposlední řadě James Redfield vydal několik dalších průvodců, které však nebyly vydány v češtině. Zde je uveden seznam knih, které vyšly v češtině: Série Celestinské proroctví GUIDEBOOKS Film V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Redfield na anglické Wikipedii....

Harold Robbins

Harold Robbins se narodil 21. května 1916. Své dětství strávil v sirotčinci. Při studijích na gymnaziu po vyučování pracoval v několika pracích. Na začátku II světové války přišel o majetek a přestěhoval se do Hollywoodu,kde pracoval v jako úředník a později se stal manažerem studia. Jeho první kniha Nikdy nemilovat cizince 1948- námět čerpal z jeho vlastního života sirotka na ulicích New Yorku. Stal se jedním ze světových úspěšných autorů,vydal 20 knih ,které byly přeloženy do 32 jazyků a prodalo se přes 50 miliónů kopií. Robbins byl ženatý pětkrát.Od roku 1982 byl upoután na kolečkovou židli, ale přesto že měl zdravotní potíže pokračoval v psaní. Trávil spoustu času ve Francii a Monte Carlu do jeho smrti 14.října 1997 kdy mu selhalo srdce. Harold Robbins má hvězdu v síni slávy v Hollywoodu u 6743 Hollywood Blvd.

Friederun; Reichenstetterová,

Edward Rutherfurd

Edward Rutherfurd, vlastním jménem Francis Edward Wintle je anglický spisovatel, autor série románových ság, popisujících historii osidlování. Zajímavě přitom kombinuje smyšlené postavy, dokonce celé rody, a skutečné historické osobnosti a události. Tento způsob psaní byl propagován především Jamesem Michenerem. Vystudoval Univerzitu v Cambridgi a Obchodní školu ve Stanfordu. Nejdříve pracoval v nakladatelství. Na počátku 90. let se přestěhoval poblíž Dublinu v Irsku. Rutherfurd stvoří 4 až 6 fiktivních rodin a skrz ně a jejich potomky vypráví příběh. Knihy mají obvykle 500 až 1000 stránek a jsou rozděleny na několik částí. Ty pak popisují nějaké důležité období dějin. Pro snadnější orientaci je ke knize přidán rodinný strom a několik mapek místa, o které v knize jde.

Dean Reed

Dean Reed byl americký herec, zpěvák, skladatel, režisér a socialista, který se během studené války stal významnou osobností Latinské Ameriky a východního bloku. Reed se narodil 22. září 1938 v Denveru v Coloradu a koncem 50. let se přestěhoval do Hollywoodu, aby se věnoval kariéře v zábavním průmyslu. Ačkoli měl ve Spojených státech jen omezený úspěch, proslavil se v zahraničí poté, co si jeho hudba počátkem 60. let získala popularitu v Jižní Americe.

Daniela Řezníčková

Editorka, autorka úprav textů knih pro děti, překladatelka.

Creedence Clearwater Revival

Creedence Clearwater Revival , často označovaná jako CCR, byla vlivná americká rocková skupina, která se prosadila na přelomu 60. a 70. let 20. století. Skupinu tvořili zpěvák, kytarista a hlavní autor písní John Fogerty, jeho bratr rytmický kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Jejich hudební styl zahrnoval roots rock, swamp rock a blues rock s jižanským nádechem, který popíral jejich původ z kalifornského El Cerrita.

Božena Rotterová

Prozaička, autorka psychologických povídek, novel a románů věnovaných problematice soudobé mládeže. Narodila se 28. února 1921 ve Zbraslavi. Její dívčí jméno bylo Svobodová. Studovala na měšťanské škole a poté pracovala jako dělnice, kancelářská praktikantka a zároveň studovala na večerním gymnáziu v Praze, kde roku 1940 odmaturovala. Pro její ilegální práce na počátku okupace byla roku 1941 zatčena a vězněna v Praze, v Norimberku a v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Po návratu do vlasti byla kulturní referentkou a redaktorkou ve Svazu národní revoluce a to mezi léty 1945-49. V téže době studovala na filozofické fakultě UK, kde absolvovala obor psychologie a sociologie. Doktorát získala roku 1949. V letech 1953-59 pracovala jako středoškolská profesorka na střední ekonomické škole a jako ředitelka na střední škole v Praze. Od roku 1959 působila na katedře pedagogiky filozofické fakulty UK a od roku 1968 jako docentka. Zemřela 12. listopadu 1980 v Praze. Literárně začala tvořit již před válkou. Pravidelně publikovala od 50. let v časopisech a novinách: Učitelské noviny, Pedagogika, Vychovatel, Socialistická škola, Vlasta, Host do domu, Literární měsíčník a mnoho dalších.

Andrea Rimová

Slovenská spisovatelka.

Stevensová Robin

Sally Rooney

Sally Rooneyová je irská spisovatelka a scenáristka. Je známá především jako autorka románů, píše i krátká prozaická díla, recenze, eseje. Kromě prózy uveřejňuje i poezii. Vystudovala angličtinu na Trinity College Dublin, začala zde studovat také politiku, ale studium nedokončila. V roce 2013 získala magisterský titul v oboru americká literatura. Během studií se věnovala debatním soutěžím, v roce 2013 zvítězila na Mistrovství Evropy univerzit v debatování. Než se stala spisovatelkou, pracovala v restauraci na administrativní pozici, krátce působila jako redaktorka v literárním časopisu The Stinging Fly. Označuje se za marxistku, žije v Dublinu. Svůj první román napsala ve svých 15 letech. Od 2014 začala psát systematicky. V roce 2015 vyšel její esej Even If You Beat Me o soutěží v debatování, díky němu navázala kontakt s agentkou Tracy Bohanovou z Wylie Agency. Debutový román Rozhovory s přáteli dokončila během magisterského studia americké literatury. Román vyšel v roce 2017 a v roce 2018 byl nominován na Mezinárodní cenu Dylana Thomase Swansea University. a na Folio Prize za rok 2018. Román se stal knihou roku Sunday Times, Observeru a Telegraphu, dostal se do užšího výběru na cenu Sunday Times EFG Short Story Award a získal cenu Sunday Times/PFD Young Writer of the Year Award. Podle románu vznikl v roce 2022 televizní seriál. V roce 2018 vyšel její druhý román Normální lidi , který byl nominován na prestižní Man Bookerovu cenu, v roce 2018 získal titul Irský román roku v rámci Irish Book Awards a stal se knihou roku 2018 nakladatelství Waterstones. V roce 2018 získal knižní cenu Costa Book Award a v roce 2019 cenu British Book Awards, v témže roce byl zařazen do nominace na Dylan Thomas Prize a Women's Prize for Fiction. Román byl v roce 2020 adaptován do podoby televizního seriálu. V roce 2...

Přemysl Rut

Přemysl Rut je český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel-esejista, básník, dramatik, redaktor-publicista a divadelní pedagog. Během svých studii na pražské DAMU spolupracoval s Nedivadlem Ivana Vyskočila, kde působil nejprve jakožto zpěvák a klavírista, později i jako autor. Po studiích činoherní režie na pražské DAMU, kde absolvoval v roce 1979 , působil během své vojenské služby v Uherském Hradišti ve Slováckém divadle jakožto režisér a umělecký vedoucí zdejší Malé scény. V letech od roku 1984 do roku 1990 učil na Pražské konzervatoři a současně vedl poloamatérský divadelní soubor Malé české divadlo, kde uváděl inscenace svých her a scénická čtení her, které tehdejší režim nepovoloval inscenovat. Zároveň s tím také pomáhal vydávat samizdatový časopis O divadle. Po sametové revoluci krátce pracoval jako redaktor Literárních novin. Od roku 1993 působil jakožto umělec ve svobodném povolání. Od roku 1999 spolupracuje jako pedagog na pražské DAMU, od roku 2003 zde působí jako vedoucí katedry autorské tvorby, roku 2008 byl jmenován profesorem. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Před sametovou revolucí mohl v médiu připravit jen lekce poetiky pro děti . V roce 1991 měla premiéru jeho první rozhlasová hra Polygoné, v roce 1993 pak dostal nabídku od dramaturga Dušana Všelichy, aby připravil autorský pořad. Piannissimo mělo 69 dílů a jak sám říká, bylo pro něho iniciační. V jeho rámci realizoval cyklus Čtení ze špatné literatury, cyklus svých prvních apokryfních pohádek i cyklus portrétů písničkářů, který byl zárodkem jeho "pozdějších projektů rozhlasových, pódiových i edičních, jimiž se pokouším připomínat českou autorskou píseň v celém jejím časovém rozpětí". Později moderoval odpoledne Rádia Mama a stal se tradičním autorem rozhlasových her i teoretikem rozhlasu. Přemysl Rut ale vystupuje i v České televizi, působí i jakožto nakladatelský redaktor a edi...

Pavel Řezníček

Pavel Řezníček je český surrealistický básník a prozaik. Pavel Řezníček maturoval na střední jedenáctileté škole v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu nedokončil. Prošel mnoha zaměstnáními, nyní je v důchodu. Po absolvování povinné vojenské služby se přestěhoval do Prahy, kde se podílel na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutnák. Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu zakázaných knih. Žije v Praze. Debutoval v roce 1967 v Sešitech pro literaturu. Jeho básně jsou zastoupeny v mnoha zahraničních antologiích surrealistické poezie a vyšly přeloženy v literárních časopisech po celém světě. V roce 1983 vyšel francouzsky v nakladatelství Gallimard román Strop , který se dočkal i italského vydání. Po roce 1989 vydal mimo jiné sbírky Kráter Resnik a jiné básně , Plovací sval , Hrozba výtahu , Kakodémonický kartáč ; surrealistické romány Vedro , Zvířata , Zrcadlový pes a další, humoristickou trilogii o tzv. brněnské bohémě Hvězdy kvelbu , Popel žhne , Blázny šatí stvol s volným pokračováním Natrhneš nehtem hlavy jejich .

Pavel Rejchrt

Pavel Rejchrt je český básník, prozaik a malíř. Vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze , byl přijat za kandidáta Svazu čs. výtvarných umělců a v roce 1969 působil jako neordinovaný seniorátní vikář Českobratrské církve evangelické. V letech 1972–1991 se živil restaurováním nástěnné malby. Maluje obrazy, věnuje se kresbě a grafice, od roku 1970 píše poezii, lyrickou prózu apod., ale až do roku 1995 nikde nepublikuje – kromě drobných příspěvků do evangelických časopisů, později také např. do revui Souvislosti. V roce 1986 mu vychází v londýnských Rozmluvách esej „Umění jakožto konflikt teologický“. Žije v Praze a ve Velichovkách u Jaroměře. Většinu z dvaadvaceti knih, jež mu doposud vyšly v letech 1995–2017, si sám ilustroval. Od roku 1975 až do současnosti uspořádal desítky autorských recitací, po roce 1989 několikrát přednesl své básně v rozhlase, byly o něm natočeny dva televizní medailonky. Je uvedený v Antologii české poezie II . Soubor literárně kritických esejů o dosud vydaných knihách Pavla Rejchrta, doplněnou několika souhrnnými studiemi, napsal a roku 2017 v nakladatelství Stefanos vydal pod názvem Vírou k tvorbě, tvorbou k víře Vladimír Novotný.

Marie Rejfová

Narozena roku 1976 v Praze. Učitelka v mateřské školce, spisovatelka.

Linda Ronstadt

Linda Ronstadt je americký zpěvák a skladatel, který významně přispěl k populární hudbě a jehož kariéra trvá již více než čtyři desetiletí. Ronstadtová se narodila 15. července 1946 v arizonském Tucsonu a stala se klíčovou postavou losangeleské hudební scény konce 60. a počátku 70. let. Proslavila se svým silným hlasem a všestranným repertoárem, který zahrnuje rock, country, lehkou operu a latinskoamerickou hudbu.

Lexi Ryan

Lexi Ryanová se narodila roku 1981 ve Spojených státech. Před svou spisovatelskou dráhou se živila jako profesorka angličtiny. V současné době bydlí se svým mužem a dvěma dětmi ve státě Indiana, kde pobývá ze všeho nejraději, a věnuje se svým zálibám, mezi které patří vzpírání nebo čtení hojného množství knih.

Kenneth A Russell

Pracuje v redakci britského časopisu Mensa, inteligenční a psychologické testy.

Karen Robards

Americká spisovateľka Karen Robardsová je autorkou štyroch desiatok románov, medzi ktorými nájdeme tak historické, ako aj súčasné romance s dobrodružnou zápletkou. Za svoje diela získala mnoho literárnych ocenení a jej diela boli preložené do jedenástich jazykov.

Josef Rubín

Narozen 12.6.1926 v Praze. Nakladatelský redaktor, publikace z oboru přírodních věd, turistické průvodce.

Jose Luis Ruiz

Spoluautor ezoterické literatury, duchovní učitel, původem z Mexika, působí v USA..

Johnson Rebecca

Jiří Rulf

Jiří Rulf byl český básník, prozaik, literární kritik a publicista. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě UK. Působil jako redaktor Zemědělských novin, po roce 1989 jako redaktor Reflexu. V 80. letech byl členem neoficiálního pražského okruhu intelektuálů, mezi něž patřil také historik Jan P. Kučera, básník Jaromír Zelenka nebo literární historik Vladimír Novotný. Pro Rulfovo básnické dílo je typická skepse, analytičnost a výstavba básnické myšlenky pomocí rotace či juxtapozice několika motivů. Po bibliofilských tiscích vydaných vlastním nákladem zaujal Rulf prvotinou Prospekt na rozhlednu , kterou v nakladatelství prosadila básnířka Sylva Fischerová. Doporučující anotaci na záložce napsal Miroslav Holub. Následovaly knihy básní Dech vítězů a Rádio Netopýr . Sbírka Nebezpečné dny nese podtitul „konverzační sešit“ a je věnována památce rodičů; objevuje se v ní také dobově aktuální téma války v Bosně. Maloměstské elegie představují patrně jeden z vrcholů Rulfovy tvorby a vedle několika samostatných básní obsahují cyklus devíti elegií; knihu věnoval Rulf památce svého bratra archeologa Jana Rulfa. Hořkost nad stavem světa a zhoršující se nemoc prostupují poslední sbírky Přebytečný rok a Navštěvovat želvu . Jiří Rulf od počátku svého básnického působení zdůrazňoval společenskou úlohu spisovatele, přičemž politická témata byla v české poezii 90. let spíše vzácná.

Jehan Rictus

Jehan Rictus byl franouzský básník. Narodil se jako Gabriel Randon v Boulogne-sur-Mer, počátkem století si nechal úředně změnit jméno na Randon de Saint-Amand, po své matce. Po nešťastném dětství a chudobě se stal roku 1895 úspěšným díky básním psaným slangem, které přednášel v pařížských kabaretech. Publikovány byly roku 1897. Další sbírky následovaly, dokud se za první světové války neodmlčel. Napsal i román, autobiografický Fil-de-fer, spisovnou francouzštinou, a rozsáhlý, dodnes nepublikovaný deník. – Jeho jazyk zřejmě velmi ovlivnil jazyk L.-F. Célina.

Jaroslav Reznik

Narodil sa 6.4.1942 Pseudonym Branislav Ostrochovský, Štefan Križen Prekladá z jazykov Ruský jazyk, Český jazyk V Liskovej prežil detstvo aj mladosť, tu vychodil základnú osemročnú školu. Po maturite na ružomberskom gymnáziu študoval slovenčinu a ruštinu na Pedagogickom inštitúte v Martine a neskôr muzeológiu na Univerzite T.G.Masaryka v Brne. Od roku 1966 pracoval v Matici slovenskej v Martine. Pre svoje občianske postoje k udalostiam v roku 1968 musel z Matice odísť a 4 roky bol nezamestnaný. V roku 1975 odišiel do Bratislavy a stal sa pracovníkom Slovenskej literárnej agentúry. V januári 1990 bol zvolený za predsedu Spolku slovenských spisovateľov a od apríla 1993 bol riaditeľom Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov. V rokoch 1997 – 1999 bol šéfredaktorom denníka Slovenská republika a od mája 2000 je redaktorom dvojtýždenníka Tele plus. Je ženatý, s manželkou Máriou, rodenou Ostrochovskou z Veľkého Rovného má tri deti, synov Jaroslava a Branislava a dcéru Máriu. Syn Jaroslav je ústredným riaditeľom Slovenského rozhlasu a syn Branislav je riaditeľom Odboru umenia na Ministerstve kultúry SR, dcéra Mária je stredoškolskou profesorkou slovenčiny, estetiky a hudobnej výchovy na Gymnáziu v Nitre. Má 2 vnučky a 2 vnukov. V Liskovej mu žije otcov brat, strýko Jozef Rezník a niekoľko bratrancov a sesterníc s rodinami. Vydal básnické zbierky Váhavosť /1966/, Prijímanie /1968/, S vodou na jazyku /1970/, Horúčava /1993/, básnické zbierky pre deti: Zvieratká píšu deťom /1994/, Len z črpáka s pekným uškom /1995/, umelecko - náučnú knihu pre mládež Po literárnych stopách Slovenska /1989/ a jej českú verziu Literární toulky Slovenskem /1989/. Súborné básnické dielo mu vyšlo pod názvom Dôstojnosť a iné básne /1997/. Je tiež autorom literárnych scenárov k televíznemu filmu Chlapci /1974/ a televíznym hrám Blízko odpovede /1980/, Nech sa niekto opováži alebo Ako Ďurko Konôpka o fujaru prišiel /1982/, Ján Literát /1985/, Živé svetlo /1989/ a Megalé syntaxis čiže Veľká skl...

Jaroslav Řešátko

PhDr.Jaroslav Řešátko je mistr kuchař, který graduoval při zaměstnání na Karlově univerzitě. Vařil v předních českých hotelích - např.PUPP v Karlových Varech, Savoy v Krkonoších a i v řadě pražských hotelích. Pracoval také v zahraničí, například v Kanadě - v rámci světové výstavy v Montreálu vařil například pro Jacquelin a Roberta Kennedyovi, ale i herce Jacka Lemmona či prezidenta Indie - a později ve Spolkové republice Německo. Mezitím za trest pracoval na různých stavbách a stal se živou „předlohou“ pro seriál J.Dietla: „Trampoty kuchaře Kuřátka“. Nyní učí na střední hotelové škole a občas ho vídáme i v televizi. Publikoval na 1 000 článků a receptů, dále skripta a učebnice, mj. s L.Nodlem, a různé práce o specialitách světových kuchyní.

Jan-Uwe Rogge

Jan-Uwe Rogge je rodinný a komunikační poradce a autor. Přednášel a vedl semináře v tuzemsku i zahraničí.

Jan Racek

Narozen 1.6.1905 v Bučovicích na Moravě, zemřel 5.12.1979 v Brně. PhDr., DrSc., profesor hudební vědy, vedoucí Moravského hudebního archivu. Práce v oboru, publikoval též francouzsky.

Barbora Robošová

Autorka dívčích románů.

Anthony Riches

Anthony Riches je britský autor historické románové série. Léta podrobně studoval fascinující válečná tažení, zvyky a vnitřní předpisy římské armády, takže dokáže čtenáře seznámit s životem prostých vojáků i vojevůdců, kteří je vedli do bojů s nemilosrdnými protivníky. Žije v Hertfordshire, GB, 3 děti.

Winter Renshawová,

Taylor Reid,

Raymond Radiguet

Raymond Radiguet byl francouzský spisovatel. Narodil se ve francouzském městě Saint-Maur-des-Fossés nedaleko Paříže. Studoval na Lycée Charlemagne, odkud ale v patnácti letech odešel, aby se mohl živit jako novinář a věnoval se též literatuře. Vydal dva romány: Ďábel v těle a Ples u hraběte d´Orgel . Především Ďábel v těle, příběh vdané ženy, která má poměr s šestnáctiletým chlapcem, zatímco její manžel bojuje na frontě první světové války, vzbudil velký ohlas. Za tři měsíce od vydání se prodalo 100 000 výtisků. Román byl patrně částečně autobiografický. Druhý román vyšel až posmrtně. Napsal též dvě divadelní hry a čtyři básnické sbírky . Jeho patronem v literárních kruzích, nakladatelem a blízký přítelem byl Jean Cocteau, s nímž se seznámil roku 1918. Radiguet zemřel na břišní tyfus jako dvacetiletý. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Radiguet na anglické Wikipedii.

Píro Radka

Piers Paul Read

Piers Paul Read se narodil 7. března 1941 v Beaconsfieldu . Je synem Sira Herberta Reada, známého uměleckého kritika a básníka. Read vystudoval v Cambridgi. Hodně cestoval po Dálném východu a Jižní Americe. Žil v Německu a v USA. Kromě psaní románů se věnuje i literatuře faktu, což zúročuje i ve své beletrii.

Pavel Radoměrský

Pavel Radoměrský byl český numismatik a archeolog, pracovník numismatického oddělení Národního muzea v Praze. Pavel Radoměrský vystudoval historii na Filosofické fakultě University Karlovy. Po ukončení studia v roce 1952 začal pracovat v numismatickém oddělení Národního muzea v Praze. V roce 1961 přešel do oddělení historicko-archeologického, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1986. Zabýval se především mincovnictvím keltským, antickým, byzantským a českým denárovým obdobím. Je autorem řady odborných studií a pro laickou veřejnost několika prací, které zpřístupňují srozumitelnou formou dosažené poznatky a nové informace z numismatiky. Byl dlouholetým členem a v letech 1968–1976 předsedou Numismatické společnosti československé. Za svou dlouholetou činnost, kterou se výrazně zasloužil o rozvoj a zachování kulturního dědictví na Podblanicku, obdržel po smrti v roce 2009 ocenění Blanický rytíř.

Paul Rival

Francouz. Autor historických děl.

Oldřich Rajsigl

Rajsigl Oldřich, se narodil v Liberci, prožil dětství v Mikulově na Moravě, aktivně žije a tvoří na severní Moravě, v Havířově. Kromě nedokončené SŠ elektrotechnické, a v pozdějších letech dokončené Konzervatoře, pracoval i v takových profesích jako např.:...horník, řidič všeho možného, pracovník BA, bankovní kurýr, podnikatel, dealer, nakladatel, aj. Kromě toho také působil jako:..trenér atletiky, amatérský herec, zpěvák, skladatel, textař, folkový zpěvák, komparsista ve 13 filmech, měl také vlastní divadelní soubor, než mu ho bývalý režim v roce 1985 zakázal. K esoterice ho v prvé řadě přivedla hvězdná konstelace, ale později hlavně setkání s paní kartářkou, která měla neuvěřitelné schopnosti předvídat budoucnost, a měla za totalitního režimu kartářské řemeslo povoleno jako živnost. Tato skvělá kartářka byla i jeho první učitelkou, která ho naučila nazírat na karty i z jiných hledisek, než jen z výdělečných. V pozdějších letech dal autor jiný, upravený, svůj náhled na řeč karet, jinou kartářskou metodu, techniku, věštění z 38 karet. Je to světová novinka. Celkově napsal na téma věštění z karet 6 knih. V bibliografii autora figurují i jiné světové knižní novinky jako:..První číselný snář na světě, nebo Nejobsáhlejší jasnovidný-zábavný-filozofický snář na světě. Posledně jmenovaná kniha má 4 certifikáty za světový rekord, 4 certifikáty za český rekord, a jeden certifikát za návrh na kuriozitu roku 2007. Kniha je pro svoji objemnost a výrobní náklady téměř nevyrobitelná a je k vidění v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Rovněž i dvě knihy na téma práce se siderickým kyvadlem se staly předmětem zájmu čtenářů. Autor napsal celkem 12 knih, se zaměřením na esoterické téma, některé dokonce laděné i jako učebnice v daném oboru. Poslední knihou z roku 2010, "Konec světa bude v roce 3006, nebude v roce 2012" zakončil autor svou literární činnost, a rovněž se přestal zajímat o esoterickou tématiku jak v teorii, tak v praxi. Jeho knihy se stávají často předmětem různých...

Milan Rochla

Milan Rochla byl známý český stavební inženýr a akademický pracovník VUT v Brně. Proslul zejména svou publikací Stavební tabulky, přezdívané "Rochly", které byly půl století základní příručkou projektantů. V roce 1944 absolvoval Střední průmyslovou školu stavební Brno. Působil 30 let na Fakultě stavební VUT v Brně, v Ústavu pozemních staveb. Nejprve jako asistent u prof. Siřiště, v roce 1976 získal docenturu. Byl členem komise pro technické kreslení ÚNM Praha. Jeho hlavní dílo jsou "Stavební tabulky", stručný a přehledný katalog všech někdejších stavební výrobků s vyobrazeními, základními rozměry a vlastnostmi v rozsahu jednoho tisíce stran. Vyšly je nejprve jako vysokoškolská skripta v letech 1960-1979 celkem v 10 vydáních a nákladu 10 000 výtisků. Jako kniha byly tištěny v letech 1969-1989 v 6 vydáních o celkovém počtu 190 000 výtisků. Na jeho dílo po roce 1989 navázala Jolana Slavíčková pod názvem "Nové Rochlovy stavební tabulky" vydávané v letech 1999-2009.

Milan Rajský

Slovenský publicista. Reportáže, knihy o přírodě a lovectví.