Výpis všech autorů

Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš je český spisovatel a autor divadelních her a komiksů. Vyrostl v Lomnici nad Popelkou. Navštěvoval gymnázium v Turnově, po něm vystudoval Pedagogickou fakultu Technické univerzity v Liberci . Dále studoval v Praze a Curychu. V letech 2001 až 2002 pobýval v Berlíně, kde obdržel novinářské stipendium na Svobodné univerzitě. Pracoval jako učitel, DJ, manažer punkové skupiny, hotelový portýr a od roku 1998 s přestávkami jako novinář v deníku Právo. Od roku 2006 je spisovatelem na volné noze. Příležitostně vystupuje se skupinami U-Bahn a The Bombers, píše také písňové texty . S básníkem a prozaikem Igorem Malijevským pořádá v pražském Divadle Archa pravidelný literárně-hudební kabaret EKG.v Od roku 2014 vystupuje Jaroslav Rudiš v hudebním projektu Kafkaband, který zhudebňuje texty Franze Kafky. Na projektu podílí další hudebníci, jako například Jaromír Švejdík, Tomáš Neuwerth, Zdeněk Jurčík a další. Prvotina Nebe pod Berlínem získala Cenu Jiřího Ortena a byla také oceněna jako Nejkrásnější kniha roku. Román byl přeložen do sedmi jazyků, vznikla podle něho divadelní i rozhlasová adaptace a autor jej načetl také jako audioknihu. Vydal trilogii komiksů Alois Nebel o česko-německém výpravčím vlaků, sloužícím na malé stanici v Sudetech. Alois Nebel byl v roce 2011 zfilmován technikou rotoskopie, byl poprvé uveden na filmovém festivalu v Benátkách. V roce 2012 získal Evropskou filmovou cenu jako nejlepší animovaný film. S germanistou Tomášem Dimterem pro vydání připravil knihu Německá čítanka. Gutenbergova čítanka současné německé prózy . V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. V roce 2018 v Lipsku získal Cenu literárních domů za rozvoj česko-německého dialogu, kterou společně udělují literární domy N...

Frank M Robinson

Autor především technothrilerů a sci-fi románů se narodil v Chicagu, za II. světové války narukoval k námořnictvu, po válce absolvoval vysokoškolské studium v oboru fyzika. Opětovně narukoval k vojenskému námořnictvu, sloužil v Korei. Od roku 1973 se už plně věnoval literární tvorbě. Některé ze svých knih napsal společně s Thomasem N. Scortiou.

Andreas von Rétyi

Andreas von Rétyi se už dvacet let jako nezavislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední ředě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Stephen Rabley

Britský autor průvodců po Británii. Populárně-naučné příručky pro výuku angličtiny.

Luanne Rice

Luanne se narodila v roce 1995 ve státě Connecticut. K literatuře tíhla už od malička a její matka, učitelka angličtiny, dceřinu zálibu ochotně podporovala. V jedenácti letech vydala svou první báseň. O čtyři roky později publikovala první povídku a první román jí vyšel v roce 1986

Josef Rybák

Josef Rybák byl český komunistický publicista, kritik, básník a prozaik. Narodil se v rodině košíkáře Eduarda Rybáka a jeho manželky Marie, rozené Adámkové , jako jedno z jejich sedmi dětí. Otec mu padl v 1. světové válce. V Písku vychodil dvouletou obchodní školu a od roku 1922 pracoval na Slovensku. Do Čech se vrátil v roce 1933 a od té doby až do okupace pracoval jako novinář v komunistickém tisku . Po okupaci se vrátil do komunistického tisku, v letech 1948-1958 pracoval ve vedení kulturní rubriky Rudého práva. V roce 1959 se stal šéfredaktorem Literárních novin, ale v roce 1964, v důsledku měnícího se politického klimatu, musel z funkce odejít; několik let se neangažoval a věnoval se vydávání svého díla. Opět plně činný byl až za normalizace, v roce 1972 spoluzakládal Svaz českých spisovatelů a v letech 1977–1982 byl jeho předsedou. V roce 1973 mu byl udělen titul národní umělec. Básnické prvotiny vydal roku 1924. V básních i próze vycházel ze svého dětství na Písecku . Jeho tvůrčí názory byly blízké proletářské literatuře S. K. Neumanna a Jiřího Wolkera. Jako kritik a publicista se zaměřoval obecně na kulturu, literaturu, výtvarné umění – sám také občas přispíval ilustracemi do časopisů a novin. Ilustroval i některé své knihy. Díky svému pobytu na Slovensku měl zájem i o tamější kulturu.

Josef H. Reichholf

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Rainbow Rowell

Rainbow Rowell napsala velmi úspěšné knihy. Někdy píše o dospělých. Někdy o teenagerech . Ale vždy píše o lidech, kteří až moc mluví. O lidech, kteří se cítí, jako že něco zpackali. Nebo o lidech, kteří jsou zamilovaní. Žije v Nebrasce se svým manželem a dvěma syny.

Maurice Ravel

Maurice Ravel byl francouzský skladatel, klavírista a dirigent, často spojovaný s impresionismem spolu se svým současníkem Claudem Debussym, ačkoli sám Ravel si toto označení nepřál. Narodil se 7. března 1875 ve francouzském Ciboure a proslul bohatě strukturovanými skladbami, v nichž se snoubí modernismus a citlivost s francouzskými tradicemi konce 19. století. Ravelova hudba se vyznačuje pečlivým přístupem k orchestraci a novátorským harmonickým jazykem.

John Reed

John „Jack“ Silas Reed byl americký novinář, básník a komunistický aktivista. Proslul jako autor knižní reportáže o komunistickém převratu v Rusku Deset dnů, které otřásly světem . Během svého pobytu v Sovětském Rusku zemřel. Je jedním ze tří Američanů pohřbených v nekropoli u Kremelské zdi. John Reed pocházel z buržoazní rodiny z Portlandu. Otec Charles Reed byl obchodníkem a jeho matka Margaret byla dcerou bohatého portlandského průmyslníka. Jack spolu s mladším bratrem Harrym vyrůstal v blahobytu, studovali na soukromých školách. Reed byl vynikajícím studentem, už ve svých šestnácti letech uveřejnil v místních novinách článek. Stal se jedním z hlavních dopisovatelů školního časopisu v Morristownu, kde se připravoval na vysokou školu. Od roku 1906 studoval na Harvardu, jak si přál jeho otec. Aktivně se zapojil do studentských aktivit, sportoval, byl členem divadelní společnosti, přispíval do univerzitních časopisů Lampoon a The Harvard Monthly. V roce 1910 svá studia dokončil a odejel do Evropy. Přijal práci dělníka na dobytkářské lodi, aby si zaplatil cestu do Evropy, kde navštívil Anglii, Francii a Španělsko. Rok nato se John Reed usadil v New Yorku, kde patřil mezi příslušníky intelektuálních a uměleckých kruhů. Navázal krátký, ale bouřlivý vztah s Mabel Dodgeovou, bohatou mecenáškou umění. Rozhodl se, že bude novinářem. Získal místo redaktora v časopise American Magazine a současně pracoval jako obchodní manažer nového čtvrtletníku s názvem Landscape Architecture. Snažil se prosadit i jako novinář na volné noze. Psal eseje, básně i články o své cestě do Evropy a jeho práce přijal nejprve Saturday Evening Post a postupně byly zveřejňovány v dalších časopisech. Reed při toulkách městem pozoroval bídu a chudobu dělníků, chtěl poznat příčiny sociálních nerovností a zajímal se o sociální problematiku. Od roku 1913 publikoval v socialistickém časopise The Masses, redigovaném Maxem ...

Hans Rosenfeldt

Hans Rosenfeldt pracoval jako ošetřovatel lvounů, řidič, učitel a herec. V roce 1992 začal psát scénáře pro televizi. Napsal scénář pro 20 televizních seriálů a účastnil se radiových i televizních pořadů. Temná tajemství jsou jejich první knihou. Po vydání se udržela ve Švédsku 8 měsíců na žebříčku bestsellerů.

Salman Rushdie

Sir Salman Rushdie je indicko-britský spisovatel. Proslavil se svým druhým románem Děti půlnoci , který v roce 1981 získal Bookerovu cenu. Velká část jeho rané prózy se odehrává na indickém subkontinentu. Rushdieho styl psaní bývá často označován jako magický realismus s historickou fikcí a mezi hlavní témata jeho díla patří propojení, rozkoly a přesuny mezi východním a západním světem. V letech 1993 a 2001 navštívil Prahu. V červnu 2007 byl Rushdiemu udělen rytířský titul za zásluhy o literaturu, dále je nositelem řádu Commandeur francouzského Řádu umění a literatury. V roce 2007 zahájil pětileté působení jakožto hostující spisovatel na americké Emory University a v květnu 2008 byl zvolen do Americké akademie umění a literatury. Narodil se v indické Bombaji do sekulární muslimské rodiny, z otcovy strany původem z paňdžábského Dillí a z matčiny z Kašmíru. Rushdie je jediným synem obchodníka Aníse Ahmeda Rushdieho , původně právníka se vzděláním z cambridgeské univerzity, a učitelky Zohry Bhuttové . Vzdělání získal na Cathedral and John Connon School v Bombaji, na britské Rugby School a následně na King's College v Cambridgi, kde studoval historii. Předtím, než se z něj stal spisovatel na plný úvazek, pracoval pro dvě reklamní agentury. Rushdie byl celkem čtyřikrát ženatý. Manželství s první ženou Clarissou Luardovou trvalo od roku 1976 do roku 1987 a Rushdie z něj má syna Zafara. Podruhé se oženil v roce 1988 s americkou spisovatelkou Marianne Wigginsovou, v roce 1993 následoval rozvod. Rushdieho třetí manželkou byla od roku 1997 do roku 2004 Elizabeth Westová, s níž má syna Milana. V roce 2004 se Rushdie oženil s indicko-americkou herečkou a supermodelkou Padmou Lakshmiovou, manželství bylo ukončeno 2. července 2007. V bollywoodském tisku se v roce 2008 spekulovalo o autorově poměru s indickou modelkou Riy...

Radovan Ryska

Autor učebnic z oboru práva.

Pavel Roubal

Pavel Roubal byl český disident. Vystudoval na strojní fakultě ČVUT. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od roku 1977 do 1978 vázal na půdě rodinného domu v Praze Strašnicích samizdatové knihy rozepisované v rámci brněnské edice Jiřího Müllera. Začátkem července 1978, v souvislosti s návštěvou Leonida Iljiče Brežněva, byla v domě Pavla Roubala provedena domovní prohlídka a zabaveno větší množství knih připravených ke svázání. Pavel Roubal byl vzat do vazby a vyšetřován pro rozšiřování románu Dotazník Jiřího Gruši, který byl rovněž zadržen. Oba disidenti byli po necelých třech měsících z vazby propuštěni. 19. 6. 1979 se Pavel Roubal stal členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných , monitoroval soudní přelíčení s politickými vězni a podával zprávy pro „Sdělení VONS“. V lednu a v únoru roku 1980 se v bytě manželů Roubalových v Častrově ukrývala Drahuše Šinóglová, celostátně hledaná osoba, odsouzená pro rozmnožování samizdatů. Během domovní prohlídky v tomto bytě se ukryla v nefunkčních akumulačních kamnech a policie ji neodhalila. Pavel Roubal se také věnoval otázce životního prostředí. Během sametové revoluce 1989 Pavel Roubal organizoval protestní akce na Pelhřimovsku. S manželkou Věrou Roubalovou , rovněž signatářkou Charty 77, měl čtyři děti Jana Roubala, Pavla Roubala, Petra Roubala a Martu Kolskou . V roce 2009 Václav Havel zařadil ve svém projevu k výročí 17. listopadu Pavla Roubala do seznamu těch, kteří se zasloužili o svobodu.

Mária Rázusová-Martáková

Mária Rázusová-Martáková byla slovenská básnířka, dramatička a překladatelka. Jejím bratrem byl slovenský spisovatel Martin Rázus. Narodila se v rodině rolníka a koželuha. Vzdělání získala ve Vrbice, Liptovském Mikuláši a v učitelském ústavu v Prešově. Pracovala jako učitelka v Dolním Srní, Bratislavě a Martině. V roce 1939 musela učitelské povolání zanechat pro přetrvávající revmatismus a omezenou pohyblivost. Tehdy začala redigovat Dobré slovo a po válce i časopis pro děti Sluníčko. Po roce 1948 odešla do invalidního důchodu a věnovala se literární, překladatelské a redaktorských práci. V roce 1961 se s manželem přestěhovala do Bratislavy. O tři roky později získala titul zasloužilá umělkyně. V témže roce ale v Bratislavě zemřela. Pohřbena však je v Liptovském Mikuláši. Literární se začala projevovat již během studia v učitelském ústavu. Svá první díla zveřejňovala zejména časopisecky. Věnovala se tvorbě pro děti a mládež, ale zejména poezii. Kromě vlastní poezie a prózy pro děti i dospělé se věnovala také překladům z francouzštiny a ruštiny, přičemž její překlady sehrály významnou roli v dějinách slovenského překladu. Věnovala se také publicistice – příležitostně zveřejňovala v časopisech nejenom portréty spisovatelů , ale také články o jazyku. Její vyjadřování je velmi prosté, upřímné a ve svých dílech vyjadřuje svůj vlastní postoj k životu, přičemž své vidění světa dokázala popsat velmi sugestivně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Rázusová-Martáková na slovenské Wikipedii.

Sanaya Roman

Sanaya Roman je autorka, která po více než 20 let přijímá prostřednictvím chanellingu vedení od Orina, moudrého a jemného duchovního učitele, který jí předal množství knih, audio kurzů a meditací. Chanelling představuje schopnost nechat svou identitu rozšířit se mimo své já a pojmout rozšířenou perspektivu. Mnozí lidé zažívají tento stav, když dělají práci, kterou milují a cítí se jasnější, moudřejší a více inspirování, než ve svém normálním stavu uvědomování. Někteří nazývají tento rozšířený stav zmíněným chanellingem, jiní inspirací, kreativním myšlením, intuitivním vhledem nebo rozšířeným vědomím. Převážná část vedení, které Orin poskytl lidem, je zprostředkována v jeho šesti knihách: Žít s radostí, Osobní síla skrze uvědomění, Duchovní růst, Chanelling – jak se spojit se svým duchovním průvodcem, Tvoření peněz a Láska duše, které byly vydány nakladatelstvím HJ Kramer, Inc. v USA . Všechna práce Orina souží lidem, aby rozvinuli svůj potenciál, nalezli svou vlastní moudrost a duchovně rostli. Sanaya Roman se vždy zajímala o metafyziku a tento obor také vystudovala na Universitě v Kalifornii v Berkley v USA. Mezi její oblíbené knihy patří knihy od Jane Roberts a Alice Bailey. Sanaya Roman spolupracuje s Duane Packerem, který se autorsky podílel zejména na knihách Tvoření peněz a Chanelling – Jak se spojit se svým duchovním průvodcem. Duane Packer má schopnost jasnovidného vidění, schopnost vidět energetická pole v těle a kolem těla, a široké schopnosti pomoci lidem dosáhnout rozšířených stavů vědomí a vnímat jemné energie. Má vědecké vzdělání a mnohaleté zkušenosti při vedení kurzů a terapie práce s tělem. Duane spolupracuje se svým průvodcem DaBenem, nefyzickou bytostí, v oblasti vědy a léčení.

Robert Chester Ruark

Americký spisovatel, novinář a cestovatel.

Patrick Ryan

Patrick Ryan byl anglický prozaik. Narodil se na britském ostrově Wight rodičům irského původu. Během druhé světové války sloužil v britské armádě, zúčastnil se akcí v Severní Africe, Itálii a Řecku. Po válce se Ryan přestěhoval do Leedsu a během padesátých let pracoval jako manažer v továrně. Svoje zkušenosti z Yorkshirského života později popsal v humorných pamětech How I Became a Yorkshireman. Později se stal vrchním poštmistrem v Harrogate . V šedesátých letech začal Ryan psát pro humoristický a satirický časopis Punch, který byl v té době ve Velké Británii značně populární. Přispíval také do časopisů Playboy a Holiday. Nejvíce Ryana proslavila jeho první kniha, protiválečný humoristický román Jak jsem vyhrál válku . Důstojník Ernest Goodbody zde vypráví jako válečný hrdina svůj příběh, jak prožil válku. Ve skutečnosti byl ale typickým antihrdinou, který zcela nepochopil, jak to ve válce skutečně chodí, a stal se tak postrachem svým podřízeným. Tato kniha byla v roce 1967 zfilmována režisérem Richardem Lesterem s Johnem Lennonem ve vedlejší roli vojína Gripweeda .

Milan Rúfus

Milan Rúfus byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista. Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu. První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa. Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích. Od roku 2002 vychází ve vydavatelství MilaniuM Souborné dílo Milana Rúfuse (do...

Laura Joh Rowland

Laura Joh Rowlandová vyrostla v Michiganu, kde vystudovala obory mikrobiologie a hygiena, v kteréžto branži pracovala na různých postech pro různé společnosti Nejdříve chtěla ve volném čase ilustrovat dětské knížky, a tak navštěvovala kurzy psaní, aby mohla ilustrovat svou vlastní knihu. Ale samotné psaní se jí zalíbilo natolik, že už u něj zůstala. Aby mohla se svou tvorbou prorazit na trhu, musela si najít téma, které tu ještě nebylo. A kombinací lásky ke klasickým detektivkám, kulturního dědictví svých asijských předků a nechuti k stylu vyšetřování založeném na různých forenzních analýzách a technických vymoženostech objevila Tokio 17. století. Město a čas, nezasažené západní civilizací, uzavřené samo pro sebe, kde se pro objasnění zločinu dá počítat jen se svědky, alibi, motivy a dedukcí. Hlavním hrdinou všech jejích zatím 11 knih je samuraj Sano Ičiró, vyšetřovatel odpovědný samotnému šógunovi. Nyní kromě psaní autorka dokončuje studium umění, stará se o své tři kočky a chodí na procházky se svým mužem Martym.

Joseph Roth

Joseph Roth – 27. května 1939 Paříž) byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, který se proslavil zejména romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta. Narodil se v rodině židovského obchodníka v haličském městě Brody. Jeho otec se však brzy nato na cestě z Hamburku pomátl, byl odvezen do ústavu pro choromyslné a později k zázračnému rabínovi v Haliči, kde ještě dlouho jako nesvéprávný žil. Jeho choroba uvedla rodinu do těžkého postavení, protože matka se s manželem nemohla ani rozvést a chasidští židé pokládali choromyslnost za boží trest. Po maturitě roku 1913 odešel Roth do blízkého Lvova, kde začal studovat na univerzitě. O rok později odešel do Vídně, kde studoval filosofii a germanistiku, ale roku 1916 se dobrovolně přihlásil do armády a sloužil jako armádní novinář ve Lvově. Válka, smrt císaře Františka Josefa I. a rozpad Rakouska-Uherska znamenaly pro mladého Rotha těžký otřes – nejen ztrátu rakouské vlasti, ale i konec „starých časů“, s nímž se nikdy úplně nesmířil. Po válce nemohl ve studiu pokračovat a začal psát do novin, od roku 1920 v Berlíně. Roku 1922 se ve Vídni oženil s Friederike Reichler, od roku 1923 psal fejetony pro prestižní Frankfurter Zeitung, přispíval ale i do jiných novin, např. Prager Tagblatt. V první polovině 20. let inklinoval Roth k socialismu. V tomto duchu je zaměřená jeho publicistika do rakouských listů Der Neue Tag a Vorwärts . V roce 1925 byl korespondentem Frankfurter Zeitung v Paříži a v následujících letech psal reportáže z cest např. po Sovětském svazu, který navštívil v létě 1926, Jugoslávii, Polsku a Itálii. Cesta do SSSR mu poskytla námět pro román Útěk bez konce. Už v roce 1926 začala jeho žena trpět duševní nemocí, která se stále zhoršovala, takže od roku 1930 žila po ústavech a roku 1940 zahynula jako oběť nacistické eutanázie choromyslných. Její choroba jej velice trápila a snažil se hledat pomoc i u haličského rabína. Jelikož nic ...

Jan Řezáč

Jan Řezáč byl český redaktor, básník, prozaik, teoretik a překladatel. Jan Řezáč se narodil na pražském předměstí Žižkově. Studoval na obecné škole v Cimburkově mezi 1927 a 1930, pak v Lupáčově ulici v letech 1930 až 1932 a dokončil své studia v roce 1940 na reálném gymnáziu na náměstí Jiřího z Poděbrad. Během války pracoval jako pomocný dělník a skladník. Po válce byl zaměstnán v nakladatelství Svoboda jako tajemník, administrátor, redaktor a zástupce šéfredaktora pro beletrii. V roce 1951 byl šéfredaktorem nakladatelství Rovnost. Mezi 1951 a 1952 byl šéfredaktorem nakladatelství Mír – Družstevní práce. Během 1953 až 1968 pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění . V roce 1954 založil časopis Světová literatura a byl šéfredaktorem. Mezi 1969 a 1970 byl ředitelem nakladatelství Odeon. V té same době byl předsedou Svazu českých nakladatelských a knihkupeckých podniků. V roce 1971 musel odejít z Odeonu. Od roku 1972 byl redaktorem, poté šéfredaktorem nakladatelství ČTK–Pressfoto, kde zůstal až do 1982. V roce 1989 byl spoluzakladatelem Společnosti Karla Teiga a do roku 1993 byl tam předsedou. Mezi 1995 a 1996 spolupracoval s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. V roce 2005 získal cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře.

Ctibor Rybár

Ctibor Rybár byl dlouholetý šéfredaktor Nakladatelství Olympia a autor řady průvodců po Československu a především pak knih, zabývajících se Prahou. Narodil se do židovské rodiny, otci Zigmundovi Fischerovi a matce Stefanii Ecksteinové. V březnu 1941 nastoupil vojenskou službu u VI. pracovného práporu jako robotník-Žid, po půl roce však byl na základě falešné lékařské zprávy propuštěn do civilu. Následně ilegálně překročil hranice do Maďarska, kde zůstal žít s falešnou identitou. Koncem roku 1942 byl zatčen, na poslední chvíli se mu však podařilo uniknout z transportu. S novou falešnou identitou žil nadále v Budapešti až do konce roku 1943, kdy byl opět zatčen. V budapešťské věznici Markó zůstal do prosince roku 1944, kdy byl na rozkaz falešného důstojníka SS propuštěn. Konec války ho pak zastihl v jednom z chráněných domů Raoula Wallenberga. Po válce si změnil jméno z Fischera na Rybára a přestěhoval se do Prahy. Tam vystudoval práva a začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, později působil jako legační tajemník na československé ambasádě v Ankaře a jako generální konzul v Istanbulu. Konec diplomatické kariéry přišel v roce 1953, kdy byl zatčen jako člen sionisticko-trockistické skupiny kolem Artura Londona a obžalován z velezrady. Vězněn byl dva měsíce a i když nakonec odsouzen nebyl, na své původní místo na ministerstvu se vrátit již nesměl. Zaměstnání našel až ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport, odkud odešel do Nakladatelství Olympia, kde byl od 60. let až do roku 1984 šéfredaktorem. Z tohoto místa se zasloužil o vydávání knih Jana Wericha, Miroslava Horníčka, Waldemara Matušky, Oty Pavla a dalších. Pro českého čtenáře pak objevil knihy Dicka Francise. Během svého působení v Olympii napsal několik průvodců po Praze a Československu. V publikační činnosti pokračoval i po odchodu do důchodu. V roce 1991 vydal své asi nejdů...

Anton Reicha

Anton Reicha byl významnou osobností světové klasické hudby, známý jako skladatel, teoretik a pedagog. Narodil se 26. února 1770 v Praze, byl Beethovenovým současníkem a přítelem a učitelem významných skladatelů, jako byli Franz Liszt a Hector Berlioz. Reichova kariéra zahrnovala různé hudební role, ale nejvíce se proslavil svými komorními skladbami, zejména dechovými kvintety.

Vlastimil Rada

Vlastimil Rada byl český grafik, malíř , ilustrátor a spisovatel. Narodil se v rodině c. k. středoškolského profesora Petra Rady a jeho manželky Oldřišky Addeové . Rodina se brzy přestěhovala do Prahy, kde Vlastimil navštěvoval školy. V letech 1912–1919 vystudoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Švabinského, Jana Preislera a sochařství u Jana Štursy. Jako student roku 1913 podnikl studijní cestu do Francie, zejména aby se seznámil s dílem Paula Cézanna. Byl členem a teoretikem výtvarného odboru Umělecké besedy a hlavním představitelem jejího reformního venkovského křídla kolem Jarešovy skupiny. V letech 1920–1925 žil v Železném Brodě, potom již stále v Praze. Navazoval na tradici české krajinomalby, kterou obohatil zejména o poesii zimy na Železnobrodsku. Vesnické domky v zachmuřené zimní krajině, motivy s prostými příběhy lidí navazující na alšovskou tradici jsou hlavními znaky jeho tvorby. Společně s V. Rabasem, V. Sedláčkem a J. Kojanem je hlavním představitelem moderní národní tradice v české krajinomalbě v období mezi I. a II. světovou válkou. Krajina v sytém zeleno -bílo-hnědém barevném akordu zůstala v olejomalbě jeho výtvarnou doménou až do smrti. Již roku 1917 projevil tyto tendence v kresbě, která se vyznačovala po celý život charakteristickou nervní "roztřesenou" obrysovou linkou a bledým barevným laděním akvarelu. Proslavil se také jako autor knižních obálek a ilustrátor, především děl ruské klasiky , Charlese Dickense, ale také hojně knih české klasiky, například Alois Vojtěch Šmilovský: Za ranních červánků, Alois Jirásek, Eduard Bass, Jan Neruda nebo studentské romány Jaroslava Žáka. V nich osvědčoval svůj smysl pro humor. V letech 1918–1920 byl krátce členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1920 pravidelně vy...

Renata Raduševa Herber

Narozena 27. 7. 1962 v Krnově. Autorka esoterické literatury, zabývá se výkladem karet, tarotem a přírodním léčitelstvím.

Ransom Riggs

Ransom Riggs je americký spisovatel, známý především díky knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Riggs se narodil v Marylandu v roce 1979 na 200 let staré farmě, a vyrůstal na Floridě, kde navštěvoval Pine View School for the Gifted. Studoval anglickou literaturu na Kenyon College a film na Univerzitě Jižní Kalifornie. Jeho práce na krátkých filmech, které zveřejňoval na internetu, a také blogování pro Mental Floss mu přinesly práci na The Sherlock Holmes Handbook, příručce která byla vydána v návaznosti na film Sherlock Holmes v roce 2009. Riggs shromáždil sbírku kuriózních starých fotografií, kterou přinesl do vydavatelství Quirk Books s nápadem, využít je v obrázkové knize. Na návrh šéfredaktora, Riggs použil fotografie jako východisko pro sepsání příbehu. Výsledkem byla kniha Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti , která se umístila na seznamu bestsellerů, zveřejněném v deníku The New York Times. Další knihy inspirované starými fotografiemi byly Talking Pictures publikované nakladatelstvím Harper Collins v říjnu 2012. Pokračování série Sirotčinec slečny Peregrinové pod názvem Podivné město  byl vydán 14. ledna 2014. Třetí díl série s názvem Knihovna Duší, byl vyhlášen na začátku roku 2015 a oficiálně vydaný byl dne 22. září 2015. Riggs v současné době žije v Santa Monice v Kalifornii a v roce 2013 se oženil se spisovatelkou Tahereh Mafi. S autorem Johnem Greenem jsou dobří přátelé. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ransom Riggs na anglické Wikipedii.

Naděžda Rozehnalová

Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. je právnička a vysokoškolská učitelka. Maturovala na Střední ekonomické škole, obor zahraniční obchod, v Brně v roce 1975. Roku 1979 absolvovala právnickou fakultu v Brně, kde v roce 1980 složila rigorózní zkoušku a získala titul JUDr. Již v roce 1979 nastoupila jako asistentka na Katedru mezinárodního práva a postupně se stala kandidátkou věd v roce 1986, docentkou 1994 a profesorkou v roce 2005. V letech 1994–2007 byla proděkankou, v letech 2007-2015 pak děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2015-2019 působila jako prorektorka univerzity pro záležitosti studentů. V současné době kromě Katedry mezinárodního a evropského práva působí v akademickém senátu univerzity, ve vědecké radě a v etické komisi. V roce 2019 byla oceněna Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity.

Michael Ridpath

Michael Ridpath – anglický spisovaqtel thrillerů – se narodil v r.1961 v Devonu a dětství prožil v Yorkshire. Navštěvoval Millfield v Somersetu, později studoval moderní dějiny na Merton College v Oxfordu . Po ukončen studia pracoval osm let v různých mezinárodních bankách v londýnské City jako úvěrový analytik. Z tohoto prostředí také čerpal náměty svých prvních knih – thrilllerů z finančního prostředí. Svůj první román Free to Trade napsal během jediného roku po večerech a o víkendech. V okamžiku její publikace opustil zaměstnání a stal se spisovatelem na plný úvazek. Je členem Společnosti autorů detektivek. Jeho posledním dílem je první kniha nové serie s islandským detektivem Magnusem Jonsonem. Žije s manželkou Barbarou a třemi dětmi v severním Londýně.

Jakub Jan Ryba

Jakub Jan Ryba byl český učitel a skladatel vážné hudby. Jeho nejznámějším dílem je "Česká mše vánoční", často označovaná úvodními slovy "Hej, mistře!". . Tato skladba, složená v roce 1796, je pastorální mší, která se stala oblíbenou součástí české vánoční tradice. Rybova hudební kariéra se vyznačovala plodnou tvorbou navzdory problémům, kterým čelil v osobním životě, a omezeným prostředkům, které měl k dispozici ve venkovském prostředí, kde působil. Zkomponoval více než 1000 hudebních děl, včetně mší, motet, písní a komorní hudby. Rybův styl byl ovlivněn tehdejším klasickým vídeňským stylem, zejména skladateli jako Haydn a Mozart. Navzdory svému přínosu české hudbě se Ryba po celý život potýkal s finančními problémy a osobními tragédiemi, které v roce 1815 vyústily v jeho tragickou sebevraždu. Jeho "Česká mše vánoční" zůstává významnou součástí českého kulturního dědictví a pravidelně se hraje v období Vánoc.

Emily Rodda

Emily Rodda, vlastním jménem Jennifer June Rowe je proslulá australská spisovatelka. Pracovala dlouho jako knižní redaktorka a vydavatelka. Od roku 1994 se plně věnuje psaní. Vydala zatím pět desítek knih pro děti různého věku a píše také detektivky pro dospělé - pod svým pravým jménem Jennifer Roweová.. Její příběhy jsou plné nejen dobrodružství a vtipu, ale i smutku, bolesti a těžkého rozhodování. Její prvotina Něco zvláštního se stala v Austrálii nejlepší dětskou knihou roku. Později získala toto ocenění ještě čtyřikrát. \"Žádná postava z mých knih přesně nepopisuje nikoho, koho znám, ale vychází z jeho zkušeností. Pozoruji lidi, poznávám je a naslouchám jim, a když přemýšlím o nové postavě, vybavují se mi zpětně tyto poznatky,\" prozradila autorka. Emily Roddaová vyrůstala v Sydney se svými dvěma bratry a v roce 1973 promovala na University of Sydney. Je vdaná a má čtyři děti, pro které vymýšlela své první příběhy..

Zdeněk Rotrekl

Zdeněk Rotrekl byl český básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista, spadající do podkategorie katolické literatury. Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, 17. listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil Zdeněk Rotrekl třináct let . Dne 10. května 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pracoval jako dělník osvětlovač výkopů v Brně. Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969. Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů. V jeho literárním stylu se částečně objevují prvky surrealismu. Vytvářel hodně novotvarů. Věnoval se barokním a biblickým tématům. Častým motivem je zápas o křesťana za dob totality. Jeho poezie se řadí do katolické spirituální poezie. Začaly vycházet v roce 2002 v brněnském nakladatelství Atlantis. Zdeněk Rotrekl je nositelem mnoha cen a vyznamenání:

Maryla Rodowicz

Maryla Rodowicz je známá polská zpěvačka, herečka a televizní osobnost, jejíž kariéra trvá již více než pět desetiletí. Narodila se 8. prosince 1945 v polské Zieloné Hoře a stala se jednou z nejtrvalejších a nejpopulárnějších osobností v historii polské populární hudby. Rodowiczová si díky svému výraznému hlasu a energickému vystupování na pódiu získala věrné fanoušky. Debutovala na Národním festivalu polské písně v Opole v roce 1967, což znamenalo začátek její úspěšné kariéry.

Jules Romains

Jules Romains, rodným jménem Louis Henri Jean Farigoule byl francouzský spisovatel a básník, představitel tzv. unanimismu. V mládí měl blízko k umělecké komuně Abbaye de Créteil. Za druhé světové války působil v USA, kde pracoval pro Hlas Ameriky, a posléze v Mexiku, kde spoluzakládal Institut Français d'Amérique Latine. V letech 1936-1941 byl prezidentem mezinárodního PEN klubu. Z jeho díla vyniká 28dílný cyklus románů Les Hommes de bonne volonté. Je pochován spolu se svojí manželkou, Lise Dreyfus-Romains , na hřbitově 'Cimetière du Père-Lachaise' v Paříži.

Joanne Rowlingová

Jaroslav Runštuk

Kuchařské knihy.

Heinz-Peter Röhr

Heinz-Peter Röhr se 25 let zabývá psychoterapií závislostí na odborné klinice v německém Fredeburgu. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha knih. V nakladatelství Portál vyšly jeho tituly Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy.

František Raboch

Narozen: 9.4.1900 v Kozolupech, okres Plzeň-sever, zemřel: 23.3.1984. JUC. nedokončil právnickou fakultu Univerzity Karlovy Praha; městský tajemník v Berouně , pracovník ministerstva výživy, tajemník Společnosti pro racionální výživu, redaktor jejích publikací, pořadatel a spoluautor řady odborných kuchařských publikací. Držitel několika vyznamenání Společnosti pro racionální výživu. Nekrolog: Výživa lidu,39,1984,č.4,s.63.

Darina Rolincová

Darina Rolincová , známá také jako Darinka, je slovenská zpěvačka, která se proslavila jako dětská hvězda a později se prosadila jako úspěšná popová umělkyně v Československu a následně na Slovensku. Narodila se 7. července 1972 v Bratislavě a svou hudební kariéru zahájila již v útlém věku, své první album vydala ve 13 letech. V průběhu 80. a 90. let se těšila značné popularitě a vydala několik alb a singlů, které měly ohlas u posluchačů v její vlasti i mimo ni.

Antonín Rükl

Antonín Rükl byl český popularizátor astronomie a selenograf. Byl znám zejména díky svým kvalitně zpracovaným atlasům astronomie. Ilustroval většinu svých knih, včetně vysoce hodnoceného atlasu Měsíce. Pro své ilustrace využíval snímky z kosmických sond. Astronomii se věnoval od svých 17 let. Od února 1960 pracoval v Planetáriu Praha, posléze se stal jeho ředitelem. Ve funkci působil až do roku 1999. Byl to známý popularizátor astronomie a autor několika pořadů. Po Antonínu Rüklovi je také pojmenovaná planetka 15395 Rükl.

Zdeněk Rosenbaum

Zdeněk Rosenbaum je český novinář, redaktor a spisovatel, mj. žánru science fiction. Publikoval i poezii. V žánru science fiction je pro něj typický vážný náhled na smysl další existence lidstva. Prvky sci-fi slouží často jako alegorie .

Philip Reeve

Philip Reeve je anglický spisovatel a ilustrátor knih pro děti. Je znám předěvším díky knižní sérii Smrtelné stroje . Narodil v Brightonu. Ilustrátorství vystudoval na Cambridgeshire college of Arts and technology a na Brightonské polytenice. Než se stal ilustrátorem pracoval několik let v knihkupectví. Během studií a několik let i po studiích psal a účinkoval v komediálních vystoupeních s různými herci v několika souborech . Společně s Brianem Mitchellem, napsal v roce 1998 dystopický muzikál The Ministry of Biscuits. Ilustroval mnoho populárně naučných knížek, často pro větší série jako Vražedná matematika , Děsivé dějiny a Drazí zesnulí . Napsal také knižní sérii pro děti Béďa Bouchač zasahuje . První knihou pro starší byla publikace Smrtelné stroje za niž získal cenu Nestlé Smarties Book Prize. Kniha Smrtelné stroje jsou první v sérii o dvou mladých dobrodruzích Tomovi a Hester, kteří žíjí ve světě pohyblivých měst kde neplatí žádné zákony. Za poslední knihu A Darkling Plain získal cenu denníku The Guardian za dětskou fantastiku. Knižní série byla v roce 2018 zfilmována ve snímku Smrtelné stroje. V roce 2007 dostal Carnegie Medal za alternativní verzi legendy o Artušovi zpracovanou v knize Here Lies Arthur. Dále je autorem vesmírné steampunkové trilogie Artur Mumby. V roce 2013 společně s britsko-americkou spisovatelkou a ilustrátorkou Sarah McIntyre vytvořil knihu Olive and the Seawigs, která vyhrála cenu Literární asociace Spojeného království. V současnosti žije v Dartmooru se svou manželkou Sarah a synem Samem. Překlady Philipa Reevse v České republice vydalo několik nakladatelů. U několika sérií nebyly všechny díly přeloženy. Dílo je proto organizováno podle anglického originálu, český překlad je uveden jako druhý v pořadí. V originále Mortal Engines Quartet, u nás známé jako Kroniky hladového města. v originále ...

Miloslav Ryšán

Publikace o pěstování zahradních a pokojových rostlin.

Miki Ryvola

Miki Ryvola, vlastním jménem Mirko Ryvola je český trampský písničkář, zpěvák a kytarista. Narodil se 7 let po svém bratrovi Wabim, se kterým hrál dlouho v trampské skupině Hoboes. Během společného působení složil a nazpíval mnoho písní, které jsou dnes klasikou u táboráků – například Bedna vod whisky, Bál v lapáku, Pane bože vod tý lásky zachraň nás, Mrtvej vlak a mnoho dalších. V současné době vystupuje buď sám nebo s členy skupiny Nezmaři. Dne 18. září 2012 obdržel Cenu města Kladna.

Laurence Rees

Laurence Rees je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou. Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců . V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour , sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.

Kenneth Lewis Roberts

Americký romanopisec.

Josef Rakoncaj

Josef Rakoncaj, přezdívaný Rak je jeden z nejúspěšnějších českých horolezců, trenér horolezectví, autor knih o horolezectví a podnikatel v oblasti speciálního oblečení a vybavení pro trekking a horolezecké výpravy. Je ženatý a mezi jeho koníčky patří létání s ultralehkými letouny. Reprezentantem ČSSR byl od roku 1975. Na pískovcích Českého ráje udělal více prvovýstupů od roku 1976. V evidenci horolezeckých cest v České republice má evidováno 54 prvovýstupů. V roce 1983 a znovu o tři roky později vystoupil na vrchol druhé nejvyšší hory světa K2; to z něj udělalo vůbec prvního člověka na světě, který tuto horu zdolal dvakrát. V roce 1986 jako první horolezec na světě vystoupil podruhé na vrchol K2. Společně s Radkem Jarošem patří mezi nejúspěšnější české horolezce v počtu úspěšných výstupů na osmitisícové vrcholy. Josef Rakoncaj je zakladatelem a majitelem rodinné firmy Sir Joseph. V r. 1971 si začal šít vlastní horolezecké oblečení, nejdříve pro sebe, později pro své spolulezce a kamarády. Využíval svých bohatých zkušeností z expedic, upravoval střihy a vymýšlel praktické detaily usnadňující pohyb v náročných lezeckých terénech a při pobytu ve vysokých nadmořských výškách hledal nové funkční materiály. Bezprostředně po sametové revoluci zahájil svou podnikatelskou činnost. Vyrábět začal v malých výrobních prostorách a s doma pracujícími švadlenami. Jeho výrobky se rychle staly žádanými nejen v České republice, ale i v zahraničí. A tak se výroba mohla rozvíjet a Josef Rakoncaj vybudoval výrobní dílnu. V r. 1994 nastoupil do firmy syn Josefa Rakoncaje, Lukáš a v r. 2001 jeho dcera Lucie.

Jennifer Rush

Jennifer Rush je americká zpěvačka a skladatelka, která dosáhla úspěchu v polovině 80. let a stala se jednou z nejpopulárnějších umělkyň té doby v Evropě. Nejvíce ji proslavil její hit "The Power of Love", který se stal velmi úspěšným a v několika zemích se dostal na první příčku hitparád a nahrávali ho různí další umělci, včetně Celine Dion. Jennifer Rush Její kariéru definoval silný hlas a emotivní balady, v nichž se mísí vlivy popu a rocku. Její stejnojmenné album, které obsahovalo i píseň "The Power of Love", pomohlo upevnit její mezinárodní slávu. Během své kariéry vydala několik alb a udržela si pozici na evropské hudební scéně, přičemž obzvláště silnou fanouškovskou základnu měla v Německu. Ačkoli dnes již není v očích veřejnosti tak výrazná jako na vrcholu své kariéry, její přínos hudebnímu průmyslu, zejména v oblasti power balad, je stále uznáván a oceňován fanoušky po celém světě. Jennifer Rush .

Jehan Rictus

Jehan Rictus byl franouzský básník. Narodil se jako Gabriel Randon v Boulogne-sur-Mer, počátkem století si nechal úředně změnit jméno na Randon de Saint-Amand, po své matce. Po nešťastném dětství a chudobě se stal roku 1895 úspěšným díky básním psaným slangem, které přednášel v pařížských kabaretech. Publikovány byly roku 1897. Další sbírky následovaly, dokud se za první světové války neodmlčel. Napsal i román, autobiografický Fil-de-fer, spisovnou francouzštinou, a rozsáhlý, dodnes nepublikovaný deník. – Jeho jazyk zřejmě velmi ovlivnil jazyk L.-F. Célina.

Jaroslav Rosendorfský

Narozen 26.1.1907 v Dubňanech, zemřel 2002. PhDr., CSc., docent katedry romanistiky, publikace a překlady z oboru.

František Jaromír Rubeš

František Jaromír Rubeš byl právník, prozaik, básník, autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček. František Jaromír Rubeš pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém , dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Bystřici u Benešova a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování odešel jako syndikus do Načeradce . V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči. Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho "Deklamovánky". Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován . Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a ve Skutči.

Francine Rivers

Francine Riversová se věnuje psaní skoro 30 let. Už v letech 1976-1985 úspěšně působila na knižním trhu a dostala vícero ocenění. Po svém obrácení v roce 1986 napsala román Vykupující láska jako své vyznání víry. Od té doby vydala řadu knih, které se dočkaly přízně čtenářů i oficiálního ocenění . Žije se svou rodinou v Kalifornii.

Filip Rožek

Filip Rožek je český spisovatel, scenárista a autor knihy Gump – pes, který naučil lidi žít, která získala v roce 2020 Cenu čtenářů ve výročních knižních cenách Magnesia Litera. Už na střední škole se zajímal o kreativní tvorbu, a proto roku 1994 nastoupil do oddělení produkce TV Nova. Brzy se stal dramaturgem redakce zábavy, posléze pracoval v redakci vývoje nových formátů. Na Nově nakonec pracoval 8 let a spolupracoval i s dalšími televizními stanicemi. Pro TV Prima a Českou televizi připravoval mimo jiné pořady o zvířatech. Od svých 18 let aktivně spolupracuje s Ligou na ochranu zvířat. V roce 2016 spoluzaložil organizaci Se psem mě baví svět, která pomáhá týraným a opuštěným psům najít svoje štěstí na Zemi. Má dceru Natálku, která se o pomoc zvířatům zajímá již od útlého dětství. A taková je i její postava Naty Jahody v knížce Gump – pes, který naučil lidi žít.

Dean Reed

Dean Reed byl americký herec, zpěvák, skladatel, režisér a socialista, který se během studené války stal významnou osobností Latinské Ameriky a východního bloku. Reed se narodil 22. září 1938 v Denveru v Coloradu a koncem 50. let se přestěhoval do Hollywoodu, aby se věnoval kariéře v zábavním průmyslu. Ačkoli měl ve Spojených státech jen omezený úspěch, proslavil se v zahraničí poté, co si jeho hudba počátkem 60. let získala popularitu v Jižní Americe.

Anders Roslund

Anders Roslund je švédský spisovatel a novinář. On je zakladatel a bývalý šéf Kulturnyheterna na SVT, Švédsko je národní televizní vysílání. Po mnoho let působil jako novinář - se specializací na trestní a sociální problémy - a jako editor-in-šéf na vztah a Aktuellt, dvě hlavní zpravodajských pořadů, a SVT. Roslund pravidelně spolupracuje s Borge Hellström , a spolu oni tvoří psaní duo Roslund a Hellströmem.

Veronica Roth

Veronica Rothová, rodným jménem Veronica Anne Roth je americká spisovatelka a autorka trilogie Divergence. Začala studovat Carleton College, ale po roce přešla na Northwestern University, kde se věnovala programu tvůrčího psaní. Veronica je od roku 2011 vdaná za fotografa Nelsona Fitche. Žijí v Chicagu. Veronicu Rothovou známe především jako autorku trilogie Divergence: Divergence, Rezistence, Aliance. První díl napsala ještě při studiích na univerzitě a ještě před dokončením studií prodala práva na filmové zpracování společnosti Summit Entertainment. Za trilogii Divergence dostala ocenění New York Times bestseller, na Goodreads nejoblíbenější kniha roku 2011 a v roce 2012 vyhrála soutěž Nejlepší kniha Young Adult Fantasy & Science Fiction. Premiéra filmu v České republice proběhla na jaře 2014. V roce 2015 můžeme očekávat premiéru dalšího dílu Rezistence. Třetí díl Aliance plánují filmaři rozdělit do dvou dílů . Čtyři krátké povídky o Tobiasovi, Čtyřce, nabídnou příběh, který předchází Divergenci. Všechny čtyři povídky pod názvem Čtyřka: Divergentní povídky vyšly v listopadu 2014 v nakladatelství CooBoo.

Stanislav Roškota

Publikace z oboru elektrotechniky.

Přemysl Rut

Přemysl Rut je český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel-esejista, básník, dramatik, redaktor-publicista a divadelní pedagog. Během svých studii na pražské DAMU spolupracoval s Nedivadlem Ivana Vyskočila, kde působil nejprve jakožto zpěvák a klavírista, později i jako autor. Po studiích činoherní režie na pražské DAMU, kde absolvoval v roce 1979 , působil během své vojenské služby v Uherském Hradišti ve Slováckém divadle jakožto režisér a umělecký vedoucí zdejší Malé scény. V letech od roku 1984 do roku 1990 učil na Pražské konzervatoři a současně vedl poloamatérský divadelní soubor Malé české divadlo, kde uváděl inscenace svých her a scénická čtení her, které tehdejší režim nepovoloval inscenovat. Zároveň s tím také pomáhal vydávat samizdatový časopis O divadle. Po sametové revoluci krátce pracoval jako redaktor Literárních novin. Od roku 1993 působil jakožto umělec ve svobodném povolání. Od roku 1999 spolupracuje jako pedagog na pražské DAMU, od roku 2003 zde působí jako vedoucí katedry autorské tvorby, roku 2008 byl jmenován profesorem. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Před sametovou revolucí mohl v médiu připravit jen lekce poetiky pro děti . V roce 1991 měla premiéru jeho první rozhlasová hra Polygoné, v roce 1993 pak dostal nabídku od dramaturga Dušana Všelichy, aby připravil autorský pořad. Piannissimo mělo 69 dílů a jak sám říká, bylo pro něho iniciační. V jeho rámci realizoval cyklus Čtení ze špatné literatury, cyklus svých prvních apokryfních pohádek i cyklus portrétů písničkářů, který byl zárodkem jeho "pozdějších projektů rozhlasových, pódiových i edičních, jimiž se pokouším připomínat českou autorskou píseň v celém jejím časovém rozpětí". Později moderoval odpoledne Rádia Mama a stal se tradičním autorem rozhlasových her i teoretikem rozhlasu. Přemysl Rut ale vystupuje i v České televizi, působí i jakožto nakladatelský redaktor a edi...

Petr Ritter

Petr Ritter je český právník, prozaik a scenárista. Petr Ritter se narodil v roce 1950 v Olomouci, kde žije celý dosavadní život. Oba jeho rodiče byli za druhé světové války vězněni v koncentračních táborech a následně byli šikanováni i komunistickým režimem. Petr Ritter přesto v období uvolnění vystudoval gymnázium v Olomouci a v roce 1968 se dostal i na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde se seznámil se svým budoucím spoluautorem a společníkem Zdeňkem Šťastným. Prožili spolu pět let studií, zapojili se do studentských protestů, účastnili se vysokoškolské stávky v roce 1969 i pohřbu Jana Palacha. Promovali v roce 1973 a společně nastoupili do advokátní poradny v Olomouci. V roce 1990 založili společnou Advokátní kancelář Ritter-Šťastný. Od počátku sedmdesátých let Petr Ritter hrál na kontrabas a psal písňové texty ve folkové skupině Severní hvězdy. Roku 1973 do ní přivedl i Zdeňka Šťastného jako hráče na bicí. Spolu psali komponované pořady a konferovali. Koncem sedmdesátých let byla skupina úspěšná na festivalech, natočila několik skladeb v Českém rozhlase. První svoji knížku Petr Ritter napsal společně se Zdeňkem Šťastným na počátku 80. let; byla o právnických studiích v Praze na přelomu 60. a 70. let, ovšem kvůli cenzuře v té době nemohla vyjít. V roce 1980 se Petr Ritter oženil s Dagmar roz. Škůrkovou. Jednalo se o dvoj-svatbu opět společně se Zdeňkem Šťastným. V roce 1993 se Petru Ritterovi narodili synové David a Matyáš. Oba dnes pracují v Advokátní kanceláři Ritter-Šťastný. V roce 1989 se Petr Ritter společně se Zdeňkem Šťastným angažovali v Občanském fóru a takzvanou „Olomouckou výzvou“ výrazně přispěli k privatizaci advokacie, když v prosinci 1989 písemně oslovili všechny tehdejší advokáty s apelem na urychlenou transformaci advokacie ze státní na privátní. Díky tlaku této iniciativy byl ve spojení s  aktivitami dalších kolegů za jejich účasti formulován a přijat nový zákon o...