Výpis všech autorů

Roman Ráž

Roman Ráž je český spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista, jenž se prosadil v období normalizace. Autor 25 próz, 15 televizních her a řady rozhlasových her a seriálů. Čtyřikrát navržen na Státní cenu za literaturu, nositel Ceny Egona Ervina Kische a Chlumecké literární ceny Jaroslava Golla. Autor rozsáhlé historické ságy – trilogie: Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje a Lázeňské ozvěny. Jeho román Prodavač humoru byl zfilmován režisérem Jiřím Krejčíkem. Roman Ráž se narodil v Praze – Novém Městě v nemocnici v Klimentské ulici, následně byl pokřtěn v kostele sv. Klimenta. Jeho otec Otto Ráž byl pražský podnikatel. Dědeček Rudolf Ráž vlastnil Hotel Belvedere v Praze na Letné , který Otto Ráž převzal v roce 1935. V roce 1948 byl zavřen do tábora nucených prací, kde také zemřel. Rodiče uzavřeli manželství v roce 1932 v Brně, v roce 1938 došlo k rozvodu. Jeho matka Božena Rážová, roz. Vepřeková , pocházela z Luhačovic. Psala povídky, ale nikdy je nepublikovala. Vystudovala obchodní akademii, později pracovala jako vedoucí účtárny pivovarů a lihovarů. Dědeček Emanuel Vepřek byl restauratérem a starostou v Luhačovicích. Zasloužil se o rozvoj místních lázní, podporoval všeobecnou živnostenskou školu, za jeho starostování byl postaven vodovod, zřízena měšťanská škola a založena obecní spořitelna. Hostem Vepřekovy restaurace býval často hudební skladatel Leoš Janáček. V roce 1941 se Roman Ráž s matkou přestěhoval z Prahy do Brna, kde začal chodit do obecné školy. V letech 1944–1946 pobýval v Luhačovicích, tady zažil osvobození rumunskou armádou v květnu 1945. V roce 1946 se vrátil zpátky do Brna. Z důvodu špatného kádrového profilu nemohl dokončit studium na gymnáziu, nastoupil na zdravotní školu , kde složil maturitu. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . Na...

Radek Roubal

Slovenský publicista, turista, horolezec. Redaktor časopisu Horolezec. Turistické průvodce, knihy o turistice a horolezectví

Laura Joh Rowland

Laura Joh Rowlandová vyrostla v Michiganu, kde vystudovala obory mikrobiologie a hygiena, v kteréžto branži pracovala na různých postech pro různé společnosti Nejdříve chtěla ve volném čase ilustrovat dětské knížky, a tak navštěvovala kurzy psaní, aby mohla ilustrovat svou vlastní knihu. Ale samotné psaní se jí zalíbilo natolik, že už u něj zůstala. Aby mohla se svou tvorbou prorazit na trhu, musela si najít téma, které tu ještě nebylo. A kombinací lásky ke klasickým detektivkám, kulturního dědictví svých asijských předků a nechuti k stylu vyšetřování založeném na různých forenzních analýzách a technických vymoženostech objevila Tokio 17. století. Město a čas, nezasažené západní civilizací, uzavřené samo pro sebe, kde se pro objasnění zločinu dá počítat jen se svědky, alibi, motivy a dedukcí. Hlavním hrdinou všech jejích zatím 11 knih je samuraj Sano Ičiró, vyšetřovatel odpovědný samotnému šógunovi. Nyní kromě psaní autorka dokončuje studium umění, stará se o své tři kočky a chodí na procházky se svým mužem Martym.

Josef H. Reichholf

John Maddox Roberts

John Maddox Roberts, narozen 25. 6. 1947 Ohio, USA. Po opuštění vysoké školy v r. 1967 nastoupil vojenskou službu, jako zelený baret se účastnil války ve Vietnamu. Po návratu se rozhodl stát spisovatelem. První román Doubleday prodal v r. 1975 , další The Strayed Sheep of Charun byl vydán r. 1977. Je autorem desítek knih, např. úspěšné serie SPQR ze starověkého Říma, fantasy serie Stormlands a detektivky s detektivem Gabe Treloarem.

Jean-Jacques Rousseau

Jean-Jacques Rousseau byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů. Věnoval se také pedagogice. Narodil se jako druhý syn Isaaca Rousseaua, hodináře po vzoru otce i děda, a Suzanne Rousseauové, rozené Bernardové, rovněž dcery hodináře. Matka zemřela 7. července 1712, devět dní po jeho narození a otec ho roku 1722 poslal k pastoru Lambercierovi v Bossey . Jeho vzdělání spočívalo pouze v četbě kalvinistických kázání a Plutarchových Životopisů. V roce 1724 ho otec dal do učení k notáři a v roce 1725 k ryteckému mistru. Jeho otec se znovu oženil v roce 1726. 14. března 1728 Jean-Jacques ve věku patnácti let protestantskou Ženevu opustil. Farář města Confignon ho na květnou neděli přivedl k paní Françoise-Louise de Warens , která dva roky předtím konvertovala ke katolictví. Ujala se ho; Rousseau jí přezdíval maman . Pod jejím vlivem se vydal do Turína, kde 23. dubna konvertoval ke katolictví. Následujícího roku se vrátil do Charmettes k Françoise-Louise de Warens. V roce 1730 cestoval pěšky až do Neuchâtelu, kde se učil hudbě. V roce 1732 získal místo hudebního mistra v Chambéry. V roce 1734 se pak stal intendantem paní de Warens a ona jeho milenkou. U ní v roce 1739 napsal svou první skladbu: Sad paní baronky de Warens. V Paříži v roce 1741 neúspěšně předložil Akademii svůj vynález nového notového zápisu; kromě toho se zde seznámil s Denisem Diderotem a Madame d'Épinay. V letech 1743–4 působil jako tajemník francouzského velvyslance v Benátkách, o jejichž republikáns...

Claude-Catherine Ragache

Redaktorka francouzského historického časopisu Clefs pour l’Histoire, autorka několika populárně naučných knih pro mládež ze série "Mýty a legendy." V roce 1991 vydala knihu o mytologii vlka ve Francii .

Petr Rezek

Petr Rezek je český zpěvák a skladatel, známý svým přínosem pro českou popovou scénu. Svou hudební kariéru zahájil v 70. letech 20. století a popularitu si získal svými soft rockovými a popovými baladami. Rezkova hudba často obsahuje melodické melodie a procítěné texty, které našly odezvu u širokého publika. V průběhu let vydal několik alb a singlů a stal se výraznou osobností českého hudebního průmyslu. Jeho tvorba byla oceněna různými cenami a uznáními, což odráží jeho vliv na českou popkulturu.

Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová , byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka. Otec byl Němec, matka Josefa Kubíková byla české národnosti. Její dětství nebylo příliš šťastné, poznamenalo je především úmrtí otce, Franze Artmanna , purkrabího na panství Všeradice u Hořovic, a smrt sourozenců. Po smrti její poslední sestry se matka s malou Magdalenou odstěhovala nejprve do Plzně. Magdalena odmala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kounice, vedl Magdalenu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky. Matka ji sama také vyučovala v jejich rodném jazyce, tedy v němčině, teprve v 10 letech ji poslala do školy. Další stěhování čekalo Magdalenu k tetě do Prahy. Zde se musela již starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Do svých 18 let Magdalena žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení se a následnému manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka. J. A. S. Rettig zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let svého života v Litomyšli. Rettig, který poznal schopnosti své ženy, ji neomezoval, ale naopak její první české verše cizeloval, přivedl jí na pomoc zkušené rádce a příležitostně je uveřejňoval se svými básněmi. Byl moderním mužem uznalým k ženské osobnosti a jejím vlohám. Měl porozumění pro svou pracovitou a aktivní manželku jako málokterý muž té doby. Rettigová se po osobní smutné zkušenosti rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím...

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Andreas von Rétyi

Andreas von Rétyi se už dvacet let jako nezavislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední ředě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Rangers

Česká country popová skupina. V 70. a 80. letech se nedobrovolně přejmenovala na Plavci.

Patrick Ryan

Patrick Ryan byl anglický prozaik. Narodil se na britském ostrově Wight rodičům irského původu. Během druhé světové války sloužil v britské armádě, zúčastnil se akcí v Severní Africe, Itálii a Řecku. Po válce se Ryan přestěhoval do Leedsu a během padesátých let pracoval jako manažer v továrně. Svoje zkušenosti z Yorkshirského života později popsal v humorných pamětech How I Became a Yorkshireman. Později se stal vrchním poštmistrem v Harrogate . V šedesátých letech začal Ryan psát pro humoristický a satirický časopis Punch, který byl v té době ve Velké Británii značně populární. Přispíval také do časopisů Playboy a Holiday. Nejvíce Ryana proslavila jeho první kniha, protiválečný humoristický román Jak jsem vyhrál válku . Důstojník Ernest Goodbody zde vypráví jako válečný hrdina svůj příběh, jak prožil válku. Ve skutečnosti byl ale typickým antihrdinou, který zcela nepochopil, jak to ve válce skutečně chodí, a stal se tak postrachem svým podřízeným. Tato kniha byla v roce 1967 zfilmována režisérem Richardem Lesterem s Johnem Lennonem ve vedlejší roli vojína Gripweeda .

Lucinda Riley

L. Riley se narodila v Irsku, často pobývala v zahraničí se svým otcem, zejména na Dálném východě. Ve 24 letech napsala svůj první román "Lovers and Players". Dobu, kdy se jí narodily děti, využila k vybudování domu v Thajsku. Tato zkušenost spojená s vášní pro historii ji inspirovala, aby znovu vzala pero do ruky. Román "Hothouse Flower" vyšel poprvé v Anglii v listopadu 2010. Dosud vyšel ve více než 26 zemích a byl třetí nejprodávanější knihou v Německu v roce 2011. L. Riley žije v současné době v Norfolku a ve Francii s manželem a čtyřmi dětmi.

Luanne Rice

Luanne se narodila v roce 1995 ve státě Connecticut. K literatuře tíhla už od malička a její matka, učitelka angličtiny, dceřinu zálibu ochotně podporovala. V jedenácti letech vydala svou první báseň. O čtyři roky později publikovala první povídku a první román jí vyšel v roce 1986

Joseph Roth

Joseph Roth – 27. května 1939 Paříž) byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, který se proslavil zejména romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta. Narodil se v rodině židovského obchodníka v haličském městě Brody. Jeho otec se však brzy nato na cestě z Hamburku pomátl, byl odvezen do ústavu pro choromyslné a později k zázračnému rabínovi v Haliči, kde ještě dlouho jako nesvéprávný žil. Jeho choroba uvedla rodinu do těžkého postavení, protože matka se s manželem nemohla ani rozvést a chasidští židé pokládali choromyslnost za boží trest. Po maturitě roku 1913 odešel Roth do blízkého Lvova, kde začal studovat na univerzitě. O rok později odešel do Vídně, kde studoval filosofii a germanistiku, ale roku 1916 se dobrovolně přihlásil do armády a sloužil jako armádní novinář ve Lvově. Válka, smrt císaře Františka Josefa I. a rozpad Rakouska-Uherska znamenaly pro mladého Rotha těžký otřes – nejen ztrátu rakouské vlasti, ale i konec „starých časů“, s nímž se nikdy úplně nesmířil. Po válce nemohl ve studiu pokračovat a začal psát do novin, od roku 1920 v Berlíně. Roku 1922 se ve Vídni oženil s Friederike Reichler, od roku 1923 psal fejetony pro prestižní Frankfurter Zeitung, přispíval ale i do jiných novin, např. Prager Tagblatt. V první polovině 20. let inklinoval Roth k socialismu. V tomto duchu je zaměřená jeho publicistika do rakouských listů Der Neue Tag a Vorwärts . V roce 1925 byl korespondentem Frankfurter Zeitung v Paříži a v následujících letech psal reportáže z cest např. po Sovětském svazu, který navštívil v létě 1926, Jugoslávii, Polsku a Itálii. Cesta do SSSR mu poskytla námět pro román Útěk bez konce. Už v roce 1926 začala jeho žena trpět duševní nemocí, která se stále zhoršovala, takže od roku 1930 žila po ústavech a roku 1940 zahynula jako oběť nacistické eutanázie choromyslných. Její choroba jej velice trápila a snažil se hledat pomoc i u haličského rabína. Jelikož nic ...

Stephen Rabley

Britský autor průvodců po Británii. Populárně-naučné příručky pro výuku angličtiny.

Miki Ryvola

Miki Ryvola, vlastním jménem Mirko Ryvola je český trampský písničkář, zpěvák a kytarista. Narodil se 7 let po svém bratrovi Wabim, se kterým hrál dlouho v trampské skupině Hoboes. Během společného působení složil a nazpíval mnoho písní, které jsou dnes klasikou u táboráků – například Bedna vod whisky, Bál v lapáku, Pane bože vod tý lásky zachraň nás, Mrtvej vlak a mnoho dalších. V současné době vystupuje buď sám nebo s členy skupiny Nezmaři. Dne 18. září 2012 obdržel Cenu města Kladna.

Maurice Ravel

Maurice Ravel byl francouzský skladatel, klavírista a dirigent, často spojovaný s impresionismem spolu se svým současníkem Claudem Debussym, ačkoli sám Ravel si toto označení nepřál. Narodil se 7. března 1875 ve francouzském Ciboure a proslul bohatě strukturovanými skladbami, v nichž se snoubí modernismus a citlivost s francouzskými tradicemi konce 19. století. Ravelova hudba se vyznačuje pečlivým přístupem k orchestraci a novátorským harmonickým jazykem.

John Reed

John „Jack“ Silas Reed byl americký novinář, básník a komunistický aktivista. Proslul jako autor knižní reportáže o komunistickém převratu v Rusku Deset dnů, které otřásly světem . Během svého pobytu v Sovětském Rusku zemřel. Je jedním ze tří Američanů pohřbených v nekropoli u Kremelské zdi. John Reed pocházel z buržoazní rodiny z Portlandu. Otec Charles Reed byl obchodníkem a jeho matka Margaret byla dcerou bohatého portlandského průmyslníka. Jack spolu s mladším bratrem Harrym vyrůstal v blahobytu, studovali na soukromých školách. Reed byl vynikajícím studentem, už ve svých šestnácti letech uveřejnil v místních novinách článek. Stal se jedním z hlavních dopisovatelů školního časopisu v Morristownu, kde se připravoval na vysokou školu. Od roku 1906 studoval na Harvardu, jak si přál jeho otec. Aktivně se zapojil do studentských aktivit, sportoval, byl členem divadelní společnosti, přispíval do univerzitních časopisů Lampoon a The Harvard Monthly. V roce 1910 svá studia dokončil a odejel do Evropy. Přijal práci dělníka na dobytkářské lodi, aby si zaplatil cestu do Evropy, kde navštívil Anglii, Francii a Španělsko. Rok nato se John Reed usadil v New Yorku, kde patřil mezi příslušníky intelektuálních a uměleckých kruhů. Navázal krátký, ale bouřlivý vztah s Mabel Dodgeovou, bohatou mecenáškou umění. Rozhodl se, že bude novinářem. Získal místo redaktora v časopise American Magazine a současně pracoval jako obchodní manažer nového čtvrtletníku s názvem Landscape Architecture. Snažil se prosadit i jako novinář na volné noze. Psal eseje, básně i články o své cestě do Evropy a jeho práce přijal nejprve Saturday Evening Post a postupně byly zveřejňovány v dalších časopisech. Reed při toulkách městem pozoroval bídu a chudobu dělníků, chtěl poznat příčiny sociálních nerovností a zajímal se o sociální problematiku. Od roku 1913 publikoval v socialistickém časopise The Masses, redigovaném Maxem ...

J. M Roberts

J. D Robb

Nora Roberts se narodila 10. října 1950 v Silver Springu v Marylandu jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvovala nějaký čas Katolickou školu, kde se jí dostalo jisté disciplíny od jeptišek. Ona sama dnes říká: „Můžeš mít všechen talent světa, ale když nebudeš mít disciplínu sednout si a psát, nepovede se ti napsat a publikovat žádnou knihu.\" Vdala se mladá a usadila se v Keedysville v Marylandu. Krátce pracovala jako právní sekretářka. „Uměla jsem psát rychle, ale neuměla jsem hláskovat. Byla jsem nejhorší právní sekretářka vůbec,“ říká dnes. Když se jí narodili synové, zůstala doma a zkusila každé řemeslo, které se nahodilo. Vánice v únoru 1979 ji přinutila najít jiné východisko. Zůstala doma zasněžená se svými syny. Mladšímu byly tři roky, staršímu šest let. Neměla tehdy žádnou možnost poslat je do školky. Během vánice vytáhla tužku a zápisník a začala psát jeden z příběhů. Tehdy začala její kariéra spisovatelky. Několik jejích rukopisů však bylo zamítnuto, ale později přeci jen uspěla. Její první kniha, Irský plnokrevník , vyšel v nakladatelství Silhouette v roce 1981. Se svým druhým manželem Brucem Wilderem se seznámila, když ho najala, aby jí postavil domácí knihovnu. V červenci 1985 se vzali. Od té doby rozšířili svůj dům, hodně cestovali po světě a otevřeli spolu knihkupectví. Během svého života byla Nora vždycky obklopená jen muži. Nejen že byla nejmladší ze všech svých sourozenců, ale byla dokonce jediná holka. A právě život strávený mezi muži dal Noře docela dobrý pohled na mužskou mysl, který dnes její čtenáři tolik obdivují. V roce 2007 se 4 její knihy dočkaly filmového zpracování. Nora je členem několika spisovatelských skupiny a vyhrála nespočetné ceny od jejích kolegů a nakladatelského průmyslu....

Václav Rabas

Václav Rabas byl český malíř, který mezi prvními získal titul národního umělce. Byl členem Umělecké besedy, Spolku Mánes, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a patřil mezi tzv. pátečníky. Rabas se narodil v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let. Díky houževnaté matce Františce se mu přesto dostalo dostatek prostoru ke vzdělání. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. Po vojenské službě byl o dva roky později přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval sice všeobecnou část, ale ve speciální příliš dlouho nevydržel a studium přerušil. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Vyjel do severní Itálie a do Paříže, ovšem domek si postavil v rodných Krušovicích, v nichž se též oženil. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil. Po válce se v nově vzniklém Československu střídavě podílel redakčně na tvorbě sborníku a časopisu Život a satirického časopisu Nebojsa. Zdokumentoval také stopy války na Slovensku. Dva roky byl v té době členem Spolku Mánes. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem. Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Jeho obrazy v té době úspěšně reprezentovaly české malířství v zahraničí , Rabas však projížděl především svůj rodný kraj. V něm také přečkal druhou světovou ...

Richard Rohr

Richard Rohr je františkánský kazatel a spisovatel. Richard Rohr se narodil 20. března 1943 ve městě Topeca, ve státě Kansas v USA jako syn německých rodičů . V roce 1961 vstoupil do františkánského řádu. Vystudoval teologii ve františkánském semináři a v roce 1970 byl vysvěcen na kněze. V roce 1971 založil rodinnou komunitu New Jerusalem v Cincinnati, ve státě Ohio. Je jedním ze zakladatelů charizmatické obnovy v USA, byť v současnosti se již tímto směrem neangažuje. Dnes je Richard Rohr mezinárodně známý kazatel a vedoucí exercicií. V roce 1986 založil Centrum pro akci a kontemplaci v Albuquerque ve státě Nové Mexiko, USA. V současné době žije poblíž františkánské komunity v Albuquerque a dělí svůj čas mezi místní službu a kázání a vyučování na všech kontinentech. Znám je zejména díky svým početným audio kazetám, které vydává již od sedmdesátých let. Za své prvotní povolání považuje šíření evangelia a k tomuto cíli používá mnoha prostředků: integraci akce a kontemplace, tvorbu komunit, záležitosti míru a spravedlnosti, mužskou spiritualitu, enneagram , ekologickou spiritualitu a další. Richard Rohr je jedním z mála teologů, kteří se soustředí na to, jak oslovit muže, aby naplno žili své křesťanství. Je to člověk s velkým osobním charismatem, který dokáže zaujmout i hledající a ty, které oficiální církev neoslovuje. Několikrát navštívil ČR a Slovensko.

Kenneth Lewis Roberts

Americký romanopisec.

Gianni Rodari

Gianni Rodari byl italský novinář a spisovatel literatury pro děti a mládež. Po světě se proslavil jako autor moderních pohádek pro děti i dospělé. V roce 1970 se stal laureátem Ceny Hanse Christiana Andersena, nejvyššího mezinárodního ocenění na poli dětské literatury. Do češtiny bylo přeloženo několik Rodariových knih pro děti. Mezi nejznámější patří:

František Raboch

Narozen: 9.4.1900 v Kozolupech, okres Plzeň-sever, zemřel: 23.3.1984. JUC. nedokončil právnickou fakultu Univerzity Karlovy Praha; městský tajemník v Berouně , pracovník ministerstva výživy, tajemník Společnosti pro racionální výživu, redaktor jejích publikací, pořadatel a spoluautor řady odborných kuchařských publikací. Držitel několika vyznamenání Společnosti pro racionální výživu. Nekrolog: Výživa lidu,39,1984,č.4,s.63.

Antonín Rašek

Absolvent vysoké vojenské školy Jana Žižky, posléze Filozofická fakulta UK. Stal se vojákem z povolání, pak novinářem. Protože nesouhlasil z okupací v srpnu 1968, byl z armády propuštěn, pracoval jako výzkumný pracivník, po "sametové" revoluci byl 4 roky náměstkem ministra obrany.Publikoval během svého života několik povídek v časopisech, a protože v 70 a 80 letech nemohl publikovat, řada jeho povídek vyšla až po roce 1989. Získal několik cen. V roce 95 napsal Do smrti mám chlapů dost, a román pro děti Handyho dlouhé dobrodružství

Wabi Ryvola

Wabi Ryvola byl český folkový a country písničkář, známý svým významným přínosem pro českou trampskou hudební scénu. Spolu se svým bratrem Janem Ryvolou vytvořil duo "Bratři Ryvolové", které se stalo populární v bývalém Československu. Bratři se zasloužili o popularizaci žánru trampské písně, což je svébytná hudební forma kombinující prvky folku, country a bluegrassu, často spojená s outdoorovým stylem života a romantikou putování a přírody.

Renata Raduševa Herber

Narozena 27. 7. 1962 v Krnově. Autorka esoterické literatury, zabývá se výkladem karet, tarotem a přírodním léčitelstvím.

Ransom Riggs

Ransom Riggs je americký spisovatel, známý především díky knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Riggs se narodil v Marylandu v roce 1979 na 200 let staré farmě, a vyrůstal na Floridě, kde navštěvoval Pine View School for the Gifted. Studoval anglickou literaturu na Kenyon College a film na Univerzitě Jižní Kalifornie. Jeho práce na krátkých filmech, které zveřejňoval na internetu, a také blogování pro Mental Floss mu přinesly práci na The Sherlock Holmes Handbook, příručce která byla vydána v návaznosti na film Sherlock Holmes v roce 2009. Riggs shromáždil sbírku kuriózních starých fotografií, kterou přinesl do vydavatelství Quirk Books s nápadem, využít je v obrázkové knize. Na návrh šéfredaktora, Riggs použil fotografie jako východisko pro sepsání příbehu. Výsledkem byla kniha Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti , která se umístila na seznamu bestsellerů, zveřejněném v deníku The New York Times. Další knihy inspirované starými fotografiemi byly Talking Pictures publikované nakladatelstvím Harper Collins v říjnu 2012. Pokračování série Sirotčinec slečny Peregrinové pod názvem Podivné město  byl vydán 14. ledna 2014. Třetí díl série s názvem Knihovna Duší, byl vyhlášen na začátku roku 2015 a oficiálně vydaný byl dne 22. září 2015. Riggs v současné době žije v Santa Monice v Kalifornii a v roce 2013 se oženil se spisovatelkou Tahereh Mafi. S autorem Johnem Greenem jsou dobří přátelé. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ransom Riggs na anglické Wikipedii.

Rainbow Rowell

Rainbow Rowell napsala velmi úspěšné knihy. Někdy píše o dospělých. Někdy o teenagerech . Ale vždy píše o lidech, kteří až moc mluví. O lidech, kteří se cítí, jako že něco zpackali. Nebo o lidech, kteří jsou zamilovaní. Žije v Nebrasce se svým manželem a dvěma syny.

Radovan Ryska

Autor učebnic z oboru práva.

Philip Reeve

Philip Reeve je anglický spisovatel a ilustrátor knih pro děti. Je znám předěvším díky knižní sérii Smrtelné stroje . Narodil v Brightonu. Ilustrátorství vystudoval na Cambridgeshire college of Arts and technology a na Brightonské polytenice. Než se stal ilustrátorem pracoval několik let v knihkupectví. Během studií a několik let i po studiích psal a účinkoval v komediálních vystoupeních s různými herci v několika souborech . Společně s Brianem Mitchellem, napsal v roce 1998 dystopický muzikál The Ministry of Biscuits. Ilustroval mnoho populárně naučných knížek, často pro větší série jako Vražedná matematika , Děsivé dějiny a Drazí zesnulí . Napsal také knižní sérii pro děti Béďa Bouchač zasahuje . První knihou pro starší byla publikace Smrtelné stroje za niž získal cenu Nestlé Smarties Book Prize. Kniha Smrtelné stroje jsou první v sérii o dvou mladých dobrodruzích Tomovi a Hester, kteří žíjí ve světě pohyblivých měst kde neplatí žádné zákony. Za poslední knihu A Darkling Plain získal cenu denníku The Guardian za dětskou fantastiku. Knižní série byla v roce 2018 zfilmována ve snímku Smrtelné stroje. V roce 2007 dostal Carnegie Medal za alternativní verzi legendy o Artušovi zpracovanou v knize Here Lies Arthur. Dále je autorem vesmírné steampunkové trilogie Artur Mumby. V roce 2013 společně s britsko-americkou spisovatelkou a ilustrátorkou Sarah McIntyre vytvořil knihu Olive and the Seawigs, která vyhrála cenu Literární asociace Spojeného království. V současnosti žije v Dartmooru se svou manželkou Sarah a synem Samem. Překlady Philipa Reevse v České republice vydalo několik nakladatelů. U několika sérií nebyly všechny díly přeloženy. Dílo je proto organizováno podle anglického originálu, český překlad je uveden jako druhý v pořadí. V originále Mortal Engines Quartet, u nás známé jako Kroniky hladového města. v originále ...

Petr Ritter

Petr Ritter je český právník, prozaik a scenárista. Petr Ritter se narodil v roce 1950 v Olomouci, kde žije celý dosavadní život. Oba jeho rodiče byli za druhé světové války vězněni v koncentračních táborech a následně byli šikanováni i komunistickým režimem. Petr Ritter přesto v období uvolnění vystudoval gymnázium v Olomouci a v roce 1968 se dostal i na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde se seznámil se svým budoucím spoluautorem a společníkem Zdeňkem Šťastným. Prožili spolu pět let studií, zapojili se do studentských protestů, účastnili se vysokoškolské stávky v roce 1969 i pohřbu Jana Palacha. Promovali v roce 1973 a společně nastoupili do advokátní poradny v Olomouci. V roce 1990 založili společnou Advokátní kancelář Ritter-Šťastný. Od počátku sedmdesátých let Petr Ritter hrál na kontrabas a psal písňové texty ve folkové skupině Severní hvězdy. Roku 1973 do ní přivedl i Zdeňka Šťastného jako hráče na bicí. Spolu psali komponované pořady a konferovali. Koncem sedmdesátých let byla skupina úspěšná na festivalech, natočila několik skladeb v Českém rozhlase. První svoji knížku Petr Ritter napsal společně se Zdeňkem Šťastným na počátku 80. let; byla o právnických studiích v Praze na přelomu 60. a 70. let, ovšem kvůli cenzuře v té době nemohla vyjít. V roce 1980 se Petr Ritter oženil s Dagmar roz. Škůrkovou. Jednalo se o dvoj-svatbu opět společně se Zdeňkem Šťastným. V roce 1993 se Petru Ritterovi narodili synové David a Matyáš. Oba dnes pracují v Advokátní kanceláři Ritter-Šťastný. V roce 1989 se Petr Ritter společně se Zdeňkem Šťastným angažovali v Občanském fóru a takzvanou „Olomouckou výzvou“ výrazně přispěli k privatizaci advokacie, když v prosinci 1989 písemně oslovili všechny tehdejší advokáty s apelem na urychlenou transformaci advokacie ze státní na privátní. Díky tlaku této iniciativy byl ve spojení s  aktivitami dalších kolegů za jejich účasti formulován a přijat nový zákon o...

Pavel Roubal

Pavel Roubal byl český disident. Vystudoval na strojní fakultě ČVUT. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od roku 1977 do 1978 vázal na půdě rodinného domu v Praze Strašnicích samizdatové knihy rozepisované v rámci brněnské edice Jiřího Müllera. Začátkem července 1978, v souvislosti s návštěvou Leonida Iljiče Brežněva, byla v domě Pavla Roubala provedena domovní prohlídka a zabaveno větší množství knih připravených ke svázání. Pavel Roubal byl vzat do vazby a vyšetřován pro rozšiřování románu Dotazník Jiřího Gruši, který byl rovněž zadržen. Oba disidenti byli po necelých třech měsících z vazby propuštěni. 19. 6. 1979 se Pavel Roubal stal členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných , monitoroval soudní přelíčení s politickými vězni a podával zprávy pro „Sdělení VONS“. V lednu a v únoru roku 1980 se v bytě manželů Roubalových v Častrově ukrývala Drahuše Šinóglová, celostátně hledaná osoba, odsouzená pro rozmnožování samizdatů. Během domovní prohlídky v tomto bytě se ukryla v nefunkčních akumulačních kamnech a policie ji neodhalila. Pavel Roubal se také věnoval otázce životního prostředí. Během sametové revoluce 1989 Pavel Roubal organizoval protestní akce na Pelhřimovsku. S manželkou Věrou Roubalovou , rovněž signatářkou Charty 77, měl čtyři děti Jana Roubala, Pavla Roubala, Petra Roubala a Martu Kolskou . V roce 2009 Václav Havel zařadil ve svém projevu k výročí 17. listopadu Pavla Roubala do seznamu těch, kteří se zasloužili o svobodu.

Milan Rúfus

Milan Rúfus byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista. Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu. První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa. Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích. Od roku 2002 vychází ve vydavatelství MilaniuM Souborné dílo Milana Rúfuse (do...

Michael Ridpath

Michael Ridpath – anglický spisovaqtel thrillerů – se narodil v r.1961 v Devonu a dětství prožil v Yorkshire. Navštěvoval Millfield v Somersetu, později studoval moderní dějiny na Merton College v Oxfordu . Po ukončen studia pracoval osm let v různých mezinárodních bankách v londýnské City jako úvěrový analytik. Z tohoto prostředí také čerpal náměty svých prvních knih – thrilllerů z finančního prostředí. Svůj první román Free to Trade napsal během jediného roku po večerech a o víkendech. V okamžiku její publikace opustil zaměstnání a stal se spisovatelem na plný úvazek. Je členem Společnosti autorů detektivek. Jeho posledním dílem je první kniha nové serie s islandským detektivem Magnusem Jonsonem. Žije s manželkou Barbarou a třemi dětmi v severním Londýně.

Laurence Rees

Laurence Rees je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou. Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců . V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour , sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.

Katee Robert

Americká spisovatelka. Autorka milostných románů a thrillerů.

Karel Rektorys

Karel Rektorys byl český matematik, který většinu svého života působil na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Na památku jeho pedagogické činnosti uděluje stavební fakulta Medaili prof. Rektoryse, která je udělována jako nejvyšší ocenění jednotlivcům za pedagogickou činnost na této fakultě. Navíc na fakultě existuje i posluchárna prof. Karla Rektoryse. Narodil se 4. února 1923 v Písku, kde také maturoval a poté pracoval na poště. Po II. světové válce zahájil studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které dokončil v roce 1949. Poté pracoval nějaký čas ve Škodových závodech v Plzni a od roku 1954 působil na ČVUT v Praze na fakultě inženýrského stavitelství. V roce 1957 byl jmenován docentem a v roce 1964 se stal profesorem. Jeho vědecká práce byla úzce spojena s řešením praktických problémů. Účastnil se ve skupině vedené prof. Ivem Babuškou např. projektu stavby Orlické přehrady. Na počátku 70. let byl postižen působením normalizačních sil. Zemřel 10. prosince 2004. V roce 1979 obdržel Národní cenu, Zlatou Bolzanovu medaili za rozvoj matematických věd v roce 1983, Zlatou Felberovou medailí ČVUT v Praze v roce 1983. V roce 1987 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Od 1989 byl členem korespondentem ČSAV. V roce 1997 obdržel Medaili Josefa Hlávky. Jeho jméno nese planetka číslo 40 459-1999 RK 43. Byl vedoucím autorského kolektivu známé knihy Přehled užité matematiky. Je autorem publikací Variační metody v inženýrských problémech a problémech matematické fyziky, Metoda časové diskretizace a parciální diferenciální rovnice a Co je a k čemu je vyšší matematika.

Karel Rauner

Dr. Ing. Karel Rauner vysokoškolský učitel na Katedře matematiky, fyziky a technické výchovy Západočeské univerzity v Plzni; též spoluautor učebnic.

Jules Romains

Jules Romains, rodným jménem Louis Henri Jean Farigoule byl francouzský spisovatel a básník, představitel tzv. unanimismu. V mládí měl blízko k umělecké komuně Abbaye de Créteil. Za druhé světové války působil v USA, kde pracoval pro Hlas Ameriky, a posléze v Mexiku, kde spoluzakládal Institut Français d'Amérique Latine. V letech 1936-1941 byl prezidentem mezinárodního PEN klubu. Z jeho díla vyniká 28dílný cyklus románů Les Hommes de bonne volonté. Je pochován spolu se svojí manželkou, Lise Dreyfus-Romains , na hřbitově 'Cimetière du Père-Lachaise' v Paříži.

Hans Rosenfeldt

Hans Rosenfeldt pracoval jako ošetřovatel lvounů, řidič, učitel a herec. V roce 1992 začal psát scénáře pro televizi. Napsal scénář pro 20 televizních seriálů a účastnil se radiových i televizních pořadů. Temná tajemství jsou jejich první knihou. Po vydání se udržela ve Švédsku 8 měsíců na žebříčku bestsellerů.

Ctibor Rybár

Ctibor Rybár byl dlouholetý šéfredaktor Nakladatelství Olympia a autor řady průvodců po Československu a především pak knih, zabývajících se Prahou. Narodil se do židovské rodiny, otci Zigmundovi Fischerovi a matce Stefanii Ecksteinové. V březnu 1941 nastoupil vojenskou službu u VI. pracovného práporu jako robotník-Žid, po půl roce však byl na základě falešné lékařské zprávy propuštěn do civilu. Následně ilegálně překročil hranice do Maďarska, kde zůstal žít s falešnou identitou. Koncem roku 1942 byl zatčen, na poslední chvíli se mu však podařilo uniknout z transportu. S novou falešnou identitou žil nadále v Budapešti až do konce roku 1943, kdy byl opět zatčen. V budapešťské věznici Markó zůstal do prosince roku 1944, kdy byl na rozkaz falešného důstojníka SS propuštěn. Konec války ho pak zastihl v jednom z chráněných domů Raoula Wallenberga. Po válce si změnil jméno z Fischera na Rybára a přestěhoval se do Prahy. Tam vystudoval práva a začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, později působil jako legační tajemník na československé ambasádě v Ankaře a jako generální konzul v Istanbulu. Konec diplomatické kariéry přišel v roce 1953, kdy byl zatčen jako člen sionisticko-trockistické skupiny kolem Artura Londona a obžalován z velezrady. Vězněn byl dva měsíce a i když nakonec odsouzen nebyl, na své původní místo na ministerstvu se vrátit již nesměl. Zaměstnání našel až ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport, odkud odešel do Nakladatelství Olympia, kde byl od 60. let až do roku 1984 šéfredaktorem. Z tohoto místa se zasloužil o vydávání knih Jana Wericha, Miroslava Horníčka, Waldemara Matušky, Oty Pavla a dalších. Pro českého čtenáře pak objevil knihy Dicka Francise. Během svého působení v Olympii napsal několik průvodců po Praze a Československu. V publikační činnosti pokračoval i po odchodu do důchodu. V roce 1991 vydal své asi nejdů...

Anton Reicha

Anton Reicha byl významnou osobností světové klasické hudby, známý jako skladatel, teoretik a pedagog. Narodil se 26. února 1770 v Praze, byl Beethovenovým současníkem a přítelem a učitelem významných skladatelů, jako byli Franz Liszt a Hector Berlioz. Reichova kariéra zahrnovala různé hudební role, ale nejvíce se proslavil svými komorními skladbami, zejména dechovými kvintety.

Taylor Jenkins Reid

Taylor Jenkins Reidová je spisovatelka, esejistka a televizní scénáristka pořadu Acton, Massachusetts. Její prvotina Forever, Interrupted se stala předlohou stejnojmenného filmu, jehož hlavní roli obsadí Dakota Johnson. Její druhou knihu After I Do označil prestižní literární časopis Kirkus Review za knihu, kterou si nelze nechat ujít. O jejím dalším románu Maybe In Another Life vyšel článek mimo jiné v časopisech People, US Weekly a Cosmo. Taylor žije v Los Angeles s manželem Alexem a psem Rabbitem.

Naděžda Rozehnalová

Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. je právnička a vysokoškolská učitelka. Maturovala na Střední ekonomické škole, obor zahraniční obchod, v Brně v roce 1975. Roku 1979 absolvovala právnickou fakultu v Brně, kde v roce 1980 složila rigorózní zkoušku a získala titul JUDr. Již v roce 1979 nastoupila jako asistentka na Katedru mezinárodního práva a postupně se stala kandidátkou věd v roce 1986, docentkou 1994 a profesorkou v roce 2005. V letech 1994–2007 byla proděkankou, v letech 2007-2015 pak děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2015-2019 působila jako prorektorka univerzity pro záležitosti studentů. V současné době kromě Katedry mezinárodního a evropského práva působí v akademickém senátu univerzity, ve vědecké radě a v etické komisi. V roce 2019 byla oceněna Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity.

Mária Rázusová-Martáková

Mária Rázusová-Martáková byla slovenská básnířka, dramatička a překladatelka. Jejím bratrem byl slovenský spisovatel Martin Rázus. Narodila se v rodině rolníka a koželuha. Vzdělání získala ve Vrbice, Liptovském Mikuláši a v učitelském ústavu v Prešově. Pracovala jako učitelka v Dolním Srní, Bratislavě a Martině. V roce 1939 musela učitelské povolání zanechat pro přetrvávající revmatismus a omezenou pohyblivost. Tehdy začala redigovat Dobré slovo a po válce i časopis pro děti Sluníčko. Po roce 1948 odešla do invalidního důchodu a věnovala se literární, překladatelské a redaktorských práci. V roce 1961 se s manželem přestěhovala do Bratislavy. O tři roky později získala titul zasloužilá umělkyně. V témže roce ale v Bratislavě zemřela. Pohřbena však je v Liptovském Mikuláši. Literární se začala projevovat již během studia v učitelském ústavu. Svá první díla zveřejňovala zejména časopisecky. Věnovala se tvorbě pro děti a mládež, ale zejména poezii. Kromě vlastní poezie a prózy pro děti i dospělé se věnovala také překladům z francouzštiny a ruštiny, přičemž její překlady sehrály významnou roli v dějinách slovenského překladu. Věnovala se také publicistice – příležitostně zveřejňovala v časopisech nejenom portréty spisovatelů , ale také články o jazyku. Její vyjadřování je velmi prosté, upřímné a ve svých dílech vyjadřuje svůj vlastní postoj k životu, přičemž své vidění světa dokázala popsat velmi sugestivně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Rázusová-Martáková na slovenské Wikipedii.

Joanne Rowlingová

Jan Řezáč

Jan Řezáč byl český redaktor, básník, prozaik, teoretik a překladatel. Jan Řezáč se narodil na pražském předměstí Žižkově. Studoval na obecné škole v Cimburkově mezi 1927 a 1930, pak v Lupáčově ulici v letech 1930 až 1932 a dokončil své studia v roce 1940 na reálném gymnáziu na náměstí Jiřího z Poděbrad. Během války pracoval jako pomocný dělník a skladník. Po válce byl zaměstnán v nakladatelství Svoboda jako tajemník, administrátor, redaktor a zástupce šéfredaktora pro beletrii. V roce 1951 byl šéfredaktorem nakladatelství Rovnost. Mezi 1951 a 1952 byl šéfredaktorem nakladatelství Mír – Družstevní práce. Během 1953 až 1968 pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění . V roce 1954 založil časopis Světová literatura a byl šéfredaktorem. Mezi 1969 a 1970 byl ředitelem nakladatelství Odeon. V té same době byl předsedou Svazu českých nakladatelských a knihkupeckých podniků. V roce 1971 musel odejít z Odeonu. Od roku 1972 byl redaktorem, poté šéfredaktorem nakladatelství ČTK–Pressfoto, kde zůstal až do 1982. V roce 1989 byl spoluzakladatelem Společnosti Karla Teiga a do roku 1993 byl tam předsedou. Mezi 1995 a 1996 spolupracoval s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. V roce 2005 získal cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře.

Antonín Rükl

Antonín Rükl byl český popularizátor astronomie a selenograf. Byl znám zejména díky svým kvalitně zpracovaným atlasům astronomie. Ilustroval většinu svých knih, včetně vysoce hodnoceného atlasu Měsíce. Pro své ilustrace využíval snímky z kosmických sond. Astronomii se věnoval od svých 17 let. Od února 1960 pracoval v Planetáriu Praha, posléze se stal jeho ředitelem. Ve funkci působil až do roku 1999. Byl to známý popularizátor astronomie a autor několika pořadů. Po Antonínu Rüklovi je také pojmenovaná planetka 15395 Rükl.

Zdeněk Rytíř

Zdeněk Rytíř byl český textař, básník a spisovatel, který se významně zapsal do české hudební scény. Narodil se 26. března 1949 v Praze a proslavil se spoluprací s různými umělci a kapelami, psal texty, které rezonovaly u veřejnosti. Rytíř spolupracoval s významnými českými hudebníky, jako jsou Karel Gott, Hana Zagorová nebo Jiří Schelinger. Jeho schopnost vytvářet poetické a smysluplné texty pomohla pozvednout písně, na kterých pracoval, a učinila z nich nezapomenutelné hity v rámci československého hudebního průmyslu. Ačkoli není znám především jako skladatel nebo interpret alb jako "Jak to doopravdy bylo s Babinským", jeho vliv jako textaře zanechal trvalou stopu v kulturní krajině své země. Zdeněk Rytíř zemřel 19. února 1995, ale jeho dílo je nadále oslavováno fanoušky české hudby.

Vilém Reichmann

Vilém Reichmann, přezdívka Jappy; byl český výtvarník německého původu, karikaturista a fotograf. Proslul zejména černobílými imaginativními fotografiemi s poetikou náhodných setkání, tvarových analogií či abstrahujících detailù. Vilém Reichmann pocházel z brněnského německého prostředí. Otec Johann Reichmann pocházel z Rostěnic a byl odborným učitelem a ředitelem měšťanské školy v Brně. Matka Marie, rozená Schwarzová se narodila v Jihlavě. V letech 1927–1932 vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně a získal titul inženýra. Již jako posluchač školy prokázal levicové smýšlení, když byl funkcionářem socialistického studentského spolku Arbeitsgemeinschaft sozialistischer Hochschüler a členem komunistické strany . Krátce působil jako výpomocný učitel v Hanušovicích a do války pak pracoval na brněnském stavebním úřadě. V té době také kreslil karikatury do časopisů a novin - Index, Tvorba, Trn, Tramp, Simplicus, Arbeiter Ilustrierte Zeitung , Rovnost, Žijeme, Haló noviny. Přezdívku Jappy, kterou své kresby a karikatury signoval, získal v trampském hnutí. Dne 2. prosince 1935 se v Brně oženil s Rudolfinou Barborou Zukalovou , herečkou Zemského divadla. V roce 1938 bylo rozvedené manželství prohlášené za rozloučené. Jako Němec byl za 2.světové války zařazen do německého vojska, kde odmítl vstoupit do důstojnické školy. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a v zajateckém táboře se připojil ke skupině antifašistů. Odsud se vrátil po válce jako zajatec a na svobodu se dostal po zásazích bývalé manželky. V letech 1947–1948 byl členem postsurrealistické skupiny Ra, která v té době uspořádala sérii výstav. Později byl členem fotografické skupiny DOFO a uměleckého Sdružení Q . Po roce 1948 působil ve svobodném povolání (člen Sva...

Robert Chester Ruark

Americký spisovatel, novinář a cestovatel.

Přemysl Rut

Přemysl Rut je český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel-esejista, básník, dramatik, redaktor-publicista a divadelní pedagog. Během svých studii na pražské DAMU spolupracoval s Nedivadlem Ivana Vyskočila, kde působil nejprve jakožto zpěvák a klavírista, později i jako autor. Po studiích činoherní režie na pražské DAMU, kde absolvoval v roce 1979 , působil během své vojenské služby v Uherském Hradišti ve Slováckém divadle jakožto režisér a umělecký vedoucí zdejší Malé scény. V letech od roku 1984 do roku 1990 učil na Pražské konzervatoři a současně vedl poloamatérský divadelní soubor Malé české divadlo, kde uváděl inscenace svých her a scénická čtení her, které tehdejší režim nepovoloval inscenovat. Zároveň s tím také pomáhal vydávat samizdatový časopis O divadle. Po sametové revoluci krátce pracoval jako redaktor Literárních novin. Od roku 1993 působil jakožto umělec ve svobodném povolání. Od roku 1999 spolupracuje jako pedagog na pražské DAMU, od roku 2003 zde působí jako vedoucí katedry autorské tvorby, roku 2008 byl jmenován profesorem. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Před sametovou revolucí mohl v médiu připravit jen lekce poetiky pro děti . V roce 1991 měla premiéru jeho první rozhlasová hra Polygoné, v roce 1993 pak dostal nabídku od dramaturga Dušana Všelichy, aby připravil autorský pořad. Piannissimo mělo 69 dílů a jak sám říká, bylo pro něho iniciační. V jeho rámci realizoval cyklus Čtení ze špatné literatury, cyklus svých prvních apokryfních pohádek i cyklus portrétů písničkářů, který byl zárodkem jeho "pozdějších projektů rozhlasových, pódiových i edičních, jimiž se pokouším připomínat českou autorskou píseň v celém jejím časovém rozpětí". Později moderoval odpoledne Rádia Mama a stal se tradičním autorem rozhlasových her i teoretikem rozhlasu. Přemysl Rut ale vystupuje i v České televizi, působí i jakožto nakladatelský redaktor a edi...

Pavel Říčan

Pavel Říčan je český psycholog specializující se na oblasti psychologie osobnosti, vývojovou a klinickou psychologii. V roce 1957 vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze a roku 1962 se na Univerzitě Karlově stal promovaným psychologem. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor klinické psychologie a v  letech 1991–1992 zastával post předsedy Československé psychologické společnosti a ředitele Psychologického ústavu Československé akademie věd. Od roku 1991 působí v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR . Dnes vyučuje na Evangelické teologické fakultě a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho je autorem řady jiných středoškolských a vysokoškolských učebnic.

Joanne Kathleen Rowling

JoAnn Ross

Americká spisovatelka.

Jehan Rictus

Jehan Rictus byl franouzský básník. Narodil se jako Gabriel Randon v Boulogne-sur-Mer, počátkem století si nechal úředně změnit jméno na Randon de Saint-Amand, po své matce. Po nešťastném dětství a chudobě se stal roku 1895 úspěšným díky básním psaným slangem, které přednášel v pařížských kabaretech. Publikovány byly roku 1897. Další sbírky následovaly, dokud se za první světové války neodmlčel. Napsal i román, autobiografický Fil-de-fer, spisovnou francouzštinou, a rozsáhlý, dodnes nepublikovaný deník. – Jeho jazyk zřejmě velmi ovlivnil jazyk L.-F. Célina.