Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 241 - 300 z celkem 7827 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      P P. P' P‘ Pa Pč Pe Pf Ph Pi Pj Pl Pł Pň Po Pr Ps Pt Pu Py
      Jiřina Popelová

      Jiřina Popelová

      Jiřina Popelová-Otáhalová byla česká filozofka a komenioložka. Studovala klasickou filologii a filozofii na Karlově univerzitě, kterou ukončila v roce 1928 doktorátem filozofie. Poté následovalo téměř dvacetileté působení na středních školách, přerušené jen studiem v Římě , kde se seznámila s dílem B. Croceho. Po druhé světové válce získala profesuru a působila v Praze a Olomouci, kde byla na zdejší Univerzitě Palackého v letech 1950–1953 rektorkou – jako první žena v úřadu rektora v dějinách českého školství. 30 let byla členkou Sociálně demokratické strany, od roku 1948 až do konce života členka KSČ. Roku 1970 byla v rámci normalizace vyhozena z FF UK. Dílo profesorky Otáhalové je mnohostranné, sahá od velkého množství novinových a časopiseckých článků k rozsáhlým filozofickým monografiím. Řada rukopisů ovšem nebyla vydána. V mnoha ohledech jde o jednu z nejdůležitějších postav české filozofie 20. století – především v oblastech filozofie dějin, etiky a komeniologie. Některé práce jsou však snad až příliš poplatné marxisticko-leninské ideologii. Celým jejím dílem se prolíná základní snaha o nalezení kompromisu mezi tradicí českého pozitivismu a některých východisek marxistického myšlení. Právě proto je někdy její myšlení marginalizováno a odsuzováno.

      Více od autora
      Jiří Pokorný

      Jiří Pokorný

      Narozen 16. 6. 1957 v Praze. Prof., PhDr., CSc., historik, činný na Katedře dějin a didaktiky dějepisu PedF UK, historické práce.

      Více od autora
      Jiří Ota Parma

      Jiří Ota Parma

      * 1889 Šoproň, Maďarsko † 1963 Praha Později se podepisoval převážně Jiří O. Parma, Jiří Ota Parma, Jiří Otto Parma. Poštovní úředník; básník, prozaik, redaktor.

      Více od autora
      Jindřich Pokorný

      Jindřich Pokorný

      Jindřich Pokorný byl český překladatel , editor a spisovatel. Překládal také z italštiny, latiny a vlámštiny, podílel se na překladech z maďarštiny. Je znám především pro svůj překlad Rostandova Cyrana z Bergeracu. Spolu s literárním historikem Bedřichem Fučíkem napsal knihu vysvětlující původ a význam různých rčení a přísloví s názvem Zakopaný pes . V roce 2009 vydal knihu Parsifal , k jejímuž napsání se odhodlal podle vlastních slov převážně proto, že historikové se této oblasti nevěnují, jak by podle něj měli. V letech 1946–50 studoval souběžně Právnickou a Filosofickou fakultu UK v Praze. V roce 1950 zakončil studia práv doktorátem , dokončit Filosofickou fakultu mu nebylo z politických důvodů umožněno, pokračoval soukromě v bytových seminářích u Jana Patočky. Za svoji překladatelskou práci obdržel roku 1998 Státní cenu za překladatelské dílo, v roce 2014 pak ještě francouzský Řád akademických palem. V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy .

      Více od autora
      Jerry Pournelle

      Jerry Pournelle

      Jerry Pournelle byl americký esejista, novinář a autor science fiction, který byl dlouhodobým přispěvatelem časopisu Byte. Je považován za velmi konzervativního.. Během Korejské války sloužil v armádě jako dělostřelecký důstojník. Po válce získal bakalářské tituly z psychologie a matematiky, další tituly má z experimentální statistiky, systémového inženýrství a politických věd. Politické zkušenosti nasbíral jako výkonný asistent starosty a ředitel výzkumu v Los Angeles a manažer dvou volebních kampaní. Pracoval v leteckém a kosmickém výzkumu a pro společnosti Boeing a Rockwell. Spisovatelem se stal v roce 1965, již od začátku měla mnohá jeho díla vojenské prvky a bývají řazena mezi military science fiction. Typickým příkladem je celá série o Falkenbergově legii a Kondominiu. V polovině sedmdesátých let dvacátého století začal spolupracovat s Larrym Nivenem. Výsledkem jejich spolupráce jsou romány Tříska v Božím oku a její pokračování Drtící ruka, romány Inferno, Luciferovo kladivo, Footfall a společně se Stevenem Barnesem série o Heorotu. Byl jedním z prvních spisovatelů používajících pro svou práci počítač. Jeho první počítač, EZEKIEL, je vystaven v Smithsonianském institutu ve Washingtonu DC. Je známý svým sloupkem pro časopis „Byte“ nazvaný „Chaos Manor“ o jeho zkušenostech s nejrůznějším hardwarem a softwarem. Tento sloupek dodnes píše pro online verzi tohoto magazínu. Od roku 2003 také přispívá do programátorského časopisu „Dr. Dobb's Journal“. Již od roku 1998 udržuje pravidelně svůj blog „View from Chaos Manor“ . Pournelle je proti oběma „Válkám v Zálivu“, říká že peníze zde vynaložené by bylo lepší použít na vývoj nových energetických technologií. Poznamenal, že „s tím, co jsme utratili v Iráku bychom mohli postavit jaderné elektrárny a satelitní solární elektrárny a říct Arabům, že si svou ropu mohou vypít“....

      Více od autora
      Jan Pečírka

      Jan Pečírka

      Narozen 17. 4. 1926 v Praze, zemřel 18. 1. 1993. PhDr., CSc., docent věd o antickém starověku. Práce v oboru.

      Více od autora
      Henri Pourrat

      Henri Pourrat

      Henri Pourrat byl francouzský spisovatel, sběratel lidových příběhů a pohádek v oblasti Auvergne. Stát se spisovatelem nebylo Pourratovým původním záměrem. Na tuto životní dráhu jej přivedla tuberkulóza, jejíž léčba vyžadovala pobyt na čerstvém vzduchu. Při toulkách po okolí města Ambert začal sbírat a zapisovat lidové příběhy. Do češtiny jeho dílo překládali bratři Jan a Václav Čepovi, později Jiří Reynek.

      Více od autora
      Hana Pinknerová

      Hana Pinknerová

      Hana Pinknerová , je křesťansky orientovaná spisovatelka a publicistka. Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.

      Více od autora
      Ema Potužníková

      Ema Potužníková

      Jazyková redaktorka a překladatelka z francouzštiny, angličtiny a němčiny, autorka textů knih pro děti ve společnosti Presco Group zaměřené na produkci knih, kalendářů a diářů.

      Více od autora
      Edward Packard

      Edward Packard

      EDWARD PACKARD absolvoval Prince-tonskú univerzitu a Právnickú fakultu Columbijskej univerzity. Keď vymýšľal príbehy pre svoje deti Caroline, Andreu a Wellsa, objavil jedinečný rozprávačský štýl, ktorý použil v seriáloch Vyber si vlastné dobrodružstvo.

      Více od autora
      Bohuslav Pernica

      Bohuslav Pernica

      Bohuslav Pernica byl český spisovatel, sběratel, redaktor. Povoláním učitel, známý však zejména jako národopisec a sběratel folklorních materiálů z Horácka. K jeho nejznámějším dílům patří Rok na moravském Horácku a Rok na moravském Horácku a Podhorácku. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1927 absolvoval abiturientský kurz na brněnském učitelském ústavu. Poté učil na různých obecních nebo měšťanských školách na Moravě – ve Znojmě, v Šumné, v Šatově a v Kroměříži. V roce 1940 přesídlil do Prahy, kde opět působil na měšťanských a osmiletých školách. Po válce studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1953 obhájil dizertační práci o Boženě Němcové. Později si své pedagogické vzdělání doplnil ještě na Vysoké škole pedagogické v Praze a více než tvůrčí činnosti se věnoval své učitelské profesi na pražských středních školách. Sběratelské práce o lidové tvořivosti: Je autorem knih o českém přírodozpytci a vynálezci hromosvodu, členu premonstrátského řádu, Prokopu Divišovi:

      Více od autora
      Antonín Polách

      Antonín Polách

      Antonín Polách je český lékař a spisovatel historických románů. Po maturitě v roce 1978 studoval na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1984. Vojenskou službu si odbyl na Slovensku, na Vysoké letecké škole v Košicích, poté pracoval až do roku 1995 na interním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Popradě. Odtud odešel do Rakouska, do nemocnice ve štýrském Stolzalpe, kde dodnes pracuoval do roku 2012 jako zástupce primáře interního oddělení. Poté přešel do nemocnice ve Wagně v Jižním Štýrsku, kde pracuje ve funkci Ausbildungsoberarzta, tedy lélaře zodpovědného za vzdělávání mladých lékařů. Vedle oboru vnitřního lékařství získal i specializace v oborech nefrologie a gastroenterologie . V době svého popradského působení vstoupil v roce 1989 do komunální politiky a pracoval jako poslanec městského zastupitelství v Popradu a člen městské rady. Po vzniku samostatné Slovenské republiky patřil k zakládajícím členům Českého spolku na Slovensku. Do literatury vstoupil v roce 1989 rozsáhlým historickým románem Stín Persepole, ve kterém vylíčil vznik perské říše jako tehdejší velmoci za králů Kýra, Kambýse a Dareia v 6. století př. n. l. Mladý autor, ani ne třicetiletý, prokázal nejen hluboké znalosti historie, ale i vypravěčské mistrovství, připomínající slavného Miku Waltariho. Po jeho vzoru nechává celý příběh vyprávět očitého svědka, Dareiova přítele z dětství, který se po Dareiově boku zúčastnil Kambýsovy dobyvačné výpravy do Egypta a po králově nečekané smrti pomohl Dareiovi na trůn a stát se největším ze všech perských panovníků. Významnou postavou románu je i prorok Zarathuštra. V dalším románu, Bratři ze Soluně, použil kombinovanou metodu. V římském klášteře umírá Konstantin, od mládí zvaný pro své neobyčejné vzdělání a schopnosti Filozof, který nedávno přijal mnišské jméno Cyril. Každý den ho navštěvuje jeho starší bratr Michal, mnišským jménem Metoděj, kterému Konstantin vypráví o sv...

      Více od autora
      Andrej Plávka

      Andrej Plávka

      Andrej Plávka byl slovenský spisovatel a básník a komunistický funkcionář. Užíval i pseudonymy Martin Podhorský, Plávka-Podhorský, Podhorský, Vladimír Veselý, Vl. Veselý atd. Narodil se v rodině koželuha. Vzdělání získával v Liptovské Sielnici, Liptovském Mikuláši a později na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze , ale studium nedokončil. V letech 1931–1945 byl úředníkem v organizaci křesťanské mládeže YMCA, v roce 1939–1945 vedoucím ústavu pro sociální a kulturní péče v Banské Bystrici. V letech 1945–1946 byl náměstkem pověřence informací, v letech 1946–1947 byl tajemníkem Národní fronty a zároveň do roku 1949 rovněž pracoval v Úřadu Sboru pověřenců. V letech 1949–1968 pracoval jako ředitel knižního vydavatelství Tatran, přičemž byl také v letech 1957–1963 tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů a v letech 1958–1966 členem ÚV KSS, také členem ÚV NF SSR. V letech 1963–1965 se věnoval výhradně literární činnosti a v letech 1969–1982 byl předsedou Svazu slovenských spisovatelů. Své první básnické dílo uveřejnil v roce 1922 v časopise Nový rod, a později publikoval iv dalších časopisech. Knižně debutoval v roce 1928 sbírkou básní Z noci i rána. Ve své tvorbě se inspiroval zejména starší generací Slovenská autorů, jako byli Štúrovci, ale zejména Pavol Országh Hviezdoslav, ale zároveň se věnoval i moderním uměleckým směrem, jako jsou poetismus a nadrealizmus. Jeho dílo je přeloženo do mnoha cizích jazyků . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Plávka na slovenské Wikipedii.

      Více od autora
      Zdeněk Vojtěch Peukert

      Zdeněk Vojtěch Peukert

      Zdeněk Vojtěch Peukert byl český spisovatel detektivních a dobrodružných knih, většinou publikovaných pod pseudonymy. Pracoval jako novinář a byl také československým reprezentantem a později trenérem v pistolových sportovních disciplínách. Psal detektivní a dobrodružnou literaturu pod mnoha pseudonymy . Pod vlastním jménem psal pohádky, romány a novely pro mládež. V některých svých knihách se vydával pod vlastním jménem za jejich překladatele.

      Více od autora
      Vilma Partyková

      Vilma Partyková

      MUDr., anestezioložka a všeobecná lékařka. Otevřeli jste osobní stránky MUDr. Vilmy Partykové, které se opírají o její spolupráci s pacienty, čtenáři jejích knih a článků, posluchači jejích seminářů a přednášek, a s Nakladatelstvím Impuls, které vydává převážně její knihy. MUDr. Vilma Partyková je absolventkou Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po skončení studia pracovala 7 let na klinice, z toho 5 let jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech v Praze. Tento obor jí byl vynikající průpravou pro další lékařské působení. Přes 20 let pracovala jako všeobecná a obvodní lékařka. Tři roky pracovala jako vedoucí lékařka polikliniky československého velvyslanectví v Moskvě. Při pobytu v Moskvě absolvovala postgraduální kurz reflexní terapie a akupunktury na Lékařské fakultě Lomonosovovy univerzity. Získala řadu odborných kontaktů a s jejich pomocí se seznámila také teoreticky a prakticky s netradičními léčebnými postupy, jako jsou bezkontaktní masáže, urinoterapie a léčebné hladovění, o nichž u nás odborné publikace patrně neexistují. Vlastní nemoc ji utvrdila v tom, že je potřebné tyto netradiční metody používat a šířit mezi odbornou a laickou veřejnost. Během posledních let sepsala soubor publikací o přírodních léčebných metodách prevence nemocí a léčení nemocí, které se postupně dostaly k desítkám tisíc čtenářů. MUDr. Partyková má rovněž rozsáhlou přednáškovou a konzultační činnost, zejména s využitím internetu. Jako přední odborník se účastnila světových urinoterapeutických kongresů 2003 v Brazílii a 2009 v Mexiku.

      Více od autora
      Václav Podzimek

      Václav Podzimek

      Václav Podzimek je český spisovatel a dramatik. Jeho kniha Osm a půl sestřelu se stala předlohou pro socialistickou filmovou agitku Vysoká modrá zeď , na níž se podílel i jako scenárista.

      Více od autora
      The Police

      The Police

      The Police byla vlivná rocková skupina založená v Londýně v roce 1977, kterou tvořili Sting na baskytaru a zpěv, Andy Summers na kytaru a Stewart Copeland na bicí. Skupina je známá svým charakteristickým zvukem, který v sobě mísí vlivy punku, reggae a jazzu. Proslavili se hity jako "Roxanne", "Message in a Bottle" a "Every Breath You Take". Během své kariéry vydali The Police pět studiových alb a dosáhli širokého komerčního úspěchu a uznání kritiků. Získali několik ocenění, včetně šesti cen Grammy, a v roce 2003 byli uvedeni do Rokenrolové síně slávy. Navzdory relativně krátkému působení kapely - fakticky se rozpadli v polovině 80. let po turné Synchronicity - zanechali The Police svým inovativním zvukem a dynamickými vystoupeními trvalý odkaz v hudebním průmyslu. V letech 2007 až 2008 se krátce znovu sešli na světovém turné, které bylo v té době jedním z nejvýdělečnějších.

      Více od autora
      Sharon Kay Penman

      Sharon Kay Penman

      Sharon Kay Penman je americká autorka historických románů. Proslavila se dvěmi historickými trilogiemi - Velšský Princ a Plantangent. Kromě toho napsala čtyři středověké romány - první z nich, Královnin muž, byl nominován jako nejlepší prvotina na cenu Edgar v roce 1996.Její romány a mysteria se odehrávají v Anglii, Francii a Walesu, a jsou o anglické a velšské šlechtě středověku. Narodila se v New Yorku a vyrůstala v New Jersey. Získala bakalářský titul v oboru historie na Texaské Univerzitě v Austinu. Kromě historie studovala také práva na Rutgers University school of Law, kde získala titutl doktor práv. Nějakou dobu se zabývala daňovým právem. Žije v New Jersey, druhým domovem je pro ni Wales, zde se inspiruje pro svou spisovatelskou činnost.

      Více od autora
      Peyo

      Peyo

      Pierre Culliford , známý také jako Peyo, byl belgický kreslíř komiksů, nejvíce známý jako autor Šmoulů. Pierre Culliford, narozen v Bruselu, jako nejmladší z dětí anglického otce, investora a belgické matky. Měl sestru a bratra. V mládí kreslil do svých školních sešitů a knih. Do školy chodil rád, miloval především gymnastiku a historii. Kromě toho hrál při škole divadlo, miloval četbu a zpíval ve sboru. Při pravidelných rodinných setkáních vždy vyprávěl příběhy, které znal z hodin dějepisu a později z novin – příběhy myšáka Mickeyho apod. Byl členem organizace Fédération des Scouts Catholiques, která sdružuje katolické skauty. Jeho středoškolské studium probíhalo jak na houpačce: začal v obchodním směru, ale musel první rok opakovat. Během druhého ročníku skončil a přestoupil na teoretičtější směr studia. Jeho spolužáci měli náskok a Culliford studia ukončil. Jeho otec zemřel v roce 1935, a tak si musel ve věku 15 let hledat zaměstnání. Nastoupil do kina jako asistent. Při této práci setrval rok po konci druhé světové války. Práce mu připadala nudná. Poté dělal jiné, krátkodobé práce. Setrvával ve skautu, od svých sedmnácti již ne v katolickém. V roce 1945 nastoupil jako asistent do kreslícího studia CBA, pro retuše s kvašem. Stal se nejmladším kolegou André Franquina, Eddyho Paapeho a Morrise. Firma však o několik měsíců později, v roce 1946 zbankrotovala. Zůstal však ve styku s ostatními, kteří šli pracovat pro znovuzaložené Spirou . Culliford se u nich pokusil žádat o práci, ale nebyl přijat. Aby si zlepšil svou kreslířskou techniku, začal studovat na akademii umění v Bruselu. Po třech měsících skončil, neboť se chtěl naučit kreslit humoristicky, ne akademicky. Vstoupil do reklamního sektoru. V té době také podepsal poprvé svůj vlastní komiks jménem „Peyo“, jak jeho bratranec vyslovoval jeho přezdívku „Pierrot“....

      Více od autora
      Petr Piťha

      Petr Piťha

      Petr Piťha je český katolický kněz, bohemista, lingvista a pedagog. V letech 1992–1994 zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky. Mimo to sepsal řadu životopisů významných osobností katolické církve, např. sv. J. N. Neumanna, Zdislavy z Lemberka či Jana Sarkandera. Za své dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné New Europe Prize a Komenského medaili UNESCO. Východočeská Univerzita v Hradci Králové mu udělila čestný doktorát z Pedagogiky. V letech 1957–1966 vystudoval český jazyk, obecnou lingvistiku a historii na FF UK, roku 1966 získal titul kandidáta věd. Soukromě vystudoval katolickou teologii, na kněze byl tajně vysvěcen roku 1969 v Nizozemsku pro diecézi Breda. Začátkem 70. let 20. století působil v Leidenu. V roce 1988 a znovu v akademickém roce 1994-95 působil na Netherland Institut of Advanced Studies. V letech 1962–1990 působil na MFF UK a spolu s P. Sgallem, J. Panevovou a E. Hajičovou se zasloužil o zrod oboru matematická lingvistika. V r. 1991 se na brněnské Masarykově univerzitě habilitoval v oboru Bohemistika a téhož roku na podzim byl navržen na profesora v oboru Dějiny a teorie kultury . V r. 1992 byl prezidentem V. Havlem jmenován. Od roku 1990 byl vedoucím katedry občanské výchovy na PedF UK, od roku 1992 jako profesor. Reformoval studium učitelství v tomto oboru a zpracoval vzdělávací projekt „Obecná škola“ pro základní školy. Roku 1998 odešel do důchodu. Od září 2012 zastává úřad probošta Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Mons. Petr Piťha přednesl 28. září 2018 v katedrále sv. Víta u příležitosti svátku svatého Václava a za přítomnosti kardinála Duky kázání, ve kterém ostře ...

      Více od autora
      Pablo Picasso

      Pablo Picasso

      Pablo Ruiz Picasso byl španělský malíř a sochař. Jeho celé jméno je Pablo Diego José Picasso. Je jednou z nejvýznamnějších osobností umění 20. století. Společně s Georgesem Braquem je považován za zakladatele kubismu. Odhaduje se, že Picasso vytvořil asi 13 500 obrazů a skic, 100 000 rytin a tisků, 34 000 ilustrací a 300 skulptur a keramických děl. Byl aktivním členem francouzské komunistické strany . Jeho obraz Alžírské ženy byl v květnu 2015 v newyorské aukční síni Christie's vydražen za 179,4 milionu dolarů , čímž se stal historicky nejdražším výtvarným dílem prodaným v aukci. Narodil se v Malaze ve Španělsku, byl prvním dítětem José Ruize y Blasco a Maríe Picasso y López. Byl pokřtěn jako Pablo, Diego, José, Francisco de Paula, Juan Nepomuceno, Maria de los Remedios, a Cipriano de la Santísima Trinidad. Picassův otec, José Ruiz, byl malířem, jehož specialitou bylo realistické zobrazení ptáků a který byl většinu svého života profesorem umění na škole řemesel a kurátorem v muzeu. Picasso už jako chlapec prokazoval vášeň i cit pro kresbu. Podle jeho matky bylo jeho první slovo „piz“, což je zkrácenina od lápiz, španělsky tužka. Otec vyučoval Picassa různým technikám, např. kresbě a olejové malbě. Picasso studoval i na Akademii umění v Madridu, ale studia nedokončil a po roce ji opustil. Po studiích v Madridu se vydal do Paříže, centra umění v Evropě. V Paříži bydlel s Maxem Jacobem , který mu pomohl naučit se francouzsky. Picasso pracoval hlavně v noci, kdy Max spal. Prošli spolu časy chudoby a beznaděje, hodně z Picassova díla se v té době muselo spálit kvůli teplu. V roce 1901 založil Picasso v Madridu společně se Solerem časopis Arte Joven. První číslo celé ilustroval sám. Od té doby se Picasso podepisuje jen Picasso, už ne Pablo Ruiz y Picasso. První léta 20. století trávil Picasso mezi Barcelonou a Paříží,...

      Více od autora
      Oldřich Petránek

      Oldřich Petránek

      RNDr. Autor učebnic matematiky.

      Více od autora
      Martin Patřičný

      Martin Patřičný

      Martin Patřičný je český výtvarník a spisovatel. Jeho současná tvorba zahrnuje především „dřevěné obrazy“ a v menší míře také dřevěné sochy. V minulosti se zabýval i tvorbou uměleckých notových pultů, které vystavil např. v roce 1998 v Obecním domě v Praze. Jeho knižní tvorba se věnuje jak dřevu, v knihách Dřevo krásných stromů a Pracujeme se dřevem, tak volné tvorbě ve sbírkách povídek Jako v nebi, Patřičný nejen dřevo a nejnověji v Patřičné Čítance. V letech 2008–2011 odvysílala Česká televize dokument Kus dřeva ze stromu, kde Patřičný se svým vnukem, Jiřím, poeticky seznamují diváky s jednotlivými českými stromy, jejich dřevem, zvláštnostmi, použitím. Na scénáři pracoval Patřičný s B. Ludvíkem, který byl zároveň režisérem. Výtvarník, recitátor, autor knih. Má dva bratry, Pavla a Jana. Řemeslu – řezbář a soustružník dřeva – se vyučil soukromě u svého strýce. Prošel několik středních škol a maturoval na gymnáziu. V době totality pracoval v dělnických profesích, skladník, dřevorubec, řidič aj. V prvním manželství se narodila dcera Martina. Od roku 1982 podruhé ženat – děti manželky Miluše – Pavel, Šárka. V roce 1985 se narodil syn Martin. Od roku 1988 se plně věnuje výtvarné práci se dřevem. Má za sebou řadu výstav v tuzemsku, např. 1993 - Rudolfinum, Praha, 1995 - Lichtenštejnský palác, HAMU, 1998 - Obecní dům a Národní muzeum v Praze, 2002 - Akademie věd. Včetně několika expozic pro veletrh Svět knihy. V zahraničí vystavoval kromě Evropy - např. v roce 2003 v Haagu a Naardenu, 2006–2007 - Salon des artistes indépendants, Paříž v roce 2008 v Torontu - Library North York Centre, v New Yorku - Queens College Arts centre, 2013. Největší výstava Patřičný a hosté – O dřevě Národní zemědělské muzeum Praha. Za výtvarnou práci získal mj. ocenění v roce 2005 - Médaille bronze za dekorativní umění . Od roku 1998 uspořádal přes sto Dřevěných večerů diskusních i hraných s poezií a živou hu...

      Více od autora
      Marek Pečenka

      Marek Pečenka

      Marek Pečenka vystudoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1993 přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK. V letech 1993-2000 působil v nakladatelství Libri, od roku 2001 je spolumajitelem nakladatelství Dokořán. Je autorem prací s tematikou 19. století .

      Více od autora
      Lukáš Pavlásek

      Lukáš Pavlásek

      Lukáš Pavlásek je český komik, herec, autor a textař. Narodil se 24. července 1978 v Humpolci, dnes žije v Praze. Začínal u piva jako hospodský komik, posléze se dostal do pořadu Na stojáka, který se natáčí v baru a stal se barovým komikem pohybujícím se ve všech stylech a zákoutích humoru. Kromě standup comedy hraje v divadelní hře Gogol na Stojáka aneb Ženitba a v představení Český lev v Brně. V televizi se scénáristicky a herecky podílel na skečové show KOKO TV na TV Barrandov. Vystupoval v Manéži Bolka Polívky nebo na Nominačním večeru Českého lva. Kromě jiného píše texty k písním, jedním textem přispěl na poslední desku Davida Kollera. V roce 2012 vydal knihu básní pro děti s vlastními ilustracemi - Jestli počkáš trochu dýl, tak sem přijde krokodýl

      Více od autora
      Karel Plíhal

      Karel Plíhal

      Karel Plíhal je český písničkář, básník a kytarista, známý svými vtipnými texty a osobitým přístupem k hudbě. Plíhal se narodil 23. srpna 1958 v Přerově v Československu a poprvé se prosadil na počátku 80. let 20. století jako součást české folkové a akustické hudební scény. V roce 1985 vyšlo jeho debutové album s vlastním názvem " Karel Plíhal ", na němž se projevil jeho talent kombinovat chytré hry se slovy a složitou kytarovou práci.

      Více od autora
      Jiří Robert Pick

      Jiří Robert Pick

      Jiří Robert Pick byl český spisovatel, textař a dramatik. Studoval gymnázium, to ale musel v roce 1939 opustit pro svůj židovský původ. Roku 1943 byl odvezen do Terezína; otec zahynul, ostatní členové rodiny přežili; J.R Pick si z Terezína odnesl těžce podlomené zdraví. V roce 1954 absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. Po studiích se stal redaktorem Literárních novin. Poté se stal spisovatelem z povolání, brzy se začal věnovat i divadlu. Koncem 50. let spolupracoval s pražským klubem Reduta. V roce 1959 založil divadlo Paravan, které pak řídil jako jeho umělecký vedoucí. S Ivanem Vyskočilem se angažoval v tzv. „malých jevištních formách“. Roku 1968 založil divadélko AU. V této době byl poměrně aktivní i v humoristickém časopise Dikobraz. Po roce 1969 se stal zakázaným autorem, jeho tvorbu občas vydávali někteří z jeho přátel. Od roku 1961 byla jeho manželkou Iva Hercíková. Zemřel roku 1983 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Další knihy už navazují na tradici české parodie a v „mezích možností“, kde občas kritizoval i některé lokální nešvary socialismu, tato kritika je vedena samozřejmě pod klasickou zástěrkou snahy o zlepšení socialismu. Většina jeho her byla napsána pro divadla, ve kterých působil, tzv. „na míru“.

      Více od autora
      Jirí Pribán

      Jirí Pribán

      Jiří Přibáň je český právník a sociolog. V roce 1989 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde roku 1997 habilitoval a v roce 2002 získal profesuru v oborech teorie, sociologie a filozofie práva. Od roku 2001 také působí na Cardiff Law School, Velšské univerzitě, od roku 2006 už jako profesor. Mimoto přednášel např. na Stanfordově univerzitě, New York University, Kalifornské univerzitě v Berkeley, Katolické univerzitě v Lovani a řadě dalších zahraničních univerzit. Jiří Přibáň v současné době vede právně-sociologické centrum na Univerzitě v Cardiffu , na jehož založení se významně podílel. Přibáň označil referendum o nezávislosti Katalánska v roce 2017 za „frašku a čistou politickou provokaci“.

      Více od autora
      Jaroslava Pavlíčková

      Jaroslava Pavlíčková

      Dietní sestra, spoluautorka populárně naučných publikacích o léčbě a prevenci nejčastějších chorob.

      Více od autora
      Jaroslav Pánek

      Jaroslav Pánek

      Jaroslav Pánek je český historik, odborník na české a středoevropské dějiny raného novověku. Poté, co v letech 1965–1970 absolvoval studium historie, pomocných věd historických a slavistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval jako archivář a ředitel v Okresním archivu v Benešově. V roce 1976 nastoupil do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , kde působí dodnes. V letech 1998–2005 byl jeho ředitelem a dalších sedm let zastával post místopředsedy Akademie věd. Od roku 1990 působí také na FF UK a krátce přednášel i na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Habilitoval se v roce 1992 na FF UK v oboru raně novověkých dějin a v roce 1996 byl jmenován profesorem českých a slovenských dějin. V letech 1997–2000 byl prorektorem pro zahraniční styky Univerzity Karlovy. Kromě toho po několik let vedl Sdružení historiků České republiky a Český národní komitét historiků a hostoval na univerzitách v Německu a ve Francii. Momentálně je vedoucím redaktorem Českého časopisu historického, ředitelem Českého historického ústavu v Římě a členem celé řady tuzemských i zahraničních profesních sdružení, odborných komisí a vědeckých i redakčních rad. Překládá také ze slovinštiny a srbštiny. Je autorem kontroverzního posudku, v němž odmítá plagiátorství Martina Kováře, bývalého vedoucího Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jehož práce zabývající se Stuartovci a Walpolovou érou byly etickou komisí FF UK a Univerzity Karlovy v únoru 2019 jednoznačně označeny za plagiát. Pánek tehdy ve svém posudku uvedl, že „důvody pro obžalobu nesdílím a důvody pro ni odmítám, neboť podklady žalobců jsou nesprávné a zčásti přímo lživé“. Více než 60 českých historiků ve společném prohlášení jeho posudek označilo za problematický s tím, že představuje takovou relativizaci hodnotících kritérií etiky vědecké práce, která může mít "pro historickou vědu v našem prostředí dev...

      Více od autora
      Gustav Pfleger Moravský

      Gustav Pfleger Moravský

      Gustav Pfleger Moravský byl prozaik, básník a dramatik moravského původu. Narodil se 27. července 1833 v Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem. Jeho otec Matyáš Pfleger tu sloužil jako hraběcí nadlesní. V Karasíně začal chodit do školy. Dětství trávil na různých místech Moravy, v Bystřici nad Perštýnem, Kojetíně a ve dvoře „Na Skalách“ u Lhoty. Navštěvoval školu ve Vitochově, Bystřici, Rozsochách i ve Lhotě. Otec mu však záhy zemřel a matka Johanna Pflegerová odešla s celou rodinou do Prahy. V Praze Gustav chodil zprvu do německé školy u karmelitánů na Malé Straně; z počátku měl pro neznalost němčiny studijní problémy a musel opakovat jednu třídu. Od roku 1845 navštěvoval německé malostranské gymnázium v dnešní Hellichově ulici, kde svou němčinu zdokonalil tak, že se v ní vyjadřoval lépe než v češtině. Na jeho národnostní uvědomění zapůsobil revoluční rok 1848. Roku 1851 přešel na české Akademické gymnázium, která sídlilo ve Štěpánské ulici. Zde působil jako profesor Václav Kliment Klicpera a Gustavovým spolužákem byli Jan Neruda a Ferdinand Schulz. Gustav Pfleger v té době zanechal básnických pokusů v němčině a přešel na češtinu. Plicní choroba ho přinutila studium v roce 1852 přerušit a později ukončit; vzdělával se sám, především četbou v šesti cizích jazycích. Roku 1854 začal pracovat v České spořitelně jako úředník. Poklidný život úředníka jej však neuspokojoval, a tak v roce 1856 podnikl cestu do severního Německa, navštívil Drážďany, Berlín a Hamburk, a roku 1858 ještě Pruské Slezsko a Sasko. Po nějakou dobu pracoval jako dramaturg a později se stal se novinářem. Zabýval se též překládáním poezie z francouzštiny a v roce 1853 mu v časopisu Krasořečník vyšel překlad básně Victora Huga. V 50. letech 19. stol. byly potlačovány všechny projevy české kultury i veřejného života. Pfleger v té době, roku 1857, zveřejnil svoji sbírku prvních veršů Dumky v jediném českém beletr...

      Více od autora
      Giacomo Puccini

      Giacomo Puccini

      Giacomo Puccini byl italský skladatel proslulý svými operami, které patří k nejčastěji uváděným v běžném repertoáru. Puccini se narodil 22. prosince 1858 v italské Lucce v rodině s dlouhou hudební historií a byl předurčen k tomu, aby v této tradici pokračoval. Studoval na milánské konzervatoři u Amilcare Ponchielliho a Antonia Bazziniho. Pucciniho kariéra se vyznačovala schopností spojit moderní prvky s tradiční italskou operou.

      Více od autora
      Francesco Petrarca

      Francesco Petrarca

      Francesco Petrarca byl italský spisovatel a básník. Společně se svým vrstevníkem a přítelem Boccacciem je považován za jednoho z prvních autorů renesanční literatury. Bývá označován za největšího humanistu a nejvlivnějšího italského lyrického básníka. Tvořil v latině i v italštině a jeho nejproslulejším dílem je italsky psaný Zpěvník, popisující v 366 básních zejména platonickou lásku k idealizované Lauře. Petrarcova latinská tvorba zahrnuje smyšlený dialog básníka se svatým Augustinem známý jako Mé tajemství, filosofický traktát O lécích proti štěstí a neštěstí nebo polemické spisy proti lékařům či aristotelikům. Svým dílem navazoval jak na Vergilia, Ovidia, Cicerona, Senecu, svatého Augustina a další antické autory, tak na pozdně středověkého Danta Alighieriho. Také Petrarcův život je předmětem zájmu, zejména jeho kontakty s jinými učenci a spisovateli té doby, obsáhlá korespondence, politická a diplomatická činnost a také vztah k přírodě. Sám Petrarca se ke svému životu vracel ve svých básních, vzpomínkových textech a úvahách, a tím vnímání své osoby značně ovlivnil. Vzhledem ke své zálibě v cestování bývá někdy Petrarca označován za prvního turistu. Obzvláštní pozornost je věnována jeho popisu výstupu na Mont Ventoux. Petrarca tuto horu pravděpodobně skutečně zlezl v dubnu 1336. Podle dobových pramenů však byly výlety na vrchol hory v Petrarcově době běžnou záležitostí, a jeho důležitost tedy spočívá spíše ve skutečnosti, že o své cestě a prožitku podal literární zprávu. Čeština připouští skloňování jména jak se zachováním písmena -c- , tak v podobě vytvořené v souladu s výslovnosti, tedy -k- . V titulech knih i v odborné literatuře se lze setkat s oběma variantami. Francesco Petrarca se narodil roku 1304 v toskánském městě Arezzo. Jeho otec, florentský právník Ser Pietro di Parenzo byl z rodného města v...

      Více od autora
      Antonín Přidal

      Antonín Přidal

      Narozen 13. 10. 1935 v Prostějově, zemřel 7. 2. 2017 v Brně. Spisovatel, publicista, básník, autor populárně naučných cyklů pro rozhlas, rozhlasových a divadelních her. Překladatel z angličtiny, španělštiny a francouzštiny.

      Více od autora
      Zdenka Pudilová

      Zdenka Pudilová

      Práce z oboru ručních prací.

      Více od autora
      Vladimír Poštulka

      Vladimír Poštulka

      Vladimír Poštulka byl český textař, spisovatel a gurmet-kritik. Byl autorem textů k mnoha písničkám, ale také hodnotitelem jídla. Z rodné Ostravy odešel po maturitě do Prahy, kde vystřídal řadu zaměstnání, publikoval své básně v časopisech, potom absolvoval FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, jeho profesory byli Milan Kundera a Vladimír Bor. V roce 1968 začal psát texty k písničkám, především pro divadlo Apollo a brněnské nebo ostravské zpěváky , později pro zpěváky divadla Semafor a některé další interprety, především pro Helenu Vondráčkovou a Martu Kubišovou. Mezi nejznámější písně s jeho texty patří Sladké mámení, Veď mě dál cesto má, Nedělní ráno, Nechoď do kláštera, Bludička Julie, Gwendolýna, Měli jsme se potkat dřív, S tím bláznem si nic nezačínej, Táňo nashledanou, Pojď stoupat jak dým, Pojď dál a zpívej, Muž na konci světa, Léta letí, Sopka, Proč přicházíš tak pozdě lásko. Autor divadelních her a filmových scénářů . V roce 2006 získal za Blues pro Stalina druhé místo v soutěži Cena Sazky o nejlepší zatím nerealizovaný scénář, která se uděluje v rámci výročních filmových cen Český lev. Autor knihy Dějiny pornografie v datech . Jako spisovatel debutoval v roce 1979 novelou Nemluvme o tom. V roce 2004 vydal román Půdorys harému. V roce 2008 vyšel jeho román Blues pro Stalina. Jako publicista působil nejprve v týdeníku Story, který společně s Halinou Pawlowskou založil. Potom společně s Magdalenou Dietlovou založil měsíčník Xantypa. Od roku 1991 se profesionálně věnoval kulinářské publicistice. V roce 1997 založil a řídil měsíčník Labužník, byl autorem a moderátorem televi...

      Více od autora
      The Pretenders

      The Pretenders

      The Pretenders je anglicko-americká rocková skupina založená v březnu 1978. Původní kapelu tvořili zakladatelka a opora Chrissie Hynde , James Honeyman-Scott , Pete Farndon a Martin Chambers . Debutové album "Pretenders" vyšlo v roce 1980 a mělo úspěch u kritiky i na trhu. Obsahovalo hitové singly jako "Brass in Pocket", "Kid" a "Stop Your Sobbing". Následující album "Pretenders II" vyšlo v roce 1981 a pokračovalo v úspěchu díky singlům jako "Talk of the Town" a "Message of Love".

      Více od autora
      Petra Prochazkova

      Petra Prochazkova

      Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

      Více od autora
      Petr Placák

      Petr Placák

      Mgr. Petr Placák, publikující dříve také pod pseudonymem Petr Zmrzlík , je český spisovatel, textař, historik a publicista. Vyučil se mechanikem, poté prošel různými dělnickými profesemi. Roku 1985 byl přijat na České vysoké učení technické, ale z politických důvodů mu bylo studium znemožněno. Patřil ke klíčovým postavám českého literárního undergroundu, publikoval v samizdatu, organizoval mnoho protikomunistických demonstrací, mimo jiné na pražském Škroupově náměstí v prosinci 1988. V letech 1982–1986 byl klarinetistou undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, se kterou nahrál alba Hovězí Porážka a Půlnoční Myš. V roce 1988 spolu s přáteli založil nezávislou iniciativu České děti a vydával její samizdatový zpravodaj Koruna. Zatímco mnohé jiné opoziční skupiny vybízely k umírněnosti a opatrnosti, on a jeho družina Českých dětí měli vyzývat k boji. V roce 2012 byli obvodním soudem v Praze odsouzeni tři bývalí příslušníci StB, kteří Petra Placáka trápili v souvislosti s jeho protirežimní angažovaností. Server Aktuálně.cz, který zprávu uveřejnil, vyjádřil názor, že mohlo jít i o poslední tuzemskou příležitost potrestat staré komunistické zločiny. Po listopadu 1989 působil v Nezávislém tiskovém středisku, později týdeníku Respekt, Necenzurovaných novinách, Českém deníku, Českém týdeníku a Lidových novinách, od roku 1995 je šéfredaktorem studentského politicko-kulturního měsíčníku Babylon a od roku 2001 rovněž šéfredaktorem stejnojmenného nakladatelství. Na poli publicistiky zastává názory převážně v duchu konzervativně tradicionalistických ideálů. V letech 1992-2000 vystudoval specializaci Moderní české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1990 až 1992 zastával funkci místopředsedy roajalistického hnutí Koruna česká a také nadále se řadí mezi monarchistické aktivisty; pravidelně pořádá Tříkrálový pochod za monarchii. Je autorem monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia a pe...

      Více od autora
      Paleček-Janík

      Paleček-Janík

      České folkové duo Vznik 1967

      Více od autora
      Luboš Pospíšil

      Luboš Pospíšil

      Luboš Pospíšil je významný český hudebník a písničkář, uznávaný pro svůj přínos rockovému a bluesovému žánru na české hudební scéně. Svou kariéru zahájil v 70. letech 20. století a proslavil se jako člen skupiny C&K Vocal, která měla v československém hudebním světě velký vliv. Po odchodu z C&K Vocalu se Pospíšil nadále prosazoval jako sólový umělec. Jeho tvorba se často vyznačuje introspektivními texty a osobitým stylem zpěvu, který mu získal oddané fanoušky. V průběhu let vydal Pospíšil několik alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Jeho přínos české hudbě byl oceněn různými cenami a vyznamenáními, což upevnilo jeho status významné osobnosti hudebního dědictví jeho země.

      Více od autora
      Ladislav Pallas

      Ladislav Pallas

      Narozen 14.9.1929 v Halenkově u Vsetína, zemřel 6.3.1982 v Opavě. PhDr., CSc., pracovník Slezského ústavu Československé akademie věd v Opavě. Práce v oboru českého pravopisu a dějin jazyka ve Slezsku.

      Více od autora
      Kristína Pavelková

      Kristína Pavelková

      Slovenská spisovatelka. Též právnička.

      Více od autora
      Katharine Susannah Prichard

      Katharine Susannah Prichard

      Katharine Susannah Prichard byla australská spisovatelka a zakládající členka Komunistické strany Austrálie.

      Více od autora
      Jimmy Palmiotti

      Jimmy Palmiotti

      Americký ilustrátor, tvůrce komiksů a editor. Autor filmových scénářů a scénáře k videohře. Spoluzakladatel komiksových společností.

      Více od autora
      Jan Pikous

      Jan Pikous

      Jan Pikous, narozený 9. března 1929 v Hrejkovicích, okres Písek, žije v Liberci. Zabývá se volnou tvorbou , výzdobou interiérů, výtvarnými plakáty, ilustrační fotografií v časopisech, knihách, kalendářích a fotografií užitou v propagaci aj. Zúčastnil se mnoha domácích i zahraničních výstav, na nichž obdržel různé ceny a uznání, získal též několik ocenění v soutěžích výtvarné fotografie. Je členem Unie výtvarných umělců ČR. Vyvrcholením jeho dosavadní tvorby bylo sedm samostatných výstav v Japonsku, které v této zemi dosáhly neobyčejného ohlasu.

      Více od autora
      Iva Prošková

      Iva Prošková

      Narozena 12. 2. 1946 v Jestřabí v Krkonoších. Pedagožka, výtvarnice, autorka publikací o paličkování, tkaní, výšivce, síťování a drátovaném šperku, bývalá vydavatelka časopisu Paličkování.

      Více od autora
      Fedor Ivanovič Panferov

      Fedor Ivanovič Panferov

      Ruský spisovatel.

      Více od autora
      Eleanor H Porter

      Eleanor H Porter

      Eleanor H. Porter se narodila v New Hampshire v roce 1868. Milovala hudbu. Po ukončení studia na New England Conservatory of Music v Bostonu, se stala sbormistryní, zpěvačkou a učitelkou. Když jí bylo 24 let vzala si Lymana Portera. Cestovali společně do Tennessee, a později se usadili v New Yorku. Eleanor začala vydávat knihy.Z prvu povídky a pak mnoho románů pro dospělé i děti. Někdy používala pseudonym Eleanor Stuart. Román Pollyanna, napsaný v roce 1913 byla její nejúspěšnější kniha a byla oblíbena v mnoha zemích po celém světě. Eleanor vydala i několik dalších knih o této malé dívce. V roce 1920 Eleanor Porter zemřela.

      Více od autora
      Andrea Popprová

      Andrea Popprová

      Vystudovala Střední výtvarnou školu Václava Hollara a poté Akademii výtvarných umění v Praze – ateliér grafiky prof. Ladislava Čepeláka, ateliér malby prof. Zdeňka Berana a ateliér restaurování prof. Karla Strettiho. V současné době se věnuje dětské ilustraci. Je autorkou řady knížek, které nejen ilustrovala, ale také napsala. Pravidelně přispívá do dětského časopisu Sluníčko.

      Více od autora
      Zdeněk Pokluda

      Zdeněk Pokluda

      Narozen 10. 11. 1946 ve Zlíně. Historik a archivář, historické a vlastivědné práce ze zlínského regionu. Vystudoval obory historie-filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1982 absolvoval odbornou archivní stáž v Národním archivu v Paříži. Pracoval jako archivář ve Státním okresním archivu v Mikulově, historik v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně; nyní působí v knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě jiných témat se zabýval hospodářskými dějinami 19. - 20. století, specializuje se na vývoj a působení firmy Baťa.

      Více od autora
      Zdeněk Pavlis

      Zdeněk Pavlis

      Zdeněk Pavlis pracuje už přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip, dvanáct let je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Se sportem procestoval polovinu zeměkoule, zúčastnil se osmi evropských a pěti světových fotbalových šampionátů, pěti olympijských her, stejně jako mistrovství světa a Evropy v krasobruslení, stolním tenise, vzpírání, atletice i dalších významných sportovních podniků. V poslední době se věnuje převážně fotbalu. Z jeho předchozích knih stojí za připomenutí publikace z produkce nakladatelství XYZ Králové fotbalu a Klub ligových kanonýrů, které jsou věnovány největším postavám českého, resp. československého fotbalu, či třeba spoluautorství na knize Petra Čtvrtníčka Krev, pot a skluzy o největší korupční aféře v českém fotbale, nebo publikací o olympijských hrách a fotbalových šampionátech či největších postavách českého sportu.

      Více od autora
      Vladimír Petřík

      Vladimír Petřík

      Vladimír Petřík je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál v sezóně 1969/70 za TJ Gottwaldov. Nastoupil ve 26 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Vítěz Českého a Československého poháru 1970.

      Více od autora
      Vladimír Papoušek

      Vladimír Papoušek

      Narozen 19.12.1957 v Českých Budějovicích. Prof., PaedDr., CSc., literární historik, bohemista, vysokoškolský učitel, práce z oboru české literatury.

      Více od autora
      Tomáš Přibyl

      Tomáš Přibyl

      Tomáš Přibyl je český publicista, autor literatury faktu a odborník v oblasti informačních technologií. Absolvoval Fakultu podnikatelskou při brněnském VUT, kde postupně získal tituly bakalář a inženýr. Již za dob studia začal pracovat jako konzultant v oblasti informační bezpečnosti . V roce 2005 odešel na rodičovskou dovolenou se synem Markem, nicméně dále pracuje v oblasti informační bezpečnosti na volné noze coby nezávislý konzultant. Kromě toho působí jako Media & Education Specialist v České kosmické kanceláři. Jeho koníčkem je kosmonautika a vše, co s ní souvisí. Publikoval téměř 3000 článků v novinách a časopisech v Česku i v zahraničí. Připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách . Za publicistickou a žurnalistickou činnost v oblasti kosmonautiky získal v roce 2002 prestižní Cenu města Brna jako její nejmladší laureát v historii. V roce 1998 se dostal do širšího výběru zájemců o účast v marketingové akci West in Space hamburského tabákového koncernu Reestma, ale výběrem v Belgii a Německu neprošel. Je aktivní redaktor portálu Kosmonautix. Podílel se také na přípravě vystřihovacích modelů raketoplánu Atlantis a lunárního modulu .

      Více od autora
      Steve R Pieczenik

      Steve R Pieczenik

      Americký psychiatr, odborník v oblasti zahraniční politiky, mezinárodního krizového managementu, vyjednávání a psychologické války, vydavatel a autor psycho-politických thrillerů.

      Více od autora
      Richard Platt

      Richard Platt

      Britský spisovatel a fotograf, autor popularně-naučných publikací pro děti a mládež o vědě, technice, historii, též píše o námořních tématech, fotografování, špionážích a forenzních vědách.

      Více od autora
      Plinius

      Plinius

      Římský státní úředník, řečník a spisovatel.

      Více od autora
      Petr Pavlík

      Petr Pavlík

      Narozen 9. 5. 1933 v Netolicích, zemřel 30. 12. 2012. Pedagog, beletrista.

      Více od autora
      Otto Pospíšil

      Otto Pospíšil

      Autor publikací z oboru rybářství.

      Více od autora