Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 781 - 840 z celkem 7665 záznamů

Karel Pavelka
Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.
Více od autora
Justus Pfaue
Německý novinář a spisovatel, původním vzděláním právník a forenzní psycholog.
Více od autora
Jozef Petro
Narozen 1954 v Košicích. Anglista a germanista, tlumočník a průvodce. Autor turistických průvodců, také autor publikací o internetu.
Více od autora
Josef Prokeš
Narozen 12. 9. 1980 v Rudolfově. Kněz českobudějovické diecéze, věnuje se pastorizaci mládeže, duchovní rádce skautů.
Více od autora
Josef Polák
Narozen 10. 3. 1913 v Praze, zemřel 30. 4. 2003 tamtéž. PhDr., CSc., profesor katedry českého jazyka a literatury, literární historik, pedagog, publikace z oboru.
Více od autora
Josef Peterka
Narozen 6.3.1944 v Oříkově u Sedlčan. PhDr., básník, pracovník Ústavu pro českou literaturu, práce v oboru literární vědy, překlady z ruštiny.
Více od autora
Josef Pazderka
Josef Pazderka je český novinář a reportér, zahraniční zpravodaj České televize . Od listopadu 2016 zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz, a od dubna 2018 jeho šéfredaktor. Po absolvování jihlavského gymnázia vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a rozvojová studia na Oxford Brookes University ve Velké Británii . Pracoval v obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni , mimo jiné také jako vedoucí její humanitární mise v Čečensku v letech 2000 a 2001. V České televizi začal působit v roce 2005. Od roku 2006 byl zahraničním zpravodajem ČT v Rusku. Ruskou zahraniční zpravodajskou misi však musel předčasně v únoru 2010 ukončit, protože mu ruské úřady neprodloužily pracovní vízum. Oficiální důvod pro tento krok sdělen nebyl, ale spekulovalo se o odvetě za vyhoštění zpravodaje listu Parlamentskaja gazeta v létě 2009 z České republiky . Od roku 2012 byl zahraničním zpravodajem ČT ve Varšavě . Na pozici zahraničního zpravodaje v Polsku skončil na přelomu srpna a září 2016 . V listopadu 2016 odešel do Aktuálně.cz, kde se stal zástupcem šéfredaktora. Od dubna 2018 tento zpravodajský portál vede. Je editorem a spoluautorem knihy Invaze 1968: ruský pohled, kterou v roce 2011 vydal Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Torst. Publikace postupně vyšla v polském i ruském vydání, v angličtině byla v roce 2019 zařazena do prestižní The Harvard Cold War Studies Book Series na Harvardově univerzitě v USA. Je rovněž je autorem knihy rozhovorů s novinářkou Petrou Procházkovou, která se jmenuje Novinářka na divokém východě a vyšla v roce 2008 v nakladatelství Portál. Dále je také trojnásobným držitelem ocenění...
Více od autora
Josef Páleníček
Josef Páleníček byl významný český klavírista, komorní hudebník a skladatel. Proslavil se interpretací české hudby, včetně děl Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany, ale i širšího klasického a romantického repertoáru. Páleníček studoval na pražské konzervatoři a později v Paříži u legendárního klavíristy Alfreda Cortota, což významně ovlivnilo jeho hudební vývoj.
Více od autora
Jiřina Polášková
Jiřina Polášková-Kneblová je česká publicistka a převypravovatelka pohádek a pověstí narozená 8. 7. 1966 v Dolním Novém Dvoře u Bílovce . Od roku 1993 žije ve Frýdku-Místku. Pracuje ve výboru Beskydské muzejní a vlastivědné společnosti. V rámci této činnosti často přednáší a organizuje četné vlastivědné vycházky. Sbírá pohádky, pověsti a historické příběhy, které následně převypravuje ve vlastních sbornících, nebo je spoluautorkou různých knihy pohádek z rodného kraje.
Více od autora
Jiří Pražák
Narozen 16.12.1926 v Praze, zemřel 25.11.2002. PhDr., archivář, práce z oboru, publikace a překlad z oboru vojenství.
Více od autora
Jiří Polák
Narozen 8. 2. 1946 v Hradci Králové. Dělník, absolvent fakulty žurnalistiky, redaktor, příspěvky v Literárním měsíčníku, autor literatury faktu a humoristických próz.
Více od autora
Jiří Pešek
Narozen 10. 2. 1954 v Praze. Prof., PhDr., CSc., historik. Zabývá se historiografií ve střední Evropě 16.-21. století, moderními německými dějinami a dějinami vědy, kultury a vzdělanosti.
Více od autora
Jiří Pech
Vyrůstal v obchodnické rodině. Obecnou školu a reálné gymnázium vychodil v rodišti, po maturitě studoval na FF UK v Praze srovnávací historii literatury; absolvoval a titul PhDr. získal 1952 disertační prací Civilizační optimismus v české a francouzské literatuře, pojednávající o vlivu Emila Verhaerena na českou poezii. Nastoupil na redaktorské místo do Přírodovědeckého nakladatelství, které se během jeho vojenské služby změnilo na Nakladatelství Čs. akademie věd. Pracoval zde v tiskovém oddělení a redigoval informační časopis Vědecká kniha, do něhož sám psal články o odborných publikacích, reportáže a rozhovory. V roce 1958 byl z politických důvodů propuštěn a na více než třicet let se stal překladatelem z povolání. V roce 1990 nastoupil jako vědecký pracovník do Filozofického ústavu ČSAV, resp. AV ČR, kde v současné době vede pracovní skupinu pro výzkum filozofie 20. století. V roce 1990 získal v Paříži tříměsíční stipendium francouzské Direction du livre při ministerstvu kultury, 1991 absolvoval půlroční pobyt v Institutu pro vědy o člověku ve Vídni, opakovaně se účastní četných konferencí ve Francii. V roce 1996 se Pechar habilitoval na FF UK pracemi Otázky literárního překladu, Od příběhu k románu a Prostor imaginace. Celoživotně udržoval kontakty se svým učitelem Václavem Černým. Publikuje od roku 1954. Zpočátku uveřejňoval články popularizující vědu, poté postupně přispíval jazykovědnými a literárněvědnými studiemi do Slova a slovesnosti, Orientace, České literatury, Světové literatury aj. V letech 1982–1989 se podílel přednáškovou činností i organizačně na aktivitě Kruhu přátel českého jazyka, redigoval jeho necenzurované zpravodajské bulletiny a sám do nich přispíval. Jinak v 70. a 80. letech své původní práce oficiálně nemohl publikovat. Pravidelně spolupracoval se samizdatovou revuí Kritický sborník, příležitostně i s Obsahem. V témže období vydal v samizdatovýc...
Více od autora
Jiří Mojmír Palát
Narozen 30.10.1922 v Mladé Boleslavi, zemřel 1.10.1990 v Jablonci nad Nisou. Novinář, beletrista, básník, vlastivědný pracovník Liberecka.
Více od autora
Jindřich Procházka
Narozen 2. 4. 1890 v Roudnici nad Labem, zemřel 10. 11. 1961 v Českém Šternberku. Kazatel a teolog baptistické církve v Praze na Pankráci , ředitel církevního Teologického semináře , sekretář Bratrské jednoty Chelčického ; anglista, středoškolský učitel na anglickém gymnáziu v Praze, spoluautor anglicko-českých slovníků; redaktor časopisu Chelčický, Rozsievač; básník, podílel se na přípravě zpěvníku Bratrské písně ; v letech 1939-1945 žil v emigraci v USA, pracoval jako učitel filozofie a teologie na Sturtleff College v Altonu, kazatel v Toringtonu; oběť komunistické náboženské perzekuce .
Více od autora
Jindřich Procházka
Jindřich Procházka byl významný český baptistický kazatel a teolog, autor řady náboženských spisů a tvůrce anglicko-českých slovníků. Vedl baptistický teologický seminář a byl tajemníkem Bratrské jednoty Chelčického. Vedle toho působil jako kazatel baptistického sboru v Praze na Pankráci. Jeho synem byl operní pěvec Lubomír Procházka a vnukem je režisér ostravského studia České televize Jindřich Procházka.
Více od autora
Jindra Petáková
RNDr. Jindra Petáková je autorkou knihy \"Matematika příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na vysoké školy učebnice s příklady\" - učebnice, kterou důvěrně zná téměř každý středoškolák. Pedagogické činnosti se věnovala 37 let. Od září 2012 je v důchodu. Ve volném čase lyžuje, jezdí na kole, vyráží na túry s turistickým oddílem a pracuje na zahradě.
Více od autora
Jean Paul
Jean Paul, vlastním jménem Johann Paul Friedrich Richter, byl německý spisovatel, který se proslavil zejména svými humoristickými romány a povídkami. Také jeho estetické názory ovlivnily řadu autorů. Johann Paul Friedrich Richter, který si později změnil jméno na Jean Paul, se narodil jako syn učitele, varhaníka a později pastora Johanna Christiana Christopha Richtra a jeho manželky Sofie Rosiny ve Wunsiedelu v Bavorsku. Atmosféra života na protestantské venkovské faře velmi ovlivnila dětství Jeana Paula. V květnu roku 1781 nastoupil Jean Paul na univerzitu v Lipsku, aby studoval teologii, místo toho se však začal věnovat psaní. Jako své první literární pokusy napsal především satirické kusy ve stylu Jonathana Swifta a Christiana Ludwiga Liscowa, které vyšly v souhrnném vydání roku 1783 jako "Gronské procesy". 1784 musel Jean Paul utéci před svými věřiteli a vrátil se zpět ke své matce. Své pocity z návratu popisuje v knize Siebenkäs, česky jako "Advokát Sirový". Teprve roku 1787 našel místo jako soukromý učitel. Roku 1769 na pozvání Charlotte von Kalb navštěvuje Výmar, dobové literární centrum, kde byl s respektem přijat, ačkoliv zůstal jeho vztah ke Goethemu a Schillerovi chladný a distancovaný. Dva roky poté se Jean Paul do Výmaru přestěhoval a spřátelil se s J. G. Herderem. Ve Výmaru se množily jeho milostné pletky: na podzim roku 1799 se zasnoubil s Karoline von Feuchtersleben, což přineslo komplikace především kvůli rozdílnému původu. Aby se jim vyhnul, zrušil zasnoubení. Roku 1800 poznává během cesty do Berlína Karoline Mayer, kterou si o rok později vzal za ženu. Cesta do Berlína představuje nejdůležitější bod jeho literární kariéry: pruská královna Luisa se projevila jako nadšená čtenáčka jeho knih. To ho přivedlo k myšlence přestěhovat se do Berlína, kde se mimo jiné nacházeli jeho přátelé bratři August Wilhelm a Friedrich Schlegel nebo Johann Gottlieb Fichte. Krátce před svojí smrtí oslepl.[2...
Více od autora
Jaroslav Pokorný
Narozen 13.11.1920 v Praze, zemřel 23.9.1983 tamtéž. PhDr., profesor dramaturgie, dramatik, divadelní kritik, teatrologická literatura, překlady z řečtiny, italštiny, němčiny.
Více od autora
Jaroslav Podroužek
Narozen 19.8.1913 v Praze, zemřel 30.4.1954 tamtéž. Nakladatel, prozaik, literatura pro děti, tematické výbory ze světové literatury, překlady z angličtiny.
Více od autora
Jaroslav Pelikán
Jaroslav Pelikan byl americký teolog a historik, profesor Yaleovy univerzity, který se věnoval hlavně dějinám křesťanské tradice a křesťanských církví. Pocházel ze slovenské rodiny luteránských pastorů, vystudoval teologii a roku 1946 promoval na University of Chicago. Téhož roku se oženil s P. S. Buricovou a měli pak spolu tři děti. V letech 1949–1953 přednášel na univerzitě v Indianě, od roku 1953 v Chicagu a od roku 1962 na Yaleově univerzitě. V letech 1973–1978 byl děkanem historické fakulty, Roku 1998 konvertoval k Americké pravoslavné církvi a v dopise svému sboru vysvětlil, že je to přirozené vyústění jeho celoživotní práce a zájmu o křesťanské tradice. Pelikan se podílel na vydávání patristických spisů , spisů Erasma Rotterdamského, na novém překladu spisů Martina Luthera a byl redaktorem náboženské části Encyclopædia Britannica. Jako historik se zabýval křesťanskou tradicí a kladl důraz na její souvislost. Jeho první kniha, "Od Luthera po Kierkegaarda", je věnována vývoji protestantismu a v letech 1971–1989 vydal monumentální pětisvazkové dílo "Křesťanská tradice. Dějiny a vývoj učení" – moderní protějšek k Dějinám dogmatu německého historika Adolfa Harnacka, který byl jeho vědeckým vzorem. Od Harnacka se však liší tím, že křesťanské učení vzniká podle něho z modlitby a bohoslužby a ne naopak. Tím je daleko bližší východní, pravoslavné tradici, které také připisuje mnohem větší význam. Zatímco Harnack vysvětluje vývoj učení hlavně filosofickými a politickými vlivy, Pelikan zdůrazňuje význam výkladu Bible. Věnoval se také posvátným knihám jiných náboženství – Koránu, Rgvédu a Dhammapadě. Jeho dílo je tak výrazně ekumenické a oceňují je nejen protestanti, ale také katolíci a pravoslavní. Druhý svazek jeho "Křesťanské tradice" je považován za nejobsáhlejší dějiny výc...
Více od autora
Jaroslav Pecháček
Narozen 11.4.1909 v Praze, zemřel 22.3.1984 v Praze. Akademický malíř, beletrista.
Více od autora
Jaroslav Jan Paulík
PAULÍK Jaroslav Jan Narodil se v Pelhřimově v rodině profesora gymnázia, po absolvování pražské filozofické fakulty a dosažení doktorátu učil moderní filologii na obchodní akademii v Praze. Vedle tohoto občanského povolání byla mnohostranně literárně činný - jako překladatel, jako redaktor časopisů Prospekt , Rozpravy Aventina externě spolupracoval s nakladatelstvím Sfinx, kde připravoval české vydání Larousse. Významnou složkou jeho mnoha činností byla i divadelní a filmová kritika. Již v letech 1925-1927 spolupracoval s deníkem Lidové noviny, kam napsal kritické články a filmové recenze. V roce 1929 spolupracoval s časopisem Signál, kam psal recenze o divadelních představeních v tehdejší Praze. .V letech 1932-1934 také spolupracoval s časopisem Rozhledy po literatuře a umění, kde působil jako filmový referent. Jeho zájem o film , byl dán jeho estetickým vnímáním filmu jako nového způsobu vyjáření a jazykovou průpravou . Spolupracoval také s Literární noviny , Kromě toho hodně cestoval – zejména po západní Evropě a severní Africe. Jeho literární tvorba je poměrně obsáhlá, rozptýlená, ale převážně na stránkách časopisů – jsou to básně, trampské písničky, cestopisné črty, fejetony, literární, filmové a divadelní kritiky a studie. První jeho vydanou knihou byla knížka próz „Zadní Indie“. Následuje první román „Arizona“, jež byl kritikou označen jako první český trampský román. V roce 1931 vycházejí „Sentimentální cesty“ – cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru. Stejně exotický je však pro J. J. Paulíka i půvabný kopec Křemešník, k němuž se jako domovu rád vrací z dalekých cest ve svých fejetonových črtách i v osobním vzpomínání. „Technika flirtu neboli umění nedokonale milovati“ – to je kniha patnácti vtipných a ironických esejí o flirtu a lásce, o muži a ženě. Pro další román „Utonulá“ si vybral J. J. Paulík místo děje Pelhřimov . Tento román je maloměstsko...
Více od autora
Jarmila Pokorná
Narozena 1955, zemřela 11. 5. 2023. Právnička a vysokoškolská učitelka se zaměřením na obchodní právo.
Více od autora
Jan Pour
Vystudoval Fakultu národohospodářskou na VŠE v Praze. Je docentem katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze. Současně pracuje jako analytik ve společnosti ITG Praha. Profesně se orientuje na otázky řízení podnikové informatiky, koncepcí a aplikačních architektur informačních systémů podniků a úlohy business intelligence. Je spoluautorem 7 knižních publikací, 26 vysokoškolských skript, 73 článků v časopisech a příspěvků na konferencích. Podílel se na řešení několika desítek projektů pro nejrůznější podniky a organizace v energetice, průmyslu, obchodě i ve státní správě. V současné době je členem Rady České společnosti pro systémovou integraci a redaktorem časopisu Systémová integrace.
Více od autora
Jan Pospíšil
Narozen 18.3.1969 v České Lípě. Chemický inženýr, cestovatel, vysokohorský turista, autor cestopisu po Africe.
Více od autora
Jan Pergler
Jan Pergler . Dlouholetý novinář. Začínal v roce 1991 v Lidových novinách, posléze v Týdnu, Mladé frontě DNES. Vedl IN magazín Hospodářských novin, působil v Deníku. Počátkem 90. let stál u zrodu nadace Člověk v tísni. Dnes pracuje v ČSOB a je spoluzakladatelem Nakladatelství Zeď. Spolu s Janem Dražanem je autorem knih Náš Václav Havel a Člověk 25.
Více od autora
Jan Paulas
Je editorem a kulturním redaktorem KT. Do roku 1992 ekonomický pracovník, jako novinář začínal v Jihlavě coby šéfredaktor křesťanského měsíčníku Zuzana. Od roku 1995 pracuje v KT. Je autorem a spoluautorem knižních rozhovorů a edičně připravil k vydání řadu knih .
Více od autora
Jan Padych
Jan Padych je český spisovatel. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracuje v bezpečnostních agenturách. Publikovat začal povídkami a fejetony . V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 je členem Obce spisovatelů. V letech 1991–1992 psal eseje do Ostravského večerníku. Zprvu pod pseudonymem Samuel Dan články , v nichž uplatnil své znalosti jak z prostředí křesťanských denominací, tak rovněž z okultní literatury. Později vydával články již pod svým jménem a jejich obsah zaměřil na pravěkou archeologii . Následovaly knižní publikace. V roce 2004 se synem Danielem založili nakladatelství , kde vydal román „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“. Kniha byla vybrána Českou televizí jako námět k celovečernímu filmu „Každý den karneval“ s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, dále s Jitkou Asterovou a Michalem Dlouhým. . Další kniha vydal v r. 2013 elektronicky pod názvem „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“. Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství, včetně dějin magie a pověr. Své vědomosti doplňoval i diskusemi a korespondencí s odborníky. Jedním z nejvýznamnějších byl profesor Rudolf Mertlík, klasický filolog, spisovatel, básník a překladatel, jeden ze zakladat...
Více od autora
Ivo Plaňava
Autor působí jako psycholog a vysokoškolský učitel. Narodil se v roce 1934 v Brně. V roce 1958 absolvoval studium psychologie na univerzitě v Brně. Roku 1968 získal titul PhDr., roku 1990 byl jmenován docentem a o šest let později habilitoval. Od roku 1998 působí na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií MU Brno, kde se zabývá především manželským a rodinným poradenstvím, psychoterapií a mezilidskou komunikací.
Více od autora
Ivana Pecháčková
Ivana Pecháčková po gymnáziu v Olomouci vystudovala výrobně ekonomickou fakultu VŠE a pět let pracovala jako komerční inženýrka v čerpadlářském oboru. Krátce pracovala také na FF UK. Přeložila ke dvěma desítkám knih, mimo jiné Ferlinghettiho prózy a divadelní hry Nefér argumenty života, Rutiny nebo Lásku ve dnech vášní. V roce 1995 založila nakladatelství Meander, v němž vydává knihy předních českých umělců. Píše pro děti, překládá, publikuje. Iva Pecháčková sesbírala a napsala čtyři knihy legend z edice Pražské legendy nakladatelství Meander a přeložila knížky Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku Johna Irvinga, Vrány z Hruškovic Aldouse Huxleyho a Kočku a čerta Jamese Joyce. Spolu s Lubošem Snížkem a Mirkem Vodrážkou sepsala exkluzivní rozhovor v knize S Ferlinghettim v Praze.
Více od autora
Ivan Pilný
Narozen 6. 7. 1944 v Praze. Ing., informatik, první ředitel české pobočky Microsoftu, práce o počátcích programování, též politik.
Více od autora
I. J Parker
Americká literární historička, spisovatelka, autorka detektivních příběhů odehrávajících se ve starém Japonsku.
Více od autora
Hermann Prey
Hermann Prey byl proslulý německý barytonista, který významně ovlivnil svět opery a klasické hudby. Narodil se 11. července 1929 v Berlíně a stal se jedním z předních operních pěvců poválečného období. Preyova kariéra se vyznačovala všestranností, vynikal jak v operních rolích, tak v Lieder . Proslavil se zejména svými výkony v Mozartových a Schubertových dílech, ale jeho repertoár byl široký a zahrnoval širokou škálu skladatelů a stylů.
Více od autora
Günter Prodöhl
Německý spisovatel, autor kriminálních příběhů. Pracoval též pro německý rozhlas a televizi.
Více od autora
Giovanni Battista Pergolesi
Giovanni Battista Pergolesi byl italský skladatel, houslista a varhaník, narozený 4. ledna 1710 v Jesi v Itálii. Navzdory krátkému životu - zemřel ve věku 26 let - zanechal Pergolesi významnou stopu v éře barokní hudby. Nejznámější jsou jeho skladby duchovní hudby, mezi nimiž vyniká jeho nejslavnější dílo "Stabat Mater". Tato skladba vznikla v roce 1736, v posledních týdnech Pergolesiho života, kdy bojoval s tuberkulózou. Stabat Mater, která je zhudebněním středověké latinské básně rozjímající o utrpení Marie, matky Ježíše Krista, během jeho ukřižování, je proslulá svými hluboce expresivními melodiemi a harmoniemi, které dojímají posluchače již po staletí.
Více od autora
Georgij Valentinovič Plechanov
Georgij Valentinovič Plechanov byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. Georgij Plechanov se narodil ve šlechtické rodině vysloužilého kapitána Valentina Petroviče Plechanova. V roce 1876 vstoupil do organizace Zemlja i volja. Účastnil se demonstrace v Kazani v roce 1876, za což byl odsouzen na čtyři roky vězení. Roku 1880 roku se Plechanov odstěhoval z Ruska do Švýcarska, kde se plně věnoval studiu. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov především tvrdil, že podle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. Roku 1883 založil v Ženevě klub "Osvobození práce", k níž postupně přistoupili i Věra Zasuličová, Peter Struve, Vladimír Uljanov . Jeho kniha "O vývoji materialistického názoru na dějiny" mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle Lenina "pomohla vychovat celou první generaci ruských marxistů". Na druhém sjezdu RSDDS roku 1903 Plechanov řekl: „Kdyby kvůli úspěchu revoluce bylo třeba dočasně omezit fungování toho nebo onoho demokratického principu, bylo by zločinem se před takovým omezením zastavit“ . Po tomto sjezdu se strana rozdělila na menševiky vedené Martovem, a na bolševiky, v jejichž čele stál Lenin. Ten se poté s Plechanovem, který se stal menševikem, rozešel, i když je zřejmé, že na něho měl velký vliv. Během revoluce roku 1905 se stále nemohl Plechanov vrátit do Ruska. To mohl udělat až roku 1917, kdy se pod dojmem revolučních událostí vrátil po 37 letech z vyhnanství. Plechanov podporova...
Více od autora
František Přeučil
František Přeučil byl český a československý nakladatel, politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 byl pronásledován komunistickým režimem a vězněn. Před druhou světovou válkou se angažoval v Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské. Byl redaktorem časopisu Československý obchod. Podílel se na protinacistickém odboji jako spolupracovník generála Karla Kutlvašra. Po roce 1945 přešel do národně socialistické strany. V letech 1945-1949 byl majitelem nakladatelství Pamir. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Během únorového převratu v roce 1948 patřil k protikomunistické části strany, která byla po vítězství Komunistické strany Československa v tomto mocenském souboji politicky eliminována a pronásledována. V listopadu 1949 byl zatčen a v politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. byl počátkem 50. let odsouzen "za protistátní činnost a snahu o svržení lidově demokratického zřízení" k trestu těžkého žaláře na doživotí. V roce 1963 byl podmíněně propuštěn. V roce 1968 byl jeho rozsudek zrušen a v roce 1990 byl zcela rehabilitován. Tragicky zemřel ve spánku v noci 19. března 1996, kdy uhořel ve svém domě v Černošicích při požáru, jenž vznikl vinou závady ve staré elektrické instalaci. Jeho synem je český herec Jan Přeučil. Dcera Marta Jurková je farářkou církve československé husitské. Svému synu Janu Přeučilovi vyprávěl František Přeučil z doby svého věznění jeden neuvěřitelný příběh o bizarním útěku z věznice v Leopoldově, kdy spolu se spoluvězni, kteří museli namotávat telefonní kabely na veliké špulky, se mu do jedné z těchto špulek podařilo namotat jednoho ze sp...
Více od autora
František Pražák
Studoval gymnázium ve Vysokém Mýtě, potom učitelský ústav v Hradci Králové. Po studiích působil jako učitel v Brně, od r. 1933 v Praze. V Brně se zasloužil o vznik České pedagogické společnosti a Ústřední pedagogické knihovny , kde pracoval jako knihovník do r. 1933. V r. 1921 dal podnět k založení Pedagogické školy, z níž vznikla pozdější Škola vysokých studií pedagogických. S profesorem Babákem založil Společnost pro výzkum dítěte. Ve své publikační činnosti se věnoval odborné pedagogické tvorbě, dále je autorem knih věnovaných významným postavám naší kultury. Publikoval v odborných pedagogických časopisech, působil v řadě redakcí pedagogických a dětských časopisů .
Více od autora
František Pokorný
Narozen 1. 12. 1897 ve Švábenicích , zemřel 1975 v Praze. JUDr., právník ve státních službách, úředník ministerstva zahraničí v Londýně, později pracoval v oblasti hutního průmyslu. Autor překladu z angličtiny, spoluautor anglicky psané publikace o Českoslovenku, autor regionální publikace, též přispěvatel do Česko-anglického technického slovníku a autor bibliografií z oblasti hutnictví a slévárenství.
Více od autora
František Pauk
Doc. RNDr. František Pauk, CSc. Narozen 24.1.1905 v Jablonném nad Orlicí, zemřel 1.11.1985 v Praze. Český geolog, docent mineralogie a petrografie na pedagogické fakultě.
Více od autora
Francis Poulenc
Francis Poulenc byl významný francouzský skladatel a klavírista, člen skupiny skladatelů známé jako Les Six. Narodil se 7. ledna 1899 v Paříži a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností klasické hudby 20. století. Jeho kompoziční styl je známý melodickou invencí a jedinečnou směsí hravosti a vážnosti, v níž se často snoubí vtip a ironie s hlubokým citem.
Více od autora
Ferdinand Pujman
Ferdinand Pujman byl český stavební inženýr, profesor konzervatoře, dramaturg a režisér opery Národního divadla v Praze a estetik. Narodil se jako syn venkovského řídícího ve vesničce Nížkov u Přibyslavi. Od malinka měl vřelý vztah k hudbě, hrál na klavír i varhany. Přesto splnil přání svého otce a vystudoval stavební inženýrství. V Praze pak měl i soukromou stavební praxi. Již při studiích na technice navštěvoval kromě zpěvu a klavíru přednášky z dějin hudby na Filosofické fakultě UK. Svou dráhu operního režiséra zahájil v roce 1920 ve Státním divadle v Brně a o rok později hostoval v Národním divadle v Praze. V roce 1926 pak nastoupil po praktické a důkladné teoretické průpravě jako operní režisér na plný úvazek. V červnu 1945 byl jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V Národním divadle působil až do ledna 1950 a pak znovu v letech 1956 až 1959. V ND spolupracoval úzce s Otakarem Ostrčilem a podílel se umělecky na jeho cyklech Dvořákových, Fibichových a Foersterových oper. V operní režii uplatňoval novátorské přístupy, ovlivněné jak technickým vzděláním, tak důkladnou znalostí filozofie, estetiky a náboženské liturgie. Jeho režie vzbudily takový ohlas, že se dokonce jeho inscenace Prodané nevěsty z roku 1923 stala předmětem jednání parlamentu. Za svoji éru režíroval téměř sto oper, což dovolovalo dramaturgickou pestrost od evropského baroka až po současné domácí i světové novinky. Řadu inscenací nastudoval i v zahraničí . Byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinnu. Kromě režírování oper se věnoval také baletu, psal příspěvky do odborných časopisů a sborníků, vystupoval i v zahraničí. Významná byla i jeho činnost pedagogická. V roce 1921 začal vyučovat na Konzervatoři v Praze mimiku a operní režii, od roku 1946 pak na AMU, kde byl od roku 1946 pověřeným profesorem a v letech 1949 až 1959 řád...
Více od autora
Fabio Pittorru
Režisér, scenárista a spisovatel ze Sardinie . V roce 1974 získal cenu Gran Premio Città di Cattolica Yellow za román Violenza a Roma, který byl také zfilmován.
Více od autora