Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 361 - 420 z celkem 2036 záznamů
Karel Otavský
Narozen 11. 6. 1938 v Praze, zemřel 12. 4. 2022. Historik umění, kurátor a konzervátor muzejních sbírek, vysokoškolský pedagog, specializace na středověké umění, textilní historii, zlatnictví a osobu Karla IV. Autor publikací z oboru. V letech 1968-2001 působil ve Švýcarsku.
Více od autora
Kapela Petra Olivy
Více od autora
Júsuke Ósawa
Více od autora
Julia Onken
Diplomovaná psycholožka a psychoterapeutka, žije u Bodamského jezera. Již několik let vede semináře pro ženy i partnerskou poradnu a je jednou z nejúspěšnějších autorek psychologických příruček.
Více od autora
Josef Ondryáš
Narodil se 18. března 1906 ve Velkých Karlovicích. Působil jako úředník v Novém Jičíně. Začínal s poezií a až později přešel k próze. Jeho nejúspěšnější knihou byl humoristický román Kotlina pod bučinou o vesnici Křivé . Další prózy: Májová zpověď , Z horského polesí .
Více od autora
John O'Donohue
Irský básník, spisovatel a filosof, popularizátor keltské spirituality.
Více od autora
Jiřina Olmrová
Narozena 1948. Psycholožka, manželka Bohuslava Blažka, spoluautora knihy Jací jsme a jací nejsme. Publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Petr Oksner
Více od autora
Jaroslav Ondráček
Narozen 4.11.1964 v Novém Městě na Moravě. Filolog a vysokoškolský pedagog, specializace na fonologiia fonetiku anglického jazyka.
Více od autora
Jana Olivová
Jana Olivová se narodila roku 1987 na Kutnohorsku, kam se ráda a často vrací. Po gymnáziu se zaměřila na studium humanitních oborů, které dnes plnou měrou využívá ve své práci literární redaktorky. Od odborných textů na webové stránky a básniček do časopisů se přes překlady z němčiny propsala až k vlastním příběhům pro děti. Ráda cestuje po světě, a když má čas, čistí si hlavu na lezecké stěně, u míčových sportů nebo při procházkách v lese.
Více od autora
Jan Otto
Narozen 8.11.1841 v Přibyslavi, zemřel 29.5.1916 v Praze. Nakladatel, vydavatel Ottova slovníku naučného, učebnic, časopisů, české a světové literatury.
Více od autora
Jan Opolský
Jan Opolský byl český básník a prozaik, představitel symbolismu. Narodil se v rodině advokátního koncipienta Josefa Opolského. Otec i matka Kateřina, rozená Menčíková, pocházeli z Nové Paky. V rodném městě chodil do obecné i do měšťanské školy a pak se v dílně novopackého malíře a majitele malířské dílny Václava Kretschmera vyučil a stal kopistou. Jako malíř byl zaměstnán až do roku 1914. O jeho malířské zručnosti svědčí obraz dochovaný v novopackém muzeu . Brzy osiřel, matka mu zemřela v deseti letech, otec v devatenácti. S jejich předčasnou smrtí se často vyrovnával ve svém díle. 23. srpna 1902 se oženil s dcerou novopackého obchodníka Františkou Endovou. Od roku 1914 pracoval jako prokurista v textilní firmě Oty Krtetschmera; když byla firma v roce 1921 přemístěna do Prahy, přestěhoval se i Jan Opolský. V roce 1935 odešel do penze. Zemřel v Praze a byl pochován v Nové Pace. Jana Opolského ovlivnili novopačtí přátelé, obchodník železem Josef Anton , učitel Břetislav Jampílek a spisovatel Karel Sezima, který v Nové Pace pobýval. Celoživotní přátelství spojovalo Jana Opolského s Josefem Karlem Šlejharem , kterému věnoval některé své texty. Po příchodu do Prahy se seznámil s dalšími autory - Jiřím Karáskem ze Lvovic, Viktorem Dykem a Antonínem Klášterským. Od vyzrálé prvotiny Svět smutných se jeho dílo již příliš nevyvíjelo a je pro něj typická tragika a pesimismus. Nový směr v duchu novoromantismu zaznamenal až v pozdní sbírce Čtení z hvězd a obelisků . Většina děl Jana Opolského byla vytištěna, s ohledem na jeho silný zájem o výtvarné umění a krásnou knihu, malými náklady jako bibliofilie. Více než 60 let nebyla jeho poezie ani próza vydávána a byl z české literatury prakticky vymaz...
Více od autora
Jakub Obrovský
Jakub Obrovský byl moravský sochař, malíř, grafik a spisovatel. Narodil se 23. prosince 1882 v Bystrci v rodině pololáníka Jana Obrovského a jeho manželky Františky, rozené Smutné. Pokřtěn 28. prosince téhož roku farářem Karlem Kandusem. Byl nejmladší ze tří synů. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Jeho matka měla umělecké sklony a podporovala ho v jeho prvních malířských pokusech. V roce 1897 odjel do Prahy. Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze u Celdy Kloučka, E. K. Lišky, K. V. Maška a Stanislava Suchardy . Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Pirnera , kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé polovině 30. let jejím rektorem. V letech 1905–1906 nastoupil vojenskou prezenční službu. V roce 1907 získal Hlávkovo stipendium, v říjnu odjel do Itálie. V Římě se setkal se Štursou a Nejedlým, společně odjeli na poloostrov sv. Magdalény. V roce 1908 se vrátil do Prahy, najal si ateliér na Karlově náměstí. V roce 1914 měl soubornou výstavu v Obecním domě. 1921 byl jmenován řádným členem pařížského Salonu. 1936 odmítl účast na výtvarné soutěži olympijských her v Berlíně. Byl jedním z iniciátorů boje proti zneužití olympijských her nacistickým Německem. Byl zvolen předsedou výboru pro uspořádání Lidových her na Strahově, stal se předsedou Výboru na obranu Španělska. Patřil k dobrým organizátorům výtvarného a společenského života , Jednota umělců výtvarných, vídeňský Hagenbund, Umělecká beseda, Mánes). Do rodné obce se vracel ve svém literárním díle; je pochován v Žebětíně, kde jsou pochováni i někteří občané Bystrce. Od roku 1912 byl ženat s Boženou, rozenou Škorpilovou , dcerou architekta Josefa Škorpila. Jakub Obrovský se chtěl rozvést se svojí tehdejší ženou Boženou, ale v té době to...
Více od autora
J. R Olson
Americký spisovatel, autor thrillerů, vysokoškolský pedagog, bývalý důstojník vojenského námořnictva. Námořní atašé USA na americkém velvyslanectví ve Finsku.
Více od autora
J Oktábec
Více od autora
Ivona Orešková
Více od autora
Iva Oplištilová
Narozena 5.5.1964 v Praze.Učitelka hry na klavír, hudební pedagožka, autorka metodiky výuky hry na klavír.
Více od autora
Iva Ondřejová
Iva Ondřejová byla česká klasická archeoložka a odbornice na antický šperk, architekturu a antické umění. V letech 1964–1969 vystudovala klasickou archeologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1970 působila na tehdejší Katedře věd o antickém starověku jako asistentka, od roku 1974 jako odborná asistentka. Titul PhDr. získala v roce 1972, hodnost CSc. jí byla udělena roku 1989. V roce 1994 byla po úspěšné habilitaci jmenována docentkou pro obor Klasická archeologie; po osamostatnění ústavu byla zástupkyní ředitele a v letech 2000–2010 ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii, poté zástupkyní ředitele. Přednášela a vedla semináře z antické architektury, archeologie a umění archaického a klasického Řecka, archeologie Říma, vedla kurzy starověkého umění pro obory dějiny umění a klasickou filologii. Byla členkou oborové rady klasické archeologie. Hlavní oblastí zájmu se pro ni stal antický šperk. Publikovala katalogy šperků v českých sbírkách a práce o špercích severního Řecka a Černomoří. Zajímala se o vztahy antického šperkařství ke šperkařství střední Evropy v době halštatské, laténské a římské. Napsala práci o antických řezaných kamenech ze sbírek Národního muzea v Praze, expertizy antických gem z tzv. Trevírského plenáře a relikviáře sv. Maura. Je spoluautorkou publikací o výzkumech v Kýmé a na ostrově Samothráké a podílela se na přípravě odborných katalogů, zejména pro výstavy v Galerii antického umění v Hostinném a v Muzeu antického sochařství a architektury v Litomyšli.
Více od autora
Igor Otčenáš
Narozen 23.9.1956 v Partizánskom. Slovenský prozaik, publicista, literární kritik a překladatel z ruštiny a angličtiny.
Více od autora
František Ochrana
prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. . Absolvent Vojenské akademie v Bratislavě , postgraduálního studia v oboru filozofie-historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze , M. A. manažerského studia na European Business School v německém jazyce . Po absolvování Vojenské akademie následovalo studium vědecké aspirantury . Poté se stal učitelem na katedře filozofie. Postupně získal tituly docent v oboru filozofie ; doktor věd v oboru filozofie , docent v oboru finance a profesor v oboru finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. V letech 1991–1996 působil na ekonomickém úseku ministerstva obrany. V letech 1996–2016 pracoval jako učitel na katedře veřejných financí Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze. Od roku 2005 až dosud působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy jako vědecko-výzkumný pracovník Centra pro sociální a ekonomické strategie a profesor katedry veřejné a sociální politiky. Zabývá se metodologií vědy, veřejnými financemi, rozhodováním ve veřejné správě a veřejnými zakázkami. Je autorem dvou desítek monografií a řady vědeckých článků, spoluautorem několika desítek knih a řešitelem a spoluřešitelem několika desítek vědeckých projektů. Je vysokoškolským učitelem a vědecko-výzkumným pracovníkem. Je autorem více samostatných monografií se zaměřením na veřejnou správu, veřejné finance a metodologii vědy. V rámci svého odborného působení se zaměřuje na problematiku optimalizované alokace zdrojů a efektivnosti ve veřejném sektoru. Trvale spolupracuje jako expert s četnými orgány ústřední státní správy . Je členem mezinárodní organizace International Institute of Public Finance.
Více od autora
František Obhlídal
Narozen 29.4.1911 v Šaraticích , zemřel 4.12.2000 v Pardubicích. Ornitolog, ochranář přírody, publicista.
Více od autora
Flannery O'Connor
Mary Flannery O'Connorová byla americká spisovatelka. Přináleží k literatuře amerického Jihu, k její specifické větvi, tzv. jižanské gotice. Její prózy se odehrávají povětšinou právě na jihu USA, často v prostředí farmy. Souborné vydání jejích povídek Complete Stories získalo roku 1972 Národní knižní cenu v kategorii próza. O'Connorová byla silně věřící katoličkou. Náboženství, kazatelství a víra hrají významnou roli už v jejím debutovém románu Moudrá krev, promítají se však také do jejích kratších próz . Zemřela na degenerativní onemocnění lupus. Vzhledem k nevelkému rozsahu O'Connorové díla je česká bibliografie začleněna přímo do popisu jejích děl a jmenujeme tu i práce, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, překlad titulu je pak uveden tučně v lomené závorce /Takto/. Zejména u nepřeložených knih se stává, že je k nim odkazováno pod českými různými jmény, bibliografie se snaží zaznamenat všechna známá.
Více od autora
Eva Ova
Výtvarnice, spisovatelka, učitelka španělštiny a výtvarné výchovy, ředitelka a majitelka pražské galerie Alma Pater.
Více od autora
Enda Pádraig O'Coineen
Irský podnikatel. Investor a zakladatel mnoha společností. Působil i v České republice.Práce z oboru managementu.
Více od autora
Eliza Orzeszkowa
Eliza Orzeszkowa byla polská spisovatelka období polského realismu a pozitivismu. Jejím nejvýznamnějším dílem je pozitivistický román Nad Němnem, který zobrazuje vesnickou společnost 19. století. 6. června roku 1841 se v Milkowszczyzně narodila Eliza Pawłowska – mladší dcera advokáta Benedykta Pawłowského a Franciszky z Kamieńskich, jeho druhé ženy. Otec se velmi zajímal o kulturní dění a doma shromáždil cennou galerii obrazů a knihovnu čítající několik tisíc svazků. Zemřel v době, kdy Eliza měla tři roky. Rodinný statek byl prodán a jeho obyvatelé se přestěhovali do Grodna, kde se zabydleli v přízemním domě v ulici Brygidzké. Elizu vychovávaly pouze ženy: matka, která jí říkala Lisa, babička Kamieńská, nazývající ji Ziunií, její o tři roky starší sestra Klementyna a také opatrovnice Michalina Kobylińská. Eliza začala velmi rychle projevovat literární talent, hodně četla a psala povídky. V roce 1852 jedenáctiletá Eliza, ve společnosti babičky, odjela na studia do Varšavy. V létech 1852–1857 se vzdělávala v sakramentském penzionátu. V roce 1855 zde poznala Marii Wasiłowskou, později Marii Konopnickou. Společný zájem o literaturu upevnil jejich přátelství na celý život. Obě přítelkyně velmi rády četly a recitovaly poezii, zvláště zakázaná díla Adama Mickiewicze. Elizin a Mariin talent velmi oceňoval jejich učitel Ignacy Kowalewski. V květnu roku 1857 se Eliza vrátila do Milkowszczyzny. Ráda navštěvovala plesy. Na jednom z nich poznala Piotra Orzeszka, vzdáleného bratrance jejího otčíma, jenž byl starší o šestnáct let. Jako mládenec prohýřil většinu svého majetku na zábavy, a tak manželství s jedinou dědičkou Milkowszczyzny bylo dobrou příležitostí jak zbohatnout. Několik dní po plesu přišel do domu Widackých požádat o ruku mladé slečny Elizy. Vlivem přemlouvání despotické matky bylo požádání o ruku přijato. 21. ledna 1858 ve...
Více od autora
Elena Š Orthová
Více od autora
Chris Ould
Britský televizní scenárista a spisovatel. Autor románů, detektivek pro mládež a krimithrillerů.
Více od autora
Břetislav Olšer
Narozen: 1947 Ke svým dvanáctým narozeninám dostal od svého otce, velmi ctěného vesnického učitele na Valašsku, knížku Vojtěcha Zamarovského „Objevení Tróje”. Tenkrát ještě netušil, jak toto skvělé dílo literatury faktu silně ovlivní jeho další život. Okouzlen činem Heinricha Schliemanna se rozhodl, že jednou také objeví Tróju, tu svoji. Začal snít, toužit po romantických dálkách a cestovat. Jako novinář navštívil na pětašedesát zemí světa, a i když žádné tajemné město neodkryl, objevil to nejcennější: nahlédl do srdcí a duší. Třikrát procestoval Indočínu, aby pochopil, proč vietnamští vojáci se zbraněmi z druhé světové války a bambusovými pastmi v džungli zvítězili nad nejvyzbrojenější armádou světa. V roce 1990 navštívil černobylskou „zónu smrti“, Gomel, Kyjev a další místa postižená havárií atomové elektrárny v Černobylu, aby studoval fenomén ,selhání lidského faktoru’. Byl prvním českým žurnalistou, který v roce 1991 udělal ve Vilniusu v parlamentu, odděleném od ruských tanků barikádami, rozhovor s prezidentem Litvy Vitautasem Landsbergisem. Rok poté uskutečnil během války na rozpadajícím se Balkáně rozhovor s posledním prezidentem Jugoslávie Stipe Mesičem. Poprvé se Češi dozvěděli o tzv. romském exodu do Kanady až z jeho torontských článků v únoru 1997. Knihy provází vlastními fotografiemi, z nichž uspořádal řadu výstav doma i v zahraničí. Napsal desítky publicistických scénářů pro televizi i rozhlas. Do řady zemí se vrací i několikrát. Poznal tak z mnoha pohledů Vietnam, Egypt, Maroko, Ukrajinu, Skandinávii, JAR, Velkou Británii, Izrael, Maltu, Balkán, Kubu, Thajsko, Francii, Rusko, Kanadu, USA či Španělsko, Itálii a Portugalsko. Svému rodnému Valašsku věnoval příběhy lidí a jejich koní v knize pod názvem "čas mezi texisy", za kterou získal jednu z prestižních česko-slovenských Cen E. E. Kische za výjimečná díla literatury faktu. Stejné ocenění mu pak bylo uděleno ještě dvakrát....
Více od autora
Bohuslav Ondráček
Český skladatel, aranžér, kapelník, dirigent, klavírista, producent, mastermind. Narozen 27. června 1932 v Pardubicích , zemřel 7. června 1998 v Praze. Známý též jako Boban Ondráček. Na počátku 60. let objevitel a mentor Marty Kubišové a Václava Neckáře, 1968-1970 umělecký vedoucí Golden Kids. V roce 1968 byl jedním z iniciátorů "kapitalistického" systému výroby desek v Supraphonu. Vydání produkovaná Ondráčkem byla obvykle označována jako "Bob-Serie". .
Více od autora
Bill O'Reilly
William James O'Reilly Jr. je americký žurnalista, spisovatel a bývalý televizní moderátor. Během 70. a 80. let 20. století pracoval jako reportér pro několik lokálních televizních stanic a později pro CBS News a ABC News. Mezi lety 1989 a 1995 byl hlavním moderátorem pořadu Inside Edition. V roce 1996 přešel do Fox News, kde až do roku 2017 moderoval vlastní pořad O'The O'Reilly Factor, který byl po dobu 16 let nejsledovanějším zpravodajským pořadem kabelové televize. Mediální analytik Howard Kurtz nazval Billa O'Reillyho „největší hvězdou ve dvacetileté historii Fox News“. O'Reilly je autorem mnoha knih a moderoval také rozhlasový pořad The Radio Factor . Od roku 2017, kdy byl propuštěn z Fox News, moderuje vlastní podcast No Spin News. O'Reilly je považován za konzervativního komentátora. O'Reillyho mediální kariéra dostala tvrdý zásah v roce 2017, kdy o něm New York Times napsal, že zaplatil šesti ženám téměř $50 milionů dolarů v rámci dohody o stažení obvinění ze sexuálního obtěžování. Po odhalení, že O'Reilly and Fox News zaplatili $13 milionů dolarů na urovnání pěti žalob ze sexuálního obtěžování, Fox News O'Reilliho propustil v dubnu 2017 ze zaměstnání. Odhalení šesté dohody pak vedlo United Talent Agency k prohlášení, že již nebude O'Reillyho zastupovat. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bill O'Reilly na anglické Wikipedii.
Více od autora
Barbara O´Nealová,
Více od autora
Barack Obama
Barack Hussein Obama je americký právník a politik, v letech 2009–2017 prezident Spojených států amerických, jakožto první Afroameričan v tomto úřadu. Roku 1992 vstoupil do Demokratické strany, za kterou zasedal v senátu státu Illinois a později v Senátu Spojených států. V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil Osobností roku. V listopadu 2012 podruhé vyhrál prezidentské volby a obhájil tím svůj úřad na další čtyři roky. Barack Obama se narodil matce Stanley Ann Dunhamové, americké bělošce. Jeho otcem byl Barack Hussein Obama Sr., který pocházel z kmene Luo v Keni, jež v té době byla ještě kolonií Spojeného království. Otec byl synem místního náčelníka a vystudoval ekonomii na Harvardově univerzitě v americké Cambridgi blízko Bostonu. Od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal vládním úředníkem. Zemřel v hlavním městě Nairobi při automobilové nehodě v roce 1982. Obamova matka vystudovala na Havajské univerzitě obor kulturní antropologie a zemřela v polovině 90. let na rakovinu. Obama strávil své rané dětství v havajském Honolulu, avšak od svých šesti do deseti let žil v hlavním městě Indonésie Jakartě se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem, za kterého se Dunhamová provdala v roce 1965. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová . Prarodiče Obamovi zaplatili soukromé studium na akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Havaj. Po absolvování Punahou School v roce 1979 si Obama pro další studium překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles. Při pobytu v Kalifornii si vyjasnil svoji rasově smíšenou identitu. V roce 1981 přestoupil na známou Columbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiu politologie. Během studií se zajímal např. o jaderné odzbrojování....
Více od autora
Arthur Omre
Arthur Omre byl norský spisovatel. Omre prožil mládí jako námořník. Roku 1908 získal na škole v Horten vysokoškolské technické vzdělání a pracoval jako konstruktér ve městě Rjukan, pak v Německu a nakonec v New Yorku a v Clevelandu.. V USA začal také anglicky psát články do novin. Do Norska se vrátil roku 1914 a pracoval u firmy Thunes v Christianii rovněž jako konstruktér. O rok později se oženil a otevřel si vlastní podnik. Ten však roku 1922 zbankrotoval, Omre se postupně začal dopouštět kriminálních činů a byl dokonce osmnáct měsíců ve vězení za podvody, krádeže a pašování. Propuštěn byl v roce 1935 a v tom samém roce debutoval jako spisovatel částečně autobiografickým románem Smuglere o lidech , kteří se dostali do rozporu se zákonem. Roku 1936 vydal Omre jeho pokračování, román Flukten s tématem útěku z vězení a snahou o návrat do společnosti, za který získal literární cenu Gyldendals legat. Podobnou problematiku zločinu a trestu řeší i romány Sukkens bro a Kristinus Bergman , které mu rovněž přinesly všeobecné uznání. Poté následovaly milostné romány Intermesso a Harmoni a především kafkovský román Det onde øie o geniálním vědci, který propadá šílenství. Kromě románů psal Omre také divadelní hry, pozoruhodné realistické i absurdní novely a povídky o kriminálnících, lidech na šikmé ploše, tulácích a světoběžnících, ale také milostné příběhy s mysticiózními ženami. Jeho styl je většinou střízlivý a věcný s přesně stupňovaným napětím.
Více od autora
Antonín Ostrý
Narozen 28. 12. 1923 v Kunčičkách, zemřel 24. 4. 2008. JUDr., DrSc., docent na katedře obecné teorie státu a práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru sociologie práva a politologie.
Více od autora
Andrew Oldham
Andrew Oldham a Tony Calder jsou britskými hudebními kritiky a nikterak se netají svým obdivem ke čtveřici „nejslavnějších Švédů na světě“, skupině ABBA.
Více od autora
Andre Kostelanetz And His Orchestra
Více od autora
Anastáz Opasek
Jan Anastáz Opasek, mukly přezdíván Opat chuligán , byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat a později arciopat břevnovského kláštera. V letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Studoval teologii v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí . Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci . Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok. V roce 1968 odešel do Rakouska a posléze Západního Německa, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova. Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera Rohru v Bavorsku, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze. Ke své přezdívce přišel Opasek ve věznici v Leopoldově. Když se zde j...
Více od autora
Amanda O'Neill
Britská spisovatelka, univerzitní pracovnice. Publikace z mnoha oborů, zaměření na keltské mýty a středověkou artušovskou literaturu, autorka naučné literatury pro děti a mládež.
Více od autora
Alois Obermann
Narozen 25.7.1923 v Jablonném nad Orlicí. Publikace z oblasti zeměpisu a též o Asii.
Více od autora
A. Ollikainen,
Více od autora
Zdeněk Otava
Český barytonista Narozen 11. března 1902 ve Vítějevsi Zemřel 4. prosince 1980 v Praze.
Více od autora
Wendy O'Shea-Meddour
Britská učitelka angličtiny, též autorka a ilustrátorka knih pro děti.
Více od autora
Wally Olins
Anglický odborník a konzultant v oblasti marketingu, reklamy a propagace, zdůrazňuje význam obchodní značky. Publikace v oboru.
Více od autora
Vsevolod Vladimirovič Ovčinnikov
Ruský publicista, autor knih z vojensko-politického prostředí a publikací o kultuře Anglie a Japonska.
Více od autora