Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 1048 záznamů

Ladislav Novák
Narozen 4.8.1925 v Turnově, zemřel 28.7.1999 v Třebíči. Středoškolský profesor, výtvarník, prozaik, parafráze indiánské a překlady eskymácké poezie, překlady z francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Jiří Novotný
Narozen 24. 12. 1921 v Přerově. Bohemista zaměřující se na otázky spisovné češtiny a syntax.
Více od autora
Jaromír Petr Novák
Narozen 21.7.1918 v Brně. Doc. MUDr., CSc. Lékař - vnitřní lék. Prez. Svazu čes. lék., zakl. a prez. Nadace JEP. 69 - 78 primář nemocnice Tišnov, též autor básní.
Více od autora
František Novotný
Narozen 13. 6. 1925 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 9. 2016 v Terezíně. Prof., MUDr., DrSc., dermatovenerolog, práce z oboru kožního lékařství a psoriáze.
Více od autora
Christiane Northrup
Christiane Northrup, odbornice v oblasti zdraví žen a wellness, je zastáncem medicíny, která uznává jednotu mysli, těla, emocí a ducha. Po 25-leté kariéře jako praktický lékař v porodnictví a gynekologii nyní věnuje svůj čas na pomoc ženám,aby dosáhly skutečné prosperity na všech úrovních s pomocí nahlížení do své vnitřní moudrosti.
Více od autora
Arthur Novák
Narozen 9.4.1876 v Terezíně, zemřel 29.9.1957 v Praze. Úředník, redaktor bibliofilských časopisů, publikace z oboru bibliofilie a knižní estetiky, fejetonista a výtvarný kritik, překlady z anglické.
Více od autora
Andrea Novosedlíková
Více od autora
Andre Norton
Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů
Více od autora
Amélie Nothomb
Amélie Nothombová je francouzsky píšící belgická spisovatelka. Pochází z rodiny významných belgických politiků, je především praneteří Charlese-Ferdinanda Nothomba, belgického ministra zahraničních věcí v letech 1980–1981 a prapravnučkou spisovatele a politika Pierra Nothomba. Prvních pět let svého života strávila jako dcera belgického diplomata v Japonsku. Zde se stihla naučit japonsky. Poté kvůli povolání svého otce žila po několik dalších let v Čínské lidové republice, New Yorku, Bangladéši, Barmě a Laosu, než se ve svých 17 letech poprvé stěhovala do Evropy. Na Université Libre de Bruxelles vystudovala obor filologie. Po absolutoriu se vrátila zpět do Japonska a pracovala v Tokiu pro velkou obchodní společnost. Zážitky z této doby jí později posloužily jako téma pro její román Strach a chvění . V roce 1992 se vrátila zpět do Belgie a téhož roku publikovala svoji první knihu Hygiène de l’assassin . Už díky tomuto debutovému dílu započala její úspěšná spisovatelská kariéra, přičemž tvůrčímu psaní se od této doby věnovala na profesionální úrovni a publikovala v zásadě každý rok jednu novou knihu.
Více od autora
Alena Nouzová
MUDr., neuroložka, zabývá se netradičními způsoby léčby neurologických onemocnění. Práce z oboru.
Více od autora
Oto Novotný
Oto Novotný byl český právník, vysokoškolský profesor, významný představitel české trestněprávní a kriminologické nauky. Studoval gymnázium, z kterého byl v roce 1942 vyloučen. V letech 1944-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození obdržel podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti na národním odboji za osvobození osvědčení o účasti na národním odboji. V Praze začal studovat práva na Univerzitě Karlově, které ukončil v roce 1957. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působil i po jejím dokončení a to jako odborný asistent a poté jako docent. V průběhu šedesátých let se zúčastnil kongresů, pořádaných Mezinárodním sdružením pro trestní právo . V tehdejší Československé socialistické republice otevřel otázku zrušení trestu smrti a k tomu připravil expertizu pro Federální shromáždění. Oto Novotný přispěl k převedení vězeňství z resortu Ministerstva vnitra do resortu Ministerstva spravedlnosti, k celostátnímu zavedení sociálních kurátorů a vzniku experimentálního střediska ambulantní nápravné péče v Praze. V roce 1967 byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře v Praze, z této funkce byl odvolán po čtyřech letech za snahy o prosazení ústavních, trestně právních a vězeňských reforem. Od roku 1971 do roku 1989 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako odborný pracovník, ale nesměl přednášet ani publikovat. Až v roce po revoluci v roce 1990 se stal předsedou akademického senátu, vedoucím katedry trestního práva a byl jmenován vysokoškolským profesorem. Vedl tým autorů dokumentu Českého helsinského výboru „Právo občanů na bezpečnost“, obsahující kritické hodnocení realizace opatření systému proti kriminalitě. Za mimořádné zásluhy o rozvoj české penologie obdržel v roce 1997 Plaketu Vězeňské služby České republiky I. stupně, v roce 1998 mu byla udělena medaile Univerzity Karlovy a v roce 1999 převzal Randovu medaili, kte...
Více od autora
Milena Nováková
Milena Nováková-Malinská, na matrice Lidmila Eugenie Josefa, byla česká pedagožka, spisovatelka a publicistka. Rodiče Mileny Josef Malinský soudce v Jičíně a Marie Malinská-Příhodová , se vzali 1. května 1882. Sourozenci: Karel Malinský , Maria Sedláčková-Malinská , Robert Malinský , Josef Malinský , Božena Kolářská-Malínská , Vlasta Malínská , Irena Malínská , Růžena Malinská , Zděnek Malínský , Jiří Malinský , Antonie Malínská , Anna Malínská a František Malínský . Matka byla veřejnou pracovnicí, spoluzakladatelkou Jičínského dívčího školství. Bratr Karel pracoval jako ministerský rada zemědělství a sestra Irena pracovala jako vyšší úřednice na Ministerstvu zahraničních věcí. Milena měla herecké plány, ale u rodičů s nimi neuspěla. Po literárních studiích se věnovala studiu skladby v Praze u Karla Boleslava Jiráka a J. Novotného, na konzervatoři externě klavírní hře u Jindřicha Kaana . 4. března 1916 se v Jičíně provdala za Vojtu Nováka režiséra Národního divadla v Praze. Měli spolu syna Vojena Nováka operního pěvce; 8. prosince 1918 vystoupila z církve. Krátce působila jako učitelka hudby, potom jako klavíristka provázela mužova vystoupení a věnovala se publicistice a literatuře. Cestovala po Německu, Itálii, Švýcarsku, Francii a Rakousku. Byla členka PEN-clubu v Praze, Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, Kruhu Přátel českého jazyka , Klubu umělců, Ústavu pro národní výchovu , Ženské národní rady, Osvětového odboru při Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, Ochrany matek v Praze XIX. a Společnosti Boženy Němcové . Čas, Časopis lékařů českých, České slovo, Československá žena, Čin,...
Více od autora
Josef Otto Novotný
Narozen 1.2.1894 v Hořovicích, zemřel 22.9.1971 v Praze. Novinář, redaktor, autor historické literatury, fejetonů, editor spisů Viktora Dyka, překladatel z angličtiny, francouzštiny, řečtiny.
Více od autora
Jiří Novotný
Narozen 30. 1. 1931 v Klatovech, zemřel 8. 10. 2022. Geograf a kartograf.
Více od autora
Jiří Novák
Narozen 14.5.1913 v Táboře, zemřel v roce 2002. RNDr., DrSc., chemik, specializace na polarografii a vztah mezi chemickými látkami v ovzduší a životním prostředím, práce z oboru.
Více od autora
Jarmila Nová
Spoluautorka publikací, vážících se k osobnosti herce Jaroslava Marvana.
Více od autora
James Norbury
Britský spisovatel a ilustrátor. Vystudoval zoologii, praktikuje stará duchovní učení. Žije ve městě Swansea v jižním Walesu. Autor bajek a filozofické prózy.
Více od autora
Ivana Nováková
Více od autora
Helena Novakova
Ing. Helena Nováková. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1960 pracovala v bytovém podniku, kde prošla řadou funkcí v provozním a ekonomickém útvaru. Od roku 1978 pracuje v orgánech státní správy na úseku bytového hospodářství. V současnosti je vedoucí oddělení metodiky v odboru bytového práva a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj. V rámci svých pracovních úkolů zajišťuje především metodickou pomoc pro zástupce obecních a městských úřadů , ale i pro pracovníky nejrůznějších subjektů, které zabezpečují správu a provoz tohoto majetku. Podílí se rovněž na přípravě právních předpisů souvisejících s problematikou bydlení. Je lektorkou celé řady seminářů k otázkám bydlení včetně právní úpravy regulace nájemného.
Více od autora
Emanuela Nohejlová-Prátová
Emanuela Nohejlová-Prátová byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky. Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po většinu života pracovala v numismatickém oddělení Národního muzea. Přednášela na Masarykově a Karlově univerzitě, kde byla i řádnou profesorkou. Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií. Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela na Novém Městě v Opatovické ulici, kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.
Více od autora
Cyprian Kamil Norwid
Cyprian Kamil Norwid byl polský básník a malíř období romantismu. Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně. V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze , Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý. Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později byl přesunutý do hromadného hrobu na hřbitově 'Cimetière des Champeaux' v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu. Několik obrazů, do dneška se zachovaly čtyři
Více od autora
Zdeněk Novák
Narozen 1920, zemřel 19. 8. 2014. Exportní referent, kalič, svářeč, překladatel technické literatury z angličtiny, němčiny a francouzštiny, hudebník , amatérský tenista a spisovatel, autor detektivek, cestopisu, prózy a knihy vzpomínek.
Více od autora
Z Novák
Více od autora
Vlastimil Novák
Narozen 7.9.1945 v Milevsku, okr. Písek. Dramaturg, autor divadelních pohádek a obrazových publikací o Mostecku.
Více od autora
Stanislav Novotný
Stanislav Novotný je český právník, občanský aktivista, spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, v letech 1993–1994 policejní prezident Policie ČR, v letech 1994–2013 ředitel České křesťanské akademie. Podnikatel a publicista. Od roku 2015 předseda Asociace nezávislých médií, která uděluje kontroverzní ocenění Krameriova cena. Po dokončení základní školy absolvoval v letech 1975–1979 gymnázium a pokračoval studiemi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která ukončil v roce 1983. Ale až do roku 1990 záměrně nevykonával právnickou profesi, aby nemusel spolupracovat s komunistickým režimem, s nímž nesouhlasil. Pracoval nejprve jako topič. Poté se stal knihovníkem ve Státní knihovně ČSR dnes Národní knihovna České republiky, kde popisoval články z právnických periodik. Od roku 1987 se staral o sociálně vyloučené osoby bez přístřeší jako sanitář. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. V Hnutí za občanskou svobodu se mimo jiné podílel na tvorbě nové Křesťanskodemokratické strany jako ustavující člen. Po Sametové revoluci 1989 vedl sekretariát Křesťanskodemokratické strany, odtud přešel na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, kde pracoval do konce roku 1990. V roce 1991 působil až do září na Inspekci federálního ministra vnitra jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše, kdy se stal náměstkem ředitele Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB dnes Ústav pro studium totalitních režimů, který založil. Ve stejné době byl tajemníkem Nezávislé lustrační komise, kterou vedl Jaroslav Bašta. Od září 1992 do května 1993 vedl Úřad vyšetřování pro ČR, kde pracoval zejména na rekodifikaci trestního řádu. 12. května 1993 byl jmenován prezidentem Policie ČR. Chtěl policii očistit od lidí spjatých s mocenskými strukturami předešlého režimu, pročež se dostal do sporu s řadou vysoce postaven...
Více od autora
Pepa Nos
Více od autora
Pavel Nováček
Narozen 14. 2. 1961 ve Velkém Meziříčí. Doc., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog a ekolog zaměřený na globální environmentální problematiku, udržitelný rozvoj a studia možných budoucností .
Více od autora
Otakar Novotný
Otakar Novotný byl český architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Narodil se v Benešově, jako jedno ze čtyř dětí v rodině notáře. V letech 1891–1894 studoval na české reálce v Praze. Poté pokračoval v letech 1894–1898 ve studiu na stavitelském oddělení Státní vyšší průmyslové školy v Praze. V posledním ročníku o prázdninách pracoval v ateliéru Josefa Schulze při stavbě budovy Uměleckoprůmyslového musea. V letech 1898–1900 byl asistentem pro stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1900–1903 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry. Následujícího roku byl hlavním architektem v Kotěrově ateliéru. V roce 1902 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1904 si otevřel vlastní architektonický ateliér. V letech 1906–1909 souběžně vyučoval kresbu a kompozici v kursech pro malíře pokojů, které pořádalo Umělecko-průmyslové museum. V roce 1907 se oženil s Helenou Šolcovou, téhož roku se jim narodil syn Otakar a v roce 1911 syn Jiří. V roce 1911 se stal členem družstva Artěl, pro které navrhoval nábytek, sklo a další předměty. Působil i ve vedení družstva. V letech 1912–1914 pak vyučoval na Vyšší dívčí škole v Praze nauku o slozích. Byl také zakládajícím členem Svazu českého díla . V únoru 1915 nastoupil jako jednoroční dobrovolník k dělostřelectvu a v letech 1915–1918 pak sloužil na italské frontě. Od roku 1923 nastoupil jako suplující profesor na Akademii výtvarných umění v Praze na místo zemřelého Jana Kotěry. V roce 1929 byl jmenován řádným profesorem architektury na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1935–1937 byl rovněž rektorem školy. V roce 1941 byl penzionován. Na školu se vrátil 1. března 1948 a v roce 1952 byl jmenován profesorem pro sloh a architektonické tvarosloví a působil zde do 31. prosince 1953, kdy školu definitivně opustil. Zemřel 4. dubna 1959 v ...
Více od autora
Mirko Novák
Po maturitě na gymnáziu v Praze zapisoval v l. 1919–23 na FF UK filozofii, estetiku a teorii hudby. Po doktorátu z filozofie studoval ještě v Paříži , Bordeaux a ve Vídni . V l. 1924–36 pracoval v Ústředí pro mezinárodní spolupráci duševní a v pražské Univerzitní knihovně. Po habilitaci z estetiky na FF UK přednášel v l. 1932–39 filozofii a estetiku na FF KU v Bratislavě, kde se také v r. 1936 habilitoval z filozofie. V r. 1939 a pak v l. 1945–53 byl profesorem na FF MU, kde založil estetický seminář. V l. 1953–70 vedl katedru estetiky na FF UK.
Více od autora
Martin Nodl
Martin Nodl je český historik, který působí v Centru medievistických studií Filozofického ústavu AV ČR, v. v. i., a přednáší na Fakultě humanitních věd Karlovy univerzity. Věnuje se kulturním, náboženským a sociálním dějinám pozdního středověku, proměnám městské společnosti a dějinám i teorii dějepisectví.
Více od autora
Marie Nováková
Narozena 13.7.1923 v Náchodě. Vysokoškolská pedagožka, psycholožka, též píše poezii.
Více od autora
Luisa Nováková
Mgr. Luisa Nováková, Ph.D. je česká spisovatelka, univerzitní pedagožka a překladatelka z polštiny. Věnuje se i malování, měla několik výstav ilustrací a kreseb. Jejím otcem je nakladatelský redaktor Jaroslav Novák, matkou básnířka Zuzana Renčová-Nováková, dcera básníka Václava Renče. Vystudovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2003 získala titul Ph.D. v oboru česká literatura. V letech 1997–2004 pracovala jako redaktorka ve vydavatelství Akcent, v současnosti působí jako odborný asistent v Ústavu české literatury a knihovnictví na FF MU. Je členkou Obce spisovatelů a Obce moravských spisovatelů a výkonnou redaktorkou odborného literárněvědeckého periodika Bohemica litteraria. Jedná se o autorku několika desítek odborných článků o české literatuře a literatuře pro děti. Luisa Nováková – Proměny české pohádky Její romány by se nejspíš daly zařadit do žánru fantasy nebo mezi pohádky. Jsou psány básnickým jazykem bohatým na metafory.
Více od autora
Kornelius Novak
Německý kazatel Kornelius Novak z Norska. Dědeček pocházel z Čech, jsem narozen v Rumunsku, v Německu jsem vyrůstal, pár let jsme žil v Norsku a momentálně bydlím ve Švédsku a hodně cestuji po Čechách, Moravě a Slovensku působí opět několik týdnů v Česku. Věnuje se pouliční misii a večerním přednáškám pro veřejnost. Kornelius Novak, nar. 1975, je bývalý vicemistr Německa v kulturistice, motorkář a barový vyhazovač. Přednáška v jeho podání je zajímavější o skutečnost, že se nejedná o „profesionálního“ církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který biblickou školu vystudoval až v pozdější době a má s přednáškami tohoto druhu bohaté zkušenosti z mnoha zemí Evropy. Kornélius Novak stál u zrodu evropského svazu motorkářů a založil klub křesťanských motorkářů Holy Rieders Germany. Po určitých zásadních změnách ve svém životě se rozhodl pro absolvování biblické školy. Nejdříve působil jako kazatel. V současné době je zaměstnán jako misionář na plný úvazek nejen v zemi, kde začínal - v Norsku, ale i ve Švédsku, v Německu, v České republice a na Slovensku. Je stálým lektorem občanského sdružení Vinice Cheb. Bývá rovněž hlavním řečníkem na akcích Try and Play, pořádaných různými společenstvími křesťanů. V naší zemi hostuje již několik let. Při poslední návštěvě přednášel v Brně, ve Znojmě, v Zábřehu na Moravě a v Třinci. V letošním roce navštíví kromě Zlína ještě Žďár nad Sázavou, Blansko a Uherské Hradiště. Napsal řadu knih. Do češtiny byly přeloženy například tituly Křížem krážem na scéně a Život je víc. "Přednášky v podání Kornélia Novaka jsou zajímavější o skutečnost, že se nejedná o profesionálního církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který teologickou školu vystudoval až v pozdější době," konstatoval kazatel místního sboru Církve adventistů sedmého dne Martin Žůrek. Kornélius Novak si ze svých dřívějších působišť přiváží doporučení mnoha měst a středních evropských škol. Díky tomu, co prožil a jak přirozeně vystupuje, se velmi dobře dokáže přiblížit mla...
Více od autora
Jiří Nožička
Narozen 11.4.1926. Ing., DrSc., profesor mechaniky a termodynamiky, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Novák
Narodil se ve Frýdku - Místku a nyní bydlí v Havířově. Vyučil se elektromechanikem ve frýdeckomísteckých válcovnách plechů. Při zaměstnání dokončil studiem středoškolské vzdělání. Po absolvování základní vojenské služby pracoval jedenáct let ve státních službách. Nyní pracuje v soukromé firmě.
Více od autora
Jaromír Nohejl
Více od autora
Jarmila Novotná
Jarmila Novotná, provdaná Daubková byla česko-americká operní pěvkyně-sopranistka a filmová herečka. Narodila se na Královských Vinohradech, nyní městské části Prahy, v rodině krejčího Josefa Novotného a jeho manželky Josefy, rozené Zajíčkové . Měla starší sestru Pavlínu. Svoji uměleckou dráhu zahájila v roce 1925 jako elévka Národního divadla. Vystupovala i v kabaretech, hrála a zpívala též v operetách a byla herečkou v českých filmech. Nejprve účinkovala v operních představeních, která byla občas pořádána ve Divadle na Vinohradech. Posléze odešla zpívat do milánské opery Teatro alla Scala. V roce 1929 vystupovala v Neapoli, roku 1933 v Berlíně. V témže roce nastoupila angažmá ve Vídni, kde působila až do roku 1938. Přesto často hostovala nejen v Československu, ale i v Paříži či v Londýně. V roce 1939 zvolila i se svou rodinou emigraci do Spojených států. Nahrávala též často na gramofonové desky. Po několik měsíců byla žačkou Emy Destinnové, poté dva roky studovala zpěv u Hilberta Vávry. S ním vystoupila v roli Violety při amatérském uvedení Verdiho Traviaty v Lounech. Ohlasy tohoto představení se dostaly až k tehdejšímu šéfovi opery Národního divadla, Otakaru Ostrčilovi. Ten pozval mladou pěvkyni na předzpívání a následně jí nabídl hostování v roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě a později i roli Violety v Traviatě. Od roku 1925 studovala zpěv také v Miláně u Quarnieriho. Dne 16. července 1931 se v kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně provdala za Jiřího Daubka , se kterým měla syna Jiřího . Kromě svých angažmá v Berlíně a na Vídeňské státní opeře vystupovala Jarmila Novotná již od roku 1935 do roku 1956 na newyorské Metropolitní opeře jako sólistka. V roce 1946 navštívila poválečné Československo, které zahájila slavnostním koncertem v Národním divadle, do vlasti se ...
Více od autora
Jan Novotný
Narozen 1913, zemřel v říjnu 1977 v Praze. Sportovní publicista, publikace z oboru.
Více od autora
Ivan Nový
Narozen 28. 8. 1929 ve Voticích, zemřel 13. 2. 1998 v Horní Plané. Učitel, prozaik pro děti, kniha pedagogických úvah.
Více od autora
Ivan Novotný
Narozen 30. 5. 1931 v Praze, zemřel 19. 1. 2023 tamtéž. Profesor, RNDr., DrSc., fyziolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru fyziologie živočichů i člověka, autor vysokoškolských učebnic a skript, spis z oboru entomologie.
Více od autora
Ivan Novák
Ivan Novák je bývalý český fotbalový obránce a československý reprezentant. Po skončení aktivní kariéry působil v Dukle Praha jako asistent trenéra a trenér mládeže. Je odchovancem Jiskry Třebíč . Za československou reprezentaci odehrál roku 1966 tři utkání, jednou startoval i za reprezentační B-mužstvo. V československé lize hrál za Spartak KPS Brno a Duklu Praha , odehrál celkem 182 utkání a dal 5 branek. S pražskou Duklou získal roku 1966 mistrovský titul a dvakrát československý pohár . V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 10 utkáních, v Poháru vítězů pohárů ve 4 utkáních a v Poháru UEFA nastoupil v 1 utkání.
Více od autora
Eva Novotná
Více od autora
Charles Nodier
Charles Nodier, vlastním jménem Jean-Charles Emmanuel Nodier byl francouzský romantický prozaik, básník, kritik a knihovník, člen Francouzské akademie a nositel Řádu čestné legie. Vydal dvě sbírky básní, je autorem povídek a novel s tajuplnými náměty a významně se zapsal do bojů o romantismus. Narodil se jako nemanželský syn advokáta, později starosty Besançonu a soudce revolučního tribunálu. Byl zázračné dítě, ve dvanácti letech měl již projevy před jakobínským Spolkem přátel ústavy . Věnoval se přírodním vědám , dějinám literatury i lingvistickým teoriím. Roku 1802 složil básnický pamflet proti Napoleonovi, byl pronásledován a často musel měnit místa svého pobytu. Nějaký čas byl učitelem literatury, později tajemníkem bohatého Angličana. Později se ale stal Napoleonovým příznivcem. Roku 1812 byl jmenován císařským redaktorem a knihovníkem v Ilyrských provinciích, kde se inspiroval tradicemi a lidovou slovesností a v Lublani vedl francouzský deník Télégraphe officiel des Provinces Illyriennes. Roku 1813 se usadil v Paříži, v roce 1824 se stal knihovníkem Arsenalu , roku 1829 obdržel Řád čestné legie a roku 1833 byl zvolen do Francouzské akademie. Ve dvacátých letech se u něho scházela společnost romantických básníků . Je pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise. Nodier významně přispěl k vytváření francouzského romantismu a jeho estetiky. Byl vychován osvícenskou filozofií, nesouhlasil s Chatebriandovou mystikou křesťanství a naopak zdůrazňoval úlohu svobody, imaginace a citu. Sám psal básně, romány, povídky a novely , odborná pojednání, eseje a úvahy, v nichž se zamýšlel nad úlohou snu a fantastična v životě lidí a v umění....
Více od autora