Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 3092 záznamů

Pablo Neruda
Pablo Neruda, vlastním jménem Ricardo Eliezer Neftalí Reyes y Basoalto , byl chilský komunistický básník, diplomat a politik, nositel Nobelovy ceny za literaturu , autor řady básnických sbírek. Není jisté, jak jeho literární pseudonym vznikl. Vedou se teorie, že mu byl předlohou český spisovatel Jan Neruda, avšak sám Pablo nikdy nepřiznal, jak jméno Pablo Neruda vzniklo. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších básníků 20. století. Psal v mnoha básnických stylech od eroticky nabitých milostných básní, , surrealistických básní, historických eposů až po politické manifesty. Během svého života zastával mnoho diplomatických funkcí a působil jako senátor v chilském Senátu za chilskou komunistickou stranu. Když konzervativní chilský prezident González Videla zakázal v Chile komunismus, byl na něj vydán zatykač. Přátelé ho měsíce skrývali doma ve sklepě v chilském přístavním městě Valparaísu. Poté utekl do exilu přes horský průsmyk blízko Maihujského jezera do Argentiny. Pár let poté se stal blízkým spolupracovníkem socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. V době chilského státního převratu vedeném Augustem Pinochetem byl hospitalizován s rakovinou a po dvanácti dnech zemřel na srdeční infarkt. Už za svého života byl legendou, jeho smrt se stala silným symbolem rezonujícím po celém světě. Pinochet odmítl přeměnit jeho pohřeb na veřejnou událost, ale tisíce truchlících Chilanů neuposlechly zákazu vycházení a zaplavily ulice, aby mu vzdaly hold. Jeho pohřeb se stal prvním veřejným protestem proti tehdejšímu režimu. Narodil se v Parralu . Jeho otec, José del Carmen Reyes Morales, pracoval u železnice. Jeho matka, Rosa Basoalto, byla učitelka, která zemřela dva měsíce po jeho narození. Společně s otce...
Více od autora
Martin Andersen Nexø
Martin Andersen Nexø, zapisováno také Nexö, vl. jménem Martin Andersen, byl dánský spisovatel později usedlý ve Východním Německu. Ve svém díle se zaměřoval na sociální problémy chudých, jeho nejznámější dílo je Pelle dobyvatel. Psal také knihy pro děti, povídky a je autor pamětí. Martin Andersen se narodil v jedné z nejchudších částí Kodaně, tam se také jeho život a dílo propojilo s nemajetnou vrstvou obyvatel. Později se na počátku 20. století stal prvním průkopníkem dělnické literatury v Dánsku. V roce 1877 se rodina Andersenových přestěhovala do Nexø na ostrově Bornholm. Zde se začal v roce 1884 učit obuvníkem. Od roku 1889 studoval na lidové univerzitě a začal psát první novinové články. Ke konci roku 1893 se dostal tuberkulózu a odjel na léčení do Itálie a Španělska. O těchto cestách napsal knihu Soldage . Protože mu byl posléze zakázán vstup do Itálie z politických důvodů se usídlil u Bodamského jezera, kde se setkal s Fritzem Mauthnerem. V roce 1897 složil učitelské zkoušky a našel si místo v Odense. V roce 1898 se oženil s Margrethe Thomsen a vydal svůj první cyklus povídek. V roce 1910 vydal svůj asi nejznámější román Pelle erobreren , který se zaměřuje na těžký život sedláků a migrantů; využívá svoje zkušenosti z dětství. Román se stal známý také díky úspěšné filmové adaptaci Bille Augusta v roce 1987 . První díl zachytil Pelleho jako chlapce a migranta do nové země. Druhý díl románu zachytil Pelleho již jako dospělého muže nacházejícího cestu k sociální demokracii. V roce 1919 spolu s Marií Nielsenovou přestoupil ze Socialistisk Arbejderparti do Venstresocialistisk Parti, ze které se v roce 1920 vyvinula Danmarks Kommunistiske Parti . Po obsazení Dánska Němci v roce 1941 byl Andersen zatčen, ale v roce 1943 se mu podařilo přes Švédsko utéct do Sovětského svazu. Po druhé světové válce se An...
Více od autora
František Novotný
František Novotný se narodil 15. 3. 1944 v Brně. V roce 1968 vystudoval obor technická kybernetika na fakultě elektrotechnické VUT Brno. Po studiích nastoupil do zaměstnání. Nejprve v letech 1968–71 jako technik komplexních zkoušek v podniku Chemont Brno. V roce 1971 technik počítače Kancelářské stroje závod Brno, poté detaš. pracoviště v Adamovských strojírnách v Adamově . V roce 1994 podnikl přeplutí Atlantiku. V roce 1996 si užíval v Rudém moři a o rok později opět přeplul Atlantik. Mezi jeho zájmy patří námořní jachting, plastikové modelářství, angličtina, patent kapitána sportovní plavby. Od roku 1971 podniká 3–5 týdenní plavby na malých plachetnicích po evropských mořích. Mezi jeho nejsilnější zážitky patří mimo jiné i odchyt obou Mloků. Jeho aktivity v oblasti sf začaly v roce 1983 vstupem do fandomu na Parconu. Sci-fi četl už od dětství. Podílel se na založení klubu Nyx. Byl členem klubu Nonparcorán . Podílí se na organizaci Draconů. Od roku 1983 s výjimkou 1989 se účastnil všech Parconů. Váží si mnoha lidí a ve fandomu našel několik přátel na celý život. Mezi jeho oblíbené autory, knihy a jiné věci patří S. Lem, AF 167, Bible a Interkom. Mezi jeho non-sf díla patří povídka Citadela v srdci a Psí hlídka v Skagerraku . Mezi sci-fi dílo patří následující práce. Prvně publikoval ve fanzinu MFF , oficiálně v roce 85 v antologii Návrat na planetu Zemi. V roce 1988 vyšla sbírka jeho povídek Nešťastné přistání. Povídky v antologiích z roku 1988 Lovci zlatých mloků a Skandál v divadle snů. V roce 1990 Vesmírní diplomaté, Lety zakázanou rychlostí, potom další vl. sbírky povídek. , Ramax . Publikoval v časopisech Ikarie, AF 167, úvahy a kritiky v Interkomu, Dlouhý den Valhaly.
Více od autora
Miloš Nesvadba
Miloš Nesvadba byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim. Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla . V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014. Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna . Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva. Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a př...
Více od autora
Ladislav Nodl
Narozen 30. 12. 1929 v Kunraticích, zemřel 6. 8. 2008. Kuchař, vyhlášený odborník v oblasti gastronomie, autor publikací s kuchařskými recepty.
Více od autora
Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica je uznávaný český písničkář, hudebník a básník. Narodil se 7. června 1953 v Ostravě v Československu a stal se jedním z nejpopulárnějších folkových umělců ve své zemi. Nohavicova hudba je známá svou emocionální hloubkou, poetickými texty a melodickou nápaditostí, často čerpající z moravských lidových tradic i současných vlivů.
Více od autora
Anna Novotná
Narozena 24. 7. 1959 ve Vysokém Mýtě. PhDr., nakladatelská redaktorka, editorka, spisovatelka, publicistka, věnuje se divadlu, spoluautorka práce o kolumbijském divadle, také učebnice češtiny pro cizince a práce o skupinové psychoterapii.
Více od autora
Veronika Nespěšná
Pedagožka, učitelka základní školy, zaměřuje se na aplikaci moderních metod a informačních technologií do výuky.
Více od autora
Marcela Nováková
Narozena 10.1.1950 v Praze. Novinářka, odborná redaktorka a editorka nakladatelství Olympia.
Více od autora
Iva Nováková
Iva Nováková je absolventkou střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek.
Více od autora
František Novotný
Narozen 15. 3. 1944 v Brně. Spisovatel, beletrista, publicista, autor literatury faktu, překladatel, elektroinženýr, jachtař, modelář, autor prací o historii námořních bitev, též literatury sci-fi.
Více od autora
Alyson Noël
Mnoha literárními cenami ověnčená autorka Alyson Noëlová se narodila v Kalifornii, kde po mnoha delších pobytech v Řecku a New Yorku dnes opět žije. Již na základní škole se rozhodla, že bude spisovatelkou. Mezi tím pracovala jako stevardka, šperkařka a recepční. V USA se prodalo více než 2 mil. jejích knih, které se pravidelně objevují mezi bestsellery New York Times, Wall Street Journal či Publisher´s Weekly a byly přeloženy do 35 jazyků.
Více od autora
Petr Novotný
Narozen 13. 5. 1947 v Brně. PhDr., spisovatel, nakladatel, psycholog, autor odborných publikací v oboru psychoterapie i populárně naučné literatury. Překladatel z angličtiny. Majitel nakladatelství DIALOG.
Více od autora
Martin Nezval
Martin Nezval je český spisovatel. Jeho dílo je výrazně ovlivněno postmodernou, často cituje Milana Kunderu, Ernesta Hemingwaye či Woodyho Allena. Mezi jeho nejznámější díla patří Anna sekretářka nebo Sex, prachy a frikulín.
Více od autora
Luboš Nečas
Narozen 1972. Publicista, redaktor, autor biografii, dětské literatury, kuchařských knih, scénárista publicistických televizních pořadů.
Více od autora
Jan A Novák
Ohledně vzdělání jsem asi unikát: maturoval jsem na velmi krátce existující Střední průmyslové škole jaderné techniky, po několika měsících v Tesle Karlín jsem nastoupil Vysokou školu zemědělskou a po jejím dokončení si ještě dálkově vyzkoušel pár semestrů biologie na UK. Léta totality jsem vcelku poklidně prohnil v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, při tom jsem ale intenzívně provozoval potápění a fotografování pod vodou. To také vedlo k prvním publikačním pokusům, brzy poměrně pravidelně v Živě, Vodní revue/Potápěč, Lidé a Země a podobných zájmových periodikách, ale i k jedné knížce o potápění pro děti. Změna poměrů otevřela prostor pro skutečně profesionální novinářskou a publicistickou práci: jak v první polovině 90. let deníky rychle vznikaly a zanikaly, jsem během krátké doby prošel Občanským a Českým deníkem, Telegrafem, Prostorem, Národními listy, Lidovou demokracií a nakonec na několik let zakotvil v MF Dnes. Tam jsem postupně od všeobecného plnění víkendové přílohy přešel na psaní o informačních technologiích a nakonec do nově vzniklé přílohy zaměřené na vědu. Svým způsobem se mi tehdy splnil dětský sen, který jsem si předtím po dlouhá desetiletí díky nečlenství v jistých organizacích mohl jen nechat zdát. U této specializace jsem v mezích možností zůstal i po částečně vynuceném odchodu do svobodného povolání v roce 1999, tvrdý život „na volné noze“ ovšem ne vždy dává možnost výběru. Psal jsem pro několik deníků a týdeníků, vyšlo mi několik dalších knih o technice, vědě, záhadách a podobné tématice, párkrát jsem se mihl v rozhlase a televizi. Od září 2006 jsem stálým redaktorem Hospodářských novin – opět pokud možno se zaměřením na vědu a techniku. Vyznávám přesvědčení, že skutečná věda je především ono einsteinovské dobrodružství poznání a že civilizace založená na objevování a technologiích páchá sebevraždu, když tuto tématiku potlačuje na úkor laciné komerční pseudozábavy. Ing. Jan Novák...
Více od autora
Gérard de Nerval
Gérard de Nerval, vlastním jménem Gérard Labrunie , byl francouzský romantický básník, prozaik, dramatik a divadelní kritik. Velká část jeho díla vznikla v období, kdy se pohyboval na hranici šílenství, kdy u něj došlo k tomu, co nazval „přelitím snu do života skutečného“. Z tohoto stavu čerpá i jeho vrcholná práce Aurélie nebo sbírka sonetů Chiméry, pro kterou je také považován za předchůdce symbolismu. Obdiv si získal u autorů jako byl Baudelaire, či později surrealisté. Narodil se v Paříži, roku 1808. Jeho otec byl vojenským lékařem a krátce po narození syna byl povolán do služeb francouzské armády, aby sloužil v Německu a Rakousku. Jeho manželka se ho rozhodla na vojenské tažení následovat, a tak byl Gérard z rodného města poslán do Mortefontaine a vychován prastrýcem, bratrem své babičky. V malebném valoiském kraji, plném hlubokých lesů a romantických zámků, prožil bezstarostné dětství, což se odrazilo i v jeho díle. Později, obzvlášť po roce 1846, se tam často a rád vracel. V roce 1814 si pro něj otec přijel a odvezl si jej do Paříže, kde Gérard začal navštěvovat Lycée Charlemagne. K jeho spolužákům patřil také Théophile Gautier, který se stal jeho celoživotním přítelem. Zajímal se o antickou a středověkou literaturu, o Danta, Rabelaise, Ronsarda, také o francouzskou klasiku, mezi jinými Diderota, Rousseaua, Senancoura a Balzaca. Velmi ho zajímaly okultní a esoterické spisy z antiky i novověku, z Orientu i Západu. Spolu s tím se také věnoval cizím jazykům, především němčině, která se mu stala bránou k německé kultuře, tak významné v celém jeho životě. Básně začal psát už ve velmi raném věku, první veřejné uznání mu ale přinesl překlad Goethova Fausta vydaný v roce 1827, který i samotný Goethe ve svém rozhovoru s Eckermannem 3. ledna 1830 ohodnotil slovy chvály, ačkoli verše byly většinou překládány prózou. Části překladu byly v roce 1828 Hectorem Berliozem zhudebněny. Byl přítel...
Více od autora
Brněnský Rozhlasový Orchestr Lidových Nástrojů
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů je české hudební těleso známé interpretací tradiční lidové hudby, zejména z moravského regionu. Orchestr je významným kulturním subjektem, který přispívá k zachování a šíření moravské lidové hudby.
Více od autora
Pavel Novák
Pavel Novák byl český zpěvák a hudebník, který se v 60. a 70. letech 20. století zasloužil o rozvoj populární hudby v bývalém Československu. V roce 1964 byl jedním ze spoluzakladatelů skupiny Synkopa. Proslavil se také jako zakládající člen skupiny VOX, kde působil jako hlavní zpěvák. Po působení ve skupině se Novák vydal na úspěšnou sólovou dráhu.
Více od autora
Karel Neubert
Narozen 2. 3. 1926 v Praze, zemřel v roce 2003. Umělecký fotograf, grafik, autor fotografických publikací.
Více od autora
Jiří Novák
Narozen 1922, zemřel 21.3.1990 v Praze. Sportovní redaktor a publicista, spoluautor literatury faktu - reportáží a informačních brožur o zahraničních hercích a zpěvácích. Tvořil věsměs spolu s Miladou Taterovou.
Více od autora
Bohumil Nohejl
Pracoval jako dělník, stavební technik, v letech 1952–63 tajemník a předseda MNV v Zichovicích u Sušice, osvětář a poslanec ONV v Klatovech. Od r. 1965 novinář, působil jako vedoucí redakce krajského studia Československého rozhlasu v Plzni. Po přesídlení do Prahy byl místopředsedou Svazu českých spisovatelů. Je autorem několika knih ze současnosti, většinou určených mládeži , jiná jeho díla, vesměs se společenskou tematikou, jsou posazena do doby po druhé světové válce nebo do tzv. krizového období . -------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------------------
Více od autora
Václav Novotný
Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.
Více od autora
Publius Ovidius Naso
Více od autora
Petr Nový
Narozen roku 21.8.1973 v Jablonci n.Nisou. PhDr., historik, sociálné historická publicistika, práce o českém sklářství, zejména historie jizerskohorského skla a bižuterie.
Více od autora
Pavel Navrátil
Narozen 15.5.1976 v Uherském Hradišti. Strojní ing., odborné práce z technické kybernetiky a aplikované informatiky.
Více od autora
Olga Nytrová
Olga Nytrová je česká spisovatelka, publicistka, dramaturgyně, VŠ pedagožka, působí v duchovenské službě Církve československé husitské. Vede Pražský klub spisovatelů při Obci spisovatelů a také literárně-dramatický klub Dialog na cestě. Vyšlo jí již 30 knih, část z nich je memoárového zaměření: Být tak svým psem , Králové, královny, princové a princezny českého filmu /spoluaut. V. Strachota/ , Osudové lásky slavných /spoluaut. V. Strachota/ apod. Vydala několik básnických sbírek a přispěla do řady básnických almanachů. Zajímá ji pomezí poezie a teologie, a proto společně s profesorem Milanem Balabánem napsala Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20. století a Biblický třpyt v české poezii XX. století – Ohlasy Nového zákona . V souvislosti se svým pedagogickým působením na Univerzitě J. A. Komenského připravila ve spolupráci s Marcelou Pikálkovou dvě odborné knihy Etika a logika v komunikaci /O. Nytrová – obor etika, M. Pikálková – obor logika/ a Dialog mezi hodnotami aneb Hodnoty vyřčené a hodnoty žité . Od roku 2004 se podílí na duchovenské službě v Církvi československé husitské. Zde je také spolueditorkou různých sborníků, např. kalendáře Církve československé husitské Blahoslav, sborníku Jan Žižka, sborníků k výročí T. G. Masaryka. Přispívá již několik let do křesťanského sborníku Denní čtení – Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské. Hojně publikuje, v současnosti především v křesťansky zaměřených periodikách. Je autorkou televizních a rozhlasových scénářů. Založila a vede Pražský klub spisovatelů při Obci spisovatelů a literárně-dramatický klub Dialog na cestě. Je členkou Syndikátu novinářů ČR, Obce spisovatelů , Klubu autorů literatury faktu. Od roku 2013 působí v Radě Obce spisovatelů....
Více od autora
Nhất Hạnh
Vietnamský zen-buddhistický mnich, religionista, mírový aktivista, obhájce lidských práv, náboženské svobody, práv zvířat a vegetariánství. Básník a spisovatel. Zakladatel meditačního centra Plum Village ve Francii.
Více od autora
Josef Novotný
Pseudonym Kuzma a Jonny. Novinář, spisovatel, dramatik, autor kulturně historických reportáží. Redaktor mj. Středostavovského buditelele, týdeníku Nová Praha, Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje. Přispíval do Palečka, Trampa, Trnu. Autor mnoha románů, divadelních her, drobných humoristických prací, ale i literárně kritických studií. Psal i detektivní romány a rodokapsy. Napsal také řadu aktovek, výstupů a veseloher, knížek pro děti a mládež a vydal i obsáhlý výbor z našich pověstí a písní. Historické náměty zpracoval dílech v Junák kralevic Marko, Vilém Tell, Strakonický dudák Švanda. Dále pracoval mnoho let jako účetní , v roce 1946 přijal příjmení Novotný – Kuzma. Psal pod pseudonymy: Kuzma, Jonny , Gill March, Jeen Ch., Jiří Alexa, Vlasta Alexa.
Více od autora
Jennifer Niven
Jennifer Nivenová je bestsellerová autorka New York Times. Všechny malé zázraky je její první kniha určená pro mladé čtenáře. Napsala čtyři romány pro dospělé: American Blonde, Becoming Clementine, Velva Jean se učí létat a Velva Jean se učí řídit. Je také autorkou tří populárně naučných knih: The Ice Master, Ada Blackjack a Aqua Net Diaries, monografie o jejích zkušenostech ze střední školy. Vyrůstala v Indianě, nyní žije se svým snoubencem a třemi literárními kočkami v Los Angeles, které je stále jejím oblíbeným místem pro toulky.
Více od autora
František Novotný
Narozen 29. 8. 1881 v Hlíně u Chrudimi, zemřel 20. 9. 1964 v Brně. PhDr., profesor klasické filologie, lexikograf, překladatel, publikace z oboru.
Více od autora
Stanislav Nikolau
Stanislav Nikolau byl český geograf a novinář. Byl vedoucí osobností zeměpisného časopisu Širým světem, který mj. ilustroval Zdeněk Burian. Stanislav Nikolau se narodil v Humpolci. Otec Jan Nikolau byl kupec, matka Anna zemřela, když mu bylo 20 let. Otec se již neoženil a v roce 1903 se se syny Stanislavem a Zdeňkem odstěhoval do Prahy. Stanislav Nikolau vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy obor zeměpis–dějepis. Učil nejprve jako suplent na reálce v Ječné ulici, později jako středoškolský profesor na reálce v Karlíně. Jako středoškolský profesor psal zeměpisné učebnice. Stanislav Nikolau v mládí cestoval po Evropě a Přední Asii. Jeho osobnost geografa je spojena s předchůdci dnešní České geografické společnosti. V letech 1920–1931 byl jejím předsedou ; byl předsedou i protektorátní České společnosti zeměpisné . Politicky se angažoval v hnutí Vlajka, které sdružovalo československá fašistická uskupení; k přímé spolupráci s nacistickým Německem se ale nepropůjčil. Byl dlouholetým redaktorem deníku Národní politika. Jeho politické názory byly antisovětské, antigermánské, antisemitské a patriotické, což se projevovalo v jeho novinářské činnosti. Z aktivní politiky se stáhnul po vzniku Protektorátu. V roce 1947 byl odsouzen pro šíření letáků. Zemřel v Praze. Časopis Širým světem, vydávaný po dobu dvaceti let, je nejvýznamnějším odkazem Stanislava Nikolaua. Stanislav Nikolau se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka. Vlajka zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu; 21. října 1932 se Stanislav Nikolau stal jejím předsedou. Antisemitismus Vlajky jako jeden z jejích programových bodů se projevil již v programovém prohlášení Vlajky vyhlášeném při zvolení S. Nikolaua předsedou; v bodu 7 se požaduje „odstranění nadvlády německého resp. židovského kapitál...
Více od autora
Otakar Nový
Narozen 7.4.1918 v Praze, zemřel 8.5.1999. Ing., arch.,CSc., pracovník památkové péče, práce o historii českých měst a Praze, průvodce, práce o životním prostředí města a člověka.
Více od autora
Lubor Niederle
Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....
Více od autora
Ladislav Novák
Ladislav Novák byl český malíř a spisovatel. Byl předním českým představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. Stálá výstava jeho prací je otevřena v Třebíči, kde žil a tvořil po většinu svého života. Ladislav Novák po celý život experimentoval - je autorem celé řady nových výtvarných postupů, jako je alchymáž, muchláž, fumáž či dekoláž. Byl to člověk "homérského smíchu", který hrou s jazykem a významovými proměnami dokázal proměnit banální v zázračné.
Více od autora
Jan Nedvěd
Jan Nedvěd je český folkový písničkář, který se v České republice proslavil svou hudbou. Spolu se svým bratrem Františkem Nedvědem tvoří duo bratří Nedvědů. Bratři zahájili svou hudební kariéru v 70. letech 20. století a rychle se stali výraznými osobnostmi české folkové a country scény. V jejich hudbě se často objevují akustické kytary a harmonika, texty reflektují osobní emoce, přírodu a společenská témata. Jan Nedvěd 's přispívá do dua zpěvem i psaním písní a je oceňován za své poetické texty a výrazný hlas. Duo v průběhu let vydalo řadu alb, získalo si věrnou fanouškovskou základnu a stalo se nedílnou součástí české hudební kultury.
Více od autora
Antonín Nestával
Narozen 22.11.1922, zemřel 27.9.1985. Kuchař, gastronomický odborník, kuchařské knihy.
Více od autora
Radoslav Nenadál
Radoslav Nenadál byl český spisovatel a překladatel anglojazyčné literatury, amerikanista a anglista, vysokoškolský pedagog. Narodil se 30. října 1929 v Šumperku, avšak už v dětství se s rodinou přestěhoval do Prahy. Tam posléze vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích začal pracovat jako vysokoškolský pedagog. Překládal do češtiny například díla Ernesta Hemingwaye, Trumana Capoteho či Johna Irvinga a dalších. Mezi jeho překlady patří i román Sophiina volba amerického prozaika Williama Styrona. V roce 1981 Nenadál získal Cenu překladatelské sekce za překlad knihy Jamese Thurbera Filozof a ústřice a rovněž Cenu nakladatelství Odeon za práci v oblasti americké literatury. V roce 2017 byl uveden do Síně slávy v rámci Cen Josefa Jungmanna, udělovaných Obcí překladatelů. Od 80. let 20. století také psal vlastní uměleckou prózu. Mezi jeho povídkové sbírky a romány patří Rakvářova dcera a jiné prózy , Přijď zpět , Dušinky , Gaudeamus či My tě zazdíme, Aido, dále Škorpión, Zahrada či Sešitky chrámové pěvkyně . V jeho dílech se objevovalo vysokoškolské prostředí, Praha nebo také tabuizované téma homosexuality. Publikoval také vědecké práce z oblasti literární kritiky a historie, učebnice, skripta a další texty.
Více od autora
Miroslav Náplava
Spisovatel, dokumentarista, editor, autor desítek cestopisných reportáží a dokumentárních filmů. Společně s Petrem Horkým napsali pět knih: Dvě cesty za archeologií, Sloni žijí do sta let , Honba za obřím červem, bestseller Cuba Libre, oceněný mj. Cenou Egona Erwina Kische a Albánie - kráska se špatnou pověstí. Ve dvou vydáních vyšla jeho kniha Plavby „sebevrahů“. Jako editor se podílel na vydání dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Legenda H+Z: Fenomén českého cestopisu. Je též spoluautorem knihy Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků . Nyní pracuje na „travelpunkovém“ cestopisu po stopách renesančního cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
Více od autora
Miloš Noll
Miloš Noll byl malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista. Miloš Noll studoval na Státní grafické škole v Praze, ve Škole umění ve Zlíně, v letech 1945 – 1950 na UMPRUM v Praze . Už na zlínské škole se dostal do kontaktu se surrealismem, později v Praze se připojil ke spořilovské surrealistické skupině a hlásil se k tomuto odkazu trvale ve své volné tvorbě. Po studiu se začal uplatňovat v různých oborech užitého umění: novinová kresba, karikatura, kreslený humor, scénografie, typografie, plakáty a ilustrace. Byl výtvarným redaktorem World Student News , přispíval do Literárních novin , začal soustavně pracovat jako výtvarník, scénograf, později i scenárista pro Čs. televizi. Setkání a přátelství s režisérem Evaldem Schormem zahájilo jeho trvalejší spolupráci s filmem. Po několika krátkých televizních filmech natočili v roce 1966 podle společného scénáře v režii E. Schorma film „Gramo Von balet“, kombinující baletní projev s výtvarnou animací . Z podobné spolupráce s režisérem Ladislavem Rychmanem vznikl pro Laternu magiku filmově-scénický balet „Rondo“ . Řada scénářů k animovaným i hraným filmům pro Čs. televizi, Laternu magiku a Krátký film byla výsledkem blízké spolupráce s režisérem Pavlem Hoblem. V tehdejší době se podařilo realizovat jen některé scénáře: kupř. 26 dílů animovaného filmu „Jedna plus jedna“ a celovečerní film „Třicet panen a Pythagoras“ . Jako scenárista a výtvarník připravil animovaný seriál „Jak se chytají rusalky“ . Z jeho posledních prací pro animovaný film lze uvést „O vodníkovi Čepečkovi“...
Více od autora
Jaroslav Novák
Nadšený vodák, junák a spisovatel celý svůj život zasvětil svým milovaným chlapcům.
Více od autora
Czesław Niemen
Czesław Niemen , narozený 16. února 1939 jako Czesław Juliusz Wydrzycki, byl polský písničkář, hudebník a skladatel, který se stal jednou z nejvýznamnějších a nejinovativnějších osobností v historii polské populární hudby. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, od počátku 60. let až do jeho smrti v lednu 2004. Niemen byl známý svým výrazným hlasem, poetickými texty a ochotou experimentovat s různými hudebními žánry.
Více od autora
Branislav Nušić
Branislav Nušić byl srbský spisovatel, dramatik, esejista, satirik, amatérský fotograf a zakladatel moderní rétoriky. Pracoval také jako novinář a diplomat. Jeho díla, mezi která patří dramata, romány, básně, ale i komedie, se zabývala hlavně lidmi a jejich mnohdy komickými životními zkušenostmi. Jeho komedie, které bavily diváky v různých městech, vynikly v tehdejší jihoslovanské literární i divadelní tvorbě a pronikly i za hranice státu. Některá jeho díla, např. Cesta kolem světa, Dr., nebo Sumnjivo Lice, byla i zfilmována. Nušić se narodil v Bělehradě a dětství strávil v Smederevu. Vojenskou službu v řadách srbského království strávil ve válce s Bulharskem, která se odehrála v roce 1885. Za svoji kontroverzní báseň „Dva raba“, která byla uveřejněna v novinách „Dnevni list“ byl následně odsouzen ke dvěma letům vězení. Báseň se vysmívala srbskému království, obzvláště pak tehdejší hlavě státu, králi Milanu Obrenovićovi. V diplomatických řadách sloužil Nušić od roku 1889. Pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, později na konzulátě v Bitole, kde se i roku 1893 oženil. Na jihu Srbska i v Makedonii strávil celkem deset let života. Jeho poslední službou v této době se stala práce vicekonzula v Prištině. Roku 1900 získal Nušić funkci sekretáře Ministerstva školství, rychle poté se stal i dramaturgem Národního divadla v Bělehradě. Roku 1904 pak rovněž působil v divadle v Novém Sadě. Roku 1905 přesídlil zpět do srbské metropole kde se zabýval novinářstvím, psal pod pseudonymem Ben Akiba. Znovu se vrátil k diplomatické práci v Bitole roku 1912 jako státní úředník. Roku 1913 přispěl k založení divadla ve Skopje. V tomto městě pak žil ještě do roku 1915; nedlouho po začátku první světové války odešel do Itálie, Švýcarska a Francie, kde žil až do konce tohoto konfliktu. Po válce pracoval na uměleckém oddělení ministerstva školství v Bělehradě, kde zůstal až do roku 1923. Poté se stal pracovníkem Národního divad...
Více od autora
Zuzana Neubauerová
Narozena 11. 6. 1979 v Kutné Hoře. Knižní redaktorka, překladá z anglického a německého jazyka.
Více od autora
Vladimír Nezkusil
Teoretik literatury pro děti a mládež, didaktik, autor učebnic literatury Otec byl úředníkem finanční správy. Gymnázium Nezkusil navštěvoval v Brně a Praze-Libni . Po studiu češtiny a ruštiny na FF UK se stal pedagogem. V Praze učil nejprve krátce na ZŠ, v letech 1959–1962 na školách středních, od roku 1962 byl zástupcem vedoucího a později vedoucím odborného učiliště ČSA v Praze-Ruzyni. Titul PhDr. získal 1967, titul CSc. 1969 prací Spor o specifičnost dětské literatury . Od roku 1968 působil na pražském Gymnáziu Arabská, v letech 1991–2000 jako zástupce ředitele. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však učil na Gymnáziu Arabská a na Gymnáziu v Truhlářské ulici . V první polovině 90. let vedl externě seminář na FF UK, později na PedF UK. Spolupracoval s nakladatelstvím Albatros, po roce 1989 s nakladatelstvím Fortuna. Připíval do periodik Zlatý máj , Český jazyk a literatura, Impuls, Česká literatura, Literární měsíčník, Učitelské noviny, Rodina a škola, Mladá fronta, Svobodné slovo aj. – Užíval šifry: -nk-, V. N. Nezkusilovo teoretické zaměření se projevovalo nejen v jeho studiích o literatuře pro děti a mládež, ale také v kritikách polemizujících s utilitárním chápáním této literatury i s podbízením se mladému čtenáři. Ve své prvotině Spor o specifičnost dětské literatury se pokusil – inspirován prací Jana Mukařovského – vypořádat s otázkami funkce a estetické hodnoty dětské literatury, později věnoval pozornost zejména problematice jednotlivých druhů a žánrů. V metodologicky zaměřených Studiích z poetiky pro děti a mládež se zabývá především problematikou literatury pro nejmenší, střídá ryze teoretické úvahy s konkrétními rozbory, stále však obecně zaměřenými. Přínos Nezkusilovy snahy o postižení specifičnosti literatury pro děti spočívá v jeho schopnosti vztahovat ji k problematice literatury jako takové a zároveň překračovat...
Více od autora
Růžena Nasková
Národní umělkyně Růžena Nasková, dívčím jménem Růžena Nosková byla významná česká herečka, sestra spisovatelky Heleny Malířové. Provdala se za malíře Františka X. Naskeho. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v dobře situované měšťanské rodině jako druhá ze dvou dcer. Otec Josef Nosek byl žurnalistou a fejetonistou, spolupracovníkem Jana Nerudy. Z existenčních důvodů se však stal magistrátním úředníkem. Od mládí toužila hrát divadlo, ale rodiče si to nepřáli. Tajně si sama pro sebe recitovala poezii, a také hodně četla. podporu našla při studiu na Vyšší dívčí škole. Až po otcově smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otilie Sklenářové–Malé. Od mládí však měla potíže kvůli své tělesné výšce i své robustní postavě. Již na počátku století vystupovala jako ochotnice v Pištěkově aréně na Vinohradech v roli Amálie v Schillerových Loupežnících. V letech 1904 až 1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, přičemž v létě v době divadelních prázdnin hrála v Praze na periferních scénách a v literárních kabaretech. Jejím manželem byl malíř František Xaver Naske, za kterého se provdala nejdříve civilně v roce 1910 na Staroměstské radnici a poté i církevně 25. června 1940 na Smíchově. Od roku 1907 až do roku 1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, pohostinsky však stále vystupovala i s ochotníky, kde hrála až do roku 1944. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát úplně, do důchodu odešla definitivně v roce 1955. Zpočátku byla značně ovlivněna dobovými trendy tzv. realistického herectví, kdy rozvíjela především kulturu herecké řeči. Hrála role tragické i komické, především jí vyhovovaly role aristokratických žen, kde vynikla její mohutná postava, efektní zjev i přirozená noblesa. Postupně si vytvořila image hrdinských matek a velice moudrých žen. Ve filmu se poprvé objevila už v roce 1915 , ale její systematická práce v kinem...
Více od autora
Petra Neomillnerová
Petra Neomillnerová je česká spisovatelka a recenzentka. Absolvovala střední knihovnickou školu, po revoluci se věnovala tvorbě užité grafiky a v současné době se živí psaním fantasy. Zajímá se o přírodu, magii a poezii. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Pevnost, který se zabývá fantastikou. Psala také pro zaniklý a v mezičase obnovený web BDSM.CZ. Na Internetu používá přezdívku Alraune. Tvorba Petry Neomillnerové se vyznačuje osobitým stylem, někdy nazývaným „dirty fantasy“, především drsnou a přímočarou charakterizací postav i prostředí, otevřeným zobrazováním násilí a sexu, vyprávěním v přítomném čase a první osobě a svéráznými, emancipovanými hrdinkami . Od roku 2012 se věnuje i tvorbě literatury pro děti a mládež pod hlavičkou vydavatelství Albatros.
Více od autora
Pavel Novotný
Ing., lektor účetnictví, vysokoškolský pedagog, auditor, publikace z oboru účetnictví. Podílí se na metodické práci v účetnictví a na připomínkovém řízení novel účetní legislativy.
Více od autora
neuveden
Více od autora
Nerez
Nerez byla česká folková a akustická hudební skupina, která působila v 80. a na počátku 90. let 20. století. Skupina vznikla v roce 1981 v Praze v Československu a rychle se proslavila charakteristickou směsí akustických nástrojů, vokálních harmonií a poetických textů. V sestavě skupiny v průběhu let působili mimo jiné Zdeněk Vřešťál, Zuzana Navarová, Vít Sázavský a Jan Hrubý.
Více od autora
Larry Niven
Laurence van Cott Niven je americký autor science fiction. Jeho patrně nejznámějším románem je Prstenec z roku 1970, oceněný Hugem, Nebulou a Locusem. V roce 1962 získal na univerzitě v Kansas City bakalářský titul z matematiky. V poslední době píše často společně s jinými autory, například Jerrym Pournellem a Stevenem Barnesem. Jeho první otištěnou povídkou byla roku 1964 The Coldest Place v magazínu If o místě na odvrácené straně Merkuru. Ironií je, že nedlouho před jejím otištěním se ukázalo, že tato planeta žádnou trvale přivrácenou ani odvrácenou stranu nemá. Už o tři roky později získal prvního Huga za povídku Neutronová hvězda. Niven také napsal několik scénářů k televizním seriálům, včetně Land of the Lost a animovaného Star Treku. Jedna z jeho povídek, Inconstant Moon, byla adaptována pro seriál Krajní meze . Mnohé jeho příběhy se odehrávají ve „Známém vesmíru“, kde se lidstvo setkalo s více než tuctem mimozemských druhů, včetně Kzintů a Loutkářů. Také celý cyklus Prstencového světa se v tomto vesmíru odehrává. Spoluautor Jerry Pournelle Spoluautor Steven Barnes Spoluautoři: Jerry Pournelle a Steven Barnes
Více od autora
Karel Nouza
Narozen 1930. MUDr., publikace z oboru imunologie. Internista a klinický imunolog, absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci pracoval v pražském IKEM, kde se věnoval péči o nemocné s chorobami ledvin a o nemocné s transplantovanou ledvinou. Zde také dosáhl vědeckého stupně kandidáta věd prací, řešící infekční komplikace nemocných s porušenou obranyschopností.
Více od autora
Josef Novák
Narozen 4.3.1945. Ing. ekonomie, odborné práce z ekonomie podniku a managementu.
Více od autora
Jaroslav Novák
Narozen 16.2.1914 v Praze, zemřel 8.8.1984 tamtéž. Akademický malíř, pořadatel výborů z prózy a pohádek pro děti.
Více od autora
František Němec
Narozen 12.5.1902 v Praze, zemřel 30.8.1963 v Praze. Novinář, básně, prózy, pásma, soudničky.
Více od autora