Výpis všech autorů

Blanka Matasová

Učitelka fyziky a matematiky.

Alessandro Manzoni

Alessandro Francesco Tommaso Manzoni byl italský básník a romanopisec. Jeho nejvýznamnějším dílem je historický román „Snoubenci“ z roku 1827. Román se odehrává za španělské nadvlády roku 1628, v roce 1827 jej však Italové četli jako obžalobu rakouského panství, takže významně podpořil italské risorgimento, zápas o sjednocení Itálie. Zároveň významně ovlivnil moderní italský jazyk. Manzoni se narodil v rodině staré šlechty, jeho matka byla vzdělaná a literárně nadaná dáma, dcera slavného právního filosofa Cesara Beccarii. Vztahy v rodině však nebyly dobré a rodiče se roku 1792 rozešli, matka pak žila s bohatým a vzdělaným Carlem Imbonatim v Anglii a v Paříži. Alessandro strávil dětská léta na venkovském statku a později v katolických internátech, kde špatně prospíval. V 15 letech se však nadchl pro poezii a začal psát klasické sonety. Po smrti svého otce roku 1805 odjel za matkou do Auteuil u Paříže, kde se scházela republikánská společnost tzv. „ideologů“; seznámil se zde s řadou významných osvícenců. Roku 1808 se Alessandro oženil s Henriette Blondel, dcerou ženevského bankéře, která roku 1810 přestoupila z kalvinismu ke katolictví. To mělo veliký vliv i na Alessandra, který se z osvícenského deisty stal přísným katolíkem. Manželství bylo velice šťastné a Manzoni žil v krásném venkovském sídle v severní Itálii, psal duchovní básně a traktát o katolické morálce. Roku 1818 však musel zděděné sídlo prodat, protože ho podvodník připravil o peníze, přesto velkoryse odpustil svým poddaným všechny dluhy. Roku 1819 vydal své první drama, které proti různým kritikům vehementně hájil Goethe. Na Napoleonovu smrt roku 1821 odpověděl sonetem „Pátý květen“, který si získal neobyčejnou popularitu a Manzoni se pomalu stával národním básníkem. Věnoval se také historii, kterou pokládal za nezbytného průvodce pro politiku. Roku 1822 vydal druhou tragédii, Adelchi, o dobytí severní Itálie Karlem Veli...

Vlastimil Maršíček

* 14. 11. 1923, Postupice u Benešova, † 11. 8. 2000, Praha Básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež Jeho otec Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Vliv na formování V. Maršíčka měl i nejstarší, předčasně zesnulý bratr Ladislav Maršíček , který se v 30. letech 20. století angažoval v levicovém vysokoškolském hnutí, byl publicistou a psal i básně . Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích začal Maršíček navštěvovat Eckertovu obchodní školu v Praze, 1943 byl zde nasazen v továrně na léky. Po skončení války nastoupil do redakce nově založeného deníku Práce; 1946 se zapsal ke studiu české literatury na FF UK, po roce však studia ukončil. V Práci působil nejprve v kulturní rubrice, poté jako vedoucí redaktor krajských novinových příloh a od roku 1949 jako zástupce šéfredaktora. V roce 1950 musel z redakce odejít. Krátce byl zaměstnán jako lektor Československého krátkého filmu a od roku 1952 pracoval v sekretariátě Svazu československých spisovatelů, od 1956 jako tajemník. Současně v letech 1956–57 externě přednášel na katedře žurnalistiky FF UK. V 70. a 80. letech 20. století se živil jako příležitostný publicista a překladatel beletrie a v roce 1989 odešel do důchodu. Dlouhodobě Maršíček spolupracoval s redakcí Československého vojáka, kde mj. uváděl začínající autory. Povídky, básně, novinové články, recenze, fejetony a reportáže dále publikoval v časopisech a denících: Studentský časopis, Mladá fronta, Rudé právo, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Svět v obrazech, Lidové noviny, Literární noviny, Listy, Plamen, Nový život, Host do domu, Květen, Sešity pro literaturu a diskusi, Slovenské pohľady, Kultúrny ži...

Vlastimil Marek

Vlastimil Marek byl český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel. Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu. Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován. Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky. V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music , alikvotní zpěv , článkem v časopise Regena a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv.. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint , zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtějš...

Vladimír Medek

Vladimír Medek je český ekonom a překladatel z angličtiny, španělštiny a portugalštiny. Do širšího povědomí veřejnosti vstoupil překladem sedmidílné ságy Joanne Rowlingové o Harrym Potterovi. Vladimír Medek absolvoval v roce 1962 studium na VŠE v Praze a od roku 1965 pracoval ve sklářském průmyslu. Počátkem šedesátých let pobýval pracovně na Kubě, od roku 1991 pak ve Španělsku. Knižně publikuje od roku 1963, ale známým se stal především jako překladatel ze španělštiny a angličtiny. Přeložil např. Sto roků samoty a Dobrodružství Miguela Littína v Chile Gabriela Garcíi Márqueze, také díla Maria Vargasse Llosy, či z angličtiny Sheckleyův sci-fi román Desátá oběť. Spolu se svým bratrem Pavlem přeložili sedmidílnou ságu Joanne Rowlingové o Harrym Potterovi. Nakladatelství Albatros oslovilo Vladímíra Medka s nabídkou překladu prvního dílu ságy Harry Potter a kámen mudrců v roce 1998. Přeložil i druhý díl – Harry Potter a tajemná komnata. K překladu třetího dílu ságy pak přizval svého bratra Pavla. Důvodem byla snaha vydavatelství dohnat skluz ve vydávání Harryho Pottera proti ostatním světovým nakladatelům. Čtvrtý díl Harry Potter a Ohnivý pohár přeložil opět Vladimír Medek a Pavel Medek se pak ujal překladu zbylých dílů ságy. Překlad bratří Medků je mistrovský; při práci nejen zohlednili cílovou skupinu čtenářů z prvního stupně základních škol a věnovali velkou péči například i překladu vlastních jmen a neologismů, ale dokázali také postihnout proměnu vypravěčského stylu od dětské knihy až po thriller pro dospělé, řešící závažné existenciální otázky.

Spike Milligan

Terence Alan Patrick Sean „Spike“ Milligan se narodil v Ahmed Nagaru v Indii. Jeho otec, původem Irčan, kapitán Leo Alphonso Milligan sloužil v Britské indické armádě. Spike prožil dětsví v Indii. Před válkou hrával jako trumpetista s jazzovou skupinou. Během 2. Světové války, kdy již žil v Anglii, sloužil v Britské armádě u Královského dělostřelectva. Pro své vojenské kolegy připravoval mnoho zábavných vystoupení. Po válečném zranění se z něj stal konferenciér. Po návratu do Anglie se opět vrátil k hraní v jazzové kapele. Jeho snem bylo proniknout do rozhlasu jako scénarista nebo herec. Nakonec se mu povedlo obojí. V rozhlasu BBC začal s Peter Sellersem, Harry Secombem a Michael Bentinem vysílat pořad Goon Show. Jednalo se o revoluční pořad, ve kterém každý z aktérů hrával vícero postav. V roce 1952 se u něj projevily duševní poruchy jako schizofrenie a deprese. V roce 1956 s Peterem Sellersem chtěli převést humor Goon Show na televizní obrazovky. Prvním pokusem bylo THE IDIOT WEEKLY, PRICE 2D. Poté následovalo ještě mnoho dalších pokusů, ale žádné nebyly tak úspěšné jako původní vysílání Goon Show. V roce 1969 přišel s vlastním pořadem Q5. Jednalo o zcela inovativní styl podávání humoru. Šlo o satirické skeče, které převracely pravidla komiky na hlavu. Tento styl humoru měl velký vliv na práci Monty Python, kteří tento styl komiky proslavili po celém světě. Spika můžete také zahlédnout ve filmu MONTY PYTHON´S LIFE OF BRIAN. Spike Milligan napsal také několik knížek s poezií, především pro děti jako např. Silly Verse for Kids. Jeho poezie je často označována za poezii nesmyslů. Přesto jeho báseň On the Ning Nang Nong byla v roce 1998 v celorepublikovém hlasování zvolena za nejoblíbenější komickou báseň. Spike Milligan zemřel ve věku 83 let na onemocnění jater. Na svém náhrobním kameni chtěl mít napsáno : "I told you I was ill" . Diecéze to nechtěla dovolit až došli ke kompromisu s irským překladem této věty ("Dúirt mé leat g...

Sławomir Mrożek

Sławomir Mrożek byl polský spisovatel, dramatik, publicista a kreslíř. Po ukončení gymnasia v Krakově začal studovat výtvarné umění, architekturu a orientalistiku. Počátkem padesátých let začal publikovat své práce v novinách. Krátce koketoval s komunistickým režimem, kdy jako dvacetiletý mladík, který přežil válku, napsal oslavné texty na Stalina a kolektivizaci vesnice. Později se zaměřil na krátké satirické povídky. První výbor satirických próz Praktické kyrysy mu vyšel v roce 1953. První divadelní hru Policajti napsal v roce 1958. V roce 1959 se přestěhoval do Varšavy. Zde pracoval pro časopis Nowa Kultura. Začátkem 60. let pociťuje Mrożek sílící tlak systému, který ho nutí přizpůsobovat hry. V roce 1963 se i s manželkou Marií Obrembovou-Mrożkovou usazuje v Itálii v Chiavari nedaleko Janova. V roce 1967 se Mrożkovi opět stěhují, tentokrát do Paříže. Ráno 21. srpna 1968 se Mrożek dozvěděl ze zpravodajství francouzského rozhlasu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do té doby striktně apolitický Mrożek mění svůj postoj a sepisuje známe politické prohlášení odsuzující agresi, které hned další den otiskly mnohé významné světové deníky a některé exilové časopisy. Hned poté je jeho dílo v zemích socialistického bloku zakázáno. Jeho díla se často vyznačují překvapující pointou, neočekávaným vtipem či absurditou, takže se v polštině ještě za časů komunistické PLR vžilo rčení komentující něco absudrního a odporujícího zdravému rozumu: „Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek“ .

Renata Malinová

Narozená v Českém Těšíně. Absolvovala klavirní oddělení konzervatoře v Ostravě, poté obor archeologie - dějiny úmění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1974 dosáhla doktorátu filosofie. Publikuje časopisecky odborné i populární stati z z oblasti uměnovědy a muzikologie.

Raymond Murphy

Filolog. Autor učebnic anglického jazyka.

Raye Morgan

Helen Conrad píše také pod pseudonymy Jena Hunt a Raye Morgan. Pod pseudonymem Raye Morgan píše příběhy pro nakladatelství Harlequin. Raye Morgan vyrůstala v Holandsku, Kalifornii a strávila několik let ve Washingtonu D.C. Dnes žije s manželem a čtyřmi syny v okolí Los Angeles. "Tím, že kolem sebe neustále mám tolik mužů, udržuje mě to v neustálém střehu," říká Raye se smíchem. "Psaní mě však dodává romantického ducha, který samozřejmě v takovéto rodině chybí." Na psaní se jí nejvíce líbí, že může snít i ve dne, ale vyžaduje to určitou disciplínu. Raye miluje Kalifornii, malá pobřežní městečka, farmy a ranče a sněhem pokryté hory. To prý je to nejhezčí na celém světě.

Phillip Margolin

Phillip Margolin se narodil v roce 1944 v New Yorku. Vystudoval práva na New York University. Nyní pracuje v oblasti trestního práva v Portlandu, stát Oregon. Své knihy psal na základě svých zkušeností u soudů, kde obhajoval také případy hrdelních zločinů. Zatím žádný z jeho klientů nebyl odsouzen k trestu smrti. Je známý tedy především pro své thrillery .

Naoja Macumoto

Müller

Autor německého textu k ilustracím Prahy.

Miroslava Moučková

Narozena 18.3.1954 v Praze. Publicistka a spisovatelka, majitelka nakladatelstvi DARYL.

Miroslav Mayer

Autor kuchařek a příruček stravování.

Michael Moore

Michael Francis Moore je americký filmový a televizní režisér, scenárista, producent a spisovatel. Ve svých filmových esejích se zabývá problémy moderní společnosti. Jeho tvorba je zaměřená proti současné podobě amerického zdravotního systému, ozbrojenému násilí, destruktivním zásahům člověka a průmyslových korporací do přírody a v poslední době ve velké míře proti bývalému americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a jeho administrativě. Ve společnosti šokované a následně stmelené zářijovými útoky na New York a Pentagon a ve svém názorovém vytrvání, doznala jeho oblíbenost a věrohodnost značného propadu - s velmi pozvolným obratem veřejného mínění a stanovisku k vedení amerických válečných kampaní dosáhla Mooreova práce určité rehabilitace. V současnosti je jedním z nejznámějších dokumentaristů na světě a je považován za symbol nesouhlasu k tzv. Bushově Americe. V roce 2005 byl podle časopisu Time označen za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí na světě. Michael Moore je liberálně-socialisticky orientovaný, má tendenci volit buď demokraty nebo zelené podle toho, který kandidát má větší šance na vítězství proti republikánskému kandidátovi v daném volební okrese nebo kraji. Svými spolupracovníky je charakterizován jako rebel s velkou vůlí k prosazením vlastního názoru, pro jehož prosazení však nepřekračuje zákon. Miliony Američanů, kteří četli jeho knihy, se většinou shodují na tom, že je vychytralý, vtipný, bystrý, trefný a má „čuch“ na témata, která do povědomí veřejnosti přijdou až za nějaký čas. Spíš než útočně, vzkazy v jeho dílech působí smířlivě, pragmaticky, vtipně i přesvědčivě. Moore je pro pozitivní diskriminaci , větší podíl žen, černochů nebo etnik ve společensky vyšších pozicích a politice , snížení počtu zbraní, dodržování ekologických kvót, snížení závislosti na ropě, ukončení vojensk...

Magnus MacFarlane-Barrow

Zakladatel humanitární organizace Mary’s Meals.

Lukáš Malý

Narodil se v roce 2002 ve Slaném. Od patnácti let přispíval do časopisu ABC a o rok později vydal svoji prvotinu, novelu Vázací motýlek. Je milovníkem literatury, historie a přírody. Ve volném čase nejraději sportuje a čas od času se pustí do nějakého projektu.

Luigi Motta

Luigi Motta byl populární italský spisovatel dobrodružných románů, známý mimo jiné také jako pokračovatel příběhů Emila Salgariho o Sandokanovi, který vede boj proti utlačovatelům malajských domorodců.

Ladislav Muška

Ladislav Muška se narodil roku 1928 v Semilech, tři metry od pstruhové říčky Olešky, což ho poznamenalo natolik, že dodnes je úspěšným lovcem lososovitých ryb. Řemeslo zdědil po otci, vyučil se sladovníkem. Během zaměstnání studoval v Praze sólový zpěv. Dva roky zpíval v Armádním uměleckém souboru, od roku 1951 do konce roku 1988 byl členem ústecké opery. Je nositelem řady literárních cen, spoluautorem různých sborníků. Dodnes vystupuje na koncertech a píše. Na kontě má 29 vydaných titulů. Závěrem roku 2008 mu byla udělena Cena primátora města Ústí nad Labem za přínos ústecké kultuře.

Katarína Moláková

Slovenská dramaturgyně a scenáristka, autorka básní.

Kat Martin

Narodila sa v roku 1947 v Central Valley Kalifornia. Je vydatá za spisovateľa a fotografa Larry Jay Martina. Písať začala v roku 1985 a odvtedy má na svojom konte cez 30 romantických príbehov. Píše romány z histórie i zo súčasnosti. Občas používa preudonym Kasey Mars. Vyštudovala Kalifornskú univerzitu históriu. V súčasnosti žije v Montane.

Karel Mičkal

Autor učebnic z oboru strojírenství.

Karel Mašek

Karel Mašek byl český básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Psal fejetony do Národních listů, publikoval satirické básně a romány, tvořil a překládal divadelní hry, zejména pro děti. Byl známý jako jemný lyrik s humorem a vtipem, jeho dílo prostupuje melancholie. Používal i pseudonym Fa Presto. Pracoval jako magistrátní rada pražského prezidia. Podílel se na sokolském životě — přispíval do spolkového zpravodaje, účastnil se tradičních šibřinek. Kvůli chronické nemoci odjel na jaře 1922 na ozdravný pobyt do letoviska Lido u Benátek. Jeho stav se ale po návratu dále zhoršoval. Zemřel ve svém hradčanském bytě v noci na 13. září 1922, na vrcholu tvůrčích sil. Pohřben byl ve Vlastibořicích u svých rodičů. Mašek byl obratný stylista a jemný lyrik se smyslem pro humor. Měl sklon k báchorkovitosti. Celým jeho dílem prostupuje pocit melancholie. Dlouhodobě spolupracoval s deníkem Národní listy jako fejetonista, za války i jako divadelní referent. Známý byl jeho cyklus fejetonů Tak pravil poustevník . Na přelomu století působil jako redaktor Volných směrů, spoluzakládal satirický časopis Petrklíče a přispíval do reformních tiskovin . K jeho dílům patří: Poezie: Próza: Divadelní hry: Překlady:

Jiří Mašín

Jiří Mašín byl český historik románského umění a výtvarný teoretik soudobého umění, celoživotní pracovník Národní galerie v Praze a roku 1960 její dočasný ředitel, a externí pedagog AVU. Narodil se na Vysočině. V letech 1933–1942 absolvoval státní reformní reálné gymnázium v Jihlavě. V roce 1945 začal studovat dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě UK. Jeho učiteli byli Antonín Matějček, Josef Cibulka, Jaromír Pečírka a Jan Mukařovský. Roku 1949 obhájil rigorózní práci s titulem Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, která později vyšla knižně a ve své době patřila k vysoce ceněným badatelským dílům. Po návratu ze základní vojenské služby roku 1952 nastoupil do Národní galerie v Praze, kde již v letech 1946-1950 pracoval jako volontér a kde jako jeden z mála pracovníků vydržel po celou svou kariéru až do roku 1983. Kromě toho v letech 1954-1955 vykonával práci tajemníka redakce časopisu Umění ČSAV. V roce 1957 byl jmenován zástupcem ředitele Národní galerie, po té vědeckým pracovníkem galerie. Roku 1959 nastoupil jako externí učitel na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se roku 1968 habilitoval a jako docent vyučoval do roku 1973. V roce 1960 byl zastupujícím ředitelem Národní galerie. Z původní specializace medievalisty se postupně přeorientoval především na teoretika moderny a současného umění, stěžejní prací je jeho monografie o Janu Štursovi. Věnoval se také teorii a metodice restaurování. Napsal texty do tří desítek katalogů výstav soudobého umění, jichž býval pořadatelem nejen v Národní galerii, ale i v regionech. Svými statěmi přispíval do mnoha časopisů, např. Tvorba, Umění a řemesla, Výtvarné umění nebo Umění. Celoživotní přátelství ho poutalo k fotografu Tiboru Hontymu, výtvarníkům Františku Ronovskému, Karlu Hladíkovi, k historikům umění Jaromíru Homolkovi, Haně Seifertové a dalším....

Jiří Macků

Narozen 26. 5. 1940 v Brně. Novinář, redaktor sportovního týdeníku, sportovní publicista historik, majitel Nakladatelství C&K.

Jaroslav Mareš

Narozen 28. 12. 1937 v Brně, zemřel 5. 5. 2021 v Praze. Spisovatel, cestovatel, zoolog, entomolog, záhadolog a kryptozoolog, autor cestopisů a populárních článků o přírodě.

Janet Mills

Narozena 27.8. 1953, publicista, spoluautorka publikací o hledání životní harmonie. Založila nakladatelství Amber-Allen Publishing, které mj. vydalo knihy Deepaka Chopry. Je též spoluautorkou některých knih dona Miguela Ruize. ŽIje v San Rafaelu v Kalifornii.

Jana Müllerová

Autorka učebnic matematiky pro základní školy.

Giorgio Motta

Germanista, autor učebnic a pracovních pomůcek pro výuku němčiny na základních a středních školách.

Gilly Macmillan

Gilly Macmillan vyrostla v Swindon, Wiltshire a také žila v severní Kalifornii v jejím pozdním mladistvém věku. Studovala dějiny umění na univerzitě v Bristolu a pak u Courtauld Institute of Art v Londýně. Pracovala u Burlington Magazine a Hayward Gallery před založením rodiny a od té doby udělala nějaké přednášky v \"A\" Level fotografování. Gilly žije v Bristolu ve Velké Británii se svým manželem a třemi dětmi a teď píše na plný úvazek. V současné době pracuje na svém třetím románu.

Eva Masnerová

doc. PhDr. Eva Masnerová, CSc. je česká vysokoškolská učitelka, vyučující jakožto asistentka na katedře tlumočnictví a překladatelství anglickou a americkou literaturu, překladatelka z angličtiny a také nakladatelská redaktorka v někdejším vydavatelství Odeon. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) www.databaze-prekladu.cz c) autorství fotografie: utrl.ff.cuni.cz

Ella Maise

Drahoslav Machala

Narodil se 16. 11. 1947 v Zemianském Podhradí, okres Trenčín. Vystudoval žurnalistiku na FFUK v Bratislavě. Napsal několik knih - Zhavranení bratia, Nebo nad strechou sveta aj.

David Morkes

Narozen 1972. Autor a spoluautor knih z oblasti databází, programování a Internetu.

Dan Millman

Dan Millman je americký autor sedmnácti knih z oblasti duševního růstu přeložených do 29 jazyků, z nichž je nejslavnější poloautobiografický román Cesta pokojného bojovníka . Dan Millman zvítězil na Mistrovství světa ve skocích na trampolíně v roce 1964, spolukoučoval tým gymnastů na Univerzitě v Berkeley, pracoval jako instruktor gymnastiky na Stanfordské univerzitě a jako profesor tělovýchovy na Oberlinské vysoké škole. Je často spojován s hnutím za rozvoj lidského potenciálu společně s Anthony Robbinsem. Millmanova první kniha o duševním rozvoji, Cesta pokojného bojovníka, je zčásti autobiografická fikce zasazená do doby, kdy autor studoval na vysoké škole. V roce 2006 byla Cesta pokojného bojovníka zfilmována. Hlavní knihy přeložené do českého jazyka jsou Cesta pokojného bojovníka 1. díl, Návrat pokojného bojovníka 2. díl, Skrytá škola – nejnovější kniha z r. 2017 3.díl, Dvanáct bran na cestě osobnímu růstu, Čísla života, Božské zásahy, Sokrates, Čtyři pilíře smyslu života, Nevšední okamžiky, Tvůj život má cíl, Zákony Ducha. Dan Millman přednášel v Praze 23. října 2018 na „Nejodvážnější konferenci podzimu“.

Bärbel Mohr

Bärbel Mohr byla fotoreportérka, fotoredaktorka a grafička. V roce 1995 začala psát. Její první kniha Objednáváme si z vesmíru se napřed rozšiřovala jako podomácku vyráběné kopie, až se roku 1998 dostala do správného nakladatelství. Kniha byla přeložena do 12 jazyků. Od roku 1996 začala vést kurzy a přednášet. Roku 2000 natočila na video film „Jak si každý může sám splnit svá nejtajnější přání”. V roce 2001 se jí narodila dvojčata. Od té doby omezila své vystupování na veřejnosti.

Antoninus Marcus Aurelius

Anthony Mello,

Vlastimil Milota

Vlastimil Milota -†25.11.1993, Hustopeče u Brna), československý důstojník, prozaik a básník. Vlastimil Milota pocházel ze smíšeného slovensko - českého manželství. Otec byl úředníkem, matka, Slovenka, dělnicí v továrně. Až do roku 1939 žili na Slovensku, potom v Rakovníku. Tam Vlastimil maturoval na obchodní akademii. Poté byl až do roku 1945 nasazen na nucené práce v hitlerovském Německu. Po osvobození sloužil Vlastimil Milota v armádě jako důstojník z povolání. Od roku 1963 pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži jako vedoucí dokumentačního střediska a knihovny. V roce 1976 se stal spisovatelem z povolání.

Vlastimil Macháček

Vlastimil Macháček absolvoval gymnázium v Praze. Po roce 1945 studoval na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, kde se připravoval na dráhu středoškolského učitele matematiky a deskriptivní geometrie. Nejdříve učil na gymnáziích v Praze a v Děčíně, pak ve státních kurzech pro přípravu pracujících na vysoké školy v Duchcově a Žatci. Zároveň byl aspirantem v Matematickém ústavu ČSAV. Krátkou dobu pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Od roku 1956 působil jako odborný asistent na katedře matematiky Vysoké školy pedagogické v Praze. Po jejím zrušení v roce 1959 pokračoval na pedagogickém institutu, kde byl pověřen vedením katedry matematiky. Po obnovení pedagogických fakult, v roce 1964, působil na katedře matematiky pražské pedagogické fakulty.

Vladislav Moulis

Studoval historii na Filosofické fakultě UK v Praze. V letech 1964-1972 v ČSAV, znovu v l. 1990-93 jako vědecký pracovník Ústavu dějin střední a východní Evropy, od r. 1994 pracoval na grantovém úkolu Středoevropské university. Specializoval se na dějiny bývalého SSSR a československo-sovětských vztahů. Za normalizace byl spolupracovníkem samizdatových Historických studií. Členství v odborných organizacích, radách atd.: - Slovanský přehled - člen redakční rady - Rossica - člen redakční rady - Klub autorů literatury faktu - Vědecká rada Slovanské knihovny – člen Publikační činnost: - Evropa ve stínu Hitlera. - Praha : Nakl. politické literatury, 1963. - 263 s. - Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 1944-1989 / V. Moulis, J. Valenta, J. Vykoukal ... . - Ostrava : Amosium, 1991. - 372 s. - Dějiny Ruska / M. Švankmajer ... . - Praha : Nakl. Lidové noviny, 1995. - 473 s. - 2. dopl. a přeprac. vyd.: 1996. - 558 s. - Spoluautor. - 3. dopl. vyd.: 1999. - 4. rozš. a dopl. vyd.: 2004. - Podivné spojenectví. - Praha : Karolinum, 1996. - 111 s. - Běsové ruské revoluce. - Praha : Nakl. Dokořán, 2002. - 204 s.

Vladimír Mikolášek

Narozen 26.2.1918 v Košťálově u Semil, zemřel 13.8.1997 v Tanvaldě. Novinář, redaktor Stráže severu v Liberci. Básník, beletrista, cestopisy, pověsti a pohádky z kraje.

Vladimír Mertlík

Vladimír Mertlík, producent, manažer, režisér, scénárista, textař, publicista, moderátor a herec, se narodil 2. března 1945. Po vyučení a maturitě pracoval nejprve jako brusič kovů v ČKD. Svou uměleckou kariéru odstartoval v roce 1971. Po krátkém působení v Armádním uměleckém souboru se začal se živit na „volné noze“ – nejprve jako konferenciér a moderátor, posléze jako producent a manažer. Organizoval koncerty a vystoupení řady populárních hudebníků a skupin, mezi nimiž můžeme jmenovat například Blue Efekt, Evu Olmerovou, Janu Kratochvílovou, S. L. S. a Leška Semelku, Janka Ledeckého či skupiny Žentour, Tango, Turbo nebo České srdce. Je známý také jako úspěšný autor mnoha písňových textů, více než 150 scénářů zábavných televizních programů a režisér. Vystupoval v řadě televizních a rozhlasových pořadů a hrál ve filmech F. Renče .

Veronika Mrázková

Středoškolská učitelka českého jazyka.

Stanislav Mareš

Narozen 25.3.1934 v Praze, zemřel 15.3. 2005 v Bathurstu . Básník a dramatik, překladatel z angličtiny.

Sarah J. Maasová

Ružena Murgová

Slovenská autorka knih s gastronomickou tematikou.

Rastislav Michal

Rastislav Michal je český akademický malíř, grafik a ilustrátor. V letech 1951-1955 studoval obor grafických technik na Vyšší škole uměleckého průmyslu . V roce 1955 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde jeho profesory byli postupně Antonín Pelc, Miloslav Holý a Karel Souček. Po absolutoriu v roce 1961 následoval na Akademii čestný rok a stipendium Svazu výtvarných umělců v Praze . V roce 1975 získal stipendium francouzské vlády na roční pobyt v Paříži. Žije a pracuje v Praze. Od roku 1994 je stálá expozice jeho širokospektré tvorby v Galerii Michal´s Collection, Husova 13, Praha 1 – Staré Město. Od konce padesátých a v průběhu šedesátých let navázal Rastislav Michal na klasickou linii moderní malby. Obrazy charakterizuje plasticky pojatý objemový tvar a malířská kultivovanost projevu . Tento výrazový klasicismus představoval „tichou“ vzpouru proti často jednostrannému modernismu i diletantskému „ne-umění“, vyrůstal z potřeby bránit se něčím „vysokým“ malosti a nízkosti, vplétajícími se do kulturního života. Od přelomu šedesátých a v sedmdesátých letech se jeho projev dynamizoval, začal se vzdalovat klasickému pólu, zcela jistě pod tíhou doby. Expresivita vrcholí za ročního studijního pobytu v Paříži roku 1975, v obrazech jako „Trojportrét“, „Přítelkyně“ či v cyklu „Z Paříže“. V druhé polovině sedmdesátých let vznikají další závažná díla: triptych „Pláž“ , soubory obrazů „Z Páté čtvrti“ , „Akrobaté“ ad. Obrazy osmdesátých let jako např. „Figura IV – Velká Odaliska“, 1981; „Milenci z Pompejí“, 1984; „Ateliér“, 1984 jsou prodchnuty erotickým zaujetím. Autor objevuje novou prostorovost i barevnou paletu. Realizuje významné portréty ...

Petr Macek

Petr Macek je český spisovatel, novinář a scenárista. Začínal komerční science fiction zasazenou do populárních sérií Star Trek a Mark Stone a novelizací scénáře nízkorozpočtového komediálně-hororového filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy Choking Hazard. Jeho pozdější knihy Golemův stín, Případ dobře vychlazené pomsty a Hitlerův posel smrti jsou původním příspěvkem do edice pastišů o Sherlocku Holmesovi. Všechny dosavadní romány s postavou slavného detektiva v roce 2014 přijalo londýnské vydavatelství MX Publishing a vydalo jejich anglický překlad v celosvětové distribuci. S řadou osobností sepsal coby novinář jejich autorizované biografie, například s herečkou Ivou Janžurovou, režisérem Václavem Vorlíčkem, jazzmanem Laďou Kerndlem či zpěvačkou Helenou Vondráčkovou. Jeho kniha 1968 očima 50 je ohlédnutím 50 osobností Česka a Slovenska na události Pražského jara a okupaci vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Společně s výtvarníkem Petrem Koplem je autorem komiksového časopisu Dechberoucí Zázrak, pro časopis ABC autoři tvoří příběhy i s dalšími hrdiny, jako jsou Pérák nebo legendární Conan.

Penny McLean

Austrian disco singer born 4 November 1948 in Klagenfurt, Austria. She was married to Holger Münzer from 1967 to 1972.

Pavel Masopust

PhDr., Ph.D., vysokoškolský učitel fyziky, autor učebnic.

Patrick Modiano

Patrick Modiano je francouzský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2014. V roce 1978 získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků a roku 2012 Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu. Modiano se narodil na pařížském předměstí. Jeho otec Albert Modiano byl obchodník a sefardský Žid. Významná rabínská rodina původně pocházela z řecké Soluně. Během okupace se musel v Paříži skrývat pod falešnou identitou a kvůli přežití obchodoval s nacisty. Jeho osudy přiměly Patricka Modianiho věnovat se ve svém díle osudu své rodiny a francouzských Židů. Matka Louisa Colpijn je herečka a pochází z belgických Antverp. Rodiče se seznámili v říjnu 1942 v okupované Paříži a v listopadu 1944 měli svatbu. Kromě Patricka se jim v roce 1947 narodil ještě syn Rudy, který zemřel v deseti letech na leukémii. Patrick mu pak věnoval svá raná díla. Na počátku 60. let se rodiče rozešli, otec se znovu oženil a roku 1977 zemřel ve Švýcarsku. Patrick maturoval v Annecy a v dalším vzdělávání nepokračoval. V dospívání jej významně ovlivnil jeho středoškolský učitel geometrie a matčin přítel Raymond Queneau se svým románem Zazie v metru. Díky němu se seznámil s nakladateli Gallimard, kteří mu začali vydávat první knihy. V roce 1968 tak vydal svůj první román La Place de l'Étoile o židovském kolaborantovi během války. Kvůli tomuto kontroverznímu románu s antisemitskými narážkami se nepohodl se svým otcem. V roce 2010 byl přeložen do němčiny a v Německu byl oceněn jako jedno z klíčových děl o holokaustu. V angličtině román dosud nevyšel. Roku 1973 napsal scénář k filmu Lacombe, Lucien. Film vypráví o osmnáctiletém Lucienu Lacombeovi, který za války spolupracuje s proněmeckými úřady a přitom se zamiluje do židovské dívky. Příběh, odehrávající se v jihozápadní Francii má nabourávat tradiční pohled na francouzské dějiny během 2. světové války, získal několik ocenění a byl nominován na Oscara. V roce...

Otakar Mohyla

studium sociologie, později germanistiky a rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Povolání redaktor, překladatel z ruštiny a němčiny Zaměstnání 1949-52: redaktor v nakladatelství Orbis 1952-72: redaktor v nakladatelství Československý spisovatel 1973-88: redaktor nakladatelství Olympia Profesní životopis Překládal z ruštiny a okrajově z němčiny.

Olga Medlíková

Olga Medlíková je česká lektorka, konzultantka, facilitátorka a moderátorka. Je autorkou odborných knih. Svou profesní kariéru spojila zejména s neziskovým sektorem. V roce 2012 obdržela cenu Osobnost vzdělávání dospělých. Olga Medlíková vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Absolvovala mnoho kurzů a stáží v Čechách i v Německu. Získala i manažerské zkušenosti, když na několik let opustila školství a věnovala se businessu. Spolupracuje dlouhodobě s neziskovým sektorem. S organizací Neziskovky.cz, o.p.s. od roku 1996. Zástupci ji původně oslovili sami, později se stala jejich lektorem. Je členkou správní rady, pomáhá jako interní poradce, při fundraisingu. Je také členkou Aliance lektorů a konzultantů ICN a mentorkou organizace Business and Professional Women a členkou Cosmopolitan Helas Ladies Club. Spolupracuje s Teologickou fakultou Univerzity Karlovy, přispívá do řady periodik a podílí se na tvorbě různých programů pro školy a nezávislé instituce. Od roku 1997 je na volné noze jako lektorka pro business, neziskové organizace a státní správu, konzultantka a moderátorka. Píše populárně naučné knihy o tématech, které učí , a občas i básně. Je vdaná a má dvě dcery. Je autorkou a spoluautorkou knih z oblasti managementu a sociálních dovedností, pravidelně přispívá do řady odborných periodik. Dlouhodobě spolupracuje s vydavatelstvím Grada. Seznam publikací: PaedDr. Olga Medlíková dnes úspěšně vede praxi v tréninku dovedností a podpoře osobního rozvoje po celé České republice i v zahraničí. V únoru 2013 obdržela cenu Osobnost vzdělávání dospělých 2012 v oblasti praktické aplikace vzdělávání dospělých a andragogiky vyhlašovanou Asociací institucí manažerského vzdělávání, Českou andragogickou společností a vzdělávacím institutem London International Graduate School....

Mistříňanka

Mistříňanka je renomovaný moravský folklorní soubor, který je známý svými vystoupeními tradiční české hudby, zejména z moravského regionu. Kapela má bohatou historii, působí již řadu let a významně přispívá k zachování a propagaci regionální lidové hudby. Jsou uznáváni pro svou živou a autentickou interpretaci lidových melodií, v nichž se často prolínají vokální a instrumentální výkony. Mistříňanka Repertoár kapely zahrnuje polky, valčíky a další tradiční taneční hudbu, kterou představili na mnoha albech a živých vystoupeních. Jejich tvorbu oceňují posluchači, kteří mají rádi lidové tradice, a svými nahrávkami a koncerty se významně podílejí na udržování kulturního dědictví moravské hudby.

Miroslav Matoušek

Narozen 1914, zemřel 1996. MUDr., pediatr, publikace z oboru.

Milan Mysliveček

Narozen 4. 10. 1951 v Praze. Knižní grafik, ilustrátor a autor populárně historických knih a průvodců.

Maxim E Matkin

Maxim E. Matkin je umelecký pseudonym slovenského spisovateľa, ktorého totožnosť nie je známa . Na skonštruovanosť mena Maxim E. Matkin upriamuje pozornosť už frekvencia spoluhlásky M, v našom kontexte trojčlenná podoba mena i jeho celková symetria. Pri značke Maxim E. Matkin je čitateľskej verejnosti známe, že ide o pseudonym, s tajomstvom aj hypotézami okolo identity reálneho autora sa ráta aj pri reklamnej prezentácii Matkinom signovaného tovaru: "Svoju skutočnú totožnosť úzkostlivo tají. Všetci však vedia, kto to je, a väčšina z nich sa mýli.", píše sa na záložke románu Láska je chyba v programe . Sem teda zrejme odkazuje prostredný prvok pseudonymu, iniciála E. Po významovej stránke meno kombinuje dve zjavné vrstvy. Prvá rovina je exoticky mondénna, sugeruje nadnárodne globalizovanú, kozmopolitnú identitu nositeľa. Pod tým sa ale skrýva intelektuálsky exkluzívna parodická alúzia na zakladajúce dielo socialistického realizmu . Obe základné významové roviny pritom súvisia s celkovým gestom vlastných textov, ako ju definuje napríklad D. Kršáková, keď Matkinove prózy zaraďuje do konzumnej literatúry, pričom upozorňuje na to, že simultánne vyvolávajú zdanie, že všetko je inak, že povrchnosť je len hraná a že za všetkým treba hľadať výstrelok intelektuála. Dielo * 2002 - Polnočný denník * 2004 - Láska je chyba v programe * 2005 - Mexická vlna * 2007 - Mužské interiéry * 2007 - Miluj ma ironicky * 2010 - Aj ja teba * 2011 - Nie na ústa

Marcela Mrázová-Schusterová

Malířka, ilustrátorka, historička umění a kurátorka. Vystudovala Univerzitu Karlovu, aktivně vystavovala a publikovala. Zpočátku se zabývala raně barokní architekturou v Čechách , potom jako galerijní a muzejní pracovnice českým uměním přelomu 19. a 20, století, zvláště dílem Františka Bílka a Josefa Váchala. Psala poezii, vlastním nákladem vydala dvě drobné básnické sbírky . Je zastoupena v antologii české duchovní lyriky XX. století Krajiny milosti . – Výtvarné tvorbě se věnuje od roku 1992. První obraz olejovými barvami namalovala po smrti matky v roce 1996. O dva roky později se začala zabývat i dřevořezbou.