Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 961 - 1020 z celkem 9635 záznamů

Jaroslav Mrnka
Jaroslav Mrnka se narodil 2. srpna 1922 v Růžodole na Litvínovsku. Stejně jako jeho otec Antonín byl anarchista, krátce po válce ho toto přesvědčení dovedlo – jako mnoho dalších levicových intelektuálů – do komunistické strany. Za války studoval Mrnka na lounské obchodní akademii, stal se zakládajícím členem místní surrealistické studentské skupiny. Spolu s malířem Kamilem Linhartem nebo mystikem Františkem Chaunem vytvářeli první „happeningy“, při nichž se recitovaly básně a sestavovaly živé obrazy. Od roku 1953 do roku 1957 pracoval Jaroslav Mrnka jako zpravodaj ČTK v Berlíně. Přátelství s německými spisovateli Günterem Grassem, Heinrichem Böllem a Bertholtem Brechtem mu umožnilo poznat řadu soudobých německých spisovatelů a v Čechách pak pomohl prosadit řadu jejich knih a napsal k nim předmluvy. Z pobytu v Německu vytěžil také svou první cestopisnou knihu Zázrak bez naděje . Z dnešního pohledu výrazně ideologicky ovlivněná kniha se stala jedním ze signálů politického uvolnění a získala výroční cenu nakladatelství Mladá fronta. Krátce poté Mrnka odešel z ČTK a pracoval v časopise Kultura. V tomto období napsal další knihu cestopisných reportáží Italské capriccio a spolu s fotografem Janem Paříkem a spisovatelem Josefem Bruknerem připravili knihu fotografií a slovních impresí Orbis pictus . Jaroslav Mrnka zemřel 25. září 1965. Kniha Tunisko/Fatmina ruka tak byla vydána dva roky po jeho smrti, k tisku ji připravila jeho žena Xenia Mrnková. Cestopis z Egypta Modrý chrobák vyšel jen v časopisecké podobě. Rozepsán a nedokončen zůstal velký román o severočeských anarchistických básnících předválečné éry i poslední „cestopis“ s názvem Cesta do Infarktitidy.
Více od autora
Jaroslav Medek
Bratr legionářského spisovatele Rudolfa Medka. Psát začal po návratu z první světové války. Působil jako redaktor, mj. ve Vilímkově a v Ottově nakladatelství, v Orbisu, vedl nakladatelství Orel a Pamir.
Více od autora
Jaroslav Mareš
Jaroslav Mareš byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec. Narodil v jihočeském Husinci v rodině písmomalíře a lakýrníka. Otec se na přelomu dvacátých a třicátých let rozhodl odejít na nábor do francouzského Vernonu a později pracoval v Rouenu ve velkých loděnicích. Rodina se za ním za půl roku přistěhovala do Francie, matka zde však krátce po příjezdu zemřela na tuberkulozu. Jaroslav strávil rok v sirotčinci a v roce 1931 se s otcem vrátili zpět do Husince. Otec se znovu oženil, Jaroslav měl celkem dvě sestry. Chvíli pak žili v Českém Brodě a později v Praze. Zde se Jaroslav vyučil strojním zámečníkem. Již před válkou hrál v dětském věku s pražskými strašnickými ochotníky divadlo a později vystupoval v souboru Aragon . Po druhé světové válce se začal divadlu věnoval coby plný profesionál, nejprve působil ve Studiu 5. května při činohře Divadla 5. května, od roku 1948 do roku 1951 v Divadle filmového studia , v obou těchto souborech často vystupoval na různých estrádách. Od roku 1952 do roku 1988, kdy odešel do důchodu, byl členem činoherního souboru Národního divadla v Praze. Během svého působení v Národním divadle v Praze nastudoval role ve více než sto uváděných inscenacích. Na některých navíc spolupracoval i jako asistent režiséra a autor libreta. Naposledy se objevil na jevišti na Nové scéně v repríze inscenace Jegor Bulyčev a jiní od Maxima Gorkého v režii Františka Laurina dne 8. května 1988. Zpočátku jeho kariéry se jednalo o poměrně vyhledávaného herce, způsoboval to patrně jeho chlapecký vzhled a vážné vystupování. Od konce čtyřicátých let až do šedesátých let 20. století vytvořil poměrně mnoho zajímavých i poměrně výrazných filmových rolí nejrůznějšího charakteru, v pozdější době se ale jednalo o drobnější vedlejší a epizodní role. Svoji první filmovou roli si zahrál ve filmu Nezbedný bakalář v roce 1946. Popu...
Více od autora
Jaroslav Mácha
Spisovatel a dramatik, autor knih pro děti i dospělé, působící v období první republiky. Tvorba pro dospělé: Šibeniční historky, Praha, 1921 Legionářské a jiné humoresky, Praha, 1922 Pan Tentononc , Praha, 1923 Pomsta paní Marty , Praha, 1923 Zlatý věneček , Praha, 1923 Výlet do země strojů, J. Steinbrener, Vimperk, 1933 Dědictví otců zachovej nám… , román ze selského života, 1936 Vlnobitím života, román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1937 Pod červenobílým praporem, legionářský román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1938 Lávka nad propastí, román ze života chudých lidí, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1939 Aby bylo všude dobře… , román ze souč., C-M knihtiskárna a nakl.V. Kotrba, Praha, 1940 Černé srdce, venkov. román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba , Praha, 1941 Babička Sloupová, román ze života, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1942 Knihy pro děti: Humoru kvítky – pro hodné dítky, verše k obr. od různých malířů, Jos. R. Vilímek, Praha, 1931 Mňau-mňau!, příběhy ze života dvou koťátek – verše pro děti, Winterberg, J. Steinbreuer, 1934 Čímanovo velké dobrodružství , V. Kotrba, Praha, 1943 Veselý biograf aneb Nové humoru kvítky pro hodné dítky, 1932 Boženka u zajíčků, kniha pro děti, V. Kotrba, Praha, 1942 Drobeček mezi myškami , kniha pro děti, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1940, Procházka rajskou zahradou, kniha pro děti, ilustr. dr. Jan Fischer, V. Kotrba, Praha, 1943
Více od autora
Jan Mráz
Jan Mráz je moravský římskokatolický duchovní a kanonista. Do července roku 2013 působil jako rektor Papežské koleje Nepomucenum. V současnosti je jmenovaným farářem farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně . Po přijetí kněžského svěcení a působení ve farní správě v brněnské diecézi byl na začátku 90. let poslán studovat církevní právo na Papežskou lateránskou univerzitu, kde získal titul licenciáta kanonického práva. V letech 1995 - 1998 působil jako spirituál v Papežské koleji Nepomucenum, v letech 1998 - 2013 byl jejím rektorem. 3. července 2010 byl jmenován kanovníkem kapituly u Všech svatých na pražském hradě.
Více od autora
Jan Mička
Narozen 17.9.1939 v Praze, zemřel 18.6.2006 v Příbrami, MUDr., psychiatr, působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1968 přednosta psychiatrického oddělení ZÚNZ Příbram; básník, předseda rady starších a člen ústřední rady Církve československé husitské .
Více od autora
Jan Machoň
Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...
Více od autora
J Mac Gowan
Více od autora
Ivo Mathé
Ivo Mathé je český mediální producent, scenárista, vysokoškolský pedagog a manažer. Začínal v někdejší Československé televizi jakožto asistent produkce, po ukončení svých studií na FAMU pracoval již na místě produkčního, od roku 1976 do roku 1991 pak působil ve funkci vedoucího produkce Československé televize. V letech 1991 až 1992 působil jako šéfproducent uměleckých pořadů tamtéž. V roce 1992 se stal historicky prvním generálním ředitelem České televize, kde působil až do roku 1998. Zároveň s tím byl také v letech 1995 až 1998 viceprezidentem Evropské vysílací unie. V letech 1999 až 2003 pracoval jakožto vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky Václava Havla. Zároveň vykonával funkci člena Správní rady ČVUT a AMU. Od roku 1990 také působí jako pedagog na FAMU, v období 2005–2008 byl rektorem AMU. Od února 2008 zastával funkci prorektora. Rektorem AMU byl opět zvolen v říjnu 2008 na funkční období 2009–2013. V prosinci 2011 ho po odstoupení ministra kultury Jiřího Bessera navrhlo několik umělců, např. Helena Třeštíková, David Černý nebo Jiří Bartoška, na jeho místo s tím, že by do čela resortu nastoupil člověk, který „mu rozumí a zároveň má respekt v uměleckých kruzích“. I přes počáteční odmítnutí hnutí Starostové a nezávislí navrhlo jeho jméno spolu s poslankyní Alenou Hanákovou předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který měl vybrat definitivní jméno. Na schůzce se Schwarzenbergem se své nominace vzdal, mimo jiné proto, že by prý jeho jméno mohlo kvůli jeho spojení s bývalým prezidentem Havlem vadit prezidentu Klausovi, který již dříve protestoval proti jmenování Schwarzenberga ministrem zahraničí.
Více od autora
Isabella Maldonado
Americká bývalá kriminalistka, velitelka útvaru zvláštního a soudního vyšetřování, policejní vyjednávačka a tisková mluvčí. Autorka thrillerové série.
Více od autora
Hubert Miketta
Více od autora
Hanna Malewska
Byla polská publicistka a spisovatelka. Ve svých historických románech se zaměřovala na období antiky a středověku. Zúčastnila se v r. 1944 Varšavského povstání a po válce byla v letech 1957-1973 šéfredaktorkou katolického časopisu \"Znak\".
Více od autora
Gina Mayer
Gina Mayerová se narodila v roce 1965 v Ellwangenu. V roce 1984 absolvovala střední školu v Schwäbisch Hall. Potom se přestěhovala na rok do Neapole a po návratu do Německa začala studovat obor grafického designu na Univerzitě aplikovaných věd v Trieru. Studium dokončila v roce 1991. Do roku 2005 pracovala jako copywriter a napsala několik knih pro děti, pro které ale nenašla vydavatele. Takže změnila zaměření a začala psát historické romány. V roce 2006 v nakladatelství Diana vyšel její první historický román "Die Protestantin" a v nakladatelství Sauerlander román "Dívka bez paměti". V roce 2006 se stala nezávislou spisovatelkou a od té doby vydala řadu úspěšných knih. Nyní žije se svým manželem a dvěma dětmi v Düsseldorfu.
Více od autora
George Mikes
George Mikes, původně Mikes György byl anglický spisovatel a novinář maďarského původu. Jeho nejznámějším dílem je Jak být cizincem . Vystudoval Univerzitu Loránda Eötvöse a pracoval jako právník, postupně začal psát pro budapešťské noviny divadelní kritiky a v roce 1938 ho deník Reggel vyslal do Londýna jako zahraničního dopisovatele. Po vypuknutí války zůstal Mikes vzhledem ke svému židovskému původu v Anglii a pracoval pro BBC, v roce 1946 získal britské občanství. Ve stejném roce vydal Jak být cizincem , ironický popis zvyků a mravů ostrovní společnosti viděných očima přistěhovalce z kontinentu. Kniha zaujala britské čtenáře typickým suchým humorem, prodalo se jí více než tři sta tisíc výtisků, vzniklo i její televizní zpracování. V roce 1960 Mikes vydal pokračování Jak být originální, v němž reagoval na změnu životního stylu v poválečné Británii, charakterizované vzestupem životní úrovně, ztrátou tradiční izolace a překotnou modernizací; česky vyšly obě knihy v jednom svazku roku 1970 v překladu Zory Wolfové. Série knih Jak být… dosáhla devíti pokračování, z nichž česky vyšlo ještě Jak být chudým . Mikes napsal také humorné cestopisy z Japonska, Izraele a Spojených států, knihu Číča: životopis kočky , podílel se na satirickém televizním pořadu That Was the Week That Was, psal pro The Observer, The Times Literary Supplement a maďarské vysílání Svobodné Evropy, byl předsedou londýnské pobočky PEN klubu. Vydal i vážné knihy: reportáž o osudech válečných zajatců We Were There To Escape – the true story of a Jugoslav officer, studii o politických represích v komunistickém Maďarsku A Study in Infamy: the operations of the Hungarian Secret Police i životopis svého přítele, maďarského exilového spisovatele Arthura Koestlera nazvaný Arthu...
Více od autora
Georg Markus
Georg Markus, známý novinář-kolumnista a spisovatel, žije ve Vídni, proslavil se jako autor obsáhlých monografií - mj. o Sigmundu Freudovi. Kromě toho publikoval práce o významných umělcích jako Hansi Moserovi, Paulu Hörbigerovi, Karlu Farkasovi. Velkou pozornost vzbudily jeho knihy "Případ Redl" a "Katharina Schrattová, tajná manželka císařova". Díla George Markuse byla přeložena do francouzštiny, italštiny, španělštiny, polštiny, češtiny, maďarštiny a japonštiny. Je také autorem řady televizních seriálů a dokumentárních pořadů a píše každý týden svůj sloupek "Mezi dneškem a zítřkem" do rakouského listu "Kronen Zeitung" na současná témata.
Více od autora
Fred Milson
Anglický autor prací o cyklistice a typech, vybavení, údržbě a opravách kol.
Více od autora
František Moravec
Lou Fanánek Hagen, vlastním jménem František Moravec , je stavební inženýr, hudební skladatel, zpěvák a frontman skupiny Tři sestry. Vystudoval gymnázium, stavební fakultu ČVUT a mezioborově studoval i žurnalistiku na UK. Od roku 1985 je zpěvákem a frontmanem skupiny Tři sestry, po revoluci začal skládat písničky pro Těžkej Pokondr, Lucii Bílou, Maxim Turbulenc a písničky pro seriál Šmoulové. V roce 2003 se podílel na složení libreta pro muzikál Kleopatra, spolupracoval i na muzikálu Princezna Zmrzlina.
Více od autora
Flint Maxwell
Maxwell Flint se narodil a vyrostl v severovýchodním Ohiu, kde dodnes žije se svou krásnou ženou, dcerou a čtyřmi chlupatými miláčky. Je autorem především hororů, ale je známo, že fušuje do mnoha různých žánrů.
Více od autora
Eva Minářová
Narozena 5.3.1943 v Blansku. Doc., PhDr., CSc., pedagožka, jazykovědkyně.
Více od autora
Eva Michorová
Eva Michorová se narodila 30. 12. 1964 v Kladně. Vystudovala kladenské gymnázium a fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Pracovala v časopisu Dikobraz, přispívala do časopisů Podvobraz, Květy, Vaše příběhy. Doposud publikovala šest dívčích románů: Čekání na prince , Bára ze zámku , Kdo mi dá růži? , Nikoho se nepros! , Samá voda a Tak co, holky, co si počnete? . S MUDr. Martou Brtníkovou napsala knížku o výchově k rodičovství Přinesl nás čáp, asi . Mimoto vydala knihu o hazardu Hříchy velkých hráčů a podílela se na knížce skutečných kriminálních příběhů A teď padáme, rejžo . Žije v Kyšicích na Kladensku s manželem, dvěma dětmi ? šestnáctiletou Nelou a dvanáctiletým Zdeňkem a psem Káčou.
Více od autora
Emanuel Mandler
Emanuel Mandler byl český redaktor, novinář, historik, politolog, publicista a politik. Po sametové revoluci předák menších pravicových stran Československá demokratická iniciativa a Liberálně demokratická strana a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po dokončení studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy roku 1955 pracoval jako archivář a funkcionář ČSM, později od roku 1957 jako redaktor státního školního časopisu Dějepis ve škole, který vydávalo Státní pedagogické nakladatelství. V letech 1960–1968 se podílel na vydávání historických svazků encyklopedie Československá vlastivěda. V období let 1962–1965 byl spolupracovníkem časopisu Dějiny a současnost a od roku 1964 redaktorem časopisu Tvář. V obou periodikách byla jeho aktivita ukončena roku 1965, kdy na nátlak ÚV KSČ byla vyměněna redakce Dějin a současnosti a zcela zastaveno vydávání Tváře. V roce 1968 začal v obou časopisech opětovně pracovat, až do jejich nového zrušení roku 1969. V roce 1968 také působil jako ředitel nově ustaveného nakladatelství Horizont. V období normalizace po roce 1968 pracoval v méně kvalifikovaných profesích , později pak pracoval jako učitel programovacích jazyků. Nesměl oficiálně publikovat, své práce vydával pouze v samizdatu. Patřil mezi zakládající členy československého Helsinského výboru . V září 1987 vzniklo opoziční politické hnutí Demokratická iniciativa, jehož předsedou byl až do roku 1989 . 11. listopadu 1989 DI požádala ministerstvo vnitra o registraci jako politická strana. Aktivity v DI i v následném polistopadovém období vyvíjel s blízkým přítelem a spolupracovníkem Bohumilem Doležalem. V lednu 1990 po sametové revoluci nastoupil jako poslanec za...
Více od autora
Else Müller
Else Müller žije ve Frankfurtu nad Mohanem. Pracuje jako terapeutka, organizuje kurzy autogenního tréninku. Je autorkou několika úspěšných knih.
Více od autora
Edison Marshall
Edison Tesla Marshall byl americký povídkář a novelista. Edison Tesla Marshall se narodil v městě Rensselaer, Indiana. Vystudoval University of Oregon. Byl důstojníkem armády USA v hodnosti podporučík. Autor kovbojek, dobrodružných románů a detektivek. Používal ještě pseudonym Hall Hunter.
Více od autora
Dobroslav Matějka
Narozen 25. 4. 1956 v Havlíčkově Brodě. RNDr., CSc., geochemik, autor publikací a pedagogických prací z oboru.
Více od autora
Darius Milhaud
Darius Milhaud byl plodný francouzský skladatel a pedagog, člen skupiny skladatelů známé jako Les Six. Milhaud se narodil 4. září 1892 v Marseille a byl jednou z nejvýznamnějších osobností klasické hudby 20. století. Jeho skladby jsou známé svou pestrou harmonií a instrumentací, stejně jako začleněním prvků jazzu a brazilské hudby, které byly ve své době zcela novátorské.
Více od autora
Daniel Mayer
Daniel Mayer je bývalý pražský vrchní rabín. Narodil se ve smíšené rodině, jeho otec byl žid, účastník bojů u Tobrúku a Dunkerque, po válce vězněn komunistickým režimem. Matka byla katolička ze Slovenska a k judaismu konvertovala krátce před narozením Daniela. V roce 1977 nastoupil studium na Rabínském semináři v Budapešti. Zde se dostal do konfliktu se studentem ze Sovětského svazu, a aby mohl studium dokončit byl nucen spolupracovat s StB . Po úspěšném dokončení studia v roce 1984 byl v květnu jmenován rabínem v Praze. V červnu 1990 na funkci rabína rezignoval a v roce 1991 odešel s rodinou do Izraele. Od roku 1992 pracoval v izraelském Ministerstvu školství na Odboru vzdělávání dospělých. Byl lektorem judaismu a židovských dějin v ulpanech pro nové přistěhovalce v Haifě a na severu Izraele. Od roku 1996 také vyučoval judaismus v přípravných kursech pro zájemce o konverzi. Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 2012 získal titul Ph.D. Publikoval ve Věstníku Židovských náboženských obcí , v Židovské ročence a v Judaica Bohemiae. Publikuje v časopisech Maskil, Křesťanská revue, M&B časopis o mincích, bankovkách a medailích. Knihy:
Více od autora
Dalibor Mašek
Narozen 17.5.1965. RNDr., ložiskový geolog, práce z oboru, též autorem knih kuchařských předpisů.
Více od autora
Dagmar Mastiliaková
Narozena 16.3.1949 v Dolních Tošanovicích. PhDr. PhD., učebnice o ošetřovatelství.
Více od autora
Cynthia Morgan
Více od autora
Christopher Morley
Spisovatel,novinář,původem z Pensylvánie,žil a působil v New Yorku. Jeho více než 50 knih představuje pestrou škálu románů a sbírek poesie,ale zahrnuje i zápisky z cest.
Více od autora
Chris Mann
Britský historik. http://www.army.mod.uk/documents/general/biog_christopher_mann.pdf
Více od autora
Catherine Metzmeyer
Narodila se v Sarthe v roce 1954. Od roku 1978 žije v Belgii nedaleko Leuvenu. Vzděláváním je učitelka, mnoho let píše pro děti.
Více od autora
Carey Miller
Více od autora
Caitlin Moran
Caitlin Moran neměla v roce 1990 žádné kamarády, a tak jí zbývala spousta času na psaní jejího prvního románu Kronika rodiny Narmů. Tehdy jí bylo patnáct let. O rok později začala pracovat v hudebním týdeníku Melody Maker a v osmnácti se stala moderátorkou pořadu o pop music Naked City na britském televizním kanálu Channel 4. Po tomto raketovém startu věnovala následujících osmnáct let své kariéry psaní sloupků do deníku The Times – a to jako recenzentka a jako autorka nejčtenější části novin, satirického sloupku o slavných osobnostech nazvaného Celebrity Watch. Za svou práci získala v roce 2010 publicistickou cenu Columnist of The Year udělovanou v rámci British Press Awards, nejprestižnější ocenění britského tisku. Je nejstarší z osmi dětí a rodiče ji spolu s jejími sourozenci vzdělávali doma, obecném domku ve Wolverhamtonu. Četla řadu knih o feminismu – především proto, aby svému bratrovi Eddiemu vědecky dokázala, že je lepší než on. Caitlin není její pravé jméno, byla pokřtěna jako Catherine. Jméno Caitlin viděla ve třinácti letech v románu Jilly Cooper a naprosto ji nadchlo. Své jméno tedy vyslovuje trochu zkomoleně – jako „Catlin“ – a způsobuje tím všem okolo potíže.
Více od autora
Brian May
Brian Harold May CBE je uznávaný britský rockový kytarista a astrofyzik známý hlavně svým působením v rockové kapele Queen. Věnuje se astrofyzice, mezi lety 2008–2012 byl kancléřem liverpoolské Univerzity Johna Moorese. Od roku 2011 vystupuje se znovuobnovenou skupinou Queen se zpěvákem Adamem Lambertem pod jménem Queen + Adam Lambert. Kytara Red Special, kterou již v mládí zhotovil společně s otcem, dokazovala, že je neobyčejně talentovaný hudebník a používal ji po celou dobu vystupování skupiny. Na hmatníku byly například použity matčiny perleťové knoflíky, nebo na krk bylo použito dřevo z výklenku krbu, který chtěl člen rodiny vyhodit. Red Special je také unikátní tím, že ve svém těle má volná akustická místa. Díky tomu kytara do snímačů chytá jakýkoli zvuk. Tento prvek jde velmi dobře slyšet na začátku písničky Get Down, Make Love. Je autorem mnoha klasických písní Queen jako jsou například Now I'm Here, Tie Your Mother Down, We Will Rock You, Save Me, Who Wants to Live Forever, White Queen . Jeho nejoblíbenější zesilovač bylo kombo firmy Vox AC30 . Brian působil během studií fyziky v několika kapelách, ale nikde to nebylo ono. Pak se rozhodl podat si inzerát, na který se mu přihlásil Roger Taylor a tím spolu vytvořili skupinu Smile. Zpěvák a baskytarista ale kapelu opustil....
Více od autora
Bradford Morrow
Bradford Morrow je americký spisovatel, editor a profesor literatury na Bard College. Je spoluzakladatelem literárního magazínu Conjuctions, držitelem mnoha literárních ocenění a členem správní rady PEN klubu v USA a správce literární pozůstalosti Kennetha Rexrotha. Vedle románové tvorby je Bradford Morrow autorem několika básnických sbírek, povídkových souborů a knih pro děti.
Více od autora
Bohumil Mach
Narozen 17.9.1916 v Javorníku u Sušice, zemřel 1989. Novinář, komunistický publicista, redaktor, básník, fejetonista.
Více od autora
Arnold Mindell
Arnold Mindell je americký psychoterapeut a zakladatel procesově orientované práce známé také pod zkratkami p. o. p. nebo POP. Dnes žije se svou profesní partnerkou a ženou Amy Mindell v Portlandu v Oregonu a pracuje na mnoha místech světa. Je autorem 20 knih, které byly přeloženy již do 23 jazyků. Roku 1961 získal magisterský titul na MIT v Cambridge v Massachusetts a pokračoval postgraduálním studiem na ETH ve Švýcarsku. Přátelství s Franzem Ricklinem, hlavou tamního Jungova Institutu přispělo k tomu, že Mindell přestal studovat fyziku a stal se jungiánským analytikem . V roce 1977 se stal jungiánským tréninkovým analytikem a v roce 1982 vydal svou první knihu "Dreambody: The Body’s Role in Revealing the Self" . Mindell objevil a zkoumal to, jak v nás snící mysl vytváří podvědomí nebo „dvojité signály“ když jsme ve vztahu s ostatními lidmi. Zjistil, že vynášení těchto signálů do popředí, "na světlo", zjednodušuje mezilidskou komunikaci. Nakonec jeho myšlenky přerostly do techniky Procesově orientované práce. Procesově orientovaná práce se zaměřuje na vnímání a sledování signálů a informací vycházejících ze smyslových kanálů. Tyto signály pomáhají nacházet smysluplnost v různých příjemných i nepříjemných prožitcích, tělesných příznacích a problémech ve vztazích. Obecně lze říci, že procesově orientovaná práce kombinuje prvky gestalt psychologie, jungiánské a somatické psychologie, domorodých tradic, buddhismu a taoismu. Jeho zájem o mezilidské vztahy vyústil do studia konfliktů ve velkých skupinách. Mindell zjistil, že procesy snění, které objevil na úrovni individuálních vztahů a vztahů mezi dvěma lidmi, mohou bý...
Více od autora