Výpis všech autorů

Arnost Lustig

Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu. Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodiči a sestrou Hanou bydlel na Královské třídě čp. 428 a po čase na Královské čp. 137. Zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen , poté se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Holokaust přežila jen jeho maminka a sestra, po příjezdu do Osvětimi v roce 1944 šel tatínek rovnou do plynu, protože měl brýle, a protože mu bylo 52 let. Jeho díla se už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války. Po válce se oženil s Věrou Weislitzovou , která je autorkou básnické sbírky Dcera Olgy a Lea a knihy povídek Pes z Klagenfurtu. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, kde se velmi spřátelil a stal žákem F. R. Krause. Poté byl vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu : napsal mj. scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. V průběhu padesátých a šedesátých let vystřídal několik zaměstnání. Byl členem Komunistické strany Československa. V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili. Nejdříve odjeli do Jugoslávie, kde působil v záhřebsk...

Rudolf Luskač

Rudolf Luskač byl český spisovatel, romanopisec a povídkář. Rudolf Luskač se narodil v Rájci nad Svitavou jako syn Rudolfa Luskače, úředníka v lihovaru v sousedním Jestřebí. V rodišti vychodil obecnou školu a roku 1909 se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde navštěvoval reálné gymnázium a poté v letech 1917–1918 studoval na lesnické akademii v Zákupech. Vojenskou službu vykonával na Slovensku, kde po porážce Maďarské republiky rad pomáhal při útěcích komunistů a byl proto roku 1921 zatčen. Po propuštění emigroval do Saska a vystudoval tam Vysokou lesnickou školu . Roku 1927 odjel do Sovětského svazu. Nejprve zde pracoval jako inženýr-mechanizátor lesního průmyslu v Karélii a od roku 1932 jako vedoucí Leningradského státního trustu lesního hospodářství. V souvislosti se svou profesí procestoval Střední Asii, ruský Dálný východ, černomořskou oblast, Kavkaz, Turkmenistán, Kazachstán, Ukrajinu i sibiřskou tajgu. Roku 1941 vstoupil do 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody a s ním přišel roku 1945 do Prahy jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstal do roku 1950 ve svazku s armádou. Roku 1950 byl v souvislosti s politickými procesy v Československu zatčen, devět měsíců vězněn, ale naštěstí pro něho byla obvinění prohlášena za falešná. Po propuštění začal pracovat v redakci Světa sovětů, v letech 1951–1960 byl zaměstnán v oddělení sovětských poradců na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu a od roku 1960 v oddělení přidružené výroby a myslivosti Správy lesního hospodářství ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Působil také jako odborný tlumočník Rady vzájemné hospodářské pomoci, kde využíval vynikající znalost ruštiny a němčiny. Roku 1963 se stal spisovatelem z povolání. Luskač začal publikovat od poloviny 20. let 20. století lovecké příběhy a fejetony v německých časopisech (napříkl...

Robert Ludlum

Robert Ludlum byl americký spisovatel špionážních románů. Publikoval také pod pseudonymy Jonathan Ryder a Michael Shepherd. Absolvoval Wesleyan University v Middletownu, téměř dvacet let pracoval v zábavním průmyslu jako herec, producent a také jako „hlas“ v mnoha televizních reklamách. Koncem šedesátých let se přeorientoval na literaturu. Už jeho prvotina Dědictví Scarlattů byla velmi úspěšná a totéž lze říci i o jeho dalších románech. Se svou ženou Mary žil na Floridě. Robert Ludlum napsal 39 románů, které byly přeloženy do 32 jazyků a vydány ve 40 zemích. Bylo vytisknuto více než 290 milionů kopií jeho knih. Některé z jeho novel byly zfilmovány. Zápletky v jeho dílech bývají komplikované, napětí vystupňované až do závěrečného překvapivého rozuzlení. Jeho hrdiny jsou obyčejní Američani, kteří jsou proti své vůli vtaženi do vysoké hry rozvědek, tajných organizací a zločineckých skupin. Jediné, na co se mohou spolehnout, je jejich vlastní odvaha, statečnost a smysl pro pravdu a spravedlnost. Jeho dílo bylo inspirováno konspirativními teoriemi z historie a současnosti. Kniha Mataresův kruh čerpala z neověřených informací o tzv. Trilaterální komise a byla vydána pouze několik let po objevení této organizace. Psal dokonce tak realisticky, že na něj svého času CIA nasadila agenta. Překlady názvů jsou podle toho jak byly knihy u nás uvedeny na knižním trhu

Milena Lukešová

Milena Lukešová byla česká spisovatelka. Milena Lukešová, rodným jménem Kořínková, se narodila v Chocni. Její otec byl železničář. Maturovala v roce 1941 na reálném gymnáziu v Litomyšli, poté se věnovala studiu jazyků. Svá studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončila po bratrově emigraci v roce 1948. Titul PhDr. získala až v roce 1967. Pracovala jako překladatelka a externí lektorka. V letech 1962-1975 pracovala jako redaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy , později Albatros. Závěrečných deset let svého života pobývala ve Spojených státech amerických. Psala knihy především pro nejmenší nebo pro začínající čtenáře. Tvořila také poezii pro mládež. Spolupracovala s rozhlasem, televizí a časopisy . Počínaje rokem 1984 působila jako externí konzultantka v oblasti dětské literatury na bostonské univerzitě.

Sergej Vasil'jevič Luk‘janenko

Ruský spisovatel, autor fantastických románů a povídek. Původním povoláním lékař.

Petr Ludvík

Narozen 13. 5. 1977 v Praze. Geograf a historik, pracovník v oblasti turistického ruchu. Autor cestopisných článků, publikací a průvodců.

Eric van Lustbader

Eric Van Lustbader je americký spisovatel fantasy a thrillerových románů. Narodil se a vyrostl v Greenwich Village, vystudoval sociologii na Columbijské univerzitě v oboru sociologie. Byl zaměstnán ve státním systému školního vzdělávání a v hudební průmyslu - pracoval pro Elektra Records a CBS Records. Psal pro časopis Cashbox a věnoval se také počinům jako Elton John, Santana, Roxy Music, David Bowie a The Who. Spřátelil se s Eltonem Johnem a jeho texty, ve svém sloupku v časopise Cashbox předpověděl jeho hvězdnou kariéru a jezdil s ním na různé akce během jeho začátků. Jeho koníčkem je Reiki, ve kterém je mistrem druhé úrovně. Pokračoval v rozepsaných knihách Roberta Ludluma. Jeho manželkou je spisovatelka a redaktorka Victoria Lustbader .

Walter Lübeck

Walter Lübeck prozkoumal důkladně některé z kořenů léčivého systému Reiki v teorii i v praxi, a to kromě Japonska i na mystickém ostrově Bali, v Hongkongu – na prahu Číny, na rozsáhlých cestách po jižní Indii. Umožnily mu to více než desetileté zkušenosti s různými formami vnitřního bojového umění, s asijskou filosofií a spiritualitou, stejně jako i rozličné asijské metody Čchi-Kungu a Nei-Kungu. od r.1987 začal pracovat s Reiki a od roku 1989 je Mistrem Reiki. Walter Lübeck - *narození 17.února 1960 žije a pracuje v zemi Weser Hill, mýtická krajina s mnoha starověkými solovými poli ho inspirovala osobně i profesionálně. Od mládí se začal zajímat o mystiku, parapsychologii a alternativní léčení. Různé vzdělávací programy, například v tradiční Usui systému Reiki, Neurolinguistischem programování , Silva metoda kontroly mysli, Tai Chi, vnitřní styl kung-fu a asijské formy meditace jsou základem jeho činnosti. Na školení zdravotnických odborníků si prohloubil své znalosti a zkušenosti v naturopatické medicíně. Pracuje v jeho centru Rainbow v Hameln a ve světě vedoucí seminářů, duchovní léčitel a duchovní učitel: Usui systému Reiki, Ching, Vyvinul Rainbow Reiki, Lemurskou Tantru, energie a práci s Oracle starověkého čínského I-ťingu, duchovní NLP, multikulturní šamanismu , křišťálové léčení a etnickou hudbu. Podle motta: "Jednota v rozmanitosti", on používá metody a přístupy z různých duchovních tradic z jednotného konceptu, s cílem zajistit vysokou účinnost ve svých vzdělávacích programech, seminářích, konzultacích, v 24 knihách . Ve vzdělávacích videích s názvem "Rainbow Reiki" a různých článcích v odborných časopisech byly zdokumentovány mnohé z výsledků jeho výzkumu. Na podzim roku '96 vydal své první hudební produkci "Duha trance" v tisku Wind Horse. Weitere sind in Arbeit. Více v pracích. Walter Lübeck je založena na třech zásadách: *podpoře osobní odpovědnosti *rozvíjení sc...

Věnceslava Lužická

Věnceslava Lužická, vlastním jménem Anna Srbová, rozená Kubatová , byla česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, autorka řady próz určených především pro dívky s cílem vychovávat vzdělávat je a mravně povznášet. Narodila se 6. prosince 1832 v Hořicích čp. 38 Waclawu Kubatovi zámožnému obchodníkovi a radnímu a Anně Kubatové-Pfleglové. Často uváděný rok jejího narození 1835 je nesprávný. Dle dochované korespondence si však sama v roce svých padesátin nepřála žádné oslavy a zveřejnění správného roku, aby se nestala „terčem vtipů zlých nepřátel“, jak dále píše: „… že jsem se mladší učinila, což věru mou vinou není!“ Vdala se roku 1851 za Antonina Srba nájemce statku v Hořicích a po jeho smrti roku 1867 se s třemi dětmi přestěhovala do Prahy na Nové Město. Zemřela v Praze 4. května 1920 a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově v hrobce 15H společně se svým synem Vladimírem Srbem, právníkem a politikem, který byl v letech 1900–1906 starostou Prahy. Její dcera Marie Larra-Srbová byla sólistkou Národního divadla v Praze. Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i Amerického klubu dam. Přispívala svými črtami, povídkami a nekrology do časopisů Květy, Ženské listy , Česká včela, Světozor; redigovala Ženský svět, Tetín a jiné časopisy pro ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci katolického pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia učitelství či medicíny. Často je považována za předchůdkyni tzv. červené knihovny. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí...

George Lucas

George Lucas, celým jménem George Walton Lucas, Jr. , je americký filmový režisér, producent a scenárista známý svou ságou Star Wars a tetralogií Indiana Jones. George Lucas dnes patří mezi nejúspěšnější postavy amerického filmového průmyslu a jeho obrovský majetek, který nabyl zejména díky příjmům z merchandisingu, se odhaduje na 4,2 miliardy dolarů. Vlastním jménem George Walton Lucas, Jr. se narodil 14. května 1944 v Modestu, Kalifornii. Zde také vystudoval proslulou University of Southern California . Po promoci získal stipendium od společnosti Warner Brothers, v jehož průběhu se seznámil s režisérem Francisem Fordem Coppolou, se kterým v roce 1971 natočil svůj první film – THX 1138. Tento snímek je některými kritiky dodnes označován jako Lucasův nejpovedenější. Po tomto úspěchu s Coppolou ještě v roce 1973 natočil Americké Graffiti, který se stal v Americe překvapivě hitem. Získal 5 nominací na Oscara, ale nakonec se musel spokojit „pouze“ se Zlatým glóbem. V Graffiti debutoval i Harrison Ford, kterého Lucas následně obsadil i do svého dalšího, téměř osudového projektu. S myšlenkou na epické sci-fi pracoval už od roku 1968. Dlouho však nebyl s výsledkem spokojen, a tak až v roce 1975 nabídl scénář filmu, tehdy nazvaný Star Wars, studiu Universal. To ho však odmítlo kvůli velkému rozpočtu a strachu o finanční návratnost projektu. Úspěšný byl až u společnosti 20th Century Fox. Natáčení bylo velmi vyčerpávající – Lucas musel dokonce být při scénách natáčených v Tunisku na 2 týdny hospitalizován. Již na Epizodě IV také začal spolupracovat s hudebním skladatelem Johnem Williamsem . Hvězdné Války – tehdy ještě bez přídomku Epizoda IV – Nová Naděje, měly premiéru v květnu roku 1977. Úspěch byl obrovský, tržby dvacetinásobně přesáhly výdaje, a film získal i 7 Oscarů Lucasův geniální tah však spočíval ve vlastně...

Lúkianos

Lúkianos ze Samosaty, lat. Lucianus Samosatensis byl starověký řečník, satirik a filosof, který psal řecky. Lúkianos se narodil v nemajetné rodině v Samosatě na horním toku Eufratu, dnes Samsat v jihovýchodním Turecku blízko hranic se Sýrii. Učil se nejprve sochařem, ale pak se rozhodl pro dráhu řečníka a spisovatele. Hodně cestoval po celém Středomoří až po Gallii, deset let žil v Athénách, byl také v Římě a uměl trochu latinsky. V pozdním věku se stal úředníkem v Alexandrii, kde snad také zemřel . Lúkianovo dílo bylo velmi oblíbené, i když nepsal lidovou řečtinou své doby, nýbrž slohem i jazykem klasické doby. Pod jeho jménem se uvádí 80 spisů, z nichž asi 70 je pravých. Psal nejprve jednoduché dialogy z běžného života a lehké kritické satiry o náboženství , o marnivosti bohatých , o prostitutkách nebo o lidské hlouposti. Později psal ostřejší satiry o slavných lidech nebo o filosofech , o historii a také fantastické příběhy . Díky satiře „Pravdivé příběhy“ je někdy označován za jednoho ze zakladatelů science fiction. V díle Lúkiána se například také dozvídáme, že obyvatelé antického světa již znali zkamenělé otisky stop pravěkých živočichů, interpretovali je však jako pozůstatky mytických heroů . Lúkianovo dílo se těšilo velké pozornosti v humanismu a Erasmus Rotterdamský vydal spolu s Thomasem Morem roku 1506 jeho spisy. Hodně se četl také v osvícenství, kdy se podle jeho popisů malovaly obrazy i psaly divadelní hry.

John Lutz

John Lutz . Americký spisovatel se specializací na sériové vrahy… Tato legenda žánru se proslavila především neskutečným množstvím detektivních povídek, úplně první vyšla již roku 1966 v Alfred Hitchcock´s Mystery Magazine. Od té doby má na svém kontě přes 250 povídek a článků a na 35 detektivních románů. Začínal s romány v 70. letech, a to byly především série se soukromými detektivy – 12 knih s Alo Nudgerem z autorova oblíbeného St. Louis, a 10 příběhů s Fredem Carverem z Floridy. K tomu připočteme dalších 14 samostatných knih různých témat detektivních i kriminálních. Nové milénium však přineslo i novou řadu, tentokrát mnohem drsnější, 6 nervydrásajících thrillerů tzv. „Noční série“. Jeho velmi úspěšný román Single White Female byl roku 1992 zfilmován v hlavní roli s Bridget Fondou a pro novější román The Ex autor připravil scénář a kniha byla zfilmována v produkci HBO. John Lutz byl předsedou jak Mystery Writers of America , tak i Private Eye Writers of America .

Lucie Lukačovičová

Lucie Lukačovičová je česká spisovatelka a překladatelka. Je autorkou řady povídek a článků, převážně z žánru fantasy nebo sci-fi. Narodila se v roce 1980 v Praze, kde žije dodnes. Vystudovala antropologii a knihovnictví na FF UK. Dlouhodobě vede kurzy tvůrčího psaní v rámci Dětské mensy a DDM na Praze 8. Je aktivní členkou občanského sdružení Prague by Night, kde se podílí na organizaci mnoha společenských akcí, mj. také letních pobytových akcí pro děti. Její první povídka vyšla v roce 1997 a od roku 1999 vychází její povídky každoročně v řadě časopisů, sborníků a antologií. Ráda spolupracuje s jinými autory buď na vzniku povídkových románů , nebo na konkrétních povídkách. Nejčastěji tvoří společně se svojí sestrou, Petrou Lukačovičovou. Jako patronka soutěže O loutnu barda Marigolda byla editorkou sborníků vítězných povídek v letech 2005–2010, ve kterých měla hostující povídky stejného jména: Stíny věcí, Stíny lidí, Stíny moře, Stíny věží, Stíny snů, Stíny popela. Stala se vítězkou Ceny Karla Čapka v kategorii krátká povídka v letech 2001 a 2007. Mnohokrát se umístila mezi publikovanými díly v soutěži O rukavici lorda Trollslayera a stala se lady fantasy a nositelkou meče za vítězství v soutěži O nejlepší fantasy 2007. V roce 2007 dostala Cenu Evropského fandomu Encouragement Award.

Emil Ludwig

Emil Ludwig , Německé císařství – 17. září 1948, Moscia poblíž Ascony, Švýcarsko) byl německý a švýcarský spisovatel, známý především jako autor biografií významných osobností, které byly přeloženy do mnoha jazyků. Vystudoval práva, ale živil se jako spisovatel a novinář. V roce 1906 se přestěhoval do Švýcarska, občanství získal v roce 1932. Za první světové války byl korespondentem Berliner Tagblattu ve Vídni a Istanbulu. V roce 1940 odešel do USA, kde psal antifašistické texty. Po válce se vrátil do Švýcarska. Napsal mnoho biografií historických i dobových osobností a vedl rozhovory s významnými osobnostmi . V českém prostředí je známý především svou knihou rozhovorů s Tomášem Garrigue Masarykem Duch a čin .

Emil Boleslav Lukáč

Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč , byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Působil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty. Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany. Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě. Poezie: Další dílo: Překlady: Operní libreto: Výběry z tvorby:

Artur Lundkvist

Artur Lundkvist byl švédský spisovatel, básník a literární kritik. V roce 1929 byl jedním z autorů antologie Fem unga. Od roku 1968 byl členem Švédské akademie. Napsal asi 80 knih. Jeho díla byla přeložena do asi 30 jazyků. On sám rovněž přeložil mnoho děl ze španělštiny a francouzštiny do švédštiny. Někteří autoři, které překládal, později dostali Nobelovu cenu za literaturu.

Rosamund Lupton

Narodila se 22. července 1964 v Cambridge. Rosamund Luptonová nepatří jistě mezi spisovatelské nováčky, byť v českých knihkupectvích nejsou její knihy příliš vidět. To se však může brzy změnit. V první polovině tohoto roku totiž vychází kniha, která se svým žánrem řadí mezi společenské romány, dobrodružství, beletrie pro dospělé, a která rozhodně není první spisovatelskou tvorbou autorky Rosamund Luptonová. Rosamund Luptonová se podle svých vlastních slov již při studiu na univerzitě v Cambridge zajímala o anglickou literaturu. To byl však pouhý začátek její spisovatelské kariéry. Poté, co vystřídala řadu povolání v této oblasti, přičemž živila se také jako copywriterka, se později stala spisovatelkou televizní stanice BBC. Rosamund Luptonovou tedy můžeme též nazvat scénáristkou, opomenout však nesmíme její tvůrčí činnost, co se týče románů. Rosamund Luptonová nyní žije se svým manželem a jejich dvěma dětmi v Londýně.

Josef Lukavský

Vystudoval gymnázium v Příbrami, čtyři roky zde pracoval jako písař, v roce 1893 odešel k divadlu, od r. 1902 působil v různých pražských divadlech, zejména Na Vinohradech. Získal značnou popularitu jako konferenciér a pamfletista kabaretu Lucerna. Zakládající člen Organizace českého herectva. Od 20. let jen píše. Romanopisec orientovaný na konvenční motivy, často z hereckého života a s prvky dobrodružství . Za jeho stěžejní dílo je pokládán román z hereckého prostředí Komedianti .

Zdeněk Lukeš

Zdeněk Lukeš je český architekt, historik architektury, odborný publicista a vysokoškolský pedagog. Je autorem a spoluautorem mnoha článků a knih, přednášek, kritických prací i učebních textů. Od začátku 90. let 20. století působí na Pražském hradě. Pochází z výtvarnické rodiny. Jeho rodiči byli akademičtí sochaři Vladimír Kýn a Jaroslava Lukešová . Je ženatý s akademickou malířkou a restaurátorkou Janou rozenou Frömlovou . Má děti Jana , Veroniku a Petra . Dědečkem Zdeňka Lukeše byl český a československý politik Josef Lukeš , jeho babičkou byla Klára Staňková. Jeho strýcem byl prof. JUDr. Zdeněk Lukeš. Jeho bratrancem je český historik prof. Igor Lukeš Absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Po promoci v roce 1980 a prezenční vojenské službě nastoupil do Národního technického muzea, kde pracoval v archivu architektury až do roku 1990. Specializoval se zde především na architekturu 20. století . Během Sametové revoluce se účastnil práce Koordinačního centra Občanského fóra v Laterně magice. V roce 1990 nastoupil na Pražský hrad, kde se stal členem kulturní sekce, následně památkového odboru. Podílel se na projektu revitalizace Pražského hradu v éře prezidenta Václava Havla. V letech 1995–1997 působil jako odborný asistent na UMPRUM. V letech 2000–2005 vyučoval na Fakultě architektury Technické univerzity v Liberci, během let 2000 až 2003 zastával funkci děkana této fakulty. Od roku 2005 učí na University of New York in Prague. Pro veřejnost nepravidelně pořádá vzdělávací tzv. Psí vycházky za architekturou. Pozvánky na ně zveřejňuje ve vlastní sekci Architektura na webových stránkách Neviditelný pes. Psí vycházky se dočkaly i pěti knižních vydání. Od září 2009 pravidelně publikuje články o...

James Lucas

James Lucas je nejen uznávaným historikem, ale rovněž vynikajícím spisovatelem. Pracoval jako zástupce ředitele fotografického oddělení v londýnském Imperial War muzeum. Vydal několik desítek titulů, které byly kritikou ceněny.

Bedřich Ludvík

Bedřich Ludvík je český dramaturg, spisovatel, textař, hudební skladatel, scenárista a režisér. Narodil se 16. května 1953 v Šumperku. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1968 na Střední železniční škole v Šumperku studovat obor Strojvůdce elektrických lokomotiv. Následně se rozhodl pro studium na VUT v Brně, ale školu nedokončil a roku 1973 odešel do Prahy, kde jej jako ruchaře zaměstnalo filmové studio na Barrandově. Po absolvování vojenské služby v Popradu a Žatci začal studovat FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Od roku 1982 jej zaměstnával Prior jako vedoucího příjmu zboží a v letech 1984-1990 pracoval jako topič na III. Chirurgii v Londýnské ulici. V roce 1990 dostal od režiséra Petra Kolihy nabídku místa v nové tvůrčí skupině v České televizi. Zde se jako dramaturg podílel na více než dvacítce inscenací – např. Otec, matka a já , Bláha a Vrchlická či Mám rád svou milou . Kromě toho se také podílel na různých celovečerních filmech – Amerika, Výchova dívek v Čechách, Kytice , Smradi či Na psí knížku. V květnu 2002 začal pracovat jako scenárista, později převzal také dramaturgii nad pořadem 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem. V roce 1996 mu díky grantu Českého literární fondu vyšla kniha Pohádky pro otce a matky. V červnu 2003 vydal knihu Stromy se na nás dívají a v březnu 2005 Zpět k pramenům, která se stala nejprodávanější naučnou knihou. K dokumentárním seriálům, které režíroval, si sám také napsal hudbu. Tyto skladby vyšly na CD Znělky. Už v roce 1968 složil píseň Jako by tu byli doma, která reagovala na příchod sovětské armády. V roce 1988 obdržel cenu Ptáka Noha za píseň Pracující masy. Tyto a další později vyšly na CD Odžito. V létě] 1997 pak vytvořil muzikál Magoři, který vyšel pouze na CD. V květnu 2003 se v galerii Měsíc ve dne v Českých Budějovicích za účasti Terezy Boučkové uskutečnila premiéra recitálu Srdce u kanálu aneb jen si tak trochu schnít. V roce 2004 byl dra...

Martin Luther

Martin Luther byl německý teolog, katolický kněz, univerzitní profesor, augustinianský mnich, kazatel a církevní reformátor, zakladatel luteránství, autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů. Martin Luther se narodil 10. listopadu 1483 v Eislebenu jako jedno z devíti dětí horníka Hanse Ludera. Vyrůstal v chudých poměrech, spojených s tvrdou výchovou. Jeho otec se postupně vypracoval na úspěšného podnikatele, což mu umožnilo financovat studia svého nadaného syna. V letech 1501–1505 studoval na univerzitě v Erfurtu filozofii. Po získání titulu magistra se zapsal na studia práv, krátce poté se však rozhodl vstoupit do augustiniánského kláštera v Erfurtu. Ač byl vzorný mnich, pobyt v klášteře v něm od začátku vyvolával pochybnosti o možnosti spasení z vlastní moci. V roce 1507 byl vysvěcen na katolického kněze. O rok později přešel na univerzitu ve Wittenbergu, kde s krátkými přestávkami – 1511 cestoval ve věci svého řádu do Říma – přednášel filozofii, později i teologii. V roce 1512 se stal doktorem teologie a získal doživotní biblickou profesuru a od roku 1513 započal ve Wittenbergu kazatelskou činnost. V tomto období Luther překonal své pochybnosti a při studiu Písma dospěl k poznání, že Písmo obsahuje vše, co je zapotřebí znát k dosažení spásy. Spasení a Boží milosti se dostane každému, kdo je vírou přijme. Zkušenosti s rozporem mezi svým svědomím, vycházejícím ze studia bible, a oficiálním učením tehdejší církve a její praxí přivedly Luthera ve Wittenbergu 31. října 1517 k uveřejnění 95 tezí, určených pro akademickou diskusi, které zejména kriticky reagovaly na praxi odpustků . Teze, které se bez vědomí Luthera rychle rozšířily, vyvolaly kvůli tehdejší všeobecné nespokojenost...

Lilly Lucas

Lilly Lucas je německá autorka. Narodila se v Ansbachu a vystudovala němčinu v Bambergu. V současné době žije se svým manželem a nekonečným množstvím knih ve Würzburgu. Když nepíše romány o lásce a životě, ráda sleduje okolní dění, tráví hodiny ponořená do knih nebo se uvelebená na gauči oddává své knižní a filmové závislosti.

Jitka Ludvíková

Narodila se v Jindřichově Hradci v roce 1981. Po absolvování zdejšího gymnázia se rozhodla pro studium Právnické fakulty na Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dokončila v roce 2004. Od té doby se věnovala právnické praxi. Od nudného psaní smluv a přípisů však utíkala k psaní povídek, ze kterých posléze vznikla autorčina prvotina Zkrocení mlsného muže, která se u čtenářů těší značné oblibě. K psaní a k lásce ke knihám ji potažmo přivedla prababička, která již vedle kolíbky seděla s třetím vydáním Erbenovy Kytice a neúnavně předčítala. Když si autorka osvojila zázrak čtení a propadla černobílé realitě, přispěla svou troškou další babička, která ji celé dětství zásobila haldami knih. Zatímco jiné děti trávily dětství na hřišti, pubertu po diskotékách, autorka seděla na lavičce, namísto jointa svírala knihu a četla. K řadě informací se tak dostala dříve než její vrstevníci, což urychlilo její vývoj a již ve dvanácti nabyla dojmu, že je jí předurčena dráha literárně činorodé osoby a sesmolila svoji první pětiaktovku. Záhy však pochopila, že svět o druhého Shakespeara nestojí a zaměřila se na milostnou poezii. Následovaly drobné fejetony a absurdní minihry s politickou tématikou, které naštěstí nikdy nepublikovala. Nakonec vsadila na psaní povídek, které ji dodaly odvahu napsat svou první knihu. A protože napsat a vydat první knihu je jako droga, silný nával euforie , nehodlá se této euforie vzdát a hodlá v psaní pokračovat, dokud to „půjde“!

Sofia Lundberg

SOFIA LUNDBERGOVÁ sa narodila v roku 1974 vo švédskom meste Västeras, je spisovateľka, novinárka a pedagogička. Sofia je autorkou diel Steget före a Familjesprall , ktoré sa radia do literatúry faktu. Román Červený zápisník je spisovateľkiným beletristickým debutom a prvýkrát vyšiel v roku 2015. Práva na vydanie diela boli predané do 27 krajín po celom svete.

Růžena Lukášová

Rozená Ledvinková, do 1951 užívala jména Kapounová podle svého manžela básníka Karla Kapouna. Její rodiče byli učitelé. Otec se aktivně zasazoval o menšinové školství v poněmčelé severní Moravě a překládal. Lukášová vystudovala učitelský ústav v Olomouci a pak do 1939 působila na obecných a měšťanských školách na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a Břeclavsku: Mařatice, Derfle-Sady, Staré Město , Lužice, Hodonín, Moravská Nová Ves. Od 1945 žila v Brně a byla zaměstnána jako referentka v sekci estetické výchovy Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského . Zároveň studovala PF MU v Brně . 1948–49 členka dramaturgické rady loutkového divadla Radost. 1955–61 vedla kabinet českého jazyka a dějepisu v Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně. Poté se věnovala literatuře. Fejetony, prózy a recenze publikovala od 1933 v Národním osvobození, Lidových novinách, Časopisu čs. knihovníků, po 1945 v Rovnosti, Bloku, Listu Sdružení moravských spisovatelů, Novém životě, Za vlast, Besedě venkovské rodiny, Mladé vesnici, Vlastě, Květech, Kultuře, Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách, Rudém právu, Práci, Svobodném slově, Zemědělských novinách, Lidové demokracii aj. Odbornými články přispívala do časopisů Komenský, Štěpnice, Pedagogika, Předškolní výchova, Rodina a škola, Věstník Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského, Zlatý máj. Je autorkou rozhlasových her Amundsenova tragédie , Slepý mistr , Hošík u Ježíškova stromečku , Dívčí osada , Osvětlená okna , doprovodného textu k diafilmu O Zlatohlávkovi a literárních pásem. V rámci svého působení v pedagogických institucích zpracovala, případně se podílela na zpracování řady pomocných materiálů pro...

Franco Lucentini

V roce 1952 došlo k setkání Carla Fruttera s Francem Lucentinim. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.

Marcel Ludvík

Ing., pracovník v turistickém ruchu, autor a spoluautor turistických průvodců, též fotografie. Spoluautor edice A - Z, konkrétně Hrady a zámky na Moravě, 1987.

Barbora Lundgren

Narozena 7. 3. 1996. Fotografka pokrmů, spoluautorka kuchařských knih.

Roman Ludva

Roman Ludva je český prozaik, scenárista a fejetonista. Ve čtyřech letech se s rodiči přestěhoval do Olomouce, kde se svou rodinou žije dodnes. V roce 1985 maturoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc. Poté pokračoval ve studiu na Fakultě strojní VUT v Brně, ze které však po roce odešel a začal se živit manuální prací. Pracoval mimo jiné i jako dělník či konstruktér, dramaturg v Divadle hudby v Olomouci, redaktor nakladatelství Votobia , v redakci Českého rozhlasu . Od roku 2005 pracuje jako lektor v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Pravidelně přispíval do literárních příloh deníků Právo, Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Reflex, Literární noviny a Listy, a to především svými fejetony . Ludva je také tvůrcem několika scénářů. Nejúspěšnější je televizní pohádka Království potoků z roku 2005, která získala Cenu dětské poroty na Festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří.

Petra Luňáková

Narozena 5. 1. 1983 v Jilemnici. Knihovnice, lektorka angličtiny, překladatelka z angličtiny, autorka knihy pro děti o Semilech.

Michael Ludvík

Narozen 24. 9.1883 v Domažlicích, zemřel 25.9.1959 v Praze. Středoškolský profesor, práce v oboru regionálních českých dějin, publikovány též časopisecky.

Marie Lu

Narodila se 11. července 1984 ve Wuxi nedaleko Šanghaje, po přijetí na University of Southern California se však usadila v kalifornské Pasadeně. Zde žije se svým přítelem, čivavou a dvěma Welsh Corgi Pembroky, což jsou neuvěřitelně roztomilí a hraví pejsci. Předtím, než se začala věnovat psaní na plný úvazek, pracovala jako umělecká ředitelka ve společnosti zaměřené na vývoj videoher. Píše knihy pro mladé, především dystopie.

Lucianus

Karel Lukáš

Karel Lukas byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu. Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu. 15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie, kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů. Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa. Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě. Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy. Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel. Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně...

Gerd Ludwig

Gerd Ludwig je současný německý novinářský fotograf. Studoval německou literaturu, politické vědy a tělesnou výchovy na univerzitě v Marburgu, ale přerušil studium cestou do Skandinávie a Severní Ameriky, kde pracoval jako zedník, námořník, zahradník a umývač nádobí. Později se opět vrátil do Německa a vystudoval fotografii u profesora Otto Steinerta na Folkwangschule v Essenu. Spoluzaložil agenturu VISUM. V roce 1975 se přestěhoval do Hamburku a začal pracovat pro Geo, Stern, Spiegel, Zeit-Magazin, Time a Life, a zakázky reklamních kampaní. V devadesátých letech podepsal smlouvu jako fotograf pro National Geographic se zaměřením na společenské změny v Německu a východní Evropě. Tato práce vyvrcholila publikaci jeho knihy Broken Empire: After the Fall of the USSR , desetiletá retrospektiva vydaná společností National Geographic. Spolupracuje s moskevským festivalem Interfoto, vystavuje v galeriích a na festivalech jako je Perpignan Visa pour L’Image, získal řadu fotografických ocenění, včetně IPA z roku 2006 Lucie Award pro fotografa roku. V současné době žije a pracuje pracuje v Los Angeles. Fotografoval ve více než 70 zemích po celém světě, pořádá přednášky na univerzitách a fotografické workshopy po celém světě, pracuje pro National Geographic a v reklamě.

Charlotte Lucas

Pseudonym německé autorky Weibke Lorenz. Se svojí sestrou Frauke Scheunemann též píše pod společným pseudonymem Anne Hertz. Vystudovala germanistiku, anglistiku a mediální vědu.

Brian Lumley

Brian Lumley je britský spisovatel fantasy hororu. V brzkých letech jej nejdříve očaroval svět sci-fi, díky dílům jako Pilot of the Future v britském komiksu Eagle. Později jej však nadobro očaroval a i nadále drží svět fantasy převážně díky klasickým literárním dílům jako Drákula nebo jeho literárním otci H. P. Lovecraftovi a jeho dílům. Ve svých 21 letech vstoupil do britské Královské vojenské policie v Německu, kde se poohlížel po každé literární práci, aby krátce poté se stal profesionálním spisovatelem, kterým je dodnes. Mezi jeho nejznámější díla pro českého čtenáře bude patřit cyklus Nekroskop, který postupně vychází v českých překladech od nakladatelství Polaris a sbírka povídek Nekros. Pentalogie Nekroskop Trilogie Vampíří svět Duologie Ztracené roky Trilogie E-Branch Další knihy

Věra Ludíková

Věra Ludíková po maturitě nastoupila do Pragovky, 1969 zaměstnána v Odeonu, v 90. letech personalistka v nakladatelství Ivo Železný. Poté poradce v Parlamentu. Majitelka nakladatelství Chronos. Píše básně a povídky. Publikuje i v Chůdových kořenech.

Radovan Lukavský

Radovan Lukavský byl český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie. Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17 biblických příběhů v projektu Bible pro malé i velké. Za svého dlouholetého vystupování v Národním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket. Jako vysokoškolský pedagog na Akademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví. Narodil se v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stodu u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem. Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkého kláštera anglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem. Studoval na jezuity řízeném Arcibiskupském gymnáziu v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh . Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938. Nastoupil ke studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista. V roce 1941 začal studovat na pražské konzervatoři a v roce 1942 nastoupil spolu s dalším posluchačem konzervatoře Jaromírem Pleskotem krátce do divadla Větrník Josefa Šmídy. Již ve druhém ročníku studia však byl nuceně nasazen...

Pavel Nikolajevič Luknickij

Pavel Nikolajevič Luknickij, rusky: Павел Николаевич Лукницкий byl ruský sovětský spisovatel a sběratel materiálů o Anně Achmatové. Básník, prozaik i dramatik, historik, zeměpisec a cestovatel, řádný člen zeměpisné společnosti SSSR a zasloužilý kulturní pracovník Tádžické SSR. Narodil se v roce 1900 a hned po skončení universitního studia v Leningradě zahájil svou tvůrčí dráhu. Seznamoval se s životem kavkazských národů, byl námořníkem na Černém a Kaspickém moři, ale pak přenesl těžiště svého zájmu na Pamír. Zúčastnil se tří velehorských expedicí, v nichž pěšky i na koni urazil přes devět tisíc kilometrů, objevil a zakreslil na mapu objevené štíty, prameny řek i ledovce. Současně měl příležitost poznávat život pamírských horalů i jejich boj za nové společenské pořádky. Jeho knihy U podnoží smrti, Pamír bez legend, Cestování po Pamíru a další ho učinily známým. Za vrcholné dílo s pamírskou tematikou se považuje román Nissó. Zde se Luknickij projevil jako opravdový znalec života v horách i mistr v líčení krajiny. Román Nissó a osudy jeho hrdinky inspirovaly hudební skladatele D. Ganěva a S. Balasaňana a poskytly jim námět k libretům oper. Současně byl román zdramatizován a zfilmován.

Maja Lunde

MAJA LUNDE je norská spisovatelka a scénáristka. Napsala osm knih pro děti a dospívající mládež. Píše také scénáře pro norskou televizi. Román Historie včel je jejím prvním románem pro dospělé a po jeho představení na londýnském knižním veletrhu v témže roce se mu dostalo velké pozornosti. Práva byla dosud prodána do 19 jazyků a kniha vyšla nebo vyjde ve třiceti zemích. Maja Lunde se narodila a žije v Oslu se svým manželem a třemi dětmi.

Lucie Lukešová

Narozena 1974. Autorka dívčích románů.

Jan Lukas

Narozen 10. 8. 1915 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 8. 2006 v New Yorku . Umělecký fotograf, od r. 1965 žil v USA.

Hana Lundiaková

Narozena 1978 v Broumově. Hudebnice, spisovatelka a recenzentka, fotografka. Hraje na akordeon, píše povídky.

František Lukeš

Narozen 27.2.1921 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřel 11.7.1998 v Hradci Králové.Katolický kněz, básník, prozaik, fejetonista, esejista, pedagog, memoárová literatura.

Eva Lunday

Břetislav Ludvík

Narozen 31.7.1882 v Praze, zemřel 6.12.1956 v Praze. Novinář, divadelní pracovník, prozaik, dramatik, autor veseloher a scén, libretista, herec, studie o J. Haškovi a F. Krumlovském.

Armin Lutz

Německý autor publikací o stavbě skleníků a apařenišť.

Richard Lucas

Autor publikací z oblasti lidového léčitelství a čínské medicíny.

Pavel Lukáš

Autor vysokoškolských skript.

Paco De Lucía

Paco de Lucía byl slavný španělský virtuózní flamencový kytarista, skladatel a producent. Narodil se 21. prosince 1947 v Algecirasu, městě poblíž nejjižnějšího cípu Španělska, a je považován za jednoho z největších kytaristů v historii flamenkové hudby. De Lucía měl na flamenkovou kytaru zásadní vliv a je mu připisována zásluha o modernizaci tohoto žánru zavedením nových rytmů, technik a harmonií.

Miroslav Lukáš

Narozen v roce 1977. Herec, autor divadelních her a teatrolog. Též archeolog.

Milan Lukeš

Milan Lukeš byl český historik, překladatel a politik. Absolvoval katedru divadelní vědy a dramaturgie na AMU v roce 1955. Byl profesorem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucím oddělení divadelní a filmové vědy, proděkanem pro ideologickou práci, předsedou organizace KSČ – historiků. Překládal zejména anglickou a americkou dramatickou tvorbu. Byl autorem řady esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle či o teorii dramatu. Působil jako redaktor časopisu Svět a divadlo. V letech 1985 až 1989 vedl činohru Národního divadla v Praze. Po roce 1989 byl ministrem kultury za KSČ, poslancem ČNR a místopředsedou české vlády. Slovník české literatury po roce 1945

Max Lucado

Max Lupado je americký kazatel a autor knih s křesťanskou duchovní tematikou a knih pro děti. Působil jako misionář v Brazílii. V současnosti působí ve sboru Oak Hills Church of Christ v Texasu.

Markéta Lukášková

Markéta Lukášková pochází z Českých Budějovic. Působila jako redaktorka časopisů Týden, Maxim, Faktor S, vedla Reflex.cz. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Markéta ve volném čase běhá, prohání svou fenku Pandu a snaží se šířit osvětu o vnímání psychických problémů nejen skrze své knihy.

Marcus Annaeus Lucanus

Marcus Annaeus Lucanus , byl římský básník. Jeho strýcem byl Seneca. Studoval v Římě, kde se prosadil svou poezií. Z nějakého neznámého důvodu si znepřátelil císaře Nerona, to vedlo k zákazu přednášet a jinak publikovat jeho básně. Pravděpodobně díky tomu se účastnil Pisonova spiknutí, po jeho prozrazení se všemožně snažil zachránit život, udával spojence a udal i vlastní matku. Přes tuto snahu byl odsouzen k smrti, po tomto rozsudku spáchal sebevraždu podřezáním žil. Dle citací a jiných autorů napsal značné množství básní, kvůli zákazu publikovat se dochovala pouze jedna.

Marcus Annaeus Lucanius

Madelon Lulofs

Hana Lukšová

Narozena 1969. Mgr., matematička a pedagožka, autorka matematické příručky pro ZŠ.