Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 1481 záznamů

Václav Láska
Mgr. Václav Láska od 18 let pracoval v řadách Policie ČR. Začínal jako řadový policista na obvodním oddělení. Později pracoval jako asistent vyšetřovatele a posléze vyšetřovatel na Krajském úřadu vyšetřování se specializací na hospodářskou kriminalitu. V roce 1999 nastoupil na Úřad finanční kriminality a ochrany státu , kde vedl vyšetřování související s IPB a s Harvardskými fondy. Po zániku ÚFKOS v roce 2003 opustil řady policie a krátce pracoval v oblasti ekonomického poradenství. V současnosti se věnuje právní praxi v advokátní kanceláři. V červenci 2007 zamítl ministr vnitra Ivan Langer Láskovu žádost o zbavení mlčenlivosti, jejíž schválení by mu umožnilo vypovídat v USA v kauze Viktora Koženého. Podle mluvčí Aleny Vokráčkové byla důvodem „odlišnost právních systémů obou zemí“. Při zaměstnání vystudoval sociální patologii na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a právo na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.
Více od autora
Šebastián Labo
Š. Labo se narodil v roce 1931 ve Valašské Bělé. Maturoval v roce 1951. Roku 1956 absolvoval studium archívnictví, dějin, marxismu-leninismu a latiny na Filozofické fakultě v Bratislavě. Do exilu odešel v roce 1963, v Římě studoval filozofii a teologii. V Římě byl 1.března 1969 vysvěcen na kněze. Hned po vysvěcení odešel do novinciátu Společnosti Ježíšovi. Od roku 1971 pracoval pro společnost "Pro fratribus", vydávající informační brožury a tiskoviny. Od roku 1979 je odpovědným redaktorem pro německou verzi tohoto periodika, které pravidelně informuje o situacích Církví v zemích, kde je církev pronásledovaná. Napsal knihu - Zabijem Pastiera .
Více od autora
Petra Lázničková
Petra Lázničková pochází z Rokycan, ale od dětství žije v Praze. Vystudovala FF UK, dlouhou dobu pracovala u Policie ČR, v současné době je úřednicí ve veřejné správě. Účastnila se různých literárních soutěží a publikovala několik povídek . Na podzim loňského roku vyšel v nakladatelství Petra její román Hra o Milana. Pro nakladatelství Eroika má připravené pokračování románu Pod kůží a současně pracuje na próze o cizincích nelegálně žijících v ČR.
Více od autora
Pavel Landovský
Pavel Landovský , přezdívaný Lanďák, byl český herec a dramatik, disident, signatář Charty 77. Do svých filmů ho obsazovali režiséři jako Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Pavel Juráček, Miloš Forman či Jan Svěrák. Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. V roce 1960 začal hrát v Severomoravském oblastním divadle v Šumperku, v letech 1961–1963 působil v Západočeském divadle Klatovy, 1963–1965 ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 1966 zakotvil na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry . Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace . V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře Play Macbeth roli Makbetha. Po návratu z Rakouska hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik . Landovský byl vynikající jako řecký proutník v kunderovské adaptaci Já, truchlivý bůh, nezapomenutelný je jako sládek v Havlově Audienci. Hrál v řadě legendárních československých filmů, v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či Adelheid. Populární byl také jeho major Terazky v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů. Landovský se zasloužil o zveřejnění textu Charty 77, protože její první opisy se podařilo Václavu Havlovi odeslat poštou poté, co Landovský ve svém autě ujel StB, která je pronásledovala. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska . Zde se stal hercem prestižního vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 hrál opět doma v České republice. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Pavel Landovský zemřel ...
Více od autora
Naděžda Lázničková
Absolventka Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.
Více od autora
Miloš Langmeier
prof. MUDr. Miloš Langmeier, DrSc. V současné době působí na fyziologickém ústavu a Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Více od autora
Mark Lawrence
Lawrence se narodil ve Spojených státech. Se svými rodiči se přistěhoval do Británie když byl ještě malý. Pracoval jako romanopisec a výzkumník v oblasti umělé inteligence. Trnový princ je jeho prvotinou. Je ženatý a má čtyři děti, z nichž jedno je mentálně postižené. Má dvě občanství - britské a americké - , což mu umožnila tajná dohoda, kterou kdysi uzavřel s vládami obou zemí.
Více od autora
Mark Lauren
Mark Lauren je certifikovaný vojenský specialista na fyzický trénink, letecký návodčí speciálních operací, triatlonista a šampion v thajském boxu. Úspěšně připravil téměř tisíc branců na extrémní požadavky nejelitnějších jednotek z komunity speciálních operací. Coby zkušený specialista při plánování a provádění misí zabavování letišť, záchranných misí, letecké podpory a průzkumných a pozorovacích misí trénoval jednotky schopné okamžitého nasazení v oblastech předsunutých vojenských operací pomocí výsadku, čtyřkolek, po zemi, ve vodě či obojživelně.
Více od autora
Mark Lane
Mark Lane je americký právník a publicista. Je znám především pro svou angažovanost při vyšetřování vraždy JFK a pro své protiválečné postoje. Je autorem nebo spoluautorem řady publikací, které se zabývaly mimo vraždy JFK také řadou jiných případů, které otřásly Amerikou. Často bývá kritizován pro nepřesnost uváděných důkazů a tendenci se přiklánět k různým konspirativním teoriím.
Více od autora
Mario Lanza
Mario Lanza byl americký tenorista, herec a hollywoodská filmová hvězda konce 40. a 50. let 20. století. Narodil se jako Alfredo Arnold Cocozza 31. ledna 1921 ve Filadelfii v Pensylvánii a proslul svým silným hlasem a charismatickým vystupováním na plátně i při živých vystoupeních. Lanza zahájil svou kariéru jako klasický tenorista, vyškolený některými z nejlepších učitelů té doby. V roce 1947 podepsal smlouvu s MGM a rychle se stal filmovým idolem, když debutoval ve filmu "That Midnight Kiss" , po němž následoval velmi úspěšný film "The Toast of New Orleans" .
Více od autora
Marie Lacigová
Narozena 7. 3. 1928 v Pardubicích, zemřela 2. 4. 2020 v Plzni. Malířka, ilustrátorka. Studovala na VŠUP v Praze a na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze . Od roku 1954 žila a pracovala v Plzni.
Více od autora
Kim Lawrence
Žije na farmě v zemědělském kraji Anglesey ve Walesu. Denně běhá přes tři kilometry a běh jí poskytuje ohromnou příležitost se uvolnit a získat inspiraci pro psaní. Rovněž jí pomáhá udržet krok s jejím manželem, dvěma neposednými syny a nejrůznějšími zbloudilými živočichy, které adoptovali.Vždycky byla fanatickou čtenářkou beletrie a nyní je podobně nadšenou spisovatelkou. Miluje šťastná rozuzlení!Kim Lawrenceová je jiskřivým talentem na poli harlequinských romancí. Ráda vytváří silné hrdiny s neodolatelným šarmem a jemné hrdinky plné chuti do života, které si muže svých snů dokážou zkrotit. České čtenářky ji poznaly v Romance, která vyšla v srpnu roku 2000 s názvem Dítě svatební noci. V Dopise českým čtenářkám, který je její součástí, Kim Lawrenceová napsala: Milé české čtenářky, když vidím, jak postavy mé knížky, které původně nebyly ničím víc než pouhými stíny v mé představivosti, nakonec na tištěných stránkách ožívají, cítím vždycky ohromné vzrušení! A obzvláště vzrušující je pro mě vědomí, že se o výsledky své práce mohu podělit i s Vámi, čtenářkami v České republice. Vytváření moderních romantických milostných příběhů, které dokážou pobavit ženy na celém světě, mě velmi baví a fascinuje. Líbí se mi, když můžu vzít kurážnou, silnou hrdinku - jako je Georgina v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI - představit ji přitažlivému hrdinovi se sexy úsměvem… a dívat se, jak jiskry létají! Nehledě na to, jak působivý je příběh, vždycky se snažím k slzám namíchat i trochu smíchu. Nakonec i život je přece takový, ne? Pokud se mi tyto prvky v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI povedlo namíchat správně, měla byste být po přečtení knížky do hlavního hrdiny Calluma zamilovaná…
Více od autora
Karel Lagus
Narozen 12.6.1903, zemřel 1979. JUDr., právník, publicista, práce o koncentračním táboře Terezín.
Více od autora
Joy Laurey
Vlastním jménem Imbrohoris, Jean - Pierre 1943 - 1993. Francouzský spisovatel a esejista.
Více od autora
Josef Lacina
Josef Lacina byl český středoškolský profesor, historik, spisovatel, ale i příležitostný básník a dramatik. V letech 1875–95 vyučoval na gymnáziu ve Slaném a z dějin tohoto města čerpal náměty pro řadu článků, studií a historických povídek. Vědecké práce podepisoval svým jménem, beletrii pod pseudonymem Kolda Malínský. Jeho dílo bylo ve své době populární a oceňované pro vlastenectví, vytříbený styl a hluboké znalosti autora. Na jeho památku je jedna z malínských ulic pojmenována Koldova. Narodil se 2. srpna 1850 v Malíně u Kutné Hory. V letech 1862–67 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté přešel na pražské akademické gymnázium. Roku 1871 byl přijat na filosofickou fakultu, kde vystudoval historii. V roce 1875 nastoupil jako suplující učitel na piaristickém gymnáziu ve Slaném. Od roku 1877 pracoval krátce v téže pozici na gymnáziu v Kutné Hoře, ale již následujícího léta se vrátil do Slaného, kde mezitím místní gymnázium převzalo do správy město a Lacina byl přijat jako řádný učitel. Pobyt zde jej velmi ovlivnil – z bohatých dějin Slaného čerpal zdroje pro množství odborných i uměleckých textů. Roku 1895 se stal profesorem na c. k. vyšší reálce v Praze a zároveň konzervátorem c. k. ústřední komise pro okresy Louny, Rakovník, Podbořany a Slaný. Většinu času věnoval vyučování, výzkumu a literární tvorbě; veřejného dění se neúčastnil. Zemřel 21. června 1908 v Rožďalovicích a byl pohřben na místním hřbitově. Josef Lacina byl autorem řady odborných článků, studií a historických povídek, ale příležitostně psal i humoresky, básně a divadelní hry. Jeho povídky byly ve své době oblíbené u čtenářů a oceňované pro vlasteneckou vroucnost a slohovou dokonalost, i když kritika nacházela i nedostatky . Projevují se v nich autorovy odborné znalosti a badatelská pečlivost. Inspirovala jej regionální historie Slaného, pod...
Více od autora
Joe R Lansdale
Držitel několika cen Brama Stokera. Koncem 80. let je obdržel mj. za naturalistickou povídku Noc, kdy nešli na horror, odehrávající se v době premiéry Romerova filmu Night of the Living Dead a za novelu S mrtvolákama v poušti kadilaků, která spadá do Lansdalem vytvořeného nového subžánru zombie western. Obě díla u nás vyšla ve sbírce Bizarníma rukama. Lansdale je také autorem scénáře k ceněné horrorové komedii Bubba Ho-Tep a tvůrcem předlohy k úvodnímu dílu úspěšné televizní série Masters of Horror. J. R. Lansdale je jedním z nejlepších horrorových spisovatelů posledních 25 let a může být považován za chybějící mezičlánek mezi Stephenem Kingem a Clivem Barkerem.
Více od autora
Jill Marie Landis
Americká autorka Jill Marie Landis se narodila v Clintonu ve státě Indiana a když ji bylo deset let, přestěhovala se s rodiči do Kalifornie. Po rodičích zdědila zálibu v historii a čtení, a tato skutečnost zformovala její váše%n pro psaní příběhů, které se odehrávají v minulých časech. Vystudovala historii na Long Beach State University a seset let pracovala jako učitelka v mateřské škole. Publikovat začala v roe 1988 a je autorkou šestnácti románů, které ser pravidelně umisťují na předních poszicích žebříčků nejčtenějších knih ve Spojených státech. V současné době žije Jill Marie se svým manželem Steem v Kalifornii a na Havaji. K jejím koničkům, kromě psaní, patčí jizda na kajaku, pěstovnán orchidejí, hra na ukulele, ruční práce a tanec hulahula.
Více od autora
Jaromír Lang
Jaromír Lang byl český a československý literární historik, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady za normalizace. Po srpnu 1968 představitel prosovětského kolaboračního křídla KSČ. Vystudoval gymnázium v Sušici a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Již od studií se angažoval v levicových a komunistických studentských skupinách. V roce 1938 vstoupil do KSČ. V letech 1939–1940 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, po návratu z tábora pracoval např. jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Hned po osvobození se stal vedoucím kulturního oddělení nově zřízeného ÚRO a stal se členem kulturně-propagační komise ÚV KSČ. Od roku 1946 také vyučoval na nově zřízené Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se literární vědou a dějinami literatury. Po roce 1948 patřil mezi představitele komunistické ostře prorežimní skupiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na jaře 1948 se stal diplomatem a od června téhož roku byl prvním komunistickým velvyslancem ve Švýcarsku. Už v polovině roku 1949 však byl odvolán a stal se delegátem u ředitelství UNESCO v Paříži. Roku 1951 musel z diplomacie odejít a vrátil se k akademické činnosti. V letech 1961-1963 byl děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého. K roku 1969 se uvádí jako vedoucí katedry Univerzity 17. listopadu v Praze. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil do ultralevicové kolaborační frakce KSČ okolo Josefa Jodase. 9. října 1968 se v rámci této skupiny účastnil jejího velkého mítinku v sále libeňské Čechie. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci 1969. Nominovala ho Česká národní rada, v níž zasedal od list...
Více od autora
Ivana Lacková
Více od autora
Ivan Langer
Ivan Langer je český politik, od roku 1991 člen ODS, v letech 1996–2010 poslanec Poslanecké sněmovny , český ministr informatiky a ministr vnitra. Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1989 byl členem univerzitního a celostátního stávkového výboru studentů. Byl místopředsedou Občanské demokratické strany , do které vstoupil v roce 1991. V letech 1996 až 2010 byl poslancem PSP ČR. V letech 1998–2006 byl místopředsedou PSP ČR a v letech 2006–2007 ministrem informatiky. V letech 2006–2009 byl ministrem vnitra. Podle žurnalisty Jiřího Leschtiny Langer vystoupal do nejvyššího vedení ODS v době, kdy předsedu Klause po skandálech s falešnými sponzory a stranickým černým kontem opouštěli Josef Zieleniec, Jan Ruml, Ivan Pilip, Milan Uhde a další. Stal se jedním z tvůrců předvolební kampaně „Doleva, nebo s Klausem“ před sněmovními volbami roku 1998, po nichž ODS uzavřela tzv. opoziční smlouvu s vítěznou ČSSD, jejímž signatářem byl rovněž Langer. V letech 2000–2006 pedagogicky působil na Právnické fakultě Univerzity Palackého. V roce 1999 se Ivan Langer podílel na založení liberálně-konzervativní akademie CEVRO. CEVRO bylo původně založeno jako think tank pro ODS v roce 1999 a podílelo se i na volebních kampaních ODS. Mezi další aktivity patří pořádání konferencí a seminářů, vydávání časopisu a publikací a zpracovávání odborných stanovisek. Je určeno zejména pro ty, kteří jsou činní ve veřejném životě nebo se do něj chystají vstoupit. V roce 2006 pak CEVRO s Ivanem Langerem jako předsedou správní rady založilo soukromou vysokou školu CEVRO Institut, nabízející bakalářské a navazující magisterské studijní obory Veřejná správa, Soukromé právo, Politologie a mezinárodní vztahy, Bezpečnostní studia a Hospodářská politika. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 kandidoval jako lídr olomoucké kandidátky ODS, byl...
Více od autora
František Landovský
Narozen 22.9.1900 v Mladějově u Sobotky, zemřel 28.5.1974 v Praze. Ing., dr.techn., docent, publikace z oboru zelinářství.
Více od autora
Elisabeth Lambert-Ortiz
Novinářka a publicistka, autorka knih o pokrmech a koření, narozena v Anglii, zemřela v USA.
Více od autora
Caroline Laidlaw
Autorka dětských knih a adaptací knih, určených pro výuku angličtiny.
Více od autora
Bohuslav Laštovička
Bohuslav Laštovička byl československý generál, politik Komunistické strany Československa a publicista. V letech 1964 až 1968 byl předsedou Národního shromáždění Československé socialistické republiky a za normalizace poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku, poté v letech 1922–24 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, kterou ukončil v hodnosti poručíka dělostřelectva. Následně sloužil v československé armádě, napřed u Dělostřeleckého pluku 110 v Nitře, po absolvování Aplikační školy dělostřelectva v Olomouci byl převelen do Prahy k Dělostřeleckému pluku 101 a pak k protiletadlovému Dělostřeleckému pluku 151. Dne 1. dubna 1929 byl jako „řadové služby nezpůsobilý“ z blíže neznámých důvodů přeložen do zálohy. Jako záložní důstojník byl k 1. lednu 1931 povýšen na nadporučíka. Po odchodu z armády absolvoval České vysoké učení technické. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa a v roce 1932 se stal vedoucím Komunistické studentské frakce a řídil studentský časopis. Během studií byl několikrát zadržen za rozšiřování komunistických letáků, za což byl nakonec i odsouzen a byla mu odebrána jeho vojenská hodnost. V letech 1934 až 1936 pracoval jako redaktor nejprve ostravského deníku, poté Rudého práva. V letech 1937 až 1938 bojoval v řadách interbrigád ve španělské občanské válce. Do země původně přicestoval jako válečný zpravodaj Rudého práva, jako bývalý dělostřelecký důstojník se ale stal velitelem protiletadlové Baterie Klement Gottwald. V březnu 1938 předal velitelskou funkci svému zástupci Ladislavu Holdošovi, před návratem domů ještě dva měsíce působil jako instruktor v protileteckém učilišti. Ve Španělsku získal hodnost kapitána. Po návratu do Československa zastával různé stranické funkce. V letech 1939 až 1945 byl v anglickém exilu a p...
Více od autora
Walter Laqueur
Walter Laqueur , byl americký historik, žurnalista a polititický komentátor. Zaměřoval se na evropské, ruské a německé dějiny, nacismus, sionismus, antisemitismus, holocaust, terorismus a další politické problémy moderní doby.
Více od autora
Soraya M. Lane
Více od autora
Paul Lafargue
Paul Lafargue byl francouzsko-kubánský novinář, literární kritik a politický aktivista marxistické orientace. Byl zetěm Karla Marxe, manželem jeho dcery Laury. Jeho nejznámější prací je kniha Právo na lenost z roku 1880, kde odmítl liberální, konzervativní, křesťanské, ale i převládající socialistické pojetí práce a zejména levicový koncept „práva na práci“, naopak za zdroj lidského pokroku označil lenost a z ní pramenící kreativitu. Práce v jeho představě člověka ničí. Toto pojetí nenašlo v socialistickém hnutí jeho doby příliš pochopení, avšak ovlivnilo některé politické směry druhé poloviny 20. století, zejména situacionismus a některé proudy anarchismu. Známé jsou jeho korespondenční disputace s Karlem Marxem, při nichž Marx použil známý bonmot, že „je jisté, že není marxistou“. Byl známým oponentem reformismu Jeana Jaurèse. Roku 1911 spáchal Lafargue sebevraždu spolu se svou manželkou Laurou.
Více od autora
Owen Laukkanen
Kanadský autor, kterému se splnil „americký sen“ – hned první kniha, kterou mu vydali, se stala bestsellerem… Kanadský nadšenec do literatury odjakživa chtěl být spisovatelem a po dvou marných letech na univerzitě nastoupil do kurzu tvůrčího psaní, kde konečně podchytil teorii. Praxi si vyzkoušel hned po kurzu, když začal pracovat jako zpravodaj z oblasti profesionálního pokeru. Po třech letech už měl ale kasin dost, a tak se chtěl pustit do knihy, kterou by konečně někdo vydal. Do šuplíku přitom psal už od svých osmnácti, ale nic, co by stálo za otištění. Během práce na románu z pokerového prostředí však viděl dokument o profesionálních únoscích v Latinské Americe – a nápad na novou knihu byl na světě. Co kdyby někdo zkusil vydělávat si na život tímhle způsobem i ve Spojených státech? Inspirován akčními filmy, svižným stylem Jamese Pattersona a biblí všech začínajících spisovatelů od Stephena Kinga: O psaní, napsal thriller, kterým se trefil do vkusu nejen literárním agentům. Prvotina Profesionálové z roku 2012 se stala literární senzací a byla zařazena mezi 100 nejlepších knih roku podle prestižního webu Kirkus Reviews. Adrenalinová smršť o čtveřici přátel, kteří jsou v jádru slušní lidé, jen si zrovna vydělávají unášením boháčů , už má i pokračování — ačkoli to autor neměl předem v úmyslu. Centrem série se stává dvojice policistů, kteří šli únoscům po krku — Kirk Stevens a zvláštní agentka FBI Carla Windermereová. V současné době autor žije ve Vancouveru, piluje poslední detaily na třetí knize a promýšlí zápletku ke čtvrtému pokračování. Mezi psaním si vydělává jako profesionální rybář.
Více od autora
Ol'ga Nikolajevna Larionova
Více od autora
Nigella Lawson
Nigella Lucy Lawson je známá britská novinářka, autorka řady kuchařek, moderátorka několika televizních pořadů o vaření. Její rodiče Nigel Lawson a Vanessa Lawson patří mezi známé osobnosti Velké Británie. Otec působil v politice a rodina její matky vlastnila potravinářskou společnost Lyons Coffee House. Proslavila se především svými televizními pořady, které z ní udělaly celosvětově známou a oblíbenou kuchařku a v současné době se vysílají v mnoha zemích světa. Mezi její nejznámější televizní kuchařské show patří Nigella Bites, Nigella Christmas Kitchen a Nigella’s kitchen. První kuchařku vydala v roce 1998 a do roku 2013 vydala už deset knih. Obdržela řadu ocenění, mezi něž patří například British Book Award nebo WH Smith Book Awards za lifestylovou knihu roku. Je vdova a má dvě děti. Nigella Lawson se narodila 6. ledna 1960 v Londýně. Její otec Nigel Lawson byl ministrem financí v době vlády Margaret Thatcherové, kdy vystupoval za konzervativní stranu. Působil také jako novinář. Její matka Vanessa Lawson, rozená Salmon, která zemřela na rakovinu v roce 1985 byla známou dědičkou řetězce restauraci a hotelů Lyons Coffee House. Nigella pochází ze čtyř dětí, měla jednoho bratra a dvě sestry. Jedna z jejích sester, Thomasina, zemřela v roce 1993 na rakovinu prsu. V dětství se Nigella potýkala s řadou problémů, což mnozí přičítají jejímu komplikovanému vztahu s matkou, o kterém se několikrát zmínila v rozhovorech pro britská média. Zároveň byla ale také značně introvertní. V době základní školní docházky vystřídala během devíti let devět různých škol. Podařilo se jí ale nakonec vystudovat univerzitu v Oxfordu, obor středověké a moderní jazyky. Po vysoké škole působila v řadě médií jako novinářka. Při práci žurnalistiky v The Sunday Times se sblížila se svým kolegou Johnem Diamondem a vzala si ho v roce 1992 v Benátkách. Mají spolu dvě děti – dceru Cosimu Thomasinu a syna Bruna Paula. Její manžel onemo...
Více od autora
Mihailo Lalić
Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.
Více od autora
Martti Larni
Martti Johannes Larni, vlastním jménem Martti Johannes Laine byl finský spisovatel a novinář. Publikoval také pod pseudonymy Dan Aster a Aslak Nuorti. Nejvíce proslul v Sovětském svazu svým satirickým románem Neljäs nikama eli veijari vastoin tahtoaan , v němž kritizoval americký způsob života. Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Narodil se jako čtvrté z devíti dětí Johana Viktora Laina a Matildy Puntilaové. V mládí psal básně, které byly vydány v roce 1926 v časopise Juttutupa. Na přelomu 40. a 50. let pracoval v USA, kde načerpal inspiraci pro svůj Čtvrtý obratel. Tento román vyšel v Sovětském svazu v roce 1959 bez jeho svolení.
Více od autora
Marta Labecka
Více od autora
Marie de La Fayett
Více od autora
Luce Andrée Lagarde
Více od autora
Leslie L Lawrence
Narodil sa 15. júna 1939 v maďarskom mestečku Szilvásszentmárton, - maďarský spisovateľ, orientalista a prekladateľ, známy svojou sériou orientálnych kriminálnych príbehov s mytologickou tematikou, publikovaných pod pseudonymom Leslie L. Lawrence. Skutočné meno: Lörincz, László L.
Více od autora
Ladislav Langpaul
Narozen 14.6.1916 ve Světlé n. Sázavou, zemřel 3.6.1978 v Praze. Novinář, vzpomínky na J. Zrzavého.
Více od autora
Kerstin Landwehr
Německá autorka knih pro mládež s tematikou pokusů z oblasti přírodních věd.
Více od autora
Kathryn Lamb
Anglická spisovatelka a ilustrátorka arabského úůvodu, knihy pro mládež.
Více od autora
Karel Lankaš
Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.
Více od autora
Jozef Lánik
Alfréd Wetzler byl slovenský spisovatel, antifašista a vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kterému se podařilo utéct. Narodil se roku 1918 v Trnavě v dělnické rodině. V letech 1936–1940 pracoval jako dělník v Trnavě, V roce 1941 byl za provádění sabotáží v cihelně zatčen a 4 měsíce vězněn v Bratislavě. V letech 1942–1944 byl vězněm koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Do Auschwitz byl přivezen z pracovního tábora v Seredi 13. dubna 1942. Byl zaregistrován pod číslem 29 162, a další den přemístěn do Birkenau. V prvních dnech svého pobytu byl zaměstnán jako nosič mrtvol. Později pracoval na různých pozicích, mj. jako písař bloku č. 7 v táboře B Ib nebo v márnici. Při práci v komandu vykonávajícím zemní práce se seznámil s polským vězněm Pawlem Gulbou , který mu později několikrát pomohl. Od léta 1943 pracoval jako písař v baráku č. 9 v táboře B IId. Z tábora se mu podařilo 7. dubna 1944 společně s Rudolfem Vrbou utéct. V dubnu 1944 informovali o hrůzách Osvětimi židovské představitele v Žilině a sepsali 32 stran výpovědi, která se stala známá jako Vrbova a Wetzlerova zpráva. V letech 1945–1950 pracoval jako redaktor, v letech 1950–1955 jako dělník v Bratislavě, v letech 1955–1970 pracoval v obchodní sféře. Od roku 1970 byl v invalidním důchodě a žil v Bratislavě, kde 8. února 1988 zemřel. 1. ledna 2007 mu prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič udělil státní vyznamenání Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy in memoriam. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfréd Wetzler na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Josef Jaroslav Langer
Josef Jaroslav Langer byl český obrozenecký básník, novinář a národopisný sběratel píšící již v lehce romantickém slohu. Narodil se v Lázních Bohdaneč jako syn movitého rolníka a městského důchodního. Roku 1826 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, kde byli jeho profesory buditelé Josef Chmela a Václav Kliment Klicpera. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale studium ukončil v roce 1828 a začal se aktivně podílet v pražském kulturně-společenském dění. Po příkladu Františka Ladislava Čelakovského a Václava Hanky se zabýval studiem slovanského jazyka a literatury, zejména pak polské a ruské literatury. Své básnické pokusy vydával v časopisech Květy a Musejním časopise. V roce 1830 mu vyšla první kniha Selanky a mezi lety 1830-1831 pak působil v redakci časopisu Čechoslav, v němž uveřejnil mimo jiné i svou politicko-satirickou báseň České lesy s odkazem na polské povstání, čímž na sebe upoutal pozornost úřadů, což vedlo k jeho vyhoštění mimo Prahu v roce 1830, kdy se Langer musel vrátit do Bohdanče. Tam u něj propukla duševní choroba a tvůrčí krize, až na výjimky už nenapsal žádné dílo. V Bohdanči zemřel ve věku 39 let. Byl několikrát nešťastně zamilován, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do Chotěboře jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích: Její předčasnou smrt Langer velmi těžce nesl. To spolu s odtržením od centra dění v Praze způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání. Je Langrovou zásluhou, že jeho mladší druh Josef Kajetán Tyl na základě Langrova vyprávění odešel kvůli profesoru Klicperovi studovat na gymnázium do Hradce Králové. Langrova raná tvorba ještě ...
Více od autora
Jochen von Lang
Jochen von Lang, narozený v roce 1925, veterán novinář a historik, byl redaktorem časopisu Stern news.
Více od autora
Jiří Lapáček
Narozen 20. 2. 1960 v Pacově . PhDr., archivář, historik. Práce z oboru komeniologie, dějiny školství a kultury.
Více od autora