Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 1607 záznamů
František Lazecký
František Lazecký byl český spisovatel a básník katolické orientace. Narodil se v rodině slezského rolníka, od roku 1921 studoval na hospodářské škole v Opavě, kde mezi jeho učiteli byl i regionální spisovatel Vojtěch Martínek. Po maturitě 1925 studoval na Vysoké škole zemědělského inženýrství a roku 1930 získal titul inženýra. Souběžně studoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1929 složil státní knihovnickou zkoušku na Státní knihovnické škole v Praze a od roku 1930 byl knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1946–1952 a 1956–1959 byl jejím ředitelem a v letech 1959–1962 externě přednášel knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Přispíval do několika katolických literárních časopisů Roku 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze psaní a literatuře, zejména pro děti. Byl členem Umělecké besedy v Praze a Moravského kola spisovatelů. Do literatury vstoupil lyrikou, která až barokně emfaticky představovala spor duše s tělem . Koncem 30. let zjednodušil formu veršů, až k písňovému rytmu, a také témata: začal psát především o domově. Překládal například písně L. v. Beethovena, F. Schuberta nebo M. P. Musorgského, podílel se na překladu Starého zákona a katolického breviáře. Po roce 1945 se začal zabývat tvorbou pro děti, přičemž čerpal z folklorní tradice rodného Slezska . Básně ze 70. let jsou považovány za vrchol jeho tvorby . Psal i eseje, v předválečných letech hlavně s historickou tematikou.
Více od autora
Åsa Larsson
Åsa Larssonová, plným jménem Åsa Elena Larsson, je švédská autorka kriminálních románů. Narodila se v Uppsale, vyrůstala avšak ve městě Kiruna na severu Švédska. Pracovala jako daňová poradkyně, tuto profesi má i hlavní hrdinka jejích knih Rebecka Martinssonová. V češtině vydává její knihy nakladatelství Host. Její první román Sluneční bouře obdržel roku 2003 ocenění "Nejlepší švédská krimi prvotina" a druhý román Prolitá krev dostal roku 2004 cenu za "Nejlepší švédský kriminální román". V roce 2012 obdržela "Svenska Bibelsällskapets Bibelpris". PAX - série 10 knih
Více od autora
Arnette Lamb
Arnette Lamb byla americká autorka romantických historických novel o Skotsku a jejích lordech. Napsala jich celkem 13. Její styl byl výjimečný a její knihy byly bestselery USA Today, Publishers Weekly a The New York Times. Byla držitelkou řady ocenění, např. Nejlepší nový historický autor časopisu Romantic Times. Zemřela předčasně ve věku 51 let, kdy podlehla rakovině.
Více od autora
Věra Laudová
Narozena 26. 6. 1925. PhDr., historička umění, autorka publikací z oboru výtvarné kultury a dějiny umění, též spoluautorka průvodce po Vídni .
Více od autora
Pierre La Mure
Francouzský spisovatel se proslavil především biografickými romány, především známý je pak kniha z roku 1950 Moulin Rouge o životě francouzského malíře Henri de Toulouse-Lautreca. Dále se ve svých knihách věnoval například skladatelům Mendelssohnovi či Debussymu.
Více od autora
Pavel Landovský
Pavel Landovský , přezdívaný Lanďák, byl český herec a dramatik, disident, signatář Charty 77. Do svých filmů ho obsazovali režiséři jako Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Pavel Juráček, Miloš Forman či Jan Svěrák. Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. V roce 1960 začal hrát v Severomoravském oblastním divadle v Šumperku, v letech 1961–1963 působil v Západočeském divadle Klatovy, 1963–1965 ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 1966 zakotvil na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry . Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace . V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře Play Macbeth roli Makbetha. Po návratu z Rakouska hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik . Landovský byl vynikající jako řecký proutník v kunderovské adaptaci Já, truchlivý bůh, nezapomenutelný je jako sládek v Havlově Audienci. Hrál v řadě legendárních československých filmů, v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či Adelheid. Populární byl také jeho major Terazky v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů. Landovský se zasloužil o zveřejnění textu Charty 77, protože její první opisy se podařilo Václavu Havlovi odeslat poštou poté, co Landovský ve svém autě ujel StB, která je pronásledovala. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska . Zde se stal hercem prestižního vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 hrál opět doma v České republice. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Pavel Landovský zemřel ...
Více od autora
Jiří Langer
Jiří Mordechaj Ze'ev Langer byl židovský básník, publicista a překladatel narozený v Praze. Pocházel z obchodnické rodiny, byl mladším bratrem spisovatele a dramatika Františka Langera. Jiří Langer vyrůstal v prostředí zaměřeném na finanční přežití, domácnost byla zásluhou starších bratrů Františka a Josefa sice prodchnuta uměleckou, nikoli však láskyplně náboženskou atmosférou. Bratr František Langer v předmluvě sugestivně popisuje proces zvlažňování přístupu k víře u českých židů, kterak ještě jejich děd žijící na vesnici neholil se břitvou, ráno si vázal obřadní řemínky, hebrejským modlitbám rozuměl, na bohoslužby se scházel se židy z celého okolí a babička vařila přísnou košer stravu a zachovávala všecky rituální zvyklosti. Pak se jejich potomci začali stěhovat do měst a nové okolí, jiný způsob života, denní životní shon a vůbec jen světské starosti a myšlenky, které na ně doléhaly, náboženskému cítění nepřidaly nic a leckterému staré zvyklosti činily obtížnými. Františkův a Jiřího otec již modlitbám nerozuměl, modlitební řemínky postupně používal stále řidčeji, košer strava se udržela dlouho hlavně díky katolické hospodyni a v obchodě bylo otevřeno i v sobotu. Jiří se nejdříve počal zajímat o mystiku skrze básníka Otokara Březinu a spolu se svým přítelem Alfredem Fuchsem, který překládal do němčiny mj. právě Březinu, blíže studovat židovskou mystiku. A pak se Jiří zcela ponořil do náboženství, naučil se hebrejsky a sedával nad hebrejskými folianty, zejména talmudu, dodržoval mnohé tradiční příkazy a zvyklosti, dle bratra Františka až do všelijakých formalit a detailů, snad už archaických a jen symbolického významu. Léto 1913 se stalo v dalším jeho vývoji klíčové, když s nejnutnějším prádlem, několika knihami a s modlitebními řemínky a odjel do východní Haliče, města Belzu (dnes...
Více od autora
Francis Lai
Francis Lai byl proslulý francouzský hudební skladatel, který se zasloužil o vznik mnoha nezapomenutelných filmů 20. století. Lai se narodil 26. dubna 1932 v Nice a svou kariéru zahájil jako akordeonista, než se začal věnovat filmové hudbě. Průlomem v jeho kariéře byla hudba k filmu Clauda Lelouche "Un Homme Et Une Femme" , v němž zazněla ikonická titulní skladba, která se stala celosvětově uznávaným hudebním dílem. Úspěch soundtracku mu vynesl značné uznání a připravil půdu pro dlouhou a plodnou spolupráci s Lelouchem.
Více od autora
Bohuslav Lázňovský
Narozen 29.7.1882 v Rychnově n. Kněžnou, zemřel 11.3.1944 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, vlastivědné a přírodovědné práce.
Více od autora
Asa Larssonová,
Více od autora
Zdeněk Lahoda
Narozen 5. 11. 1920 v Ústí nad Labem, zemřel 17. 12. 1987 v Praze. Autor detektivních románů, překladatel z němčiny a angličtiny.
Více od autora
Pavel Landa
Narozen 1936 v Praze. Saxofonista, archivář, novinář, redaktor a editor, autor encyklopedií a knih pro děti.
Více od autora
Milan Lajdar
Mgr. Milan Lajdar se narodil 30.10. 1950 v Náchodě, vystudoval pedagogickou fakultu v Hradci Králové a postgraduálně katedru dokumentární tvorby FAMU v Praze. Pracuje jako novinář, kameraman a režisér, rovněž se zabývá multimediálními projekty. Pravidelně publikuje v novinách a časopisech, i autor knih pro děti a humorných povídek.
Více od autora
Hana Lasicová
Hana Lasicová sa narodila 28. 2. 1981 v Bratislave. Vyštudovala ekonómiu na Ekonomickej univerzite vo Viedni a komparatívnu literatúru na Sorbonne v Paríži. V Paríži žila tri roky, po ukončení štúdií tam pracovala v oblasti personalistiky. Je dcérou Milana Lasicu a Magdy Vašáryovej.
Více od autora
Bohumil Landisch
Narozen 29.7.1928 v praze. Fotograf, fotografie krajinářské a reklamní fotografie, fotografické publikace o Praze.
Více od autora
Wally Lamb
Známý americký spisovatel, autor několika románů. Byl ředitelem Writing Center v Norwich , v současnosti učí tvůrčí psaní na University of Connecticut. Žije v Mansfieldu se svou ženou a třemi syny.
Více od autora
Sarah Lark
Německá spisovatelka Christiane Ghol je známá především pod svými pseudonymy Ricarda Jordan nebo Sarah Lark. V současnosti se živí již pouze psaním a žije ve Španělsku, kde se stará o sedm koní, jednoho mezka, několik psů a kočku. Narodila se v Bochumi, kde také vyrůstala a později se její rodina přestěhovala do Detmoldu. Na univerzitě pak vystudovala historii a literární vědu. Během svého postgraduálního studia se věnovala především studiu středověké dvorské kultury a německým hrdinským eposům. Je autorkou jak knih pro dospělé, tak i pro děti. Christiane Gohlová napsala řadu úspěšných knih o koních, v nichž se věnuje zejména mladým jezdcům a jezdkyním.
Více od autora
Nitya Lacroix
Více od autora
Milena Lamarová
Dr., historička umění, popularizační práce z oboru bytové kultury též autorka Sci-fi, narozena 4.11. 1930, zemřela 30.1. 2006.
Více od autora
Mark Lawrence
Lawrence se narodil ve Spojených státech. Se svými rodiči se přistěhoval do Británie když byl ještě malý. Pracoval jako romanopisec a výzkumník v oblasti umělé inteligence. Trnový princ je jeho prvotinou. Je ženatý a má čtyři děti, z nichž jedno je mentálně postižené. Má dvě občanství - britské a americké - , což mu umožnila tajná dohoda, kterou kdysi uzavřel s vládami obou zemí.
Více od autora
Lev Davidovič Landau
Lev Davidovič Landau byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky. Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování matice hustoty – metodě kvantové mechaniky, kvantově mechanické teorie diamagnetismu, teorie supratekutosti, teorie fázových přechodů druhého druhu, Ginzburgovy-Landauovy teorie supravodivosti, vysvětlení Landauova tlumení ve fyzice plazmatu, Landauova pólu v kvantové elektrodynamice, a dvousložkové teorie neutrin. V roce 1962 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za svou práci v oboru supratekutosti. Narodil se roku 1908 v Baku v židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru fyziologie. Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Po maturitě na židovském gymnáziu studoval jeden rok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na Univerzitě v Baku dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce 1924 přešel na fyzikální oddělení Leningradské univerzity, kterou absolvoval v roce 1927. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl A. F. Ioffe. V letech 1926–1927 publikoval své první práce z teoretické fyziky. Od roku 1929 strávil půldruhého roku v zahraničí, v Dánsku, Anglii a Švýcarsku, kde pracoval s předními teoretickými fyziky, především s Nielsem Bohrem, kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. Po konfliktu s Ioffem opustil Leningradský institut a od roku 1932 působil Landau v Charkově, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu. Pracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v Sovětském svazu. Zde také začal spolu s Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky . Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik Laszlo Tisza a československý fyzik Georg Pl...
Více od autora
Josef Laichter
Narozen 9.1.1864 v Dobrušce, zemřel 23.5.1949 v Praze. Romanopisec, literární kritik, autor memoárů.
Více od autora
Jean Laffitte
Mons. Jean Laffitte, Comm. l'Emm. je francouzský římskokatolický kněz, biskup a sekretář Papežské rady pro rodinu. Po střední škole, studoval Univerzitu v Toulouse, kde roku 1973 získal titul z politologie. Navštěvoval také kurzy Univerzity v Cambridgi a Univerzity v Salamance. Roku 1984 vstoupil do Francouzského papežského semináře v Římě. Svá filosofická a teologická studia získal na Papežské Gregoriánské univerzitě, kde roku 1988 dostal titul bakaláře teologie a filosofie. Na kněze byl vysvěcen 2. července 1989 a byl inkardinován do diecéze Autun. Je členem Komunity Emmanuel. Poté pokračoval ve svých studiích na Papežském institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, kde získal doktorát z morální teologie. Od roku 1994 vyučuje na institutu jako profesor manželské etiky a na Lateránské univerzitě jako profesor antropologie a spirituality. Roku 2003 se stal konzultorem Kongregace pro nauku víry. Dne 28. ledna 2005 se stal podsekretářem Papežské rady pro rodinu. V letech 2006 až 2009 byl vice-předsedou Papežské akademie pro život. Tuto funkci vykonával do 22. října 2009 kdy jej papež Benedikt XVI. jmenoval sekretářem Papežské rady pro rodinu a titulárním biskupem z Entrevaux. Biskupské svěcení přijal 12. prosince 2009 z rukou kardinála Tarcisia Bertoneho a spolusvětiteli byli kardinál Renato Raffaele Martino a arcibiskup Giuseppe Molinari. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Laffitte na anglické Wikipedii.
Více od autora
James Last
James Last , narozený jako Hans Last 17. dubna 1929 v Brémách v Německu, byl uznávaný skladatel a vedoucí big bandu, známý svými aranžemi pro easy listening a pop music. Během své kariéry, která trvala několik desetiletí, vydal celou řadu alb a proslavil se svým " James Last Orchestra". Jeho styl se vyznačoval vlastní formulí "veselé hudby", díky níž se stal oblíbeným mezi posluchači vyhledávajícími optimistické a přístupné melodie.
Více od autora
Gabriel Laub
Gabriel Laub byl česko-polský esejista a aforista židovského původu. Narodil se v Polsku, vyrůstal v Krakově. Po německé invazi do Polska odešel s rodiči, kvůli židovskému původu, do SSSR. Od roku 1948 byl občanem Československa, kde vystudoval žurnalistiku a pracoval jako redaktor. Po okupaci Československa v srpnu 1968 emigroval do Německa.
Více od autora
David Lambert
David Lambert je americký herec. Známý je díky roli Jasona Landerse v Disney XD seriálu Aaron Stone. Během let 2013 až 2018 hrál hlavní roli Brandona Fostera v seriálu stanice Freeform The Fosters. David Lambert se narodil v Baton Rouge v Louisianě. Jeho matka je portoričanka. Byl vzděláván doma. Žil v Anglii, Texasu, Tchaj-wanu a Georgii. Umí hrát na piáno, trumpetu a učí se na elektrickou kytaru. V divadlech se objevuje už spoustu let. Začal ve 3 letech, když získal roli ve hře Čaroděj ze země Oz. Dále se objevil jako pan Tumnus ve filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, pan Mayor v muzikálu Seussical nebo jako Phao v Knize džunglí. V roce 2006 se objevil v seriálech House of Payne a Agentura Jasno. Davida objevil agent Joy Pervis na otevřeném castingu v Atlantě. Při něm Lambert nejdříve předvedl pár monologů, a pak byl požádán, aby udělal něco jiného a první, co ho napadlo, bylo recitovat slib věrnosti a vyšlo to. Byl zrovna v Georgii, když dostal telefonát, aby se sbalil a odjel do Kanady na natáčení Aarona Stona. V seriálu si zahrál postavu Jasona Landerse, bratra Charlieho Landersona aka Aarona Stoneho. V roce 2010 získal roli ve filmu vlastní produkce Disney Channel Bratr Rádce. 29. ledna 2010 měl premiéru film A Smile As Big As The Moon, ve kterém David také hrál. Během let 2013 až 2018 patřil k obsazení seriálu stanice Freeform The Fosters, kde hrál šestnáctiletého Brandona Fosterse, biologického syna Steff Foster. Získal hlavní roli ve filmu The Lifeguard, který byl poprvé představen 30. července 2013 na filmovém festivalu Sundance. Ve filmu mimo jiné hrála Kristen Bell. V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Lambert na anglické Wikipedii.
Více od autora
Werner Lansburgh
Werner Lansburgh bol nemecký spisovateľ a publicista. Pretože bol židovského pôvodu, musel v r. 1933 opustiť Nemecko a utiecť do exilu. Vtedy začala jeho odysea krajinami Európy, pracoval v Španielsku, Švédsku, promoval vo Švajčiarskom Basele, kde študoval právo. Po 40 ročnom exile sa mu v 1977 podaril spisovateľský debut anglicko-nemeckou učebnicou učebnicou a milostným románom "Dear Doosie, ktorá sa rýchlo stala bestselerom. V nasledujúcich rokkoch vydal ďalšie knihy. Do svojej smrti žil striedavo v Upsalle a Hamburgu.
Více od autora
Václav Láska
Narozen 4. 8. 1974 v Rakovníku. Advokát, senátor, bývalý policejní vyšetřovatel. Předseda správní rady Transparency International. Autor románů a knihy o hospodářské kriminalitě.
Více od autora
Šebastián Labo
Š. Labo se narodil v roce 1931 ve Valašské Bělé. Maturoval v roce 1951. Roku 1956 absolvoval studium archívnictví, dějin, marxismu-leninismu a latiny na Filozofické fakultě v Bratislavě. Do exilu odešel v roce 1963, v Římě studoval filozofii a teologii. V Římě byl 1.března 1969 vysvěcen na kněze. Hned po vysvěcení odešel do novinciátu Společnosti Ježíšovi. Od roku 1971 pracoval pro společnost "Pro fratribus", vydávající informační brožury a tiskoviny. Od roku 1979 je odpovědným redaktorem pro německou verzi tohoto periodika, které pravidelně informuje o situacích Církví v zemích, kde je církev pronásledovaná. Napsal knihu - Zabijem Pastiera .
Více od autora
Pär Lagerkvist
Pär Fabian Lagerkvist byl švédský básník, dramatik, romanopisec a autor povídek a esejí, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1951. Pär Fabian Lagerkvist se narodil roku 1891 ve Växjö v jižním Švédsku v provincii Småland v rodině přednosty železniční stanice a dětství prožil v silně religiózním prostředí. Po maturitě roku 1910 strávil rok studiem historie na univerzitě v Uppsale. V roce 1913 odjel do Paříže, kde ho zaujaly moderní expresionistické proudy, zejména v malířství. Věnoval se novinářství a brzy se stal vyznavačem darwinistického pojetí světa a radikálních politických názorů blízkých socialismu , i když v jeho tvorbě zároveň natrvalo zakotvily i otázky metafyzické povahy. Jeho radikalismus se týkal i estetické oblasti a ve své programové studii Slovesné a výtvarné umění z roku 1913 se přihlásil k evropskému modernismu. Jako lyrik se Lagerkvist poprvé prosadil roku 1916 sbírkou Úzkost, v níž se však pod vlivem světového válečného konfliktu a osobní krize objevuje téma bolesti, strachu, beznaděje a rezignace. V podobném, krajně pesimistickém duchu jsou napsány i jeho první sbírky povídek a expresionistická, absurditu lidského života manifestující dramata. Tato témata jsou typická i pro jeho další prozaickou tvorbu ve dvacátých letech 20. století, zatímco v jeho básnických sbírkách z té doby se již projevuje obnovená víra v člověka a svět. V souvislosti s politickými událostmi v Německu v 30. letech a rostoucím nebezpečím fašismu zaujal Lagerkvist aktivní postoj bojujícího humanisty, odpůrce totalitních režimů a obhájce demokratických principů západního světa. Tehdy vznikla jeho velká a varovná díla o moci zla Kat a Trpaslík a řada dramat zaměřených na základní problémy lidské existence v podmínkách neustálého ohrožení . V padesátých a šedesátých letech se pak Lagerkvist vrátil opět k próze a v řadě stylisticky ...
Více od autora
Mark Lane
Mark Lane je americký právník a publicista. Je znám především pro svou angažovanost při vyšetřování vraždy JFK a pro své protiválečné postoje. Je autorem nebo spoluautorem řady publikací, které se zabývaly mimo vraždy JFK také řadou jiných případů, které otřásly Amerikou. Často bývá kritizován pro nepřesnost uváděných důkazů a tendenci se přiklánět k různým konspirativním teoriím.
Více od autora
Marie Lamballe
Anne Jacobs je německá spisovatelka, která vstoupila do povědomí především čtenářkám ženských románů. Její série Panský dům se těší velké oblibě. Narodila se a vyrostla v Dolním Sasku. Nejprve studovala hudbu a jazyky a složila státní zkoušku jako učitelka střední školy. Pracovala v knihkupectví, vdala se a porodila 2 děti. V určitém věku se ale projevily otcovské geny . Anne tehdy začala s pokusy o vlastní psanou tvorbu. Nejprve se pokoušela básně, později o povídky, až sklouzla k románům. Než vydala první knihu, ušla trnitý kus cesty. I když to bylo chvílemi náročné, nevzdala to a šla za svým snem. Dosud publikovala přibližně dvacet románů. Práce ji velmi baví, dopřává jí svobodu, ale zároveň vyžaduje velkou disciplínu. Psaní se věnuje denně šest až osm hodin, a to i o víkendech a svátcích. Po dokončení románu si dovolí týden nebo dva přestat a pak se teprve vrhne na další knihu. Rodinná historie Melzerů, kteří se objevují v sérii Panský dům, je jedním z jejích nejoblíbenějších projektů. Námět získala od svého dědečka, který kdysi vlastnil továrnu. Sice neprodukovala žádné textilie, nýbrž části k cívkám. Zařízení nefungovalo dlouho a muselo být prodáno. Annin otec jí o něm často vyprávěl.
Více od autora
Marie Lacrosse
Pseudonym německé autorky, pod kterým píše historické romány. Při literární tvorbě užívá také další pseudonym Mara Blum a skutečné jméno Marita Spang. Pracuje jako psycholožka.
Více od autora
Marek Lašťovka
Narozen 24. 8. 1968 v Praze. Mgr., archivář, zabývá se moderními dějinami Prahy.
Více od autora
Marcela Laiferová
Slovenská speváčka Marcela Laiferová sa narodila 14.7.1945 v Petroviciach pri Žiline. Pozornosť médií a verejnosti, vzbudila skladbou Lampy už dávno zhasli, naspievanú v duete s Janou Belákovou. Popri spevu sa intenzívne venovala štúdiu medicíny .
Více od autora
Lubor Lacina
Lubor Lacina byl brněnský architekt, bratr sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně. Se svojí sestrou spolupracoval na mnohých realizacích, které vyšly z veřejných soutěží. Té postavil i vlastní ateliér umístěný u rodinného domu v Lerchově ulici v Brně. Mezi jeho realizace v Brně patří rekonstrukce interiéru kina Scala na Moravském náměstí či náhrobky František Václav Süssera, Josefa Adolfa Šálka, Vítězslava Veselého a Milana Zezuly. Spolu s Janem Lichtágem vytvořil pomník Rudolfa Dostála Černopolní ulici. Se svou sestrou pak například spolupracoval na pamětní desce Oldřicha Mikuláška či Marie Steyskalové a Elišky Machové.
Více od autora
Juliet Landon
Juliet Landonová se hluboce zajímá o umění a historii, tedy obory, které i sama vyučovala. Spolu s bohatou představivostí jí tyto zájmy pomáhají vytvářet ty nejlepší historické příběhy, jaké napsala. Zvláštní zájem v nich věnuje středověku a životu tehdejších žen v mužské společnosti. Mládí prožila v Severním Yorkshiru a nyní bydlí ve vesničce v Hampshiru v blízkosti svých dětí. Své první knihy publikovala pod vlastním jménem Jan Messent.
Více od autora
Jules Laforgue
Jules Laforgue byl francouzský spisovatel, známý především pro své básnické dílo navazující na hnutí prokletých básníků. Narodil se v rodině francouzských přistěhovalců v Uruguayi, kde jeho otec pracoval jako učitel a bankovní úředník. Pocházel z jedenácti dětí. Od šesti let žil ve Francii – zprvu v otcově rodném Tarbes a pak v Paříži, kde studoval na Lycée Condorcet. U bakalářských zkoušek z filosofie pro svoji plachou povahu třikrát propadl. V devatenácti letech publikoval první báseň. Přispíval do časopisů La Vie moderne a Le Décadent, navštěvoval literární společnost Les Hydropathes. K okruhu Laforguových přátel patřili Paul Bourget, Gustave Kahn, Charles Cros, Théodore de Wyzewa a Eugène Ysaÿe. Mezi jeho učiteli byli Théophile Delcassé a Hippolyte Taine, jeho pohled na svět vycházel z metafyziky a pesimismu Arthura Schopenhauera a Eduarda von Hartmanna. Byl představitelem symbolismu a literárního impresionismu, výrazným rysem jeho textů je melancholie. Laforguovým vrcholným dílem je Napodobení naší Paní Luny, vydal také sbírku ironicky laděných historických próz Legendární morality a divadelní hru Čtverák Pierot. Jeho tvorbu ovlivnil Walt Whitman, jehož dílo překládal do francouzštiny. Patřil k průkopníkům volného verše ve francouzské poezii. V letech 1881 až 1886 žil v Berlíně, kde ho císařovna Augusta Sasko-Výmarská zaměstnala jako osobního předčítače francouzských knih. V roce 1886 se oženil s anglickou učitelkou Leah Lee . Zemřel ve věku 27 let na tuberkulózu. Za svůj literární vzor ho označovali Thomas Stearns Eliot a Ezra Pound. V češtině vyšly výbory z jeho díla Zázrak růží , Sólo Luny a Kosmické klauniády . Je jednou z osobností, které Auguste Renoir namaloval na svém obraze Snídaně veslařů. V Tarbes se nachází jeho pomník, který vytvořil v roce 1938 Firmin Michelet....
Více od autora
Jiří Langer
Narozen 19. 3. 1894 v Praze, zemřel 12. 3. 1943 v Tel Avivu . Prozaik, autor souboru legendárních vyprávěnek o chasidském světě, hebrejsky psané poezie a studií o židovství, publicista a překladatel z hebrejštiny.
Více od autora
Jaroslav Láník
Jaroslav Láník , historik. V letech 1981 až 1995 pracoval v Ústavu československých a světových dějin a v Historickém ústavu AV ČR. Zabýval se hospodářskými dějinami 19. a 20. století. Od roku 1995 pracuje ve Vojenském historickém ústavu Praha, v letech 1998-2002 byl šéfredaktorem časopisu Historie a vojenství. Nyní se zabývá vývojem československé armády po roce 1945, zejména zbrojením a jeho ekonomickými důsledky. Druhým okruhem jeho zájmů jsou dějiny podnikání v Praze.
Více od autora
Choderlos de Laclos
Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...
Více od autora
Bohdan Lacina
Bohdan Lacina byl český malíř, grafik, ilustrátor, a profesor dějin umění a výtvarné výchovy. Bohdan Lacina se narodil ve vesnici Německé u Jimramova, která se dnes jmenuje Sněžné, ještě před první světovou válkou 15. února 1912. Svou cestu za uměním zahájil na přímluvy svého staršího bratra na novoměstské reálce, odkud přešel na brněnskou techniku a pak na učitelský směr pražské Vysoké školy architektury. Jeho pedagogy na tehdy prestižní výtvarné škole byli mimo jiné krajan Oldřich Blažíček a Cyril Bouda. Do umění vstoupil jako člen Levé fronty a vyrovnával se s vlivy svých vzorů jako Josefa Šímy, Salvátora Dalího a dalších surrealistů. Zásadní význam pro jeho rozvoj a další tvorbu mělo i seznámení se s Karlem Teigem a styk s uměleckou avantgardou. Ve 30. letech patřil do surrealistické Skupiny Ra. Poprvé vystavoval v D 37 a hned po skončení války v roce 1945 se zúčastnil v Praze výstavy Československá avantgarda. Prezentoval se i v zahraničí jako účastník expedice Art tchécoslovaque 1938-1946 v Paříži a v Bruselu. V roce 1941 se Lacina seznámil s Františkem Halasem a s Oldřichem Menhartem, typografem nazývaným „kníže české knižní kultury“, což odráží jeho trvalý vztah ke knižní grafice. Celkem ilustroval více než 60 knižních titulů. Od roku 1946 až do 1958 působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém a na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně. V roce 1959 se stal vedoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UJEP. V roce 1962 přešel na Filozofickou fakultu univerzity v Brně, kde byl v roce 1967 jmenován profesorem. Předtím učil v Jevíčku a v Boskovicích. Jako vysokoškolský pedagog se razantně stavěl proti požadavkům normalizátorů a zastával se studentů.
Více od autora
André Laurie
André Laurie , byl francouzský spisovatel poměrně úspěšných dobrodružných románů. Nedokončil studia medicíny a stal se novinářem, nejprve spolupracovníkem časopisu Le Figaro a později redaktorem pokrokového časopisu Marseillaise. Kromě uměleckých zájmů měl také politické ambice. Byl aktivním účastníkem Pařížské komuny, ve které dokonce zastával funkci předsedy komise pro zahraniční věci, za což byl roku 1872 odsouzen k deportaci na galeje na Nové Kaledonii. Roku 1874 se mu ale podařilo uprchnout. Přes Austrálii a Ameriku se dostal do Evropy a žil po dlouhá léta v Anglii, kde přijal jako spisovatel pseudonym Philippe Daryl. Teprve amnestie v roce 1881 mu otevřela opět cestu do Francie, kde byl roku 1893 zvolen poslancem za Socialistickou stranu. Ve své literární činnosti se André Laurie jeví jako výrazný epigon Julese Verna, se kterým rovněž na některých dílech spolupracoval. Verne byl například z komerčních důvodů vydáván za spoluautora Laurieho románu Trosečník z Cynthie a základem dvou dalších Vernových knih jsou původní Laurieho rukopisy.
Více od autora
Zibura Ladislav
Více od autora
Walter Laqueur
Walter Laqueur , byl americký historik, žurnalista a polititický komentátor. Zaměřoval se na evropské, ruské a německé dějiny, nacismus, sionismus, antisemitismus, holocaust, terorismus a další politické problémy moderní doby.
Více od autora