Výpis všech autorů

James Kent

Narozen v roce 1983 v Praze. Autor a spoluautor biografií, věnuje se též herectví, zpěvu a modelingu.

J. W Kingsley

J. M Květ

J. H Krchovský

Básník J. H. Krchovský se narodil 22. dubna 1960 v Praze. Žije v Praze a v Brně. Poezii se věnuje od konce sedmdesátých let, v roce 1998 vydalo brněnské nakladatelství Host jeho sebrané dílo – svazek Básně. Krchovského groteskní, rýmovaná a pečlivě rytmizovaná poezie se navrací k tradici české dekadence, jejímiž konstantními symboly jsou smrt, bolest a zmar zahalené do dusivého alkoholicko-erotického oparu. J. H. Krchovský dosud knižně vydal: Noci, po nichž nepřichází ráno Leda s labutí Dodatky... Básně Vše nejlepší... Poslední list Nad jedním světem Mladost - Radost...

J. E. Koula

J Krejsa

J Kovář

J Kotalík

Ivana Krchnavá

Ekonomka, PR manažerka, autorka leteckých fotografií.

Ivana Kopecká

Narozena 1955. Inženýrka chemie, zabývá se restaurováním a konzervací uměleckých děl, vedoucí oddělení výzkumných laboratoří Národního technického muzea , práce z oboru.

Ivan Kubišta

Narozen 2.10.1899 v Panenských Břežanech, zemřel 27. 11. 1966 v Praze. Filmový herec a režisér, filmový architekt, scenárista a distributor.

Ivan Kubíček

Komunistický spisovatel, rodák z Prahy, působil v Praze a Ostravě, navštívil Kubu. Byl pracovníkem ÚV ČSM a redaktorem periodik "Smena" a "Nová svoboda", po roce 1968 v dělnických profesích.

Ivan Kopecký

Ivan Kopecký je bývalý český fotbalista, obránce a fotbalový trenér. Hrál za Slavii Praha a VP Frýdek-Místek. V československé lize nastoupil ve 137 utkáních a dal 4 góly. V Poháru UEFA nastoupil ve 4 utkáních a dal 2 góly. V lize trénoval FC Vítkovice , Slávii Praha , FC Baník Ostrava a Drnovice . V letech 1990–1992 trénoval československý olympijský výběr a v letech 1993–1998 trénoval českou reprezentaci do 21 let. S Vítkovicemi získal ligový titul. 13. října 2012 se stal trenérem druholigové Čáslavi. Trenér roku 1986.

Ivan Klánský

Ivan Klánský je renomovaný český klavírista, známý svou výjimečnou interpretací klasické hudby. Narodil se 20. května 1948 v Praze, své hudební vzdělání zahájil na Pražské konzervatoři a později studoval na Akademii múzických umění v Praze. Klánský má za sebou vynikající kariéru sólisty a komorního hráče, vystupuje s orchestry a na recitálech po celé Evropě, Asii a Americe.

Iša Krejčí

Iša Krejčí, původním jménem František Krejčí , byl český neoklasicistní skladatel a dirigent. Byl synem filosofa Františka Krejčího. Studoval na akademickém gymnáziu, kde maturoval v roce 1923. Pokračoval ve studiu na Universitě Karlově v Praze, obor hudební věda a historie. Současně studoval skladbu na Pražské konzervatoři u K. B. Jiráka, klavír u Albína Šímy a na mistrovské škole u V. Nováka a dirigování u P. Dědečka a V. Talicha. Účastnil se kulturní činnosti Proletkultu a byl členem Levé fronty . Do roku 1924 byl též hudebním kritikem a publicistou a přispíval do odborného i denního tisku. Jako skladatel scénické hudby spolupracoval po mnoho let s režisérem Jiřím Frejkou, a to již v holešovické Legii mladých, později v Divadle mladých, Osvobozeném divadle i v Národním divadle. V letech 1929 až 1932 působil jako korepetitor v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě. V sezóně 1933/1934 byl neplaceným korepetitorem v pražském Národním divadle a v letech 1934 až 1945 byl zvukovým režisérem v Československém rozhlase. V období 1945 až 1958 byl šéfem olomoucké opery a od 1.12.1958 se stal dramaturgem opery pražského Národního divadla, kde setrval až do své smrti v roce 1968. V sezóně 1964/1965 byl současně i externím uměleckým poradcem opery v Českých Budějovicích . Je pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Praze 6 – Střešovicích, společně se svou sestrou, akademickou malířkou Hanou Krejčovou, provd. Fillovou a jejím manželem, malířem Emilem Fillou. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iša Krejčí na anglické Wikipedii.

Irena Kajzrová

Praktické publikace o šití v domácnosti.

Iosif Fedorovič Kallinikov

Ruský spisovatel, básník, folklorista, překladatel.

Inocenc Krutil

Narozen 10.12.1908 v Bílavsku, zemřel 2000. Ekonom, učitel angličtiny. Básník.

Ilona Koblihová

Ilona Koblihová se narodila roku 1965 v Praze. Po vystudování střední ekonomické školy se věnovala práci a rodině. Láska k literatuře ji provází prakticky celý život. Její první literární dílka začala vznikat již v době školního věku, příběhy ze světa lidí, kteří svým zjevem připomínají zvířátka, má dodnes pečlivě uschované ve svém tajném inventáři z dětství. Její první vydaná knížka je Plavovlasé srdce. Její plány v oblasti literární tvorby jsou zcela jednoznačné.

Ilja Kučera

Narozen 22.6.1928 v Podlesí u Příbrami, zemřel 4. 12. 2007 v Praze. Autor próz a rozhlasových her s kriminalistickou tematikou, též prózy pro mládež.

Ildikó von Kürthy

Německá spisovatelka a novinářka.

Igor' Semenovič Kon

Ruský sociolog, antropolog, filosof a sexuolog.

Hubert Kříž

Hubert Kříž je český hydrolog a vědec. V roce 1959 absolvoval obor fyzická geografie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Hodnost kandidáta věd v oboru fyzická geografie získal v roce 1986, v roce 1992 se stal doktorem technických věd v oboru hydrologie a vodní hospodářství na ČVUT v Praze a v r. 2000 se habilitoval na VUT v Brně. Pracoval v Hydrometeorologickém ústavu jako hydrolog , později v n. p. GEOtest jako hydrogeolog. V té době se věnoval především hydrogeologickému průzkumu oblasti Březové nad Svitavou, čímž přispěl k řešení zásobování Brna vodou. Od roku 1968 byl vědeckým pracovníkem Geografického ústavu ČSAV. V Akademii věd ČR působil do roku 1997. V letech 2001–2009 byl členem Kontrolní rady Grantové agentury ČR. Do roku 2015 byl členem komise pro životní prostředí s celostátní působností. V současné době působí jako hodnotitel projektů v oboru aplikovaného výzkumu v Technologické agentuře ČR. Publikoval více než 220 vědeckých publikací a odborných článků, z toho 41 v zahraničí, v nichž uveřejnil výsledky svých výzkumů z hydrologie, hydrogeologie, vodního hospodářství, životního prostředí aj.

Horst Kocour Haslbauer

Narozen 26. 7. 1939 v Loučkách u Karlových Varů, žije v Německu. Autor autobiografických vzpomínek.

Holly Kowitt

Americká autorka a ilustrátorka publikací pro děti a mládež.

Hertha Kürth

Autorka publikací o ručních pracích a tvořivosti.

Hermann Kant

Hermann Kant se narodil v Hamburku jako syn chudého zahradníka. Jeho bratr Uwe Kant se později stal známým dětským autorem. Vzhledem k hrozbě bombardování Hamburku, se rodina přestěhovala v roce 1940 do Parchim, kde jeho dědeček z otcovy strany žil jako mistr hrnčíř. Po základní škole se začal učit na elektrikáře v Parchim, což úspěšně dokončil v roce 1944 jako mechanik. 8. prosince 1944 byl povolán jako voják. Dostal se do polského válečného zajatce a byl později uvězněn ve vězení ve Varšavě v pracovním táboře, který se nacházel na místě varšavského ghetta. Byl spoluzakladatelem protifašistického výboru a učitel na Antifa Ústřední škole. Během této doby on se setkal se spisovatelkou Annou SEGHERS, která na něj zanechala trvalý dojem. Po jeho vydání jako válečného zajatce, odešel v roce 1949 ve východním Německu a připojil se k SED.

Herbert Kranz

Německý spisovatel.

Helena Kučerová

Autorka populárně naučné publikace o zvířatech pro děti.

Helena Križanová-Brindzová

Slovenská prozaička, poetka, dramatička a prekladateľka. Známa predovšetkým ako autorka literatúry pre deti a mládež. Narodila sa v roku 1922 v Ludaniciach. Navštevovala gymnázium v Nitre a v rokoch 1941 – 1948 pôsobila ako pedagogička v rodom meste. Potom sa stala pracovníčkou Spolku slovenských spisovateľov v Bratislave, kde pôsobila v rokoch 1948, 1949. V rokoch 1949 – 1950 a 1953 – 1955 pracovala ako dramaturgička v Československom rozhlase v Bratislave. V rokoch 1951 – 1953 bola redaktorkou v časopisu Zornička, neskôr redigovala časopis Pionier, v rokoch 1967 – 1969 časopis Rodina a škola. Od roku 1969 bola spisovateľkou v slobodnom povolaní a v roku 1976 odišla do dôchodku. Poézii sa intenzívne začala spisovateľka venovať v období rokov 1936 – 1944. Inšpiráciu a rady čerpala z listovej korešpondencie s básnikmi Jankom Silanom a Karolom Strmeňom. Svoju literárnu činnosť začala básňami, v ktorých sa sústredila na poetické vyjadrenie ľúbostného citu. Od roku 1943 uverejňovala svoje verše v časopisoch Kultúra, Živena a Elán, neskôr publikovala napríklad v Kultúrnom živote, Slovenke, či v Živote. Básne pre deti jej vychádzali v Ohníku, Zorničke a v iných časopisoch pre deti a mládež.

Helena Kokešová

PhDr. Helena Kokešová, Ph.D. se narodila v Chrudimi, kde absolvovala gymnázium. Po studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracovala v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a krátce v Národním archivu. V roce 2003 nastoupila do Masarykova ústavu AV ČR. V současné době působí jako vedoucí oddělení Archivu Ústavu T. G. Masaryka, který je ve správě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Badatelsky se zaměřuje především na české dějiny 19. století, ediční teorii a praxi. Podílela se na vydání několika svazků edic korespondence a pamětí, zejména Korespondence T. G. Masaryka. Spolupracovala na několika grantových projektech. V letech 2007–2009 byla řešitelkou grantového projektu Česká národní elita: T. G. Masaryk a představitelé Národní strany v Čechách. V současné době je řešitelkou grantového projektu Modernismus – Machar – Masaryk: myšlení, tvorba a jednání. Publikovala několik monografií, řadu odborných i populárně naučných článků. Od roku 2012 je členkou České archivní společnosti.

Helena Kohoutková

Mgr., pedagožka, učebnice dějepisu.

Hedvika Klusoňová

Diabetoložka, publikuje v oboru.

Harold S Kushner

Harold S. Kushner je rabínem židovské obce v bostonské čtvrti Natick, státě Massachusetts v USA. Pochází ze čtvrti Brooklyn v New Yorku a je autorem devíti úspěšných knih o vyrovnávání se s obtížnými životními situacemi a dvou svazků sebraných kázání. Čeští čtenáři měli možnost se s Haroldem S. Kushnerem seznámit prostřednictvím dříve vydané knihy Když se zlé věci stávají dobrým lidem.

Hans Küng

Hans Küng byl původem švýcarský teolog, autor mnoha knih, katolický kněz a průkopník mezináboženského dialogu. Byl významným teologem Druhého vatikánského koncilu, patřil mezi nejvýznamnější a nejkontroverznější představitele liberálního katolicismu, od 70. let je pak známý především jako ostrý kritik vládnoucích katolických církevních kruhů a tradicionalismu. V letech 1948–1955 studoval filosofii a teologii na Papežské univerzitě v Římě, dále v Londýně, Madriru a Paříži, kde roku 1957 promuje na Institut Catholique prací na téma nauky o ospravedlnění u Karla Bartha. V roce 1954 byl vysvěcen na kněze a mezi lety 1957–1959 působil jako kněz v Hofkirche v Lucernu. Mezi lety 1960–1996 pak zastával post řádného profesora na Eberhard Karls Universität Tübingen. Z jeho popudu přišel v roce 1966 na tuto univerzitu působit i Joseph Ratzinger, s nímž se později názorově rozešel. V roce 1980 mu německá biskupská konference na základě výnosu Kongregace pro nauku víry schváleného papežem Janem Pavlem II. odebrala kanonickou misi pro rozpory mezi jeho učením a katolickou věroukou . Poté začal vyučovat ekumenickou teologii. V roce 1970 v knize Unfehlbar? Eine Anfrage kritizoval dogma o papežské neomylnosti. Napsal obsáhlou trilogii o křesťanství, judaismu a islámu. Zkrácenou verzí knihy o křesťanství jsou Malé dějiny katolické církve, který vyšly i v českém překladu. Küng se hlásí k myšlence světového étosu a mezináboženské tolerance. Küng zdůrazňuje rozdíl mezi nutným centrem církve a kritizovaným papalismem . Tvrdí, že papežský právní a teologický primát je zčásti postaven na falzifikátech, t. j. smyšlené legendě o papeži Silvestrovi, zfalšovaném obsahu Konstantinovy donace, spisech falešného...

Hans Krása

Narozen 30. 11. 1899 v Praze, zemřel 18. 10.1944 v Osvětimi . Český skladatel židovského původu.

Hanka Kousalová

Narozena 7.9.1963 v Liberci. Publicistka, televizní moderátorka.

Hana Kybicová

Narozena 1.7.1945 v Praze. Asistentka katedry jazyků, práce z lékařské angličtiny.

Hana Kořínková

Narozena 22.10.1973. Básnířka, překladatelka.

Hana Kolářová

Narozena 10. 10. 1953. Výtvarnice loutek, scénografka, věnuje se zejména ilustracím knih a hračkářské tvorbě.

Hana Kohútová

Gloria Katz

Americká scénáristka a producentka.

Gilles Kepel

Francouzský profesor na Institut d’études politiques de Paris, autor sociologických a vědeckopolitických děl. Platí za jednoho z největších znalců islámu a radikálního islamismu, zabývá se ale také extrémistickými hnutími ve všech náboženstvích. Studoval sociologii, anglistiku a arabistiku. V 90. letech hostoval na Univerzitě v New Yorku, poté na Kolumbijské univerzitě.

Giles Kristian

Giles Kristian se narodil v roce 1975 anglickému otci a norské matce. Otec, rock’n’rollový zpěvák, snil o tom, že syn půjde v jeho stopách. A když Giles dostal nabídku působit jako vedoucí zpěvák v chlapecké skupině Upside Down, známé na konci devadesátých let, a přerušil kvůli tomu studia anglického jazyka a literatury na univerzitě, zdálo se, že se opravdu dá touto cestou. Sláva skupiny však nevydržela dlouho a Giles se později živil modelingem a v reklamním průmyslu. Potom, co se rozhodl věnovat kariéře spisovatele, se Giles vrátil ke studiu a na Londýnské univerzitě absolvoval obor medievalistiky. Havran krvavé oko je jeho románový debut, po němž následuje druhý díl plánované trilogie román Sons of Thunder.

Georgi Karaslavov

Bulharský prozaik, dramatik, autor děl pro děti a mládež, literární kritik, cestopisec, publicista a překladatel.

Georg Klaus

Německý filozof, práce z oboru.

Garry Kilworth

Garry Douglas Kilworth se narodil v anglickém městě Yorku rodičům, kteří byli spojeni jak s půdou, tak s mořem – otec byl synem zemědělského dělníka a matka pocházela z rybářské rodiny. Na své předky a jejich povolání je Garry Kilworth pyšný a často se ve své tvorbě vrací ke svým kořenům. Od roku 1982 pracoval v oboru telekomunikací, poté se stal spisovatelem z povolání. Upozornil na sebe právě povídkou Vzhůru na Golgotu!, s níž obsadil první místo v soutěži deníku Sunday Times v roce 1975. Od té doby publikoval několik SF románů a dvě sbírky povídek. Ukázky z první sbírky nazvané The Songbirds of Pain vyšly také v českém překladu ve Světové literatuře a v časopisu Svět fantastiky. Žije v Hong Kongu.

Gabriela Koukalová

Gabriela Soukalová je bývalá česká reprezentantka v biatlonu, celková vítězka Světového poháru v biatlonu 2015/16, dvojnásobná stříbrná medailistka ze Zimních olympijských her 2014, mistryně světa ve sprintu, stříbrná z vytrvalostního závodu a bronzová ve stíhacím závodu z Hochfilzenu 2017, světová šampionka ve smíšené štafetě a držitelka stříbrného kovu z vytrvalostního závodu v Kontiolahti 2015. Ve Světovém poháru dokázala individuálně vyhrát sedmnáct závodů, šestkrát pak stanula na nejvyšším stupni v týmových závodech. V juniorské kategorii se stala mistryní světa v závodě štafet. V roce 2017 se stala prvním biatlonistou, který vyhrál českou anketu Sportovec roku v kategorii jednotlivců, a popáté se umístila v elitní desítce nejlepších českých sportovců. Poslední závody absolvovala na jaře 2017, v další sezóně nestartovala kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům a ke sportu se nevrátila ani v následujícím ročníku. V květnu 2019 oficiálně oznámila ukončení své sportovní kariéry. Pochází ze sportovní rodiny. Její matka Gabriela Soukalová je bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, držitelka stříbrné medaile ze Zimních olympijských her 1984 v Sarajevu, otec Karel Soukal je všestranný lyžař a trenér. Má čtyři polorodé sourozence – dva bratry a dvě sestry. Její nejstarší bratr Karel Soukal je římskokatolický a řeckokatolický kněz, v roce 2016 žijící na faře v Čestlicích. V dětství navštěvovala lidovou školu umění. Odmala se věnovala klasickému lyžování, ale v 9. třídě základní školy přešla k biatlonu. Rodiče ji trénovali individuálně až do sezóny 2012–2013. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a následně i tamní vyšší odbornou školu . Věnovala se také hře na klavír a ráda zpívá. V létě 2014 naváza...

Franz Peter Künzel

Narozen 31. 3. 1925 v Hradci Králové, zemřel 26. 5. 2023 v Puchheimu . Německý překladatel české a slovenské literatury, nakladatelský korektor a redaktor.

František Kubů

Narozen 14.7.1930 v Čerazi , zemřel 6.5.2007. Ing., CSc., ředitel výzkumného rybářského ústavu ve Vodňanech v letech 1976-1990, práce z oboru rybnikářství.

František Kovářík

Narozen 1.10.1886 v Plzni, zemřel 1.10.1984 v Praze. Herec, dramatik, memoáry.

František Kobliha

František Kobliha byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu. Vystudoval UMPRUM a AVU 1901–1905 u Františka Ženíška, ale jako grafik je označován za autodidakta. Od roku 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do povědomí vstoupil brněnskou výstavou se skupinou Sursum stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1923 byl i členem skupiny Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které od roku 1934 i předsedal. Vytvářel knižní a užitou grafiku. Okouzlení nocí, inspirace dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona, anglických prerafaelitů jej podnítilo k práci s nejjemněším dřevorytem. Měl nejraději poetické a literární náměty a svým dílem pozdního symbolismu došel až na práh artificialismu a surrealismu. Sám o svém přístupu ke grafice napsal: "Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. Bůh suď, co je to za slepenec; stavět by z něho nešlo!" A oproti svým kolegům ze skupiny SURSUM se vymezil takto: "Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féérie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího." Kritický zájem o umění uplatnil po roce 1911 ve spolupráci s Moderní revue. Dne 31. srpna 1904 se František Kobliha oženil se svou sestřenicí Rosalií Plzákovou, která byla starší o devět let. Klidné a harmonické manželství trvalo přes 40 let, do smrti manželky Rosalie. Dcera Jana se narodila roku 1904. Vytvořil i mnoho exlibris, celkem ve šesti souborech .

František Kalivoda

František Kalivoda byl moravský malíř, kreslíř a litograf. Narodil se v rodině chalupníka Martina Kalivady a manželky Martiny, rozené Glivické v obci Loučka nedaleko Valašského Meziříčí. Studoval výtvarné umění na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1845–1850. Zemřel v 34 letech na tuberkulózu. Literatura uvádí jako místo úmrtí Františka Kalivody panství barona Horwatha von Szent-György nedaleko Vasváru, Maďarsko . Místem úmrtí je však Vídeň. Tisk z 10. listopadu 1858 uvádí, že František Kalivoda, malíř z Loučky, se ubytoval v hotelu Matschakerhof. O osm dní později ho Wiener Zeitung uvádí mezi zemřelými dne 13. listopadu 1858 ve vídeňské Všeobecné nemocnici . Okolo roku 1840 začal publikovat veduty českých moravských a slezských měst, hradů, zámků a dalších památkých míst. Na vedutách zobrazoval v popředí často stafáž rolníků, řemeslníků, měšťanů, výletníků a podobně. Tyto stafáže jsou dnes cenným zdrojem informací o tehdejší společnosti a módě. Veduty vycházely v nakladatelství Eduard Hölzel v Olomouci. Řadu jeho předloh litografoval August Carl Haun. Od roku 1846 maloval akvarely ve Vídni. Litografie krajin vydával též u nakladatelství Neumann, kostýmy a kroje kreslil pro nakladatelství Anton Paterno ve Vídni a Eduard Hölzel v Olomouci. V roce 1846 též vytvořil pamětní list balonového letu vzduchoplavce Christiana Lehmanna ve Vídni. Pro olomouckého nakladatele Eduarda Hölzla vytvořil spolu s Augustem Carlem Haunem soubor moravských a slezských vedut Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien . Dále kreslil události a portréty....

František Bronislav Kořínek

František Bronislav Kořínek byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel. Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny a ruštiny . Psal také články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku. Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby. František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou , se kterou měl tři syny a dceru.

Frank Kodiak

Německý spisovatel, dříve voják, sportovní učitel, redaktor na volné noze nebo taxikář. Autor thrillerů.

Francis X King

Britský autor publikující v oblastech religionistiky, ezoteriky, tajných společností a kultů, astrologie, teorie a praxe věšteckých metod.

Filip Stanislav Kodym

Filip Stanislav Kodym byl český lékař, přírodovědec, odborný spisovatel, novinář a politik. Napsal množství úspěšných populárně-vědeckých spisů, zejména v oblasti biologie, fyziky, chemie, zemědělství a zdravotnictví, psaných jasným a prostým slohem bez zbytečných cizích slov. V letech 1852–1862 řídil Hospodářské noviny, hojně čtené na venkově a zaměřené na šíření poznatků vědy a techniky; v době Bachova absolutismu měly i kulturní a politický význam. Poté se stal redaktorem časopisu Hlas; za uveřejnění pobuřujícího článku byl r. 1868 odsouzen ke třem měsícům vězení. Zasedal jako poslanec v Českém zemském sněmu a formálně i v Říšské radě. Propagoval vzdělání širokých vrstev přísnou výchovou dětí a zakládáním opatroven a obecních knihoven. Ke konci života byl velmi oceňovaný pro své čtyřicetileté úsilí o kulturní povznesení českého národa. Narodil se 1. května 1811 v Opočně v rodině učitele, později knihaře a obchodníka. Podle přání zemřelého otce měl rovněž pokračovat v knihařském řemesle; příklad spolužáků z opočenské školy i záliba ve čtení ho ale přivedly nejprve na latinské školy do Hradce Králové a poté na lékařskou fakultu do Vídně. Vídeňská studia pro něj byla krušná — trpěl tak velkým hmotným nedostatkem, že jeho hlavní výživou byl suchý chléb. Upevnilo se tam ale jeho národní uvědomění, k čemuž přispěla zejména náhodně přečtená Kollárova Slávy dcera. Roku 1838 byl promován na doktora medicíny a přijal místo lékaře v Mikulášovicích u Rumburka. Po čtyřech letech se přestěhoval do Prahy, aby byl v centru národního života. Společně s Amerlingem zakládal národní vzdělávací ústav Budeč, který ale neměl dlouhého trvání. Brzy se zapojil do publikační činnosti. Roku 1844 vydal Nedělní zábavy, populárně-naučné čtení v jedenácti svazcích. Po roce 1847 strávil zhruba rok a půl v Litomyšli, odkud se znovu vrátil do Prahy. V letech 1852-62 vydával Hospodářské noviny, které byly zpočátku prakticky ...

F Králík

Evžen Kulič

Narodil se v Praze na Žižkově, 18. prosince. 1937. V patnácti se jeho sen o tom být pilotem začal naplňovat. Nastoupil vojenské gymnázium zvané ŠDDlet. . Po dodělání této „kadetky" nastoupil do Prostějova do pilotky. Psal se rok 1956. Následoval výcvik C-105, JAK-11 a Mig-15. V roce 1959 byl vyřazen jako poručík – pilot. V té době bylo málo leteckého petroleje a moc se nelétalo. Proto odešel do Klecan, k pověstné dívčí letce a létal na Brigadýru K-60 a později na vrtulníku Mi-4 a Mi-8. Postupně se vypracoval na dobrého pilota a vozil funkcionáře. Dobrovolně odešel do zálohy, stal se instalatérem a po roce uprchl s třemi dětmi na západ. Nejprve do Rakouska a později do Austrálie.

Evžen Klinger

Narozen 30. 5. 1906 v Ivachnovej, zemřel 1981 v Praze. Komunistický politik, publicista, žurnalista, člen skupiny DAV, roku 1937 vyloučen z KSČ jako trockista. V 50. letech odsouzen, počátkem 60. let rehabilitován, později ředitel Státního zdravotnického nakladatelství, roku 1970 zbaven funkce. Překladatel z angličtiny, němčiny a maďarštiny a do slovenštiny.