Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 2144 záznamů
František Krejčí
František Krejčí byl český psycholog, filozof a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou, později senátor Národního shromáždění ČSR. Vystudoval klasickou filologii, estetiku, filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pak učil na středních školách , od roku 1905 byl mimořádným a od roku 1912 řádným profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Podílel se na založení časopisu Česká mysl a v letech 1900–1931 jej redigoval. Počátkem 20. století měl blízko k hnutí realistů. Je jedním z mála českých pozitivistických filozofů. Je považován za zakladatele moderní české psychologie. Angažoval se v hnutí Volná myšlenka. Během první světové války spolupracoval s domácím protirakouským odbojem . V roce 1918 se podílel na vzniku České strany socialistické. Před první světovou válkou byl členem realistické strany . V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu socialistickou. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Post zastával do roku 1925. Podílel se na formulování programu národních socialistů. V letech 1918-1920 redigoval list Budoucno, ve kterém se obecněji zamýšlel nad programovým směřováním českého socialismu. S manželkou Johannou, rozenou Šťastnou měl syna Františka a dcery Amalii a Johannu . Dcera Johanna se provdala za malíře Emila Fillu. Synovcem Františka Krejčího byl historik a bohemista Karel Krejčí. Zemřel v květnu 1934 ve své vile na Ořechovce. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově....
Více od autora
Stanislav Kratochvíl
Stanislav Kratochvíl je český klinický psycholog. Zabývá se především psychoterapií, zejména neuróz, hypnózou a sexuální terapií. Jeho otec pracoval v armádě, proto dětství prožil v různých moravských městech – v Uherském Brodě, ve Zlíně a po osvobození v roce 1945 se rodina vrátila do Brna. Zde také vystudoval psychologii na FF MU. Diplomovou práci zpracoval na téma využití psychotonu při léčbě emočních neuróz. Již během svých studií stážoval v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži, kde posléze pracoval jako sanitář a poté, po absolutoriu v roce 1958, zde nastoupil jako klinický psycholog na tehdejší primariát prim. Mertla. Zde se na konci padesátých let a v šedesátých letech věnoval využití některých drog , které byly tehdy oficiálně distribuovány farmaceutickými podniky, v psychoterapii jako prostředku k odžití nezpracovaných a potlačených prožitků u pacientů s neurotickými poruchami. V kroměřížské psychiatrické nemocnici pracuje Stanislav Kratochvíl dodnes . Na kroměřížském Oddělení klinické psychologie působila společně se Stanislavem Kratochvílem celá řada významných osobností československé psychologie - např. doc. Ivo Plaňava, později významný manželský a rodinný psycholog, bývalý vedoucí Psychologického ústavu na FF MU v Brně prof. Mojmír Svoboda, PhDr. Petr Hájek, nyní profesor na Londýnské univerzitě, PhDr. Jan Ženatý, dále jungiánští psychologové PhDr. Ludvík Běťák, PhDr. Karel Plocek a mnozí další. Zakrátko také začal působit jako odborný asistent na brněnské univerzitě, kde přednášel psychoterapii. Během politického uvolnění v roce 1968 byl pozván jako hostující výzkumný pracovník do USA na Stanfordovu univerzitu, kde se zapojil do výzkumu hypnotických jevů. Na počátku 70. let se zasloužil o otevření psychoterapeutického oddělení , které navázalo na tradici středočeské lobečské komunity Ferdin...
Více od autora
Michaela Křivancová
Mgr. Michaela Křivancová, Ph.D. absolvovala magisterské studium českého jazyka a literatury a společenských věd na PF JU v Českých Budějovicích. V doktorském studijním programu na FF MU v Brně se v oboru Český jazyk zaměřovala zejména na komunikačně-pragmatické přístupy k textu a jazykově-literární analýzu uměleckých komunikátů. Publikačním výsledkem tohoto odborného zájmu je zejména monografie Moc slova , věnovaná koncepci jazyka a řeči v prozaických textech Věry Linhartové, a řada časopiseckých studií. Od roku 2009 do srpna 2017 působila jako odborná asistentka v Oddělení českého jazyka Katedry slovanských jazyků PF JU, kde se specializovala na výuku současného českého jazyka, závislostní a valenční syntaxe a také morfologie. Zájem o tyto disciplíny zúročila v řadě kapitol v učebnicích a dalších učebních textech ČJ pro různé typy škol a rovněž jako garantka řady učebnic. Od září 2017 působí v Oddělení lingvistiky Ústavu bohemistiky FF JU. V současné době se zaměřuje zejména na oblast české frazeologie a textové lingvistiky. Již několik let spolupracuje s ÚJP UK v oblasti zkoušení cizinců pro účely udělování státního občanství, a to jako administrátorka písemné části zkoušky a také jako examinátorka i hodnotitelka ústní části zkoušky. Je členkou Jazykovědného sdružení ČR. Od roku 2016 spolupracuje na projektu OP VVV, Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí, ve funkci „Odborný metodik v sekci Český jazyk“.
Více od autora
Martin Kratochvíl
Martin Kratochvíl je známý český jazzový hudebník, skladatel a producent, který se nejvíce proslavil v žánrech jazz-rock a fusion. Narodil se 11. července 1946 v Praze a je klíčovou postavou české hudební scény. Kratochvíl se proslavil jako zakladatel a klávesista vlivné jazzrockové skupiny Jazz Q Praha na konci 60. let 20. století. Kapela se významně podílela na rozvoji československé jazzrockové hudby, v níž se mísily prvky rocku, jazzu a dalších žánrů, čímž vznikl jedinečný zvuk, který měl ohlas u domácího i zahraničního publika.
Více od autora
Karel Krejčí
Narozen 20.8.1904 v Praze, zemřel 26.6.1979 tamtéž. PhDr., literární historik, bohemista a polonista, profesor, práce z oboru.
Více od autora
Karel Kramář
Karel Kramář byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení. Narodil se ve Vysokém nad Jizerou v rodině vyučeného zedníka Petra Kramáře ze Stanového, později regionálně uznávaného zámožného stavitele a majitele cihelny. Matka Marie, rozená Vodseďálková, pocházela z rolnické rodiny vysockých starousedlíků, její dědeček byl starostou. Karel Kramář byl jediným přeživším z pěti dětí svých rodičů. Rodiče se upjali na jeho budoucí kariéru a spolu s ním rozhodli pro studium v Praze. V šestnácti letech Karel Kramář opustil domov a studoval na reálném gymnasiu v Praze na Malé Straně, bydlel v podnájmu na Hradčanech. V roce 1871 začal svá studia na malostranském gymnáziu, které v tehdejší době mělo dobrou vlasteneckou pověst. Od primy až do oktávy studoval s vyznamenáním, učil se jazykům, hrál na piáno a housle, kreslil a maloval. Tento širší zájem o jazyky a kulturu v mladých, studentských letech provázel Dr. Kramáře po celý život. V červnu 1879 maturoval s vyznamenáním a po prázdninách na podzim téhož roku odjel do Berlína, kde se dal zapsat na právnické fakultě, ale v letním semestru již studoval na univerzitě ve Štrasburku. Na podzim 1880 byl zapsán jako posluchač práv na pražské univerzitě, kde se účastnil velmi živě tehdejšího studentského národního života. Dne 24. dubna 1881 se stal doktorem práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení právnických studií se nemusel živit prací a připravoval se na kariéru vysokoškolského pedagoga, proto se vypravil na další studia do ciziny. Nejdříve studoval národní hospodářství na berlínské univerzitě u prof. Adolfa Wagnera, jednoho z tzv. „katedrových socialistů” a odborníka finanční vědy a ještě týž rok se dal zapsat na pařížské svob...
Více od autora
Jaroslav Kresánek
Doc. Dr. PhMr. Jaroslav Kresánek CSc. Narodený 1921 v Bratislave. Celý život zasvätil farmácii. Vyše 50 rokov aktívnym pedagógom na Farmaceutickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Autor viac ako 30 knižných publikácií preložených do viac ako 10 svetových a európskych jazykov. Ocenený viacerými oceneniami doma i v zahraničí. Mnohoročný šéfredaktor časopisu Naše liečivé rastliny. Nespočetné množstvo publikácií v domácich a zahraničných časopisoch. Nositeľ Weberovej ceny za celoživotný prínos farmácii.
Více od autora
Jaroslav Krček
Jaroslav Krček je český hudební skladatel, dirigent a hudebník, známý svým významným přínosem klasické a lidové hudbě. Narodil se 22. května 1939 v Domažlicích a jeho plodná kariéra trvá již několik desetiletí. Krček je uznáván zejména pro své dílo v oblasti oživování a aranžování tradiční české lidové hudby, kterou často začleňuje do svých skladeb. Studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze.
Více od autora
Emil Kraemer
Narozen: 3. října 1910 v Praze Emil Kraemer absolvoval v roce 1928 malostranskou reálku a v roce 1933 ukončil studium matematiky a deskriptivní geometrie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Až do roku 1946 vyučoval na dlouhé řadě středních škol, těsně před válkou v Dolnom Kubíně, poté v Písku, Brouně a v Praze. Krátce učil na pražském učitelském ústavu. Od roku 1944 pracoval ve skupině profesora Vyčichla, která připravovala reformu našeho školství po válce. V roce 1946 se stal asistentem na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1953 se stal docentem geometrie. V letech 1954-59 byl proděkanem a pak děkanem na fakultě přírodních věd Vysoké školy pedagogické v Praze. V roce 1959 vybudoval při Karlově univerzitě Ústav pro dálkové studium učitelů a stal se jeho ředitelem .V roce 1963 byl jmenován profesorem a v roce 1969 byl prorektorem Karlovy univerzity. V letech 1972-79 byl vedoucím katedry matematiky na pedagogické fakultě, kromě toho v letech 1977-80 vedl katedru teorie vyučování i na fakultě matematicko-fyzikální. V roce 1981 byl penzionován. Ve své vědecké práci se Emil Kraemer zabýval zejména elementární geometrií a teorií vyučování matematice. Je autorem vysokoškolských učebnic Perspektiva a Analytická geometrie lineárních útvarů . Pro učitele matematiky napsal Branné prvky v matematice , Sbírka řešených úloh z matematiky , Přehled elementární matematiky . Od roku 1953 se podílel na dvanácti učebnicích matematiky a rýsování pro různé typy škol. Napsal dále kolem padesáti metodických prací. Mnoho let byl vedoucím redaktorem Pokroků matematiky, fyziky a astronomie a Rozhledů matematicko-fyzikálních. Od roku 1973 byl předsedou předmětové komise pro vyučování matematice a rýsování při ministerstvu školství....
Více od autora
Miloslav Král
Miloslav Král byl pracovník katedry filosofie vědy, docent speciální kybernetiky na VŠE v Praze. Vystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, soukromě studoval filosofii a působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Politicky se angažoval v období pražského jara, proto poté pracoval jako bagrista a technik Státního rybářství. Ihned po revoluci nastoupil zpět na VŠE a od roku 1990 působil v Kabinetu pro výzkum vědy, techniky a společnosti Akademie věd ČR. V té době prožil "dva spontánní vstupy do nevědomí", uvěřil v Boha a začal se pokoušet dokázat jeho existenci. V 21. století přednášel a psal knihy o svém vlastním poznání Boha.
Více od autora
Kris Kristofferson
Kris Kristofferson je známý americký zpěvák, skladatel a herec, jehož hudební kariéra trvá již několik desetiletí. Narodil se 22. června 1936 v texaském Brownsvillu a nejprve se věnoval vojenské kariéře, než se začal věnovat psaní písní a koncertování. Kristofferson je známý především díky svému výraznému hlasu, reflexivním textům a příspěvku k hnutí outlaw country music. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dosáhl pozoruhodného úspěchu jako autor písní s hity jako "Me and Bobby McGee", "Help Me Make It Through the Night", "Sunday Mornin' Comin' Down" a "For the Good Times", které byly přebrány mnoha umělci.
Více od autora
Aleksander Krawczuk
Aleksander Krawczuk je polský historik, esejista, politik a vysokoškolský pedagog, profesor humanitních věd, bývalý ministr kultury a poslanec polského Sejmu. V době druhé světové války byl vojákem Armie Krajowé, ozbrojené odbojové organizace v Polsku. V roce 1949 úspěšně ukončil studia filozofie a dějin na Jagelonské univerzitě a následně se zde věnoval vědecké práci na katedře starověkých dějin. V ce 1985 získal titul profesora. V letech 1986–1989 zastával funkci ministra kultury ve vládě Zbigniewa Messnera a ve vládě Mieczysława Rakowského a byl také členem Národního výboru Grunwald, instituce založené na podporu Polské armády s památnou bitvou u Grunwaldu v jeho názvu. Od roku 1991 do roku 1997 byl po dvě funkční období poslancem polského parlamentu za Svaz demokratické levice . Jeho srdeční záležitostí se stala dávná historie, zaobírající se otázkami týkajícími se starověku. On sám se snaží toto historické období také popularizovat, což dokládá například dokumentární seriál Antyczny świat profesora Krawczuka . Publikoval také řadu knih, mnohé z nich pak byly později přeloženy do vícero jazyků. V roce 1997 mu polský prezident Aleksander Kwaśniewski za jeho význačný přínos národní kultuře, udělil státní vyznamenání Řád Polonia Restituta. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksander Krawczuk na polské Wikipedii.
Více od autora
Karin Krajčo Babinská
Absolventka pražské FAMU – obor filmová a televizní režie. Během studia natočila několik krátkých filmů, z nichž Jakub a Veronika získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. V pátém ročníku natočila pro ČT tři povídky do cyklu Bakaláři. Věnuje se režii TV spotů. Režisérka filmů - Pusinky a Křídla Vánoc. V roce 2017 natáčí film K moři, podle románu Petry Soukupové.
Více od autora
František Krupka
Narozen 25.11.1920 ve Vídni, zemřel 24.4.1988. Prof., Ing., dr., CSc., profesor katedry fyziky, publikace z oboru, práce z oboru strojního inženýrství.
Více od autora
Dita Křišťanová
Narozena 28. 1. 1980 v Písku. Literární historička a publicistka, zabývá se historií literatury, jejími významnými osobnostmi , literárním místopisem, kulturní historií 19. století a problematikou médií. Autorka prací z oboru, spoluautorka několika učebnic. Také autorka a překladatelka knížek pro děti .
Více od autora
Antonín Kratochvíl
V letech 1973-1977 vydal třísvazkové dílo Žaluji, v němž zdokumentoval zvůli a nezákonosti páchané československou justicí a represívními složkami ve službách komunistického režimu. Jde o jedno ze stěžejních děl v této oblasti. Po roce 1989 zůstal v Mnichově, ale dojíždí přednášet na universitu v Plzni a Brně.
Více od autora
Radim Krajčovič
Grafik, scénárista dětského časopisu Čtyřlístek, spoluautor publikace pro děti.
Více od autora
Karel Krejčí
Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.
Více od autora
Jan Kraus
Jan Vladimír Kraus je český herec, moderátor, publicista, dramatik a režisér. Moderoval populární pořad Uvolněte se, prosím v České televizi, jehož obdobu pod názvem Show Jana Krause uvádí na Prima TV. V listopadu 2009 odstoupil z funkce předsedy Českého filmového a televizního svazu . Důvodem byla obava, že se jeho osobní spory s Českou televizí negativně přenesou i na filmový svaz. Patří ke spoluzřizovatelům Nadačního fondu proti korupci. Narodil se v Praze v česko-židovské rodině; jeho otec Ota Kraus přežil holocaust. Jeho manželkou byla herečka Jana Krausová. Po rozchodu s ní v 90. letech žije s herečkou Ivanou Chýlkovou. Je otcem čtyř dětí – Marka Blažka , zpěváka Davida Krause , Adama Krause a Jáchyma Krause . Je bratrem spisovatele a herce Ivana Krause – žijícího střídavě v Praze a Paříži, dalšími sourozenci jsou PhDr. Eliška Krausová-Chavez – působí na univerzitě v Bogotě, PhDr. Michael Kraus – profesor politologie na univerzitě v Middlebury ve Vermontu, Kateřina Krausová – pracovala v knihovně Princetonské univerzity. Jan Kraus Od dětství hrál v mnoha filmech. Debutoval v roce 1966 v málo známém filmu Dva tygři. Od té doby hrál ve více než 60 filmech, z nichž nejznámější jsou Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Spalovač mrtvol, Dívka na koštěti, Jak se budí princezny, Černí baroni, Gympl, Drahé tety a já, Copak je to za vojáka…, atd. Jan Kraus moderoval populární pořad České televize Uvolněte se prosím, který byl později ukončen. Jeho obdobou je pořad Show Jana Krause, který také moderuje, tentokrát na stanici FTV Prima. Mimo to také moderoval jeden ročník Českého slavíka, a to v roce 2013. Pravidelně vystupoval v pořadu Kraus a blondýna na stanici Frekvence 1. Satirická prohlášení komentující moravské záležitosti bude řešit soud. V roce 2014 podepsal výzvu Sobotkově vládě, která požadovala tvrdší postup vůči Rusku a vůči přísluš...
Více od autora
Matúš Krajňák
Slovenský pilot, fotograf, manažer leteckého fotografování, spoluautor fotografických publikací.
Více od autora
Jurij Křížek
Narozen 2. 11. 1919 v Zadonsku , zemřel 16. 8. 2015 v Praze. Doc. PhDr., DrSc., historik, odborník na dějiny Rakouska-Uherska a historii české politiky ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století.
Více od autora
Josef Krása
Josef Krása byl český historik umění středověku a vysokoškolský pedagog. Po absolvování gymnázia v Čáslavi v letech 1953–1958 vystudoval dějiny umění a dějiny na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze, kde byl žákem profesorů Jana Květa a Jaroslava Pešiny. Diplomovou práci o renesančních nástěnných malbách v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze obhájil roku 1956. Od počátku své vědecké kariéry se specializoval na českou a slovenskou gotickou knižní malbu, v níž dosáhl významných úspěchů a světového renomé. Od roku 1957 až do své smrti v roce 1985 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu dějin a teorie umění Československé akademie věd. O gotickém umění publikoval kolem stovky odborných statí, většinou v časopisu Umění, napsal tři monografie. Jako vědecký redaktor vedl například akademické Dějiny českého výtvarného umění , působil v ediční radě nakladatelství Odeon a v redakční radě časopisu Umění. Zastával také další vědecké funkce, byl například členem vědeckého kolegia věd o umění ČSAV a členem mezinárodního komitétu dějin umění CIHA. Externě přednášel o gotické knižní malbě na katedře dějin umění Filosofické fakulty UK v Praze. Patří k nejvýznamnějším českým historikům umění poválečné generace. Od nedokončené práce byl po krátké těžké nemoci odvolán ve věku 51 let. Od roku 1991 nese jeho jméno cena udělovaná mladým badatelům do 40 let za mimořádný přínos v oboru dějin umění.
Více od autora
Jay Kristoff
Jay Kristoff se narodil v australském Perthu. Jako dítě rád četl a hrál stolní hry. Později absolvoval uměleckou školu a mnoho let pracoval v reklamě a v televizi. Žije v Melbourne společně s manželkou a psem. Společně s Amie Kaufmanovou napsal sérii Akta Illuminae, sám je pak autorem bestsellerových sérií Nikdynoc a The Lotus War.
Více od autora
Jaroslav Kratěna
Je český cestovatel a spisovatel. Je autorem cestopisů zemí Severní Ameriky, které navštívil a procestoval. V roce 2012 vydal již desátý cestopis s názvem Zlatá hora.
Více od autora
Jan Krumbach
Narozen 7. 1. 1921 v Bratislavě, zemřel 25. 4. 1986 v Brně. Ing., strojní inženýr, odborný asistent na Vojenské akademii Antonína Zápotockého, odborný pracovník Technického muzea v Brně. Autor publikací o československém letectví.
Více od autora
Jan Kristofori
Jan Kristofori – 23. března 2004 Praha) byl malíř, galerista a grafik. J. Kristofori se narodil v Mukačevě, nejvýchodnější části Československa, kde pohromadě žili nejen Maďaři a Češi, ale i Židé a Rusíni. Jeho otec pracoval na panství hraběte Thuna jako strojník ve mlýně, zde celá rodina i žila. Přesun do Čech roku 1938 se neshledal s úspěchem a Kristoforiovi se usadili v Maďarském Miskolci. Mezi léty 1941 až 1944 absolvoval Jan gymnázium a následně se stal studentem Uměleckoprůmyslové školy. Roku 1945 se Kristoforiovi připojili k repatriantům z Rumunska a Řecka a společně s nimi odcestovali do Čech. Zde se usadili v Přísečnici nedaleko Kadaně na malém statku. Rodina Kristoforiova nebyla jedinými cizinci, jež se v Přísečnici usadila. Jan se na české škole počal učit češtině a tehdy začal pracovat, jako výtvarník, pro reklamní agenturu AMA ve Vejprtech. Jeho otec chtěl, aby po něm převzal statek v Přísečnici a po ukončení školní docházky, v roce 1948, jej přemlouval, aby pokračoval ve studiu a to na střední zemědělské škole v Kadani. Jan se ovšem přihlásil do školy v Klášterci nad Ohří. Na teoretickou výuku dojížděl do Kadaně a v Klášterci trávil čas na internátě. Komunistický režim donutil Kristoforiovi opustit statek a přestěhovat se do Kadaně-Prunéřova. Zde počal Janův otec pracovat v uhelné šachtě. Jan byl vyloučen ze školy i z internátu. Nedostalo se mu žádného zaměstnání, a proto se odstěhoval do Semil. V Semilech začal spolupracovat s ochotnickým divadlem. K Výročí Tomáše G. Masaryka, prvního čsl. prezidenta, připravil s několika příteli letáky s provokativními úvahami o komunismu, kterými oblepili celé město. Roku 1952 byl Kristofori odsouzen k desetiletému vězení . Během sedmiletého vězení a práce v komunistických lágrech se Jan věnoval kreslení. Tyto kresby byly v roce 1993 vydány pod názvem „Motáky“. S...
Více od autora
Vincenc Kramář
Vincenc Kramář byl český teoretik kubismu a sběratel, proslul jako předvídavý sběratel kubistického umění, ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění s mimořádným smyslem pro výjimečné akvizice a jako pozoruhodný teoretik. Stal se historikem umění, který se po celý život hlásil k východiskům vídeňské školy a sepsal mnoho studií, které ovlivnily další historiky umění, například Alberta Kutala. Šlo o odborníka se širokým okruhem zájmů, který obhajoval moderní umění a zároveň razil cestu studiu středověkého umění, jak ho známe dnes. Přesvědčen o zaštiťující roli státu usiloval v pozici ředitele Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění o zestátnění jejích sbírek, což se mu roku 1937 podařilo. Jeho role při vzniku Státní sbírky starého umění byla zcela nepominutelná. Ve funkci ředitele ze zanedbané sbírky provinciálního charakteru ve vlastnictví SVPU vytvořil fungující a reprezentativní státní instituci. Středověké a moderní umění vděčí Kramářovi za kvalitní přírůstky. Mezi nejznámější lze zařadit Vyšebrodský oltář, Madonu Veverskou, Římskou, Roudnickou, Jindřichohradeckou a Zlatokorunskou, Zmrtvýchvstání Třeboňského mistra nebo Epitaf Jana z Jeřeně. Rok před smrtí odkázal svoje sbírky kubistického umění Národní galerii, ve které vynikají zejména práce z Picassova raného období. Tím napomohl státní sbírce moderního umění získat rozměr mezinárodní. Narodil se 8. května 1877 ve Vysokém nad Jizerou do dobře situované rodiny úspěšného obchodníka. Rodina byla výrazně obrozenecky laděná a hojně se věnovala historii. Z matčiny strany Kramář podědil vlohy i k hudbě a po celý život byl vynikajícím klavíristou. Středoškolské vzdělání získal studiem na jičínském gymnáziu, kde studoval spolu se svým bratrem. V roce 1896 vstoupil do Mařákovy krajinářské školy na Akademii výtvarných umění, souběžně si však zapsal historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V prvním roce studia...
Více od autora
Václav Rodomil Kramerius
Václav Rodomil Kramerius , syn vydavatele V. M. Krameria, redaktor, autor a překladatel stovky povídek a novel. Do křestního listu byl zapsán jako Václav Richard, později si dal vlastenecké jméno Rodomil. Byl prvorozeným synem významného českého vydavatele České expedice. V otcově podniku pracoval jako typograf, od roku 1813 jako redaktor Krameriových c.k.vlasteneckých novin. Pak pomáhal matce vést Českou expedici, ale neměli v podnikání úspěch, takže v roce 1823 vydavatelské právo na řadu českých novin a časopisů prodali. Nechával se zaměstnat jako korektor a typograf u různých tiskáren v Čechách a psal. Řadu povídek překládal z němčiny, angličtiny, ruštiny a francouzštiny. V roce 1836 se kvůli nedostatku peněz živil ve Vídni prodejem brakové literatury a voskových figurek. Po návratu se snažil vydávat další noviny: Českoslovanský vlastenecký deník, časopis Hacafírek v kacabajce s malým úspěchem. Pak už jen psal a živil se jako korektor. Zemřel v chudobinci U milosrdných na Karlově. Hrob má v Praze na Olšanech. Žánrově bylo velice rozmanité, jeho povídky a novely byly historické, pohádkové, sentimentální, psal cestopisy i rytířské i strašidelné románky. Některé z nich jsou zařazovány jako předchůdci dnešního žánru fantasy a horor.. Zajímavé jsou i jejich velmi dlouhé názvy. V roce 1988 byl vydán výbor z jeho tvorby vč.jeho životopisu s názvem Knížky lidového čtení.
Více od autora
Václav Krejčík
Narozen 15.9.1971 v Chrudimi. Vystudoval VŠ obor francouzština/čeština, instruktor aerobiku a dalších stylů aerobního charakteru, lektor powerjógy. Instruktor powerjógy a jógy, jehož zájem o jógu je založen na svobodě a neomezenosti. Má rád powerjógu, hathajógu a jógovou terapii, a kdyby nemusel používat rozlišovací slovíčka před nebo za slovem jóga, byl by nejraději. Sportovní kariéru začal v roce 1993, kdy se stal mistrem republiky ve sportovním aerobiku. V roce 2003 otevřel jógové centrum...
Více od autora
Rudolf Krautschneider
Rudolf Krautschneider je český publicista, vydavatel a ilustrátor, námořník, mořeplavec a dobrodruh . Napsal zhruba desítku knih a natočil několik dokumentárních filmů. Sám o sobě říká, že je tak trochu Rakušanem, trochu Němcem i Čechem, ale „přesvědčením” je Polákem. Je členem ČANY – České asociace námořního yachtingu. Narodil se ve Vídni v roce 1943 v rodině rakouského otce a moravské matky. Po skončení 2. světové války bydlel v dětském domově a pak se svou matkou ve Znojmě, otec byl vojákem wehrmachtu a vrátil se z vězení až šest let po válce. Základní školu ukončil sedmou třídou, po té pracoval v dole a delší dobu jako dřevorubec v lese. Svoji první jachtu začal stavět na řece Dyji. Moře, které se později stalo jeho vášní, spatřil poprvé, když mu bylo 16 let. Zkoušel se plavit na cizích lodích, ale snil o vlastním plavidle, a tak začal budovat svoji jachtu. V 60. letech se poprvé kontaktoval s polskými námořníky a staviteli jachet. Z polských přístavů se pak vydával na velké námořní plavby. Potěšil Poláky tím, že je považoval za lidi, na které se mořeplavec může v nesnázích spolehnout, s čímž se setkal v různých přístavech světa. Popularitu mezi světovými jachtaři získal díky plavbám na svých jachtách „Vela”, „Polka”, „Polárka” a „Victoria”. S jachtou „Vela” doplul v roce 1976 na Shetlandy a v dalších letech s jachtou „Polka” na Špicberky a na Falklandy , kde se octl v době mezistátního konfliktu. Na ocelové „Polárce” vykonal plavbu kolem Antarktidy . Jeho oceánské lodi mají pevnou konstrukci, ale délku jen 3 metry a 30 až 60 cm. Pokud nepluje na lodi, věnuje se rodině, píše nebo ilustruje knihy, objíždí české školy se svými přednáškami. Dříve si také na plavby vydělával jako dřevorubec....
Více od autora
Peter Krupka
Narozen 2. 6. 1965 v Brně. RNDr., Ph.D., matematik, středoškolský a vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Oskar Krejčí
Oskar Krejčí je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, ředitelem Institutu globálních studií UJAK v Praze. Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl jako vojín základní služby zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA. Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB a s X. správou StB jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti. Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federál...
Více od autora
Jaroslav Kratochvíl
Narozen 17. 1. 1885 v Tučapech u Vyškova, zemřel 20. 3. 1945 v koncentračním táboře Terezín. Spisovatel, publicista, redaktor. Autor próz, politické literatury, též překladatelsky činný.
Více od autora
Jan Kratochvíl
Jan Kratochvíl byl český režisér, herec, divadelní organizátor, televizní dramaturg a producent, syn spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla a dlouholetý partner herečky a zpěvačky Věry Křesadlové. Po absolutoriu pražské FAMU v roce 1963 nejprve působil jako pomocný režisér a asistent režie na Barrandově. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, na počátku 70. let vystupoval se Ctiborem Turbou v Cirkuse Alfred. Poté pracoval jakožto externí režisér Československé televize, režíroval koncerty hudebních skupin a divadelní představení. Působil také jako umělecký vedoucí Revue Alhambra, pracoval jako režisér na Divadelních poutích na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1991 byl zaměstnancem Československé televize, později České televize, kde pracoval jakožto produkční a dramaturg. Mimo jiné pořady společně s Pavlem Andělem připravoval také na ČT 2 pořad Noc s Andělem.
Více od autora
Alexa Kriele
Alexa Kriele studovala filozofii a psychologii a pracovala jako novinářka a trenérka pro manažery. Od roku 1994 zaměřuje své aktivity na knihy o andělech.
Více od autora
Sofie Králová
Sofie je mladá aktivní žena se smyslem pro rodinu a partnerský vztah. Přesto, že jí ještě nebylo ani 30 let, zažila již v životě a zejména v partnerských vztazích spoustu velkých dramat. Její první partner, ,,pravá životní láska\" jak sama říká, jí zemřel při autonehodě, když jí bylo čerstvých 22 let. Když v sobě po nějaké době našla novou životní sílu a schopnost opravdu milovat, objevil se Tomáš, ženatý nadřízený v její práci. Se Sofií si postupně vytvořil paralelní vztah a její představu o mužích a jejich přístupu k partnerským vztahům navždy změnil.
Více od autora
Přemysl Krejčík
pochází z Nymburka, v současné době žije v Pardubicích, kde na filozofické fakultě vystudoval historicko–literární studia a dějiny literární kultury. Nyní působí na Univerzitě Pardubice jako doktorand oboru historie. Je také šéfredaktorem literárního časopisu Partonyma.
Více od autora
Miroslav Krob
Narozen 7.2.1961 v Praze. Fotograf, zpočátku krajiny a akty, později expresivní fotomontáže, divadelní fotografie, reklamní snímky, ve spolupráci s otcem Miroslavem Krobem fotografie architektury a krajiny.
Více od autora
František Krupička
doc. PhDr. František Krupička byl český anglista, překladatel a také autor jazykových učebnic angličtiny. Zdroje: a) www.databaze-prekladu.cz b) aleph.nkp.cz c) prijmeni.cz
Více od autora
Bruno P Kremer
Bruno P. Kremer studoval biologii na univerzitě v Bonnu a promoval v r. 1973. Do r. 1979 byl odborným asistentem v Botanickém ústavu, od r. 1979 působí jako vědecký rada na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Publikoval řadu vědeckých prací, píše a překládá
Více od autora
Václav Křístek
Narozen 26.9.1954 v Olomouci. Mgr., filmový režisér a scénárista, textař.
Více od autora
Saša Král
Narozen 29.8.1892 v Praze. Učitel, autor učebnic a románů, též práce o skautingu. Patřil k první zakladatelské generaci českých skautských vůdců. Vlastním jménem Karel Kalivoda.
Více od autora
Rostislav Křivánek
Rostislav Křivánek je český spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář. Až do svých osmnácti let žije v rodném Děčíně, kde studuje gymnázium a po celé studium stojí v čele děčínské pobočky Hudební mládeže. Tady také debutuje v oblasti dramatické literatury prvotinou Chopin v Děčíně, kterou se spolužáky nastuduje pro Městskou knihovnu Děčín. V letech 1978–1982 studuje na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor Organizace a řízení divadel a kulturních zařízení. Po absolutoriu se stává provozním ředitelem divadelní scény DAMU Disk. Tady začíná spolupracovat s tehdejším studentem režie Zbyňkem Srbou, pro kterého autorsky upravuje hru Carlo Gozziho Král jelenem a píše pro ni texty písní. Jejich zhudebnění se ujímá čerstvý absolvent práv JUDr. Vladimír Franz. Roku 1985 tak začíná plodná spolupráce Rostislava Křivánka s Vladimírem Franzem, která trvá dodnes. K textu hry se s režisérem Srbou a hudebníkem Franzem později vracejí ještě v roce 1992, kdy Krále jelenem inscenují v pražském divadle ABC. Z Disku Křivánek odchází v roce 1986 do svobodného povolání, aby s většinou absolventského ročníku DAMU, který odchází do angažmá v mosteckém divadle, spolupracoval jako dramaturg na dnes již legendárních inscenacích Filozofská historie a Cirkus Humberto . Zároveň pro soubor píše hru Masopust, kterou se ale nepodaří realizovat. Vedle toho objíždí česká divadla a kulturní zařízení s agenturní verzí Králem jelenem jako zvukař, osvětlovač i herec. Do tohoto období patří i jeho kabaretní féerie Bedekr aneb Pozdvižení ve zdviži , kterou i režíruje. V roce 1987 nastupuje jako reportér do kulturního časopisu pro mládež Pionýr. Když se o dva roky později změní společenská situace, stává se šéfredaktorem časopisu, jehož název se mění na FILIP . Pro neshody s vedením vydavatelství Mladá Fronta odchází pak s celou redakcí počátkem ro...
Více od autora