Výpis všech autorů

Annabel Karmel

Annabel Karmel je nutriční specialistka na potraviny a výživu dětí a mládeže. Během své více než 25leté kariéry, tato rodilá londýňanka a matka tří dětí prošlapávala cestičku, jak rodiny na celém světě krmí svoje miminka a děti. Začala stravovací revoluci s důvěryhodnými recepty a metodami a stala se britskou autorkou č. 1 ve vaření pro děti, celosvětovou autorkou bestselerů a matkou všech expertů na krmení s 43 kuchařkami. Všechno to začalo v roce 1991 s knihou "The Complete Baby and Toddler Meal Planner", která se dosáhla na druhé místo bestselerů všech dob. Byl to odkaz pro její prvorozenou holčičku Natashu, která zemřela na virovou infekci ve věku 3 měsíců. Cítila se zranitelná, když přišel druhorozený syn Nicholas a chtěla mu dát to nejlepší jídlo. Ale stala se neúzkostlivějším strávníkem. A tak si vyhrnula rukávy a poustila se do vaření jídel, které by Nicholasovi chutnaly. Nikdy by si nepomyslela, že to skončí jako kuchařka, které se prodá přes 4 milliony výtisků po celém světě.

Adolf Kašpar

Adolf Kašpar byl český malíř a ilustrátor. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Jiráskově Filosofské historii a dalším dílům české i světové literatury. Narodil se v rodině kupce v Bludově Jana Kašpara a jeho manželky Petryzie, rozené Pitkové z Moravičan. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1888 otcův obchod vyhořel a rodina se přestěhovala do Olomouce. Navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav. Tam si povšimli jeho výtvarného nadání, které mu po rozchodu rodičů pomáhalo získat prostředky na obživu a podporovat nemocnou matku . Přivydělával si kreslením zkamenělin a květin pro místní vědecké pracovníky. Kašparovy kresby zaujaly olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra, který v roce 1899 vydal první publikaci s jeho ilustracemi, baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská. . Stal se Kašparovým rádcem a mecenášem, na jeho přímluvu byl přijat na malířskou akademii v Praze a zajistil mu bydlení u své sestry na Kampě. Spolupráce s Prombergrem trvala až do začátku první světové války. Kašpar vytvořil stovky kreseb pro jeho lidové kalendáře, knížky či barevné pohlednice. Procestovali spolu Slovensko a v roce 1906 i severní Itálii. Kašpar studoval ve speciální třídě Maxe Pirnera a v roce 1901 byl vyzván, aby vytvořil ilustrace pro připravované reprezentační vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové. Pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v roce 1903 lze pokládat za významný mezník ve vývoji moderní české ilustrace. Kniha měla obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem. Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes. Ilustrace k Jiráskově Filozofské historii , kterým předcházela opět důkladná příprava pří...

Petr Kabeš

Petr Kabeš byl český básník. Vystudoval VŠE, mezi lety 1966–1969 redigoval až do jeho zákazu literární měsíčník Sešity. V období normalizace vykonával různá povolání, byl mj. pozorovatelem počasí na Milešovce, odkud byl propuštěn po podepsání Charty 77. Poté pracoval jako noční hlídač. Po revoluci byl zpočátku ve svobodném povolání, od r. 1992 v invalidním důchodu. Roku 1995 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Byl ženatý s významnou českou překladatelkou Annou Kareninovou.

Michio Kaku

Michio Kaku je americký fyzik, profesor teoretické fyziky na City University of New York, spoluzakladatel strunové teorie pole a popularizátor vědy. Napsal několik knih o fyzice a s ní spojených tématech a často se objevuje v radiu, televizi a dokumentárních filmech. Narodil se v San José v Kalifornii japonským přistěhovalcům. Jeho děd přijel do Spojených států, aby pomáhal při pracích po zemětřesení v San Franciscu 1906. Na začátku šedesátých let chodil na Cubberley High School v Palo Altu, kde hrál šachy. V roce 1968 získal titul bakaláře věd summa cum laude na Harvard University. Poté studoval v Berkeley Radiation Laboratory na University of California, Berkeley, kde v roce 1972 získal titul Ph.D. Během války ve Vietnamu se připojil k americké armádě, ale než byl povolán do akce, válka skončila. Nyní se zabývá formulováním teorie všeho, která má spojit čtyři základní síly ve vesmíru: silnou interakci, slabou interakci, gravitaci a elektromagnetickou interakci. Publikoval přes 170 článků o teorii superstrun, supergravitaci, supersymetrii a hadronech. V roce 1974 spolu s profesorem K. Kikkawou poprvé napsal článek o strunové teorii pole, která spojuje všech pět teorií strun do jedné rovnice. Také napsal několik populárně-vědeckých knih: Visions, Hyperprostor, Einsteinův vesmír a Paralelní světy a s Jennifer Thompson napsal knihu Dále než Einstein. Hyperprostor se stal bestsellerem a deníky The New York Times i The Washington Post ho zařadily mezi nejlepší vědecké knihy roku. Ve Fyzice nemožného zkoumá např. neviditelnost, teleportaci, předpovídání budoucnosti, vesmírné lodě, stroje na antihmotu, cestování v čase a další záležitosti, které rozděluje do kategorií podle toho, kdy by se mohly uskutečnit. V březnu 2008 se Fyzika nemožného dostala na seznam bestsellerů magazínu The New York Times. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michio Kaku na anglické Wikipedii....

Ludmila Karlíková

Narozena 15. 12. 1920 v Domažlicích, zemřela 25. 2. 2007 v Praze. PhDr., historička umění, publikace z oboru dějin výtvarného umění.

Feryal Kanbay

Autor encyklopedických příruček.

Bohdan Kaminský

Bohdan Kaminský, vlastním jménem Karel Bušek, byl český lyrický básník, překladatel a redaktor. Pocházel z řezbářské rodinu Bušků, narodil se ve vsi Husa u Sychrova. Z rodiny je znám především jeho otec Petr Bušek, který provedl řezbářskou výzdobu zámku na Sychrově na objednávku majitele, knížete Kamila Rohana. Nejprve se vyučil řezbářem, ale později se vydal roku 1883 na dráhu spisovatele. Publikoval v časopisu Lumír ještě před tím, než se dal v Praze zapsat na vysokou školu. Ve své generaci významný lyrický básník, představitel symbolismu: projevoval ve svých dílech pocity milostného zklamání a teskných nálad. Jeho osud nebyl šťastný a jeho známosti končívaly brzkými úmrtími jeho milých. Byl také autorem humoristických a ironických veršů a próz . Pílí i patosem vyjadřování patřil k osobitým následovníkům Jaroslava Vrchlického. Živil se překládáním, zejména z literatury francouzské a německé , také jako redaktor regionálních periodik. Při zahraničních cestách navštívil Holandsko, Německo, Francii, Itálii a Turecko. Zemřel za léčebného pobytu v Poděbradech, pohřben byl v Praze. Jeho život byl zpracován i několika romanopisci, obvykle je stylizován do role básníka - bohéma. Pro Národní divadlo provedl překlady několika dramat, například Hauptmannova Kollegu Cramptona , Molièrova Tartuffa , nebo Fuldovy Blíženky . Jeho překladatelské dílo je rozsáhlé. Kaminský přeložil všechny Molièrovy hry a roku 1922 pro Vinohradské divadlo i Večer tříkrálový Williama Shakespeara.

Veniamin Aleksandrovič Kaverin

Veniamin Alexandrovič Kaverin , skutečným jménem Veniamin Alexandrovič Zilber byl sovětský spisovatel, dramatik a scénárista. Jeho nejznámějším dílem je dobrodružný román Dva kapitáni . Imunolog Lev Zilber byl jeho starší bratr.

Václav Kajdoš

Václav Kajdoš byl český lékař, spisovatel a překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny. Narodil se roku 1922 ve Frenštátě pod Radhočštěm, ale ještě jako chlapec se s rodiči přestěhoval do Prahy, protože jeho otec, voják z povolání, se stal vysokým důstojníkem generálního štábu. Maturoval roku 1941 na Reálném gymnáziu v Praze a pak pracoval v Baťových závodech ve Zlíně. Po skončení druhé světové války vystudoval v letech 1945–1949 lékařství na Univerzitě Karlově Následně absolvoval důstojnický kurz ve Vojenské nemocnici, v armádě však nikdy nepracoval. Působil jako chirurg v Lokti a Karlových Varech a jako praktický lékař v Jáchymově. Zde onemocněl tuberkulózou a na čas musel opustit lékařskou praxi. Pak pracoval jako závodní lékař v ČKD v Praze a od počátku 60. let až do odchodu do důchodu roku 1984 jako chirurg v Nemocnici na Žižkově. Zabýval se také akupunkturou a patřil k předním českým odborníkům v tomto oboru. Díky svým rozsáhlým jazykovým znalostem se brzy dostal k překladatelství. Nejprve překládal populárně vědecké texty, ale brzy začal také s beletrii, především se science fiction. Od toho byl již jen krůček k vlastní tvorbě. Když roku 1970 vydal sbírku sci-fi povídek Invaze z vesmíru, začal být považován společně s Josefem Nesvadbou, Ludivíkem Součkem a Jaroslavem Zýkou za jednoho z průkopníků české sci-fi a za představitele jakési její „české školy“ vycházející z humanistického odkazu Karla Čapka. Zemřel roku 1990 ve věku 67 let na srdeční infarkt. Roku 1992 získal posmrtně Cenu Karla Čapka – Mloka za zásluhy.

Otakar Káňa

PhDr. Otakar Káňa, CSc. , docent, historik, historická literatura z Opavska.

Karel Kamiš

Karel Kamiš je bohemista, slavista, folklorista a biolingvista. Specializuje se na biolingvistiku a na problematiku vokálu ve slovanských jazycích. Momentálně působí jako profesor na Katedře bohemistiky PedF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se zaměřením na výuku studujících všech stupňů učitelství, zvláště pak pro 1. stupeň ZŠ. Napsal již řadu publikací, například Výraz a význam předložkového lokálu, Čeština a romština v českých zemích: překonávání komunikačních bariér v multietnické společnosti, Didaktika českého jazyka pro studující oboru učitelství na prvním stupni základní školy nebo Diktáty od šestky do devítky .

Joe Kaufman

Autor publikací pro děti.

Jaroslav Kadlec

Jaroslav Kadlec byl český katolický kněz a historik specializující se na české církevní dějiny. Absolvoval Jirsíkovo státní gymnasium v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1929. Ke kněžství se připravoval na diecézním bohosloveckém učilišti v Českých Budějovicích v letech 1930–1934. V roce 1934 byl vysvěcen na kněze a začal působit v pastoraci. Ve studiu dále pokračoval na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a získal zde, po předložení disertační práce s názvem Vzkříšení z mrtvých ve Starém a Novém Zákoně, doktorát teologie. Promován byl 16. února 1938. Od 1. července 1941 do 30. dubna 1947 byl profesorem církevních dějin na diecézním bohosloveckém učilišti v Českých Budějovicích. 12. dubna 1947 byl jmenován na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze asistentem, s účinností od 1. května 1947 do 30. dubna 1949. Jeho jmenování asistentem se pak opakovalo 19. května 1949, kdy byl jmenován pro období od 1. května 1949 do 30. dubna 1951. Byl pověřen přednáškami československých církevních dějin. 16. května 1947 habilitoval pro obor českých církevních dějin spisem Ponížení Svaté Koruny. Spis byl schválen Ministerstvem školství 4. září 1947. Dne 17. prosince 1949 byl navržen na jmenování mimořádným profesorem pro obor československých církevních dějin, na základě spisu Dějiny kláštera Svaté Koruny. Ke jmenování však již nedošlo. Jeho působení na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity v Praze bylo ukončeno 30. září 1950. Po působení na univerzitě odešel tedy zpět do pastorace, v níž působil v letech 1950–1952. Na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, kam se z Prahy fakulta přestěhovala, byl jako kaplan, na základě smlouvy o dílo, a soukromě působil v letech 1952–1955. V roce 1955 přišel o státní souhlas a nastoupil do dělnické profese. Další smlouvu o dílo uzavřel v Československé akademii věd, kde působil v letech 1955–1957. Pro své kněžské aktivity byl komunistick...

Dušan Karpatský

Dušan Karpatský byl slavista, přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny. Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo. Dle matričního záznamu se narodil původně jako Dušan Rosenzweig, Slovence původem z Užhorodu. Druhou světovou válku prožil v jihočeském Sepekově. Dušanův otec se konce druhé světové války nedožil, zemřel v roce 1940. Jeho příjmení Karpatský zvolila Dušanova matka po druhé světové válce. Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Svůj v pořadí první překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958. Jeho publikační činnost zahrnuje překlady více jek stovky knih, sedm divadelních her a jedenáct rozhlasových her. Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů. Na zprávu o jeho úmrtí reagovala s velikým ohlasem chorvatská média. Za svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží výběrově kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace etc. Překládal srbochorvatsky psanou židovskou literaturu a překlady zveřejňoval v Židovské ročence .

Wally Kahl

Německý autor knih o akvarijních rybách.

Michaela Kaslová

Narozena 21.5.1952 v Praze. PhDr., učitelství matematiky pro 1. stupeň základní školy.

Lidmila Kábrtová

Lidmila Kábrtová vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se věnovala žurnalistice, přispívala do různých novin a časopisů. V současnosti pracuje v oblasti public relations. Publikovat začala na stránkách www.pribehynapadesatslov.cz. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry ČRo 3 — Vltava. Podílela se i na řadě povídkových sbírek. Za knihu Místa ve tmě získala v roce 2019 hlavní cenu Nadace Českého literárního fondu. S rodinou žije nedaleko Nymburka.

Lawrence Kasdan

Lawrence Edward Kasdan je americký scenárista, režisér a producent. Je znám jako spoluautor filmů Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder, Dobyvatelé ztracené archy a Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediho. Kasdan se taky podílel na psaní Star Wars: Síla se probouzí a bude se podílet na spin-off sérii o Hanu Solovi. Byl nominovaný na tři Oskary: dvakrát za Nejoriginálnější scénář a jednou za Nejlepší scénář k adaptaci . Je otcem režisérů Jake Kasdana a Jon Kasdana, a nevlastním otcem muzikantky Inara George. Kasdan se narodil v Miami na Floridě, jako syn Sylvie Sarah , poradkyně pro zaměstnání, a Clarence Normana Kasdana, který vedl maloobchodní prodejny s elektronikou. Jeho bratr je spisovatel/producent Mark Kasdan. Pochází z židovské rodiny. Byl vychován v Morgantownu v Západní Virginii, kde v roce 1966 vystudoval Morgantownskou střední školu. Promoval na University of Michigan v oboru pedagogie, a původně plánoval, že bude učitelem angličtiny. Ještě během svých studií vyhrál Hopwoodovu cenu v psaní. Byl studentem profesora Kenetha Rowa. Po promoci nemohl Kasdan sehnat místo učitele a tak se stal reklamním kreativcem - profesí, která ho nebavila, ale ve které vydržel pět let , nejprve v Detroitu a pak v Los Angeles, kde se snažil zaujmout Hollywoodské scenáristy. Kasdan vstoupil do světa filmu v polovině 70. let 20. století, a to až po 67 odmítnutích, kdy byl jeho scénář Osobní strážce prodán společnosti Warner Bros. a měla v něm hrát Diana Ross a Steve McQueen. Scénář se pak ale dlouho přepracovával a stal se jedním z „nejlepších nedodělaných scénářů v Hollywoodu“; až byl nakonec v roce 1992 konečně zfilmován - v hlavní rolí s Whitney Houston a Kevinem Costnerem. Poté, co prodal Stevenovi Spielbergovi svůj scénář k filmu Propastný rozdíl ho George Lucas pověřil napsáním scénáře Dobyvatelé ztracené archy. Lucas poto...

Karel Kabeš

Autor práce z oboru kybernetiky.

Kālidāsa

Kálidása byl indický básník a dramatik. Mezi jeho nejznámější díla patří lyrická poema Méghadúta, divadelní hra Abhidžňánašákuntala či epos Kumárasambhava. Není známa doba, kdy Kálidása žil, mnoho badatelů však spojuje jeho působení s dobou guptovského krále Čandagupty II. . Kálidása byl vynikajícím znalcem sanskrtu a jeho postavení v dějinách sanskrtské literatury je asi takové, jako má Shakespeare v dějinách literatury anglické. Jeho díla byla založena zejména na filosofii a hinduistické mytologii. O samotném Kálidásovi není známo prakticky nic mimo obsahu jeho děl. I přesto, že mu je připisováno mnoho děl, je pravděpodobné, že byl autorem jen některých z nich. Opěvoval krásné ženy, ctnostné brahmány, vzorné krále a vznešené askety. Vrcholem jeho tvorby je báseň Oblak poslem lásky, kterou přeložil do češtiny indolog Oldřich Friš. Ke stému výročí jeho narození vydalo muzeum v jeho rodném městě Boskovice jubilejní vydání dvou básní: „Oblak poslem lásky“ a „Šest ročních dob“.

Jan Kaňka

Narozen 17.7.1897 v Kutné Hoře, zemřel 23.9.1966 v Praze. Středoškolský profesor, autor českých mluvnic, překlad z angličtiny.

Barbora Kardošová

Barbora Kardošová vyštudovala scenáristiku, debutovala románom Šialene milovaná o tridsiatničke Róze a je autorkou scenára k filmu pre mládež Amálka, ja sa zbláznim. Láska, smrť, erotika a dobrý koniec v kombinácii so schopnosťou vybudovať príbeh, dívať sa na veci s troškou recesie a humoru a pisateľskou zručnosťou, vytvárajú v jej románoch všetky predpoklady zaradiť sa medzi bestsellery.

Vladimír Kavčiak

MgA. Vladimír Kavčiak je československý režisér, scenárista a český spisovatel. V roce 1972 absolvoval na FAMU obor filmové a televizní režie. Ve stejném roce  se stal zaměstnancem České televize jako režisér dramatických pořadů, a to až do roku 1977. Po neshodách s vedením redakce odešel na Slovensko do Slovenské filmové tvorby, kde kromě krátkých a kreslených filmů režíroval čtyři celovečerní filmy. V roce 1983 se vrátil do České televize na původní místo v dramatické tvorbě na pozici režiséra, kde působil až do r. 1990. Během těchto let režíroval i na několika divadelních scénách . Od roku 1991 až do roku 2007 vedl producentskou společnost, kde společně se svým týmem vytvořil na 2500 publicistických, dokumentárních, reklamních a zábavných pořadů, mimo jiné pro TV Prima a Českou televizi. V roce 2012 působil jako externí dramaturg TV Nova. Od roku 2013 pracuje jako externí dramaturg pro Českou televizi. Kromě audio-vizuálních děl napsal i sedm románů, jednu monografii a dvě divadelní hry. Je držitelem řady domácích i zahraničních ocenění. Osmnáct let byl manželem herečky Národního divadla Blanky Bohdanové. 1977 – Bílá stužka ve tvých vlasech 1980 – Karlina manželství 1981 – Soudím tě láskou 1983 – Sbohem, sladké dřímoty 1972 – Portrét 1974 – Lekce z přítomnosti 1977 – Americké humoresky I-IV 1977 – Tři sladké třešně 1979 – Jako listy jednoho stromu 1985 – Angolský deník lékařky 1989 – Letící delfín I-VII 1971 – Zloději 1972 – Porážka 1973 – Cesta do Pristolu 1973 – Záhady v Alleghe 1974 – Kurs manželského dialogu 1974 – Mat třetím tahem 1974 – Docela malý zlepšovák 1975 – Únos 1978 – Chobotnice 1980 – Poslední vlak 1983 – Chlapec s houslemi 1983 – K. H. Mácha 1983 – Salvador, 17. března krátce po páté 1983 – Hodina před ránem 1984 – Čas zrání 1985 – Pátá stanice 1985 – Čarodějky z Greenham Common 1986 – Bar Nevada...

Tereza Kadečková

Narozena v roce 1993 v Hradci Králové. Autorka povídek a komiksových scénářů. Na internetu působí pod jménem Kadet.

Rupi Kaur

Rupi Kaur je indicko-kanadská básnířka, spisovatelka, ilustrátorka a umělkyně. V roce 2014 vydala sbírku básní a prózy Milk and Honey . V roce 2017 vyšla její druhá kniha The Sun and Her Flowers a roku 2020 třetí s názvem Home Body.. Kaur se narodila v indickém Paňdžábu. Ve čtyřech letech emigrovala s rodiči do Kanady. Inspirací jí byla její matka, která jí říkávala, aby kreslila a malovala, zvláště v době, kdy ještě neuměla anglicky a nemohla mluvit s ostatními dětmi ve škole. Zpočátku zkoušela psát básně a vzkazy pro své přátele zejména na střední škole. Studovala rétoriku a odborné psaní na Univerzitě ve Waterloo v Ontariu. V současnosti Rupi Kaur žije v Torontu v Ontariu. Během střední školy začala psát nejprve anonymně, zejména písně. V roce 2013 začala sdílet své dílo pod vlastní jménem na sociální sítí Tumblr. V roce 2014 se začala věnovat psaní naplno a své příspěvky sdílela na Instagramu, ke kterým přidávala i své ilustrace. Veškeré její básně a prózy jsou psány malými písmeny bez interpunkce. Její dílo, jak sama autorka přiznává, odráží její názor na okolní svět. Její dílo se skládá z kratších básní a hlavním tématem v její tvorbě je zneužívání, ženskost, láska, zlomyslnost, ale také odpuštění. Rupi Kaur vydala svou první knihu 4. listopadu 2014 pod názvem Milk and Honey . Je to sbírka básní, próz a ručně kreslených ilustrací. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol: Zraňována, Milující, Opuštěná a Odpouštějící. Prodej této knihy předčil 2,5 miliónu výtisků a byla na seznamu New York Times Best Seller více než 77 týdnů. Její druhá kniha The Sun and Her Flowers byla vydána 3. října 2017. V této knize se Rupi Kaur zabývá tématy ženskosti, vlastním traumatem, uzdravením, migrací a revolucí. 17. listopadu 2020 vyšla její třetí kniha básní Home Body, což je intimní pozvánka do básnířčina nitra. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rupi Kaur na anglické Wikipedii....

Petr Karas

Narozen 12.10.1973. Kartograf, redaktor kartografických dokumentů.

Miloš Kaňka

Matematik, práce z oboru.

Malokarpatská Kapela

Slovenská dechovka, která vznikla v roce 1975.

Karel

Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře, posléze do Prahy k rodičům, kde také nakonec maturoval. Po gymnáziu studoval postupně na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, filozofické fakult Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně, na Sorbonně na Faculté des lettres v Paříži. V Praze nakonec obhájil doktorát a zůstal v Praze se svým bratrem Josefem. Karel Čapek pracoval jako člen redakční rady časopisu Národ, soukromý učitel syna hraběte Lažanského, dramaturg Vinohradského divadla, Lidových novin a od roku 1917 byl spolu s Josefem redaktorem Národních listů a nového satirického týdeníku Nebojsa . Krátce po své cestě do Anglie se stal členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Pen klubu. Pravidelně se vídal s prezidentem Masarykem, navštívil i E. Beneše. Zastával funkce v různých kulturních a literárních výborech a komisích. Roku 1932 s bratrem přešel k nakladatelství Fr. Borový, jehož se stal tichým společníkem. Odmítl předsednictví světové federace Penklubů, na které ho navrh H. G. Wells a norský tisk ho dokonce navrhl na Nobelovu cenu. Karel Čapek je prvním českým spisovatelem, který uspěl v zahraničí a tím velice prospěl české literatuře. Jakožto člen československého Penklubu byl v době hrozící nacistické okupace jedním z hlavních motorů odporu, kdy využil veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. Evakuaci do Anglie jako správný vlastenec odmítl. Koncem roku 1938 však náhle umírá na následky chřipky a zánětu ledvin. Literární tvorbu zahájil Čapek před první světovou válkou, zpočátku spolu s bratr...

Jaroslav Kašpar

Jaroslav Kašpar, krycím jménem Pátý , byl československý voják, příslušník Obrany národa a příslušník zahraničního protinacistického a protikomunistického odboje. Narodil se 23. prosince 1903 ve Staré Pace. V roce 1921 odmaturoval na reálném gymnáziu v Nové Pace. Základní vojenskou službu nastoupil v Jičíně v září 1921, ale krátce nato byl odeslán do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Po jejím absolvování sloužil u dělostřelectva v Liberci a Josefově. Zároveň absolvoval dělostřelecký kurz v Olomouci a kurz dělostřeleckých leteckých pozorovatelů. V červnu 1927 byl převelen k 1. leteckému pluku v Praze a po absolvování leteckých kurzů přidělen k 38. letce 1. pluku. Absolvoval pilotní a stíhačské kurzy a po působení u 3. leteckého pluku v Bratislavě v letech 1934 až 1936 studoval Vysokou školu válečnou. Od roku 1936 do roku 1938 postupně velel několika oddělením 1. divize. Po okupaci Čech a Moravy pracoval v administrativě protektorátní vlády a zároveň působil v řadách domácího odboje. V rámci Obrany národy spoluorganizoval útěky čs. letců do zahraničí a spolupracoval s vrcholnými představiteli ON. Protektorát Čechy a Morava opustil 14. února 1940 a přes Slovensko a Maďarsko se dostal do Jugoslávie. V Bělehradě byl zatčen, ale odbojářům se ho podařilo po třech dnech z vězení vyreklamovat. Poté byl pověřen evakuací československých uprchlíků v Budapešti. Od října 1940 do dubna 1941 působil na čs. zpravodajské rezidentuře v Turecku a poté byl na návrh pplk. Svobody odeslán do SSSR a od srpna 1941 se stal náčelníkem štábu Československé vojenské mise v SSSR. V této funkci setrval rok, v letech 1942 až 1943 působil v Teheránu jako zástupce vojenského zmocněnce. Od října 1943 do srpna 1944 působil ve Velké Británii jako vojenský atašé u holandské exilové vlády a poté již jako mjr. gšt. jako vojenský přidělenec u různých spojeneckých jednotek. Závěr války strávil ve Štábu pro vybudování branné moci...

Jaroslav Kapr

Narozen 5. 12. 1933 v Plzni, zemřel 2003. PhDr., sociolog zabývající se sociologií medicíny, politickou sociologií. Asistent katedry sociálního lékařství, literatura z oboru.

Irena Kačírková

Anna Kadlecová

Narozena 1931 v Javorince. Doc. Ing., CSc., architektka, práce z pozemního stavitelství.

Zdeněk Kárník

Zdeněk Kárník byl český historik a pedagog. Narodil se v rodině východočeského obchodníka Františka Kárníka. V mládí jej ovlivnil mj. starší bratr František, předčasně zemřelý v osmatřiceti letech, asistent a později docent Vysoké školy politických a hospodářských věd , silně vlastenecky orientovaný a za války podporující protinacistický odboj. Zdeněk Kárník vystudoval Reálné gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1950 Fakultu společenských nauk Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od roku 1952 sloučené s Filozoficko-historickou fakultou Univerzity Karlovy, od roku 1954 na témže ústavu vyučoval, v roce 1965 se stal docentem moderních československých dějin. Roku 1968 se angažoval v obrodném procesu na fakultě i mimo ni, po rozpuštění tamní stranické organizace se odmítl znovu do komunistické strany přihlásit a žádat o přijetí. V roce 1969 musel z politických důvodů ukončit pedagogickou činnost na vysoké škole, o rok později byl donucen fakultu opustit; vrátit se mohl roku 1990 . 1970–90 pracoval ve Středisku státní památkové péče Středočeského kraje. Řadě dalších perzekvovaných historiků pomohl z pozice referenta k obživě zadáváním odborných úkolů pod svými či cizími jmény. Publi­koval v samizdatu nebo pod cizími jmé­ny . Působil na Univerzitě Karlově v Praze, Akademii věd České republiky a rovněž na vysokých školách v rodném regionu, Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, Fakultě humanitních studií, později Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1968–1969 a 1990–1992 byl členem rehabilitační komise FF UK, 1989...

Vilma Kadlečková

Vilma Kadlečková, vlastním jménem Vilma Klímová je česká spisovatelka science fiction a fantasy, příznivkyně fandomu. Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Je vdaná za Martina Klímu , dívčí jméno Kadlečková používá jako literární pseudonym. Má tři dcery . Po letech strávených v Brně a kratším pobytu v Anglii žije v Praze. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Poté nastoupila jako redaktorka do nakladatelství Harlequin. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 . Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací náleží k cyklu 'Legendy o argenitu'. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy , mapující budoucí historii vesmíru, který je podobný našemu, ale existuje v něm 'argenit': fiktivní nerost, sloužící jako zdroj energie lidem s psychotronickými schopnostmi. Součástí cyklu jsou například romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží a další novely a povídky. Motiv argenitu se projevuje i v prozatím nedokončené šestidílné sáze Mycelium. Autorka se věnuje také fantasy . Podílela se na projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky bez SFF motivů píše výjimečně . Aktivně se zapojovala do různých aktivit tohoto hnutí. Od ...

Takaya Kagami

Mieko Kawakami

Japonská spisovatelka a blogerka. Autorka románů, básnické sbírky, esejů a rozhovorů se spisovatelem Haruki Murakami. Dříve zpěvačka.

Karel Kamenický

Narozen 17.11.1894 v Semechnicích u Nového Města nad Metují, zemřel 20.9.1964 v Praze. Ing., dr.techn., agronom, literatura z oboru ovocnictví.

Jiří Kadlec

Publikace v oboru Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika.

Jaroslav Kalužík

Mgr., spoluautor učebnic literatury pro střední školy.

Janice Kaiser

Harvey Karp

Dr. Harvey Karp is a nationally renowned pediatrician on the faculty of USC School of Medicine and a fellow of the American Academy of Pediatrics. The popularity of his books has made him the most read pediatrician in America. Praising his revolutionary ideas, the New York Times proclaimed, “Roll over Dr. Spock!”

František Kaucký

Publikoval převážně literaturu faktu. Byl znám jako novinář z reportáží ve Večerní Praze. V období normalizace nesměl psát a pracoval většinou jako řidič u stavebního podniku. Z jeho pera často vycházela pod pseudonymem František Kavan četné story z prostředí našich letců na Západě, zejména v časopisech Hlas revoluce a Letectví a Kosmonautika.

František Kadleček

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

Erich Kaestner

Bob Kane

Americký scenárista, výtvarník, tvůrce komiksů o Batmanovi.

Annette Kast-Zahn

Německá dětská psycholožka.

Adam Kay

Adam Richard Kay je britský spisovatel komedií, autor, scénárista, performer, komik a bývalý lékař. Vyrostl v židovské domácnosti a s otcem lékařem považoval to, že se stane lékařem za přednastavené rozhodnutí. Vystupovat začal ještě za dob studií na medicíně, a to v roce 1988 ve školních show. Ačkli studoval medicínu, založil hudebně komediální skupinu Amateur Transplants and a psal pro BBC Radio 4. Mnoho let pracoval jako porodník a gynekolog a publikoval na toto téma, pak ale medicínu opustil a dal se na dráhu spisovatele. Jeho první kniha This is Going to Hurt - deník z dob, kdy pracoval jako lékař - vyšla v roce 2017 a stala se bestselerem Sunday Times, kde zůstala na žebříčku přes 3 měsíce. Kniha byla velmi příznivě přijata i kritikou včetně literárních listů The Times, Financial Times, The Scotsman a The Daily Express. Kniha získala řadu ocenění: Blackwell's Debut Book of the Year 2017 , Sunday Times Humour Book of the Year , a vyhrála jak non-fiction knihu roku, tak celkovou cenu v roce 2017 v Books Are My Bag Readers' Awards. Je nominována non-fiction knihu roku 2018 v soutěži British Book Awards.)

Zdenka Kabátová-Táborská

Narozena 3.6.1933 v Praze. Malířka, grafička, ilustrátorka.

Vladimír Kameš

Narozen 1934 v Mukačevě. Spisovatel, stavbyvedoucí, projektant a invenstor.

Miroslav Kárný

Miroslav Kárný se narodil 9.září 1919 v Praze. Po absolutoriu akademického gymnázia v Praze začal studovat na Filosofické fakultě UK, studia však nemohl dokončil. V letech 1941-44 byl vězněn v ghettu Terezín; zde se r. 1944 také oženil sM argitou Krausovou. Na podzim 1944 byl transportován do Osvětimi, v zimě 1945 přežil pochod smrti do Kauferingu aDachau. V letech1945-51 pracoval v Rudém právu, v letech19 5 2- 58 ve Spojených ocelárnách Kladno v redakci čsp. Kladenský kovák, v redakciS vobody , posléze jako šéfredaktor, a na ÚV KSČ. Odtud musel r. 196 9 odejít a až do důchodu pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství. Od roku 1974 se začal naplno věnovat svému největšímu zájmu: dějinám. Zabýval se historií německého fašismu a protektorátu, vždy se zřetelem k židovskému osudu. Časem patřil k největším odborníkům v tomto oboru, jedinečného znalce v něm našla především problematika terezínského ghetta a KT Osvětim. V průběhu posledního více než čtvrt století publikoval M. Kárný v českých i zahraničních novinách, časopisech a vědeckých sbornících množství významných obecných i dílčích studií, článků, recenzí, polemik apod., podílel se na práci vědeckých konferencí, redigoval řadu sborníků, vyslovoval se expertně při důležitých jednáních týkajících se let 1939- 45Své výzkumy shrnul v několika samostatných publikacích, které patří k základní literatuře na dané téma. Sumu svých znalostí o osudu Židů za protektorátu a o situaci v terezínském ghettu uložil do obsáhlé publikace, kterou pod názvem Terezínské kalendárium připravoval pro nakladatelství Sefer Po smrti své ženy , která byla jeho nejbližší spolupracovnicí, redigoval M. Kárný knihu sám až do posledních chvil. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 9. května 2001.

Miroslav Kalina

Narozen 1931. PhDr.,Ing., vysokoškolský pedagog, anglista, autor slovníků a učebnic angličtiny z oblasti ekonomické, obchodní, finanční a právní.

Jurij Pavlovič Kazakov

Ruský spisovatel.

Jiří Kadleček

Autor učebnic matematiky.

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Guy Kawasaki

Žije v Americe, publicista, autor příruček pro podnikatele a bývalý ředitel vývoje ve společnosti Apple a zkladatel společnosti Garage technology ventures.

František Kameníček

Narozen 7.12.1856 v Chvalkovicích u Bučovic, zemřel 23.3.1930 v Praze. PhDr., profesor kulturních dějin, literatura z oboru historie.

Zita Kabátová

Zita Kabátová byla česká herečka, jedna z filmových hvězd přelomu 30. a 40. let 20. století. Otec Benno Kabát byl architekt a památkář, matka Anna Natalie, rozená Masopustová, byla dcera pražského obchodníka. Otec pracoval na opravách chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně a opravách dalších malostranských staveb. Hrál ochotnicky divadlo a psal divadelní hry pro loutkové divadlo. Matka hrála jako ochotnice v Malostranské besedě. Bratrancem matky byl Josef Šváb-Malostranský – pražský kabaretiér a první český filmový herec. Od dětství ochotnicky vystupovala v divadle, vedle toho vystudovala gymnázium. Od roku 1935 byla profesionální herečkou. K filmování se dostala brzy poté, když se zúčastnila konkurzu do filmu Sextánka, a místo toho dostala roli ve snímku Světlo jeho očí. Ve druhé půli 30. let a první půli 40. let pak ztvárnila desítky filmových rolí. Vrcholný výkon podala zejména ve filmu Muži nestárnou . Po roce 1945 jí přitížilo, že dva filmy natočila německy pod jménem Maria von Buchlow ; v říjnu 1945 byla Disciplinární radou filmových pracovníků spolu s dalšími vyloučena z filmové činnosti. Zákaz trval do 1. ledna 1946, kdy byla omilostněna. Roku 1946 se vdala za Jerryho Krále, ředitele firmy Zeiss Ikon v Bombaji. Nebylo jí však uděleno vízum a Jerry v roce 1948 zemřel. Aby se uživila po dobu hereckého zákazu, pracovala ve fotoateliéru jako koloratérka a retušérka. K herecké činnosti se dočasně vrátila v 50. letech pod jménem svého bývalého manžela, jako Zita Králová. Vystupovala ve Vesnickém divadle, v Pražské estrádě nebo v Alhambře. V roce 1956 se provdala za českého sportovce, veslaře–skifaře, československého reprezentanta a olympionika z Letních olympijských her v Berlíně roku 1936 Jiřího Zavřela. Byl redaktorem sportovního prvorepublikového časopisu Star a po okupaci spolupracovníkem Veřejné osvětové služby, vedoucí redaktor měsíčn...

Zdeněk Kašťák

Vladimír Karbusický

Vladimír Karbusický byl český muzikolog, folklorista, sociolog, estetik, pedagog a publicista. Studoval na ČVUT a na Univerzitě Karlově . Po obhajobě disertační práce působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Aktivně se zúčastnil výzkumu lidové kultury českých kolonistů v rumunských Karpatech. V letech 1955–1966 se věnoval práci o nejstarších českých pověstech. V roce 1958 vydal metodologicky významnou studii o datování vojenských lidových písní v Čechách. Od roku 1962 se zaměřoval na výzkum hudebnosti v průmyslových centrech a začal se orientovat na hudebně-sociologické problémy. V roce 1966 přešel do Ústavu hudební vědy ČSAV a vydal metodologicky i materiálově objevnou, dodnes inspirativní knihu Mezi lidovou písní a šlágrem, náčrt dějin profánního zpěvu v Čechách. Jeho „kacířská“ práce Podstata umění, kritický pohled na genezi a interpretaci teorie odrazu, byla hned po vyjití zabavena a Karbusického práce dány na index. Po srpnu 1968 odešel do SRN, kde působil nejprve jako vědecký pracovník, později jako vysokoškolský učitel. Vedle hudební sociologie se věnoval především sémiotice a sémantice hudby. V roce 1976 založil katedru systematické hudební vědy na univerzitě v Hamburku, kde působil jako profesor. Od roku 1991 přednášel jako hostující profesor i na našich univerzitách. V SRN žil nedaleko Hamburku v Buchholz , pohřben je na Lesním hřbitově v Hamburku. Do dějin evropské hudební vědy vstoupil jako autor originálních sociologických, sémiotických a hudebně-antropologických studií, v nichž obdivuhodným způsobem stmeluje etnografický a historický výzkum s aspektem etnomuzikologickým a všeobecně antropologickým. Významným způsobem zasáhl do bádání v oblasti starých českých pověstí a legend. Z muzikologického hlediska rozpoznal a dal jejich původ do souvislosti s dvorskou zpěvní epikou, čímž ...