Výpis všech autorů

Josef Kafka

Josef Kafka byl český přírodovědec, paleontolog, zoolog, hydrobiolog, botanik a také spisovatel vědecko-populárních prací, překladatel z němčiny, zaměstnanec Národního muzea v Praze , kde se později stal ředitelem geologicko-paleontologických sbírek.

Jiří Kareš

Kuchařské knihy.

Jiří Kadleček

Autor učebnic matematiky.

Iva Karasová-Třísková

Narozena 1966. Knižní ilustrátorka.

Feryal Kanbay

Autor encyklopedických příruček.

Adolf Kašpar

Adolf Kašpar byl český malíř a ilustrátor. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Jiráskově Filosofské historii a dalším dílům české i světové literatury. Narodil se v rodině kupce v Bludově Jana Kašpara a jeho manželky Petryzie, rozené Pitkové z Moravičan. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1888 otcův obchod vyhořel a rodina se přestěhovala do Olomouce. Navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav. Tam si povšimli jeho výtvarného nadání, které mu po rozchodu rodičů pomáhalo získat prostředky na obživu a podporovat nemocnou matku . Přivydělával si kreslením zkamenělin a květin pro místní vědecké pracovníky. Kašparovy kresby zaujaly olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra, který v roce 1899 vydal první publikaci s jeho ilustracemi, baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská. . Stal se Kašparovým rádcem a mecenášem, na jeho přímluvu byl přijat na malířskou akademii v Praze a zajistil mu bydlení u své sestry na Kampě. Spolupráce s Prombergrem trvala až do začátku první světové války. Kašpar vytvořil stovky kreseb pro jeho lidové kalendáře, knížky či barevné pohlednice. Procestovali spolu Slovensko a v roce 1906 i severní Itálii. Kašpar studoval ve speciální třídě Maxe Pirnera a v roce 1901 byl vyzván, aby vytvořil ilustrace pro připravované reprezentační vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové. Pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v roce 1903 lze pokládat za významný mezník ve vývoji moderní české ilustrace. Kniha měla obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem. Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes. Ilustrace k Jiráskově Filozofské historii , kterým předcházela opět důkladná příprava pří...

Zuzana Kadlecová

Zuzana Kadlecová rozená Adamcová se narodila v roce 1982 v Novém Jičíně.

Žofie Kanyzová

Narozena 31. 10. 1949 ve Vsetíně. Loutkoherečka, autorka a vydavatelka lunárních kalendářů, redaktorka periodika Lunární kalendář, též galeristka a autorka knih o Praze.

Veniamin Aleksandrovič Kaverin

Veniamin Alexandrovič Kaverin , skutečným jménem Veniamin Alexandrovič Zilber byl sovětský spisovatel, dramatik a scénárista. Jeho nejznámějším dílem je dobrodružný román Dva kapitáni . Imunolog Lev Zilber byl jeho starší bratr.

Svatopluk Karásek

Svatopluk „Sváťa“ Karásek byl český písničkář, evangelický duchovní, na počátku 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za US-DEU, později neúspěšný kandidát do senátu za Stranu zelených. Jeho bratrem byl fotograf Oldřich Karásek. Narodil se v Praze v roce 1942 v rodině ministerského úředníka Petra Karáska a Doubravy, roz. Černíkové, která měla evangelické kořeny. Otec byl po únoru 1948 propuštěn, krátce vězněn a mohl pracovat pouze jako dělník. S první manželkou Stáňou, roz. Žaludovou, tehdy studentkou pedagogické fakulty, se seznámil při studiu na vysoké škole a oženil v roce 1968. Téhož roku se jim narodila nedonošená dvojčata, která však brzy zemřela, podle Karáska zmrzla v sanitce, kde nefungovalo topení. V roce 1969 se jim narodila dcera Adéla, v roce 1974 syn Šimon a v roce 1977 dcera Kristýna. V roce 1997 mu zemřela manželka Stáňa. Během své politické kariéry se oženil podruhé s mladou úřednicí Pavlou, která mu v roce 2004 porodila dceru Kláru, a adoptovali spolu z kojeneckého ústavu holčičku Markétu. V roce 2010 prodělal mozkovou mrtvici, při které bylo postiženo řečové centrum a pravá část těla. Zemřel dne 20. prosince 2020 ve věku 78 let. Do základní školy začal chodit v roce 1948, po jejím ukončení začal v roce 1956 studovat na Střední zahradnické škole v Děčíně, odkud byl ale vyloučen a přešel na Střední zahradnickou školu v Mělníce, vinařsko-zahradnický obor. V Mělníku společně s Vratislavem Brabencem v roce 1960 založili „divadlo malých forem“. Po maturitě v roce a po povinné vojenské službě pracoval od roku 1963 v kladenských dolech. Roku 1964 začal studovat Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze, kterou úspěšně dokončil v roce 1968. Poté působil, až do odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské služby , jako farář. V letech 1968–1970 působil ve Hvozdnici, kde na místní farnosti Českobratrské církve evangelické vytvořil živé společenství l...

Malokarpatská Kapela

Slovenská dechovka, která vznikla v roce 1975.

Lawrence Kasdan

Lawrence Edward Kasdan je americký scenárista, režisér a producent. Je znám jako spoluautor filmů Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder, Dobyvatelé ztracené archy a Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediho. Kasdan se taky podílel na psaní Star Wars: Síla se probouzí a bude se podílet na spin-off sérii o Hanu Solovi. Byl nominovaný na tři Oskary: dvakrát za Nejoriginálnější scénář a jednou za Nejlepší scénář k adaptaci . Je otcem režisérů Jake Kasdana a Jon Kasdana, a nevlastním otcem muzikantky Inara George. Kasdan se narodil v Miami na Floridě, jako syn Sylvie Sarah , poradkyně pro zaměstnání, a Clarence Normana Kasdana, který vedl maloobchodní prodejny s elektronikou. Jeho bratr je spisovatel/producent Mark Kasdan. Pochází z židovské rodiny. Byl vychován v Morgantownu v Západní Virginii, kde v roce 1966 vystudoval Morgantownskou střední školu. Promoval na University of Michigan v oboru pedagogie, a původně plánoval, že bude učitelem angličtiny. Ještě během svých studií vyhrál Hopwoodovu cenu v psaní. Byl studentem profesora Kenetha Rowa. Po promoci nemohl Kasdan sehnat místo učitele a tak se stal reklamním kreativcem - profesí, která ho nebavila, ale ve které vydržel pět let , nejprve v Detroitu a pak v Los Angeles, kde se snažil zaujmout Hollywoodské scenáristy. Kasdan vstoupil do světa filmu v polovině 70. let 20. století, a to až po 67 odmítnutích, kdy byl jeho scénář Osobní strážce prodán společnosti Warner Bros. a měla v něm hrát Diana Ross a Steve McQueen. Scénář se pak ale dlouho přepracovával a stal se jedním z „nejlepších nedodělaných scénářů v Hollywoodu“; až byl nakonec v roce 1992 konečně zfilmován - v hlavní rolí s Whitney Houston a Kevinem Costnerem. Poté, co prodal Stevenovi Spielbergovi svůj scénář k filmu Propastný rozdíl ho George Lucas pověřil napsáním scénáře Dobyvatelé ztracené archy. Lucas poto...

John Katzenbach

John Katzenbach americký autor populárních knížek. Pracoval jako zpravodaj trestního soudu pro noviny Miami Herald a Miami News. Je ženatý s Madeleine Blais a žijí v západním Massachusetts.

Jiří Karen

Jiří Karen, vlastním jménem Ladislav Podmele byl český a esperantský básník. Vydal kolem 20 sbírek, z nichž některé byly přeloženy do němčiny a esperanta, některé napsal v esperantu sám. Po Jiřím Karenovi je pojmenovaný park v Praze 10 ve Strašnicích ve vilové čtvrti Třebešín. Je ohraničen dvěma větvemi ulice Na Třebešíně.

Irena Kaftanová

Narozena 7. 9. 1951 v Praze. Autorka pohádkových příběhů.

Vladimír Kameš

Narozen 1934 v Mukačevě. Spisovatel, stavbyvedoucí, projektant a invenstor.

Jiří Kaše

Jiří Kaše je český historik umění. Po absolvování studia dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze r. 1972 pracoval na Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody . Zde mimo jiné odborně dokumentoval skulptury M. B. Brauna v klementinském chrámu sv. Klimenta, z nichž připravil vůbec první samostatnou výstavu tohoto umělce. Následně působil v Národní galerii v Praze a v letech 1984–1991 pracoval ve Státních restaurátorských atelierech Praha. V této době realizoval krom jiného rozsáhlou akci restaurování kamene orloje a podvěží Staroměstské radnice, byl také vědeckým tajemníkem odborné komise pro dokumentaci, průzkum a restaurování románské ostatkové skříně sv. Maura. V souvislosti se záchranou nástěnných maleb Josefa Váchala v litomyšlském Portmoneu stál roku 1993 u vzniku restaurátorské školy v Litomyšli, která dnes funguje jako Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a kde až do současnosti působí na katedře humanitních věd. Hlavní osou jeho zájmu je evropská výtvarná kultura od 17. do 19. století a teoretické i praktické aspekty restaurování a památkové péče. Spolu s muzikologem Juliem Hůlkem je zakladatelskou osobností absurdního "vědeckého" oboru – řimsologie . Je doktorem řimsologie a praktikujícím řimsologem.

František Kavka

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.

Annabel Karmel

Annabel Karmel je nutriční specialistka na potraviny a výživu dětí a mládeže. Během své více než 25leté kariéry, tato rodilá londýňanka a matka tří dětí prošlapávala cestičku, jak rodiny na celém světě krmí svoje miminka a děti. Začala stravovací revoluci s důvěryhodnými recepty a metodami a stala se britskou autorkou č. 1 ve vaření pro děti, celosvětovou autorkou bestselerů a matkou všech expertů na krmení s 43 kuchařkami. Všechno to začalo v roce 1991 s knihou "The Complete Baby and Toddler Meal Planner", která se dosáhla na druhé místo bestselerů všech dob. Byl to odkaz pro její prvorozenou holčičku Natashu, která zemřela na virovou infekci ve věku 3 měsíců. Cítila se zranitelná, když přišel druhorozený syn Nicholas a chtěla mu dát to nejlepší jídlo. Ale stala se neúzkostlivějším strávníkem. A tak si vyhrnula rukávy a poustila se do vaření jídel, které by Nicholasovi chutnaly. Nikdy by si nepomyslela, že to skončí jako kuchařka, které se prodá přes 4 milliony výtisků po celém světě.

Svatopluk Kadlec

Svatopluk Kadlec byl český básník a překladatel z francouzštiny. Studoval na středních školách v Roudnici nad Labem a v Praze. Po maturitě byl roku 1916 odveden a dva roky prožil na východní frontě a pak až do roku 1919 na jižní frontě v Albánii. Poté začal studovat strojní inženýrství na Vysoké škole technické v Praze, ale po dvou semestrech odešel k divadlu a působil jako herec v kočovných společnostech a v některých pražských divadlech . Od roku 1928 se již věnoval jen literární a překladatelské činnosti. Byl členem sdružení moravských autorů Literární skupina. V letech 1929–1930 žil v Paříži a v Marseille a živil se příspěvky, zasílanými do různých českých časopisů, zvláště do časopisu Trn. Ve své básnické tvorbě vycházel nejprve z poetismu . Milostnou tematiku obsahuje sbírka Objetí. Ve své pozdější spirituálně laděné poezií, ve které se vrátil ke klasické formě, zpracovává vážné, až tragické pojetí života . Jeho překladatelské dílo je bohaté rozsahem i tematickým záběrem. Je autorem překladů francouzských dramatiků a prozaiků . Největším přínosem do dějin českého překladu z francouzštiny jsou však jeho překlady básnické a z nich především první kompletní český překlad Baudelaireových Květů zla. Ve svých překladech usiloval o adekvátnost vůči originálu nejen v obsahu, ale také v jazykové formě.

Rupi Kaur

Rupi Kaur je indicko-kanadská básnířka, spisovatelka, ilustrátorka a umělkyně. V roce 2014 vydala sbírku básní a prózy Milk and Honey . V roce 2017 vyšla její druhá kniha The Sun and Her Flowers a roku 2020 třetí s názvem Home Body.. Kaur se narodila v indickém Paňdžábu. Ve čtyřech letech emigrovala s rodiči do Kanady. Inspirací jí byla její matka, která jí říkávala, aby kreslila a malovala, zvláště v době, kdy ještě neuměla anglicky a nemohla mluvit s ostatními dětmi ve škole. Zpočátku zkoušela psát básně a vzkazy pro své přátele zejména na střední škole. Studovala rétoriku a odborné psaní na Univerzitě ve Waterloo v Ontariu. V současnosti Rupi Kaur žije v Torontu v Ontariu. Během střední školy začala psát nejprve anonymně, zejména písně. V roce 2013 začala sdílet své dílo pod vlastní jménem na sociální sítí Tumblr. V roce 2014 se začala věnovat psaní naplno a své příspěvky sdílela na Instagramu, ke kterým přidávala i své ilustrace. Veškeré její básně a prózy jsou psány malými písmeny bez interpunkce. Její dílo, jak sama autorka přiznává, odráží její názor na okolní svět. Její dílo se skládá z kratších básní a hlavním tématem v její tvorbě je zneužívání, ženskost, láska, zlomyslnost, ale také odpuštění. Rupi Kaur vydala svou první knihu 4. listopadu 2014 pod názvem Milk and Honey . Je to sbírka básní, próz a ručně kreslených ilustrací. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol: Zraňována, Milující, Opuštěná a Odpouštějící. Prodej této knihy předčil 2,5 miliónu výtisků a byla na seznamu New York Times Best Seller více než 77 týdnů. Její druhá kniha The Sun and Her Flowers byla vydána 3. října 2017. V této knize se Rupi Kaur zabývá tématy ženskosti, vlastním traumatem, uzdravením, migrací a revolucí. 17. listopadu 2020 vyšla její třetí kniha básní Home Body, což je intimní pozvánka do básnířčina nitra. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rupi Kaur na anglické Wikipedii....

Rudolf Kadeřábek

Narodil se 26.4.1951 v Berouně.Vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu a střední ekonomickou školu.Publikoval především v časopisech Mladý svět, Tvorba, Kmen a denících Mladá fronta a Rudé právo.

Oldřich Karásek

Oldřich Karásek byl český fotograf. Narodil se v Praze, kde také studoval na Střední průmyslové škole grafické. V roce 1966 zvítězil na fotografické soutěži pořádané v rámci filmového festivalu v Cannes. Později byl oceněn v Tokiu a Stockholmu. V roce 1968 začal pracovat pro italskou agenturu Vita Press. Fotografoval například Františka R. Krause, Petera Sellerse, Elizabeth Taylorovou a členy skupiny The Beatles. Významná je jeho fotografie zloděje, který ukradl špěrky Jacqueline Kennedyové z vily jejího manžela Aristotla Onassise. Fotografoval také přírodu, například v Patagonii či Himálaji. Zemřel při dopravní nehodě v Ugandě ve věku 66 let. Pohřben byl na Motolském hřbitově. Jeho bratrem byl evangelický farář, hudebník a politik Svatopluk Karásek.

Ludmila Karlíková

Narozena 15. 12. 1920 v Domažlicích, zemřela 25. 2. 2007 v Praze. PhDr., historička umění, publikace z oboru dějin výtvarného umění.

Lidmila Kábrtová

Lidmila Kábrtová vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se věnovala žurnalistice, přispívala do různých novin a časopisů. V současnosti pracuje v oblasti public relations. Publikovat začala na stránkách www.pribehynapadesatslov.cz. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry ČRo 3 — Vltava. Podílela se i na řadě povídkových sbírek. Za knihu Místa ve tmě získala v roce 2019 hlavní cenu Nadace Českého literárního fondu. S rodinou žije nedaleko Nymburka.

Lev Abramovič Kassil

Ruský spisovatel pro děti a mládež, prozaik a scenárista.

Karat

Karat je německá rocková skupina, která vznikla v roce 1975 ve Východním Berlíně, součásti bývalé Německé demokratické republiky. Skupinu původně tvořili zpěvák Hans-Joachim "Neumi" Neumann, klávesista Ulrich "Ed" Swillms, kytarista Bernd Römer, baskytarista Henning Protzmann a bubeník Konrad Burkert. Stali se jednou z nejpopulárnějších a nejtrvalejších rockových skupin ve východním Německu a dosáhli úspěchu i za hranicemi své země.

Jaroslav Kašpar

Jaroslav Kašpar, krycím jménem Pátý , byl československý voják, příslušník Obrany národa a příslušník zahraničního protinacistického a protikomunistického odboje. Narodil se 23. prosince 1903 ve Staré Pace. V roce 1921 odmaturoval na reálném gymnáziu v Nové Pace. Základní vojenskou službu nastoupil v Jičíně v září 1921, ale krátce nato byl odeslán do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Po jejím absolvování sloužil u dělostřelectva v Liberci a Josefově. Zároveň absolvoval dělostřelecký kurz v Olomouci a kurz dělostřeleckých leteckých pozorovatelů. V červnu 1927 byl převelen k 1. leteckému pluku v Praze a po absolvování leteckých kurzů přidělen k 38. letce 1. pluku. Absolvoval pilotní a stíhačské kurzy a po působení u 3. leteckého pluku v Bratislavě v letech 1934 až 1936 studoval Vysokou školu válečnou. Od roku 1936 do roku 1938 postupně velel několika oddělením 1. divize. Po okupaci Čech a Moravy pracoval v administrativě protektorátní vlády a zároveň působil v řadách domácího odboje. V rámci Obrany národy spoluorganizoval útěky čs. letců do zahraničí a spolupracoval s vrcholnými představiteli ON. Protektorát Čechy a Morava opustil 14. února 1940 a přes Slovensko a Maďarsko se dostal do Jugoslávie. V Bělehradě byl zatčen, ale odbojářům se ho podařilo po třech dnech z vězení vyreklamovat. Poté byl pověřen evakuací československých uprchlíků v Budapešti. Od října 1940 do dubna 1941 působil na čs. zpravodajské rezidentuře v Turecku a poté byl na návrh pplk. Svobody odeslán do SSSR a od srpna 1941 se stal náčelníkem štábu Československé vojenské mise v SSSR. V této funkci setrval rok, v letech 1942 až 1943 působil v Teheránu jako zástupce vojenského zmocněnce. Od října 1943 do srpna 1944 působil ve Velké Británii jako vojenský atašé u holandské exilové vlády a poté již jako mjr. gšt. jako vojenský přidělenec u různých spojeneckých jednotek. Závěr války strávil ve Štábu pro vybudování branné moci...

Jana Karolová

Spoluautorka publikace věnované výchově k občanství a demokracii.

Jan Kaňka

Narozen 17.7.1897 v Kutné Hoře, zemřel 23.9.1966 v Praze. Středoškolský profesor, autor českých mluvnic, překlad z angličtiny.

Barbora Kardošová

Barbora Kardošová vyštudovala scenáristiku, debutovala románom Šialene milovaná o tridsiatničke Róze a je autorkou scenára k filmu pre mládež Amálka, ja sa zbláznim. Láska, smrť, erotika a dobrý koniec v kombinácii so schopnosťou vybudovať príbeh, dívať sa na veci s troškou recesie a humoru a pisateľskou zručnosťou, vytvárajú v jej románoch všetky predpoklady zaradiť sa medzi bestsellery.

Vladimír Kalina

Narozen 29.3.1927 v Praze, zemřel 5.10.1995. Prof., PhDr., filmový scénárista a dramaturg, práce v oboru, spisovatel.

Oldřich Kaiser

Oldřich Kaiser je český filmový a divadelní herec a komik. Za svou dlouhou kariéru hrál v mnoha filmech. Z poslední doby například ve filmech Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě nebo Pouta. Hraje také hlavní roli v Menzelově adaptaci Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále. Proslul také rolemi v televizních seriálech jako 30 případů majora Zemana či Nemocnice na kraji města. Ve známé komediální dvojici s Jiřím Lábusem vystupoval také v mnoha televizních pořadech jako Možná přijde i kouzelník či improvizační Ruská ruleta. Rovněž spolu natočili dlouhý rozhlasový improvizační seriál Tlučhořovi, který dosáhl v listopadu 2007 osmi set dílů, a úspěšný televizní pořad Zeměkoule. Je po něm pojmenován druh střevlíka , kterého objevil společně s entomologem a neurochirurgem Vladimírem Benešem v létě 2004 v Asii. V letech 1980 až 2005 byla jeho manželkou česká herečka Naďa Konvalinková. Od roku 2020 je jeho manželkou písničkářka Dáša Vokatá. 30. ledna 2003 hrál představení na slavnostním večeru pro Václava Havla. 27. ledna 2004 byl policií obviněn z výtržnictví a z útoku na veřejného činitele. V červenci 2019 prodělal infarkt. Rozhovor k filmu Řachanda

Miroslav Kapinus

Narozen 1. 1. 1932 v Blížkovicích u Moravských Budějovic, zemřel 30. 11. 2012 v Uherském Hradišti. Učitel, básník, publicista, překladatel, kulturně-osvětový pracovník.

Miroslav Kaftan

Autor učebnic angličtiny.

Miloš Kaňka

Matematik, práce z oboru.

Karel Kašparovský

Narozen 13. 5. 1937 v Ivančicích. Středoškolský pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce zeměpisu.

Kālidāsa

Kálidása byl indický básník a dramatik. Mezi jeho nejznámější díla patří lyrická poema Méghadúta, divadelní hra Abhidžňánašákuntala či epos Kumárasambhava. Není známa doba, kdy Kálidása žil, mnoho badatelů však spojuje jeho působení s dobou guptovského krále Čandagupty II. . Kálidása byl vynikajícím znalcem sanskrtu a jeho postavení v dějinách sanskrtské literatury je asi takové, jako má Shakespeare v dějinách literatury anglické. Jeho díla byla založena zejména na filosofii a hinduistické mytologii. O samotném Kálidásovi není známo prakticky nic mimo obsahu jeho děl. I přesto, že mu je připisováno mnoho děl, je pravděpodobné, že byl autorem jen některých z nich. Opěvoval krásné ženy, ctnostné brahmány, vzorné krále a vznešené askety. Vrcholem jeho tvorby je báseň Oblak poslem lásky, kterou přeložil do češtiny indolog Oldřich Friš. Ke stému výročí jeho narození vydalo muzeum v jeho rodném městě Boskovice jubilejní vydání dvou básní: „Oblak poslem lásky“ a „Šest ročních dob“.

Jurij Pavlovič Kazakov

Ruský spisovatel.

Jaroslav Kapr

Narozen 5. 12. 1933 v Plzni, zemřel 2003. PhDr., sociolog zabývající se sociologií medicíny, politickou sociologií. Asistent katedry sociálního lékařství, literatura z oboru.

Janice Kaiser

Jan Kamenický

Vlastním jménem Juraj F. Sever. Po maturite sa zapísal na Právnickú fakultu UK v Bratislave . Do r. 1968 pracoval ako novinár a redaktor , 1968 emigroval a usadil sa v USA, kde pôsobil v slov. vysielaní Hlasu Ameriky a v televíznej stanici WNVT. Na Slovensku písal epické prózy, drámy a kritickú publicistiku. Autor prózy Mŕtvi sa neženia , Korzári kamenných morí ; tretí diel zamyšľanej trilógie Stretneš svoj deň už nevyšiel a rkp. si autor zobral so sebou do exilu. Vlastné emigrantské peripetie a skúsenosti zobrazil v knihe Ako som objavil Ameriku , ktorá vyšla na Slovensku. Dva romány so slov. problematikou mu knižne nevyšli, pretože sa nedohodol s vydavateľmi. Divadelnú hru Vlak nečaká naštudovalo r. 1965 Št. divadlo v Košiciach.

Harvey Karp

Dr. Harvey Karp is a nationally renowned pediatrician on the faculty of USC School of Medicine and a fellow of the American Academy of Pediatrics. The popularity of his books has made him the most read pediatrician in America. Praising his revolutionary ideas, the New York Times proclaimed, “Roll over Dr. Spock!”

Friedrich Katz

C. Friedrich Katz je rakouský antropolog a historik specializující se na dějiny Latinské Ameriky v 19. a 20. století. Narodil se v židovské rodině, která před nacistickými persekucemi uprchla do zahraničí a přes Francii a Spojené státy se nakonec usadila v Mexiku, dokončil základní vzdělání a na národní škole antropologie a historie v bakalářském studiu, které ukončil v USA. Toto studium ukončil doktorátem na vídeňské univerzitě v roce 1954 a přestěhoval se do Německa, kde v roce 1962 na Humboldtově univerzitě v Berlíně dosáhl habilitace a až do roku 1970 zde vyučoval. Jako hostující univerzitní profesor působil v Mexiku na univerzitě, později na texaské univerzitě v Austinu. V roce 1971 nastupuje jako profesor dějin Latinské Ameriky na univerzitě v Chicagu, kde jeho vědecká kariéra strmě stoupá a je uznáván jako jeden z nejvýznamnějších historiků moderních mexických dějin, podílí se na organizování celé řady mezinárodních konferencí k problematice mexických dějin, na budování dvoustranných vztahů jak mezi vědci, tak i politiky Mexika a USA. Jako uznání jeho zásluh je v roce 2004 při návštěvě mexického prezidenta na chicagské univerzitě jeho jménem pojmenováno Centrum mexické historie Friedricha Katze. Svoji původní specializaci rozšiřuje i na starší období dějin Mexika a na celou Latinskou Ameriku. Získává řadu ocenění za svou publikační činnost v roce 1999 obdržel cenu Bolton Americké historické asociace za nejlepší anglicky psanou knihu o historii Latinské Ameriky, vládou Mexika byl poctěn Řádem aztéckého orla. V roce 2000 získává další dvě ocenění za knihu Život a doba Pancho Villy. Na jeho 80. narozeniny byly uspořádány na jeho počest dvě univerzitní kolokvia na University of Chicago a El Colegio de México. Jeho stěžejním dílem zůstává kniha Vorkolumbische Kulturen , i když publikoval i další knihy zabývající se...

František Kadeřávek

František Kadeřávek byl český matematik a pedagog. Po maturitě na reálce v Ječné ulici v Praze, v roce 1902, zahájil František Kadeřávek studia na strojním odboru České vysoké škole technické v Praze. Rozsah učiva probíraného na technice neuspokojoval zcela Kadeřávkovy požadavky, a tak se ještě mimo to věnoval podrobněji matematice, stereotomii, elektrodynamice a jiným předmětům. V letech 1905–07 byl posluchačem i Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde studoval odborné matematické předměty u profesora K. Petra a profesora Jana Sobotky. V roce 1908 dosáhl aprobace pro vyučování matematiky a deskriptivní geometrie na středních školách . V té době již dva roky působil jako asistent deskriptivní geometrie u profesora K. Pelze na české technice v Praze. V roce 1910 byl František Kadeřávek promován doktorem technických věd a o dva roky později se na technice habilitoval pro obor syntetické geometrie. Uznáním jeho práce byl návrh na místo mimořádného profesora deskriptivní geometrie na České vysoké škole technické v Praze, kterým byl jmenován v roce 1917. V roce 1920 byl pak jmenován řádným profesorem. Po rezignaci Antonína Engela dne 26. května 1945 byl zvolen rektorem ČVUT, ale dne 3. srpna 1945 pro nemoc odstoupil. Mimo techniku František Kadeřávek ještě přednášel na Akademii výtvarných umění v Praze. František Kadeřávek byl jedním z několika významných českých geometrů na přelomu 19. a 20 století. Jeho práce se zabývají projektivní geometrií kuželoseček a kvadrik, geometrickými příbuznostmi, zborcenými plochami, křivkami a plochami součtovými, teorií osvětlování a dalšími oblastmi deskriptivní geometrie. V roce 1929–30 vydal společně s J. Klímou a J. Kounovským dvoudílnou učebnici Deskriptivní geometrie. Mimo to je František Kadeřávek autorem knih Perspektiva, příručka pro architekty, malíře a přátele umění , Relief, příručka pro sochaře a architekty (19...

Dušan Karpatský

Dušan Karpatský byl slavista, přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny. Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo. Dle matričního záznamu se narodil původně jako Dušan Rosenzweig, Slovence původem z Užhorodu. Druhou světovou válku prožil v jihočeském Sepekově. Dušanův otec se konce druhé světové války nedožil, zemřel v roce 1940. Jeho příjmení Karpatský zvolila Dušanova matka po druhé světové válce. Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Svůj v pořadí první překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958. Jeho publikační činnost zahrnuje překlady více jek stovky knih, sedm divadelních her a jedenáct rozhlasových her. Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů. Na zprávu o jeho úmrtí reagovala s velikým ohlasem chorvatská média. Za svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží výběrově kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace etc. Překládal srbochorvatsky psanou židovskou literaturu a překlady zveřejňoval v Židovské ročence .

Alex Kadlec

Spoluautor publikace o rekreačních objektech a chalupách.

Zeno Kaprál

Zeno Kaprál byl český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let a autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy. Absolvoval pedagogickou školu v Karlových Varech, pracoval jako zeměměřič, hasič, učitel, knihovník a vychovatel v diagnostickém ústavu, v letech 1966 až 1996 byl zaměstnancem České pojišťovny v Brně. Časopisecky debutoval v roce 1957 a v roce 1962 vydal první sbírku Ploty. Po nástupu normalizace mohl publikovat poezii pouze v samizdatu. V roce 1992 vyšla kniha textů z tohoto období nazvaná Reinerův výbor podle editora Martina Reinera. Jako externí scenárista spolupracoval s Českou televizí, byl tajemníkem brněnské organizace Obce spisovatelů. Obdržel Cenu Českého literárního fondu a Cenu města Brna . Žil v Brně a Strmilově. Jeho dcerou je spisovatelka a publicistka Dora Kaprálová.

Zdeněk Kárník

Zdeněk Kárník byl český historik a pedagog. Narodil se v rodině východočeského obchodníka Františka Kárníka. V mládí jej ovlivnil mj. starší bratr František, předčasně zemřelý v osmatřiceti letech, asistent a později docent Vysoké školy politických a hospodářských věd , silně vlastenecky orientovaný a za války podporující protinacistický odboj. Zdeněk Kárník vystudoval Reálné gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1950 Fakultu společenských nauk Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od roku 1952 sloučené s Filozoficko-historickou fakultou Univerzity Karlovy, od roku 1954 na témže ústavu vyučoval, v roce 1965 se stal docentem moderních československých dějin. Roku 1968 se angažoval v obrodném procesu na fakultě i mimo ni, po rozpuštění tamní stranické organizace se odmítl znovu do komunistické strany přihlásit a žádat o přijetí. V roce 1969 musel z politických důvodů ukončit pedagogickou činnost na vysoké škole, o rok později byl donucen fakultu opustit; vrátit se mohl roku 1990 . 1970–90 pracoval ve Středisku státní památkové péče Středočeského kraje. Řadě dalších perzekvovaných historiků pomohl z pozice referenta k obživě zadáváním odborných úkolů pod svými či cizími jmény. Publi­koval v samizdatu nebo pod cizími jmé­ny . Působil na Univerzitě Karlově v Praze, Akademii věd České republiky a rovněž na vysokých školách v rodném regionu, Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, Fakultě humanitních studií, později Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1968–1969 a 1990–1992 byl členem rehabilitační komise FF UK, 1989...

Vladimír Kavčiak

MgA. Vladimír Kavčiak je československý režisér, scenárista a český spisovatel. V roce 1972 absolvoval na FAMU obor filmové a televizní režie. Ve stejném roce  se stal zaměstnancem České televize jako režisér dramatických pořadů, a to až do roku 1977. Po neshodách s vedením redakce odešel na Slovensko do Slovenské filmové tvorby, kde kromě krátkých a kreslených filmů režíroval čtyři celovečerní filmy. V roce 1983 se vrátil do České televize na původní místo v dramatické tvorbě na pozici režiséra, kde působil až do r. 1990. Během těchto let režíroval i na několika divadelních scénách . Od roku 1991 až do roku 2007 vedl producentskou společnost, kde společně se svým týmem vytvořil na 2500 publicistických, dokumentárních, reklamních a zábavných pořadů, mimo jiné pro TV Prima a Českou televizi. V roce 2012 působil jako externí dramaturg TV Nova. Od roku 2013 pracuje jako externí dramaturg pro Českou televizi. Kromě audio-vizuálních děl napsal i sedm románů, jednu monografii a dvě divadelní hry. Je držitelem řady domácích i zahraničních ocenění. Osmnáct let byl manželem herečky Národního divadla Blanky Bohdanové. 1977 – Bílá stužka ve tvých vlasech 1980 – Karlina manželství 1981 – Soudím tě láskou 1983 – Sbohem, sladké dřímoty 1972 – Portrét 1974 – Lekce z přítomnosti 1977 – Americké humoresky I-IV 1977 – Tři sladké třešně 1979 – Jako listy jednoho stromu 1985 – Angolský deník lékařky 1989 – Letící delfín I-VII 1971 – Zloději 1972 – Porážka 1973 – Cesta do Pristolu 1973 – Záhady v Alleghe 1974 – Kurs manželského dialogu 1974 – Mat třetím tahem 1974 – Docela malý zlepšovák 1975 – Únos 1978 – Chobotnice 1980 – Poslední vlak 1983 – Chlapec s houslemi 1983 – K. H. Mácha 1983 – Salvador, 17. března krátce po páté 1983 – Hodina před ránem 1984 – Čas zrání 1985 – Pátá stanice 1985 – Čarodějky z Greenham Common 1986 – Bar Nevada...

Stanislav Kábele

Major, příslušník jednotek pohraniční stráže, autor publikací v oboru a knih vzpomínek.

Otakar Káňa

PhDr. Otakar Káňa, CSc. , docent, historik, historická literatura z Opavska.

Muzika Bez Kapelníka

Miroslav Kárný

Miroslav Kárný se narodil 9.září 1919 v Praze. Po absolutoriu akademického gymnázia v Praze začal studovat na Filosofické fakultě UK, studia však nemohl dokončil. V letech 1941-44 byl vězněn v ghettu Terezín; zde se r. 1944 také oženil sM argitou Krausovou. Na podzim 1944 byl transportován do Osvětimi, v zimě 1945 přežil pochod smrti do Kauferingu aDachau. V letech1945-51 pracoval v Rudém právu, v letech19 5 2- 58 ve Spojených ocelárnách Kladno v redakci čsp. Kladenský kovák, v redakciS vobody , posléze jako šéfredaktor, a na ÚV KSČ. Odtud musel r. 196 9 odejít a až do důchodu pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství. Od roku 1974 se začal naplno věnovat svému největšímu zájmu: dějinám. Zabýval se historií německého fašismu a protektorátu, vždy se zřetelem k židovskému osudu. Časem patřil k největším odborníkům v tomto oboru, jedinečného znalce v něm našla především problematika terezínského ghetta a KT Osvětim. V průběhu posledního více než čtvrt století publikoval M. Kárný v českých i zahraničních novinách, časopisech a vědeckých sbornících množství významných obecných i dílčích studií, článků, recenzí, polemik apod., podílel se na práci vědeckých konferencí, redigoval řadu sborníků, vyslovoval se expertně při důležitých jednáních týkajících se let 1939- 45Své výzkumy shrnul v několika samostatných publikacích, které patří k základní literatuře na dané téma. Sumu svých znalostí o osudu Židů za protektorátu a o situaci v terezínském ghettu uložil do obsáhlé publikace, kterou pod názvem Terezínské kalendárium připravoval pro nakladatelství Sefer Po smrti své ženy , která byla jeho nejbližší spolupracovnicí, redigoval M. Kárný knihu sám až do posledních chvil. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 9. května 2001.

Miroslav Kalina

MUDr., neurolog, od 1993 primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha. Autor publikace z oblasti lékařství.

Kazue Kato

Karel Kalláb

Karel Kalláb byl moravský učitel, muzejní pracovník, sběratel pověstí a překladatel. Narodil se v Novém Městě na Moravě do rodiny tkalce Františka Kallába a jeho manželky Marie . Dne 18. února 1910 se oženil s Olgou Feldmannovou. Aktivně se zapojoval v tělovýchovném spolku Sokol. Za povšimnutí stojí Kallábův přátelský vztah se sochařem Janem Štursou, po jehož smrti v roce 1925 vydal vzpomínkový článek k uctění jeho památky. Vystudoval reálnou školu, na kterou navázal jednoročním abiturientským kursem na Učitelském ústavu v Praze. Poté působil jako učitel v rodném Novém Městě na Moravě, v Radešínské Svratce a Brně . Do důchodu odešel v roce 1939. Vyjma učitelské dráhy působil také 10 let jako kustod v Horáckém muzeu. Zde zodpovídal za uspořádání muzejních sbírek a jejich přípravu pro Horáckou krajinnou výstavu v roce 1925. Důležitou součástí jeho profesního působení tvořilo sbíraní pověstí od pamětníků a z archivních pramenů. Kallábova neúnavná sběratelská činnost vyústila ve vydání několika knih pověstí, které doplňoval podobně laděnými příspěvky v Lidových novinách, v odborném etnologické periodiku Český lid, a v dnes již nevydávaných dětských časopisech Lípa a Vlaštovička. Při zakládání Vlaštovičky, pyšnící se podtitulem "Časopis šťastných dětí", ve 30. letech 20. století se dokonce sám angažoval. V prostředí svého rodného Horácka spolupracoval Kalláb od 20. let na vydávání Horácké besedy, což byla měsíční příloha tehdejších novoměstských novin – Horáckých listů, a později přispíval i do místního periodika Naše Horácko. Literární nadání uplatnil Kalláb také jaké překladatel z němčiny a francouzštiny. Věnoval se například próze francouzských autorů Remy de Gourmont či Alphonse Daudet, jejichž překlady byly v letech 1914–1919 po částech uveřejňovány ve čtrnáctideníku Český svět....

Kantoři

Czech folk group Formed November 16, 1970 Members : Jan Filip Boris Ekrt Zdeňka Dittrichová Hana Hermannová Petr Strach Tomáš Uhlíř Alena Nesládková Jiří Pirner Renata Rulíšková Eva Saidlová Members : Jan Filip Ludmila Dvořáčková-Helligerová Miloslav Dvořáček Tomáš Uhlíř Martin Brunner Alena Ježková Members : Jan Filip Eva Marešová Jaroslava Hadravová Alena Zdražilová Jaroslav Mencl Milan Včelák Romana Hadrbolcová Michal Trumha Members : Jan Filip Eva Maclová-Černíková Martina Filipová-Vejrová Miloš Panchartek Jaroslav Mencl

Josef Kandert

Josef Kandert je český orientalista, religionista, etnolog, muzejník a vysokoškolský pedagog. Po maturitě vystudoval orientalistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nastoupil jako kurátor afrických sbírek do Náprstkova muzea a především se věnoval přednáškám a psaní odborných i populárních knih z orientalistiky a religionistiky. Jako dlouholetý zaměstnanec Náprstkova muzea vícekrát cestoval do Afriky. Podílel na mnoha výstavách a publikacích muzea, společně s Věrou Šťovíčovou psal cestopisy a v době kdy byla chartistkou, dělal jejím publikacím svým jménem pokrývače. Překládá oborové publikace z angličtiny Vyučuje na katedře sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obhájil kandidátskou disertační práci, habilitoval se a byl jmenován profesorem sociologie. Manželka Olga Kandertová je amerikanistka. Napsal přes 90 publikací, nejcennější jsou jeho monografie o Africe, jejích obyvatelích a umění, o mytologii a náboženských systémech, také sociologické a etnologické studie o českých zemích a Slovensku ve 2. polovině 20. století.

Josef Kalenský

vlastním jménem Josef Urbánek Josef Kalenský, vlastním jménem Urbánek, se narodil 12. 7. 1860 v Moravských Budějovicích a zemřel 14. 2. 1951 v Praze. Byl spisovatelem pro mládež, tvůrcem a upravovatelem pohádek, autorem říkadel, překladatelem a adaptátorem dobrodružné literatury, pořadatelem zpěvníků, tiskárenským a nakladatelským pracovníkem. Psal též pod pseudonymem Klatovský Boleslav. Mezi jeho dílo patří zejména adaptace těchto románů: Mezi piráty, V zemi Apačů , Lovci v amerických pralesích., Šelmobijec , Chaloupka strýčka Toma , Zemí divých mužů, Stopař lesů amerických , Poslední Mohykán , Jim, zálesák americký , Lapač divé zvěře , Orlí oko , Petr, bílý ďábel , V pustinách divoké Ameriky , Zlaté údolí a U táborového ohně v Údolí lovce jelenů (J. F. Cooper a P. Moritz, G. Ferry aj.