Výpis všech autorů

J Kocourek

Ivana Karásková

Narozena 20.1.1952 ve Znojmě. Publicistka, autorka reportáži zdravotnických a sociálních témat, působí též v Českém rozhlase.

Ivan Krejčí

Narozen r. 1946, projektant dopravních staveb, manažer. Autor humorných příběhů.

Ivan Krahulík

Narozen 14. 6. 1881 v Praze, zemřel 27. 7. 1966 tamtéž. Učitel, publikace z oboru pedagogiky, próza, literatura pro mládež, časopisecké stati, překlady z francouzštiny, srbochorvatštiny, angličtiny.

Iva Křesťanová

Mgr., autorka učebnice zaměřené na ošetřovatelství, též pedagožka na zdravotnické střední škole.

Iva Kotrlá

Iva Kotrlá je česká spisovatelka katolické orientace. Za komunistického režimu působila aktivně jako signatářka a aktivní členka disentu spolu s manželem Zdeňkem Kotrlým. Iva Kotrlá se narodila v Tasovicích jako Ivanka Brázdová. Byla vnučkou vídeňského krejčího, který se v roce 1945 vrátil na rodnou Moravu i se dvěma nejmladšími ze čtyř dětí, tedy i s tehdy 17letou maminkou Ivy Kotrlé. Ta se seznámila Němcem Rudolfem Schlesingerem, otcem Ivy, jehož v mládí nepoznala. Po smrti babičky, Iva s maminkou žily u svých tet mezi Znojmem a Kyjovem. S otcem se setkala až v dospělosti. Matka se znovu vdala a měla další dítě. S nevlastním otcem měla dobrý vztah, s matkou si blízké nebyly. Od roku 1966 studovala občanskou výchovu a český jazyk na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem Zdeňkem Kotrlým – studentem práv. Spojoval je společný zájem o literaturu. V roce 1968 již byla vdaná a čekala první dceru, proto tehdy s mužem zrušili plánovanou emigraci. V roce 1970 byla ze školy vyloučena za své aktivity v roce 1968, také její manžel musel odejít ze studií. Pracovala jako uklízečka. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, tak manžel kromě zaměstnání na domovní správě ještě pracoval jako noční hlídač. Od roku 1974 byla v domácnosti. Na konci 60. let začala přispívat do časopisu Host do domu . Od roku 1967 začala navštěvovat křesťansky zaměřený debatní kroužek. S manželem se stýkali se s katolickými básníky Klementem Bochořákem nebo Zdeňkem Rotreklem. Seznámili se také s jezuitou, otcem Josefem Koláčkem. Ten odešel v září 1968 do Rakouska do Innsbrucku, poté co byl v Československu tajně vysvěcen. Posléze se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem českého vysílání Vatikánského rozhlasu. Iva i její manžel opisovali texty a posílali je do Říma, kde se tiskly nebo byly použity ve vysílání. V roce 1978 jí v exilovém nakladatelství Křesťanská akademie v Římě vyšla p...

Irena Košíková

Irena Kosíková je česká skladatelka a varhanice. Česká varhanice a skladatelka Irena Kosíková se narodila v Praze. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně , absolventkou HAMU v Praze. Její skladby byly hrány v České republice, Alžírsku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Izraeli, Německu, Polsku, Rusku, Turecku, Švédsku a Velké Británii. Projekt "Praha - Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia", konaný pod záštitou Václava Havla, Petra Pitharta a primátora města Brna Richarda Svobody, představuje skladby pro sólové violoncello renomovaných českých skladatelů .

Imre Kertész

Imre Kertész, maďarsky Kertész Imre , byl židovsko-maďarský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2002. Hlavním tématem jeho románů je pronásledování Židů během holocaustu. Kvůli svému židovskému původu byl Kertész v roce 1944 deportován přes Auschwitz-Birkenau do koncentračního tábora Buchenwald. Při projevu během udílení Nobelovy ceny formuloval svůj přístup k holocaustu takto: "V mém psaní holocaust nikdy nemůže být zmiňován v čase minulém. Já jsem v holocaustu rozpoznal jistý stav člověka, konečnou stanici velkého dobrodružství, do níž dospěl evropský člověk se svou dva tisíce let budovanou etickou a morální kulturou za zády." V roce 1948 složil maturitní zkoušku a posléze začal pracovat jako novinář v deníku Világosság. V letech 2002–2012 žil převážně v Berlíně, teprve v roce 2012, již postižen Parkinsonovou nemocí, se vrátil do rodné Budapešti, kde také roku 2016 na následky svého onemocnění zemřel.

Ilja Kučera

Narodil se 23. 6. 1962, v pražské Thomayerově nemocnici v rodině rozhlasového redaktora a soudničkáře Ilji Kučery a učitelky Marie Kučerové. Je vnukem příbramského básníka Fráni Kučery, s nímž se ovšem na tomto světě minul o rovných třiatřicet let. V roce 1980 maturoval na vršovickém gymnáziu Přípotoční, a následující rok pracoval jako redakční elév v tehdejším humoristickém týdeníku Dikobraz. V letech 1981-3 studoval na Fakultě žurnalistiky UK, po svém vyloučení pak vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání jako knihovník, zeměměřič, pošťák, pomocník u archeologie apod. Po té se dík svému slábnoucímu zraku uchýlil do invalidního důchodu. S prvními literárními pokusy začal už na gymnáziu, publikoval je ovšem pouze samizdatově.

Henry Kuttner

Henry Kuttner byl americký spisovatel science fiction, fantasy a hororů. Psal také společně se svou manželkou Catherinou Lucillou Mooreovou pod řadou pseudonymů. Patří mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction. Henry Kutner byl po otci potomek židovských přistěhovalců z Pruska, kteří žili v San Francisku od roku 1859. Studia na vysoké škole musel během hospodářské krize přerušit a začít pracovat pro literární agenturu svého strýce. Jako nadšený čtenář pulpových magazínů začal sám přispívat do jednoho z nich, do Weird Tales. Zde také vydal roku 1936 svou první povídku The Graveyard Rats , kterou napsal pod vlivem svého literárního vzoru H. P. Lovecrafta. Přispěl rovněž několika příběhy do Lovecraftova cyklu Mýtus Cthulhu. Svou první sci fi povídku When the Earth Lived vydal roku 1937. Lovecraft seznámil Kuttnera s mladou nadějnou spisovatelkou Catherinou Lucillou Mooreovou. Jejich první společné texty vznikly roku 1937 a v červnu roku 1940 se Kuttner s Mooreovou oženil. Ve čtyřicátých letech vydal se svou manželkou pod několika pseudonymy více než 40 prací. Celkový soupis science fiction příběhů této autorské dvojice čítá kolem 180 položek. Jejich harmonická spolupráce prakticky znemožňuje určit, kdo z nich je skutečným autorem toho kterého textu. Roku 1950 se mu podařilo získat magisterský titul na Univerzitě Jižní Kalifornie. Poté v jeho tvorbě science fiction vystřídaly kriminální romány. V roce 1958 zcela náhle zemřel na srdeční infarkt. Kuttnerova tvorba je velmi originální a za autorova života nezískala příliš mnoho ocenění. Z dnešního pohledu je však zřejmé, že spolu se svou manželkou významně ovlivnil žánr science fiction. Jeho povídka Chrudošiví jsou borolové je tradičně řazena mezi deset nejlepších sci-fi povídek do r...

Henry Kissinger

Henry Alfred Kissinger, celým jménem Heinz Alfred Kissinger je americký diplomat, historik, mediální komentátor, politik a politolog německého a židovského původu. Působil jako poradce pro národní bezpečnost a později jako ministr zahraničních věcí v administrativě prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Za spoluúčast při diplomatických jednáních ohledně války ve Vietnamu získal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, která vzbuzovala mnohé kontroverze, jelikož Kissinger mimo jiné také rozhodoval o intenzivním bombardování severního Vietnamu, které mělo zemi přimět k ukončení války. Jako podporovatel realistů sehrál Kissinger v letech 1969 až 1977 významnou roli v zahraniční politice Spojených států amerických. Během tohoto období se snažil o zmírnění napětí mezi USA a Sovětským svazem, zajistil otevřenější vztahy s Čínskou lidovou republikou a v roce 1973 vyjednal Pařížské dohody, kterými ukončil zapojení americké armády ve válce ve Vietnamu. Kissingerova politika často vyvolávala jistá znepokojení, která souvisela například na zapojení zpravodajské služby CIA v Chile, nebo na podporu Pákistánců, kteří během Bangladéšské války za nezávislost v roce 1971 páchali mnoho válečných zločinů, včetně genocidy. Kissinger je také zakladatelem newyorské vlivné konzultační společnosti Kissinger Associates, Inc. a významným autorem politických a historických literárních děl. Kissinger se narodil jako Heinz Alfred Kissinger v bavorském městě Fürth do židovské rodiny. Jeho otec Louis Kissinger byl gymnaziální učitel a jeho matka Paula byla žena v domácnosti. Henry měl také mladšího bratra Waltera. Příjmení Kissinger bylo rodinou, konkrétně prapradědou Meyerem Löbem, převzato již v roce 1817. Löb se inspiroval lázeňským městem Bad Kissingen. Jako mladý hrál Henry fotbal za mládežnický oddíl klubu SpVgg Fürth, který byl ve své době v Německu velmi uznávaný. Roku 1938 uprchla celá rodina ...

Hanuš Karnach

Hana Kolářová

Narozena 9.7.1961 v Olomouci. Doc. RNDr., CSc., práce z oboru lékařské biofyziky.

Hana Kolaříková

Hana Kolaříková se narodila ve Frýdku-Místku. Po absolvování bakalářského studia historie-muzeologie na Slezské univerzitě v Opavě působila patnáct let v Praze v různých odvětvích kultury a cestovního ruchu – od svobodného povolání v oblasti umění a spolupráce s výtvarníky, přes zaměstnání v Archeologickém ústavu AV ČR až po prodej suvenýrů a uměleckých předmětů. Po nástupu na mateřskou dovolenou se začala zabývat psaním, debutovala v roce 2011 historickým románem Tma před úsvitem. V současnosti žije ve Frýdku-Místku, pečuje o dvě děti a věnuje se literární tvorbě.

György Konrád

György Konrád byl maďarský spisovatel. Koncem druhé světové války utekl společně se svými sourozenci z rodného kraje do Budapešti, kde se ukrývali před nacisty, aby se vyhnuli deportaci do Osvětimi, byli totiž ze židovské rodiny. Po válce studoval maďarštinu a graduoval v roce 1956. V tomtéž roce probíhalo v Maďarsku protikomunistické povstání a on vstoupil do národní gardy. Po porážce povstání se věnoval práci na poli sociologie. V roce 1969 vyšel jeho první román Kurátor. Později se dostal do konfliktu se státní mocí publikováním kritické filozofické studie Cesta inteligence k třídní moci . Po uveřejnění románu Zakladatel města mu bylo v Maďarsku zakázáno publikovat, stáhl se tedy z veřejnosti, cestoval a jeho román Spoluviník vyšel v Maďarsku jen v samizdatu. V roce 1988 se podílel na založení politické strany Svaz svobodných demokratů. Po porážce komunismu vydal román Kamenné hodiny . Mezi lety 1990–1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. V letech 1993–1997 pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl dekorován mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Gustav Kubský

Narozen 4.4.1908 v Praze. Dr., literatura a překlady z angličtiny pro mládež.

Gerit Kopietz

Gerit Kopietzová a Jörg Sommer jsou mimořádně produktiví autoři. Mají již vydáno přibližně 160 titulů s celkem přes 3 miliony exemplářů vydaných buď pod jejich vlastními jmény nebo pod různými pseudonymy v různých nakladatelstvích. Byly přeloženy již do 29 jazyků. Publikují zpočátku samostatně, od r.1998 ale převážně společně v týmu. Mimo to píší tzv. „sloupky“ na pedagogická témata pro více než dvacet deníků a časopisů.

Franz Konwitschny

Franz Konwitschny byl významný německý dirigent a houslista, který se narodil 14. srpna 1901 ve Fulneku na Moravě, která byla tehdy součástí Rakouska-Uherska a dnes leží v České republice. V polovině 20. století se stal vlivnou osobností světové klasické hudby. Konwitschnyho kariéra vycházela především z německé tradice a od roku 1949 až do své smrti v roce 1962 působil jako generální hudební ředitel orchestru lipského Gewandhausu. Jeho působení zde upevnilo jeho pověst mistrovského interpreta děl Beethovena, Brahmse, Brucknera a dalších romantických skladatelů.

František Václav Kříž

Narozen 26.2.1900 v Šumicích u Brna, zemřel 24.12.1982 v Brně. Učitel, básník a prozaik, esejista, pedagogický publicista, spoluautor čítanek.

František Kučera

František Kučera je bývalý český hokejový obránce. Na začátku své kariéry působil ve Spartě, kde svým umem brzy převyšoval své vrstevníky. Ve věku 18 let se zúčastnil mistrovství Evropy juniorů a po něm byl v roce 1986 ve 4. kole draftován do NHL týmem Chicago Blackhawks. O rok později pomohl juniorské reprezentaci získat stříbrné medaile na juniorském mistrovství světa 1987. Po pádu železné opony mohl v roce 1990, ve věku 22 let, odejít do zámoří. Zde svou kariéru zahájil nejprve ve farmářském klubu Chicaga, v Indianapolis Ice, kde se setkal též s Dominikem Haškem. Poté začal nastupovat přímo za tým Chicago Blackhawks, s nímž se v sezóně 1991/92 dostal až do finále Stanleyova poháru, které však prohrál s Jágrovým a Hrdinovým Pittsburghem. V Chicagu vydržel až do sezóny 1993/94, v jejímž průběhu přestoupil do klubu Hartford Whalers. Zde působil až do sezóny 1995/96, během níž přestoupil do týmu Vancouver Canucks. V následující sezóně hrál nejenom za Vancouver, ale též za Houston Aeros či Syracuse Crunch. Navíc 18. března 1997 přestoupil do Philadelphie Flyers, za níž hrál jednak v NHL, ale také v jejím farmářském klubu Philadelphia Phantoms. Po sezóně 1996/97 zamířil zpět domů do pražské Sparty a nastupoval za ni až do sezóny 1999/2000. Během působení ve Spartě vyhrál vedle české Extraligy též titul mistra světa a především se stal olympijským vítězem. V době vítězství v Extralize navíc vedl Spartu jako její kapitán. Následující sezónu již opět hrál NHL, a sice v Columbusu. V průběhu sezóny však přestoupil do Pittsburghu, který v tu dobu trénoval Ivan Hlinka. Vydržel zde až do konce sezóny. V létě roku 2001 se vrátil zpět domů a na začátku sezóny 2001/02 nastoupil opět za pražskou Spartu. Po 10 odehraných kolech však odešel již potřetí do zámoří, tentokrát do klubu Washington Capitals, kam byl z Pittsburghu ...

František Krčma

Narozen 23.6.1885 v Merklíně u Přeštic, zemřel 30.4.1950 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární historik, publikace z oboru, překlady z francouzštiny.

František Kop

Doc. PhDr. František Kopečný, DrSc., byl český bohemista a slavista. Zabýval se etymologií a dialektologií. Narodil se v Určicích, v říjnu 1909, ovšem po několika letech se s rodiči přestěhoval do Vrahovic. Studoval na prostějovském gymnáziu a později na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor čeština a němčina. Doktorát dostal v roce 1935. Dostal nabídku pracovat u Českého slovníku ale nabídku nepřijal. Práci mu nabídli znovu r. 1945, on ji opět nevzal a šel učit na Univerzitu Palackého. Od r. 1949 pracoval na Staroslověnském slovníku. Roku 1952, odchází do Slovanského ústavu ČSAV, kde píše Ethymologický slovník. V listopadu 1970 obdržel Plaketu J. Dobrovského a šest let nato odešel do důchodu.

František Kobosil

Ing. arch. Autor prací v oboru stavebnictví. Činný v letech 1962-1979.

František Kmoch

František Kmoch byl český hudební skladatel a dirigent, proslulý svým přínosem pro žánr dechové hudby. Narodil se 1. srpna 1848 v Kolíně a již za svého života se stal jednou z nejvýraznějších osobností české hudby. Kmochovo dílo je známé zejména díky pochodům, polkám a valčíkům, které často nesly vlastenecký a folklorní charakter. Jeho skladby jsou oceňovány pro svou melodickou bohatost a rytmickou vitalitu.

František Klokner

Narozen 10.11.1872 v Praze, zemřel 8.1.1960 v Praze. Ing., profesor statiky pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oboru.

František Kavan

František Kaván byl významný český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny. Studoval na pražské Akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. V roce 1900 získal diplom a zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který vytvořil roku 1894 ve své rodné vsi. František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě , dnes součást Víchové nad Jizerou, do chudé rodiny chalupníka Davida Kavána a dcery chalupníka Anny rozené Kubátové. František měl dva mladší sourozence, Marii a Jana. Rodina byla hluboce věřící, předpokládá se, že patřili k jednotě bratrské, protože to bylo v regionu dosti běžné. Podle zápisu o křtu v katolické matrice narozených jsou ovšem oba Kavánovi rodiče zapsáni jako katolíci. Školu navštěvoval v Křížlicích a teprve až od svých čtrnácti gymnázium v Hradci Králové, kde ho učil i klasický filolog Jan Červenka. V Hradci se poprvé seznámil s díly Antonína Chittussiho a Julia Mařáka, sám začal tvořit první malby . Kvůli své první lásce Ludmile začal psát také první básně. Rodiče sice chtěli mít nejprve z Františka kněze, ale ten se po maturitě v roce 1889 rozhodl pro studium malířství, k čemuž nakonec rodiče svolili, když ho v tom podporoval i Mařák poté, co viděl jeho obrazy. Doba, kdy se Kaván dostal do Prahy na Akademii výtvarných umění, byla v akademii pod Mařákovým vedením poznamenána velkými změnami, kdy se Mařák snažil přiblížit úrovni světových akademií. Byl také posílen profesorský sbor, objevili se zde malíři Maxmilián Pirner, Václav Brožík a Vojtěch Hynais. V celém českém umění se výrazně prosadil realismus, který je spojen například s silným fenoménem sporu o rukopisy, nebo výzdoba rekonstruovaného Národního divadla. V krajinářství se prosadil výše zmíněný Antonín Chittussi, o kterém pochvalně psal kritik Karel Borom...

F. W. Koebner

Emil Kordiovský

PhDr. Emil Kordiovský historik a archivář, zabývá se zejména regionální historií jižní Moravy. Břeclavská radnice jej v roce 2008 ocenila jakožto významnou osobnost města.

Emil Kollert

Autor učebnic informatiky a výpočetní techniky.

Dušan Křístek

Dresdner Kreuzchor

Dresdner Kreuzchor je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, jehož historie sahá až do počátku 13. století. Sbor sídlí v německých Drážďanech, je nedílnou součástí kulturního dědictví města a je úzce spjat s kostelem svatého Kříže . Sbor se skládá převážně z chlapců a mladých mužů a slouží jako chrámový i koncertní sbor. Členové Dresdner Kreuzchor jsou známí svým přísným výcvikem a výjimečným hudebním uměním, které jim vyneslo mezinárodní uznání.

Cornelis Jan Kelk

Nizozemský prozaik, literární vědec a novinář.

Christina Kuhn

Autorka učebnic němčiny.

Čeněk Kodejška

RNDr., učitel matematiky a fyziky, spoluautor učebního materiálu.

Bohuslav Kümpel-Staňkovský

Narozen 6.12.1900 ve Staňkově. Redaktor, vlastivědné a kulturněumělecké práce.

Bohumil Kučera

PhDr. Bohumil Kučera byl český fyzik. Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově v Praze a byl prvním vědcem v českých zemích zkoumajícím nově objevené účinky radioaktivity. V roce 1912 se stal profesorem experimentální fyziky na Univerzitě Karlově. Jako vůbec první studoval kapky rtuťovou kapkovou elektrodu k přesnému měření povrchového napětí . Jeho habilitační práce byla základem pro objev polarografie Jaroslavem Heyrovským. Zvrstvená přední plocha brýlových čoček Z praxe soudního znalce ... Se zhoršenou ekonomickou situací na trhu přiměřeně roste snaha zákazníků reklamovat i takové ... Konference OPTOFEST proběhne na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 2. listopadu OPTOFEST 2013 Již šestý ročník konference OPTOFEST proběhne v aule Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v ... Bohumil Kučera: český optik a inspirátor české Nobelovy ceny 1. 11. 2007 Nepochybně nejtalentovanější český fyzik první čtvrtiny 20. století vykonal pro naši vědu velmi mnoho, ačkoliv se dočkal pouhých 47 let života, čili vědecké tvůrčí činnosti mohl věnovat pouhé dvě desítky let; z nich ještě musíme nejméně polovinu odečíst na rozsáhlou pedagogickou činnost profesora experimentální fyziky Karlovy univerzity a ředitele tamního velkého Fyzikálního ústavu. Napsal přibližně čtyřicet velkých vědeckých prací a také jeho činnost učitelská byla nevšední, jak o tom svědčí vzpomínky jeho žáků; k nim patřil např. Jaroslav Heyrovský, který navázal na Kučerovy práce z roku 1903 o závislosti povrchového napětí mezi rtutí a elektrolytem na elektrickém napětí mezi nimi. Odtud vedla cesta k objevu dalších zákonů, k vynálezu polarografie a poté do Stockholmu pro Nobelovu cenu za chemii. Již sama lokalizace jeho rodiště v tehdy poněmčených severních Čechách je předpokladem pro jeho bikulturní orientaci – od útlého mládí um...

Arno Kraus

Narozen 19. 2. 1895 v Kolíně, zemřel 5. 5. 1974 v Třebotově u Prahy. JUDr., romanopisec, překladatel z maďarštiny, angličtiny, němčiny a ruštiny.

Antonie Kejvanová

Germanistka. Autorka slovníků a jazykových příruček pro technické obory.

Andrea Králíková

Narozena 24. 7. 1982 ve Slavičíně. Mgr., Ph.D., bohemistka, metodička pro český jazyk a literaturu, zaměřuje se na teorii literatury a na současnou českou literaturu, též autorka básní.

Alexa Kriele

Alexa Kriele studovala filozofii a psychologii a pracovala jako novinářka a trenérka pro manažery. Od roku 1994 zaměřuje své aktivity na knihy o andělech.

Alena Klečková

Adolf Kamiš

Narozen 10.6.1915 v Trpnouzích u Českých Budějovic, zemřel 1.10.1991. PhDr., CSc, asistent katedry českého a slovenského jazyka, lingvistická literatura.

Zoltán Kodály

Zoltán Kodály byl významný maďarský skladatel, etnomuzikolog, pedagog, lingvista a filozof. Narodil se 16. prosince 1882 v maďarském Kecskemétu a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností hudby 20. století. Vedle svého přítele a krajana Bély Bartóka byl předním znalcem maďarské lidové hudby, sbíral a analyzoval tradiční melodie, které ovlivnily jeho vlastní kompoziční styl.

Zlata Kufnerová

Zlata Kufnerová, rozená Novotná je česká slavistka, překladatelka a literární vědkyně. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi vystudovala v letech 1954–1959 slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1969 získala titul doktora filozofie a roku 1978 titul kandidáta věd. Po ukončení vysokoškolského vzdělání vyučovala do roku 1961 na základní škole v Kostelci nad Labem, pak pracovala jako redaktorka v některých periodikách a od roku 1978 byla vědeckou pracovnicí Kabinetu cizích jazyků a od roku 1981 Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd. Roku 1991 odešla do důchodu. Věnuje se slavistice a teorii překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny, a to prózu, poezii i populárně naučnou literaturu. Je autorkou či spoluautorkou několika odborných knih a řady odborných studií.

Zdeňka Kučerová

Hudební pedagožka a hráčka na cimbál, též hudební editorka.

Zdeňka Králíčková

Narozena 1968. JUDr., PhD., autorka publikací z oboru rodinného práva.

Zdenka Kovářová

Narozena 23. 5. 1946. Překladatelka z bulharštiny a francouzštiny. Autorka prací z oboru jazykovědy, masmédií, audiovize a psychologie.

Zdeňka Koppová

PaedDr., logopedka, spoluautorka ilustrací ke knížce Moje první čtení Magdy Havlíkové. PaedDr.

Zdeněk Kropáč

Narozen 17.1.1925 v Líském, zemřel 21.10.2005. Novinář, reportér, reportáže z cest.

Zdeněk Kožmín

Zdeněk Kožmín byl český vysokoškolský učitel, literární vědec a kritik. V letech 1949–1953 učil na osmileté střední škole ve Starém Jičíně, 1953–1954 na osmileté střední škole v Břeclavi 1954–1956 na pedagogické škole tamtéž. Od roku 1956 působil jako asistent katedře filologie na vyšší pedagogické škole, která se v roce 1957 transformovala do Pedagogické fakultu UJEP. V roce 1969 se zde stal proděkanem. V roce 1970 byl z funkce odvolán a z politických důvodů propuštěn. Po vyhoštění z univerzity, působil na gymnáziu Julia Fučíka v Zastávce až do odchodu do penze v roce 1985. Po politickém převratu 1989 se vrátil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, odkud v roce 1991 přešel na fakultu filosofickou, kde byl jmenován profesorem. Aktivně zde působil až do roku 2001. Aktivně publikoval od roku 1956. Především recenze, články a rozbory v časopisech Literárních noviny, Host do domu, Zlatý máj, Plamen a v dalších. Po roce 1970 nesměl publikovat. Teprve v polovině osmdesátých let přispíval do regionálních tiskovin na jižní Moravě svými recenzemi. Po roce 1989 byl opět přijat, a kromě Rovnosti a Brněnského večerníku publikoval v tematických časopisech Tvar, ROK, Kritický sborník.

Zdeněk Kotek

Narozen 12. 6. 1924 v Nučicích, zemřel 14. 10. 2004 v Praze. Elektroinženýr, vědec a vysokoškolský učitel Katedry měření FEL ČVUT . Průkopník technické kybernetiky v ČR, přispěl k založení a rozvoji výzkumu v oblastech automatického řízení, rozpoznávání, robotiky, počítačového vidění, umělé inteligence, znalostního inženýrství, adaptivních a učících se systémů. Publikace v oboru.

Yayo Kawamura

Ilustrátorka a grafička, narozena v Německu, působí též v Japonsku.

Vratislav Křivák

Narozen 8.10.1954 v Kojetíně. PhC., básník.

Vratislav Košťál

Vratislav Košťál je absolventem Právnické fakulty MU v Brně a Fakulty sociálních věd UK . Architektuře, historii, jakož i fotografování bývalých sídel české šlechty, se systematicky věnuje již od roku 1999.

Vladimir Vasil'jevič Karpov

Ruský spisovatel, publicista a veřejný činitel.

Vladimír Kuklík

Strojní ing., CSc., autor prací ze strojírenských technologií.

Vladimír Krupka

Práce z oboru trestního práva.

Vladimír Krupauer

Narozen 9.3.1931. Ing., CSc., profesor katedry rybářství, publikace z oboru, próza.

Vladimír Křivánek

Vladimír Křivánek je český básník, literární historik, kritik, vysokoškolský pedagog, editor a překladatel, který v současnosti působí na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Narodil se v roce 1951 v Kolíně. Jeho otec byl technický úředník, mezi roky 1959 a 1966 vykonával profesi obchodního zástupce v Číně a na Kubě. Tehdy navštěvoval českou základní školu při tamních velvyslanectvích. Po návratu rodiny do Čech vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Hořicích v Podkrkonoší s maturitou v Praze a po roce 1970, v němž pracoval jako prodavač v antikvariátu, vystudoval učitelství češtiny a dějepisu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Poté pár let pracoval v Kladně jako učitel na základní škole , načež se stal pracovníkem Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV . Na konci 70. let 20. století získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. a začal navštěvovat Bulharsko, kde se od té doby několikrát účastnil letní školy bulharistiky v Sofii, což mu umožnilo komparatistická studia a občasné překlady. O jedenáct let později se na přelomu osmdesátých a devadesátých let stal zakládajícím šéfredaktorem časopisu mladé literatury Iniciály. Vzápětí se až do roku 2005 stal odborným asistentem a následně docentem na katedře české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1994 a 1997 jejím vedoucím. To již měl titul kandidáta věd CSc. od Ústavu pro českou literaturu AV ČR z roku 1995 , už předtím půlroční zkušenost mezi roky 1992 a 1993 se studijním pobytem v Londýně na Škole slovanských a východoevropských studií na Londýnské univerzitě a od roku 1998 pozici vědecké...

Vladimír Karlický

Narozen 29.5.1927 v Plzni, zemřel 28.6.2007. PhDr., vojenský historik, literatura z oboru, překlad z ruštiny.