Výpis všech autorů

Marko Kloos

Německý spisovatel působící ve Spojených státech, autor fantasy a sci-fi literatury.

Marie Kšajtová

Marie Kšajtová je česká redaktorka, scenáristka, televizní dramaturgyně a spisovatelka knih pro děti. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1972 působila v redakcích různých časopisů. Poté pracovala do roku 2002 v Československé, resp. České televizi jako dramaturgyně večerníčků. Je autorkou řady scénářů, především k animovaným seriálům a textů k několika komiksům v časopise Čtyřlístek. Její knižní tvorba je orientována především na pohádkové příběhy pro menší děti.

Marie Anna Kotrbová

Narozena 13. 2. 1925 v Günzburgu nad Dunajem, zemřela 17. 12. 2016. Historička umění, autorka katalogů k výstavám výtvarného umění, též autorka prací z oboru památkové péče a ochrany přírody.

Marianne Kaltenbach

Narodila se v Curychu, zemřela v Lucernu, za svůj život zkompletovala hned několik kuchařek.

Marián Kuffa

Slovenský římskokatolický kněz, autor prózy.

Marek Kocan

Ing., redaktor informačního portálu o databázových technologiích Databázový svět, překladatel počítačových příruček z angličtiny.

M Klíma

Ludvík Kunc

Ludvík Kunc je český zoolog, publicista a výtvarník. Je jakýmsi guru ochranářů rysů a dalších velkých šelem v České republice. Respekt získal i mezi odbornými zoology a myslivci. Svojí tvorbou a činností dokázal inspirovat generace následovníků a vzbudit mezi nimi zájem o ochranu a studium života velkých šelem, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Výrazně se zasloužil o to, aby proběhly evropské projekty reintrodukce rysa v oblastech, kde tato šelma před desítkami let vymizela. Zasadil se o odchyt a dodání živých rysů ze Slovenska, a ti byli následně v rámci reintrodukčních programů vypouštěni v několika evropských zemích. V rámci svého působení v ostravské zoologické zahradě rysům zajišťoval karanténu a veterinární vyšetření a zprostředkoval jejich dodání do místa vypouštění. Uskutečnění plánu pomohl i fakt, že Ludvík Kunc je znalcem života těchto šelem. Jejich každodenní chování, lovecké zvyklosti i povahu sledoval jednak v beskydské přírodě, kde je stopoval stovky kilometrů a chránil, ale vhled do rysí povahy mu poskytl i Sixi – jedno z rysích mláďat, které se narodilo v ostravské zoo. Své zkušenosti s péčí o rysa popsal v knize Můj přítel rys. Základní vzdělání získal v Rakovníku. Rodina Ludvíka Kunce se starala o hospodářství s koňmi, kozami i drůbeží. Každodenní šestikilometrová cesta z Olešné do Rakovníka přinášela Ludvíkovi první příležitosti detailně pozorovat a následně výtvarně ztvárňovat život zvířat. Nesporný výtvarný talent umožnil Ludvíkovi studovat v Praze grafickou školu a později také Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Vystudoval knižní grafiku a ilustraci. Zájem o zvířata a malování ho nejčastěji přiváděly do pražské zoologické zahrady. Po ukončení studia nezískal v Praze adekvátní pracovní nabídku, a tak se odstěhoval na sever Moravy – do Rýmařova v podhůří Jeseníků. Na místní škole působil mj. jako učitel kreslení. V Rýmařově se také oženil, dlouho zde však nezůstal. Pracovní uplatnění nalezl v zoologic...

Ludmila Klukanová

Ludmila Klukanová, rozená Šabatová je česká spisovatelka. Ludmila, rozená Šabatová, se narodila roku 1936 v Lipníku na Vysočině v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy. Jako dcera z větší rolnické usedlosti měla zákaz studia, po vychození povinné roční Základní odborné školy rolnické v Třebíči v roku 1952 pracovala rok v zemědělství. Roku 1953 mohla začít studovat v Jihlavě na střední zdravotnické škole, v roce 1954 však studium přerušila. Střední všeobecně vzdělávací školu absolvovala při zaměstnání s maturitou v roce 1967. V Jihlavě, kde dosud žije, také pracovala: nejprve od 1954/55 v knihkupectví, poté od 1955 až 1958 v různých administrativních funkcích v Mototechně, v letech 1963–1966 v Městském bytovém podniku, od 1968 až 1970 v Okresním výboru Svazarmu, v letech 1970 až 1981v autoškole a od 1980 až 1989 v Agrochemickém podniku. Publikovala od roku 1964, nejprve v okresních novinách Jiskra, později v Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Světě práce, Rovnosti, Literárním měsíčníku, Ostravském kulturním měsíčníku, Tvorbě, ROK, Lidových novinách, Literárních novinách aj. Debutovala jako spisovatelka v roce 1981 knihou Jezírka. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě; zasadila se o obnovu Jihlavských listů, v jejichž redakci pak 1990/91 rovněž pracovala. Nyní se věnuje literatuře a publicistice. Je členkou Obce spisovatelů, PEN klubu a Společnosti Otokara Březiny. Má dvě děti: syn Petr Klukan je šéfredaktorem Jihlavských listů, dcera je vysokoškolský pedagog.

Luděk Kubát

Luďka Kubáta známe zejména z kláštereckého výtvarného prostředí. Je vyučeným malířem porcelánu, léta pracoval v různých profesích v porcelánce. Odmalička chodil do knihovny, četl klasickou i dobrodružnou literaturu. „Zaujala mě zejména současná skandinávská detektivka a tak jsem si řekl, že bych mohl napsat něco podobného, temně severského. Vyšla mi z toho detektivka ze severních Čech, která má v sobě i prvky humoru,“ prozrazuje o své prvotině s názvem Stvůry. Příběh zasadil přímo do Klášterce nad Ohří, děj prokládá různými postavami, které poznal právě v Klášterci nad Ohří.

Lucie Kocourková

Publicistka, fotografka, redaktorka, tisková mluvčí souboru Laterny magiky.

Luboš Kalousek

Ljuba Klosová

Ljuba Klosová je česká divadelní historička a učitelka na Akademii múzických umění. Věnuje se dějinám českého divadla ve 2. polovině 19. století a tehdejším hercům. Napsala zásadní studie o tzv. protitylovské opozici a významu českého divadelního romantismu. Jejím manželem byl právník Richard Klos .

Leander Kahney

Americký reportér a redaktor kultovního magazínu Wired.com, autor prací o společnosti Apple a Macintosh, též autor manažerských příruček.

Larry King

Larry King, rodným jménem Lawrence Harvey Zeiger, byl americký moderátor a fundraiser. Patřil k nejvýznamnějším postavám americké televizní žurnalistiky. V letech 1985–2010 uváděl svou živě vysílanou talk show Larry King Live na zpravodajské televizní stanici CNN. Narodil se v rodině židovských imigrantů; matka byla Běloruska a otec Rakušan, původem také z Běloruska. Vyrůstal v newyorském Brooklynu, kde získal svůj typický přízvuk. Zpočátku působil jako pomocný pracovník v rádiu Florida A. M., postupně se věnoval i psaní novinových sloupků, rozhlasovému moderování a sportovnímu komentování. Jeho kariéra se zhroutila po obvinění z loupeže v roce 1971 a teprve po čtyřech letech se znovu zaměstnal v rozhlase. V roce 1978 začal uvádět vlastní talk show u společnosti MBN a od roku 1985 uváděl nepřetržitě po dobu čtvrt století svůj pořad Larry King Live na CNN . Za svou kariéru vedl rozhovory s přibližně 40 tisíci lidmi, včetně řady amerických prezidentů a dalších významných osobností veřejného života . Od roku 2013 spolupracoval mimo jiné s ruskou stanici RT , za což byl také kritizován. Larry King byl sedmkrát ženatý. Zemřel v roce 2021, poté, co se léčil s covidem-19.

Kuzma

Pseudonym Kuzma a Jonny. Novinář, spisovatel, dramatik, autor kulturně historických reportáží. Redaktor mj. Středostavovského buditelele, týdeníku Nová Praha, Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje. Přispíval do Palečka, Trampa, Trnu. Autor mnoha románů, divadelních her, drobných humoristických prací, ale i literárně kritických studií. Psal i detektivní romány a rodokapsy. Napsal také řadu aktovek, výstupů a veseloher, knížek pro děti a mládež a vydal i obsáhlý výbor z našich pověstí a písní. Historické náměty zpracoval dílech v Junák kralevic Marko, Vilém Tell, Strakonický dudák Švanda. Dále pracoval mnoho let jako účetní , v roce 1946 přijal příjmení Novotný – Kuzma. Psal pod pseudonymy: Kuzma, Jonny , Gill March, Jeen Ch., Jiří Alexa, Vlasta Alexa.

Kreis

Východoněmecká poprocková skupina, založená v roce 1973 v Berlíně, NDR, rozpadla se v roce 1982.

kol.fot

Klabund

Klabund byl německý expresionistický básník, dramatik, romanopisec a překladatel. Byl synem lékárníka ve městě Krosno Odrzańskie , v šestnácti letech u něj vypukla tuberkulóza. Gymnázium vystudoval s vynikajícím prospěchem v roce 1909, poté začal studovat chemii a farmakologii v Mnichově. Stal se členem mnichovské bohémy, v roce 1912 předčasně odešel z university a začal žít jako tulácký básník. Zvolil si pseudonym Klabund a začal publikovat poezii v časopisech i knižně. V období první světové války psal vlasteneckou poesii, nebyl přijat do armády kvůli tuberkulóze a mnoho času strávil v sanatoriu ve Švýcarsku. Věnoval se studiu asijské poesie, z níž začal překládat a parafrázovat. V roce 1917 byl kvůli publikaci otevřené výzvy k abdikaci císaře Viléma zatčen za velezradu. V roce 1918 si vzal Brunhildu Herberlovou, se kterou se seznámil v sanatoriu, brzy poté ale zemřela. V témže roce publikoval své nejúspěšnější prosaické dílo, román Zmetky . V roce 1923 se oženil s herečkou Carolou Neherovou. V roce 1925 měla premiéru jeho úspěšná hra Křídový kruh , založená na čínském příběhu, kterou později Bertolt Brecht adaptoval do hry Kavkazský křídový kruh. Psal také písně a scénky pro kabarety. V roce 1928 zemřel při pobytu v Itálii na zápal plic, zkomplikovaný jeho tuberkulózou. Je pohřben v Krosnu Odrzańskiem, jeho epitaf napsal jeho přítel básník Gottfried Benn. Klabund patřil k nejvýznamnějším básníkům německého expresionismu, napsal několik desítek her a románů, básní, literárněhistorických prací a překladů a adaptací asijské poezie. V roce 2003 vyšly v osmi svazcích jeho sebrané spisy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klabund na anglické Wikipedii....

Kim Kiyosaki

Kim Kiyosaki je podnikatelka, autorka příruček o finančním investování.

Karel-bylinář

Narozen 1898 v Lipencích u Zbraslavi, zemřel 1979 v Praze. Autor publikací o bylinářství a bylinkách.

Karel Kuklík

Karel Kuklík byl český fotograf, představitel informelu v české výtvarné fotografii. Je zařazován mezi výtvarníky ovlivněné abstraktními a surrealistickými tendencemi a také autory vytvářející díla se silným existenciálním nábojem. V roce 2000 byl spoluzakladatelem skupiny Český dřevák. V roce 1954 se vyučil automechanikem a do roku 1960 pracoval v Dopravním podniku spojů. V letech 1960-1964 pracoval jako laborant ve fotografickém oddělení Státního ústavu památkové péče. Současně v roce 1962 absolvoval večerní studium na Střední všeobecně vzdělávací škole a stal se kandidátem Svazu československých výtvarných umělců . V roce 1964 získal výuční list fotografa v družstvu Fotografia a nadále pracoval jako samostatný fotograf. V šedesátých letech 20. století spolupracoval s časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, Literární noviny a dalšími. Pro tato nakladatelství fotografoval umělecká díla, prostředí uměleckých ateliérů i portréty řady českých malířů a sochařů. Od sedmdesátých let spolupracoval s nakladatelstvími Panorama, Pressfoto, Odeon a Obchodní tiskárnou Kolín. Byl členem Asociace fotografů, v letech 1991-1998 byl místopředsedou správní rady. Pod vlivem fotografií amerického fotografa Edwarda Westona začal používat velkoformátové kamery 13x18 cm a 18x24 cm a zhotovovat kontaktní kopie. V roce 2000 založili fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek skupinu Český dřevák. Fotografovat začal ve čtrnácti letech. V roce 1959 vstoupil do fotoklubu ČKD Stalingrad v Nekázance. Zde měl ve stejném roce i svou první výstavu. V první polovině 60. let 20. století byl jedním z hlavních představitelů tzv. texturální abstrakce , aktivně se zapojoval do dění na tehdejší výtvarné scéně. Vystavoval s malíři a sochaři stejné výtvarné orientace, například na výstavách Konfrontace II , Konfrontace III , Aktuální t...

Karel Kuchař

Karel Kuchař byl český geograf, kartograf a historik kartografie. Vedoucí Státní mapové sbírky od roku 1945 do roku 1974 . Hlavní autor významné edice Monumenta cartographica Bohemiae . Narodil se v rodině c. k. profesora na české reálce v Ječné ulici Karla Kuchaře a jeho manželky Milady, rozené Lichnerové . V roce 1924 začal studovat geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Jeho habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla v roce 1935. Karel Kuchař se stal se nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty UK. Podnikal studijní cesty do Albánie a jako výsledek cest tvořil mapy této málo známé země. Věnoval se např. popisům albánských komunikací, které nahrazovaly karavanní stezky. Za Protektorátu pracoval Státní hvězdárně a Státním ústavu geofyzikálním. Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946–1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. V roce 1948 přestoupil z Československé strany národně socialistické do KSČ. Celý život byl spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V letech 1952 - 1974 byl vedoucím Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV. V období 1956 - 1973 byl vedoucím katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK. Teprve v roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem. Jeho syn, prof. fyziky Karel Kuchař, emigroval v roce 1968 do USA. Roku 1967 byl oceněn medailí Polské geografické společnosti. V roce 1971 mu byl udělen zlatý odznak UK a v následujícím roce se stal čestným členem Československé společnosti zeměpisné. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze, odd. PA-I, č. hrobu 59. V letech 1946–1957 redigoval časopis Kartografický přehl...

Karel Krautgartner

Karel Krautgartner byl významný československý jazzový hudebník, skladatel a dirigent, který se narodil 20. července 1922 v Mikulově v Československu. Byl všestranným umělcem, známým pro své mistrovství ve hře na klarinet a saxofon. Krautgartner se zpočátku prosadil ve 40. a 50. letech 20. století jako člen Tanečního orchestru Československého rozhlasu. Jeho hudební kariéra vzkvétala, když se stal jednou z vůdčích osobností československé jazzové scény.

Karel Kožíšek

Karel Kožíšek je bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, mistr světa, Evropy a plzeňský trenér. Jeho spolujezdci byli Jan Břečka, Petr Fuksa a Petr Netušil. V Plzeňské loděnici TJ Prazdroj Plzeň ho trénoval jeho otec Karel Kožíšek st a dnes je zde také trenérem.

Karel Klíma

Karel Klíma je český právník a vysokoškolský pedagog. V letech 1975–1996 vyučoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1993 začal vyučovat a později se stal vedoucím Katedry ústavního práva a proděkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Působil zde také na místě prorektora pro zahraniční vztahy a mobilitu. V současnosti je vedoucím Katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity Praha a vyučuje na Katedře ústavního práva Univerzity Komenského v Bratislavě. Zároveň spolu se svou manželkou JUDr. Hanou Klímovou vykonává advokátní praxi.

Karel Kazbunda

Karel Kazbunda byl český historik, archivář a pedagog, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jičínský rodák Karel Kazbunda absolvoval v roce 1910 pražskou univerzitu pracoval jako archivář na různých ministerstvech Československé republiky. Rozsáhlou praxí nabyté zkušenosti předával 1943–1948 svým studentům jako profesor Státní archivní školy. V letech 1921–1923 řídil tzv. spisovou a archivní rozluku s Rakouskem. Současně publikoval knižní i časopisecké práce o domácí české a zahraniční politice v habsburské monarchii 2. poloviny 19. století. Po penzionování a zákazu publikování roku 1948 se vrátil do rodného města, kde v ústraní prožil dalších 38 let svého života. Během nich čelil pokusu o vyvlastnění svého domu ve Fügnerově ulici městem, po neúspěchu této akce byli do jeho domku alespoň nastěhováni cizí nájemníci. I nadále pracoval a do šuplíku, bez možnosti zveřejnění ukládal díla, jež se dočkala vydání až po roce 1989 . V Archivu Národního muzea jsou vedle jiných rukopisů uloženy i Kazbundovy dosud nevydané paměti Moje matka, můj otec. Jeho ženou byla snacha malíře Luďka Marolda. Metodou práce patřil Karel Kazbunda do proudu pozitivistické historiografie. Jeho hodnotově neutrální, na faktech založený a spekulaci i ideologii se vyhýbající přístup ke studovanému tématu se po únoru 1948 ocitl mimo hlavní proud oficiální historické marxistické vědy, jakkoli Kazbunda neopomíjel zjištěná fakta prezentovat v ekonomických, sociálních, kulturních i právních souvislostech. V rozsáhlém čtyřsvazkovém díle zpracoval historii „stolice dějin na pražské univerzitě“ . Knihu o Karlu Sabinovi lze číst i jako autorovo vyrovnání s válečným i poúnorovým konfidentstvím....

Karel Kamiš

Karel Kamiš je bohemista, slavista, folklorista a biolingvista. Specializuje se na biolingvistiku a na problematiku vokálu ve slovanských jazycích. Momentálně působí jako profesor na Katedře bohemistiky PedF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se zaměřením na výuku studujících všech stupňů učitelství, zvláště pak pro 1. stupeň ZŠ. Napsal již řadu publikací, například Výraz a význam předložkového lokálu, Čeština a romština v českých zemích: překonávání komunikačních bariér v multietnické společnosti, Didaktika českého jazyka pro studující oboru učitelství na prvním stupni základní školy nebo Diktáty od šestky do devítky .

Karel Kabeš

Autor práce z oboru kybernetiky.

Kardinálové

Czech C&W/pop group, led by Zdeněk Merta, backing band for Petra Černocká. Originally named The Cardinals , later also credited as “Kardinálové Zdeňka Merty”.

Josef Kořán

Josef Kořán, plným jménem Josef Jan Kořán , byl rakouský a český novinář a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesně působil jako politik, publicista, historik, redaktor. Vydával historické a zeměpisné publikace. Vystudoval na gymnáziu v Písku a od roku 1862 studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze . V roce 1866 složil příslušné zkoušky a připravoval se k vyučování na středních školách, avšak činnost literární odvrátila ho od tohoto úmyslu. Místo pokračování v akademické dráze dal přednost novinářské a publicistické profesi. Již jako student se stal roku 1863 členem redakční rady Riegrova slovníku naučného, kde působil do roku 1867, kdy nastoupil do redakce listu Pokrok. Následujícího roku úřady vydávání Pokroku zastavily a Kořán proto se skupinou dalších žurnalistů přesídlil do Chrudimi, kde místo Pokroku začal vycházet list Koruna. V roce 1869 se po obnovení Pokroku se vrátil do jeho pražské redakce. V letech 1870–1876 navíc redigoval časopis Světozor. Když byla roku 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze rozdělena na dvě samostatné národní univerzity, byl Kořán jmenován kvestorem české univerzity. Po třech letech ale na tento post rezignoval a plně se opět věnoval novinářské práci pro list Pokrok. V roce 1887 se stal ředitelem redakční rady Ottova slovníku naučného , do kterého sám přispěl články z právní tematikou. V roce 1892 se stal ředitelem kanceláře České akademie věd a umění. Publikoval i v četných dalších periodikách a vydal několik odborných knih, například v roce 1866 zeměpisné pojednání o státech světa. Když zemřel historik Karel Vladislav Zap, ujal se Kořán pokračování v Zapově díle Českomoravská kronika . Byl aktivní v školských a menšinových otázkách. V roce 1880 se podíle...

Josef Keprta

Narozen 28.6.1881 v Kunvaldu, zemřel 16.7.1966 v Praze. PhDr., vysokoškolský profesor, učebnice pro obecné školy, literatura pro mládež.

Josef Káninský

Novinář, absolvent Fakulty žurnalistiky UK, začínal ve sportovních časopisech, v současné době je vedoucím editorem deníku Sport. Je autorem nebo spoluautorem publikací o sportu.

Jon Kabat-Zinn

Jon Kabat-Zinn je emeritním profesorem medicíny a jednou z klíčových osobností v USA, která zpopularizovala pojem mindfulness . Je zakladatelem Kliniky pro snižování stresu a Centra pro mindfulness v medicíně, zdravotní péči a společnosti na Massachusettské univerzitě. V roce 1979 vytvořil program proti snižování stresu MBSR . Je autorem celé řady vědeckých prací na téma klinické aplikace všímavosti v medicíně a ve zdravotnictví. O všímavosti píše rovněž praktické knihy pro širokou veřejnost. Dvě jeho publikace vyšly také v češtině. Kabat-Zinn se narodil v roce 1944 v New Yorku jako nejstarší ze tří dětí. Jeho otcem byl vědec Elvin Kabat, jeho matka Sally Kabat byla malířka. V roce 1964 vystudoval Haverford College a v roce 1971 získal titul Ph.D. v molekulární biologii. Jeho školitelem byl Salvador Luria, laureát Nobelovy ceny v medicíně. S meditací se poprvé seznámil při setkání s Philipem Kapleau, učitelem zen buddhismu. Vystudoval Insight Meditation Society, kde také občasně učil. Roku 1979 založil Kliniku snižování stresu. Kabat-Zinn zde vyvinul program Snižování stresu pomocí všímavosti , který využívá funkční prvky buddhistické meditace a jógy pro léčbu chronického stresu, bolesti, úzkosti a dalších psychosomatických obtíží. Program MBSR dnes využívá přes 720 zdravotnických zařízení po celém světě. MBSR vyučuje po celém světě s cílem pomáhat lidem zvládat stres, deprese, úzkosti, bolest a psychosomatická onemocnění. Program MBSR je nabízen v nemocnicích a dalších zdravotnických centrech. Prošlo jím přes 20 000 pacientů a dnes je považován za excelentní příklad praxe psychosomatické a také tzv. participativní medicíny, kdy se pacient spolu s lékaři aktivně podílí na prevenci nemocí a zlepšování svého zdraví. Jon Kabat-Zinn je autorem řady publikací. Mezi jinými to je „Full...

Jitka Kutilová

Autorka překladu z ruštiny.

Jiří Kuběna

Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert, byl moravský básník a historik umění, představitel generace tzv. šestatřicátníků . Byl synem Františka Paukerta a sochařky Hedviky Paukertové . Po maturitě na gymnasiu v Brně vystudoval v letech 1954–1959 dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . V letech 1959–2006 byl zaměstnán jako odborný pracovník Krajské státní správy památkové péče a ochrany přírody v Brně, v letech 1994–2006 jako kastelán hradu Bítov. Je autorem několika monografií o památkách na jižní Moravě. Koncem 50. let a 60. letech se zúčastnil neoficiálních literárních večerů spolu s Václavem Havlem a Věrou Tobolovou. Před rokem 1989 publikoval vlastní básně téměř výlučně v samizdatu a v exilu, s výjimkou několika kratších textů, které vydal v době kulturního uvolnění kolem r. 1968. Po roce 1989 se stal kastelánem hradu Bítova, kde trvale žil a kde v 90. letech uspořádal několik celostátních setkání českých básníků a kritiků. V 90. letech vydával časopisy Box a Vetus via. Kromě řady básnických sbírek vydal básnický výbor Krev ve víno, knihu esejů Paní na Duze a knihu vzpomínek Paměť básníka. Nakladatelství Host dokončuje vydání celého jeho souborného díla v osmi svazcích. V roce 1998 byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za zásluhy v oblasti kultury a umění I. stupně. Sám se hlásil k monarchismu, monarchii viděl jako ideální alternativu k nefunkční demokracii nebo autoritářství. Ovšem i parlamentní monarchie, kde má panovník poue symbolickou roli, pokládal za vhodnější než republiku, neboť panovník je zosobněním národní a státní identity. Rozpad Rakouska-Uherska byla podle něj pro český národ velká škoda v rovině ekonomické i duchovní. V ro...

Jiří Krupička

Jiří Krupička byl český geolog, filosof a spisovatel, exulant, emeritní profesor University of Alberta v Edmontonu. Moderní jazyky vystudoval na Filosofické fakultě UK a poté geologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1947 získal doktorát přírodních věd. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na šestnáct let do vězení za pokus odeslat do zahraničí rukopis své knihy Člověk a lidstvo. Propuštěn byl v roce 1960. Během pražského jara spoluzakládal K-231, po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 emigroval nejdříve do Nizozemska, posléze do Kanady. Do roku 1988 zde pak přednášel geologii na University of Alberta. Příbramský uranový geopark, umístěný v areálu bývalého lágru Vojna, dnes Památníku Vojna, pobočce Hornického muzea Příbram, nese od roku 2013 jméno Jiřího Krupičky. Pod názvem článku je vždy uvedena internetová adresa s fotokopií textu článku http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/48/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/17/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/1/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/1/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/45/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/45/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/33/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/33/2.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/7/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/24/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/3.1992/2/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/5.1994/4/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/6.1995/35/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/6.1995/48/2.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/3/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/3/3....

Jiří Kosek

Narozen 25. 9. 1975. Ing., odborník v oblasti webových a XML technologií a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.

Jiří Konvička

Autor publikací o rukodělných pracích. Činný v letech 1973-1980.

Jiří Klobouk

Prozaik, básník, autor rozhlasových her Vyrůstal v rodině finančního úředníka. Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti , z něhož byl v septimě pro kázeňský přestupek vyloučen. Rok pracoval jako dělník a středoškolské vzdělání dokončil na dvanáctileté střední škole v Gottwaldově . Působil jako pianista v různých jazzových kapelách. Po dvouleté vojenské službě v Opavě začal studovat na Hygienické a Lékařské fakultě v Brně a Praze , pak vystřídal několik zaměstnání . Od 1959 pracoval jako osvětlovač v Čs. televizi, 1961–63 absolvoval dvouletou večerní školu FAMU a 1963 se stal televizním kameramanem. Stejné povolání vykonával i v kanadském exilu, do něhož odešel v říjnu 1968. Žije v Ottawě, kde od 1979 spolupracuje s místní televizí a rozhlasem a věnuje se literární činnosti.

Jiří Kašpar

Dr., CSc., docent katedry cestovního ruchu a veřejného stravování, publikace z oboru.

Jindřich Kovařík

Jindřich Kovařík byl český malíř, ilustrátor, grafik a typograf. Jindřich Kovařík vystudoval v letech 1948–1953 v Praze Státní grafickou školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou pod vedením profesora Josefa Nováka. Od roku 1952 se věnuje knižní ilustraci, většinou pro dětské čtenáře. Jako typograf a ilustrátor pracoval pro celou řadu nakladatelství. Po období svobodného povolání se v letech 1968–1988 stal výtvarným redaktorem nakladatelství Albatros. Své ilustrace publikoval také v časopisech Zlatý máj, Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček a Pionýr. Ilustroval více než 140 publikací a jako spoluautor se podílel na patnácti animovaných kreslených filmech. Byl členem SČUG Hollar, SVU Mánes a od roku 1990 Klubu ilustrátorů dětské knihy. Svou tvorbou byl zastoupen na dvaceti autorských a na více než 130 společných výstavách doma i v zahraničí. Za svou práci získal celou řadu ocenění. Žil v Praze, zabýval se volnou grafikou, malbou, ilustrátorskou a plakátovou tvorbou. Zemřel 8. srpna 2019.

Jiddu Krišnamurti

Džiddú Krišnamúrti byl indický filozof a básník. Patří k nejvýznamnějším duchovním učitelům 20. století. Svým neformálním přístupem se řadí k učitelům života, jako byli Henry David Thoreau nebo Albert Schweitzer. Džiddú Krišnamúrti se narodil v jižní Indii ve městě Madanapalle v chudé bráhmanské rodině. Jeho otec Džiddu Narayaniah zastával funkci na finančním úřadě pod britskou správou. Matka Sandžívamma byla duchovně založená žena, zcela oddaná své rodině a uctívání boha Kršny V roce 1909 si malého Krišnamúrtiho a jeho bratra všiml Charles W. Leadbeater, spolupracovník prezidentky Theosofické společnosti Annie Besantové. Krišnamúrti ho zaujal svou čistou osobností údajně prostou ega. Krišnamúrti společně se svým mladším bratrem byl nadále vychováván pod vedením Annie Besantové, aby byl připraven na svou úlohu Světového učitele. Objevem malého Krišnamúrtiho bylo završeno usilovné hledání theosofů, kteří pátrali po Mesiáši. Duchovní matka Theosofické společnosti Helena Blavatská totiž prohlásila, že budoucí buddha Maitréja se v následujících letech projeví v lidském těle a Theosofická společnost se měla postarat o přípravu světa na tuto událost. V roce 1912 byl Krišnamúrti prohlášen za novodobého Mesiáše, v důsledku čehož došlo k rozkolu uvnitř Theosofické společnosti, z které se odštěpila Anthroposofická společnost v čele s Rudolfem Steinerem. Krišnamúrtiho přívrženci se sjednotili do řádu Hvězdy východu. Avšak po smrti svého bratra v roce 1929 se Krišnamúrti odmítl nadále účastnit jakékoli náboženské činnosti Hvězdy východu a tento řád rozpustil, jelikož dospěl k závěru, že hledání pravdy nelze organizovat. Jako svůj základní cíl si vytyčil pěstování osobní svobody jedince, jež je předpokladem pro nalezení pravdy. Krišnamurtí dalších 60 let po rozpuštění řádu cestoval po světě a přednášel o svém pojetí života. Také inicioval zakládání nadací, které měly sloužit k t...

Jelena Nikolajevna Koševaja

Celým jménem Jelena Nikolajevna Koševaja. Povoláním učitelka. Ukrývala Hrdinné kosmomolce z Krasnodonu a pomáhala jim přestože si byla vědoma nebezpečí.

Jay Kristoff

Jay Kristoff se narodil v australském Perthu. Jako dítě rád četl a hrál stolní hry. Později absolvoval uměleckou školu a mnoho let pracoval v reklamě a v televizi. Žije v Melbourne společně s manželkou a psem. Společně s Amie Kaufmanovou napsal sérii Akta Illuminae, sám je pak autorem bestsellerových sérií Nikdynoc a The Lotus War.

Jaroslav Kletečka

Ing. Jaroslav Kletečka po studiích na SPŠS a VUT Brno působí jako technolog v podniku ŽĎAS. Od roku 1983 vyučuje na VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou předměty zaměřené na oblast technické dokumentace a počítačovou podporu konstruování. Je rovněž vedoucí střediska Autodesk Training Center, později Autodesk Academia, a autorem učebnic a článků mapujících tvorbu technické dokumentace a problematiku počítačového navrhování s využitím 2D a 3D aplikací. Od roku 1994 úzce spolupracuje s firmami v oblasti počítačové podpory předvýrobních etap. Je autorem vzdělávacího modulu CAD projektu SIPVZ

Jaromír Košťák

Pochází z učitelské rodiny, syn učitele a metodika výuky českého jazyka Jaroslava Košťáka. - Vystudoval gymnázium v Benešově a dálkově češtinu a němčinu na Pedagogické fakultě UK . Od r. 1962 působil jako vychovatel a učitel. Od r. 1970 publikoval své povídky, reportáže a kulturní medailony v regionálních novinách, zejména ve Středočeské Svobodě. V l. 1965-1978 tajemník nakladatelství při OPS v Benešově, 1980-1992 okresní metodik pro práci s knihou. Učitel na Základní škole v Jílové u Prahy. Kronikář města Jílové a redaktor Jílovských novin. - Autor učebnic češtiny pro základní školy, ale také historických článků, povídek a publikací z regionální historie dolního Posázaví.

Jarmila Kaslová

Učitelka jazyků, literatura pro mládež, pohádky, učebnice němčiny, překlad z němčiny, působila v polovině 20. století.

Jánuš Kubíček

Jánuš Kubíček byl český malíř a výtvarník, představitel generace 60. let. Pocházel z umělecké rodiny - jeho otec i strýc byli známými sochaři . V roce 1924 přesídlila rodina do Brna, které se natrvalo stalo Kubíčkovým domovem a hlavním uměleckým působištěm. Po maturitě na gymnáziu v Králově Poli studuje na brněnské Škole uměleckých řemesel, v roce 1950 je přijat do svazu Československých výtvarných umělců. Jeho výtvarný názor, krystalizující postupně do osobité, imaginativní abstrakce, ovlivnila výrazně rodinná sbírka děl českého moderního umění. Významné bylo jeho celoživotní přátelství s Bohumírem Matalem, s nímž a několika dalšími brněnskými výtvarníky zakládá roku 1957 tvůrčí skupinu Brno 57. Dílo Jánuše Kubíčka bylo prezentováno na desítkách samostatných i společných výstav, je zastoupeno ve všech významných galerijních sbírkách v České republice včetně Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně či Muzea města Brna.

Jana Kolouchová

Narozena 18.2.1940. PaedDr., matematička. Práce z oboru, učebnice.

Ján Silvester Kaščák

Slovenský autor publikací z oboru potravinářství, zaměřen na konzervárenství.

Jan Miroslav Květ

Narozen 22.2.1887 v Lenešicích u Loun, zemřel 23.6.1961 v Praze. Hudební historik, autor monografií o českých skladatelích, překladatel z angličtiny.

Jan Kysela

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. je český právník a expert na ústavní právo. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze . K roku 2014 působil jako docent na Katedře teorie práva a právních učení a jako vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK. Je také tajemníkem Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, dále členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo I – správní právo č. 1 a členem rozkladové komise ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je autorem návrhu tzv. stykového zákona.

Jan Kratochvíl

Jan Kratochvíl byl český režisér, herec, divadelní organizátor, televizní dramaturg a producent, syn spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla a dlouholetý partner herečky a zpěvačky Věry Křesadlové. Po absolutoriu pražské FAMU v roce 1963 nejprve působil jako pomocný režisér a asistent režie na Barrandově. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, na počátku 70. let vystupoval se Ctiborem Turbou v Cirkuse Alfred. Poté pracoval jakožto externí režisér Československé televize, režíroval koncerty hudebních skupin a divadelní představení. Působil také jako umělecký vedoucí Revue Alhambra, pracoval jako režisér na Divadelních poutích na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1991 byl zaměstnancem Československé televize, později České televize, kde pracoval jakožto produkční a dramaturg. Mimo jiné pořady společně s Pavlem Andělem připravoval také na ČT 2 pořad Noc s Andělem.

Jan Kranich

Narozen 12.12.1870 v Dolních Studénkách, zemřel 30.6.1932 v Ostravě. Středoškolský profesor, publikace z oboru přírodních věd, překlady z němčiny a polštiny.

Ján Koval

Slovenský autor vysokoškolských učebnic matematiky, zaměřený na publikce pro zahraniční studenty.

Jan Kotík

Narozen 4. 1. 1916 v Turnově, zemřel 23. 3. 2002 v Berlíně. Malíř, grafik, ilustrátor, teoretik a výtvarný pedagog, publikace z oboru výtvarného umění.

Jan Kloboučník

Jan Kloboučník byl nakladatel, redaktor a spisovatel. Je autorem libreta komiksu pro děti Cour a Courek, které psal do své smrti. Byl šéfredaktorem časopisu Sluníčko. Původním povoláním byl učitel, později se stal filmovým dramaturgem a redaktorem různých časopisů. Působil v různých periodikách, např.: Autor námětu a scénáře filmu Žízeň

Jan Kačer

Narozen 3.10.1936 v Holicích. Doc., herec a režisér.

Jan Kabelík

Jan Kabelík byl český literární historik, pedagog a autor učebnic, s celoživotním vztahem k Moravě. Narodil se v rodině přerovského měšťana Františka Kabelíka a jeho manželky Antonie, rozené Lehnerové. Rodiče pocházeli z Rokycan. Na gymnáziu v Přerově maturoval v roce 1881, poté vystudoval filozofickou fakultu pražské univerzity, kde úspěšně ukončil studia v roce 1886. Poté učil na středních školách v Telči, Přerově a Plzni; v letech 1902–1923 byl profesorem na státní průmyslové škole na Smíchově. Na Smíchově žil i zemřel. Jan Kabelík byl aktivním členem řady spolků jako Moravská beseda , Moravské kolo spisovatelů, Kruh přátel literatury české, Moravskoslezská beseda, Ústřední matice školská , Spolek Radhošť a další. S manželkou Karlou, rozenou Šikutovou měl tři syny. Nejstarší syn MUDr. Jan Kabelík byl zakladatel českého preventivního lékařství a profesor na univerzitě v Olomouci. Další syn Vladimír Kabelík starší byl filmový producent, vedoucí výroby a scenárista. Přispíval do řady deníků a časopisů jako Lidové noviny,Časopis Matice moravské, a mnoha dalších. Spolu s Albertem Pražákem byl Jan Kabelík kritikem věcných nedostatků knihy Roberta Williama Seton-Watsona The New Slovakia. Tato kniha, která vyšla v roce 1924, obsahovala některé nesprávné statistické údaje, které zhoršovaly pohled na podíl Čechů na tehdejším rozvoji Slovenska.