Výpis všech autorů

Libuše Kovářová

Narozena 1973. Mgr., pedagožka, didaktické materiály pro výuku informatiky na základních školách.

Libuše Kopecká

Milostné povídky.

Libor Koval

Libor Koval byl český katolický kněz, básník a teolog. Narodil se v Praze, vyrůstal v moravskoslezském Frýdku, kde absolvoval reálné gymnázium. V roce 1941 vstoupil do aspirantátu salesiánského ústavu v Ořechově na Slovácku. Zde také zažil přepad kláštera státní bezpečností v rámci Akce K v dubnu 1950. Poté začal pracovat jako valcíř v železárnách ve Frýdku a následně byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci , v roce 1955 promoval. Pracoval pak v jazykovědném pracovišti ČSAV. Byl však jako politicky nespolehlivý propuštěn a uvězněn. Po propuštění pracoval jako dělník a technický překladatel. Dne 19. srpna 1968 vycestoval jako člen Kühnova smíšeného sboru do Itálie. Po okupaci Československa v následujících dnech se rozhodl zůstat v exilu. Krátce žil ve Vídni a v roce 1969 začal studovat teologii na Gregoriánské univerzitě a Orientálním ústavu v Římě. Dne 29. května 1975 přijal kněžské svěcení z rukou papeže Pavla VI. Jeho kněžským působištěm byla pastorace univerzitních studentů v německém Freiburgu, později zde působil jako duchovní správce pro Čechy a Ukrajince. Od šedesátých let se začal věnovat literatuře. Ve vlasti publikoval pouze časopisecky . V exilu jako básník debutoval v roce 1979 sbírkou „Kon/tra/texty“. V roce 1980 vydal v Curychu „Písně moudrého blázna“ a v Mnichově „Kryliády“ . O pět let později vyšlo v česko-německém vydání sbírka Dvanáct listů z kalendáře. Zájem o východní kultury se v jeho tvorbě projevil ve sbírce Květy staré Koreje . V listopadu 1990 vyšla sbírka „Moravské Madony“.

Leontij V Kopecký

Leonid Vjačeslavovič Košelev

Spoluautor publikace z oblasti historie.

Lenka Kospertová

Redaktorka, spoluautorka publikace o cestování.

Lenka Konečná

Učebnice matematiky, prvouky a vlastivědy pro základní školy.

Ladislav Kocián

Narozen 26. 11. 1948 v Rumburku. Spisovatel, básník, textař, divadelník a zpěvák.

Květa Kovářová

Ilustrátorka a knižní grafička.

Kornová Věra

Kazuo Koike

Japonský scenárista a autor komiksů.

Katya Kocourek

Britská historička českého původu, věnuje se první světové válce, čechoslovakismu v předválečném Československu, českému a slovenskému nacionalismu, československým legionářům a vojákům.

Kati Kovács

Kati Kovács je známý maďarský zpěvák, který je často považován za jednu z nejvýraznějších osobností maďarské hudební scény. Narodila se 25. října 1944 ve Verpelétu v Maďarsku a má za sebou bohatou kariéru, která začala v polovině 60. let 20. století. Kovács se rychle proslavil poté, co v roce 1966 zvítězil na maďarském hudebním festivalu Táncdalfesztivál. Je známá svým výrazným hlasem a dynamickým stylem vystupování, který uchvacuje publikum již desítky let.

Katarína Kopcsányi

Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako novinářka a publicistka píše již několik let do různých časopisů. Jejím nejčastějším tématem jsou skutečné příběhy ze života. Je vdaná a má tři děti. Žije a tvoří v Levicích.

Karol Kollárik

Slovenský autor učebnic psychologie a publikací o pedagogické psychologii.

Karel Kozák

Naozen 22. 3. 1930 v Kladně, zemřel 10. 7. 2019. Sportovní trenér, pedagog, odborný publicista.

Karel Koubek

Narozen 6.5.1902 v Želivi, zemřel 8.5.1974 v Českých Budějovicích. Ing., Dr.techn., DrSc., docent katedry obecné zootechniky, publikace z oboru.

Karel Koschin

Karel Koschin byl český soudce, vysokoškolský pedagog a překladatel. Působil jako senátní president Nejvyššího správního soudu. Uspořádal pět svazků judikaturní sbírky Sbírka zásadních rozhodnutí a usnesení volebního soudu .

Karel Kopecký

Karel Kopecký byl český fotbalista, brankář, reprezentant Československa. V lize odehrál 110 utkání. Hrál za SK Libeň a SK Židenice . Za československou reprezentaci odehrál v letech 1946–1947 čtyři utkání, jednou startoval i v reprezentačním B-mužstvu. Byl naším 18. reprezentačním brankářem v historii.

Karel Kolman

Narozen 26.8.1892 v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, zemřel 28.3.1962 v Trhovém Štěpánově u Vlašimi; spisovatel, člen a kazatel Jednoty českobratrské , vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern , propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku, učitel v Nové Bani, Žirovnici, v Trhovém Štěpánově , zakladatel sboru a kazatel Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově , kronikář Trhového Štěpánova, ředitel Biblického ústavu v Kutné Hoře .

Kamila Kopsová

Narozena 1981 v Táboře. DiS, fyzioterapeutka, též projektová manažerka, zaměřená na design, spoluautorka diagnostické a terapeutické metody Životní mapy.

Jurij Iosifovič Koval‘

Ruský spisovatel a básník, autor knížek a scenárista animovaných filmů pro děti, také písničkář.

Július Kontár

Slovenský fotograf.

Jozef Korzeniowski

Polský romanopisec, dramatik a překladatel.

Jozef Koleják

Joy Kohoutová

PhDr., překladatelka z češtiny do angličtiny, muzikoložka, absolventka Univerzity Karlovy.

Jouko Kokkonen

Americký profesor kineziologie na Louisiana State univerzitě.

Josef Kovalčuk

Josef Kovalčuk byl český divadelní dramaturg, scenárista a pedagog. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a dramaturgii na DAMU v Praze. V roce 1974 v Prostějově spoluzakládal HaDivadlo, ve kterém působil i po jeho přesídlení do Brna jako dramaturg, a to až do roku 1996. V roce 1990 byl krátce poslancem ČNR, kam byl zvolen v rámci procesu kooptací jako bezpartijní poslanec. Podílel se rozhodující měrou na znovuvybudování Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v letech 1990 až 1996 byl jejím děkanem. V roce 1996 se stal dramaturgem činohry Národního divadla v Praze a v letech 1997 až 2002 byl jejím uměleckým šéfem. V letech 2002 do roku 2008 byl znovu děkanem Divadelní fakulty JAMU. V roce 2002 byl jmenován profesorem. Od roku 2009 působil jako dramaturg Divadla Husa na provázku. Je autorem či spoluautorem řady scénářů a studií.

Josef Koudelka

Josef Koudelka je český fotograf a člen agentury Magnum Photos. Josef Koudelka patří k nejvýznamnějším fotografům 20. století. Proslavil se svými fotografiemi invaze vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Je členem proslulé fotografické skupiny Magnum Photos. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotografické soubory Cikáni či Exily. V posledních letech se věnuje především fotografování scenérií. V roce 1961 promoval na ČVUT a později pracoval jako letecký inženýr, od té doby fotografoval divadelní představení starým aparátem Rolleiflex. Ještě před svou emigrací v roce 1968 dokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Snímky, které nejdřív publikoval anonymně, se staly symboly tehdejších událostí, později za ně dostal Zlatou medaili Roberta Capy. Roku 1970 získal azyl ve Velké Británii, kde žil následujících deset let. Cestoval po Evropě, v sedmdesátých a osmdesátých letech pokračoval ve fotografické tvorbě. Mezi jeho pilotní projekty patřily Gypsies a Exiles . Jeho dílo oceňovali zejména kunsthistorička Anna Fárová a známý francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson. Roku 1987 se stal francouzským občanem. Ve Francii nadále žije a pokračuje v dokumentaci evropské krajiny. Narodil se roku 1938 v Boskovicích, vyrůstal v nedalekém Valchově. V mládí začal fotografovat svoji rodinu a okolí bakelitovým fotoaparátem formátu 6×6. V roce 1961 promoval na ČVUT. V letech 1961–1967 pak pracoval jako letecký inženýr a zároveň začal fotografovat divadelní představení na starý aparát Rolleiflex. V této době se seznámil s kunsthistoričkou Annou Fárovou. Také začal pracovat na detailní studii Slovenských cikánů, kteří se snažili přizpůsobit se životu v Československu a přispíval do časopisu Divadlo jako nezávislý fotograf. Potom co zanechal práce leteckého inženýra, se připojil ke svazu Československých umělců a rozšířil svou studii o Rumunské cikány. V roce 1968 zdokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. ...

Josef Kott

Narozen 4. 2. 1932 v Humpolci. Prof.Dr.Ing., elektrotechnik se specializací na turbíny, práce z oboru výzkumu fyziky reaktorů, práce z oboru jaderné energetiky.

Josef Kotek

Josef Kotek byl český novinář, národní socialista a příslušník prvního odboje z řad civilistů. Od roku 1913 působil jako redaktor časopisu Pokrok v Prostějově. Pro pobuřující protidynastické řeči byl rakouským zeměbraneckým polním válečným soudem odsouzen k smrti a popraven. Jeho odsouzení bylo v rozporu i s tehdejším platným rakouským trestním právem.

Josef Kotásek

Narozen 21. 8. 1973 v Hodoníně. Doc., JUDr., Ph.D., právník, vysokoškolský pedagog, zabývá se obchodním právem a problematikou cenných papírů.

Josef Kotalík

Narozen 2.1.1896 v Klukách u Písku, zemřel 19.10.1987 v Písku.Středoškolský profesor, literární historik, publikace z oboru a literatura o Písku.

Josef Kostohryz

Josef Kostohryz byl český spisovatel a překladatel. Od roku 1927 přispíval do řady periodik, např. Studentský časopis, Lidové noviny, Řád, Lumír, Rozhledy po literatuře a umění, Obnova, Host do domu, Katolické noviny, atd. Po maturitě , studoval filozofii, češtinu a francouzštinu na filosofické fakultě UK. Po vystudování složil zkoušku pro učitele na střední škole . Poté odjel na stipendium do Itálie, kde byl lektorem češtiny v Ústavu pro východní Evropu v Římě. Po návratu začal učit na gymnáziu v Praze, kde učil až do roku 1945. Poté pracoval na ministerstvu informací a od roku 1949 byl vedoucím administrativy Národní galerie v Praze, tuto funkci vykonával až do svého zatčení . O rok později byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu se „Zelenou internacionálou“ za velezradu na doživotí, propuštěn byl až roku 1963, rehabilitován v r. 1990. Po svém propuštění se živil jako překladatel. Spolu s Hanou Uhlířovou přeložil „Druhé pohlaví“ od francouzské intelektuálky Simone de Beauvoir . Kromě vlastní tvorby překládal z francouzštiny, italštiny, angličtiny, polštiny, španělštiny a němčiny .

Josef Korbel

Josef Korbel, původně jako Josef Körbel byl československý diplomat a americký pedagog, který je dnes nejvíce znám jako otec Madeleine Albrightové, ministryně zahraničních věcí USA ve vládě Billa Clintona, a učitel Condoleezzy Riceové, pozdější ministryně zahraničních věcí USA ve vládě George W. Bushe. Vyrůstal v Kyšperku , gymnázium studoval v Kostelci nad Orlicí. Rok byl na Sorboně a ve 23 letech se stal doktorem práv na Karlově univerzitě. Po ukončení vojenské služby začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Od roku 1934 byl Josef Korbel v diplomatických službách československé vlády a od ledna 1937 do prosince 1938 pracoval jako legační tajemník k vyslanectví v Bělehradě. Po nacistické invazi v roce 1939 donucen odejít přes Jugoslávii do zahraničí. Sloužil jako poradce Edvarda Beneše, československého exilového prezidenta v Londýně, až do porážky nacismu v roce 1945. Po válce se vrátil se do Československa a sloužil od května 1946 do roku 1948 jako velvyslanec v Jugoslávii a zároveň byl vyslancem v letech 1947-1948 v Albánii. Po komunistickém puči v roce 1948 byl z Jugoslávie znovu nucen emigrovat. Poté, co se dozvěděl, že byl odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti, požádal o politický azyl v USA. V USA pracoval jako profesor politických věd na Univerzitě v Denveru v Coloradu, stal se zakladatelem a děkanem školy mezinárodních studií, která nese nyní jeho jméno, a Nadace pro studium sociálních věd. Jedním z jeho studentů byla i Condoleezza Riceová. Po jeho smrti Universita v Denveru uděluje od roku 2000 Humanitární cenu Josefa Korbela, kterou obdrželo již 28 osob. O jeho životě vznikl dokumentární film s názvem Muž s dýmkou - portrét Josefa Korbela. Film je postaven na výpovědích Madelaine Albrightové a dalších členů rodiny, vypráví o něm také jeho studentka Condoleezza Riceová. Režie se ujal Josef Císařovský, producentem filmu je Miloslav Doležal, Grant produkce, Praha. Pr...

Josef Kopecký

Josef Kopecký byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady za normalizace. K roku 1969 se uvádí jako tajemník středočeského Krajského výboru KSČ. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci 1969. Do FS ho nominovala Česká národní rada, kam usedl v listopadu 1969. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.

Josef Kolmač

Josef Koenigsmark

Josef Koenigsmark byl český kabaretiér, prozaik, dramatik a básník. Narodil se jako syn úředníka. Po maturitě roku 1935 na reálném gymnáziu v Plzni začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1939. V letech 1944 byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo uprchnout. Po skončení války získal titul doktora práv. Již před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a po skončení druhé světové války pracoval u tohoto zaměstnavatele až do roku 1949. Pak byl chvíli ředitelem, ale již od roku 1950 dělníkem v Kovoslužbě Plzeň, od roku 1954 pracoval jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v letech 1956–1958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960–1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa. Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a od roku 1967 jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. V tom samém roce navštívil USA. Na začátku normalizace byl propuštěn, zůstal ve svobodném povolání a roku 1976 odešel do důchodu. Zemřel roku 1993 v Plzni a byl pohřben do rodinné hrobky na zdejším hřbitově u svatého Jiří. Nejprve redigoval plzeňské studentské časopisy a publikoval i v dalších periodikách. Ve třicátých letech vydal tři sbírky básní. Přispíval do Československého rozhlasu . Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, ale také povídek a reportáží a sci-fi próz. Jeho scénické práce jsou založené na lidovém humoru. Překládal, a to nejen dramata, ale i operní a operetní libreta.

Josef Kodet

Narozen 1978 v Jihlavě. Mgr., autor deníkových zápisků a sbírky povídek, překladatel z chorvatštiny, slovinštiny, francouzštiny a angličtiny. Absolvent kroatistiky a slovenistiky. Též úředník.

Josef Kobr

Josef Kobr byl český herec, režisér, kabaretní a estrádní komik, konferenciér a moderátor. Po maturitě na kladenské reálce zahájil studium na ČVUT, obor kreslení a deskriptivní geometrie. Po násilném uzavření českých vysokých škol okupačními úřady se rozhodl studovat na pražské Umělecko-průmyslové škole, matčina přítelkyně, herečka Anna Prchalová, mu však zprostředkovala úspěšný konkurs v zájezdovém souboru Zdenky Sulanové ve veselohře Kotrmelce mládí. V roce 1940 nastoupil do holešovické Uranie, kde vystupoval v činoherních i operetních představeních. Vzhledem k nejisté existenci souboru přijal angažmá v Českém divadle moravskoostravském , v letech 1944–1945 v Městském divadle Kladno a po osvobození jednu sezonu v brněnském operetním souboru. Po krátkém působení v Jablonci nad Nisou se v únoru 1947 vrátil do Státního divadla v Ostravě, kde působil jako herec, režisér a šéf operety až do svého odchodu do důchodu , pohostinsky pak do konce roku 1994. V ostravském zpěvoherním souboru vytvořil na dvě stě postav a postaviček, úspěšně spolupracoval s krajskými studii Čs. rozhlasu a Čs. televize, kde moderoval řadu zábavných pořadů, estrád, průřezů operetami a humorných setkání. Z jeho televizních a filmových rolí je patrně nejznámější hlavní role kapelníka ostravské hornické dechovky Leopolda Juřici v  televizním seriálu Dispečer scenáristy Jaroslava Dietla s písněmi a náznaky děje z operety Děvčátko z kolonie. Jednalo se o výraznou ostravskou hereckou osobnost, jež proslula, mimo jiné, svým vypravěčským uměním a originální lidovou komikou. Byl oceněn titulem zasloužilý umělec.

John Paul Kotter

Joanna Kosta

Autorka učebnic angličtiny

Joachim Köhler

Německý spisovatel a publicista, autor biografií.

Joachim Koch

Německý lékař a výzkumník UFO.

Jitka Kostková

Narozena 31. 8. 1927 v Praze. Prom. pedagožka, autorka bibliografií technických oborů a francouzských autorů, metodička, knihovnice. Působila ve Státní knihovně ČSR - Francouzské knihovně.

Jitka Kopejtková

Narozena 1973 v Praze. Fotografka, designérka, tvůrkyně koláží a lektorka výtvarných kurzů zaměřená na new street art.

Jitka Kobrová

Bc. Fyzioterapeutka, využívá kinesiotaping, provozuje také funkční sportovní terapii, je certifikovanou lymfoterapeutkou, věnuje se terapii lymfedému a jizvy. Autorka publikace o kinesio tapu.

Jiří T Kozák

Narozen 1926, zemřel 2002. MUDr., CSc., plicní lékař, publikace z oboru zdravotnictví, propagátor nekouření.

Jiří T Kotalík

Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc., je český historik umění. Narodil se 14. února 1951 v Praze do rodiny historika umění Jiřího Kotalíka, jenž patřil k největším českým odborníkům na moderní výtvarné umění a který přednášel na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění. Studia dějiny umění-historie na MU v Brně a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1969–1974 doktorát filozofie – FF UK Praha, 1975 kandidatura – FF UK Praha, 1986 doktorát filozofie získal tamtéž v roce 1975 a kandidaturu v roce 1986, dále pak docenturu na AVU v roce 1990 docentura – AVU, 1990 Zaměstnání Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody FF UK v Praze od 1. 1. 1984 jako asistent katedry dějin umění na Akademii výtvarných umění, externě ale již od roku 1980 na katedře architektury vedené tenkrát doc. Bělohradským v letech 2003–2004 generální ředitel Národního památkového ústavu od roku 2003 vedoucí katedry teorie dějin umění na AVU v období 1997–2003 a 2010–2014 rektor Akademie výtvarných umění v Praze Publikace Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří T. Kotalík Je autorem nebo spoluautorem například těchto publikací: Josef Gočár, spoluautor, Praha : Titanic, 2010, ISBN 978-80-86652-44-3 – část Josef Gočár a výtvarní umělci Socha domu Jiřího Kaloče, Praha : Argus, 2008, ISBN 978-80-254-3280-8 Obrazy z dějin české architektury, spolu s Davidem Vávrou, Praha : Titanic : Grada, 2003, ISBN 80-85909-94-4 Letem českým světem, spoluautor textů, Lomnice nad Popelkou : Studio JB, 1999, ISBN 80-900903-6-2 Jaroslav Fragner : náčrty a plány, úvodní stať, Praha : Galerie Jaroslava Fragnera, 1999 Toskánský palác v Praze : historie a rekonstrukce stavby, spoluautor, Praha : Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Architektonický ateliér Pavla Kupky : Sdružení umění a řemesla, 19...

Jiří Koten

Narozen 11. 10. 1979 v Jablonci nad Nisou. Mgr., Ph.D., bohemista, básník a literární teoretik.

Jiří Koryta

Jiří Koryta se narodil 24. 6. 1922 v Písku. Proslul svými pracemi v oblasti fyzikální chemie. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a získal doktorát v oboru fyzikální chemie. V letech 1951 - 1988 pracoval v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského v Praze. V roce 1966 se stal externím profesorem UK v Praze, od roku 1985 pracoval na univerzitě v Drážďanech, v letech 1985 - 1986 byl prezidentem Mezinárodní elektrochemické společnosti. Od roku 1988 byl pracovníkem Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Profesor Koryta se zabýval teoretickou elektrochemií, bioelektrochemií a historií přírodovědy. Psal články do různých vědeckých časopisů, jeho vědecké publikace vyšly v několika jazycích. Učebnice mu vydalo nakladatelství John Wiley a synové, uznávané v Anglii i v USA. Mnoho let byl rovněž vědeckým redaktorem časopisu Vesmír. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 publikací, z toho 20 knižních. Přednášel na mnoha mezinárodních konferencích v Evropě, v USA, v Japonsku a v Číně. Jiří Koryta zemřel 30. 5. 1994 v Praze.

Jiří Körber

Narozen 19. 3. 1911 ve Vlašimi, zemřel 1. 6. 1988 v Praze. Redaktor, dramaturg, prozaik, dramatik.

Jiří Komorous

Brig. gen. JUDr. Jiří Komorous je český policista a současný ředitel Ochranné služby Policie České republiky. V roce 1983 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1984 pracuje u policie. Přes obvodní úřad vyšetřování na Praze 9, přes pražský úřad vyšetřování se dostal na protinarkotické oddělení správy. V roce 1994 se stal ředitelem Národní protidrogové centrály. V roce 2004 spolu se zpěvákem Danielem Landou založil řád Ordo Lumen Templi. Od policie odešel na vlastní žádost počátkem toku 2009, kdy ho nahradil ve funkci Jakub Frydrych. Krátce po svém odchodu vydal své paměti o působení u protidrogové policie nazvanou Lovci smrti. V červnu 2009 se stal náměstkem ministra vnitra Martina Peciny. Komorousovo jmenování kritizoval pro jeho bývalé styky s StB jiný bývalý dlouholetý policista Jan Kubice, který své výhrady neskrýval už v době, kdy byli oba aktivními policisty. Když totiž v roce 1987 usiloval o vstup do StB, označil se za „přesvědčeného internacionalistu, plně oddaného marxismu-leninismu“ a vyjádřil naprostý souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Dne 8. května 2016 jej prezident Miloš Zeman jmenoval do hodnosti brigádního generála. Jiří Komorous je věřící křesťan, konvertita, římský katolík.

Jiří Kolbek

Narozen 1.7.1946 v Rakovníku. RNDr., CSc., asistent Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, zaměřen na geobotaniku a taxonomii. Práce v oboru, publikovány časopisecky.

Jiří Kolář

Spoluautor publikace z oboru kovoprůmyslu, beletrista. Činný v letech 1952-1982.

Jiří Kocourek

Jiří Kocourek je český psycholog a psychoanalytik. Jiří Kocourek se narodil v Brně do rodiny s německými i židovskými předky. Zde vystudoval psychologii na filozofické fakultě tehdejší University Jana Evangelisty Purkyně. Ve druhé polovině šedesátých let na katedře psychologie působili významní učitelé Jaroslav Šabata, Robert Konečný, Stanislav Kratochvíl či Ivo Plaňava. nejvíce jej však ovlivnil Hugo Široký, který odstartoval jeho vztah k psychoanalýze. Po absolutoriu v roce 1971 prodělal výcvik v psychoanalýze, která nebyla v dané době i s ohledem na postupující normalizaci oficiálně povolena. Jeho výcvikovým analytikem byl Dr. Otakar Kučera, zatímco supervize vedl Dr. Bohodar Dosužkov. Svou osobní odvahu projevil i podpisem Charty 77, což mu znemožnilo vědeckou a akademickou kariéru. Aby se vůbec nějak uživil, vzal místo telefonisty v žižkovské telefonní ústředně. V roce 1980 se Jiří Kocourek mohl vrátit ke své profesi psychologa a zároveň spolu se svými kolegy dál rozvíjet psychoanalýzu v tehdejším Československu. Aktivity této prakticky zakládající generace vedly na sklonku osmdesátých let k uznání tehdy ještě neoficiální České psychoanalytické společnosti Mezinárodní psychoanalytickou asociací a Jiří Kocourek se v roce 1991 stal jejím plnoprávným členem. V Praze 6 si po listopadové revoluci otevřel privátní praxi. Změna poměrů mu též umožnila návrat do výuky na své „alma mater“ v Brně, kde získal titul Ph.D. a posléze i docenturu. Popularizuje a zpřístupňuje psychoanalýzu novým zájemcům o tuto vědu. Začátkem devadesátých let založil Institut aplikované psychoanalýzy, který od té doby vychoval celou řadu psychoanalytických psychoterapeutů. Dále založil Psychoanalytické nakladatelství, které svou produkcí po letech totality zaplnilo mezeru v dostupnosti nejen psychoanalytické, ale i další psychoterapeutické literatury. Publikoval několik monografických odborných prací a řadu odborných i populárně-naučných článků. V Opoč...

Jean Hanff Korelitz

Jean Hanff Korelitz je americká novelistka, autorka divadelních her, divadelní producentka a esejistka. Narodila se a vyrostla v New Yorku. Po studiích v Cambridgi se začala věnovat autorské tvorbě a napsala řadu románů. Je vdaná za irského básníka Paula Muldoona, s nímž má 2 děti. Její román Doznání se dokonce v roce 2013 dočkal filmového zpracování a v nejbližší době by se měl začít natáčet film i podle knihy Mělas to vědět. Ta se ihned po vydání umístila na předních místech čtenářských žebříčků.

Jaroslav Koreček

Narozen 02.12.1910 , architekt.

Jaroslav Kopecký

Jaroslav Kopecký byl český salesiánský kněz, po 13 let byl šéfredaktorem řádového periodika Salesiánský magazín. Za komunistického režimu pracoval na stavbách přehrad, později byl odsouzen za podvracení republiky a pracoval v dolech při těžbě uranu. Byl nejstarší z osmi dětí, ze kterých se pět rozhodlo pro zasvěcený život. Jeho sestra Regina vstoupila do řádu voršilek, další dvě sestry Jiřina a Ivana se staly řádovými sestrami cyrilkami na Velehradě. Jeho bratr Josef je rovněž salesiánem. Na základní školu chodil v Sebranicích, od 5. třídy chodil denně pěšky asi šest km do měšťanské školy do Poličky. Do noviciátu k salesiánům vstoupil v srpnu 1942, když mu bylo 18 let. Bohosloví studoval v cisterciáckém klášteře v Oseku. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 vtrhla do kláštera StB – bohoslovce odvezla a poté bez soudu poslala pracovat na stavbu Klíčavské přehrady na Kladensku. Žili v dřevěných lágrech bez teplé vody, po 10 na pokojích, a pracovali ve 12hodinových směnách. „V porovnání s tím, co jsem prožíval později, to byla relativní pohoda,“ uvedl Kopecký. Po dokončení Klíčavy byl přeřazen na stavbu Křimovské přehrady na Chomutovsku. Na podzim roku 1956 jej spolu s dalšími třemi knězi zatkli. Ve vyšetřovací vazbě v Litoměřicích pak strávil čtyři měsíce, během nichž sice nebyl vystaven bití a fyzickému trýznění, zato psychického teroru zažíval podle vlastních slov „do sytosti“. Nakonec byl za maření dozoru nad církvemi a podvracení republiky odsouzen k dvouletému trestu odnětí svobody. Byl převezen k práci do uranových dolů. Kněžské svěcení mu 7. ledna 1961 tajně udělil biskup Štěpán Trochta. Tajné bylo tedy i kněžské působení P. Kopeckého – věnoval se zejména práci s mládeží, spolupořádal tábory zvané salesiánské chaloupky. Před sametovou revolucí žil v Praze, v roce 1991 se vrátil do Sebranic. V únoru 2013 utrpěl mozkovou mrtvici, zemřel následujícího roku ve věku 90 let....

Jaroslav Kopáček

Narozen 23.5.1930 v Jičíně. Doc., RNDr., CSc., meteorolog, práce z oboru.