Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 361 - 420 z celkem 4521 záznamů
František Jachim
PaedDr. František Jáchim absolvoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a v Praze. Působí na základní škole ve Volyni a vyučuje dějiny fyziky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Historií fyziky a astronomie se zabývá soustavně dlouhou řadu let a dnes je považován za předního odborníka v tomto oboru u nás. Publikuje zejména v časopisech Říše hvězd, Dějiny vědy a techniky, Matematika-fyzika-informatika a Rozhledy matematicko-fyzikální; kromě toho je spoluautorem učebnic fyziky pro 6. až 9. ročník základní školy.
Více od autora
Eva Janečková
JUDr. Eva Janečková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu Západočeské univerzity. V letech 2005-2014 byla zaměstnankyní Úřadu pro ochranu osobních údajů. Po tříletém působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí nyní pracuje jako právník na Úřadu městské části Praha 8. Je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných článků a publikací zaměřených nejen na ochranu osobních údajů, ale také na pracovní právo, poskytování sociálních služeb a svobodný přístup k informacím.
Více od autora
Eislerová Jana
Více od autora
Deaver Jeffery
Více od autora
Cecílie Jílková
Narozena 23. 8. 1981. Spisovatelka, scénáristka, publicistka a grafička. Dcera spisovatele Ludvíka Vaculíka a spisovatelky Lenky Procházkové.
Více od autora
Antony Jay
Sir Antony Rupert Jay, CVO, je anglický spisovatel, moderátor a režisér, nejznámější jako spoluautor satirických seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére.
Více od autora
Antonín Jílek
Narozen 9.1.1915 v Praze, zemřel 1.6.1995 v Praze. Profesor na katedře betonových konstrukcí a mostů Stavební fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru stavitelství.
Více od autora
Zdeněk Justoň
Studoval ekonomii v Praze, Nancy a Compiègne, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky . Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, z nichž některé rovněž vyšly knižně . Má pravidelnou rubriku Skryté zkušenosti v Magazínu UNI, kde vyšlo více než šedesát antropologických portrétů různých osobností spojených s touto vědou. Deset let učil ekonomickou antropologii a kurz Svět očima Lévi-Strausse na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Více od autora
Zdeněk Jirásek
Zdeněk Jirásek je český historik a politik. Odborně se zabývá nejnovějšími českými politickými a hospodářskými dějinami, česko-polskými vztahy a dějinami Slezska. Od listopadu 2010 do listopadu 2014 byl primátorem Opavy. Po absolvování gymnázia v Trutnově vystudoval v letech 1977–1981 filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kterou zakončil získáním titulu PhDr. V roce 1986 obhájil kandidaturu a získal titul CSc. V roce 1995 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem. Působil ve funkcích proděkana a děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. V roce 2001 byl zvolen rektorem tamtéž a v této funkci působil až do roku 2007. Od roku 2007 do 2011 byl opět děkanem FPF SU v Opavě. Byl členem ČSSD, za kterou v roce 2006 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodu č. 68. V krajských volbách Moravskoslezského kraje v roce 2008 byl zvolen zastupitelem a od roku 2008 do roku 2012 byl radním krajského zastupitelstva. V komunálních volbách z října 2010 vedl kandidátku ČSSD v Opavě a byl zvolen do zastupitelstva města. Dne 23. listopadu 2010 byl zvolen opavským primátorem. Na začátku března 2014 se rozhodl ukončit své členství v ČSSD, protože se dle svých slov neztotožňuje s metodami a životním stylem mladých opavských sociálních demokratů. V komunálních volbách v roce 2014 pak již nakandidoval a skončil tak jako zastupitel i primátor města. V říjnu téhož roku kandidoval na post rektora Slezské univerzity. Jako protikandidát se mu postavil Daniel Stavárek. V tříkolové volbě však ani jeden z nich nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů a do nově vypsaných voleb v listopadu 2014 se již nepřihlásili.
Více od autora
Wolfgang Joho
Wolfgang Joho se narodil v roce 1908 v Karlsruhe, promoval na univerzitě v Heidelbergu a koncem třicátých let ho gestapo zatklo pro rozšiřování letáků. Za války byl nasazen do trestního komanda 999.. V roce 1947 byl propuštěn z anglického zajetí a od té doby se věnoval literární činosti. Ve svých literárních dílech soustřeďoval zájem na současnost, jejíž hrdinové poznamenaní minulostí svádějí úporný zápas se sebou samými, aby našli nové místo v socialistické společnosti.
Více od autora
Vladislav Janeček
Narozen 11.2.1979 v Uherském Hradišti. Systémový inženýr, redaktor internetových časopisů, publikace z oboru.
Více od autora
Václav Jelínek
Narozen: 30.5.1920 Nové Strašecí, zemřel: 20.10.1982 v Praze. Publicista, dramatik, red.rozhlasu Ústřední rady odborů /po r.1945-/, vedoucí red. čas.Klub ve vydavatelství Práce /1952-53/, vedoucí red.Dikobrazu /1954-57/, vedoucí Pražské estrády /1959-61/, rozhlasový red., prac. Československého filmu /vedoucí dramaturgické skupiny/, red. Československého rozhlasu /1965-/. /Básně: Květen, Vyčteno z dlaní; div.hry: A kdo je víc, Z jednoho krajíce, Skandál v obrazárně, Byl to Habr; film.scénář: Co řekne žena; Olympijské Tokio ve fotografiích Karla Nováka; články v čas.mj.Dikobraz, Květy, Svět práce./ Nekrolog: LD,21.10.1982,s.4.
Více od autora
Tony Judt
Tony Robert Judt byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata. Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení. Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin. V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky. V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010. Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvod...
Více od autora
Tomáš Jílek
Narozen 7. 8. 1934 v Plzni, zemřel 29. 5. 2020. Prof., PhDr., CSc., historik, pedagog, práce z oboru didaktiky dějepisu a regionálních dějin západních Čech.
Více od autora
Steve Jones
Profesor genetiky na University College London, přednáší na univerzitách v USA, Austrálii a Africe. Je známým a oceňovaným popularizátorem vědy. V roce 1997 získal Faradayovu medaili Královské společnosti.
Více od autora
Stephanie James
Narodila se 28. března 1948 v Borrego Springs ve státě Kalifornia. Za svobodna se jmenovala Castleová a její matka ji vychovávala společně s jejími dvěma bratry – Jamesem a Stephenem. Svá studia historie na kalifornské univerzitě v Santa Cruz ukončila s hodností bakaláře v roce 1970. Ve studiu pak pokračovala na státní univerzitě v San Jose, kde si udělala doktorát z knihovnictví. Okamžitě po jeho získání se vdala za inženýra Franka Krentze, s nímž se setkala na škole v San Jose. Novomanželé se přestěhovali na Panenské ostrovy, kde Jayne pracovala jako knihovnice na základní škole. O této době Jayne mluví jako o „zhoubě svého profesionálního života“. Práce v knihovně se jí líbila, ale uvědomila si, že to, co se požaduje od učitelky na základní škole, ji neuspokojuje. Změnila tedy své působiště a pracovala jako knihovnice na vysoké škole. Nyní už déle než 30 let žije Jayne se svým manželem Frankem v Seattlu ve státě Washington. Je proslavená svou pracovitostí, protože šest dní v týdnu usedá ke svému psaní už v sedm hodin ráno. Mimo jiné ráda vaří vegetariánská jídla. Díky její minulosti jistě nikoho nepřekvapí, že je velice štědrá vůči knihovnám, kterým pravidelně přispívá nemalými finančními částkami. Založila také univerzitní knihovnický fond, díky němuž si univerzitní knihovny mohou dovolit nakupovat více literatury a finančně přispívá patnácti základním školám v Seattlu na nákupy nových knih. Je rovněž členkou poradního sboru washingtonské univerzity pro nástavbové studium v oboru tvůrčího psaní. Když ještě pracovala jako knihovnice na vysoké škole v Duke, začala s psaním vlastních povídek. Kombinovala v nich prvky romance s postupy science-fiction. Asi šest let psala a rozesílala náměty na romány, ale ty se jí pravidelně vracely se zamítavým stanoviskem. Během této doby zkoušela několikrát se svojí tvorbou skončit, ale ta se jí mezitím stala nutností. Pak se s rodinou přestěhovala do Seattlu, aby tam její manžel pokračoval v kariéře leteckého inženýra. Ani v ...
Více od autora
Šizu Jamauči
Více od autora
Simon Jimenez
Více od autora
Roman Jirák
Narozen 20. 11. 1943 v Kamenném Újezdci, okr. Praha-západ. Doc. MUDr., CSc., psychiatr . Zabývá se demencí, farmakoterapií organických psychosyndromů a poruchami paměti. Publikace z oboru.
Více od autora
Roman Jakobson
Roman Osipovič Jakobson byl ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století vůbec. Před druhou světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Po válce přednášel ve Spojených státech amerických. Roman Osipovič Jakobson se narodil v Moskvě v zámožné židovské rodině a už v dětství objevil kouzlo jazyků. Jako student patřil k avantgardě a inspiroval se dílem švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussure, jednoho z otců strukturalismu. V protikladu k tehdy vládnoucí mladogramatické škole, která se věnovala historickému vývoji jazyka , zdůrazňoval Saussure sdělovací funkci jazyka a studium vzájemných vztahů mezi prvky jazyka, tedy synchronní perspektivu. Roku 1920 se přestěhoval do Prahy jako člen sovětské diplomatické delegace, brzy však toto místo opustil a věnoval se akademické dráze. Jeho studie o českém verši udělaly velký dojem na české lingvisty, zejména na Viléma Mathesia, René Wellka a Jana Mukařovského, kteří spolu s Jakobsonem a Nikolajem Sergejevičem Trubeckým roku 1926 založili Pražský lingvistický kroužek. Od roku 1933 byl profesorem univerzity v Brně. Jakobson se věnoval fonologii, kde vypracoval teorii příznakovosti a teorii verše, a české kultuře vůbec. Na začátku války se přes Německo, Dánsko a Norsko dramaticky dostal do Švédska a nakonec do New Yorku, kde spolu s Claude Lévi-Straussem a J. Maritainem zakládal svobodnou francouzskou univerzitu při New School for Social Research. Spřátelil se zde s americkými lingvisty a antropology, jako byl Franz Boas nebo Benjamin Lee Whorf, a významně ovlivnil zejména Lévi-Strausse. Od roku 1943 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě, od roku 1949 na Harvardově univerzitě a později přednášel lingvistiku také na sousedním Massachusettském technologickém institutu (MIT...
Více od autora
Richard Jura
Narozen 28.06.1909 Zastávka u Brna, okr. Brno-venkov, sběratel lidových pověstí.
Více od autora
Richard Jaroněk
Narozen 1969. Potápěč, fotograf a cestovatel. Publicista a dopisovatel časopisů s tematikou cestování.
Více od autora
Radim Jebavý
Narozen 1973 v Prostějově. Mgr., práce z oboru trenérství a kondiční přípravy se specializací na atletiku.
Více od autora
Pavel Janoušek
Pavel Janoušek je český literární a divadelní vědec. Zabývá se teorií, historií i lexikografií české literatury a divadla, zvláště dramatu a prózy 20. století. Systematicky se věnuje také literární kritice a Jiřince. V letech 1971–1975 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze , následně v r. 1975–1980 na FF UK v Praze . Po studiích začal působit v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR , mezi roky 1984–1987 nejprve jako odborný pracovník, od roce 1987 jako vědecký pracovník oddělení teorie literatury. Od roku 1990–1999 zastává místo vedoucího oddělení současné literatury, respektive oddělení pro výzkum literatury 20. století a literatury současné. V období 1993–1999 byl zástupcem ředitele, 1999–2011 ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V letech 1999–2001 a 2010–2013 byl členem vědecké rady Akademie věd ČR, v letech 2013–2017 byl členem její Akademické rady, kde měl na starosti zejména propagaci a popularizaci vědy. V prosinci 1989 patřil mezi zakladatele Obce spisovatelů. V roce 1990 spolu s dalšími založil literární časopis Tvar a stal se předsedou jeho redakční rady. Od roku 1993 je předsedou občanského sdružení Klub přátel Tvaru, které tento časopis vydává. Od sklonku osmdesátých let vyučuje na vysokých školách, zejména na Filozofické fakultě UK , ale i fakultě pedagogické pražské a ústecké 2010–2013). Od roku 2009 pak soustavně působí rovněž na Divadelní fakultě AMU. Čtyřsvazkové Dějiny české literatury 1945–1989, jež vypracoval tým vedený Pavlem Janouškem, obdržely Hlávkovu cenu za nejlepší publikaci v oblasti humanitních věd za rok 2008. Monografie Ten, který bude byla v roce 2014 nominována na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu. Jako literární kritik používal řadu pseudonymů, zejména Alois Burda, Alen...
Více od autora
Obata Júki
Více od autora
Miroslav Jandovský
Narozen 1928 v Třeboni, autor próz, člen Obce spisovatelů. V 80. letech prozaické práce Amulety , autobiografickou trilogii Vánoční hon a Kronika touženého jara, thriller Prezidentovo poslední odpoledne. Dokončil řadu dalších rukopisů. Vychází přitom z přesvědčení, že napsat literární text je sice pracné, ale dostat ho dnes ke čtenáři je mnohem těžší. Schopnosti spisovatele se nemusejí krýt se schopnostmi manažera. Současná technika naštěstí umožnuje "ukrýt" text na stránky internetu a zabránit tak "hlodavé kritice myší", a tak je nabízí ke stažení na svém webu.
Více od autora
Milan Jeřábek
Narozen 11.9.1956. RNDr., geograf, práce z oboru, práce věnované česko-německému pohraničí a regionální politice.
Více od autora
Milan Jenčík
Narozen 1965 v Plzni. Autor prací z vojenské historie a opevňování, státní úředník, zabývá se koordinací péče o válečné hroby a pietní místa v kraji.
Více od autora
Michael Jackson
Michael Jackson , známý jako "král popu", byl americký zpěvák, skladatel a tanečník, jehož kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století a je považován za jednoho z největších bavičů v dějinách hudby. Jacksonův přínos hudbě, tanci a módě spolu s jeho medializovaným osobním životem z něj učinily celosvětovou osobnost populární kultury.
Více od autora
Maurice Janin
Pierre-Thiébaut-Charles-Maurice Janin byl francouzský generál, který se účastnil první světové války a ruské občanské války, kde vedl francouzskou vojenskou misi v Rusku. Za ruské občanské války byl Generál Janin byl 17. prosince 1917 určen za náčelníka Francouzko-Československé vojenské mise a o dva měsíce později 27. února 1918 se stal vrchním velitelem Československého zahraničního vojska Prezidentem T. G. Masarykem byl vyznamenán Velkokřížem Řádu bílého lva. V roce 1931 vydal v Praze knihu "Pád carismu a konec ruské armády. Moje misse na Rusi v letech 1916-1917". V říjnu roku 1937 se mu dostalo nejvyšší vojenské pocty, když byl 6. Pěší pluk Hanácký doplněn o název Generála Janina. Generál Maurice Janin zemřel na zámku chateau de Serre-Izard u města Saint Sébastien. Maurice Janin se v roce 1880 dobrovolně přihlásil na Speciální vojenskou školu v Saint-Cyr , kterou ukončil jako jeden z 20 nejlepších studentů. Poté se přihlásil na Vyšší válečnou školu , kterou dokončil v roce 1892, jako druhý nejlepší student. Kromě svých výjimečných studijních schopností, byl velmi nadaný na jazyky a dokonce ovládal až na 23 jazyků. V roce 1893 byl díky svým znalostem ruštiny poslán do Ruska jako pobočník vojenského přidělence. V době návštěvy ruského imperátora Mikuláše II. ve Francii, působil jako jeho osobní tlumočník. V následujících letech se několikrát účastníl vojenských delegací jako překladatel a tlumočník. Během těchto návštěv byl také několikrát vyznamenán. Na konci roku 1900 byl povýšen do hodnosti velitele praporu a jmenován velitelem 22. pěšího praporu. Na podzim v roce 1910 byl poslán na Nikolajovu akademii generálního štábu v Petrohradu. Na počátku první světové války byl plukovníkem 66. pluku a jako velitel 35. brigády se zúčastnil bitvy u Nancy a později také bitev na Marně a Yser. Během bojů na řece Yser vážně onemocněl. Po zotavení b...
Více od autora
Martin Jelínek
Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jako aktivní sportovec se zajímal o vliv stravy na zdraví a možnosti doplňkové výživy ovlivňovat fyzickou výkonnost. Po ukončení studií jako spoluzakladatel společnosti vyrábějící a prodávající doplňky stravy pro sportovce začal radit nejprve kolegům ve sportu. Po ukončení aktivní sportovní kariéry postupně svoji konzultační činnost rozšiřoval, za posledních 11 let absolvoval přibližně 3000 přednášek v oboru zdravého životního stylu. Školil v několika společnostech prodávající doplňky stravy, mezi nejvýznamnější patří americká firma Nutrilite. Napsal knihu Mámo, táto, nezabíjejte mě!, po velkém čtenářském i prodejním ohlasu následovaly ještě dvě další . Je certifikovaným poradcem pro vyhodnocování analýz stopových prvků z vlasů, mezi jeho klienty patří i řada olympioniků. Protože není zastáncem tzv. „normovaných jídelníčků“, které nikdy nemohou odpovídat individuálním požadavkům jednotlivce, vytvořil v roce 2007 šestiměsíční kurz „Poradce pro výživu“. V něm vychovává zájemce o zdravý životní styl, kteří chtějí získat komplexní pohled na stravování - tedy takový, který kombinuje nové poznatky moderní vědy a staletá moudra nejen východních kultur. Od roku 2010 spolupracuje s Českou televizí na velmi úspěšném pořadu „Pod pokličkou“. Je autorem oblíbeného webu www.zdravepondeli.cz, svoje názory na zdraví prezentuje na www.receptyprozdravi.cz. Jeho cílem je ovlivnit způsob uvažování všech lidí, kteří už nechtějí být manipulováni nekalými taktikami prodejců nekvalitních potravin a propagátory nesmyslných dietetických režimů.
Více od autora
Mária Janíková
Více od autora
Ludmila Jandová
Ludmila Jandová, rozená Kalibánová , byla česká malířka, kreslířka, grafička a ilustrátorka, žačka profesorů Vladimíra Silovského a Vojtěcha Tittelbacha. Specializovala se především na přírodní a církevní témata. Její díla zdobí mimo jiné katedrálu svatého Ducha či královéhradeckou biskupskou rezidenci, vytvořila též logo pro Diecézní eucharistický kongres, který proběhl v Hradci Králové v roce 2002. Za celoživotní dílo a přínos pro církev jí papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání „pro ecclesia et pontifice“, Litomyšl jí udělila Zvláštní Cenu za přínos městu. Jejím manželem byl akademický sochař František Janda .
Více od autora
Ludmila Jančiková
Narozena 13. 7. 1930 v Praze. Překladatelka z ukrajinštiny. Autorka prózy a pohádek pro děti.
Více od autora
Luděk Jirásko
Český historik. Narozen 21. 5. 1948 v Trutnově. PhDr., historik umění, časopisecké články.
Více od autora
Lucie Jarkovská
Narozena 29.9.1978 v Broumově. Mgr., socioložka, zabývá se problematikou gender.
Více od autora
Lisa Renee Jones
Lisa Renee Jones je autorka bestselerů New York Times a USA Today. Píše romance a thrillery. Než začala psát, vlastnila významnou personální agenturu opakovaně oceňovanou časopisy The Austin Business Journal a Dallas Women’s Magazine. V roce 1998 se umístila na 7. pozici v žebříčku rozvíjejících se firem vlastněných ženou časopisu Entrepreneur Magazine. Žije v Coloradu s manželem, kočkou a zlatým retrívrem
Více od autora
Ladislav Ježek
Narozen 16.9.1947 v Českých Budějovicích, zemřel 28.2.2004. Sportovní novinář, publicista.
Více od autora
Ladislav Jakl
Ladislav Jakl je český hudebník, publicista, bývalý poslanec a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, od dubna 2019 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pochází z česko-polské rodiny, matka byla Polka, otec Čech. Absolvoval studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Do roku 1989 podle vlastního životopisu kvůli udání spolužáků z fakulty pracoval v různých profesích od závozníka po vedoucího kulturního střediska, pak krom jiného několik let jako novinář v Lidových novinách. Je autorem mnoha článků a esejů o české i mezinárodní politice, o médiích, a také řady sloupků či fejetonů. V roce 2009 vydal knihu Rocker na hradě. Je členem dozorčí rady Divadla v Řeznické . Je presidentem občanského sdružení První Pivní Extraliga, které se zabývá degustací a propagací piv. Byl evidován jako kandidát tajné spolupráce ve svazcích StB . Jakl se však ve své knize vyjádřil, že ho tam zapsal pracovník StB, aby vykázal činnost, a on sám pak spolupráci odmítl. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dne 2. března 2003 uvedl, že obdržel negativní lustrační osvědčení. Ladislav Jakl je rozvedený, jeho ženou byla v letech 1988–2005 Dana Jaklová – novinářka a bývalá předsedkyně Rady Českého rozhlasu. V roce 1994 Ladislav Jakl adoptoval šestnáctiměsíčního romského chlapce. Krátce byl poslancem České národní rady za Občanské fórum . V letech 1992 až 1993 pracoval také jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 1997 působí v různých funkcích jako poradce Václava Klause, od roku 2003 jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a zároveň tajemník prezidenta. Spolupráci Václavu Klausovi nabídl v reakci na tzv. sarajevský atentát. Je členem správní rady Nadačního fondu Václava Klause a od roku 2012 ...
Více od autora
Kristoff Jay
Více od autora
Karel Jech
Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....
Více od autora
Karel Boleslav Jirák
Karel Boleslav či Bohuslav Jirák, občas známý zkráceně jen jako Karel Jirák byl přední český skladatel, pedagog a dirigent 20. století, jedna z nejvýraznějších osobností české moderní hudby. Narodil se 28. ledna 1891 v Praze v rodině JUDr. Jana Jiráka a matky Růženy, rozené Krejčíkové. Když matka ovdověla, provdala se znovu za zubního lékaře Luďka Fresla . Hudební výchova Karla Bohuslava Jiráka nebyla nijak důkladná, jen krátce studoval u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Foerstra. I přesto jde cítit v jeho prvních dílech neuvěřitelný cit pro tón a ojedinělá důkladnost propracovanosti každého tónu. Po celý svůj dlouhý život obdivoval kromě svých svou učitelů Otakara Ostrčila, Gustava Mahlera a v instrumentaci také Richarda Strausse. Hlavně dirigování ho fascinovalo už od jeho raného dětství. Nějaký čas pracoval jako elév u Městské opery v Hamburku a i v této době neúnavně komponoval. Mezi jeho významnější díla z této doby patří I. smyčcový kvartet, jejž s úspěchem uvádělo České kvarteto, I. symfonie, Třináct prostých písní, Smyčcový sextet s altovým sólem a mnoho dalších. Krátce působil u operních scén v Brně a Ostravě, na počátku dvacátých let se stal učitelem hudby na pražské konzervatoři a později začal s pedagogickou dráhou. V jeho raném, ale i v začátečním vrcholném díle jde poznat, že Jirák dlouho nepřekračoval pozdně romantické východisko, což jde poznat u jeho děl jako jsou Tři zpěvy domova, Žalm XXIII., Předehra k Shakespearearovské komedii a 2. symfonie. Až u pozdějších děl, jako je klavírní cyklus Na rozhraní z roku 1923, se snaží vyřešit problém stylové orientace svého tvoření. Šel přitom svou vlastní jedinečnou a ojedinělou cestou, zůstal lyrikem, jeho hudební řeč vycházela s principů polytonality, bitonality, složité rytmiky a konečně z moderní polyfonie. Za deset let svého působení vyučil z mladých, téměř nezkušených skladatelů jako byl Miloslav Kabeláč, Jaroslav Ježek,...
Více od autora
Kanehito Jamada
Více od autora
Josef Jinoch
Josef Jinoch je bývalý fotbalista, záložník. Po skončení aktivní kariéry působí jako fotbalový funkcionář. Má 3 děti, dceru Terezu a syny Josefa a Jana. Hrál za Slavia Praha, SK Dynamo České Budějovice, SK Hradec Králové, FC Slovan Liberec, v Japonsku za Consadole Sapporo, 1. FK Příbram, ve druhé lize za SK Dynamo České Budějovice a v lize končil v Bohemians Praha. V lize odehrál 180 utkání a dal 22 gólů. Působil jako sportovní ředitel SK Slavia Praha, FC Slovan Liberec a FC Vysočina Jihlava. Jako trenér vedl mládež SK Slavia Praha.
Více od autora
Josef Jansta
Narozen 5.2.1950 ve Veverské Bitýšce. Jáhnem katolické církve, literatura pro děti.
Více od autora
Johann Strauss Jr.
Johann Strauss Jr. , známý také jako "král valčíků", byl rakouský skladatel lehké hudby, zejména taneční hudby a operet. Narodil se 25. října 1825 ve Vídni a byl synem Johanna Strausse staršího, který byl sám slavným skladatelem a dirigentem. Navzdory otcovu počátečnímu nesouhlasu s hudební kariérou Strauss ml. překonal otcovu slávu a stal se jedním z nejpopulárnějších skladatelů 19. století.
Více od autora
Jiří Jurečka
Editor knihy valašské poezie, autor publikací z oblasti ochrany přírody, nakladatelský redaktor a autor vzdělávacích publikací z českého jazyka.
Více od autora
Jiří Jírů
Narozen 30.7.1942 v Praze. Fotograf; umělecká, reportážní a portrétní fotografie. Žije v ČR a Belgii.
Více od autora
Jiří Jiránek
Diplomat, geolog a univerzitní učitel, se před lety jako student gymnázia v Lovosicích zúčastnil besedy se známým cestovatelem F.A. Elstnerem. Otázal se ho tehdy, co má dělat, aby mohl cestovat. Elstner odpověděl, že s dobrým politickým profilem je možné dát se na diplomacii nebo na zahraniční obchod. Ale není-li člověk politicky v pořádku, je dobré věnovat se geologii. Jiří Jiránek tedy vystudoval geologii na Univerzitě Karlově a věnoval se jí převážnou část svého života. Díky tomuto oboru pobýval na Kubě, v Nikaragui, v Sýrii a v Mongolsku. V devadesátých letech 20. století vstoupil do diplomatických služeb České republiky a došlo na diplomacii zmiňovanou jako odrazový můstek pro cestovatelskou vášeň, zušlechtěnou léty osobních zkušeností.
Více od autora