Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 241 - 300 z celkem 1866 záznamů
Kateřina Jančaříková
doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. vystudovala odbornou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a následně získala doktorské tituly z pedagogiky a didaktiky biologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde také prošla habilitačním řízením a získala titul docent v oboru Pedagogika. Pracovala jako vedoucí přírodovědně-turistického oddílu, učitelka v domácím vzdělávání. Intenzivně se věnuje environmentálnímu vzdělávání, didaktice přírodních věd a moderním pedagogickým metodám. Vydala řadu odborných publikací. Řešila řadu národních i mezinárodních projektů . Pracuje jako odborný asistent katedry biologie a environmentálních studií a vedoucí Centra environmentálního vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, je člen rady Progresu Q 16.
Více od autora
Karina Janska
Více od autora
Karasu Jamazaki
Více od autora
Jiří Jaška
Narozen 8. 1. 1906 ve Vídni , zemřel 29. 1. 1982 v Uherském Hradišti. Sochař, kreslíř, grafik, ilustrátor a výtvarný pedagog.
Více od autora
Jiří Jarník
Narozen 21. 3. 1934 v Praze, zemřel 9. 5. 2020. Doc. RNDr., CSc., matematik a vysokoškolský pedagog. Překlad z polštiny, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Janeček
Jiří Janeček je český novinář, v letech 2003 až 2011 generální ředitel České televize. Vystudoval chemické učiliště. Poté dálkově vystudoval chemickou průmyslovou školu a v roce 1979 odmaturoval. Následně dálkově vystudoval tehdejší Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1989 . Od roku 1979 byl kandidátem KSČ a do strany byl přijat od srpna 1981. Navštěvoval také VUML a patřil mezi několik desítek elitních komunistů v okrese Tábor. Své členství ukončil koncem roku 1989. V životopise při kandidatuře na post generálního ředitele ČT pro první funkční období své členství v komunistické straně neuvedl, za což byl později např. předsedou senátní mediální komise Jiřím Oberfalzerem vyzván k rezignaci. Pracoval jako dělník, pomocný dělník a výzkumný pracovník v oboru chemie. Od roku 1986 pracoval jako redaktor a později vedoucí redaktor táborského týdeníku Palcát, vydávaného Okresním výborem KSČ. V revolučním roce 1989 začal pracovat jako zpravodaj Československé televize, později uváděl hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a stal se ředitelem zpravodajství. V červenci 2003 byl zvolen generálním ředitelem České televize. V červenci 2009 jej Rada ČT zvolila generálním ředitelem na dalších 6 let. V červnu 2010 mu byla radou odsouhlasena jednorázová odměna ve výši 700 000 Kč. V červnu 2011 ohlásil ze zdravotních důvodů rezignaci na post generálního ředitele České televize, z jejíhož čela odešel 31. srpna toho roku. Pro Lidové noviny uvedl: „Kdyby si vynásobili můj měsíční plat a manažerské odměny, tak by jim vyšlo, že jen za posledních sedm let jsem vydělal minimálně 14 milionů. A taky je mi 54, takže snad není neobvyklé mít něco našetřeno.“ V dubnu 2021 byl Poslaneckou sněmovnou PČR zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na tuto funkci jej nominovalo hnutí ANO 2011. Ve volbě získal 138 ze 18...
Více od autora
Jiří Jaeger
Narozen v Turnově. Cestovatel. Na severu Kanady poznal život Eskymáků - Inuitů. Kniha Šest let mezi Eskymáky zpracovává jeho vzpomínky na pobyt na Labradoru, kde byl skoro šest let v blízkém kontaktu s Inuity.
Více od autora
Jaroslav Jareš
Jaroslav Jareš byl český fotbalista, útočník a fotbalový trenér. V československé lize hrál za Spartak Praha Sokolovo. V roce 1954 získal ligový titul se Spartou Praha. Nastoupil v 93 ligových utkáních a dal 26 gólů. Odchovanec Spartaku Michle hrál za Spartu Krč , Spartu Praha , Slávii Praha a Spartak Radotín . Po skončení hráčské kariéry se věnoval trenérské činnosti, v letech 1961–1968 vedl Spartak Radotín, nejprve jako hrající trenér, v letech 1969–1972 Spartak Mělník, v letech 1973–1979 a 1984–1986 dvakrát Slávii Praha a v letech 1987–1990 Duklu Praha.
Více od autora
Jaroslav Janatka
Narozen 8. 8. 1904, zemřel 11. 4. 1967 v Praze. Ing., vysokoškolský pedagog na Strojní fakultě ČVUT v letech 1953-1961, autor publikací z oboru pružnosti a pevnosti.
Více od autora
Janet Jackson
Janet Jackson je kultovní americká zpěvačka, skladatelka, herečka a tanečnice, která významně ovlivnila hudební průmysl. Narodila se 16. května 1966 v Gary ve státě Indiana a je nejmladší ze slavné rodiny Jacksonových. Janetina kariéra začala televizními vystoupeními v pořadech jako "The Jacksons" a "Good Times", ale rychle přešla k hudbě. Průlom přišel s vydáním jejího třetího studiového alba "Control" v roce 1986, které ji etablovalo jako vůdčí osobnost pop music.
Více od autora
Janatka Jaroslav Maria
Více od autora
Jana Janská
Narozena 1948. Ředitelka Městské knihovny v Jemnici, regionální autorka a publicistka.
Více od autora
Jana Janoušková
doc. Ing. Jana Janoušková, Ph.D. je absolventkou Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě. Na VŠB-TU rovněž absolvovala doktorské studium a v roce 2010 byla jmenována docentem. Praktické zkušenosti získala z působení na ekonomickém oddělení v Třineckých železárnách Ocelárna II a na OKR Správa sídlišť. Podnikatelské aktivity jsou směřovány do oblasti účetnictví a daní. Na OPF Karviná působí od r. 1995. Je členkou redakční rady Akademie STING, o.p.s. v Brně. Několik let působila v Akademického senátu Slezské univerzity Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Je členem vědecké rady OPF SU. Na Katedře financí a účetnictví Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity přednáší v předmětech: Daně a daňová politika ČR, Aplikace daňového práva, Daňová evidence, Zdanění majetku a spotřeby. Vysokoškolskou pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost zahájila v roce 1995 na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné Slezské univerzity v Opavě, kde působí v současnosti jako vedoucí katedry účetnictví a garantuje obor Účetnictví a daně. Její vědeckovýzkumná i praktická činnost je zaměřena na oblast účetnictví a problematiku daňové teorie a praxe. Praktické zkušenosti získává v rámci podnikatelských aktivit. Výsledky jsou publikovány v odborném ekonomickém tisku, monografiích a vysokoškolských učebnicích.
Více od autora
Jan ze Žatce
Jan ze Žatce, známý též jako Jan ze Šitboře nebo Jan z Teplé byl literát, pedagog, městský písař, městský notář a správce městské školy v Žatci. Své hlavní dílo, Oráč z Čech , napsal německy, ale ovládal i český jazyk. Složil z různých citátů latinské čtení o sv. Jeronýmovi. V žatecké městské kanceláři založil několik městských knih. Ze Žatce odešel roku 1411, kdy byl povolán na místo protonotáře Nového Města pražského. O identitě autora skladby Oráč z Čech panovala dlouho nejistota. V písemnostech žatecké městské kanceláře z konce 14. a začátku 15. století se vyskytují ve funkci městského písaře Jan ze Šitboře a Jan z Teplé. Teprve na přelomu 20. a 30. let 20. století se podařilo nezávisle na sobě F. M. Bartošovi a německým badatelům Aloisi Berntovi a Karlu Beerovi dospět k závěru, že se jedná o jednu osobu, která střídavě používala oba přídomky. Jméno Jan ze Žatce, stejně jako název Oráč z Čech , vznikly až v 19. století. O Janových mladých letech není nic známo. Podle přídomků se předpokládá, že se narodil ve vesnici Šitboř a v Teplé buď získal základní vzdělání nebo zde sám pedagogicky působil. Pravděpodobně studoval na pražské univerzitě, vyloučeno není ani jeho studium v zahraničí, nejčastěji se uvažuje o Paříži. Do Žatce přišel nejspíš na přelomu 70. a 80. let 14. století. Poprvé je zde jeho pobyt doložen v roce 1383, kdy byl zřejmě z jeho podnětu v žatecké městské kanceláři založen kopiář, do něhož se zapisovala královská privilegia a další pro město důležité právní akty. V zápisu o založení kopiáře je Jan z Teplé charakterizován jako rektor školy a městský notář. Jan se během svého života v Žatci stal jednou z nejvýznamnějších osobností města, což dokládají jeho ekonomické aktivity. Vlastnil dům naproti škole, tedy v dnešní ulici Josefa Hory naproti budově Střední odborné školy stojící na místě staré městské školy. Zadní trakt domu sousedil s městskými...
Více od autora
Jan od Kříže
Svatý Jan od Kříže , rodným jménem Juan de Yepes byl římskokatolický kněz , mnich řádu karmelitánů, jehož dílo představuje vrchol španělské křesťanské mystiky. Po studiu v koleji Tovaryšstva Ježíšova v Medině del Campo vstoupil v roce 1563 v jednadvaceti letech do karmelitánského řádu, kde přijal jméno Jan od sv. Matěje. Následujícího roku nastoupil na univerzitu v Salamance, kde nejprve absolvoval tříletý kurz umění a následně v roce 1567 kurz teologie. Připojil se k reformě karmelitánského řádu, kterou započala v její ženské větvi sv. Terezie od Ježíše a byl vůbec prvním, kdo oblékl hábit reformovaného řádu, tzv. bosých karmelitánů a začal žít podle původní karmelitánské řehole v konventu v Duruelu . Účastnil se zakládání reformovaných konventů a měl na starosti mnichy a novice, kteří v těchto konventech žili. Postupně vzrůstalo napětí mezi „bosými“ a „obutými“ karmelitány, při němž došlo k násilí ze strany „obutých“ na hlavních představitelích reformy, zvl. Jana od Kříže. Po devět měsíců byl držen ve vězení toledského konventu, kde také vznikly jeho nejznámější duchovní básně. Po útěku z vězení působil jako zpovědník karmelitánských mnišek a postupně jako převor několika domů, posléze jako představený reformovaných konventů v Andalusii. V posledním období svého života neměl žádné zvláštní poslání v rámci svého řádu. Již za jeho života se podařilo prosadit rozdělení bosých karmelitánů a tzv. „obutých“ karmelitánů, tedy těch, kdo se k reformě řádu nepřipojili. Nejprve byla vytvořena samostatná provincie bosých bratří v Kastilii, nakonec byl řád osamostatněn a roku 1593 získal svého vlastního generálního představeného. Za svatého byl prohlášen 27. prosince 1726, učitelem církve v roce 1926. V katolickém kalendáriu připadá jeho svátek na 14. prosin...
Více od autora
Jan Javůrek
Jan Javůrek je český fotbalový obránce či záložník a bývalý mládežnický reprezentant, od srpna 2020 působí v druhé nejvyšší soutěži v týmu FK Fotbal Třinec. Svoji fotbalovou kariéru začal v Jiskře Ústí nad Orlicí, odkud v průběhu mládeže zamířil do Sigmy Olomouc. V klubu se v roce 2009 propracoval do prvního mužstva. V létě 2009 zamířil na hostování zpět do Ústí nad Orlicí. V červenci 2011 odešel hostovat do klubu FK Pardubice. V ročníku 2011/12 postoupil s mužstvem do 2. ligy. V zimním přestupovém období následující sezony se vrátil do Olomouce. Na jaře 2014 sestoupil se Sigmou do 2. ligy, ale po roce vybojoval celek návrat do nejvyšší soutěže. Před sezonou 2015/16 přestoupil do mužstva FC Hradec Králové. Svůj premiérový zápas v dresu A-týmu odehrál 18. 10. 2015 v ligovém utkání 11. kola proti FK Slavoj Vyšehrad , když v 86. minutě vystřídal Tomáše Malinského. S mužstvem postoupil zpět do české nejvyšší soutěže, když jeho klub ve 28. kole hraném 17. 5. 2016 porazil FK Baník Sokolov 2:0 a 1. SC Znojmo, které bylo v tabulce na třetí pozici, prohrálo s FC Sellier & Bellot Vlašim. Celkem v ročníku 2015/16 odehrál za Hradec tři ligová utkání, ve kterých se objevil pokaždé jako střídající hráč. Před sezonou 2016/17 byl na testech v týmu 1. SC Znojmo. V červenci 2016 do klubu přestoupil. V klubu odehrál téměř 60 zápasů, ve kterých vstřelil úctyhodných 13 branek, což mu vyneslo další přestup. V létě 2018 po něm totiž sáhla Vysočina Jihlava, do které přišel v červnu 2018. Po sezóně 2019/20 má na svém kontě v dresu Jihlavy 55 ligových zápasů, ve kterých se gólově neprosadil.
Více od autora
Jablkoň
Jablkoň je česká kapela, která mísí různé hudební žánry, včetně folku, rocku a world music. Skupinu založil v roce 1979 Michal Němec, který je hlavní tvůrčí silou a hraje na více nástrojů. V průběhu let se Jablkoň proslavila svým jedinečným zvukem a schopností zapojit do své hudby různé nástroje a vlivy. Jejich diskografie zahrnuje řadu alb, která ukazují jejich inovativní přístup k hudební tvorbě. Složení kapely prošlo během její kariéry změnami, ale důsledně si zachovává odhodlání objevovat nová hudební teritoria a zároveň čerpat z tradiční české hudby a témat. Jablkoň si v České republice vytvořila pevnou fanouškovskou základnu a získala uznání za svůj přínos tuzemské hudební scéně.
Více od autora
Ivana Janišová
Narozena 6. 7. 1956 v Praze. Mgr., klinická psycholožka, též autorka knih pro děti a mládež.
Více od autora
I Jarošová
Více od autora
Helena Jarošová
Narozena 30.9.1939 v Praze. PhDr., publicistka,vysokoškolská pedagožka, práce z oboru estetiky oděvu, o postavení ženy ve společnosti.
Více od autora
Gustav Janouch
Gustav Janouch byl český hudební skladatel, spisovatel a překladatel, zabývající se dílem pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky. Jako překladatel převedl do češtiny v roce 1956 dílo Deník Anne Frankové. Je autorem také otázky a pochybnosti budící německy napsané publikace, Gespräche mit Kafka , jejíž pravdivost, či serióznost v minulosti napadli kupříkladu germanista Eduard Goldstücker, či literární kritik a překladatel Josef Čermák, který také na popud této knihy uveřejnil v roce 2005 knihu Franz Kafka – Výmysly a mystifikace. Oproti kritice Eduarda Goldstückera se ale postavil Josef Škvorecký, který se jej v roce 1962 zastal a zdůvodnil to slovy, že k danému datu byl dle jeho vědomí Gustav Janouch jediným žijícím člověkem v Praze, který se s Franzem Kafkou osobně poznal.
Více od autora
Gabriela Jakoubková
Pochází z Víchové nad Jizerou. Je studentkou jilemnického gymnázia a již od dětství toužila vydat knihu. Ve svých 14 letech si svůj sen splnila a vydala první knihu rozhovorů z Podkrkonoší, která se dočkala pozitivních ohlasů a brzy byla prakticky vyprodána. O rok později vydala pokračování. Řadí se tak mezi nejmladší české autorky.
Více od autora
František Janalík
František Janalík byl československý rolník a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Většinu života prožil jako rolník v Mysleticích u Telče. Proslul jako pořadatel přednášek pro mládež a zakladatel mnoha místních skupin mládeže. Od roku 1906 byl žurnalisticky činný a psal i básně. Byl členem mnoha spolků s vazbami na katolickou církev. Po 1. světové válce byl zvolen starostou Mysletic. V parlamentních volbách v roce 1920 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Profesí byl rolníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Mysleticích. Za německé okupace pracoval v Mysleticích v družstevních a hospodářských podnicích, které kdysi sám zakládal. Během války navázal spojení s domácím odbojovým hnutím v okolí Telče. Po prozrazení skupiny v roce 1943 byl zatčen gestapem, vězněn v Jihlavě a tam při výsleších týrán. V průběhu soudního procesu byl však pro nedostatek důkazů osvobozen. V prosinci 1943 byl propuštěn na svobodu, vězení se však podepsalo na jeho zdravotním stavu a krátce po válce zemřel.
Více od autora
Éva Janikovszky
Slavná maďarská spisovatelka Éva Janikovszky se narodila 23. dubna 1926 v Szeged a zemřela 14. července 2003. Psala romány pro děti i dospělé, ale je známá především svými knihami pro děti, které byly přeloženy do 35 jazyků. První knihu vydala v roce 1957.
Více od autora
Eva Janíková
Narozena 1980. Vysokoškolská pedagožka ošetřovatelství, psychoterapeutka, všeobecná zdravotní sestra.
Více od autora
Dalibor Janko
Více od autora
Claude Jasmin
Patří ke québeckvm „rozhněvaným mladým mužům“' šedesátých let, kteří se rozhodli radikálně řešit sociální a národnostní problémy své země. Revoltuje nejen námětem a obsahem svých próz, ale i jazykem, do něhož vnáší žual — živý dialekt, sice znečištěný amerikanismy, ale plastický, lidový, neakademický.
Více od autora
Burešová Jana
Více od autora
Brian Jacques
Brian Jacques se narodil v Liverpoolu v Anglii, dne 15. června 1939. Vyrůstal v Liverpoolu. Jeho otec miloval literaturu, a předal mu to, četl mu příběhy od Sira Arthura Conana Doyla, Roberta Louise Stevensona, a Edgara Rice Burroughse. Jacques ukázal talent pro psaní v ranném věku. V 10ti letech dostal úkol napsat příběh o zvířatech, psal o ptákovi, který čistí zuby krokodýlovi. Jeho učitel nemohl uvěřit, že by to někdo mohl napsat ve věku 10 let. Vždy měl rád psaní, ale toto nebylo jediný okamžik, kdy si uvědomil, že má talent. Navštěvoval školu St. John až do věku 15 let, kdy odešel ze školy a vyrazil najít dobrodružství jako námořník na lodi obchodníka. Jeho první kniha Redwall je věnována pro děti ze školy pro nevidomé. Poprvé se s nimi setkal, když do ní dodával mléko. Začal trávit čas s dětmi, a nakonec začal psát příběhy pro ně. Durband řekl jeho vydavateli: "Toto je nejlepší příběh pro děti, co jsem kdy četl, a vy byste byli pošetilí, kdybyste tento příběh nevydali." Brzy poté byl Jacques povolán do Londýna na setkání s vydavatelem, který mu dal smlouvu napsat dalších pět knih v seriálu. Jacques říkal, že postavy v jeho příbězích jsou založeny na lidech, se kterými se setkal. Jeho romány se prodaly více než v dvaceti milionech kopií po celém světě a byly zveřejněny v dvaceti osmi jazycích. Až do nedávné doby Jacques hostil radio show s názvem Jakestown na BBC Radio Merseyside. V červnu 2005 mu byl udělen čestný doktorát dopisů od University of Liverpool. Brian žil se svou ženou v Liverpoolu. Jacques a jeho manželka měla dva dospělé syny, Davida a Marca, a vnuky Hannah a Anthonyho. Marc je tesař, zedník a David je současný umělec. Jacques byl přijat do nemocnice Royal Liverpool podrobit nouzové operaci aorty. Navzdory úsilí, aby ho zachránili, zemřel dne 05.2.2011...
Více od autora
Boris Jachnin
Narodil se 1.5.1932, zemřel 17.4. 2011 v Českých Budějovicích, Mgr., CSc., osvětový pracovník, filmový historik, spisovatel, publicista a pedagog. Nikdy to v životě neměl lehké. Boris bojoval od čtyř let se zdravotními problémy, maminka jej vozila v kočárku a chodit začal až v patnácti. Do svých šedesáti ovšem vedl i boje s minulým režimem a FAMU absolvoval až roku 1967, a teprve po převratu, roku 1991 se stal kandidátem věd na FF UK - v oboru teorie a dějin divadla, filmu, rozhlasu a televize. Ve stejném roce ho politicky rehabilitovali jako novináře.
Více od autora
Arthur Janov
Americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel "prvotní terapie". Práce z oboru.
Více od autora
Antonín Jančařík
Antonín Jančařík byl český speleolog, meteorolog a matematik. Na základní školu chodil v Letovicích, Brně a v Uhříněvsi, maturoval na gymnáziu v Říčanech, poté absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor meteorologie . Pracoval v Hydrometeorologickém ústavu Praha , do konce roku 1987 působil v Ústavu geologie a geotechniky ČSAV Praha v Holešovičkách , poté od roku 1988 v Ústředním ústavu geologickém Praha, jako samostatný matematik-analytik ve výpočetním středisku. Od roku 1992 byl zaměstnán v Eurotelu Praha jako systémový manažer a dále manažer tiskařského střediska. V roce 1974 byl spoluzakladatelem odborné speleologické skupiny TARCUS, která v letech 1975 – 1979 působila jako jedna z pracovních skupin Komise UIS pro fyzikální chemii v krasu, od roku 1979 pak byla vedoucí složkou její pracovní skupiny pro geochemii v krasu. Také byl spoluzakládajícím členem ZO 1-05 "Geospeleos" České speleologické společnosti, jejíž byl až do roku 2018 členem, v posledních letech pak patřil mezi nejaktivnější co do počtu odborných článků, přednášek a exkurzí do jeskynních systémů nejen v České republice . U několika ročníků sborníku Český kras zpracoval finální úpravy.
Více od autora
Antonín Jančář
Doktor medicíny, roky působil v Luhačovicích jako lékař a žil jako občan. Napsal brožuru o Luhačovicích.
Více od autora
Andrea Jarošová
Narozena 14. 8. 1989 v Novém Městě na Moravě. Spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně. Dcera horolezce Radka Jaroše.
Více od autora
Zdeněk Janík
Narozen 7. 10. 1923 v Brně, zemřel 3. 4. 2022 v Praze. Básník a publicista, esejista, verše a pohádky pro děti, překlady z angličtiny.
Více od autora
Žáček Jan
Více od autora
Vojtěch Jasný
Vojtěch jasný se narodil 30. 11. 1925 v Kelči v učitelské rodině. S filmem se seznámil už jako čtyřletý, když jeho otec, činovník Sokola, zakoupil pro místní sokolskou jednotu za vlastní peníze promítací přístroj a začal promítat filmy. Film Vojtěchovi doslova učaroval a o jeho životní dráze bylo v podstatě rozhodnuto. V roce 1945 sice začal studovat ruštinu a filozofii, brzy se ale díky přímluvě profesora Mathesia dostal na FAMU na obor kamera. Tady potkal člověka, který ho ovlivnil nejvíce - profesora Karla Plicku. Tento pedagog dokázal nejen rychle poznat, jak velký talent v mladém filmovém nadšenci dřímá, ale dokázal ho i naprosto přesně pojmenovat - Jasný je lyrik. V dalších letech pak Vojtěch Jasný působil jako Plickův asistent a měl tak jedinečnou možnost se mnohému přiučit. Během studií začal Vojtěch Jasný spolupracovat s Karlem Kachyňou. Vytvořili spolu tandem, který je podepsán pod řadou dokumentárních filmů, a v této činnnosti pokračovali i po studiích , NEOBYČEJNÁ LÉTA , LIDÉ JEDNOHO SRDCE . A společně vykročili i k hrané tvorbě ). První samostatným Jasného filmem byly ZÁŘIJOVÉ NOCI podle divadelní hry Pavla Kohouta. Následovalo šest filmů, z nichž tři, spojené do volné trilogie, tvoří jeho největší vklad do historie české kinematografie. Všechny tři jsou charakteristické poeticko lyrickým způsobem vyprávění. Úspěšná byla první TOUHA , mezinárodně velmi úspěšný byl AŽ PŘIJDE KOCOUR a vrcholem Jasného domácí tvorby se stali VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI , film, na který se autor připravoval více než dvacet let. Po násilné změně poměrů se Jasný stal filmařem na odpis. Když už bylo naprosto zřejmé, že doma jeho kariéra skončila, nemá-li se stát přisluhovačem režimu, rozhodl se pro odchod do exilu. Sedmdesátá léta jsou pak v jeho tvorbě vyplněna především prací pro západoněmeckou televizi. Podařilo se mu ale realizovat i několik celovečer...
Více od autora
Vladimíra Jakouběová
Narozena 16.5.1956 v Turnově. PhDr., etnografka, historička umění, práce o lidové architektuře Pojizeří, katalogy k výstavám.
Více od autora
Vladimír Janda
Vladimír Janda byl český lékař, zakladatel moderní léčebné rehabilitace, předseda FBLR České lékařské společnosti J. E. Purkyně, zakladatel Společnosti pro myoskeletální medicínu ČLS J. E. Purkyně, dlouholetý přednosta rehabilitačního oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, předseda Stálého výboru expertů pro rehabilitaci v bývalých socialistických zemích s funkcí v mezinárodní Rehabilitační společnosti . Vladimír Janda se narodil v Praze, v dětství onemocněl poliomyelitidou , ze které se zotavil, takže byl schopen chůze o holích. Onemocnění ovlivnilo jeho život natolik, že se rozhodl pro studium na lékařské fakultě. V době studií se věnoval možnostem léčby poliomyelitidy, pozval a tlumočil přednášky sestry Kenny , která se léčbou dětské infekční obrny zabývala. Po promoci roku 1952 působil krátce v Janských lázních a v Praze, na dětském rehabilitačním oddělení Neurologické kliniky akademika Kamila Hennera. Později založil rehabilitační oddělení neurologické kliniky Vinohradské nemocnice a nakonec i samostatnou Kliniku rehabilitačního lékařství, v jejímž čele stál přes 50 let. Vedle Karla Lewita, Jana Jirouta a Františka Véleho byl Vladimír Janda klíčovou osobností tzv. Pražské rehabilitační školy. Ta provázala obory neurofyziologie, kineziologie, myoskeletální medicína a rehabilitační lékařství a česká rehabilitace se tak svým uceleným přístupem stala vzorem rehabilitaci světové. Vypracoval koncepci léčebné rehabilitace a připravil náplň postgraduálního vzdělávání lékařů FBLR na ILF včetně atestačních otázek. Významná je role prof. Jandy ve výuce rehabilitačních pracovníků na SŠ Alšovo nábřeží i v pozdějším vysokoškolském vzdělání fyzioterapeutů. Založil Česko-slovenský časopis pro rehabilitaci a fyzikální lékařství a své zkušenosti prezentoval i lékařům v zah...
Více od autora
Viktor Janouch
Narozen 26. 2. 1961 v Hradci Králové. Konzultant a lektor v oblasti marketingu. Práce z oboru.
Více od autora
Vicki James
Více od autora
Václav Jandouš
Dopravní inženýr, autor publikací v oblastech trakčních zařízení, letištní mechanizace, dopravní energetiky.
Více od autora
Václav Jamek
Václav Jamek, pseudonym Eberhardt Hauptbahnhof , je česky a francouzsky píšící spisovatel, básník, esejista, publicista, překladatel z francouzštiny a bývalý diplomat. Navštěvoval základní školu v Kladně-Kročehlavech, potom první ročník gymnázia , kde začal studovat francouzštinu. V letech 1966–1969 navštěvoval slavné Carnotovo lyceum v Dijonu ve Francii, kde dříve studovali např. Jiří Voskovec či Václav Černý. Po návratu do Československa studoval na Karlově univerzitě nejprve francouzštinu a literární komparatistiku u prof. Václava Černého; po zrušení komparatistiky studoval psychologii a romanistiku; absolvoval v roce 1975. Poté se stal nakladatelským redaktorem, nejprve v nakladatelství Academia a od roku 1986 v Odeonu. Na přelomu let 1984 a 1985 absolvoval stipendijní pobyt na École Normale Supérieure v Paříži. Na pozici redaktora pracoval až do roku 1994, kdy se stal pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí ČR. V letech 1995–1998 byl kulturním radou v Paříži. Do roku 2015 působil jako pedagog na FF UK, kde se v roce 2008 habilitoval jako docent francouzské literatury; poté, co odešel do důchodu, zde zůstává afiliovaným pedagogem. Hlásí se ke gay orientaci. Jamkovo žánrově i tvarově pestré dílo se vyznačuje osobitým a komplikovaným stylem, ve kterém hraje velkou roli subjektivní líčení světa. Primární perspektivou se tak stává autorův postoj ke světu, nikoli dění samotné. Protože využívá celou řadu literárních postupů, které různým způsobem kompiluje a kombinuje, bývá zařazován mezi postmoderní spisovatele. Běžně využívá parafráze, hyperboly, ironie a parodie, a to i ve své společensko-kritické publicistice, kterou zveřejňuje např. v dvouměsíčníku Listy. Píše poezii, eseje, drama, pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof se věnoval i veršovanému humoru. Jako bilingvnímu autorovi se mu dostává výrazné pozornosti ve Francii, kde již v roce 1989 získal cenu Prix Médicis za svou esejistiku. Báseň v próze Desátá pla...
Více od autora
Tomáš Jakl
Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1972, vystudoval archivnictví na Filosofické fakultě UK v Praze. V letech 1998–2002 pracoval v Archivu Hlavního města Prahy a v letech 1999–2002 současně na částečný úvazek v oddělení pro dějiny okupace a druhé světové války Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Od roku 2002 pracuje ve Vojenském historickém ústavu jako vědecký pracovník. Je členem redakční rady časopisu Historie a vojenství a vědecké redakce spolku pro nekomerční vydávání odborné literatury Scriptorium. Působí ve Společné česko-ruské mezivládní komisi pro péči o válečné hroby, dále ve Společné česko-slovenské mezivládní komisi pro péči o válečné hroby, Mezirezortní koordinační komisi pro válečné hroby při MO ČR, Rozkladové komisi MO ČR, Komisi vojenských tradic a symboliky VHÚ Praha a několika dalších odborných komisích. Předmětem jeho odborného zájmu jsou především dějiny dvacátého století, české a československé vojenské dějiny, dějiny správy a využití fotografie jako historického pramene. Ve své publikační činnosti se zaměřuje na české a československé vojenské dějiny v období 1914-1945. Je též kurátorem výstav a redigoval několik knih, sborníků a časopisů.
Více od autora
Tomáš Jacko
Narozen 7. 4. 1978 v Hradci Králové. Filolog, překladatel a tlumočník, odborné metodické a didaktické publikace ke studiu angličtiny a němčiny, též se věnuje problematice multikulturního vzdělávání. Také básník a fotograf.
Více od autora
Tereza Janáčková
Narozena 16. 11. 1991. Autorka a sestavovatelka učebnic pro 1. stupeň ZŠ.
Více od autora
Stephanie James
Narodila se 28. března 1948 v Borrego Springs ve státě Kalifornia. Za svobodna se jmenovala Castleová a její matka ji vychovávala společně s jejími dvěma bratry – Jamesem a Stephenem. Svá studia historie na kalifornské univerzitě v Santa Cruz ukončila s hodností bakaláře v roce 1970. Ve studiu pak pokračovala na státní univerzitě v San Jose, kde si udělala doktorát z knihovnictví. Okamžitě po jeho získání se vdala za inženýra Franka Krentze, s nímž se setkala na škole v San Jose. Novomanželé se přestěhovali na Panenské ostrovy, kde Jayne pracovala jako knihovnice na základní škole. O této době Jayne mluví jako o „zhoubě svého profesionálního života“. Práce v knihovně se jí líbila, ale uvědomila si, že to, co se požaduje od učitelky na základní škole, ji neuspokojuje. Změnila tedy své působiště a pracovala jako knihovnice na vysoké škole. Nyní už déle než 30 let žije Jayne se svým manželem Frankem v Seattlu ve státě Washington. Je proslavená svou pracovitostí, protože šest dní v týdnu usedá ke svému psaní už v sedm hodin ráno. Mimo jiné ráda vaří vegetariánská jídla. Díky její minulosti jistě nikoho nepřekvapí, že je velice štědrá vůči knihovnám, kterým pravidelně přispívá nemalými finančními částkami. Založila také univerzitní knihovnický fond, díky němuž si univerzitní knihovny mohou dovolit nakupovat více literatury a finančně přispívá patnácti základním školám v Seattlu na nákupy nových knih. Je rovněž členkou poradního sboru washingtonské univerzity pro nástavbové studium v oboru tvůrčího psaní. Když ještě pracovala jako knihovnice na vysoké škole v Duke, začala s psaním vlastních povídek. Kombinovala v nich prvky romance s postupy science-fiction. Asi šest let psala a rozesílala náměty na romány, ale ty se jí pravidelně vracely se zamítavým stanoviskem. Během této doby zkoušela několikrát se svojí tvorbou skončit, ale ta se jí mezitím stala nutností. Pak se s rodinou přestěhovala do Seattlu, aby tam její manžel pokračoval v kariéře leteckého inženýra. Ani v ...
Více od autora