Výpis všech autorů

Miloslav Jágr

Miloslav Jágr byl český průmyslový výtvarník, malíř, ilustrátor a typograf, profesor VŠUP. Narodil se jako jediný syn venkovského topiče a dělnice z textilní továrny. V letech 1942–1944 studoval obor malíř skla na Sklářské škole v Železném Brodě, než byl totálně nasazen. Školu dokončil roku 1946. Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze vystudoval v letech 1947–1952 v ateliéru užité grafiky prof. Josefa Nováka, absolvoval loutkovým filmem Vincek sklář. V letech 1952–1955 zůstal ve škole jako aspirant animovaného filmu. V letech 1955–1958 žil v Jablonci nad Nisou a živil se jako propagační grafik a propagační filmař. Roku 1960 na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou nastoupil jako asistent profesora Adolfa Hoffmeistra, po němž pak roku 1979 převzal vedení ateliéru animovaného filmu, , ale jako nestraník se nemohl habilitovat. Profesuru získal teprve roku 1990. Debutoval v roce 1957 ilustracemi pro časopis Mateřídouška, s nímž pak spolupracoval tři desetiletí. S knižními ilustracemi pro děti začal ve Státním nakladatelství dětské literatury roku 1959 knížkou Marie Kubátové Pohádky pro rozcáplíky. Nevyhýbal se žádné grafické práci, dělal knižní obálky, plakáty i typografii divadelních programů. Mezi jeho žáky patřili např. František Skála , Pavel Koutský, Nina Čampulková, Michaela Pavlátová,Galina Miklínová, Jiří Barta , Petr Sís, Miro Pogran a mnoho jiných.

Tomáš Janovic

Tomáš Janovic je slovenský spisovatel, novinář, textař, básník, autor rozhlasových, televizních, divadelních her a autor literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině úředníka a své vzdělání získal v Bratislavě a v Košicích, posléze však znovu v Bratislavě, kde vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, odbor slovenština a dějepis. Po ukončení svých studií nastoupil do redakce satirického časopisu Roháč, kde pracoval v letech 1960-1991. Od roku 1991 se věnuje profesionálně literární tvorbě. Svoje díla začal publikovat v časopise Roháč už v roce 1954, knižní debut mu vyšel v roce 1959. Věnuje se tématům jako jsou generační problémy, období válek, rasové pronásledování a další. Tematicky často čerpá ze vzpomínek na vlastní dětství a mládí, které se snaží literárně zachytit. Používá velmi jednoduchý a prostý jazyk, volný verš doplněný zejména o výborný vypravěčský talent a satirické myšlení. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomáš Janovic na slovenské Wikipedii.

Sébastien Japrisot

Vlastním jménem Jean - Baptiste Rossi narozen 4. 7. 1931 v Marseille, zemřel 4. 3. 2003 ve Vichy. Francouzský spisovatel, scénárista, překladatel, režisér a textař. Pracoval několik let v reklamní agentuře, kde se poměrně rychle vypracoval na vedoucí pozici, a v té době založil rodinu. Když si jeho prvotiny Les Mal-Partis všimli filmaři, začal pro ně psát scénáře a sklízet úspěch za úspěchem. Tehdy odešel na „volnou nohu“ a přijal za svůj umělecký pseudonym Japrisot - anagram svého jména skutečného. Pak mu učinili lákavou nabídku i nakladatelé a on jim vyhověl hned dvěma majstrštyky, které zaznamenaly okamžitě i velký čtenářský úspěch. Byla to Past na Popelku a Vražda v expresu . Obě knihy byly záhy zfilmovány a od tohoto okamžiku sklízel Japrisot čtenářskou slávu i literární a filmové ceny prakticky se vším, na co sáhl. Připomeňme jen Dámu v autě s brýlemi a puškou, Sbohem, příteli , Cestujícího v dešti, Zajícův běh přes pole , Vášeň žen atd., až po snad jeho největší literární triumfy : Vražedné léto a Příliš dlouhé zásnuby . Byl a dosud je překládán do spousty jazyků, zaznamenal a zaznamenává neuvěřitelná množství reedic a za života obdržel mnoho literárních a filmových cen a uznání, od Grand Prix de Littérature policiere za Past na Popelku a Le Prix d´Honneur za Dámu v autě, s brýlemi a puškou, až po Prix Interallié za Příliš dlouhé zásnuby a cenu britské Crime Writer\'s Association za totéž. Sébastien Japrisot věru nebyl „jenom“ autorem detektivek, byl to skutečně velký „pan spisovatel“.

Robert Jackson

Robert Jackson Bennett se narodil v Louisianě a vyrostl v Texasu. Je oceňovaným americkým autorem science fantasy. Je dvojnásobným držitelem ceny Shirley Jackson Award, a to za prvotinu Mr. Shivers a knihu American Elsewhere , za román The Company Man získal ocenění Edgar Award v kategorii nejlepší kniha vydaná v paperbacku. Město schodů je jeho nejnovější román.

Jiří Janda

Jiří Janda byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský . V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu. Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK . Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt na univerzitě ve Štýrském Hradci. Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“. Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě . V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova nebo Atlas ptactva středoevropského . Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná , Ptačí profily a Naše zpěvné ptactvo . Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný příro...

Jan Jandourek

Narozen 12.5.1965 v Novém Městě nad Metují, PhDr., Ph.D., spisovatel, překladatel náboženské literatury, sociolog, kněz Starokatolické církve; do roku 1995 sloužil jako římskokatolický duchovní v Praze; publicista, redaktor Českého týdeníku , deníku Mladá fronta Dnes , editor internetového deníku Forum24; vysokoškolský učitel Centra komparatistiky Filozofické fakulty UK , katedry religionistiky Univerzity Pardubice ; zakladatel nakladatelství Tartaros .

Ellen James

Americká autorka romantických novel.

Dalibor Janek

Dalibor Janek , Novinář, bývalý automobilový závodních v závodech do vrchu, autokrosu a automobilových soutěžích, též autor motoristických knih. 1972 - 1991 Svět motorů, 1991 - 1997 volný novinář, autor 5 knih s motoristickou tématikou.

Zdeněk Jančařík

PhDr. Zdeněk Jančařík je šéfredaktor nakladatelství Portál, překladatel, pravidelně píše články pro přílohu Katolického týdeníku Perspektivy.

Slávek Janoušek

Slávek Janoušek je český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české folkové a akustické hudební scéně. Jeho kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž se stal uznávaným díky svým poetickým textům, osobitému hlasu a zručné hře na kytaru. Janouškova hudba často odráží osobní příběhy, filozofické postřehy a hluboký vztah k přírodě, což má ohlas u širokého publika v jeho vlasti i mimo ni. V průběhu let vydal řadu alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Dobře přijatá je i jeho spolupráce s dalšími umělci, například s Jaroslavem Samsonem Lenkem, která ještě více upevnila jeho pověst v českém hudebním průmyslu.

Nancy Baker Jacobs

Je autorkou sedmi detektivek a šesti knih z oblasti literatury faktu. Pracovala jako žurnalistka, soukromá vyšetřovatelka, učila na koleji. Nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Žije na pobřeží střední Kalifornie.

Martina Jakubová

Karl Jaspers

Karl Jaspers byl německý filosof a lékař, specializující se na psychiatrii, jeden z nejdůležitějších představitelů existencialismu. Narodil se v dolnosaském Oldenburgu v rodině zámožného bankovního ředitele. Na otcovo přání studoval nejprve práva , po třech letech přešel na medicínu, poté se věnoval psychiatrii. Promoval roku 1908 v Heidelbergu, kde strávil podstatnou část života. Roku 1901 u něj lékaři zjistili nevyléčitelné onemocnění srdce a plic, což jej donutilo ke zdravé životosprávě a lázeňským léčením; nemoc však měla kladný vliv na jeho porozumění psychologickým problémům. Roku 1910 se oženil s Gertrudou Mayer, která se stala jeho celoživotní družkou a zemřela 5 let po Jaspersovi roku 1974. Od roku 1909 Jaspers působil v psychiatrické léčebně na univerzitě v Heidelbergu. Praxi opustil roku 1913 ; tehdy obhájil u Wilhelma Windlebanda svou práci Všeobecná psychopatologie a začal přednášet. Ve své psychopatologii rozlišuje srozumitelné a nesrozumitelné souvislosti. Ke každému z těchto dvou druhů souvislostí je nutno přistupovat s jinými metodami. Roku 1916 byl jmenován mimořádným profesorem. Roku 1920 se seznámil s Martinem Heideggerem . Od r. 1922 se Jaspers podílel na vedení katedry s Heinrichem Rickertem, novokantovcem, s nímž se však názorově rozcházel. Tehdy se již začal cele věnovat filosofii. Na universitě působil zde až do roku 1937, kdy byl vyloučen ze správy univerzity kvůli svým antifašistickým názorům a kvůli židovskému původu své ženy. Roku 1938 mu byla zakázána publikační činnost. Během 2. světové války byli oba manželé pronásledováni; pro případ, že by se měli dostat do rukou nacistům, nosili u sebe cyankali, aby raději zahynuli sami; jeho použití byli naštěstí ušetřeni. Roku 1948 Jaspers a ...

Jaroslava Janáčková

Jaroslava Janáčková, rodným jménem Jaroslava Musilová, je česká literární historička. Zabývá se především českým literárním 19. stoletím, zejména dílem Aloise Jiráska, Boženy Němcové či Jakuba Arbese. Maturovala v roce 1949 na reálném gymnáziu v Chotěboři. Poté vystudovala češtinu a ruštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Zde ji vedl Felix Vodička, k jehož odkazu se nikdy nepřestala hlásit. Absolvovala roku 1952. Rok poté získala titul ještě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté až do roku 1959 vědecky pracovala na pedagogické fakultě, kde v roce 1963 získala titul kandidát věd, a na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde působila do roku 1985. Pak až do roku 1988 pak pracovala na katedře dějin umění a estetiky stejné fakulty, v letech 1988–1989 v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1990 se vrátila na katedru české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde se stala docentkou a brzy na to i profesorkou . V roce 1996 odešla do důchodu, další dva roky však ještě přednášela. Po sametové revoluci se více zaměřila na dílo Boženy Němcové. Byla i jednou z editorek její vydané korespondence. Její manžel František Janáček byl rovněž literární historik, stejně tak její syn Pavel Janáček.

Jana Jakrlová

Narozena 4.9.1943 v Brně. Ing., CSc., botanička, práce z ekologie lučních porostů, též autorka učebnic biologie.

Holly Jackson

Britská autorka knih pro mládež.

Bernard Jakoby

Docent berlínské univerzity zabývající se výzkumem konce lidského života.

Andersen Jan

Lenka Jakešová

Narozena 31. 10. 1966 ve Frýdlantě v Čechách. Učitelka mateřské školy, sbormistryně, pracovnice mateřského centra. Pracovnice v oboru geodézie. Autorka zpěvníku a knihy pro děti.

Jasmuheen

Jasmuheen, občanským jménem Ellen Greve je Australanka s norskými kořeny, spisovatelka, která aktivně prosazuje životní styl breathariánství. Je autorkou publikací převážně zaměřených na ezoterická témata a pránickou výživu. Prána podle jejího tvrzení dostatečně zajišťuje tělesnou výživu a nahrazuje tak základní příjem potravin. Podle Jasmuheen je omylem, že člověk potřebuje k životu jídlo a pití a učí, že dusík, oxid uhličitý, kyslík a vodík obsažený ve vzduchu mohou udržet tělo člověka naživu. Od roku 1993 prý nepřijímá žádnou potravu ani nápoje. Kritika činnosti Jasmuheen je zaměřena nejen na její učení a výroky, ve kterých například prohlašuje, že její DNA není tvořena dvěma ale dvanácti řetězci nukleotidů, či že díky channelingu je v kontaktu s Nanebevzatými Mistry. Kritizován bývá i její vliv na její následovníky, z nichž několik zemřelo během 21 denního zasvěcovacího obřadu, který je základním iniciačním krokem následovníků této učitelky. Ta se k těmto nešťastným případům vyjadřuje ve smyslu nedostatečného naladění se zasvěcovaných. Jasmuheen souhlasila s nabídkou australské televizní stanice a strávila týden v hotelovém pokoji pod neustálým dohledem kamer s lékařkou a ženami, které ji měly pozorovat. Tak měla dokázat, že skutečně žije již několik let pouze ze vzduchu. Již třetí den bez příjmu potravy a tekutin se její mluva zpomalila, rozšířily se jí zorničky, projevovala známky dehydratace a zvýšil se její krevní tlak. Den čtvrtý její váha poklesla o sedm kilogramů, krevní tlak se snížil a dehydratace činila více než 10%. Na příkaz lékařky byl tento pokus čtvrtého dne ukončen. Jasmuheen vysvětlovala svoji slabost nedaleko přítomnou rušnou silnicí, která omezovala přísun čerstvého vzduchu.

Jana Jašová

Narozena v roce 1968. Překladatelka beletrie z angličtiny, spisovatelka, dříve také nakladatelská redaktorka.

František Janouch

František Janouch je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident a zakladatel Nadace Charty 77, jíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství. Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, ...

Tom Jackson

Autor naučné literatury pro děti a mládež.

Gerald G Jampolsky

Gerald G. Jampolsky, MD je absolventem Stanfordské lékařské fakulty a bývalý člen fakulty na University California School Medicine v San Franciscu, kde zastával a zastává stáže v dětské psychiatrii AAT Langley Porter neuropsychiatrický ústavu. Je mezinárodně uznávaná autoritou v oblasti psychiatrie, zdravotnictví, obchodu a vzdělávání. V roce 1975 se s několika přáteli založil původní Centrum pro léčení postojů v Tiburonu v Kalifornii, kde se děti i dospělí s nemocemi život ohrožujících najdou klid k trensformaci pro sebe a jejich rodiny. Založil projekt "Děti jako učitelé míru" , který byl v roce 1982 nově rozšířena mezinárodně. V roce 1987 on a jeho žena Diane Cirinciono založili AIDS linku pro děti v Tiburonu. V současné době existuje přes 130 nezávislých Centra pro léčení postojů v 24 zemích, které patří do jejich komunity. Doktor Jampolsky je ženatý s psychoterapeuta a autorkou Diane Cirincione a spolu přednášejí ve Spojených státech i v zahraničí -psychologii, psychiatrii, duševní a fyzické zdraví, sílu našich postojů, životních mezníků, mezilidské vztahy, zdraví, vzdělávání a podnikání, jež ovlivňují jak naše osobní a profesní život. Nazývají své učení "Praktická spiritualita". Psychiatr, který působil na University v California Medical Center v San Francisco. Člen Asociace amerických psychiatrů. Vydal mnoho úspěšných knih a byl znám americkým televizním divákům z televizní obrazovky.

Alfred Jarry

Alfred Jarry byl francouzský básník, romanopisec a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je Král Ubu, které bývá chápáno jako předchůdce absurdního dramatu. Jarry je rovněž autorem vědecké parodie známé pod jménem 'patafyzika . Alfred Jarry se narodil do velkoobchodnické rodiny. V pěti letech nastoupil do Petit lycée de Laval, aby pak ve studiích pokračoval v Saint-Brieucu a posléze v Rennes. Mezi léty 1885 a 1888 sepsal již několik komedií ve verších i v próze. Na gymnáziu v Rennes jej zaujal profesor fyziky jménem Hébert, který pro své žáky ztělesňoval veškerou směšnost světa. Hébert se stal hlavním hrdinou Jarryho studentské literatury, z níž lze jmenovat především text nazvaný Poláci . Rok před maturitou Jarry tento text přetvořil do formy komedie, čímž vznikla první verze Krále Ubu . V létech 1891–1892 byl Bergsonovým žákem a spolužákem Léona-Paula Fargua a Alberta Thibaudeta na Gymnáziu Jindřicha IV. . Po maturitě se neúspěšně pokusil složit přijímací zkoušky na École normale supérieure . Díky své publikační činnosti se Jarry seznámil s Marcelem Schwobem, zvláště pak s Alfredem Valettem a jeho ženou Rachilde, v jejichž domě v roce 1894 poprvé uvedl svou hru Král Ubu . Spolupracoval s Mercure de France a s Revue Blanche. O dva roky později získal místo v blízkosti Lugné-Poa, který mu svěřil program Théâtre de l'Œuvre, kde se 10. prosince 1896 konala premiéra Krále Ubu. Premiéra doslova šokovala francouzské publikum, které se nedařilo několikrát během hry udržet v sedadlech. Od té doby publikoval díla zabývající se především osobností otce Ubu. Od roku 1894 do roku 1895 řídil spolu s Remy de Gourmontem tříměsíčně vycházející Ym...

Stanislava Janáčková

Narozena 31. 8. 1944 v Praze. Ing., CSc., ekonomka, práce z oboru bankovnictví, měnové politiky a transformace české ekonomiky, publikovány i anglicky.

Petr Janeček

Petr Janeček je český animátor. Spolupracoval na několika českých úspěšných hrách , na českých animovaných seriálech a na několika hrách pro Disney Interactive.

Milan Jariš

Milan Jariš byl český prozaik, dramatik, publicista, scenárista a překladatel. Narodil se v rodině žurnalisty a spisovatele Josefa Ležáka . Vyučil se sazečem, ale poté, co nenašel ve své profesi místo, vystřídal od roku 1931 řadu příležitostných zaměstnání. Již od počátku třicátých let pracoval v komunistické mládežnické organizaci Československý Komsomol, roku 1935 se stal redaktorem Rudého práva. Roku 1942 byl pro práci v odboji zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození pracoval jako redaktor a od roku 1960 se věnoval pouze literatuře. Překládal z ruštiny a ukrajinštiny Pro jeho dílo je charakteristický vyhraněný levicový postoj, plynoucí z jeho komunistického přesvědčení.

Maurice Jarre

Maurice Jarre byl uznávaný francouzský skladatel a dirigent, známý především díky své práci na filmové hudbě. Jarre se narodil 13. září 1924 ve francouzském Lyonu a nejprve studoval inženýrství, poté se začal věnovat hudbě. Navštěvoval Pařížskou konzervatoř, kde se vzdělával pod vedením Josepha Martenota, vynálezce Ondes Martenot, raného elektronického hudebního nástroje. Jarreho kariéra v oblasti filmové hudby začala koncem 50. let, kdy začal skládat hudbu ke krátkým filmům.

jaz

Pavla Jazairiová roz. Kochová se narodila 5.3.1945 v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do čs. rozhlasu – zahraničního vysílání pro fr. Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše.. Na pozvání bratra cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí. Její knihy se zabývají tematikou rozvojových zemí: Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru, Izrael a Palestina, Palestina a Izrael, ve spoluautorství s Jiřím Hůlou Egypt, Egypt. Naposledy vyšly dva díly její práce o Indii: V Indii a V severní Indii. Navštívené země: Evropa Blizký východ – , Rusko, Indie, Pákistán, Severní Korea. Afrika: Severní Niger, Nigerie, Kamerun, Burkina Fasso, Mali, Ghana, Togo, Beni,. Jižní Afrika, Zimbabwe, Keňa, Tanzanie.

Jaromír Javůrek

Narozen 12.4.1887 v Cikháji u Žďáru nad Sázavou, zemřel 28.2.1983. Pedagog, sokolský pracovník. Beletrista, lesnický a myslivecký odborník, autor tělovýchovných příruček a knih o myslivosti.

Ján Pavol

Foglar Jaroslav

Bohumír Janský

Bohumír Janský je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Dne 20. června 2012 byl jmenován profesorem. Od začátku 90. let 20. století se zabývá výzkumem v pramenné oblasti řeky Amazonky v jižní části Peru. Do této oblasti vedl vědecké expedice Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000 . Tyto výpravy přinesly informace o celé pramenné oblasti řeky Lloquety, tvořící horní tok řeky Apurímac, která soutokem s Urubambou vytváří Ucayali - hlavní pramennou řeku Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Dále zaznamenaly teploty vody a vzduchu, průtoky řek a zpracovaly mapu půd pramenné oblasti. Při výzkumu se soustředily zejména na čtyři hlavní pramenné toky řeky Lloquety - řeky Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má Carhuasanta, největší vodnost Apacheta a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka Ccaccansa. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňovala dvě řeka Carhuasanta. Zjištěné rozdíly však byly minimální, a proto Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky Lloquety .

Benedict Jacka

Britský spisovatel fantasy, autor série městské fantasy Alex Verus.

Antonín Jakeš

Narozen 27.12.1935 v Nové Vsi u Českého Krumlova. Novinář, autor cestopisů.

Wanda Jackson

Wanda Jackson , často označovaná za "královnu rockabilly", je americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice, která významně ovlivnila rockovou a country hudební scénu. Jacksonová se narodila 20. října 1937 ve městě Maud v Oklahomě a svou hudební kariéru zahájila ještě na střední škole. V roce 1954 ji objevil country zpěvák Hank Thompson, což vedlo k nahrávání jejích písní pro společnost Capitol Records. Její výrazný hlas a charismatická pódiová prezentace ji rychle odlišily od ostatních interpretů, kterým dominovali muži.

Vojtěch Jareš

Narozen 26.12.1888 v Chrástu u Plzně, zemřel 28.1.1965 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor metalografie, práce z oboru kovů.

Vít Janota

Básník a překladatel Vít Janota se narodil 3. března 1970 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy , kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Dnes pracuje jako programátor a internetový grafik. Žije v Praze. Ve slovesné tvorbě Víta Janoty, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty pražské University Karlovy a generačního souputníka prozaiků Karla Kuny, Jaroslava Rudiše nebo básníka Igora Malijevského, nachází čtenář konstanty i proměnné. Zatímco v debutu K ránu proti nebi autor píše vázaným veršem opojnou a okouzlenou lyriku, v níž se proplétají vlivy básníků městského civilismu s poetistickou tradici Biebla, Seiferta nebo Nezvala, ve druhém svazku Fasování košťat tvůrce pokročil k volnému, epizovanému verši. Do téměř deníkově pojaté sbírky uložil pětačtyřicet prozaických miniatur, příběhů ve zkratce, které mají jednou aforistický nebo anekdotický ráz, jindy rozevírají průzor k metafyzickému prožitku a ukazují cestu k tajuplnému bytí člověka ve světě a k nemenší tajuplnosti světa samotného. Janotova tematizace města, konkrétně jeho okraje, a stopování náznaků, zanedbatelných hnutí a drobných dějů pod povrchem všednosti se v celé jeho dosavadní poetické tvorbě nemění, přesouvají se jen některé formální akcenty. Básník kráčí od širokodechosti k askezi: Ve svých novějších verších rozpouští a zastírá důraz na rým a rytmus, od svazujících pravidel textové výstavby míří k tvarové jednoduchostí a prosvětlenosti, k tomu způsobu vyjádření, který je vlastní žánru haiku nebo veršům čínského básníka Bašó, od nichž, jak Vít Janota přiznává, přijal coby čtenář lekce. Janotova zpěvná a spontánní prvotina znamenala v kontextu současné mladé české poezie událost: Ožívala v pomalém a všetečném pohybu, v chůzi zdánlivě šedivou městskou periferií, kterou do své poezie intenzivně vtahují Petr Král anebo Josef Kroutvor, v krocích tichými a zamyšlenými předměstími, v průhledech do oprýskaných dvorků z fotografií...

Milan Jankovič

Milan Jankovič byl český literární vědec. Navazoval na tradice českého strukturalismu, věnoval se teoretickým otázkám literatury, otázkám interpretace a české literatuře 20. století . Jeho otec byl berním úředníkem. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech. Maturoval v roce 1948 na gymnáziu v Liberci. Poté vystudoval estetiku a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1952. Doktorát si udělal rok poté prací o Josefu Václavu Sládkovi, jemuž se věnoval i později. Titul kandidát věd získal v roce 1959, tentokrát díky práci i Haškově Švejkovi. Vědecky působil nejprve na Katedře české literatury, literární vědy a estetiky Filozofické fakulty UK, kde ho vedl Jan Mukařovský, posléze Karel Krejčí. V roce 1956 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1971 byl z ústavu vyhozen jako "osmašedesátník". Byl přijat do Památníku národního písemnictví, kde uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka nebo Jaroslava Haška, ale za rok byl vyhozen i odtud. Pak se živil v dělnických profesích, byl nočním hlídačem či skladníkem. V roce 1980 ho přijali do Pragoprojektu do podnikového archivu. Krátce po revoluci roku 1989 se mohl vrátit do Ústavu pro českou literaturu. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale pracoval v ústavu i poté, až do roku 2006. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Jankovič na slovenské Wikipedii.

Martin Janků

Roku 1978 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity J. E. purkyně v Brně . Od roku 1983 působí na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Je vedoucím ústavu práva na této fakultě. Vedle právních vztahů k nemovitostem se zabývá obchodním právem a právem Evropské unie. Současně působí jako advokát a soudní tlumočník. Je členem odborných grémií, vědeckých rad fakult a univerzit, člen správní rady mezinárodní asociace European Council for Business Education. Je autorem 4 monografií, více než 20 učebních pomůcek, řady odborných i populárně naučných článků a publikací.

Karel Jarolím

Karel Jarolím je český fotbalový trenér a bývalý fotbalista, v letech 2016–2018 hlavní trenér české fotbalové reprezentace. Od prosince 2020 trénuje Mladou Boleslav. Je ženatý a má dva syny a dceru. Jeho manželka se jmenuje Jaroslava Jarolímová. Starší syn Lukáš působí v SK Slavia Praha. Mladší syn David je členem týmu Mladé Boleslavi a dcera Anet hraje závodně florbal. Začínal ve Spartaku Třemošnice , hostoval ve Spartaku Žleby a poté hrál v Pardubicích . Odtud odešel do Slavie Praha , následovala Dukla Praha , VTJ Tábor a opět Slavia Praha . Poté přešel do francouzského Rouenu a odtud do dalšího francouzského klubu Amiens . Po návratu do vlasti hrál opět za Slavii Praha , dále Viktorii Žižkov , Švarc Benešov , Bohemians Praha a Českou Lípa . Býval technickým záložníkem s výbornou kopací technikou. Nejvyšší soutěž hrál ještě ve 39 letech. Trenérskou kariéru začal v Příbrami, kde působil v letech 1997-8. Od července 1999 trénoval jako asistent Františka Cipra v pražské Slavii, kterou i v letech 2000-2001 vedl jako hlavní trenér. Přestože obsadil 2. místo, byl odvolán. Trenér Ivan Hašek si ho následně vybral jako svého asistenta u francouzského Racingu Štrasburk, kde působil v letech 2001-2003. Po této zahraniční misi se vrátil do české ligy a od srpna 2003 byl trenérem Synotu Uherské Hradiště, kde působil do prosince 2004. Do Slavie nastoupil na jaře 2005 na pozici hlavního kouče, kde nahradil Josefa Csaplára. V sezoně 2006/07 dovedl tým k druhému místu v lize. V následné kvalifikaci Ligy mistrů senzačně postoupil do základní skupiny, když vyřadil Žilinu a slavný Ajax Amsterdam. Ve skupinové fázi se Slavia utkala s FC Sevillou, londýnským Arsenalem a Steaua Bukureští. Získala pět bodů a postoupila do jarní části Poháru UEFA, kde hned v prvním vyřazovacím kole ...

Josef Jansta

Narozen 5.2.1950 ve Veverské Bitýšce. Jáhnem katolické církve, literatura pro děti.

Jiří Janouškovec

Narozen 4.3.1947 v Plané u Mariánských lázní. RSDr., novinář, publicista, autor knih kuchařských předpisů.

Jana

Francouzská hrdinka z období stoleté války, patronka Francie.

Helena Jarkovská

Helena Jarkovská absolvovala v roce 1969 FTVS UK, specializace sportovní a rekreační gymnastika. Je zakladatelkou a propagátorkou českého aerobiku, zakladatelkou a ředitelkou České školy aerobiku a České školy spinningu.. Autorsky se podílela na televizních programech Cvičme v rytmu a vydala 4 videokazety s tématikou aerobní gymnastika. Zorganizovala 300 odborných seminářů, určených instruktorům aerobiku a podílela se na organizaci dvaceti mezinárodních seminářů o aerobiku v České republice a pěti českých a moravských kongresů o aerobiku. Působila jako lektorka školení instruktorů v Itálii, ve Švýcarsku a v Německu. Od roku 1972 pracovala v oblasti tělovýchovných služeb ve Sportpropagu ČÚV ČSTV, v letech 1987-89 v TJ Tatra Smíchov. Od roku 1990 je majitelkou Fit klubu H. Jarkovské v Praze 7 a specializuje se na aerobní formy cvičení.

František Janeček

Narozen 23.1.1878 v Klášteře nad Dědinou, zemřel 4.6.1941 v Praze. Dr. ing., Dr.techn.h.c., ředitel strojírenských továren, práce o zbraních a o motocyklech.

Bohumil Jaša

Narozen 8.5.1925 v Dukovanech. Ing., CSc., docent katedry zahradnictví, práce v oboru.

Alena Janoušková-Vančurová

Akademická malířka, ilustrátorka, autorka leporel.

Tomáš Janík

Prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M. Ed. je český pedagog. Předmětem jeho odborného zájmu je problematika učitelské přípravy a profesionalizace , kurikula a jeho proměn a školního vyučování a učení . Metodologicky se profiluje v oblasti výzkumu založeného na analýze videozáznamu. Od roku 2007 vede Institut výzkumu školního vzdělávání pedagogické fakulty Masarykovy univerzity . V letech 2009–2011 souběžně působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze, kde vedl výzkum kurikulární reformy. Od roku 2015 působí jako proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 2019 jako statutární zástupce děkana. Cílem plošného výzkumu Kvalitní škola bylo vyhodnotit úspěšnost kurikulární reformy na gymnáziích. Na výzkumu spolupracoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze s Institutem výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky jednotlivých fází výzkumu jsou shrnuty v následujících publikacích: Je členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a dále vědeckých rad PedF UK, PdF MU, PdF JČU a ŠPÚ Bratislava. Působí v oborových radách/komisích doktorských studijních programů/oborů Pedagogika, Didaktika cizích jazyků , Pedagogika , Pedagogika , Obecné otázky matematiky , Obecné otázky fyziky , Didaktika fyziky a obecné otázky fyziky a Školská pedagogika . V letech 2006-2014 byl vedoucím redaktorem časopisu Pedagogická orientace. Aktuálně je členem redakčních rad časopisů Pedagogická orientace, Orbis scholae a Journal of Pedagogy. Působí ve výboru České pedagogické společnosti, je členem České asociace pedagogického výzkumu a Österreichische Gesellschaft für Forschung und Entwicklung im Bildungswesen. Jako vědecký konzultant přispěl ke vzniku Pedagogické encyklopedie (Praha: Por...

Tom Jackson

Britský autor populárně-naučných knih pro mládež, zejména z oblasti přírody, vědy a techniky, též autor cestopisů.

Štifter Jan

Šizu Jamauči

Roman Jakobson

Roman Osipovič Jakobson byl ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století vůbec. Před druhou světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Po válce přednášel ve Spojených státech amerických. Roman Osipovič Jakobson se narodil v Moskvě v zámožné židovské rodině a už v dětství objevil kouzlo jazyků. Jako student patřil k avantgardě a inspiroval se dílem švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussure, jednoho z otců strukturalismu. V protikladu k tehdy vládnoucí mladogramatické škole, která se věnovala historickému vývoji jazyka , zdůrazňoval Saussure sdělovací funkci jazyka a studium vzájemných vztahů mezi prvky jazyka, tedy synchronní perspektivu. Roku 1920 se přestěhoval do Prahy jako člen sovětské diplomatické delegace, brzy však toto místo opustil a věnoval se akademické dráze. Jeho studie o českém verši udělaly velký dojem na české lingvisty, zejména na Viléma Mathesia, René Wellka a Jana Mukařovského, kteří spolu s Jakobsonem a Nikolajem Sergejevičem Trubeckým roku 1926 založili Pražský lingvistický kroužek. Od roku 1933 byl profesorem univerzity v Brně. Jakobson se věnoval fonologii, kde vypracoval teorii příznakovosti a teorii verše, a české kultuře vůbec. Na začátku války se přes Německo, Dánsko a Norsko dramaticky dostal do Švédska a nakonec do New Yorku, kde spolu s Claude Lévi-Straussem a J. Maritainem zakládal svobodnou francouzskou univerzitu při New School for Social Research. Spřátelil se zde s americkými lingvisty a antropology, jako byl Franz Boas nebo Benjamin Lee Whorf, a významně ovlivnil zejména Lévi-Strausse. Od roku 1943 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě, od roku 1949 na Harvardově univerzitě a později přednášel lingvistiku také na sousedním Massachusettském technologickém institutu (MIT...

Michael Jackson

Anglický publicista a spisovatel, autor několika knih o pivu a whisky.

Michael Jackson

Michael Jackson , známý jako "král popu", byl americký zpěvák, skladatel a tanečník, jehož kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století a je považován za jednoho z největších bavičů v dějinách hudby. Jacksonův přínos hudbě, tanci a módě spolu s jeho medializovaným osobním životem z něj učinily celosvětovou osobnost populární kultury.

Lucie Jandová

Lucie Jandová , novinářka a spisovatelka.

Ladislav Jančo

Slovenský autor publikace z oblasti esoteriky.

Ladislav Jakl

Ladislav Jakl je český hudebník, publicista, bývalý poslanec a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, od dubna 2019 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pochází z česko-polské rodiny, matka byla Polka, otec Čech. Absolvoval studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Do roku 1989 podle vlastního životopisu kvůli udání spolužáků z fakulty pracoval v různých profesích od závozníka po vedoucího kulturního střediska, pak krom jiného několik let jako novinář v Lidových novinách. Je autorem mnoha článků a esejů o české i mezinárodní politice, o médiích, a také řady sloupků či fejetonů. V roce 2009 vydal knihu Rocker na hradě. Je členem dozorčí rady Divadla v Řeznické . Je presidentem občanského sdružení První Pivní Extraliga, které se zabývá degustací a propagací piv. Byl evidován jako kandidát tajné spolupráce ve svazcích StB . Jakl se však ve své knize vyjádřil, že ho tam zapsal pracovník StB, aby vykázal činnost, a on sám pak spolupráci odmítl. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dne 2. března 2003 uvedl, že obdržel negativní lustrační osvědčení. Ladislav Jakl je rozvedený, jeho ženou byla v letech 1988–2005 Dana Jaklová – novinářka a bývalá předsedkyně Rady Českého rozhlasu. V roce 1994 Ladislav Jakl adoptoval šestnáctiměsíčního romského chlapce. Krátce byl poslancem České národní rady za Občanské fórum . V letech 1992 až 1993 pracoval také jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 1997 působí v různých funkcích jako poradce Václava Klause, od roku 2003 jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a zároveň tajemník prezidenta. Spolupráci Václavu Klausovi nabídl v reakci na tzv. sarajevský atentát. Je členem správní rady Nadačního fondu Václava Klause a od roku 2012 ...

Kristoff Jay