Výpis všech autorů

Jiří Fencl

Ing. Jiří Fencl , je dlouholetým dopisovatelem časopisů Střelecká revue, ATOM/ATM, Military revue Našeho vojska a Svět myslivosti. Je autorem asi 600 článků a seriálů o zbraních, z nichž některé v průběhu let vyšly také v celé řadě zahraničních časopisů. Dále je tvůrcem sedmi knížek o zbraních a jejich výrobcích - zbraňařích. Stěžejním dílem jeho dosavadní tvorby je obsáhlá encyklopedie „Systémy automatických zbraní“ .

Jiří F Franěk

Narozen 24. listopadu 1922 ve Vysokém Mýtě. Zemřel 30. prosince 2007. 1946-49: studium češtiny a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Povolání: literární vědec, historik překladu, překladatel z ruštiny a němčiny. Zaměstnání: 1949-54: redaktor v nakladatelstvích Svoboda, Odeon a v Lidovém nakladatelství 1957-72: vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1976-79: byl zaměstnán u Československých státních drah 1990-92: profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ve své vědecké práci se zaměřil na historii překladu, a to z několika hledisek. Zmapoval překlady z ruštiny do češtiny jako celek, v odborných studiích se zabýval jak překlady děl některých ruských spisovatelů do češtiny, tak i překladatelskou činností některých českých překladatelů. vláštní pozornost pak věnoval osobnosti B. Mathesia . Uspořádal, připravil k vydání a částečně i překládal či upravoval Mathesiovy překlady. Odrazem zájmu o teoretické otázky překladu jsou napříkald studie O úloze překladu v národní kultuře nebo O překládání interpunkce . Ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění inicioval 1957 knižnici Český překlad, redigoval několik časopisů s překladatelskou tematikou . Překládal z ruštiny a němčiny, beletrii i odborné texty.

Jindřich Forejt

Jindřich Forejt je bývalý český státní úředník. V letech 2004–2016 byl ředitelem odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky, a to v období výkonu funkce prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Jindřich Forejt se narodil 26. října 1977 v Karlových Varech. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána. Tam se podle vlastního vyjádření seznámil i s protokolem jako profesním oborem. Ačkoliv právnický titul před jménem užíval, ani jednu z daných vysokých škol podle tiskových mluvčích daných univerzit nedokončil. Od roku 2002 nastoupil do Kanceláře prezidenta republiky jako stážista, a to pod vedením tehdejšího ředitele protokolu Miroslava Sklenáře. Když v březnu 2003 nahradil Václava Havla v prezidentském úřadu Václav Klaus, Sklenář byl jedním z mála úředníků, který ve své funkci zůstal. V lednu 2004 však odešel k primátorovi Pavlu Bémovi na pražský magistrát jako zástupce ředitele. Od 1. dubna 2004 byl jmenován Sklenářovým nástupcem na místo ředitele odboru, který má na starost protokolární agendu prezidenta. V této pozici organizačně zajišťoval výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu. Pozornost médií a veřejnosti poutala jeho osobnost obvykle v souvislosti s významnými a hojně sledovanými státními návštěvami jako byli američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama, britský princ Charles či papež Benedikt XVI. Od papeže převzal Řád svatého Řehoře Velikého. Někteří novináři jej pod vlivem osobní všudypřítomnosti při takových událostech označovali přezdívkou „Forejt Gump“. Podílel se také na organizaci státního pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011. V roce 2012 byl jedním z hradních úředníků, jejichž nezveřejněná výše platu byla předmětem správní žaloby. Kancelář prezidenta republiky ...

Jaroslav Foršt

Český spisovatel, nakladatel a také nadšený jachtař. Autor publikací o zdravé výživě a o jachtingu. Principál magazínu Krása jachtingu a velký obdivovatel brigy La Grace. Na ní působí jako její kronikář.

Jaroslav Formánek

Narozen 27.4.1960 ve Veselí nad Moravou. Spisovatel a publicista, překladatel z francouzštiny, redaktor týdeníku Respekt.

Jaroslav Fencl

Narozen 11. 6. 1922 v Nalžovicích. Pedagog, dramatik spisovatel pro děti.

Jan Frolík

PhDr. Jan Frolík, CSc. je uznávanou kapacitou archeologie středověku, kterému se odborně věnuje po celou svou kariéru. Kromě působení na Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vede Oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu AV ČR a přednáší na univerzitách. Již od dob svých studií je ale v zájmu jeho pozornosti Pražský hrad, k jehož poznání přispěl velkou měrou. Rodák z Prahy, historik a archeolog, autor prací z oboru archeologie a nejstarších českých dějin, též o chrudimském region.

Henry Ford

Henry Martin Ford byl americký podnikatel, průkopník automobilového průmyslu. Nestal se podle představ svého otce farmářem a v šestnácti letech odešel z domu. Zkusil štěstí v Detroitu, kde se u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock vyučil zámečníkem. Po vyučení nastoupil do firmy Westinghouse jako opravář parních strojů a v roce 1891 získal dobré místo ve firmě Thomase Alvy Edisona, kde se pak vypracoval do pozice hlavního inženýra. V té době se Ford ve svém volném čase zabýval experimenty s benzinovými motory a stavbou vlastního automobilu, až v roce 1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel svůj první automobil. Jeho vůz vyvolal zájem jak veřejnosti, tak investorů. S jejich pomocí pak v roce 1899 založil svou první automobilovou firmu Detroit Automobile company, která ale brzy zkrachovala. V roce 1903, když se mu narodil syn Edsel, založil společně s dalšími společníky Ford Motor Company. Jeho nová firma dokázala s počátečním kapitálem pouhých 28000 dolarů už za první rok své existence vyrobit až 1700 automobilů a několik prototypů, které přinesly jeho firmě mnoho vítězství v automobilových závodech a několik rychlostních rekordů. S prvním rokem mohl být vcelku spokojen, ale byl odhodlán splnit si svůj cíl vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelů N a T, které se prodávaly jen za 825 dolarů. Tím vlastně splnil svůj daný cíl, protože Ford model T překonal orientaci automobilového průmyslu jen pro bohaté. Do konce roku 1908 bylo prodáno na tisíc kusů modelu T. Aby bylo možné uspokojit poptávku po levných autech, musel otevřít novou továrnu Highland Park, kde byla zavedena jako jedna z prvních technologie pásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company, kteří se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a další rok bylo prodáno až 250 tisíc kusů aut. Ford pak naří...

H. W Fowler

Britský učitel angličtiny a lexikograf, autor slovníků angličtiny.

Gusta Fučíková

Gusta Fučíková, rozená Gusta Kodeřičová , byla česká a československá publicistka, nakladatelská redaktorka, politička Komunistické strany Československa, aktivistka ženských a mírových levicových organizací, poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Byla manželkou komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka popraveného za 2. světové války.

Giovanna Fletcher

Britská spisovatelka, moderátorka, herečka, novinářka a blogerka.

Giada Francia

Redaktorka a editorka dětské literatury.

Germaine Finifter

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

Fringilla

Narozena 31.7.1884 v Malíně u Kutné Hory, zemřela 19.8.1955 v Praze. Autorka dívčích románů. Vlastním jménem Božena Čížková, psala pod pseudonymy Fringilla, Božena Malínská, Jiří Čížek.

František Forst

František Forst byl český hudební skladatel. František Forst byl synem Jan Forsta, varhaníka a ředitele kůru v poutním kostele Panny Marie na Svaté Hoře u Příbramě. Otec byl skladatelem chrámové hudby. Jeho četné skladby však zůstaly v rukopise. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích a vykonal státní zkoušky z klavíru, varhan, houslí a zpěvu. Pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka. V roce 1920 se stal učitelem hudby na učitelském ústavu v Hořovicích a sbormistrem tamního pěveckého sdružení Slavík. Od roku 1924 působil jako profesor učitelského ústavu v Příbrami. Za okupace byl nucen odejít do výslužby. Po osvobození se na ústav vrátil a byl jeho ředitelem až do roku 1951, kdy odešel do důchodu. Kromě pedagogické činnosti na učitelském ústavu byl i ředitelem městské hudební školy a dirigentem Příbramské filharmonie. Věnoval se i koncertní činnosti jako klavírní doprovazeč a četnými přednáškami pro školy i širokou veřejnost se zasloužil o popularizaci vážné hudby. Zanechal řadu chrámových skladeb v rukopise. Věnoval se sbírání a úpravám hornických písní z Příbramska. Po roce 1945 psal i estrádní hudbu.

Fonográf

Fonográf byla maďarská rocková skupina, která působila v 70. a 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1971 a stala se jednou z významných skupin maďarské rockové scény. Jejich hudba obsahovala prvky folku, country a rocku, čímž se odlišovala od ostatních skupin té doby. Fonográf 'V sestavě byli významní hudebníci jako Levente Szörényi a János Bródy, kteří byli známí také díky své spolupráci se skupinou Illés, vůdčí osobností maďarského beatového hnutí.

Eliška Fučíková

Historička umění, Eliška Fučíková, má s uměním nejen profesní, ale i soukromý vztah. Málokdo z nás se bude dívat na obrazy dávných mistrů tak, jako tato žena, která je dokáže perfektně ocenit, najít v nich skrytá tajemství časů dávno minulých a představit je veřejnosti naprosto dokonalým způsobem. Eliška Fučíková je za své zásluhy v oblasti vědy a umění oceňována také na mezinárodní úrovni. Od roku 2003 je nositelkou francouzského Řádu rytíře věd a umění.

Dušan Frič

Narozen 11.3.1924 ve Zlonicích u Kladna, zemřel 2.1.1989 v Praze. RNDr., asistent katedry geografické geologie, práce z oboru regionální geografie, zakladatel časopisu Lidé a země.

Dieter Fleig

Neohrožený bojovník za práva psů ve společnosti lidí.

Combo FH

Combo FH byla československá postpunková/experimentální skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století. Kapela byla známá pro své začlenění různých hudebních stylů, od punku po jazz a etnickou hudbu, což přispělo k jedinečnému zvuku, který charakterizoval československou novovlnnou scénu. Combo FH vynikala svým inovativním přístupem k hudbě a schopností spojit různé žánry do uceleného zvuku. V sestavě skupiny působily osobnosti, které později udělaly významnou kariéru v hudebním průmyslu, jako například Vítězslav Vávra. Přestože skupina působila v době politických represí, dokázala Combo FH vytvořit dílo, které mělo u posluchačů ohlas a zanechalo na české hudební scéně trvalou stopu. Vliv kapely je dodnes cítit v tvorbě současných českých umělců, kteří se inspirují jejich průkopnickým duchem a hudební všestranností.

Caz Frear

Caz Frearová vyrostla v Coventry a během dospívání snila o tom, že se přestěhuje do Londýna a napíše knihu. První sen si splnila rychle, na druhý ovšem došlo, až když se vrátila zpět do svého rodného města. Vystudovala historii a politické vědy, což se jí velmi hodilo, když pracovala jako číšnice, prodavačka, maloobchodní prodejkyně a posledních dvanáct let také jako headhunter. Alespoň mohla brousit svůj ostrovtip. Když se netrápí nad dialogy nebo vymýšlením nečekaných zvratů, fandí Arsenalu nebo ji najdete v hospodě, jak vede zasvěcené hovory o tématech, o nichž nic neví.

Bittová & Fajt

Iva Bittová a Pavel Fajt jsou čeští hudebníci známí svou avantgardní hudební spoluprací. Iva Bittová, zpěvačka a houslistka, je uznávaná pro své výrazné hlasové techniky a expresivní projev, v němž se mísí prvky klasické hudby, jazzu a východoevropské lidové hudby. Pavel Fajt, bubeník a perkusionista, je známý svým inovativním přístupem k rytmu a prací v různých experimentálních hudebních projektech.

Aretha Franklin

Aretha Franklin , často označovaná jako "Královna soulu", byla kultovní americká zpěvačka, skladatelka a klavíristka, jejíž kariéra trvala několik desetiletí od konce 50. let 20. století. Narodila se 25. března 1942 v Memphisu ve státě Tennessee, vyrůstala v Detroitu ve státě Michigan, kde začala zpívat gospelovou hudbu v kostele svého otce. Franklinová si svým silným hlasem a emotivním projevem rychle získala pozornost a v roce 1961 podepsala smlouvu s nahrávací společností Columbia Records.

Anna Formánková-Kubínová

Autorka jazykových učebnic.

Alfred Fuchs

Alfred Fuchs byl česko-židovský spisovatel, novinář a překladatel z němčiny. V roce 1921 přijal křest a stal se členem římskokatolické církve. V roce 1941 byl umučen nacisty v koncentračním táboře Dachau. Roku 1992 byl vyznamenán Řádem TGM I. třídy in memoriam. Narodil se na Královských Vinohradech v rodině obchodního cestujícího Julia Fuchse a jeho manželky Berty, rozené Weissbarthové . Matka se stala obětí holokaustu, otec zemřel dříve. Po maturitě na Vinohradech roku 1911 studoval na Karlově univerzitě filosofii, práva a teologii a roku 1915 získal doktorát filosofie. Od roku 1918 učil na průmyslové škole v Ostravě a byl tajemníkem česko-židovského sionistického hnutí. Roku 1921 se dal pokřtít v Benediktinském opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, vstoupil do Lidové strany a věnoval se překládání a publicistice. Svoji konverzi vysvětlil v novele „Oltář a rotačka“. Psal hlavně o náboženství a církvi, o kultuře a politice. Redigoval pondělník Svobodného slova, psal do deníku Tribuna, kde se podepisoval značkou „Draf“, později do Přítomnosti a v letech 1923–1939 byl na tiskovém odboru Předsednictva vlády. Od roku 1925 byl šéfredaktorem deníku Prager Tagblatt a roku 1929 kandidoval do Senátu za Křesťansko-sociální hnutí. Zároveň přednášel na Svobodné škole sociálních nauk, kde se habilitoval prací „Nejnovější politika papežská“. Bezprostředně po nacistické okupaci Československa byl opakovaně vyslýchán gestapem. V říjnu 1940 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau, kde byl v únoru 1941 umučen. Je pohřben na břevnovském hřbitově. Mladý Fuchs překládal Heineho „Hebrejské melodie“ , Goethovy „Balady“ a Janáčkův životopis od M. Broda, později latinské hymny a modlitby. Svoji první knihu věnoval „Židovské otázce“ a sionismu, další sjednocování církví, psal o demokratické politice a jejím vztahu k náboženství a napsal celou řadu knížek o vel...

Adele Faber

Americká psycholožka, autorka příruček o komunikaci v rodině.

Zsuzsa Füzesi

Maďarská ilustrátorka.

Zbyněk Fišer

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Vladimír Forst

Vladimír Forst byl český literární historik, kritik, lexikograf a vedoucí redaktor Lexikonu české literatury. Vyučil se jako soustružník kovů ve firmě Sellier a Bellot a poté pracoval jako dělník. V roce 1949 absolvoval Státní kurz pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních a následně v letech 1949–1953 vystudoval češtinu, filozofii a obecný jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studia strávil dva semestry na univerzitě v Budapešti. Od roku 1956 působil jako odborný asistent na katedře české literatury FF UK. V roce 1957 obhájil práci Antonín Zápotocký spisovatel a získal titul CSc. V roce 1966 mu byl přiznán titul PhDr. za jeho diplomovou práci Česká literatura v Maďarsku. V letech 1962–1991 působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Významnou měrou se podílel na vzniku Lexikonu české literatury, jehož byl v letech 1971–1990 vedoucím redaktorem. Za tuto práci byl spolu se svými nástupci ve funkci vedoucího redaktora Jiřím Opelíkem a Lubošem Merhautem oceněn v roce 2009 cenou Magnesia Litera za přínos české literatuře. Byl autorem mnoha učebnic pro základní i střední školy. Zemřel 28. července 2010 ve Vlašimi.

Viliam Fischer

Prof. MUDr., CSc., FICS. Slovenský kardiochirurg.

Suzanne Francis

Americká autorka knih pro děti a mládež, také autorka scénářů.

Stephen Fry

Stephen John Fry je britský herec, komik, spisovatel, televizní moderátor a filmový režisér. Poprvé se kulturně zviditelnil televizní produkcí herecké skupiny Cambridge Footlights Review jménem The Cellar Tapes, jež se uskutečnila roku 1982. Známým se stal převážně svou tvorbou s Hughem Lauriem v komickém duu známém jako Fry and Laurie. Nejznámějším televizním počinem této dvojice byl šestadvacetiepizodový televizní komediální seriál A Bit of Fry and Laurie sestávající z krátkých skečů. S Hughem Lauriem také hrál v televizním seriálu Jeeves and Wooster inspirovaném knihami P. G. Wodehouse a v seriálu Černá zmije. Fry je také úspěšným spisovatelem. Na tomto poli debutoval roku 1991 románem The Liar. Další z jeho populárních knih byla například autobiografie pokrývající jeho prvních dvacet let života Moab is my Washpot, vydaná roku 1997. V roce 2010 se rozešel po 14letém partnerském vztahu s Danielem Cohenem. Fry trpí bipolární poruchou a v roce 2012 se pokusil o sebevraždu. Na přelomu let 2014 a 2015 ohlásil zasnoubení s 27letým partnerem Elliottem Spencerem.

Return To Forever

Return to Forever byla průkopnická skupina jazzové fúze, kterou na počátku 70. let založil klávesista Chick Corea. Skupina je známá svými složitými hudebními strukturami a virtuózním muzikantstvím, v nichž se mísí prvky jazzu, rocku a latinskoamerické hudby. V průběhu let prošla skupina Return to Forever několika změnami v obsazení, přičemž nejvýznamnější a nejslavnější sestavu tvořili Chick Corea - klávesy, Stanley Clarke - kontrabas, Al Di Meola - kytara a Lenny White - bicí. V této sestavě vznikla některá z nejuznávanějších alb skupiny, včetně alb "Where Have I Known You Before" a "Romantic Warrior" , která jsou považována za klasiku žánru jazz fusion. Vliv kapely přesáhl jazzové kruhy a svou technickou zdatností a inovativními skladbami ovlivnila hudebníky napříč různými žánry. Po rozpadu na konci 70. let se Return to Forever znovu sešli na několika turné a živých nahrávkách, včetně "The Mothership Returns", která zachycuje vystoupení z jejich reunionového turné v roce 2011. Během své kariéry si Return to Forever získali uznání kritiků a oddanou fanouškovskou základnu a upevnili si místo jedné z klíčových skupin ve vývoji jazzové fúze.

Radek Fridrich

Radek Fridrich je český básník, publicista, překladatel a pedagog. Je členem skupiny Demi-Monde, která se prezentovala zejména v Klubu Pant . V polovině 90. let proslul jako organizátor básnických setkání ve Žlebech u Děčína a od roku 2000 Děčínského Zarafestu. V roce 2012 získal cenu Magnesia Litera za sbírku Krooa krooa. Nyní je doktorandem na PF UJEP v Ústí nad Labem. Příležitostně se věnuje výtvarnému umění. Ve své tvorbě výrazně akcentuje severní Čechy a německé vlivy v bývalých Sudetech. Jeho tvorba vyšla v nemčině či polštině.

Radek Fencl

Pracovník firmy LIAZ Jablonec nad Nisou, který se podílel na účasti našich vozů na slavné Rallye Paříž Dakar. Sám také s vozem LIAZ startoval v letech 1985, 1986 a 1988. Své zážitky pak popsal v knize Paříž-Dakar. Zemřel při dopravní nehodě 26.2.2001

Petr Fořt

Narozen 1968. Ing., spoluautor učebnic a publikací o technickém kreslení a počítačové podpoře konstruování.

Paul Féval

Francouzský novinář, prozaik a básník. Syn spisovatele Paula Févala .

Paul Ferrini

Autor světového bestselleru Bezpodmínečná láska. Napsal přes 40 knih, které poskytují inspiraci pro duchovní cestu. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků, a má mezinárodní reputaci jako učitel lásky. Jeho průkopnická práce integruje poznatky psychologie a spirituality a nabízí nové paradigma přístupu k osobnímu léčení, růstu a transformaci. Témata jeho knih jsou odpuštění, léčení vnitřního dítěte, intimita a duchovní vztah.

Oľga Feldeková

Oľga Feldeková, roz. Lukáčiová je slovenská prozaička, novinářka, scenáristka, dramaturgyně, glosátorka a manželka spisovatele Ľubomíra Feldeka. Vyrůstala v Tvrdošíně. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Trstené rok pracovala v Tesle v Nižné, potom studovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1977–1983 byla redaktorkou Nového slova mladých, potom pracovala jako scenáristka a dramaturgyně Slovenského filmu. Kromě vlastní tvorby se také věnovala překládání z polštiny. S manželem má pět již dospělých dětí a už několik let je pravidelně jednou z účinkujících glosátorů v humoristické relaci Sedem - v minulosti Sedem s.r.o . Přechodně žila v Praze, v současnosti žije v Bratislavě. Pro děti začala psát během vysokoškolského studia. Jejím prvním větším dílem byla próza Prvé lásky, kterou publikovala v Pionýrských novinách v ročníku 1965/66. Knižně debutovala knížkou-hračkou Dnes vám hráme v zlatom ráme , kterou napsala spolu se svým manželem. V roce 1975 samostatně vydala prozaickou sbírku Rozprávky pre dievčatko. Feldekovskou poetikou humoristického nonsensu v ní vytvořila několik autorských pohádek, které se svou syžetovou nápaditostí, lyrickým podložím a jazykovou kultivovaností patří k reprezentativním textům slovenské nonsensové autorské pohádky. Své další knihy – Sťahovanie na mieste , Dievča a šťastie a Veverica – adresovala již dospělým čtenářům, intelektuální humor a lyrizující výraz, prostřednictvým kterých zareagovala na mezilidské vztahy, však i v nich tvoří podstatu jejího poetologického instrumentária. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oľga Feldeková na slovenské Wikipedii.

Olga Fastrová

Olga Fastrová, rozená Cikhartová , byla první česká profesionální novinářka, dále učitelka, překladatelka, spisovatelka a v letech 1907–1936 stálá redaktorka listu Národní politika. Narodila se a vyrůstala s mladším bratrem Oskarem v Praze, v rodině poštovního oficiála Františka Cikharta a jeho manželky Marie, rozené Bártové. V letech 1886–1892 rodina bydlela v Táboře, kde Olga chodila do dívčí školy a do místního hudebního ústavu A. Čejky. Mimo to také navštěvovala rodinu dr. Karla Nedbala jako žačka jeho dcer Elišky a Luisy – učitelek hry na klavír; znala se také s o dva roky starším Oskarem Nedbalem. Zajímala se o divadlo a sport, zejména o plavání a bruslení. Letní prázdniny trávila u své pratety ve mlýně Veselých. Po otcově předčasné smrti a po dokončení měšťanské školy se Olga s matkou a bratrem Oskarem odstěhovali zpět do Prahy. Důvodem bylo Olžino plánované studium na učitelském ústavu, v té době jediné škole, kde mohly dívky získat úplné vzdělání zakončené maturitou . Pražský Státní ústav pro vzdělávání učitelek absolvovala v letech 1892–1896 a s maturitou získala vysvědčení způsobilosti k vyučování na obecných školách v jazyce českém. Ve školním roce 1896–1897 nastoupila jako literární učitelka na obecné škole v Rokycanech, po půl roce přestoupila jako prozatímní podučitelka do obecné školy v Modřanech u Prahy. Zde v létě 1898 ukončila školní rok a v říjnu 1898 se provdala za spisovatele a dramatika Ottu Fastera a učitelské místo musela podle tehdejších zákonů kvůli sňatku opustit, protože učitelky nesměly být vdané. V manželství se jí narodily tři dcery – v roce 1899 Jarmila, v roce 1901 Olga a roku 1903 Ludmila. Se znalostmi němčiny a francouzštiny a obdivem k francouzské beletrii začala již roku 1898 překládat knižně, ale pod mužskými pseudonymy. Francouzské romány pro ženy jí byly inspirací a formovaly její...

Norbert von Frankenstein

Namu Fialová

Narozena 1963 v Československu, zemřela 31. 12. 2021 v Německu. Šamanka, nakladatelská redaktorka, ilustrátorka naučné literatury. Publikovala o šamanismu, provozovala nakladatelství a youtubový kanál Paprsky.

Miroslav Fořt

Narozen 14. 12. 1949 v Nymburku. JUDr., fotograf, novinář, redaktor, scénárista, v letech 1981-1989 moderátor Československá televize, později pracovník v oblasti public relations a reklamy, činný i jako poradce na ministerstvu. Autor turistického průvodce po Praze a Poděbradech, příručky jógy a detektivního příběhu z tenisového prostředí.

Mirko Fryček

Narozen 9. 5. 1925. Spoluautor spisu z oboru ornitologie, propagátor ochrany přírody.

Miloslav Fulín

Narozen 15. 2. 1928 v Praze, zemřel 23. 7. 2019. Grafik, typograf.

Miloslav Ferles

Profesor Ing., DrSc. se narodil v Čelákovicích, začínal v roce 1941 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu ve Vysočanech, v roce 1950 získal titul doktora technických věd a v roce 1969 titul DrSc. Zabýval se organickou chemií.

Miloslav Alexej Fryščok

Narodil se 17.9.1957 v Brně. Vystudoval brněnské VUT obor ekonomika řízení.

Michael Florian

Michael Florian byl český grafik, syn Josefa Floriana. Zabýval se grafikou od svého mládí. V šestnácti letech ilustroval knihu Carlos a Nicolás : Dětská léta v Argentině od Rudolfa Schmieda. Na ručním lisu ji vytiskl se svým bratrem Metodějem Florianem a sestrou Evou Florianovou, která knihu vysázela. Kniha vzbudila zájem bibliofilů, byla opět vydána v roce 1930 nakladatelstvím Melantrich. Michael vytvářel ex libris pro mnoho zájemců a stal se později známým grafikem i v zahraničí, hlavně v Dánsku, Holandsku, a Itálii. Po roce 1944 byl nasazen na práci v Tišnově. Po roce 1948 ilustroval několik knih a byl přijat do Svazu výtvarných umělců. Michael se také zajímal o matematiku a astronomii. Sám si zhotovil hvězdářský dalekohled. Dutá zrcadla si vybrousil podle návodu, který mu poskytl pražský astrolog Emanuel Šimandl. Michael měl vyvinutý smysl pro techniku všeho druhu, opravoval stroje i hodiny a byl také vášnivým včelařem. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Martin Franc

Doc. PhDr., Ph.D. Narozen 8.4.1973 v Praze. Vedoucí oddělení dějin AV. Historik zabývající se dějinami vědní politiky 1948-1992, dějinami výživy a stravování v 18.-20.stol., dějinami životního stylu a konzumu 1948-1989.

Marie-Louise von Franz

Marie-Louise von Franz byla švýcarská psycholožka, představitelka analytické psychologie Carla Gustava Junga, jehož byla také blízkou spolupracovnicí. Narodila se v Mnichově, v rodině rakouského barona. Roku 1918 se její rodina usadila v Curychu, ona sama získala švýcarské občanství roku 1938. Na curyššské univerzitě vystudovala psychologii a filozofii. S Jungem se potkala roku 1933 a spolupracovala s ním až do jeho smrti roku 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů. Sama nejvíce proslula svými jungiánskými výklady pohádek.

Marie Ferrarella

Marie se narodila v tehdejším Západním Německu rodičům polského původu. Ve své rodné zemi ale prožila pouze první čtyři roky života, protože poté se celá rodina přestěhovala do Spojených států. Se svými rodiči Marie nejprve procestovala celou východní polovinu USA, nakonec se ale usadili ve "Velkém jablku", tedy v New Yorku. Právě zde se Marie ve svých čtrnácti letech seznámila s Charlesem Ferrarellou, svým budoucím manželem… To ale trochu předbíháme. Mezi Mariiny záliby patřilo - tak jako u spousty amerických dětí - sledování televize. Na rozdíl od většiny dětí ale Marie k populárním seriálům dopisovala další díly. Sice jenom pro sebe a do šuplíku, někdy tehdy se ale začala rodit budoucí spisovatelka. První romantický příběh napsala v jedenácti letech! Během studií na střední škole psala stále více a více; v té době už byla pevně rozhodnuta stát se spisovatelkou. Po ukončení Mariina studia angličtiny - specializovala se na Shakespearovy komedie - se celá rodina přestěhovala do jižní Kalifornie. Charles, který zůstal v New Yorku, po sedmi týdnech zjistil, že bez své milované nevydrží a rozjel se za ní. A brzy se konala slavná svatba… Mariiným cílem jako autorky je to, aby se lidé smáli a cílili se dobře. "Jedině, když píšu takové příběhy, kterými toho dosáhnu, cítím se šťastná," říká Marie, matka dvou dětí, která - kromě psaní samozřejmě - stále za nejlépe strávený čas považuje romantický večer při svíčkách s Charlesem.

Ludmila Fryčková

Spoluautorka ornitologické příručky.

Luděk Faustus

Luděk Faustus byl český botanik, vysokoškolský pedagog a spisovatel v oboru botaniky. Během druhé světové války jako student střední školy musel odejít ze školy, protože vyjádřil odpor vůči výuce německého jazyka a v 15 letech začal pracovat jako lesní dělník na šluknovsku. Zde začal jeho zájem o dřeviny. Maturitu složil až po skončení druhé světové války a následně začal studovat na přírodovědecké fakultě UK. Když skončil svá studia na přírodovědecké fakultě začal působit na ruském gymnáziu. Doktorandské studium absolvovat také na Karlově univerzitě prací na téma: nahosemenné rostliny a fyziologie rostlin. Poté kdy získal doktorát začal vyučovat jako odborný asistent na pedagogické fakultě UK v oboru: botanika. V roce 1945 stice vstoupil do KSČ, ale krátce po únoru 1948 své členství zase zrušil. To však mělo vliv na jeho další profesní kariéru. Přesto publikoval v odborných časopisech. Od 80. let 20. století působil v ÚÚVPP až do roku 1989, kdy odešel do důchodu. Mimo profesní činnost působil aktivně v kynologickém klubu jako mezinárodní rozhodčí na kynologických výstavách, a byl hlavním poradcem chovu plemene Airedale terrier . V 60. a 70. letech 20. století se stal členem Wartburg klubu a účastnil se závodů „Modrá stuha“ a závodů do vrchu. V roce 1977 s rodinou zakoupil dům se zahradou ve vesničce v Českém středohoří pod chráněným vrchem Boreč. Zahradu osázel sazenicemi cenných dřevin s ideou malého arboreta, několik druhů jedlí, borovic, smrků, ale i listnatých dřevin se sortimentem druhu Lonicera. Zároveň sepsal klíč k určování druhu Lonicera, který již vzhledem k onemocnění nepublikoval. K jeho nejznámějšímu dílu v oboru botaniky patřil: Botanický klíč: klíč k určování 1000 nejdůležitějších cévnatých rostlin, který byl pomocnou knihou pro žáky základních a středních škol. Faustus navázal na dílo Františka Polívky, kdy upravil a dop...

Lubor Falteisek

FALTEISEK Lubor, PhDr. – autor, novinář, 4. 9. 1951 Praha, ženatý, m. JUDr. Daniela Světlíková, 1 syn, 1 dcera. NYNÍ novinář. ST FF UK, obor teorie kult., Praha 76, FAMU, dramaturgie a scénáristika, Praha 83. ZÁJMY knihy, cestování. P 77-87 red. dětských čas., 88-90 red. literár. týdeníku Kmen/Tvar, 90- redaktor, šéfredaktor čas. Ahoj na sobotu. POL není členem žádné pol. strany, člen Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů.

Louis Fürnberg

Louis Fürnberg byl německy píšící spisovatel, básník, literární teoretik, překladatel a československý diplomat židovského původu, autor hymny Die Partei vládnoucí strany SED v komunistické Německé demokratické republice. Narodil se v rodině židovského majitele textilního podniku v Jihlavě. Jeho matka Berta zemřela brzy po jeho narození na tuberkulózu, otec Jakob se znovu oženil a celá rodina se přestěhovala do Karlových Varů, kde otevřela keramickou dílnu. Na přání svého otce se po ukončení gymnázia vyučil v Karlových Varech keramikem, práce v otcově továrně však musel zanechat kvůli následkům onemocnění tuberkulózou. V roce 1927 se přestěhoval do Prahy, kde absolvoval Německou obchodní akademii. Brzy jej zlákaly myšlenky komunismu, do německé sekce KSČ vstoupil v roce 1928. Začal se živit jako novinář, přispíval do několika českých i německých levicových periodik. Vedl německou divadelní skupinu Echo von links, pro niž vytvořil pod vlivem E. F. Buriana žánr scénické kantáty; skupina sklízela řadu úspěchů doma i v zahraničí. Ve své tvorbě vystupoval proti nacistické ideologii. Při práci v divadle se seznámil s Lotte Wertheimer, s níž se proti vůli jejího otce, zámožného rakousko-židovského podnikatele, v říjnu 1937 oženil. Po okupaci Čech a Moravy nacisty se se ženou pokusili uprchnout do Polska, ale byli zadrženi. Lotte byla propuštěna po dvou měsících a uprchla do Londýna, avšak Louis byl vězněn přibližně rok. V důsledku mučení částečně ztratil sluch. Poté, co jeho žena údajně uplatila gestapo, byl propuštěn a odsunut do Itálie, kde se potkali a společně odcestovali do Jugoslávie, kde se jim v roce 1940 narodil syn Michael. Z Jugoslávie byli o rok později rovněž nuceni uprchnout, tentokrát do britské Palestiny, kam dorazili v roce 1941. V Jeruzalémě přednášel a vedl knižní klub. Jeho rodina a další příbuzní byli za holokaustu zavražděni nacisty. V roce 1946 se s rodinou v...

Lars A Fischinger

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Ladislav Fikar

Ladislav Fikar byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů , studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový , pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros. Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín , v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však au...

Kristina Fišerová

Kristina Fišerová je česká grafická designérka. Od roku 2014 vede ateliér Grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Kniha Sutnar Shapes, kterou společně se svými studenty upravila, získala v roce 2018 mezinárodní cenu Red Dot v konkurenci 8610 děl ze 45 zemí světa, z nichž 24členná komise udílela ceny v 17 kategoriích. Kniha Sutnar Shapes získala ocenění za grafickou úpravu v kategorii Communication design. Narodila se v Praze. Jejím otcem je architekt a vysokoškolský profesor Jan Fišer. Bratr Daniel Fišer je český architekt žijící v Londýně, pracuje jako Lead designer ve studiu Zaha Hadid architects. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V letech 2007-2013 byla odbornou asistentkou v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace . V roce 2012 získala docenturu v oboru grafika a vizuální komunikace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Mezi její realizace patří například logo a jednotný vizuální styl pro České vysoké učení technické v Praze, logo a jednotný vizuální styl pro Univerzitu Pardubice, logo a vizuální styl pro město Dobříš, vizuální styl pro Humorfest, Nadaci SUTNAR, řadu hudebních nosičů, pro EMI i soukromé vydavatele. Spolupracuje s mnoha českými nakladatelstvími , věnuje se tvorbě plakátů a úpravě knih. V roce 2018 získala ocenění Red Dot za grafickou úpravu knihy Sutnar Shapes pro Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara. Je držitelkou ocenění Nejkrásnější kniha Česka, AWDA AIAP poster , cena Design centra Madrid Gráfica . Publikovala v řadě odborných periodik .

Kate Furnivall

Kate Furnivallovou inspiroval k napsání této románové prvotiny příběh její matky Lily, která se narodila v Rusku, dětství strávila v Indii a Číně a která již v útlém věku zjistila, že jediné, co má v životě nějakou hodnotu, nosí člověk v hlavě a v srdci. Autorka má dva syny a žije s manželem Normanem v přímořské vesničce v hrabství Devon.

Josef Fuksa

Narozen 12.6.1893 v Okříškách. Ing., profesor obchodní akademie, národohospodář, literatura z oboru.