Výpis všech autorů

William R Forstchen

William R. Forstchen je americký historik a spisovatel. V roce 1972 získal bakalářský titul na Rider College, magisterský pak v roce 1991 na Purdue University a o tři roky později i doktorát z Amerických dějin. Disertační práce byla na téma „The 28th USCTs: Indiana\'s African Americans Go to War, 1863–1865“. William R. Forstchen je asistentem na katedře historie a vzdělávání na Montreat-Anderson College a zaměřuje se na archeologii a dějiny americké občanské války. Publikoval řadu knih v žánru SF i fantasy, z nichž některé spadají do sérií Magic či Wing Commander. Sám je tvůrcem ságy Lost Regiment a společně s R. E. Feistem napsal první část Legend trhlinové války, román Čestný nepřítel. Knihy ze série Star Trek - Nová generace obohatil titulem The Forgotten War . Forsten žije v Black Moutain v Severní Karolíně s manželkou Sharon a dcerou Megan. Knihu Hvězdná akademie napsal pro svou dceru Megan Marii Forstchenovou, narozenou 28. července 1993 s tímto věnováním: \"Ať se některé ze snů v této knize stanou skutečností ve světě, v němž jednou budeš žít.\"

Věra Faltová

Věra Faltová byla česká malířka a ilustrátorka. Byla známá jako ilustrátorka komiksů pro časopisy Ohníček a Čtyřlístek. a další.

Velen Fanderlík

Velen Fanderlik byl český skaut z Brna, významný vzdělavatel a metodik, poválečný starosta Junáka, který později sehrál klíčovou roli v organizaci českého exilového skautingu. V civilním životě byl advokátem, zastupoval Československo v mezinárodní komisi pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Vyrůstal v Brně. Jeho otec Vladimír byl v blízkém styku se zakladatelem českého skautingu, A. B. Svojsíkem, např. zajišťoval jeho brněnské přednášky, a v letech 1924–1935 vykonával funkci zpravodaje brněnské župy Svazu. Příjmení Fanderlik pochází pravděpodobně z nizozemského Van der Lijk. Do 2. brněnského skautského oddílu Velen vstoupil ve dvanácti letech společně se svým bratrem Milotou. Skautský slib složili oba na táboře v létě 1920 u potoka Rakovec u Račic. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl v roce 1929 promován na doktora práv. Krátce pracoval jako koncipient, poté si otevřel vlastní advokátní kancelář, většinu volného času nadále věnoval skautingu. Od roku 1926 vedl v Brně skautský oddíl. V červenci 1925 se s bratrem účastnil Ústřední lesní školy. Skautskému vzdělávání se pak ve skautingu věnoval především a zásadně jej ovlivnil. Zaváděl metodiku práce ve družinách a systém stálých instruktorů lesních škol. Kladl důraz na týmovou spolupráci instruktorů a důkladnou přípravu programu. V roce 1926 vytvořil s dalšími skauty v Brně družinu Mawadani, zaměřenou na skautskou výchovu vedoucích oddílů v lesních školách. Již v roce 1928 vedl Ústřední lesní školu Svazu skautů, byl dlouholetým vůdcem Moravské lesní školy. Od roku 1933 byl zpravodajem Svazu pro lesní školy. V roce 1936 se stal jedním z prvních činovníků Junáka, který v Gilwell Parku u Londýna dokončil kurz Wood Badge . Tvrdil přitom, že československé skautské vzdělávání má...

Tom Fletcher

Anglický hudebník, spisovatel dětské literatury a youtuber.

Tarryn Fisher

Americká spisovatelka románů pro ženy, zakladatelka módního blogu. Tarryn Fisher je autorkou deseti románů pro New York Times a USA Today Bestseller . Narodila se jako " nepřítel slunce " ; v současné době žije se svými dětmi, manželem a psychotickým huskym v Seattlu ve Washingtonu. Tarryn píše o darebácích. ...

Tana French

Tana Frenchová je irská spisovatelka psychologických detektivních románů a divadelní herečka. Tana Frenchová se narodila ve Spojených státech. Jelikož se zaměstnání jejího otce Davida Frenche týkalo rozvojových zemí, rodina žila v různých státech, kromě Irska také například v Itálii, Spojených státech a Malawi. Frenchová studovala herectví na Trinity College v Dublinu, od 90. let 20. století v Dublinu žije. Je vdaná a má jednu dceru. Již první román Frenchové, psychologický detektivní příběh ze současného Irska nazvaný V lesích, se stal bestsellerem a obdržel cenu Edgara Allana Poea za nejlepší prvotinu roku 2008. Další romány jsou stejného žánru a jsou volně propojeny některými postavami z dublinského oddělení vražd. Každý román má jiného vypravěče, jeho postava se přitom objevuje v románu předcházejícím. Výjimku představuje samostatně stojící román Temná zahrada. V češtině vydává romány Frenchové nakladatelství Argo, a to zpravidla v překladu Petra Pálenského, román Temná zahrada přeložila Petra Pechalová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tana French na anglické Wikipedii.

Stephen Fry

Stephen John Fry je britský herec, komik, spisovatel, televizní moderátor a filmový režisér. Poprvé se kulturně zviditelnil televizní produkcí herecké skupiny Cambridge Footlights Review jménem The Cellar Tapes, jež se uskutečnila roku 1982. Známým se stal převážně svou tvorbou s Hughem Lauriem v komickém duu známém jako Fry and Laurie. Nejznámějším televizním počinem této dvojice byl šestadvacetiepizodový televizní komediální seriál A Bit of Fry and Laurie sestávající z krátkých skečů. S Hughem Lauriem také hrál v televizním seriálu Jeeves and Wooster inspirovaném knihami P. G. Wodehouse a v seriálu Černá zmije. Fry je také úspěšným spisovatelem. Na tomto poli debutoval roku 1991 románem The Liar. Další z jeho populárních knih byla například autobiografie pokrývající jeho prvních dvacet let života Moab is my Washpot, vydaná roku 1997. V roce 2010 se rozešel po 14letém partnerském vztahu s Danielem Cohenem. Fry trpí bipolární poruchou a v roce 2012 se pokusil o sebevraždu. Na přelomu let 2014 a 2015 ohlásil zasnoubení s 27letým partnerem Elliottem Spencerem.

Shin'ichi Fukuda

Japonský komiksový kreslíř.

Shea Fontana

Americká komiksová, filmová a televizní scénáristka.

René Fallet

Francouzský básník, spisovatel a scénárista. Autor více než dvaceti románů, z nichž nejslavnějším se stala Zelňačka , který se dočkal hned v r. 1981 zfilmování s Louisem de Funèsem v hlavní roli a v roce 1995 i české televizní verze s Josefem Somrem a Janem Skopečkem. 4. 12. 1927, Villeneuve-Saint-Georges — 25. 7. 1983, Paříž

Rachel Firth

Anglická spisovatelka, autorka populárně naučné publikace o prehistorických zvířatech.

Petr Frank

Narozen 1947. Psycholog, autor populárně-naučných publikací z oboru psychologie a parapychologie.

Peter H Feist

Německý historik umění, narozen ve Varnsdorfu.

Peter Fiebag

Peter Fiebag je německý spisovatel, autor literatury faktu v oblasti okrajové vědy.

Pavel Fink

Pavel Fink byl český spisovatel a novinář, legionář v Rusku. Narodil se v rodině podučitele v Zaječově a spisovatele Petra Finka a jeho manželky Terezie, rozené Čejkové. Gymnázium studoval nejprve v Příbrami, maturoval v roce 1912 v Rokycanech. V roce 1913 nastoupil do redakce Selských listů v Olomouci. V roce 1914 narukoval do 1. světové války na ruskou frontu, kde byl v prosinci téhož roku zajat a pobýval na Sibiři a na Urale. V Rusku mezi jiným vydával krajanský časopis Šlehy. Dne 18. prosince 1917 se v Rusku oženil s Annou Skudre. Měsíc před sňatkem se přihlásil do československých legií. Po počáteční vojenské službě v legiích byl přidělen do redakce Československého denníku vycházejícího na Sibiři; zde v roce 1919 působil jako vojenský zpravodaj v Omsku a počátkem roku 1920 v Čitě. Legie opustil v roce 1920 v hodnosti poručíka. Do Československa se vrátil v srpnu 1920 s manželkou a dvouletým synem. V letech 1920–1921 byl redaktorem deníku Čas a poté byl zaměstnán v pražském Památníku odboje. V letech 1925–1932 byl v Brně vedoucím místní redakce deníku Národní osvobození. Od roku 1933 byl, nadále v Brně, redaktorem deníku Moravské orlice. Aktivně působil v Moravském kole spisovatelů, byl členem jeho výboru a jednatelem, též vedl kancelář Moravského kola. Opakovaně navštěvoval Lotyšsko, Estonsko a Finsko. V polovině roku 1939 odešel do důchodu a přestěhoval se do Jaroměřic nad Rokytnou. V roce 1962 přesídlil do Sadské, zemřel v nemocnici v Nymburce. Dílo Pavla Finka ovlivnil především jeho pobyt v Rusku, který popisoval ve svých reportážně dokumentárních knihách. Své zážitky následně zpracovával Pavel Fink beletristicky. Později se v jeho díle objevila témata z domácího prostředí i hu...

Niall Ferguson

Niall Campbell Douglas Ferguson je britský historik skotského původu. Je profesorem na Harvardově univerzitě a pracuje rovněž jako výzkumný pracovník na univerzitě v Oxfordu a na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity. Specializuje se na oblast ekonomické historie a mezinárodních vztahů . Časopis Foreign Policy jej v letech 2005, 2009 i 2010 zařadil mezi 100 nejvlivnějších intelektuálů světa. Jako komentátor přispíval do Sunday Telegraph, Financial Times a časopisu Newsweek. V Británii byl znám jako thatcherovec, v USA podporuje republikánskou stranu. Jeho první manželkou byla redaktorka Susan Douglas, s níž má tři děti a rozvedl se s ní v roce 2011. V září téhož roku se oženil se svojí druhou a současnou manželkou, aktivistkou a političkou Ayaan Hirsi Aliovou.

Miquel Ferrón Geis

Španělský profesor výtvarného umění, knižní ilustrátor.

Massimo Felisatti

Massimo Felisatti je režisér, scénarista a italský spisovatel.

Liz Fielding

Narodila se v Berkshire a vychodila klášterní školu v Maidenhead. Když jí bylo dvacet, přesídlila na africký kontinent a pracovala jako sekretářka v Lusace. Tam také potkala svého budoucího manžela Johna, stavebního inženýra. Následujících deset let strávili společně v Africe a na Středním východě. Liz začala psát za dlouhých večerů, kdy její manžel pobýval pracovně mimo domov. Nyní bydlí ve Walesu spolu se svými dětmi, Amy a Williamem.

Lars A Fischinger

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Karel Fořt

Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.

Karel Foltin

Autor knihy Karel Foltin se narodil v Prostějově, kde žil 25 let. Přestěhoval se do Ptení, kde působil jako ředitel tamní základní školy. „Napsáním knihy jsem chtěl vyrovnat dluh, který k Prostějovu cítím. Před pár lety jsem sepsal pověsti z oblasti, kam jsem se přestěhoval, a napadlo mě, že bych se mohl věnovat i svému rodnému městu," prohlásil Foltin. Přítomný primátor Prostějova Miroslav Pišťák ale opáčil: „Karel Foltin rozhodně žádný dluh k Prostějovu nemá."

Karel Fabel

Narozen 10.6.1939 v Hradci Králové. PhDr., historik umění a grafik, práce o typografickém a užitém umění.

Josef Fučík

Narozen 1933, zemřel 14. 4. 2018. Vojenský důstojník a ekonom, publikace a studie s vojenskohistorickou a vojenskotechnickou tematikou.

Josef Feigl

Český lexikograf a překladatel.

Josef Fanta

Narozen 18.11.1919 v Plzni. PhDr., germanista, učebnice němčiny, překlad do němčiny.

Jolana Fišarová

Mgr., učitelka 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků gymnázií, vyučuje český a ruský jazyk, estetickou a hudební výchovu.

Jolán Földes

Maďarská spisovatelka, v roce 1941 emigrovala do Londýna a svá pozdější díla psala v angličtině.

Johannes Fiebag

Johannes Fiebag byl německý spisovatel, novinář, geolog, vědec a ufolog.  Narodil se v roce 1956 v Northeimu v Německu. Na univerzitě ve Würzburgu vystudoval geologii, paleontologii a fyziku. Během svého doktorského studia vydal několik článků o dopadu meteoritu Azaura, který podrobně zkoumal. Po ukončení studií pracoval jako geolog, od roku 1991 však zejména jako novinář a spisovatel na volné noze. Stal se šéfredaktorem časopisu "Ancient Skies", publikačního periodika "Ancient Astrnaut Society". Johannes Fiebag se zabýval především neznámými objekty pozorovanými na obloze. Zkoumané záhady se snažil podložit vědeckými fakty, osobně navštěvoval konkrétní lokality. Zaměřil se především na tzv. únosy do UFO. Založil projekt s názvem Výměna, v němž se setkávali lidé, kteří něco takového zažili. První setkání se uskutečnilo roku 1994 v Berlíně, kde si zúčastnění mohli vyměňovat zkušenosti a bez zábran hovořit o svých zážitcích. Ve svých knihách Fiebag dokonce vyzýval další lidi s podobnými zkušenostmi, aby jej kontaktovali a rozšířili dosavadní skupinu "unesených" jedinců. Svou první knihu uveřejnil v roce 1982. Později publikoval i se svým bratrem, germanistou Peterem Fiebagem. Spolu pátrali také v české minulosti, v roce 1995 navštívili Česko, kde je zaujaly zejména židovské památky, konkrétně legenda o Golemovi. I touto záhadou se chtěl Johannes Fiebag zabývat, ale roku 1999 zemřel. Hlavním překladatelem jeho knih je Dr. Rudolf Řežábek. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Fiebag na německé Wikipedii.

Johann Gottlieb Fichte

Johann Gottlieb Fichte byl německý filosof a žák Immanuela Kanta. Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v hornolužickém Rammenau. Šlechtický mecenáš umožnil mladému Fichtemu, synovi z chudé a početné rodiny, školní docházku v Schulpfortu a první studium v Jeně a Lipsku. Když jeho mecenáš zemřel, protloukal se mladý Fichte jako domácí učitel. Náhoda jej přivedla ke studiu Kantových spisů. Aby na sebe obrátil Kantovu pozornost, napsal v Královci během několika dnů Pokus o kritiku všeho zjevení. Kant dopomohl spisu k vydání. Dílo vyšlo anonymně a bylo přisuzováno Kantovi. Ten vše uvedl na správnou míru, díky čemuž se Fichte stal rázem slavným a byl povolán na jenskou univerzitu. Zde dlouho nepobyl, spis O důvodu naší víry v boží vládu ve světě mu vynesl pověst zarytého ateisty, a tím jeho pobyt v Lipsku byl již neudržitelný. Fichteho přijali v Berlíně. Jeho přednášky budily obecnou pozornost a k jeho posluchačům patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, ve Francouzi obsazeném Berlíně, pronesl slavné Řeči k německému národu. Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě. Vášnivou obhajobou Francouzské revoluce byl spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali , ale poté, co se nechal Napoleon korunovat za císaře, viděl v něm Fichte ztělesnění všeho zla ve světě, a prvotní nadšení z revoluce z něj rychle opadlo. Fichte se velkou, ne-li rozhodující měrou podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810, a když vypukla osvobozenecká válka, propustil své žáky do pole. Nesplnilo se mu jeho přání být vojenským řečníkem. Zemřel roku 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, ošetřovatelky raněných v lazaretu. Filosofii si volíme takovou, jací jsme. Obecný výklad Fichtova systému tvoří: Podle Fichta mohou existovat pouze dva důsledné filosofické systémy. Filosofie buď vykládá zkušenost , anebo ...

Jiří Fučikovský

Narozen 2. 11. 1957 v Praze. Fotograf, editor, autor básní.

Jiří Fuchs

Narozen 1947, člen dominikánského řádu, práce z oboru filozofie a logiky.

Jiri Fronek

Autor a spoluautor učebnic přírodopisu pro základní školy.

Jiří Frejka

Jiří Frejka byl český režisér, divadelní teoretik a pedagog, jedna z nejvýznamnějších osobností české meziválečné divadelní avantgardy. Pocházel ze staré lesnické rodiny, jeho otec Josef Frejka byl lesním správcem v Útěchovicích , matka Kateřina, rozená Hájková, pocházela z Červené Řečice. Jiří byl nejmladší ze šesti dětí. Dětství a dospívání v kultivované rodině uprostřed krásné přírody mělo vliv na jeho pozdější umělecké vnímání. Čtyři roky chodil do obecné školy, potom na gymnázium v Praze, kde vynikal v literatuře, filozofii, latině, řečtině a němčině. Začal se zajímat o divadlo, i když pro svou extrémně plachou a ostýchavou povahu nemohl vystoupit ve školních představeních jako herec. Sblížil se se skupinou posluchačů pražské konzervatoře a pro jejich veřejné vystoupení napsal v roce 1923 svou dramatickou prvotinu, antickou frašku Kithairon. Představení se konalo v Měšťanské besedě a hráli v něm mj. Václav Trégl, František Salzer, Nina Bártů, bratři Rádlové a Ella Posnerová. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě UK historii, filozofii a estetiku. Vzdělání zakončil absolutoriem v říjnu 1929. Hlavním smyslem života však pro něho bylo divadlo. Při studiu pokračoval Frejka v divadelní činnosti a krátce navštěvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. Jeho formální studium konzervatoře mu umožnilo stát se členem žákovského spolku a usednout u režisérského stolku při mnoha představeních, pořádaných s oficiálním souhlasem ředitelství pod hlavičkou sdružení posluchačů konzervatoře, např. v Legií malých a na Scéně adeptů, kde se scházela skupina elévů činohry Národního divadla a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře. Pod Frejkovým vedením pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru 1925 ve vyšehradském divadle Na slupi úpravu hry George Dandin od Molièra, pod názvem Cirkus Dandin a několik dal...

Jiří Fotr

prof. Ing. Jiří Fotr, CSc. působí jako profesor na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Specializuje se na oblast rizikového rozhodování. Je autorem publikací „Jak připravit optimální podnikatelský projekt“, „Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko“, „Podnikatelský plán a investiční rozhodování“ a dále je spoluautorem mnoha publikací z oblasti manažerského rozhodování.

Jiří Fixl

Jiří Fixl je český malíř, grafik a ilustrátor, syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla, dlouhou dobu působil jako výtvarný redaktor nakladatelství Albatros a četných časopisů pro děti, zj. časopisu Mateřídouška. Dlouhodobě se věnuje zejména ilustraci knih pro děti. Syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla . V letech 1965–1969 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně mezi roky 1970–1976 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Zdeňka Sklenáře, Evžena Weidlicha a Rostislava Vaňka. Praxe ve Studiu Jiřího Trnky. Malíř, grafik a ilustrátor, působil také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Albatros a v časopise Mateřídouška. V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech intenzivní ilustrační spolupráce s dětskými časopisy. Realizace výtvarné výzdoby v architektuře – mateřská škola v Prachaticích a Jindřichově Hradci. Tvorba především v oblasti ilustrace knih pro děti a mládež. Celkem ilustroval asi sto třicet titulů od leporel, řady učebnic, beletrie, až po knihy pohádkové i naučné, včetně několika autorských. Od roku 2010 se ve Studiu efef věnuje produkci vlastních tiskovin a knih. Pořádá autorské besedy a výtvarné dílny pro knihovny a školy v Čechách a na Moravě a pravidelně se podílí na projektu Noc s Andersenem, pro který v roce 2010 namaloval podobiznu Hanse Christiana Andersena. Seznam jím ilustrovaných knih:

Jan Fischer

Jan Fischer je český statistik a politik, od 8. května 2009 do července 2010 předseda tzv. úřednické vlády, později nestranický kandidát na prezidenta České republiky v přímé volbě v lednu 2013. Dlouho byl považován za favorita s jistým postupem do druhého kola, ale koncem roku 2012 začal ztrácet preference a nakonec s 16,35 % jen těsně získal třetí místo. V červenci 2013 se stal ministrem financí a místopředsedou vlády Jiřího Rusnoka, ve funkci působil do ledna 2014. Po Vysoké škole ekonomické pracoval na Federálním statistickém úřadě, kde kvůli služebnímu postupu v roce 1980 vstoupil do Komunistické strany Československa. V 90. letech byl místopředsedou a od dubna 2003 předsedou Českého statistického úřadu. Jako premiér před koncem českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 také předsedal Radě Evropské unie. Od září 2010 do léta 2012 působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, poté odešel do důchodu. Fischerův otec RNDr. Otto Fischer vystudoval matematiku a pojistnou matematiku; během druhé světové války jako žid prošel ghetto Terezín, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau a kladskou pobočku tábora Gross-Rosen; z celé rodiny přežil holokaust pouze on a jeho matka. Poté se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii v Matematickém ústavu Československé akademie věd a vyučoval zejména analýzu rozptylu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Matka RNDr. Věra Fischerová byla také statistička, pocházela z původně katolické rodiny. Jan Fischer se sám označuje jako nehalachický žid, neboť podle ortodoxní a konzervativní judaistické tradice se židovství dědí po matce. Roku 1975 se Fischer oženil s Ivanou Janeckou , která pracovala jako dětská sestra. Syn Jakub Fischer je profesorem ekonomické statistiky a prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dcera Kateřina Drbohlavová mnoho let pracovala ve vzdělávací spole...

James Reed Ferguson

Narozen 10. 1. 1906 v Praze, zemřel 14. 10. 1962 tamtéž. Novinář, autor dobrodružných románů.

Hideyuki Furuhashi

Japonský autor komiksů manga.

Gardner F Fox

Americký spisovatel, autor komiksů a sci-fi románů.

Fringilla

Narozena 31.7.1884 v Malíně u Kutné Hory, zemřela 19.8.1955 v Praze. Autorka dívčích románů. Vlastním jménem Božena Čížková, psala pod pseudonymy Fringilla, Božena Malínská, Jiří Čížek.

Danielle Fouilloux

Francouzská spoluautorka slovníku s náboženskou tematikou.

Cornelia Funke

Cornelia Funkeová je německá spisovatelka , autorka knih pro děti a ilustrátorka. Po maturitě se přestěhovala do Hamburku, kde získala vzdělání diplomované pedagožky, skoro 3 roky pracovala jako vychovatelka a současně studovala knižní ilustraci na vysoké škole v Hamburku. Ke kariéře spisovatelky se dostala skrz původní povolání ilustrátorky. Zvrat v její kariéře způsobilo rozhodnutí ilustrovat svoje vlastní knihy . Je autorkou několika desítek takovýchto knih. Pracovala také jako scenáristka televizního seriálu. Do května 2005 žila se svým manželem a dětmi v Hamburku, poté se přestěhovali do Los Angeles. V roce 2006 její manžel po 25letém manželství zemřel. Její román Inkoustové srdce vyšel v září 2003 v Německu, Velké Británii, v USA, Kanadě a v Austrálii. V roce 2004 také vyšel anglický překlad její knihy Dračí jezdec. Celkový náklad jejích knih překročil v roce 2005 deset milionů kusů. Její knihy byly postupně překládané do 30 jazyků. Podle časopisu Time patřila v roce 2005 mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Mnohými kritiky byla nazvána německou Joanne Rowlingovou. Po vydání v angličtině se několikrát její knihy dostaly i na přední místa seznamu knižních bestsellerů v New Yorku. Několik jejích knih bylo zfilmováno americkou společností Warner Brothers. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cornelia Funkeová na slovenské Wikipedii.

Carlo Fruttero

Italský spisovatel, novinář, překladatel a editor sborníků. Narodil se v Turíně a po vysoké škole v roce 1947 odchází do Francie, kde prošel mnoha řemesly, ale především začal překládat. V roce 1952 došlo k nejdůležitějšímu střetnutí, kdy potkal Franca Lucentiniho. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.

Bruno Frank

Bruno Frank byl německý spisovatel, básník, dramatik a humanista.

Bob Frídl

Becca Fitzpatrick

Becca Fitzpatricková se narodila 3. února 1979 a čtenářsky ji odkojily Nancy Drew a Trixie Belden. Jako dítě si prošla dvěma etapami. Nejdřív, když ve svých osmi letech poprvé zhlédla Honbu za diamantem, se rozhodla, že se stane spisovatelkou, protože jí tahle profese učarovala. Sama sebe viděla, jak pobíhá v kolumbijské džungli a záda jí hrdinsky kryje Michael Douglas. Pak se na čas rozhodla spisovatelskou dráhu opustit ve prospěch ještě dobrodružnější profese. Umanula si, že bude agentkou CIA, ale naštěstí jen do chvíle, kdy si přečetla memoáry skutečné agentky a změnila názor. Psát či nepsat? Její vysokoškolský titul nemá kupodivu s literaturou nic společného, právě naopak, její profesor angličtiny ji chtěl dokonce nechat propadnout. Psaní se tudíž nevěnovala až do svých čtyřiadvacátých narozenin, kdy její osud definitivně zpečetil její manžel. Nemohl se totiž rozhodnout, jestli své ženě dát k narozeninám kurz japonské kuchyně nebo osmitýdenní kurz tvůrčího psaní. Proč ho vůbec psaní napadlo, když jeho žena do té doby nenapsala ani čárku není jasné, ale co víme jistě je, že se nakonec rozhodl udělat ze své ženy spisovatelku. Intuice a osud v jejich rodině očividně řídí všechno. Manžel intuitivně vybral kurz psaní a Becca, ačkoliv díky svému profesoru angličtiny neměla k psaní žádný vztah, se přesto rozhodla do toho jít. A povedlo se. Román Zavržený začala psát v roce 2003 prakticky ihned po skončení kurzu. Fascinující je, že dokázala napsat koncept celé knihy za pár týdnů, aniž by věděla, jak chce vlastně příběh zaplést. S většinou ale nebyla spokojená, a tak ho odložila a po několika měsících se k němu vrátila, jen proto, aby ho až na první tři kapitoly celý seškrtala a začala od začátku. A Stephenie má další konkurentku Až napotřetí se knihu podařilo dokončit. Správný vydavatel, správná reklama, chytlavá obálka i motto a zrodila se nová autorská hvězda romantické fantasy. Úspěch knihy Zavržený je vzhledem k přesycenosti amerického trhu opravdu působivý a vsa...

Andrej Ferko

Narozen 19.1.1955 v Bratislavě. Slovenský prozaik, dramatik, matematik, počítačový grafik a vysokoškolský pedagog.

Alessandra Fregolent

Italská historička umění.

Zuzana Foffová

Česká nakladatelka a autorka a editorka prací o vinařství a vinohradnictví.

Zdeněk Fleischer

Zdeněk Fleischer byl už od svého mládí dobrým pěstitelem, který posléze vyrostl v nejlepšího odborníka československého kaktusářství, uznávanou, ctěnou a největší autoritu v naší botanické zálibě. Jeho vnímavost, hluboký zájem o kaktusy a konečně 50 let praxe, prováděné na nejvyšší teoretické úrovni se staly dnes již symbolem a pojmem. Nejeden kaktusář používá při výsevech tzv. fleischerovou metodu do zavařovacích láhví. Je to starý způsob vysévání, sám Fleischer uvádí, že obrázek viděl ve staré literatuře, jen celý způsob propracoval, aby při výsevech byly co nejmenší ztráty. Takových dobrých pěstitelských nápadů bylo spousty, se všemi se rád podělil se svými přáteli. Neznám téma, na které by neznal odpověď, ani tehdy, když přednášel u nás v Ostravě 25. 2. 1962, a kde jeho slova začínala typicky takto: „Vážení přátelé, můj nejdražší přítel Zavadil mě pověřil, abych si vybral nějaké téma, kterému nejmíň rozumím, protože se nejlépe mluví o tom, čemu se nerozumí, a to je o výživě a hnojení kaktusů. Myslím, že nikdo neodolal pokušení, aby občas si ty kaktusy nějak nepřihnojil. Říkám pokušení, protože máme tu školu Fričovu, který byl jaksi odpůrcem hnojení a razil heslo: „Kdo čím zachází – tím také končí”. No tak slovo hnojař, jako on propagoval bylo jakousi příhanou. Ale myslím, že se mezi staršími kaktusáři nenajde nikdo kdo by nehnojil. Ovšem, přesto, že je to takové zajímavé téma, takové pikantní, řek bych, že tomu nikdo nerozumí.” Skromný úvod do přednášky na stále aktuální téma, bylo však vyvrcholením fantastického povídání. Celá přednáška by se dala shrnout pod jedno Fleischerovo nezapomenutelné heslo: „Kráva má v zadku více rozumu, než všichni kaktusáři dohromady.” Já sám nikdy nezapomenu přednášky Zd. Fleischera, které jsem navštívil. Jeho osobité kouzlo vypravěče upoutalo všechny posluchače. Př. Zavadil některé tyto přednášky zaznamenával na magnetofonový pásek. V jednom dopise Emil Zavadil píše, že má 20 pásků s nahrávkami různých kaktusářů, z toho 7 hodin...

Zdeněk Fišera

Od mládí se věnuje středověké historii; zpočátku jen hradům, později i dalším historickým památkám, mj. středověkým strážním stavbám a lokalitám. V letech 1969–72 absolvoval Odborné železniční učiliště v Kořenově, do roku 2002 zaměstnanec Českých drah v Jilemnici. Ženatý od roku 1991, bezdětný. V letech 2000–04 pracoval pro Národní památkový ústav při zpracování některých okresů pro Státní archeologický seznam. Roku 1988 založil Klub přátel historie "Transsaltum"; v Jilemnici, jehož je předsedou. Roku 1999 se podílel na založení občanského sdružení Nístějka – sdružení na záchranu hradu. Zakládající člen Klubu Augusta Sedláčka a amatérský člen České archeologické společnosti. Od roku 2003 se plně věnuje publikační činnosti. Nehledě na články je autorem pěti knih, které s výjimkou první vydalo nakladatelství Libri: Skalní hrady zemí Koruny české , Jeskynní hrady střední Evropy , Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku , na dalších čtyřech knihách se podílel jako spoluautor . V současné době dokončuje ve spolupráci s ing. arch. Karlem Kibicem dvousvazkovou encyklopedii Historické radnice Čech, Moravy a Slezska .

Werner Forman

Werner Forman byl český fotograf, známý zejména svými uměleckými knihami o starověkých civilizacích a neevropských kulturách. Od roku 1936 spolupracoval s Československými státními aeroliniemi, pro které fotografoval letadla. Za druhé světové války fotografoval válečné zločiny v Terezíně, byl zajat, uprchl, byl znovu zajat a nasazen u Mnichova, kde málem zemřel na spálu. Protože jeho matka byla Židovka, byl nacisty poslán s rodiči i bratrem ke konci války do koncentračního tábora. Po druhé světové válce se specializoval na orientální umění. Jeho první kniha byla věnována umění Číny, kde poté strávil šest měsíců na pozvání. Publikoval více než 80 knih se svými fotografiemi. Texty v nich byly většinou psány specialisty v dané oblasti. Od roku 1968 žil a pracoval převážně v Londýně, ale navštívil také mnoho světových míst a muzeí. V roce 1994 vyšla v češtině jeho kniha Posmrtný život na Nilu. V roce 1997 se v Národním muzeu konala výstava jeho fotografií pod názvem Kouzlo starého Egypta: umění čtyř tisíciletí ve fotografii Wernera Formana. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Werner Forman na anglické Wikipedii a Werner Forman na německé Wikipedii.

Vladimír Fyman

Narozen 7.10.1923 v Bělé pod Bezdězem, zemřel 29. 7. 2014. Fotograf, fotografie krajiny, architektury, výtvarného umění a památek.

Věra Formánková

Narozena 6.2.1928 ve Slaném. Paed.dr., asistentka katedry českého jazyka, literatura z oboru.

Tomáš Fait

MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. se narodil v roce 1971 v Praze. V roce 1995 ukončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy Praha. Praxi zahájil na 2. interní klinice FN Královské Vinohrady, od roku 1996 pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN Praha. V roce 2008 obhájil disertační práci postgraduálního studia na téma Metabolické aspekty klimakterického syndromu jako řešitel grantu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR na stejné téma. . Je autorem a spoluautorem více než 350 odborných původních i přehledových článků, přednášek a popularizačních textů. Je autorem knih Klimakterická medicína, Estrogenní deficit, Preventivní medicína, Antikoncepce, Almanach ambulantní gynekologie, Očkování proti lidským papilomavirům a Přechodem bez obav. Za knihu Preventivní medicína získal se spoluautory Cenu České internistické společnosti a Cenu předsednictva České lékařské společnosti JEP za rok 2008. Je výkonným redaktorem časopisu Klimakterická medicína, členem redakční rady časopisu Praktická gynekologie a editorem Central European Journal of Medicine. Je členem výboru Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu a Sekce pro otázky menopauzy ČGPS ČLS JEP, členem České menopauzální a andropauzální společnosti, České internistické společnosti, International Menopause Society a European Society of Contraception.

Táňa Fischerová

Taťana Fischerová , známá převážně jako Táňa Fischerová, byla česká herečka, spisovatelka, moderátorka, politička a občanská aktivistka. Mezi lety 2008 a 2018 byla předsedkyní a lídryní Klíčového hnutí, založeného na principech sociální trojčlennosti rakouského filozofa a humanisty Rudolfa Steinera. V červnu 2002 byla na kandidátce US-DEU zvolena jako nezávislá poslankyně do Parlamentu ČR. Mandát jí skončil v červnu 2006. V historicky první přímé volbě v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky. Táňa Fischerová se narodila 6. června 1947 v Praze židovským rodičům. Otec Jan Fischer byl divadelní režisér, za války vězněný v Terezíně a Osvětimi. Matka byla baletkou a stejně tak jako její otec byla za války vězněná v Terezíně a Osvětimi. Táňa měla mladšího bratra Jana. Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po dvou letech studia nastoupila do pražského Činoherního klubu, kde působila šest sezón do roku 1973, kdy ji odtud z normalizačních důvodů vyhodili. O tomto období prohlásila: „Činoherní klub a celá ta éra byla pro mě ztraceným divadelním rájem, který se už nikdy nevrátil.“ Podobně jako dalším tehdejším hercům v souboru jí nebyla prodloužena smlouva. Po odchodu hostovala v různých divadlech, spolupracovala zejména s Janem Kačerem a Evaldem Schormem, točila filmy s Antonínem Mášou, Jaromilem Jirešem, Miloslavem Lutherem a Karlem Kachyňou. Odešla do Divadla Jiřího Wolkera, kde strávila čtyři roky. Divadlo opustila po narození syna Kryštofa, jehož otcem byl Petr Skoumal. Poté působila na volné noze. Po dobu 70. a 80. let však byla prakticky vytěsněna z uměleckého života. Hrála například společně s Petrem Čepkem ve filmu Hotel pro cizince , v komedii Prodloužený čas s Milošem Kopeckým , Hanele ...

Tami Fischer

Německá knihkupkyně, blogerka a spisovatelka. Autorka blogu o knihách, románů pro ženy a fantasy románů pro mládež.

Štěpán Filípek

PhDr. Štěpán Filípek, Ph.D., absolvoval Fakultu sociálních věd UK, mediální a komunikační studia a zabývá se historií médií se zaměřením na významné osobnosti žurnalistiky první republiky.

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...