Výpis všech autorů

Radomír Fiksa

Narozen 18. 10. 1980 v Novém Městě na Moravě. Ing., tatér, též vydavatel a autor prací o uměleckém tetování.

Rachel Field

Rachel Fieldová nar. 19.9. 1894 New York - 15.3. 1942 Beverly Hills . Studovala na Harvardu psaní dramat v slavné tvůrčí skupině prof. George P. Bakera. Jejím spolužákem byl spisovatel Thomas Wolfe. Napsala řadu úspěšných knih pro dívky, např. Hitty 1929. Vrcholné dílo: bestseller r. All This, and Heaven Too 1938 . Posmrtně vyšel r. And Now Tomorrow 1942 . Vybráno ze Slovníku spisovatelů USA.

Milan Fibiger

Milan Fibiger je český akademický malíř, ilustrátor, grafik a hudebník. Milan Fibiger vystudoval v Praze na Střední uměleckoprůmyslové škole v letech 1979–1983 propagační grafiku a následně v letech 1984–1990 u profesora Jiřího Šalamouna ilustraci a grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je autorem obálek a ilustrací knih žánru sci-fi a dobrodružných, hororových a pohádkových knih. Používá klasické malířské techniky. Vystavuje pravidelně doma i v zahraničí. Je také rockovým hudebníkem. Hraje na basovou, elektrickou a akustickou kytaru a na některých hudebních projektech se podílí i autorsky. Se skupinou Ohnivá voda vydal CD, kde složil všech čtrnáct písní. Nyní působí ve skupině Rollover. Žije v Praze Od Akademie Science Fiction, Fantasy a Hororu obdržel v letech 2002, 2003 a 2007 cenu Výtvarník roku.

Josef Filgas

Josef Filgas byl známý ostravský rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel. Narodil se v Chropyni dne 16. října 1908, avšak dětství prožil na ostravské periferii, když jeho otec získal práci ve Vítkovických železárnách. Po vychození měšťanky se vyučil pekařem a až do roku 1933 vystřídal celou řadu zaměstnání – pracoval na stavbách, v hutích, prodával na ulicích noviny. Kromě toho procestoval pěšky střední Evropu a své zážitky po návratu zveřejnil v denním tisku. V roce 1933 si ho jako nezaměstnaného všiml uznávaný rozhlasový reportér F. K. Zeman a uvedl ho do světa rozhlasu. Do roku 1938 pak Filgas odvysílal více než sto třicet fejetonů a reportáží. Na podzim roku 1944 se stal pomocným dělníkem. Po druhé světové válce krátce pracoval jako úředník Zemského národního výboru v Ostravě a nakonec redigoval deník Nová svoboda a závodní časopisy Jiskra a Nová Ostrava. Kromě toho se činil i na poli spisovatelském a v roce 1942 tak spatřila světlo světa jeho kniha pro děti Koníček Ivánek. Dojímavý a laskavý příběh o životě důlního koníčka popisuje jeho životní pouť od narození na malém statku až po příhody na šachtě. Svým námětem je kniha v české literatuře pro děti a mládež zcela unikátní. A přesto, že důlní koníčci z českých šachet zmizeli již v šedesátých letech 20. století, Filgasovo poselství je dodnes platné. Ke stému výročí spisovatelova narození proto nakladatelství Repronis vydalo v roce 2008 již páté vydání Ivánkových dobrodružství, které ozdobily ilustrace Viléma Wünscheho. Ty mj. doprovodily druhé vydání z roku 1946. Další významnou spisovatelovou knihou je Zapomenutá Ostrava z roku 1948, kterou autor vydal vlastním nákladem a opatřil podtitulem Sbírka feuilletonů a reportáží z dávné i nedávné minulosti města. Obsahem je výběr Filgasových rozhlasových fejetonů a reportáží. Pravdivostí a upřímností sdělení, schopností umělecké zkratky a vrchovatou měrou empatie tato kniha dodnes bere čt...

Johannes Fiebag

Johannes Fiebag byl německý spisovatel, novinář, geolog, vědec a ufolog.  Narodil se v roce 1956 v Northeimu v Německu. Na univerzitě ve Würzburgu vystudoval geologii, paleontologii a fyziku. Během svého doktorského studia vydal několik článků o dopadu meteoritu Azaura, který podrobně zkoumal. Po ukončení studií pracoval jako geolog, od roku 1991 však zejména jako novinář a spisovatel na volné noze. Stal se šéfredaktorem časopisu "Ancient Skies", publikačního periodika "Ancient Astrnaut Society". Johannes Fiebag se zabýval především neznámými objekty pozorovanými na obloze. Zkoumané záhady se snažil podložit vědeckými fakty, osobně navštěvoval konkrétní lokality. Zaměřil se především na tzv. únosy do UFO. Založil projekt s názvem Výměna, v němž se setkávali lidé, kteří něco takového zažili. První setkání se uskutečnilo roku 1994 v Berlíně, kde si zúčastnění mohli vyměňovat zkušenosti a bez zábran hovořit o svých zážitcích. Ve svých knihách Fiebag dokonce vyzýval další lidi s podobnými zkušenostmi, aby jej kontaktovali a rozšířili dosavadní skupinu "unesených" jedinců. Svou první knihu uveřejnil v roce 1982. Později publikoval i se svým bratrem, germanistou Peterem Fiebagem. Spolu pátrali také v české minulosti, v roce 1995 navštívili Česko, kde je zaujaly zejména židovské památky, konkrétně legenda o Golemovi. I touto záhadou se chtěl Johannes Fiebag zabývat, ale roku 1999 zemřel. Hlavním překladatelem jeho knih je Dr. Rudolf Řežábek. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Fiebag na německé Wikipedii.

Ivo Fischer

Becca Fitzpatrick

Becca Fitzpatricková se narodila 3. února 1979 a čtenářsky ji odkojily Nancy Drew a Trixie Belden. Jako dítě si prošla dvěma etapami. Nejdřív, když ve svých osmi letech poprvé zhlédla Honbu za diamantem, se rozhodla, že se stane spisovatelkou, protože jí tahle profese učarovala. Sama sebe viděla, jak pobíhá v kolumbijské džungli a záda jí hrdinsky kryje Michael Douglas. Pak se na čas rozhodla spisovatelskou dráhu opustit ve prospěch ještě dobrodružnější profese. Umanula si, že bude agentkou CIA, ale naštěstí jen do chvíle, kdy si přečetla memoáry skutečné agentky a změnila názor. Psát či nepsat? Její vysokoškolský titul nemá kupodivu s literaturou nic společného, právě naopak, její profesor angličtiny ji chtěl dokonce nechat propadnout. Psaní se tudíž nevěnovala až do svých čtyřiadvacátých narozenin, kdy její osud definitivně zpečetil její manžel. Nemohl se totiž rozhodnout, jestli své ženě dát k narozeninám kurz japonské kuchyně nebo osmitýdenní kurz tvůrčího psaní. Proč ho vůbec psaní napadlo, když jeho žena do té doby nenapsala ani čárku není jasné, ale co víme jistě je, že se nakonec rozhodl udělat ze své ženy spisovatelku. Intuice a osud v jejich rodině očividně řídí všechno. Manžel intuitivně vybral kurz psaní a Becca, ačkoliv díky svému profesoru angličtiny neměla k psaní žádný vztah, se přesto rozhodla do toho jít. A povedlo se. Román Zavržený začala psát v roce 2003 prakticky ihned po skončení kurzu. Fascinující je, že dokázala napsat koncept celé knihy za pár týdnů, aniž by věděla, jak chce vlastně příběh zaplést. S většinou ale nebyla spokojená, a tak ho odložila a po několika měsících se k němu vrátila, jen proto, aby ho až na první tři kapitoly celý seškrtala a začala od začátku. A Stephenie má další konkurentku Až napotřetí se knihu podařilo dokončit. Správný vydavatel, správná reklama, chytlavá obálka i motto a zrodila se nová autorská hvězda romantické fantasy. Úspěch knihy Zavržený je vzhledem k přesycenosti amerického trhu opravdu působivý a vsa...

Václav Fischer

Václav Fischer je německo-český podnikatel v cestovním ruchu, který roku 1978 emigroval z Československa a usadil se v Německu. V roce 1980 založil v Hamburku cestovní kancelář Fischer Reisen, kterou vlastní dodnes. Od roku 1980 vytváří know how Fischer, které je - stejně jako jeho jméno FISCHER - po dlouhá léta protiprávně používáno jednou českou cestovní kanceláří. V roce 1997 založil leteckou společnost Fischer Air. V letech 1999–2002 byl prvním nezávislým senátorem Parlamentu České republiky. Narodil se v Praze – Karlíně. Vystudoval Gymnázium Jana Nerudy a vnitřní obchod na Vysoké škole ekonomické . V den své promoce, 13. listopadu 1978 odešel z ČSSR do Švýcarska a později do Německa. Jeho první německou zastávkou byl Západní Berlín. Zde také získal ve studentské cestovní kanceláři ARTU REISEN svoji první práci. Po roce se přestěhoval do Hamburku a pracoval v lodní společnosti TT Linie a později v exkluzivní cestovní agentuře World in Travel. V roce 1980 založil v Hamburku cestovní kancelář Fischer Reisen. Sametová revoluce zastihla Václava Fischera na Kanárských ostrovech. Přes varování svých společníků, spolupracovníků a přátel začal zvažovat svoji obchodní činnost ve Střední Evropě a od roku 1990 zde začal prodávat zájezdy. Zároveň však rozvíjel činnost německé Fischer Reisen, která se rozšířila i na území bývalé NDR, nabízela své zájezdy s odletem ze 14 německých letišť a v polovině devadesátých let připravovala každoročně dovolenou pro půl milionu klientů. O rostoucí FISCHER REISEN se začala zajímat konkurence, Václav Fischer v důvěrných jednáních v letech 1996 a 1997 zařídil převzetí svojí cestovní kanceláře nově vzniklým uskupením C und N Turistik, patřící do struktur mezinárodních koncernů. Prodejem získané finanční prostředky investoval do nákupu letadel k vlastní aerolinii Fischer Air a do dalšího rozvoje svých firem v ČR a do expanze na Slovensko, do Maďarska a Pols...

Štěpán Filípek

PhDr. Štěpán Filípek, Ph.D., absolvoval Fakultu sociálních věd UK, mediální a komunikační studia a zabývá se historií médií se zaměřením na významné osobnosti žurnalistiky první republiky.

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Rudolf Fischer

Rudolf Fischer byl německý spisovatel, občan Německé demokratické republiky. Rudolf Fischer se narodil v Drážďanech v dělnické rodině. Po maturitě roku 1921 pracoval jako prodavač a později jako listonoš. Po 2. světové válce začal pracovat ve státní správě Německé demokratické republiky a nastoupil dráhu spisovatele. Známým se stal románem Martin Hoop IV , který východoněmecká kritika ocenila jako jedno z nejlepších děl socialistického realismu a za který roku 1956 obdržel Cenu Heinricha Manna. Zemřel roku 1957 v Drážďanech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fischer na anglické Wikipedii.

Petr Fingal

Petr Fingal, vlastním jménem František Antonín Fingl , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život napsal 19 divadelních her, 15 románů a okolo 300 povídek. Narodil se 13. června 1889 v Radnicích č. p. 112 jako první dítě Františka Fingla a Anny Finglové rozené Bezděkové. Obecnou školu navštěvoval v Radnicích. Gymnázia navštěvoval v Českých Budějovicích a v Praze. Měl se stát učitelem, ale kvůli zájmu o žurnalistiku opustil učitelský ústav. Do novin začal psát v roce 1905 pod různými pseudonymy. První kroky v redaktorském oboru dělal v Královodvorských listech , poté působil například v novinách Plzeňský kraj, Lidový deník či Venkov. Když pobýval v Plzni, založil a vedl s vydavatelem S. K. Beníškem měsíčník Vzlet, který se věnoval osvětovému a uměleckému ruchu západních Čech. Během působení v novinách již používal svůj pseudonym Petr Fingl. Prakticky tento pseudonym i v normálním životě začal používat již okolo roku 1909. V Radnicích je knihovna Petra Fingala, která se nachází v archivu muzea Josefa Hyláka. Na knihách jsou jeho podpisy. Před rokem 1908 se objevuje pouze František Fingl , v roce 1909 uvádí jak František, tak Petr Fingal a od roku 1910 se podepisoval pouze Petr Fingal. V roce 1935 postihla Petra Fingala těžká choroba a musel odstoupit z veřejného života. Této chorobě také 5. srpna 1940 podlehl. Jeho úmrtí je zapsáno v královodvorské kronice.

Mirek Firman

Narozen 1961. Ing. ekonom, fotograf.

Jan Fischer

Jan Fischer je český statistik a politik, od 8. května 2009 do července 2010 předseda tzv. úřednické vlády, později nestranický kandidát na prezidenta České republiky v přímé volbě v lednu 2013. Dlouho byl považován za favorita s jistým postupem do druhého kola, ale koncem roku 2012 začal ztrácet preference a nakonec s 16,35 % jen těsně získal třetí místo. V červenci 2013 se stal ministrem financí a místopředsedou vlády Jiřího Rusnoka, ve funkci působil do ledna 2014. Po Vysoké škole ekonomické pracoval na Federálním statistickém úřadě, kde kvůli služebnímu postupu v roce 1980 vstoupil do Komunistické strany Československa. V 90. letech byl místopředsedou a od dubna 2003 předsedou Českého statistického úřadu. Jako premiér před koncem českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 také předsedal Radě Evropské unie. Od září 2010 do léta 2012 působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, poté odešel do důchodu. Fischerův otec RNDr. Otto Fischer vystudoval matematiku a pojistnou matematiku; během druhé světové války jako žid prošel ghetto Terezín, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau a kladskou pobočku tábora Gross-Rosen; z celé rodiny přežil holokaust pouze on a jeho matka. Poté se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii v Matematickém ústavu Československé akademie věd a vyučoval zejména analýzu rozptylu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Matka RNDr. Věra Fischerová byla také statistička, pocházela z původně katolické rodiny. Jan Fischer se sám označuje jako nehalachický žid, neboť podle ortodoxní a konzervativní judaistické tradice se židovství dědí po matce. Roku 1975 se Fischer oženil s Ivanou Janeckou , která pracovala jako dětská sestra. Syn Jakub Fischer je profesorem ekonomické statistiky a prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dcera Kateřina Drbohlavová mnoho let pracovala ve vzdělávací spole...

Germaine Finifter

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

Viliam Fischer

Prof. MUDr., CSc., FICS. Slovenský kardiochirurg.

Táňa Fischerová

Taťana Fischerová , známá převážně jako Táňa Fischerová, byla česká herečka, spisovatelka, moderátorka, politička a občanská aktivistka. Mezi lety 2008 a 2018 byla předsedkyní a lídryní Klíčového hnutí, založeného na principech sociální trojčlennosti rakouského filozofa a humanisty Rudolfa Steinera. V červnu 2002 byla na kandidátce US-DEU zvolena jako nezávislá poslankyně do Parlamentu ČR. Mandát jí skončil v červnu 2006. V historicky první přímé volbě v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky. Táňa Fischerová se narodila 6. června 1947 v Praze židovským rodičům. Otec Jan Fischer byl divadelní režisér, za války vězněný v Terezíně a Osvětimi. Matka byla baletkou a stejně tak jako její otec byla za války vězněná v Terezíně a Osvětimi. Táňa měla mladšího bratra Jana. Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po dvou letech studia nastoupila do pražského Činoherního klubu, kde působila šest sezón do roku 1973, kdy ji odtud z normalizačních důvodů vyhodili. O tomto období prohlásila: „Činoherní klub a celá ta éra byla pro mě ztraceným divadelním rájem, který se už nikdy nevrátil.“ Podobně jako dalším tehdejším hercům v souboru jí nebyla prodloužena smlouva. Po odchodu hostovala v různých divadlech, spolupracovala zejména s Janem Kačerem a Evaldem Schormem, točila filmy s Antonínem Mášou, Jaromilem Jirešem, Miloslavem Lutherem a Karlem Kachyňou. Odešla do Divadla Jiřího Wolkera, kde strávila čtyři roky. Divadlo opustila po narození syna Kryštofa, jehož otcem byl Petr Skoumal. Poté působila na volné noze. Po dobu 70. a 80. let však byla prakticky vytěsněna z uměleckého života. Hrála například společně s Petrem Čepkem ve filmu Hotel pro cizince , v komedii Prodloužený čas s Milošem Kopeckým , Hanele ...

Tami Fischer

Německá knihkupkyně, blogerka a spisovatelka. Autorka blogu o knihách, románů pro ženy a fantasy románů pro mládež.

Namu Fialová

Narozena 1963 v Československu, zemřela 31. 12. 2021 v Německu. Šamanka, nakladatelská redaktorka, ilustrátorka naučné literatury. Publikovala o šamanismu, provozovala nakladatelství a youtubový kanál Paprsky.

Lukáš Fišer

Narozen 3. 7. 1964. Spisovatel, scenárista, hudební skladatel, producent, kapelník a textař. Autor knih pro děti. Absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor Tvorba textu a scénáře. Absolvent architektury.

Lukáš Fibrich

Lukáš Fibrich je kmenový výtvarník časopisu ABC. Vystudoval obor kreslené animace na pražské FAMU a filmovou a televizní grafiku na VŠUP. S časopisem ABC spolupracuje pravidelně od roku 1990, publikoval zde přes 4000 kreseb. Je autorem pěti krátkých kreslených filmů, ilustroval deset jazykových učebnic. Věnuje se též reklamní ilustraci.

Linda Finková

Narozena 10. 5. 1968 v Domažlicích. Muzikálová zpěvačka, textařka, pěvecká koučka a učitelka zpěvu na konzervatoři. Moderátorka, dabérka, divadelní a televizní herečka.

Lars A Fischinger

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Ladislav Fikar

Ladislav Fikar byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů , studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový , pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros. Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín , v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však au...

Kristina Fišerová

Kristina Fišerová je česká grafická designérka. Od roku 2014 vede ateliér Grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Kniha Sutnar Shapes, kterou společně se svými studenty upravila, získala v roce 2018 mezinárodní cenu Red Dot v konkurenci 8610 děl ze 45 zemí světa, z nichž 24členná komise udílela ceny v 17 kategoriích. Kniha Sutnar Shapes získala ocenění za grafickou úpravu v kategorii Communication design. Narodila se v Praze. Jejím otcem je architekt a vysokoškolský profesor Jan Fišer. Bratr Daniel Fišer je český architekt žijící v Londýně, pracuje jako Lead designer ve studiu Zaha Hadid architects. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V letech 2007-2013 byla odbornou asistentkou v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace . V roce 2012 získala docenturu v oboru grafika a vizuální komunikace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Mezi její realizace patří například logo a jednotný vizuální styl pro České vysoké učení technické v Praze, logo a jednotný vizuální styl pro Univerzitu Pardubice, logo a vizuální styl pro město Dobříš, vizuální styl pro Humorfest, Nadaci SUTNAR, řadu hudebních nosičů, pro EMI i soukromé vydavatele. Spolupracuje s mnoha českými nakladatelstvími , věnuje se tvorbě plakátů a úpravě knih. V roce 2018 získala ocenění Red Dot za grafickou úpravu knihy Sutnar Shapes pro Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara. Je držitelkou ocenění Nejkrásnější kniha Česka, AWDA AIAP poster , cena Design centra Madrid Gráfica . Publikovala v řadě odborných periodik .

Josef Fiala

Narozen 1953. JUDr., docent katedry občanského práva právnické fakulty Masarykovy university v Brně. Práce z oboru.

Jolana Fišarová

Mgr., učitelka 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků gymnázií, vyučuje český a ruský jazyk, estetickou a hudební výchovu.

Johannes Fiebig

Narozen 30.3.1953. Německý vykladač tarotu.

Jiřina Fikejzová

Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.

Jiří Fixl

Jiří Fixl je český malíř, grafik a ilustrátor, syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla, dlouhou dobu působil jako výtvarný redaktor nakladatelství Albatros a četných časopisů pro děti, zj. časopisu Mateřídouška. Dlouhodobě se věnuje zejména ilustraci knih pro děti. Syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla . V letech 1965–1969 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně mezi roky 1970–1976 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Zdeňka Sklenáře, Evžena Weidlicha a Rostislava Vaňka. Praxe ve Studiu Jiřího Trnky. Malíř, grafik a ilustrátor, působil také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Albatros a v časopise Mateřídouška. V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech intenzivní ilustrační spolupráce s dětskými časopisy. Realizace výtvarné výzdoby v architektuře – mateřská škola v Prachaticích a Jindřichově Hradci. Tvorba především v oblasti ilustrace knih pro děti a mládež. Celkem ilustroval asi sto třicet titulů od leporel, řady učebnic, beletrie, až po knihy pohádkové i naučné, včetně několika autorských. Od roku 2010 se ve Studiu efef věnuje produkci vlastních tiskovin a knih. Pořádá autorské besedy a výtvarné dílny pro knihovny a školy v Čechách a na Moravě a pravidelně se podílí na projektu Noc s Andersenem, pro který v roce 2010 namaloval podobiznu Hanse Christiana Andersena. Seznam jím ilustrovaných knih:

Jazz Fiddlers

České tradiční jazzové kombo.

Jaroslav Fišer

Narozen 10.10.1919 v Praze, zemřel 21.6.2003 v Praze. Grafik, ilustrátor, autor knižních obálek.

Delia Fiallo

Delia Fiallo se narodila na Kubě, kde začala svou kariéru jako spisovatelka v roce 1952. Už po pět desetiletí píše nejúspěšnější romány pro ženy. Její telenovely, jichž napsala už 35, se natáčí v Mexiku, v Peru, na Kubě, v USA, ve Venezuele i v Argentině. Přes 1,6 bilionu diváků po celém světě dokazuje, že hispánská produkce byla vždy velice mezinárodně úspěšná. Sama Delia vlastní doktorát z filozofie a literatury na havanské univerzitě. Úspěch jí přinesl bohatství a především popularitu. Dnes pobývá v Miami na Floridě a píše zejména pro venezuelskou televizi. Je proslulá tím, že nekončí samotným napsáním scénáře, ale také se účastní natáčení a velmi ochotně vyhoví hereckým i režijním požadavkům. Její příběhy posléze dostaly nový rozměr - zaměřila se také na širší společenské problémy.

Alena Finková

Zbyněk Fišer

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Vojtěch Fišer

Jan Bauer je český novinář a spisovatel, původním vzděláním zemědělský inženýr. Věnuje se především literatuře faktu s převládajícím zaměřením na českou historii, v poslední době píše především historické romány či historické detektivky. Narodil se v Jihlavě, rodina se později odstěhovala do Českého Krumlova, kde absolvoval střední školu . Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích, v letech 1968-1998 pracoval jako novinář . Později se stal spisovatelem z povolání. Žije na samotě u Vodňan. Knižně debutoval v roce 1978 populárně naučnou publikací Uživí naše planeta lidstvo? Za sbírku povídek Špionova dcera obdržel v roce 1995 cenu Masarykovy akademie umění. Vydal již více než 160 knih, dá se považovat za nejplodnějšího českého žijícího spisovatele .. Dříve používal i pseudonymy: některá díla napsal jako Felix Krumlowský nebo Vojtěch Fišer, pod jménem Anna Březinová vydal 10 historických románů. Kromě vlastních prací se podílel také na zpracování některých svazků publikace Toulky minulostí světa. Pod pseudonymem Anna Březinová:

Viola Fischerová

Slovenská vězeňkyně koncentračních táborů, autorka vzpomínek.

Robert Lloyd Fish

Americký spisovatel.

Rebecca Finn

Anglická ilustrátorka, autorka dětských leporel.

Otakar Filip

Narozen 1.7.1874 v Praze, zemřel 10.4.1931 tamtéž. Novinář, redaktor, prozaik, překladatel.

Oldřich Fidrmuc

Narozen 18.3.1899 v Sázavě, zemřel 12.3.1960 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, dějepisná literatura.

Miroslava Filipová

Narozena 9. 3. 1934 v Praze. Hudební publicistka, básnířka, textařka.

Miloš Filip

Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu při Masarykově univerzitě v Brně, kde získal doktorát z finanční ekonomie a kvalifikoval se na prestižní, celosvětově uznávaný titul pro finanční poradce Chartered Financial Analyst . V představenstvu společnosti ING Investment Management zodpovídal za obchod a marketing produktů investiční správy v ČR a na Slovensku. Dále pracoval v jako konzultant vrcholového managementu ČSOB, ředitel penzijního fondu a také poradce pro prémiovou klientelu skupiny ABN AMRO. Dlouhodobě se věnuje otázce klientského poradenství, osobních financí a finančního vzdělávání. Je autorem několika odborných finančně-vzdělávacích publikací.

Ludmila Fialová

Docentka Fialová vystudovala 2 obory na Karlově univerzitě . Od r.1989 působí na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky na FTVS UK, kde vyučuje didaktiku a tělesné sebepojetí.

Luboš Fišer

Luboš Fišer byl významný český hudební skladatel, který se narodil 30. září 1935 v Praze a zemřel 22. června 1999. Byl významnou osobností světové vážné hudby a filmové hudby v České republice ve 20. století. Fišerova tvorba zahrnovala celou řadu žánrů, včetně komorní hudby, symfonických děl a vokálních skladeb. Asi nejznámější je jeho filmová hudba, k níž patří soundtrack k surrealistickému hororu "Valerie a týden divů" režiséra Jaromila Jireše. Právě tato hudba si během let získala kultovní status a je oslavována pro své strašidelně krásné a éterické kvality.

Josef Filipec

Josef Filipec byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny a autor jeho koncepce. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie , lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny , jejichž je autorem . Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového . Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.

Jiří Fiala

Prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc. je emeritní univerzitní profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Jaroslav Figala

Narozen 5.10.1931 ve Staré Plesné. Prof., RNDr., DrSc., ekolog, biolog, práce z oboru publikovány i anglicky a německy.

J Fiala

Ivan Fíla

Ivan Fíla je český filmový režisér, scenárista, spisovatel a fotograf. Narodil se v Praze 24. prosince 1956. V roce 1977 emigroval do Německa, kde na Filmové fakultě v Kolíně nad Rýnem vystudoval režii a scenáristiku. Fíla začal natáčet dokumentární a krátké filmy a pracoval také jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. V roce 1996 debutoval hraným filmem Lea, který měl premiéru na Benátském filmovém festivalu, kde vyhrál cenu OCIC. Film byl nominován na Golden Globe jako nejlepší cizojazyčný film a na Evropskou filmovou cenu. Mimo dalších mezinárodních filmových ocenění získal také dva České lvy. Film mu otevřel cestu do Hollywoodu, kde Fíla na pozvání Stevena Spielberga napsal pro Studio DreamWorks a producentku Wendy Finerman scénář The Betty Schimmel Story. Jeho další film Král zlodějů měl premiéru v roce 2004 na Moskevském mezinárodním festivalu. Fílův scénář vyhrál „Prix d'Or“ za nejlepší evropský scénář, tak jako čtyři České lvy. Film Král zlodějů byl slovenskou nominací na Oskara v kategorii zahraniční film, kde se dostal do užšího výběru nejlepších 9 filmů. Vedle hraných filmů natočil Fíla dokumentární filmy Margarete Buber-Neumann – Německý osud, Kroky v labyrintu, Václav Havel – Česká pohádka, ,Hitler – Vyděrač, Mlha, Joschka Fischer a další. Fíla momentálně připravuje český film Den štěstí, volně inspirovaný životem zpěváka Petra Nováka a herečky Evy Jakoubkové, a v mezinárodní koprodukci anglicky mluvenou komedii Bella Luna. Hlavní úlohu má hrát americká herečka Sharon Stone. V roce 2018 vydal román Muž, který stál v cestě inspirovaný životními osudy komunistického politika Františka Kriegla. V roce 2019 Český rozhlas Plus odvysílal audioverzi knihy, přičemž Fila chystá také filmové zpracování příběhu. Žije v Los Angeles, Frankfurtu a v Praze. ...

George A Fink

Dorota Fic

Polská ilustrátorka dětské literatury.

Daniel Fikejz

Bohuslav Fišer

Narozen ve Hvožďanech poj jižním svahem vrchu Třemšína.Pocházel ze starého učitelského rodu,jehož profesní kontinuita sahá až do roku 1718,a i on na rodinnu tradici navázal.Jako desetiletý byl za účelem vzdělání svěřen do pedagogické péče křižovníků v Praze,později přešel na učitelský ústav ve Sv. Janu pod Skalou.Již jako student sbíral a třídil lidové písně,popěvky,říkadla a pověsti.Jeho první působiště bylo v Polné u Jihlavy,kde se zapojil i do kulturního dění města-založil stopadesátičlenný dětský sbor,pro nějž upravil mnoho písní,byl autorsky činným členem místního ochotnického divadelního spolku.V roce 1929 se v Polné oženil s Marií Muzikářovou a vychovali spolu 5 dětí. V roce 1942 přesídlil i s rodinou do Prahy,kde se po válce stal inspektorem Zemské školní rady a současně ředitelem kůru seminárního kostela sv.Vojtěcha v Dejvicích.Toto relativně šťastné období jeho života zkončilo po roce 1948,kdy byla Zemská školní rada zrušena,seminář uzavřen a Bohuslav Fišer zatčen,při brutálním vyslýchání ve vyšetřovací vazbě v pankrácké věznici těžce raněn a následně odsouzen pro podvracení republiky. I přes nepřízeň osudu se ve svých 70 letech dočkal vydání knihy Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem,nicméně jeho pozdější snahy o vytištění pohádek o vodnících byly marné.

Blanka Fišerová

Narozena 26. 12. 1977 v Třebíči. Divadelní publicistka, dramaturgyně, scénaristka, režisérka. Také odborná asistentka pro divadelní vědu na opavské univerzitě.

Alžbeta Filipová

Slovenská překladatelka z francouzštiny.

Werner Fiedler

Werner Fiedler se narodil v Drážďanech v roce1943. Po 20letech práce ve vědeckém ústavu v Lipsku se Werner v roce 1989 rozhodl změnit svou profesi a stát se novinářem na volné noze, fotografem, ale i příležitostným spisovatelem. Z Wernerovy práce přímo čiší jeho zájem o přírodu a podmořský svět.

Vojtech Filkorn

Slovenský filozof, logik, vysokoškolský pedagog.

Viola Fischerová

Viola Fischerová sa narodila v roku 1922 v Lučenci. Keď mala šestnásť rokov, južné Slovensko obsadili Maďari. S rodinou sa museli skrývať, prežili nálety, obrovský psychický nátlak. Zhabali im majetok, označených žltými hviezdami ich vylúčili zo spoločnosti, presunuli do geta zriadeného v meste, kde s nimi zversky zaobchádzali. Všetkých bili, dievčence brali a znásilňovali. Nevedeli si predstaviť, že existuje ešte niečo horšie, no ako dvadsaťdvaročná vystúpila z dobytčieho vagóna na rampe v Osvienčime. Tam sa stretla s doktorom Josefom Mengelem po prvýkrát, no nie naposledy. Stala sa obeťou jeho pseudolekárskych pokusov. Prežila. Po čase ju premiestnili do iného tábora, zorganizovala ďalších sedem žien a podarilo sa im ujsť. V čase, keď ona bojovala o život v koncentrákoch, jej neskorší manžel, Juraj Fischer, bol veliteľom tanku v spojeneckej armáde. Zúčastnil sa aj vylodenia v Normandii, 6. júna 1944. V roku 2004 dostal najvyššie francúzske ocenenie – Rytier Čestnej Légie. Viola Fischerová nikdy nezabudla na peklo, ktoré prežila. Neustále ju prenasledovalo.

Viktor Ficek

Literární historik, autor „Biografického slovníku širšího Ostravska“, zakladatel Slezské studijní knihovny, zástupce ředitele Slezského studijního ústavu v Opavě, středoškolský učitel. Narodil se v rodině opavského soukeníka Johana Ficka , jehož otec Johan byl dýmkařem v Kelči, a jeho manželky Hedwigy , dcery Karla Stankeho, domovníka v Opavě, a jeho ženy Josefy, roz. Ronke. Rodiče byli sezdáni v Opavě 21. 5. 1899. Jejich syn Viktor Otto Ficek absolvoval v Opavě české gymnázium pod příkladným vlivem ředitele Vincence Praska. Potom studoval na Karlově univerzitě v Praze češtinu s němčinou a také knihovnictví. Po skončení studií působil jako středoškolský učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě, Valašském Meziříčí a Strážnici. Po 2. světové válce zakládal Slezskou studijní knihovnu v Opavě, která později splynula se Slezským studijním ústavem v jednu instituci. Angažoval se v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. Ve Slezském studijním ústavu se pracovně zaměřil na bibliografii, bezručovský výzkum a literárněvědnou heuristiku. Vykonával i funkci zástupce ředitele ústavu. K jeho významnějším pracím patří: „Bibliografie bibliografií slezské oblasti“ , „Bibliografie Petra Bezruče I., II.“ , „Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu“ , „Slezské písně-historický vývoj textu“ , „Biografický slovník širšího Ostravska“ I. – V. , „Kapitoly o Petru Bezručovi“ , „Jan Neruda o Slezsku“ . Napsal také řadu studií o jednotlivých osobnostech.