Výpis všech autorů

Charles Dickens

Charles Dickens byl britský spisovatel. Je považován za jednoho z největších romanopisců 19. století. V dětství žil v bídě, jeho otec byl úředník, který se po přestěhování rodiny do Londýna dokonce ocitl ve vězení pro dlužníky. Dickens si musel sám vydělávat na živobytí. Jako desetiletý chlapec pracoval v továrně na leštidla na boty. Později, když zvládl těsnopis, pracoval jako písař. Od svých dvaceti let působil v listu Morning Chronicle. Svou literární dráhu zahájil roku 1833 drobnými časopiseckými črtami a povídkami, vydávanými pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Tyto jeho práce plné humoru a vtipu si čtenáři oblíbili natolik, že se rozhodl pustit se do větších prací. Když roku 1836 své črty vydal knižně, dostal od nakladatele objednávku na Kroniku Pickwickova klubu. Bylo to jeho první rozsáhlé dílo a proslavilo jej. V témže roce se Dickens oženil s Catherine Hogarthovou, dcerou svého přítele George Hogartha, se kterou měl deset dětí. Z nuzných poměrů se Dickens díky své houževnatosti a vytrvalosti vypracoval na skutečnou hvězdu literárního nebe. Byl slavný nejen v Evropě ale i v USA, které navštívil roku 1842 a podruhé roku 1867. V Anglii i v USA pořádal turné, na kterých předčítal svá díla. Po návratu ze své druhé cesty do Ameriky se Dickens již necítil dobře. Ztrácel paměť a měl první příznaky mrtvice, na kterou roku 1870 zemřel. Je nejvýznamnějším a nejpopulárnějším představitelem viktoriánského románu a jedním z největších realistických autorů první poloviny 19. století. V mnohých svých knihách uplatnil zkušenosti ze svého dětství a jeho celoživotním tématem se tak stal tragický osud chudých dětí. Jeho romány mají promyšlenou stavbu a Dickens se v nich nevyhýbal ani policejním a kriminálním námětům. Byl mistrem dějových zápletek, výstižných osobních charakteristik a usiloval i o citovou působivost. Dickens se také živě zajímal o soudo...

Walt Disney

Walter Elias „Walt“ Disney byl americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor, podnikatel a filantrop. Ve své době silně ovlivnil zábavní průmysl. Jako zakladatel firmy Walt Disney Productions se stal jedním z nejznámějších filmových producentů na světě. Společnost, kterou založil, se v současnosti jmenuje The Walt Disney Company a má roční obrat asi 35 miliard dolarů. Znám je jako filmový producent a bavič, zároveň však také jako inovátor animovaného filmu a zábavních parků. Společně se zaměstnanci společnosti vytvořil řadu světově známých postaviček včetně Mickey Mouse, kterému Disney propůjčil i vlastní hlas. Vyhrál 26 Oskarů z 59 nominací, včetně rekordních čtyř Oskarů v jednom roce, čímž v tomto oboru získal více cen a nominací než kdokoli jiný. Také obdržel sedm ocenění Emmy. Po něm pojmenované zábavní parky můžeme najít ve Spojených státech amerických , v Japonsku , Francii a Číně . Zemřel na rakovinu plic v kalifornském Burbanku. Narodil se 5. prosince 1901 Eliasu Disneyovi a Floře Call Disneyové v Hermose v Chicagu na 2156 N. Tripp Ave. Jeho předkové emigrovali do Ameriky z irského Gowranu v hrabství Kilkenny. Arundel Elias Disney, praděd Walta, se narodil v Kilkenny roku 1801 a byl vzdálený potomek Francouze Roberta d'Isignyho, který v roce 1066 přišel do Anglie společně s Vilémem I. Dobyvatelem. Jméno d'Isigny bylo v Anglii změněno na Disney a rodina žila ve vesnici dnes známé jako Norton Disney jižně od města Lincoln. Jeho otec Elias Disney se přestěhoval z kanadského Huron County do USA roku 1878, původně aby v Kalifornii nalezl zlato, nakonec se však v roce 1884 vrátil ke svým rodičům poblíž města Ellis. Pracoval pro železnici Union Pacific Railroad a 1. ledna 1888 si vzal za ženu ...

Ivan Diviš

Ivan Diviš byl český básník a esejista. Je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20. století. Patří k básnické generaci, která začala psát za doby protektorátu. Ivan Diviš se narodil 18. září 1924 v Praze do rodiny bankovního úředníka. V době 2. světové války studoval gymnázium. V období 1943–1946 se učil knihkupcem. Byl zadržen a vězněn gestapem. V letech 1945–1949 studoval filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví a nakladatelství Václav Petr. Na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva. Později v 50. letech pracoval jako soustružník. V 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Mladá fronta. V roce 1964 konvertoval ke katolictví. V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa se sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci nadále setrvával v Německu, do Prahy se vrátil až v roce 1997, dle vlastního tvrzení pouze z ekonomických důvodů. Žil v domě v ulici Pod Strahovem. Zemřel 7. dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě. Dílo Ivana Diviše je interpretováno v knize Jiřího Zizlera Výstup na horu poezie .

Philippe Diolé

Francouzský publicista, potápěč a člen Cousteauovy posádky, podílející se na sedmi Cousteauových knihách o výzkumech lodi Calypso, odborným zaměřením archeolog.

Břetislav Ditrych

Břetislav Ditrych je český spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista. Narodil se v Polabí. Zde, v městečku Cerhenice, strávil i dětství a mládí a vrací se sem ve svém literárním díle, například v povídkovém souboru Stínové postavy . Ve čtrnácti letech odešel na střední průmyslovou školu do Prahy, která se mu stala novým domovem. Studoval na Vysoké škole ekonomické a větší část života pracoval v projektovém ústavu. V této době zároveň působil jako externí spolupracovník zejména Mladé fronty a Mladého světa, kam přispíval rozhovory a reportážemi, ale rovněž Československé televize, pro kterou psal scénáře dokumentárních filmů. V 90. letech se stal konzultantem pro francouzské společnosti investující v České republice. Francie, její kultura a jazyk jsou Ditrychovou celoživotní láskou. Po odchodu do penze se věnuje usilovněji autorské činnosti především na poli literatury faktu a prózy, ale vydává i první básnické sbírky. Kromě toho pravidelně přispívá do časopisů jako Host, Reflex, Xantypa nebo revue Přísně tajné. Na jaře 2015 se zúčastnil literárního pobytu v Krakově, který podpořil Mezinárodní visegrádský fond. Soubor sedmi básní, které vznikly během tohoto pobytu, byl přeložen do polštiny. Nejrozsáhlejší část jeho díla sestává z literatury faktu. Dominantním tématem jsou počátky letectví. Poprvé se jim věnuje v Báječných mužích na létajících strojích , jež následují Báječné ženy na létajících strojích , životopis patrně nejslavnějšího českého letce První a sám: Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara a příběhy snílků a dobrodruhů z dob ještě ranějších v knize Jak létají sny . Do oblak bere čtenáře i v Světě pod barevnými křídly , kde zaznamenává dobrodružné cesty pilota ultralehkých letounů Jiřího Zítky, v knize Sláva balonům! pojednávající o počátcích balonového létání v Čechách, a naposledy v Proti Rudému baronovi o Manfredu von Richthofenovi i těch, se k...

S. S. van Dine

S. S. Van Dine , vlastním jménem Willard Huntington Wright, narodil se v Charlottesville ve Virgínii, vystudoval Harvardovu univerzitu a snažil se o kariéru literárního a výtvarného kritika. Zprvu úspěšně: redigoval intelektuálský magazín Smart Set, který po něm převzal slavný ikonoklast a jedovatý satirik H. L. Mencken; spolu s ním a s jiným intelektuálním spisovatelem Georgem Jeanem Nathanem napsal Wright knihu Evropa po 8,15 . V roce 1916 vydal první vážný román Slibný muž , propadák tak dokonalý, že propadl dokonce i podruhé, když jej nakladatel vydal znovu v roce 1930, spoléhaje na to, že Wright byl tehdy na vrcholu slávy. V letech 1923 až 1926 byl Wright, po nervovém zhroucení, upoután na lůžko a lékaři mu zakázali „vážnou“ četbu: a je to neuvěřitelné, ale historie se opět opakuje: pro zábavu si Wright vymyslel první detektivku, a aby neupadl v opovržení u vzdělaných kolegů, vydal ji pod starým rodinným jménem, v němž si změkčil y: S. S. Van Dine. Byla to Bensonova vražda . Estét Wright si předsevzal, že americkou detektivku pozdvihne z bahna braku, a šel na to hlavně tim, že jeho VD Philo Vance je supervzdělaný knihomol a snob, který oplývá citáty, svědčícími o encyklopedických vědomostech. Abychom mu neublížili: nejen tím. Vnesl do americké detektivky noblesní, vytříbený styl, dokonalou dějovou konstrukci, přísnou fair play . Van Dine, vyprávěč příběhů, funguje jako Vanceův watson, a VD má spolupracovníky a protihráče v okresním prokurátorovi Markhamovi a v seržantu Heathovi. Postihl jej ovšem smutný osud všeho příliš snobského: dnes, po letech, je jeho nadřazená moudrost směšná. Wright sám kdysi prohlásil, že i nej...

Denis Diderot

Denis Diderot byl francouzský osvícenecký spisovatel, svobodný zednář a filozof. Zabýval se mnoha obory – filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou. Byl vedoucím skupiny francouzských pokrokových vědců a filozofů, sdružených k sepsání Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Posláním Encyklopedie bylo shrnout veškeré dosavadní lidské vědění. Vyšla v 28 svazcích v letech 1751 až 1772. Jeho další slavné dílo je Jakub fatalista a jeho pán, kde uvádí filozofické myšlenky o svobodné vůli, a dialog Rameauův synovec, na kterém bylo založeno mnoho článků a kázání o touze spotřebitele. Narodil se 5. října 1713 ve městě Langres ve Francii. Své základní vzdělání získal na jezuitské základní škole v Langres, dále pak od roku 1732 studoval na Collège d'Harcourt v Paříži. Upustil od nápadu stát se knězem a raději šel studovat práva. To ho ale také brzy omrzelo a tak se v roce 1734 rozhodl stát se spisovatelem. Kvůli jeho odmítnutí vykonávat vyučené profese se ho však jeho otec zřekl, a tak žil Diderot dalších 10 let bohémským životem. V roce 1742 se spřátelil s Jeanem-Jacquesem Rousseauem. Ještě silněji se otci odcizil, když se v roce 1743 oženil s Antoinettou Champion, zarytou římskou katoličkou. I přesto, že se toto spojení považovalo za nevhodné s ohledem na Antoinettin nízký původ, v říjnu 1743 z něj vzešlo dítě, holčička Angélique . Smrt jeho sestry, jeptišky, způsobená z přepracování v klášteře nejspíš ovlivnila Denisův názor na náboženství. Předpokládá se, že právě ona byla předlohou pro jeho novelu La religieuse , která popisuje život řeholnice, jež je nucena vstoupit do kláštera, kde trpí kvůli ostatním sestrám. Měl aférky se spisovatelkou Madeleine de Puisieux a se Sophií Volland. Jeho dopisy pro Sophii posloužily jako zdroj informací o životě a myšlení Pařížanů v tomto období. Přestože byla Diderotova práce obsáhlá a d...

Philip K Dick

Philip Kindred Dick byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní si získal popularitu. Jeho dílo bylo však ovlivněno braním drog a později i psychickými poruchami. Po střední škole strávil Philip Kindred Dick rok na univerzitě v Berkeley v Kalifornii a potom prodával gramofonové desky, připravoval pro jednu rozhlasovou stanici programy s vážnou hudbou. Byl pětkrát ženat a měl tři děti. Až do své smrti žil poblíž San Francisca. Philip Kindred Dick se na spisovatelskou dráhu vydal v roce 1951. Svoji první povídku publikoval v roce 1952 v magazínu Planet Stories. Během let 1952–56 napsal 75 povídek a zařadit se mezi slibné mladé autory. V letech 1962–72 vydal 20 románů. Začátkem 70. let 20. století je Dick považován za nejvýznamnějšího filozofa současné americké sci-fi scény a kritika ho bere zvolna na vědomí. Tíživá finanční situace donutila Dicka hodně psát a to pod vlivem povzbuzujících prostředků. Velmi ho tížily i manželské problémy. Na veřejnosti se kriticky stavěl k americké vládě a Nixonův aparát veřejně označil za bandu zločinců. Dostal se do pozornosti undergroundové kultury. Po otištění svého článku v hudebním časopisu Rolling Stone se stal slavným v kruzích antiamerické mládeže. Díky svému postoji byl vystaven policejnímu teroru ze strany severokalifornských úřadů, proto na čas opustil Spojené státy a odjel do Kanady. Teprve v roce 1972 se vrátil do Los Angeles na jihu Kalifornie. Po desítkách let nastal v Dickově životě zlom. Rozhodl se rozejít se vším, co předtím prožil. Tvrdil, že se stal svědkem božího zjevení. Několikrát se o tom zmínil v různých esejích a rozhovorech. Philip Kindred Dick zemřel na následky srdečního infarktu a nedožil se tak fenomenálního úspěchu filmu Blade Runner ani souborného vydání svého díla.

Miep Diekmann

Maria Hendrika Jozina Diekmann byla nizozemská spisovatelka a překladatelka, jedna z nejznámějších autorek knih pro děti. Část svého dětství prožila ve Willemstadu na ostrově Curaçao v Nizozemských Antilách. kde byl její otec velitelem vojenské policie. V Nizozemsku vystudovala gymnázium a pak žurnalistiku, pracovala pro tisk, psala recenze na dětskou literaturu a začala také psát vlastní knihy pro děti. Debutovala roku 1947 jako autorka dívčích knih bez větší umělecké hloubky, za své pozdější knihy obdržela celou řadu literárních cen. V jejím díle se výrazně projevila léta strávená v dětství v Západní Indii. Knihy s touto tematikou řeší závažná historická i aktuální témata. Jejich hrdiny jsou mladí lidé prožívající těžké období dospívání, ve kterém jsou konfrontováni s diskriminací, politikou, sebevraždou, sexualitu, násilím i znásilněním. Je také autorkou poučných i pohádkových knih pro začínající čtenáře, publikace o výtvarném umění 17. století a redaktorkou několika antologií. Staral se rovněž o začínající autory a posuzovala jejich díla. Napsala více než sedmdesát knih, z nichž mnohé byly přeloženy do cizích jazyků. V době komunistického režimu v Československu pomáhala českým disidentům a díky ní byla v Nizozemsku vydána celá řada českých knih. Roku 1980 vydala ve spolupráci s českou spisovatelkou a básnířkou Dagmar Hilarovou příběh o životě a dospívání v koncentračním táboře Terezín Nemám žádné jméno . Kniha, o jejímž autorství se vedou spory, získala tři významné literární ceny. Roku 2006 se stala čestnou členkou IBBY . Za své knihy obdržela autorka celkem čtrnáct významných cen, například:

Zdeněk Dienstbier

Zdeněk Dienstbier byl český lékař, onkolog, profesor nukleární medicíny a radiobiolog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a propagátor zdravého životního stylu. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončení druhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana a Helenu . Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké radě se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oboru nukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd . S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Unive...

Luca Di Fulvio

Luca Di Fulvio je italský spisovatel, pracující na volné noze. Vystudoval dramaturgii na Accademia Nazionale d´Arte Drammatica Silvio D´Amico v Římě pod Andreou Camilleri. Poté byl půl roku členem The Living Theatre, kde mohl pracovat se známými osobnostmi jako je například Paola Bourbonů, Sergio Graziani, Mario Maranzana, Andrzej Wajda a Julian Beck. V rámci své kariéry založil divadelní společnost “La Festa Mobile”. Napsal divadelní adaptaci Thomase Manna Tonio Kröger, poté spolupracoval v několika vydavatelstvích jako redakční poradce. V 90. letech 20. století se rozhodl vydávat své vlastní romány, které jsou v současnosti vydávány v 16 zemích světa, avšak popularitu si získaly zejména v Itálii a také v Německu. Jeho nejznámějším dílem, které bylo přeloženo do několika světových jazyků je “Dívka, která se dotkla nebe”. Je autorem dvou světových bestsellerů. První z nich byl publikován v roce 2014, jedná se o historický román s názvem “Dívka, která se dotkla nebe”, který vydala Euromedia Group. Kniha je nabyta emocemi a hlavně krásnými příběhy. Druhý byl publikován v roce 2015 s názvem “Chlapec, který rozdával sny”. V tomto románu Luca di Fulvio píše o mladé matce s malým synem, kteří přijíždějí do Ameriky, aby si splnili svůj sen o lepším životě a zaměřuje se nejen na násilí na ženách, ale také zpracovává životy imigrantů v New Yorku v roce 1920. V roce 2016 bylo vydáno v českém překladu další z jeho děl, a to Dítě, které v noci našlo slunce.

Marilyn Diamond

Americká spisovatelka, knihy o zdravém způsobu života.

Irena Dibelková

Spisovatelka se narodila v Chrudimi,vystudovala na Filozofické fakultě v Praze.Pracuje jako knižní redaktorka,ale již řadu let se věnuje literární činnosti.Známe jsou zejména její turistické průvodce.Za všechny jmenujeme Poutní místa v Čechách .Poutní místa na Moravě,ve Slezsku,které vydala v Nakladatelství Olympia.Román Osud si cestu najde je její první beletristické dílo.

Jiří Divíšek

Narozen 15.4.1935 v Českých Budějovicích. Matematik. Díla z oboru, učebnice matematiky.

Harvey Diamond

Harvey Diamond je světově uznávaným autorem bestselleru Fit pro život, který byl na vrcholu žebříčku prodejnosti po celých čtyřicet týdnů s více než dvanácti miliony prodaných výtisků. Jeho racly daly milionům lidí neocenitelnou informaci a naději žít život plný zdraví a vitality. Tento nový přístup ke stravování je výsledkem více než třiceti let, které zasvětil hledání opravdu zdravého životního stylu.

Waris Dirie

Waris Dirie je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva. Waris Dirie se narodila v roce 1965 nomádské rodině v Somálsku. Ve třinácti letech utekla z domu, aby se vyhnula domluvenému sňatku se starším mužem. S pomocí své tety se z Mogadiše dostala až do Londýna, kde žila u bohatých příbuzných – somálského velvyslance, pro které pracovala. Po skončení jeho doby působnosti se Waris rozhodla zůstat v Londýně a nevrátit se s nimi do Somálska. V prvních měsících se Waris živila jako uklízečka v místním McDonaldu. Waris náhodou objevil fotograf Terence Donovan, který jí pomohl dostat se až na titulní stranu Pirelliho kalendáře. Tím odstartovala její modelingová kariéra. Úspěšně pak propagovala přední světové značky Chanel, Levi´s, L´Oréal nebo Revlon. V roce 1987 si Waris zahrála vedlejší roli v bondovském filmu Dech života. Předváděla také na molech v Londýně, Miláně, Paříži a New York City. Objevila se i v módních časopisech Elle, Glamour a Vogue. V roce 1995 o ní BBC natočilo dokumentární film Nomádka v New Yorku . Na vrcholu své kariéry, v roce 1997, v rozhovoru pro časopis Marie-Claire poprvé otevřeně promluvila o ženské obřízce, kterou v dětství prodělala. Tento rozhovor oblétl média po celém světě. V témže roce se Waris stala velvyslankyní Populačního fondu OSN , který bojuje proti praktikování ženské obřízky ve světě, a také navštívila svou matku v rodném Somálsku. Její první autobiografická kniha Květ pouště vyšla v roce 1998 a brzy se stala mezinárodním bestselerem. Waris později úspěšně vydala další knihy nazvané Svítání v poušti , Dopis mé matce a Děti pouště , která byla použita v evropské kampani namířené proti ženské obřízce.V roce 2009 byl na motivy její knihy Květ pouště natočen celovečerní film, ve kterém si hlavní roli zahrála etiopská supermodelka Liya Kebede. Film se zatím promítal ve 20 zemích světa vč...

Dean Dixon

Dean Dixon byl afroamerický dirigent, který v polovině 20. století významně přispěl k rozvoji klasické hudby. Dixon se narodil v New Yorku a studoval na Juilliard School a Kolumbijské univerzitě. Svou kariéru zahájil ve Spojených státech, ale potýkal se s rasovými překážkami, které omezovaly jeho možnosti. Navzdory těmto problémům se v roce 1941 stal prvním Afroameričanem, který řídil Newyorskou filharmonii.

Tony DiTerlizzi

Tony DiTerlizzi je americký autor fantasy knih pro děti. Jeho nejznámějším počinem na poli fantasy literatury je Kronika rodu Spiderwicků, kterou napsal společně se spisovatelkou Holly Blackovou.

Steve Ditko

Americký autor komisků, kreslíř a ilustrátor.

Petr Dillinger

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...

Neil Diamond

Neil Diamond je americký zpěvák a skladatel, jehož kariéra trvá již více než pět desetiletí. Narodil se 24. ledna 1941 v Brooklynu ve státě New York. Diamondův rozsáhlý katalog hitů z něj udělal jednoho z nejprodávanějších hudebníků všech dob. Svou kariéru zahájil v 60. letech 20. století jako skladatel, psal písně pro jiné umělce, ale brzy zaznamenal úspěch s vlastními nahrávkami. Průlom mu přinesla píseň "Solitary Man", po níž následovala řada hitů včetně "Sweet Caroline", "Cracklin' Rosie" a "Song Sung Blue".

Jaroslav Dietl

Jaroslav Dietl byl český autor televizních seriálů, filmový a televizní scenárista, dramatik a dramaturg působící zejména v období normalizace. Narodil se v Záhřebu v Chorvatsku. V necelých čtyřech letech se však se svými českými rodiči a dvěma sestrami přestěhoval nejprve do Borovan u Trocnova a posléze do Brna. Tam chodil do obecné školy a v letech 1940–1944 byl studentem reálného gymnázia v Brně. Odtud předčasně odešel na textilní průmyslovou školu, kterou ukončil se zdarem maturitou v roce 1949. Pak byl rok posluchačem Filozofické fakulty MU v Brně, poté vychovatelem učňů v Brně. Z Brna se rozhodl odejít do Prahy, protože zde dostal místo na Ministerstvu sociální péče. V Praze byl v letech 1950–1955 studentem na Filmové fakultě Akademie múzických umění, scenáristiku a dramaturgii studoval u profesora M. V. Kratochvíla. Ještě během svých studií se stal dramaturgem nově vznikající Československé televize. V roce 1962 změnil zaměstnání, odešel do Československého státního filmu a nakonec se stal spisovatelem z povolání. V roce 1973 byl vyloučen z KSČ. Rok před svým úmrtím byl ale jmenován zasloužilým umělcem. Známý je hlavně díky televizním seriálům Nemocnice na kraji města, Nejmladší z rodu Hamrů, Dispečer, Píseň pro Rudolfa III., Byli jednou dva písaři, Tři chlapi v chalupě, Okres na severu, Muž na radnici, Plechová kavalérie nebo Žena za pultem. Napsal řadu her, některé z nich zfilmoval, případně podle filmu vytvořil následně divadelní hru. Také některé filmy zpracoval i jako seriál a obráceně. Publikoval také v deníku Mladá fronta a časopisu Dikobraz. Vedle rozsáhlých prací, jakými byly televizní seriály, napsal Dietl také filmové scénáře, které měly různou kvalitativní úroveň. Dietl byl multižánrovým scenáristou, který psal jak scénáře komedií Ženu ani květinou neuhodíš , Nejlepší ženská mého života nebo Křtiny , pohádek Falošný princ (Duša...

Jan Diviš

Narozen 1928. CSc., historik umění, práce z oboru historie umění, zejména užitého.

Ivan Dieška

Ivan Dieška byl československý horolezec, funkcionář, publicista a spisovatel, zasloužilý mistr sportu a držitel zlatého odznaku Iamesu, ve své době patřil mezi nejlepší slovenské horolezce a byl také nejvýznamnějším publicitou. Předseda trenérské rady čs. horolezeckého svazu, spoluzakladatel čs. skalních závodů, organizátor prvních středoevropských boulderingových závodů. Napsal horolezecké encyklopedie a vrcholné sportovní funkcionáře přesvědčil o významu horolezectví jako vrcholového sportu, čímž horolezci získali značnou finanční podporu. Jeho spolulezci byli např. jeho bratr Peter Dieška či Pavel Pochylý. 210 výstupů ve Vysokých Tatrách

Helen Dickson

Narodila se a stále ještě žije v jižním Yorkshireu. Bydlí s manželem na farmě, kde kombinuje psaní romancí s pěstováním zemědělských plodin. Je rozenou optimistkou a realistkou s příměsí romantiky - což byl také jeden z důvodů, proč začala psát romantickou literaturu. K tomu se ovšem přidalo i velké vnitřní uspokojení, které jí vlastní tvorba přináší. Je vdaná už třicet let a s manželem vychovali dva syny. Miluje přírodu, ráda čte, chodí do kina a poslouchá hudbu - hlavně klasickou, i když ze všeho nejradši má operu. K literatuře ji přivedla láska k historii, z níž má nejraději období občanské války.

Orchestr Osvobozeného Divadla

Orchestr Osvobozeného Divadla , často spojovaný s významným českým skladatelem Jaroslavem Ježkem, byl orchestrem avantgardního Osvobozeného divadla, které bylo v meziválečném období předním pražským divadelním hnutím. Osvobozené divadlo bylo známé svými satirickými a politicky vyhrocenými představeními, která často kritizovala tehdejší společenské a politické prostředí. Zásadní roli při formování hudebního stylu souboru sehrál Jaroslav Ježek, který byl od roku 1928 až do své emigrace v roce 1938 hlavním skladatelem divadla. Jeho skladby byly inovativní, mísily prvky jazzu, vážné hudby a modernistických směrů a vytvářely jedinečný zvuk, který se stal synonymem pro inscenace divadla.

Marc Di Duca

Britský autor turistických průvodců.

Vladimír Diviš

Autor textů katalogů k výstavám.

Orchestr Národního Divadla

Orchestr Národního divadla je prestižní hudební těleso se sídlem v Praze. Je spojen s Národním divadlem, jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice, která slouží jako scéna pro operní, baletní a činoherní představení. Orchestr hraje klíčovou roli při operních představeních divadla a má bohatou historii, která sahá až do 19. století. V průběhu let se v jeho čele vystřídala řada významných dirigentů a hrál pod taktovkou hostujících dirigentů z celého světa.

Ljuben Dilov

Ljuben Dilov, celým jménem Ljuben Dilov Ivanov byl bulharský spisovatel, zaměřený převážně na science fiction. Vystudoval bulharský jazyk a literaturu na Univerzitě v Sofii. Publikovat začal v roce 1951 jako student a celkem vydal 35 knih. Byl také překladatelem a editorem antologií vědeckofantastické literatury. Podle jeho předlohy natočila režisérka Ivanka Grybčeva v roce 1990 film Karneval bude zítra. Za román Let Ikaru byl oceněn na Euroconu v Poznani. Spisovatelem je i jeho syn Ljuben Dilov mladší.

Miloslav Disman

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Matt Dickinson

filmový dokumentarista a spisovatel. Procestoval celý svět a účastnil se expedic na Saharu i do jihoamerické džungle. Vylezl i na Mount Everest a své zážitky vylíčil v knize Zóna smrti a v pozdějším románu Riskantní podnik. Materiál ke knize Černý led získal přímo v Antarktidě.

Marlene Dietrich

Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...

Arnošt Dittrich

Arnošt Dittrich byl český astronom. Narodil se v rodině finančního rady Hypolita Dittricha a jeho manželky Růženy, rozené Fridrichové . Byl nejstarším z pěti dětí. Dittrich studoval matematiku a fyziku na univerzitách v Praze a Vídni. Poté 18 let vyučoval na středních školách v Jičíně, Třeboni a Praze. V roce 1920 se habilitoval na pražské univerzitě na kosmickou fyziku a začal pracovat na observatoři v Starej Ďale , kde se nejprve zabýval zkoumáním zemského magnetismu. V roce 1927 se stal ředitelem této observatoře. V roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem na pražské univerzitě. Ve svých pracích se kromě astronomie věnoval také otázkám teorie relativity a gravitace. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arnošt Dittrich na slovenské Wikipedii.

Andy Diggle

Britský autor komiksů.

Franklin W Dixon

Victor Dixen

Francouzský spisovatel. Autor fantasy románů.

Osvobozené Divadlo

Osvobozené Divadlo , což v překladu znamená Osvobozené divadlo, bylo významné avantgardní divadlo a umělecký soubor, který v meziválečném období sídlil v Praze v Československu. Založili jej v roce 1926 Jiří Voskovec a Jan Werich, dvě výrazné osobnosti českého divadla. Dvojice byla známá svou spoluprací se skladatelem Jaroslavem Ježkem, který sehrál zásadní roli při formování hudebního směřování souboru.

Michael Dibdin

Narodil se ve Wolvethamptonu, vyrůstal od sedmi let v Lisburnu , kde navštěvoval "Školu přátel". Promoval z anglického jazyka na Sussex University, poté vystudoval magisterské studium na University of Albert v Edmontonu, Kanada. Po vydání jeho první knihy žil 4 roky v Itálii, kde přednášel na univerzitě v Perugii. Později žil v Seatllu, ve Washingtonu, kde také roku 2007 umírá po krátké nemoci. Je autorem osmnácti románů. Jeho jedenáctisvazková série případů komisaře Aurelia Zena byla kritikou i čtenáři nadšeně přijata, dočkala se řady ocenění včetně Zlaté dýky britské Crime Writers Association a byla přeložena do osmnácti jazyků.

J Dienstbier

Emily Dickinson

Emily Dickinsonová byla americká básnířka 19. století, avšak povahou poezie a svým osobním apelem byla roku 1930 označena britským básníkem a kritikem za „nejsoučasnější, nejživější z básníků“. Celé její dílo s výjimkou 13 básní bylo objeveno a vydáno až po její smrti. Teprve ve 20. století začaly vycházet její básně v původním, neupraveném znění. Narodila se a zemřela v Amherstu ve státě Massachusetts. Přestože její rodina zaujímala významné místo ve společnosti, Emily žila a tvořila v samotě. Po sedmi letech studia na amherstské Akademii pokračovala Dickinsonová v Mount Holyoke Seminary. V dívčím semináři strávila pouhý rok a poté se vrátila zpět do rodného města, které pak už prakticky neopustila. Později dokonce nevycházela ani ze svého pokoje. Obyvatelé Amherstu ji považovali za výstředního blázna kvůli její zálibě v nošení bílých šatů, neochotě vítat hosty apod. Většinu přátelství udržovala pouze písemnou formou. Emily Dickinsonová byla velmi plodná autorka. Její tvorba čítá asi 1800 básní, z nichž téměř všechny byly vydány až po její smrti. Básnířka sama souhlasila se zveřejněním pouze sedmi básní. Všechny byly vydány anonymně a pozměněny nakladateli, aby odpovídaly tehdejším básnickým normám. Její básně ignorovaly tehdejší básnické zvyklosti například tím, že používaly poloviční rým, byly krátké a málokdy obsahovaly název. Interpunkce a psaní velkých písmen jsou další znaky, jimiž se básně Emily Dickinsonové lišily od ostatních. Hlavními tématy jejích básní jsou smrt a nesmrtelnost, jež také dopodrobna rozebírala ve svých dopisech přátelům. Je s podivem, že básně objevila její mladší sestra Lavinia, až po její smrti v roce 1886. Je totiž velmi pravděpodobné, že mnoho autorčiných známých o jejím psaní vědělo. V roce 1890 vydali její přátelé Thomas Wentworth Higginson a Mabel Loomis Toddová první básnickou sbírku Emily Dickinsonové, která ale také nezůstala beze změn. První kompletní a...

Eilía Dillon

Discobolos

William Diehl

W.Diehl je známý americký autor řady bestsellerů, které mají svůj okruh čtenářů. Spisovatel žije ve Woodstocku v Georgii s manželkou Virginií Gunnovou, vydavatelkou, která je také literárně činná a za svou tvorbu získala cenu Emmy.

Sebastian Dickhaut

Německý novinář, autor kuchařských knih.

Sbor Národního Divadla

Sbor Národního Divadla , neboli Sbor Národního divadla, je známý soubor spojený s Národním divadlem v Praze. Tento sbor je nedílnou součástí operních představení divadla a má bohatou historii, která sahá až do doby založení Národního divadla v 19. století. Soubor je známý svou všestranností a schopností provádět širokou škálu operních děl z různých období a stylů. Podíleli se na mnoha představeních a nahrávkách a přispěli tak k českému i mezinárodnímu opernímu repertoáru. Sbor spolupracoval s mnoha významnými dirigenty a režiséry a předvedl svůj talent v tradičních i současných dílech.

Rosie Dickins

Autorka knih o výtvarném umění pro děti.

Prokop Diviš

Narozen 26. 3. 1698 v Helvíkovicích Žamberka, zemřel 21. 12. 1765 v Příměticích u Znojma. Katolický kněz, teolog, člen premonstrátského řádu, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce bleskosvodu a hudebního nástroje orchestrionu.

Paul Dini

Americký spisovatel, scénárista a producent.

Manfred Dimde

Nostradamovský badatel. Publikace o mezioborových vědách.

Karel Divina

Narozen 22.10.1936 v Chebu. Knižní grafik, výtvarný redaktor.

Georgi Dimitrov

Bulharský politik, marxistický teoretik.

Gaston Diehl

Gaston Diehl byl francouzským profesorem dějin umění a uměleckým kritikem.

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus

Zdeněk Digrin

Zdeněk Digrin , divadelní teoretik, dramaturg, autor monografií o hercích, překladatel z ruštiny, ukrajinštiny a italštiny.

Thomas Diercks

Německý fotograf.

Karina Divišová

Narozena 10.1.1979 ve Stodu u Plzně. Kynoložka, autorka prací z oboru.

Karen Dionne

Po odchodu z University of Michigan se z Detroitu pocházející Karen Dionne přestěhovala s manželem a dcerou do divočiny na horním michiganském poloostrově v rámci hnutí Back to the Land. Po následujících třicet zim její domácí aktivity zahrnovaly barevné sklo, tkaní a navrhování projektů železničních modelů typu N-scale. Její povídky se objevily v Bathtub Gin, The Adirondack Review, Futures Mysterious Anthology Magazine a Thought Magazine, kde její příspěvek obsadil první místo v jarní spisovatelské soutěži časopisu v roce 2003. Pracovala jako hlavní redaktorka beletrie pro NFG, literární časopis vycházející v Torontu, než založila internetovou organizaci spisovatelů Backspace se 750 členy v desítce zemí. Je členkou sdružení Sisters in Crime, Mystery Writers of America a International Thriller Writers, kde pracuje ve výboru pro členství a v personálu webových stránek. Se svým manželem bydlí v severním předměstí Detroitu.

Jan Dienstbier

Narozen 7. 6. 1940. Biolog, překladatel z polštiny, autor publikací o cizokrajných ptácích; bratr politika Jiřího Dienstbiera.

Helen Dineen