Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 421 - 480 z celkem 5133 záznamů

Richard Dawkins
Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...
Více od autora
Peter Ferdinand Drucker
Peter Ferdinand Drucker byl americký teoretik a filosof managementu, ekonom a autor související literatury. Platí za zakladatele moderního managementu. Drucker se narodil do rodiny vysoce postaveného úředníka v habsburském Rakousku-Uhersku. Na svět přišel v hlavním městě čokolády Rakouska, v malé vesnici jménem Kaasgraben, která je dnes součástí Vídně . Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce byl ve Vídni nedostatek pracovních míst, a tak se po dokončení školy přestěhoval do Německa, kde nejprve pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Ve 20. letech studoval na univerzitě v Hamburku a potom studoval ve Frankfurtu mezinárodní právo, z kterého získal doktorát. Zde také pracoval jako redaktor listu Frankfurter General-Anzeiger pro mezinárodní vztahy a hospodářství. Vzestup nacismu jej však donutil v roce 1933 opustit zemi. Poté, co odešel, spálili nacisti jedno z jeho děl. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro noviny Financial Times, odešel roku 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor, ale také spisovatel na volné noze a vážený odborník přes management a podnikání. O schopnostech Druckera může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z roku 1939. Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy roku 1987. Roku 1943 získává Drucker státní občanství USA. Nejprve pracoval na Bennington College v Benningtonu, kde také roku 1945 napsal jedno ze svých nejlepších děl Concept of the Corporation. Od roku 1950 vyučoval jako profesor managementu na Newyorské univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce několika nadnárodním koncernům jako například General Motors a Sears Roeb Od roku 1971 až...
Více od autora
Peter Dragicevich
Novozélandský autor cestovních příruček a průvodců. Z knihy „Nový Zéland“ : Po téměř deseti letech práce pro různá vydavatelství uzavřel Peter životní kruh, když se vrátil do západního Auclandu, kde vyrůstal. Jakožto hlavní editor novin „Express“ strávil většinu devadesátých let psaním o místní umělecké, klubové a barové scéně. Vydávání novozélandských průvodců, na kterých se podílí pro Lonely Planet zůstává jeho nejoblíbenějším úkolem.
Více od autora
Pavel Dvorský
Autor publikací z oboru informatiky, operačních systémů a osobních mikropočítačů.
Více od autora
Pavel Dvořák
Narozen 13. 5. 1937 v Praze, zemřel 21. 12. 2018. Slovenský historik, publicista, prozaik, autor populárně-naučných prací z dějin Slovenska.
Více od autora
Pavel Dvořák
historik, prozaik, publicista, autor literatúry faktu, scenárista * 13.05.1937 Praha Narodil sa v rodine českého technického úradníka, ktorý sa presťahoval na Slovensko. Literárnu dráhu začal prózami. Poviedky začal publikovať v časopise Mladá tvorba, neskôr sa venoval publicistike v novinách a časopisoch. V 60. rokoch napísal seriály zo staršej slovenskej a ruskej histórie a tiež z histórie vzniku Česko-Slovenska, ktoré vznikali z aktuálnych potrieb. Spájal v nich popularizáciu vedeckého výskumu, najmä v archeológii, s reportážou a konfrontáciou súčasných i minulých postojov. Dominantnou témou sa stala história. Vytvoril však aj seriály z oblasti populárnej hudby. Patrí k najvýznamnejším autorom formujúcim žáner literatúry faktu na Slovensku. Významnou mierou sa zaslúžil o popularizáciu slovenských dejín a prezentáciu historického diania na konkrétnych ľudských osudoch a dramatických udalostiach, kontinuitu osídlenia a jednotlivých kultúr na území Slovenska od praveku do konca 13. storočia, čo vyústilo do vydania štvorzväzkových dejín. Pre jeho tvorbu je tiež charakteristické, že zložitú a dávno zabudnutú sféru najstarších dejín našej krajiny vie ľahko a pre čitateľa príťažlivo podať bez toho, že by unavoval výpočtom suchých čísel či tabuľkami štatistík. Literárne aktivity dopĺňajú aj jeho vydavateľská a editorská činnosť - po prvý raz vydané Kroniky stredovekého Slovenska, Legendy stredovekého Slovenska, Kronika anonymného notára kráľa Bela , či kniha Poctivá obec budmerická Jána Tibenského . Je aj autorom literárnych predlôh k televíznym a rozhlasovým umelecko-náučným reláciám z najstarších období histórie nášho územia a mnohých publicistických seriálov z dejín Slovenska. Vzdelanie: 1944 - 1955 Jedenásťročná stredná škola, Bratislava 1955 - 1960 filozofická fakulta, štúdium histórie, Bratislava Pôsobenie: 1960 - 1968 redaktor v denníku Práca 1968 - 1971 redaktor v časopise Výber 1971 - 1974 redaktor v hudobnom vydavat...
Více od autora
Pascal Durantel
Francouzský novinář, spisovatel, autor encyklopedií a knih o rybářství a myslivosti. Pascal Durantel je biolog. Pracoval na Ministerstvu vnitra předtím, než se obrátil k žurnalismu v přírodě, myslivosti a rybářství. Také pracoval ve vydavatelství více než 20 let. Rád rybaří.
Více od autora
Osvald Döbert
Narozen 15.12.1917 v Lounech, zemřel 16.6.1999 v Praze. Akademický architekt, literatura z oboru.
Více od autora
Orchestr Národního Divadla
Orchestr Národního divadla je prestižní hudební těleso se sídlem v Praze. Je spojen s Národním divadlem, jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice, která slouží jako scéna pro operní, baletní a činoherní představení. Orchestr hraje klíčovou roli při operních představeních divadla a má bohatou historii, která sahá až do 19. století. V průběhu let se v jeho čele vystřídala řada významných dirigentů a hrál pod taktovkou hostujících dirigentů z celého světa.
Více od autora
Nicola Davies
Britská zooložka a spisovatelka. Autorka populárně-naučných knih, moderátorka pořadu BBC o divoké zvěři. Autorka románů pro dospělé pod pseudonymem Stevie Morgan.
Více od autora
Mirco De Cet
Narozen v Itálii, žije v Anglii, encyklopedické publikace o automobilech, motocyklech a lokomotivách.
Více od autora
Mikuláš Dačický z Heslova
Mikuláš Daczický z Heslowa, v moderní češtině Dačický z Heslova byl český spisovatel a měšťan. Pocházel z rodu erbovních měšťanů Daczických z Heslowa. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Daczický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Daczický z Heslowa založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar. V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků . Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Daczický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře. Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Prot...
Více od autora
Michaela Dombrovská
Blogerka, publicistka, lektorka jógy. Zabývá se hlavně minimalismem a informační etikou. Spolupracuje s life-stylovými časopisy, založila minigamazín Proč? Protože!cz na FB. Pochází ze Slezska. Přednáší na vysoké škole, sepisuje vědecká pojednání a tvoří strategické dokumenty zejména v oblasti informační gramotnosti a vzdělávacích politik. V oboru informační věda obhájila doktorský titul a vystudovala také ekonomii a veřejnou politiku. Ve volném čase s potěšením tvoří popularizační i lifestylové glosy, články a knihy. Je rovněž lektorkou jógy. Je autorkou knih Pravidla pozitivního sobectví , Pořádek nejen v hlavě , Jógový zápisník a spoluautorkou knih Kreativní diář a Informační detox . Věří, že sny se plní a každá velká cesta začíná prvním krokem. Nebo písmenem. Více informací a další odkazy naleznete na www.protoze.cz – kam můžete také napsat, pokud vás něco zaujalo, potěšilo nebo máte zajímavý tip.
Více od autora
Michael Dibdin
Narodil se ve Wolvethamptonu, vyrůstal od sedmi let v Lisburnu , kde navštěvoval "Školu přátel". Promoval z anglického jazyka na Sussex University, poté vystudoval magisterské studium na University of Albert v Edmontonu, Kanada. Po vydání jeho první knihy žil 4 roky v Itálii, kde přednášel na univerzitě v Perugii. Později žil v Seatllu, ve Washingtonu, kde také roku 2007 umírá po krátké nemoci. Je autorem osmnácti románů. Jeho jedenáctisvazková série případů komisaře Aurelia Zena byla kritikou i čtenáři nadšeně přijata, dočkala se řady ocenění včetně Zlaté dýky britské Crime Writers Association a byla přeložena do osmnácti jazyků.
Více od autora
Martin Domes
Martin Domes je majitel studia MD webdesign, webdesigner, lektor a autor počítačové literatury. Jako šéfredaktor nakladatelství a vydavatelství Computer Press stál za vznikem více než 500 počítačových knih. Publikoval také interaktivní videolekce na webu JNP.cz. Je autorem online výukového programu SEO akademie a autorem e-knihy Nejlepší obchodník je váš web. Články pravidelně publikuje ve svém blogu.
Více od autora
Martin Dejdar
Martin Dejdar je český herec, dabér, tanečník, zpěvák, komik, moderátor a filmový producent. V roce 1987 ukončil Martin Dejdar studium na pražské DAMU a nastoupil ke svému prvnímu divadelnímu angažmá do pražského klubového divadla Studio Ypsilon. V tomto dnes již legendárním souboru byli jeho kolegy například Jiří Lábus nebo Oldřich Kaiser a mnozí další. V roce 1993 získal svou první hlavní roli ve filmovém muzikálu Šakalí léta. Následovaly filmy Amerika a Učitel tance, za druhý jmenovaný obdržel v roce 1995 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. V roce 1999 měl premiéru film Panství, který Martin Dejdar koprodukoval a hrál v něm hlavní roli, jako producent se následně podílel také na filmu Eliška má ráda divočinu. Kromě filmů byl obsazen do hlavních rolí televizních seriálů Zdivočelá země, Konec velkých prázdnin nebo Poslední sezona. Především svůj komediální talent a pohotovost využil Martin Dejdar při práci moderátora zábavných televizních pořadů jako Šance, Ptákoviny, Na vlastní nebezpečí nebo Vaše velká premiéra. Pro televizi dabuje Barta Simpsona v kresleném seriálu Simpsonovi. V dabingu dále propůjčil hlas například i Jimu Carreymu. V roce 2006 založil společně s producentem Romanem Rounem hokejovou charitativní show HC Olymp. Od září 2008 do října 2011 jej diváci mohli pravidelně vídat na TV Nova v původním českém sitcomu Comeback, kde hrál Františka „Ozzáka“ Pacovského. Pro roky 2011 a 2012 se stal členem poroty 2. a 3. ročníku Československo má talent. V roce 2017 se stal soutěžícím v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. V následující sérii se stal hereckým koučem nových soutěžících. Od roku 2019 hraje mjr. Josefa Strouhala v seriálu Specialisté. V roce 2020 vytvořil internetový projekt „Přání pro tebe“ s cílem pomáhat hercům, hudebníkům, zpěvákům a dalším tvůrčím osobnostem překlenout výpadek příjmu způsobený omezeními provozu divadel a kulturních zařízení souvisejícími se snahou zabránit šíření...
Více od autora
Marie Domská
Narozena 22. 9. 1982 v Hulíně. Středoškolská učitelka angličtiny. Autorka sci-fi povídek a románu.
Více od autora
Lionel Davidson
Byl autorem široce ceněných špionážních thrillerů, jehož kritika přirovnávala ke Grahamu Greenovi či Johnu le Carrému.V roce 2001 byl dekorován Diamantovou dýkou za celoživotní zásluhy.
Více od autora
Linda Doleželová
Jezdkyně a cvičitelka jezdectví. Autorka publikací o jezdectví a chovu koní.
Více od autora
Kateřina Dvořáková
Narozena 1974. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku angličtiny, též sestavovatelka všeobecných testů.
Více od autora
Karel Dostál
Karel Dostal byl český divadelní režisér a herec. Narodil se v Nymburce v rodině spolumajitele poděbradského pivovaru Leopolda Dostala a bývalé herečky Prozatímního divadla Marie Horské-Kallmünzerové. Celá rodina byla umělecky zaměřená – jeho sourozenci se většinou rovněž zabývali divadlem nebo malířstvím. Karel vystudoval Českou reálku v Praze a potom studoval dva roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté přešel na Vysokou školu divadelního umění v Berlíně u Emanuela Reichera. V letech 1908–1910 hrál v Berlíně u režiséra Emila Geyera a v letech 1910–1912 v Německém divadle v Berlíně u Maxe Reinhardta. V roce 1912 byl členem Dvorního divadla v Meiningenu v Durynsku, v roce 1913 vystupoval pohostinsky na Goethových slavnostech v Düsseldorfu. V roce 1915 narukoval do armády. Bojoval na italské frontě a byl raněn. Před koncem první světové války hrál na Nové vídeňské scéně . V roce 1919 vystoupil na scéně Národního divadla jako host. Pro zřejmé německé školení nebyl angažován, ale na podnět Jaroslava Kvapila se v sezóně 1919–1920 stal prvním ředitelem divadla v Českých Budějovicích. V roce 1920 měl nastoupit jako šéf činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dal ale přednost místu herce a režiséra v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1920–1922. V letech 1922–1955 pak působil v Národním divadle v Praze. Zde zastával i různé funkce: Po odchodu z Národního divadla režíroval v Městských divadlech pražských a v sezóně 1958–1959 byl šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích. Pohřben je na pražských Olšanech. Karel Dostal se v roce 1909 v Berlíně oženil s Žofii Bartelovou , se kterou měl tři děti: Petra Dostala , Jana Dostala a Marii Dostalovou. Po ovdovění se znovu oženil s jistou Emilií , se kterou měl dceru Magdalénu . Karel Dosta...
Více od autora
Josef Dvořák
Narozen 23. 3. 1922 v Bratislavě. MUDr., CSc., docent, kosmický fyziolog, specialista na působení vlivů extrémního prostředí na člověka, též beletrista, autor literatury faktu.
Více od autora
Josef Donát
Josef Donát byl český elektrotechnik, průmyslník a vynálezce, spoluvlastník závodu Bartelmus & Co., posléze Bartelmus, Donát & Co, jednoho z prvních elektroprůmyslových podniků v tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl otcem elektroinženýrky Slávky Vuletič-Donátové, první ženy v Evropě, která obor absolvovala. Narodil se v Chrášťanech u Rakovníka do rolnické rodiny. Po absolvování obecné školy vychodil Josef Donát reálku v Rakovníku, roku 1879 získal titul strojního inženýra na České vysoké škole v Praze. Roku 1880 odešel pracovat do Slaného, kde byl zaměstnán v strojírně Bolzano, Tedesko & Comp., dále působil v První české továrně na stroje v Libni, následně se odstěhoval do Brna kvůli místu ve strojírně Brandt & L'Huillier. Stále více jej přitahoval obor elektrotechniky. Roku 1887 nastoupil Donát jako šéfkonstruktér a vedoucí výroby do nově zřízeného elektrozávodu Bartelmus & Co., který založil podnikatel Robert Bartelmus ze se svým společníkem, rovněž technikem, Štěpánem Doubravou. Firma fungovala v pronajatých prostorách strojírny Brandt & L'Huillier jako závod na výrobu a stavbu elektrických přístrojů a komponentů s 15 dělníky. Roku 1889 do firmy Donát podílově vstoupil vkladem 20 tisíc zlatých. Téhož roku se také Donát oženil s Doubravovou nevlastní sestrou, Růženou Fořtovou, rok nato se jim narodila dcera Miloslava a Doubrava se stal jejím kmotrem. Rodina bydlela v brněnské Údolní ulici. Firma se pozvolna prodírala k úspěchu a začala tak tvořit úspěšnou konkurenci Křižíkovým závodům. Za osvětlení Jubilejní císařské výstavy v Brně v roce 1888 byla Bartelmusovi udělena stříbrná medaile. Firma se výraznou měrou podílela na elektrifikaci Brna v podobě veřejného osvětlení či přívod elektřiny do průmyslových podniků. Josef Donát pracoval spolu s Doubravou na zlepšení jeho konstrukce obloukové lampy, jejímž výsledkem byla konstrukce tzv. Doubravo-Donátovy obloukovky. Roku 1897 ve svých čtyřiceti náhle zemře...
Více od autora
Jiřina W Dunovská
Narozena 2.2.1908 v Praze, zemřela 27.8.1959 v Praze. PhDr., odborná asistentka katedry pedagogiky na filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Publikace v oboru angličtiny.
Více od autora
Jaroslav Doubrava
Jaroslav Doubrava je český politik, v letech 1998 až 2004 a opět od roku 2010 senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem, bývalý starosta obce Telnice, v letech 2008 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, člen hnutí Severočeši.cz, do roku 2010 člen KSČM. Absolvoval střední odbornou školu v oboru elektro. Je ženatý, má dvě děti. V letech 1978–2010 působil v komunální politice na postu uvolněného tajemníka národního výboru obce a později starosty obce Telnice. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu přesto, že jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Kavina v poměru 28,34 % ku 27,63 % hlasů. Ve druhém kole Doubrava obdržel 52,37 % hlasů a získal mandát senátora. Zastával funkci místopředsedy Mandátového a imunitního výboru, zasedal ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Pavel Sušický. V krajských volbách 2008 se stal zastupitelem Ústeckého kraje za sdružení Severočeši.cz. Ve volbách v roce 2016 nemohl mandát krajského zastupitele obhájit, jelikož byla kandidátka hnutí Severočeši.cz, za něž kandidoval, týden před volbami stažena za rozporuplných okolností. V roce 2010 vystoupil z KSČM, vstoupil do hnutí Severočeši.cz, za které kandidoval ve volbách 2010 do senátu za obvod č. 31 – Ústí nad Labem. Přestože jej Pavel Sušický v prvním kole porazil v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů, ve druhém kole Doubrava zvítězil se ziskem 55,97 % hlasů a stal se senátorem. V roce 2014 se jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny, konkrétně v Luhansku . Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu. V rozhovoru pro Lidové noviny v Luhansku obvinil ukrajinskou armádu z válečných zločinů a uvedl, že se chová hůře než Hitler. Obhajoval také anexi Krymu, ke které podle něj došlo na základě zcela svobo...
Více od autora
Jaroslav Děták
Narozen 6. 1. 1913 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 2. 2. 1987 v Českých Budějovicích. PhMr., RNDr., lékárník, autor farmakologické literatury a průvodců po jižních Čechách.
Více od autora
Jaromír Dušek
Jaromír Dušek je český politik a bývalý odborář. V letech 1995 až 2012 stál postupně v čele Odborového sdružení železničářů a Svazu odborářů služeb a dopravy. V letech 2012 až 2016 byl zastupitelem Pardubického kraje a náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu a dopravní obslužnost. V roce 1971 absolvoval střední průmyslovou školu železniční a nastoupil na místo železničního výpravčího v České Třebové, kde sloužil až do roku 1989. V tomtéž roce získal post mluvčího Občanského fóra a začal se angažovat v železničních odborech. V letech 1993 až 1999 vystudoval obor marketing a management na Fakultě dopravní Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích . V roce 1995 se stal předsedou odborářského hnutí s názvem Odborové sdružení železničářů. V roce 2007 byl odvolán a nastoupil na Generální ředitelství ČD. V letech 2009 až 2012 působil jako předseda Svazů odborářů služeb a dopravy, poté začal pracovat ve vedení Pardubického kraje. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2008 neúspěšně kandidoval v obvodu č. 3 - Cheb jako nestraník za Stranu důstojného života. Získal 5,61 % hlasů a skončil s odstupem na 5. místě. O dva roky později ve volbách do Senátu PČR v roce 2010 kandidoval jako nestraník za SPOZ v obvodu č. 46 - Ústí nad Orlicí. Se ziskem 8,31 % hlasů znovu obsadil 5. místo. Ještě v roce 2010 do SPOZ vstoupil a v krajských volbách v roce 2012 byl lídrem kandidátky v Pardubickém kraji. Strana uspěla, získala 5,31 % hlasů a Dušek se společně se svými dvěma kolegy stal krajským zastupitelem. Po vytvoření krajské koalice ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj a SPOZ byl na začátku listopadu 2012 zvolen náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu a dopravní obslužnost. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Pardubickém kraji na druhém místě kandidátky SPOZ, ale neuspěl. V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice čl...
Více od autora
Jarmila Drábková
Narozena 14.3.1934 v Praze. MUDr., CSc., lékařka, specialistka v oboru anesteziologie a resuscitace, práce z oboru.
Více od autora
Jana Dolanská Hrachová
Narozena 23. 1. 1976 v Praze. MgA., výtvarnice, nakladatelka, typografka, grafická designérka, autorka jazykových slovníků.
Více od autora
Jana Divišová
Jana Divišová se narodila v Domažlicích v roce 1974, v 18 letech odešla z domova a bydlela v hotelích, redakcích, kde byla zaměstnána, pronajatých bytech, u přátel i na ulici. Vystřídala desítky zaměstnání, z nichž asi nejzajímavější jsou sanitářka na 2. chirurgické klinice na Karlově náměstí, politická poradkyně ČSNS a technická podpora internetového providera. Dále byla vedoucí vydání, redaktorkou, grafičkou a korektorkou. Po celou tu dobu však hlavně řemeslně psala pod různými pseudonymy pro velké množství nakladatelů knihy na zakázku, přičemž svou první knihu vydal již v 21 letech. Dnes se tituly, které napsala, dají spočítat jen velmi těžko, a žánrově spadají od literatury faktu po Murphyho zákony a knižní zpracování televizních seriálů. Příjmení Divišová používá na památku své zesnulé babičky a hodlá si je natrvalo osvojit. Tímto jménem, které přijímá za své nejvlastnější, podepisuje pouze knihy, které považuje za důležité.
Více od autora
Jan Durdík
Narozen 6.4.1923 v Lysé nad Labem. PhDr., CSc., autor historických prací z oboru vojenství a dělnického hnutí, též v němčině, překladatel z polštiny.
Více od autora
Jan Drbohlav
Jan Drbohlav je český scenárista a dramatik, držitel ceny Elsa 2005 za nejlepší scénář . Od roku 2005 je členem České filmové a televizní akademie, od roku 2011 členem Evropské filmové akademie.
Více od autora
J Dienstbier
Více od autora
Irena Dubská
Irena Dubská, rozená Zemanová, byla česká spisovatelka. Dětství strávila ve Volyni. Od roku 1936–1939 studovala na Strakonickém reálném gymnáziu. V období války, kdy byla celá země okupována nacisty, byla nasazena jako pomocná dělnice ve zbrojovce ve Strakonicích. Po válce začala studovat filozofii, psychologii a sociologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 absolvovala a posléze získala titul PhDr. Na katedře také působila jako asistentka. Irena Dubská vyzkoušela několik prací. Od roku 1950 pracovala na stavbách Československého svazu mládeže, kde působila dva roky, poté přednášela na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. O dva roky později až do roku 1974 působila jako vědecká pracovnice ve Filozofickém ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení historického materialismu. V roce 1957 obdržela nově zavedenou hodnost kandidátky filozofických věd, neboli CSc. pro obor filozofie. Na počátku 60. let se Irena Dubská zúčastnila stáže na Massachusetts Institute of Technology ve Spojených státech amerických. Posléze provázela významného amerického sociologa Roberta Kinga Mertona při návštěvě v Československu. Přelomem 2. poloviny 60. let se stala vedoucí redaktorkou Sociologického časopisu a podílela se na obnově naší sociologie. V druhé polovině 60. let se přidala do Richterova týmu, kde vypomáhala s výzkumem společenských souvislostí s revolucí ve vědeckotechnickém odvětví. V období normalizace nesměla publikovat. V roce 1977 se společně se svým manželem, odstaveným politikem, právníkem a politologem Zdeňkem Mlynářem, emigrovali do Rakouska, kde se více zaměřila na politickou scénu a k sociologii se již nevrátila. Po roce 1989 žije v Praze a zároveň ve Vídni. Irena Dubská umírá 24. července 2010 v Praze. Irena Dubská jako první vznesla v Československu otázku genderové problematiky. Irena Dubská se ve svých dílech zaměřovala především na sociologii a politickou filozofii. Jako jed...
Více od autora
Hana & Dana
Více od autora
Gordon R Dickson
Gordon Rupert Dickson vystudoval angl. literaturu, od r. 1950 spisovatel. Časopisecky začal publikovat v r. 1950; svůj první román Alien from Arcturus vydal v r. 1956. Ústředním dílem D. tvorby je tzv. dorsaiský cyklus, který zatím tvoří šest prací. Má být doplněn dalším šestidílným cyklem románů, z nichž tři mají být současné a tři historické – celek se má stát obrazem variantního vývoje lidského rodu. Doposud vydané romány a novely popisují galaktické společenství, kde obyvatelé jednotlivých planet jsou geneticky programováni. Lidé z planety Dorsai jsou válečníky – podobně jako kdysi obyvatelé antické Sparty. D. píše tradičně pojatou SF, plnou dobrodružství a technických podivuhodností. Sám ale své dílo pokládá za filozofický příspěvek k diskusi o evoluci. Prozatím poslední díl cyklu je román The Final Encyclopedia . Č. známe první díl Necromancer , dále vyšel č. D. fantasy román The Dragon and the George . Evoluce, resp. přechod druhu Homo sapiens do vyšší vývojové fáze, je ústředním námětem většiny D. prací, např. None But Man , Hour of the Horde a The R-Master . Za povídku Soldier, Ask Not , přepracovanou později na novelu, obdržel D. cenu Hugo. Líčí v ní kariéru vojáka v galaktické civilizaci. Nebulou byla oceněna novela Call Him Lord . Zajímavý námět má román Delusion World . Vypráví o planetě obydlené dvěma civilizacemi, z nichž ani jedna není schopna uvědomit si existenci té druhé. Z posledních prací lze uvést román The Forever Man , většina D. prací ale už nedosahuje dřívějších kvalit. Ocenění: Hugo Award 1960 for Best Novel - Dorsai! 1978 for Best Novel - Time Storm 1981 for Best Novella - "Lost Dorsai" 1981 for Best Nov...
Více od autora
Eva-Maria Dreyer
Je bioložkou a žije se svou rodinou uprostřed přírody blízko Kielu. Jakou autorka a překladatelka pracovala na televizních filmech a knihách.
Více od autora
Eva Dolejšová
Narozena v roce 1968. Bc., knihovnice v Knihovně K. H. Máchy v Litoměřicích, též autorka dětské knihy.
Více od autora
Eilía Dillon
Více od autora
Don DeLillo
Don DeLillo je oceňovaný americký romanopisec, dramatik a esejista. Ve svých dílech pojednává o tak rozličných tématech jako je televize, jaderná válka, sport, složitosti jazyka, umění performance, studená válka, matematika, příchod digitálního věku a globální terorismus. Vyrůstal v italsko-americké komunitě newyorské čtvrti Bronx. Vystudoval katolickou Fordhamovu univerzitu, pak pracoval nějaký čas v reklamní agentuře Ogilvy & Mathers. V roce 1966 začal psát svůj první román s názvem Americana. Na začátku 80. let strávil tři roky cestováním po Blízkém východě a Indii. Žije v newyorském předměstí Bronxville. V roce 2011 se jako jeden z hostů zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha. Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární postmoderny. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného konzumerismu, moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika románech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu teroristů jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců v sociálním diskurzu . Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení masmédií a jejich role ve formování simulakra, které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k vyprázdnění jejího původního významu . Téma psychologie davu a kapitulace jednotlivců společné identitě rozebírá v několika románech . Mnoho anglicky píšících autorů jako např. Bret Easton Ellis, Jonathan Franzen a David Foster Wallace označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik Harold Bloom jej označuje za jednoho z...
Více od autora
David Drake
Americký spisovatel převážně žánru sci-fi, veterán z vietnamské války. Působil také jako právník.
Více od autora
Dalimil
Dalimil byl skladatelem nejstarší české veršované kroniky. Vložil do svého díla patrně i vlastní názory a přesvědčení. Byl pamětníkem slavné vlády Přemysla Otakara II., jehož nastoupení na trůn v roce 1253 vítá. Svou kroniku končí zprávou o korunovaci Jana Lucemburského v roce 1314. Je pravděpodobné, že po této události Dalimil zemřel. Dalimil byl oddaný obdivovatel Přemyslovců a upřímný vlastenec nenávidící cizince. Dosáhl značného vzdělání, znal němčinu, latinu, byl obeznámen s kronikářskou literaturou své doby, zvláště německou. Dalimil byl mluvčím staré české šlechty zastávajícím se starých řádů proti novotán přinášeným z Německa. Historikové vyslovili různé dohady o tom, kdo je skladatelem kroniky, Palacký byl názoru, že to byl rytíř sídlící někde na Boleslavsku nebo Kouřímsku. Jiné domněnky ukazují na Hynka z Dubé, řečeného Žák nebo na Jana IV. z Dražic, pražského biskupa.
Více od autora
Clark Darlton
Německý spisovatel sci-fi a fantasy, spolutvůrce sci-fi seriálu Perry Rhodan.
Více od autora
Bohumil Doležal
Narozen 17.1.1940 v Praze. Promovaný filolog-bohemista, redaktor literárních časopisů, literární kritik, stati z oboru, politolog.
Více od autora
Arnošt Denis
Ernest Denis, počeštěně též Arnošt Denis , byl francouzský historik, politik, slavista a především bohemista, profesor na univerzitách v Bordeaux a na pařížské Sorboně. Je autorem mnoha děl o politických a kulturních dějinách Čechů, ale i dalších slovanských národů. Čechy považoval za kulturně i politicky nejvyspělejší, proto jim přisuzoval i vůdčí roli v boji slovanských národů střední a jižní Evropy za samostatnost. Byl přesvědčen o nezbytnosti získání samostatnosti pro český národ a vytrvalým bojovníkem za jeho práva. Založil a redigoval revue La Nation Tchèque . Svou neúnavnou činností, politickým a společenským vlivem se významně zasloužil o vytvoření Československa. Jakkoli jiné národnosti, je Ernest Denis postavou, kterou je nezbytné zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti českých moderních dějin. I přes svoji náklonnost k českým zemím zůstal Ernest Denis Francouzem hluboce poznamenaným porážkou v prusko-francouzské válce let 1870–1871 a angažovaným antiklerikálním republikánem. Mnohé jeho názory odrážejí vzrušenou atmosféru francouzské společnosti přelomu 19. a 20. století. Příčinu třicetileté války viděl hlavně v jezuitském komplotu. A ten se snažil odhalit a pohanět s o to větší vervou, že právě v době, kdy o českých dějinách intenzivně přemýšlel, se ve Francii rozhořel ostrý konflikt mezi církví a antiklerikály. Denis však jakožto angažovaný badatel do sebe nasál mnoho z bouřlivé atmosféry epochy Fin de siècle. Nikdy neskrýval svoji antipruskou a republikánskou orientaci. Myšlením a metodami však zůstal francouzským historikem své doby a vyhraněného politického smýšlení. V českých dějinách hledal souzvuky s historií své vlasti, což ho činí jedinečným. Ernest Denis se narodil v Nîmes , ve staré protestantské rodině. V roce 1870, během svých studií historie v Paříži se účastnil aktivně obrany obleženého města během prusko-francouzské války, která byla ukončena drtivou porážkou Fran...
Více od autora
Alena Dupalová
Narozena 6. 8. 1960. Redaktorka publikací s přírodovědnou tematikou, též práce o dostihovém sportu.
Více od autora