Výpis všech autorů

Simon Dresner

Autor prací z oblasti environmentalistiky.

Silke Demme

Německá autorka učebnic němčiny.

Ruby Dixon

Roman David

Narozen roku 1968. Politolog. Práce z politologie a práva.

Roland Dorgelès

Francouzský romanopisec a novinář.

Robert Dugoni

Americký právník, autor thrillerů.

René Decastelo

René Decastelo je český spisovatel a scenárista. Knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak vysokoškolské studium nedokončil. Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Do roku 2014 byl kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN. Podílel se jako dramaturg, scenárista a kreativní producent na seriálech Doktoři z Počátků, Ordinace v růžové zahradě, Ohnivý kuře, Modrý kód a Krejzovi. V sobotu 11. ledna 2020 odvysílala TV Prima první díl nového televizního seriálu od Decastela s názvem Slunečná. S bývalou manželkou Štěpánkou se jim v roce 2003 narodil syn Elias. V současnosti je podruhé ženatý s herečkou a moderátorkou Evou Decastelo . V září 2009 se jim narodil syn Michael a o rok později dcera Zuzanka.

Petr Dorůžka

Petr Dorůžka je hudební publicista, syn Lubomíra Dorůžky. Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze vystudoval obor zvuková technika na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a poté do roku 1989 pracoval v oboru výpočetní techniky . Od roku 1968 se věnoval hudební publicistice, zaměřené na anglosaskou rockovou scénu. Spolupracoval s řadou hudebních časopisů., Mladý svět, Populár, Gramorevue, Kruh ). Připravoval texty pro licenčně vydávaná alba v Supraphonu , pořady pro pražské Divadlo Hudby a Československý rozhlas. Od roku 1988 připravuje pořad Hudba na pomezí . Po roce 1989 spolupracoval s vydavatelskou firmou Bonton jako producent. Organizoval také výjezdy českých umělců do Německa. Od 2002 externě přednáší o world music na katedře kulturní ekologie Fakulty humanitních studií University Karlovy a připravuje týdenní pořad Babillon pro kabelovou hudební TV Stanice O.

Petr Dorňák

Narozen 1. 3. 1955 v Brně. Kulturní a reklamní redaktor, recenzent, jazykový korektor, překladatel, hudební novinář a publicista, historik rocku, hudebník. Autor dobrodružné beletrie z prostředí Divokého západu.

Orchestr Národního Divadla

Orchestr Národního divadla je prestižní hudební těleso se sídlem v Praze. Je spojen s Národním divadlem, jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice, která slouží jako scéna pro operní, baletní a činoherní představení. Orchestr hraje klíčovou roli při operních představeních divadla a má bohatou historii, která sahá až do 19. století. V průběhu let se v jeho čele vystřídala řada významných dirigentů a hrál pod taktovkou hostujících dirigentů z celého světa.

Oldřich Doskočil

PhDr. Oldřich Doskočil historik, zabývá se regionálním malířstvím Litoměřicka. Působí v Oblastním muzeu Litoměřice.

Miroslav Dolejš

Výtvarník, grafik a ilustrátor.

Miloslav Disman

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Míla Doleželová

Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...

Michael Duckworth

Anglický učitel a spisovatel. Detektivní povídky, horory, fantasy

Max Dvořák

Max Dvořák byl historik umění působící ve Vídni, čelný představitel I. Vídeňské školy dějin umění. Max Dvořák se narodil 4. června 1874 na roudnickém zámku v rodině lobkowitzkého archiváře Maxe Dvořáka a jeho první ženy Hermíny Voglové. Přestože velmi brzy přišel o matku, jeho dětství bylo poměrně šťastné; na Maxe Dvořáka od mládí působil jeho otec, ve své době uznávaný historik, který mu poskytoval všestranný přehled a zejména také kultivované prostředí roudnického zámku, kde byl nadaný chlapec konfrontován s proslulou knížecí galerií i rozsáhlou knihovnou. Po obecné škole v Roudnici přešel na roudnické reálné gymnázium, kde začal psát verše a vedl studentský časopis; vysokoškolská studia zahájil v roce 1892 na české univerzitě v Praze, kde navštěvoval seminář historie; výběr oboru do značné míry předurčil fakt, že měl nastoupit na otcovo místo knížecího archiváře. Během studií v Praze byl žákem významných českých historiků té doby jako byl Jaroslav Goll, Antonín Rezek, Čeněk Zíbrt či Josef Emler. Na Maxe Dvořáka nejvíce zapůsobil Jaroslav Goll, u kterého pracoval v semináři na tématu Prvé poselství z Čech do Polska za Válek husitských; přestože vztah Golla a Dvořáka byl poněkud komplikovaný, Dvořák se k němu vždy hlásil jako ke svému učiteli; své dopisy Gollovi nikdy neopomněl podepsat slovy Váš vděčný žák. Gollovu přísnou objektivitu a kritické studium pramenů využíval Dvořák i ve svých pozdějších uměleckohistorických studiích, takže bývá řazen mezi příslušníky takzvané Gollovy školy. Na univerzitě se seznámil s jejími dalšími členy, budoucími historiky Josefem Pekařem, Bohumilem Navrátilem a zejména s Josefem Šustou; se Šustou pojilo Dvořáka celoživotní přátelství a jejich vydaná korespondence je jedním z nejvýznamnějších pramenů k Dvořákovu soukromému a profesnímu životu. Max Dvořák na sebe upozorňoval nejen schopnostmi a inteligencí, ale také elegantním a kultivovaným vystup...

Matt Dickinson

filmový dokumentarista a spisovatel. Procestoval celý svět a účastnil se expedic na Saharu i do jihoamerické džungle. Vylezl i na Mount Everest a své zážitky vylíčil v knize Zóna smrti a v pozdějším románu Riskantní podnik. Materiál ke knize Černý led získal přímo v Antarktidě.

Martin Domes

Martin Domes je majitel studia MD webdesign, webdesigner, lektor a autor počítačové literatury. Jako šéfredaktor nakladatelství a vydavatelství Computer Press stál za vznikem více než 500 počítačových knih. Publikoval také interaktivní videolekce na webu JNP.cz. Je autorem online výukového programu SEO akademie a autorem e-knihy Nejlepší obchodník je váš web. Články pravidelně publikuje ve svém blogu.

Lucy Daniels

Lucy Danielsová byla vychována v Yorkshiru, vždy milovala přírodu a zvířata. Jako dítě si zamilovala čtení a vždy chtěla být spisovatelkou. Je autorkou řady příběhů o zvířatech, napsala více než 70 knih, psaní jí velmi zaneprázdňuje. Lucy má oblíbenou barvu modrou, její oblíbené zvíře je kočka. Lucy radí mladým spisovatelům: Přečtěte si co můžete, napište něco každý den. Psaní je tvrdá práce, praxe je mnohem jednodušší!

Kurt David

Kurt David byl německý spisovatel. Kurt David získal po základní škole obchodní vzdělání. Mezi lety 1942 až 1945 se účastnil jako voják německé armády 2. světové války. Od roku 1945 do 1946 byl v sovětském válečném zajetí. Kvůli válečnému zranění se pak musel vzdát plánu na hudební vzdělání. David byl čtyři roky u německé Veřejné bezpečnosti a poté byl dva roky obvodový sekretář u kulturního svazu NDR. Od roku 1954 žil jako svobodný spisovatel nejprve v Oberseifersdorf/Zittau a později až do své smrti v Oybin. v 60. letech 20. století podnikl několik cest do Mongolska a po Polsku. Roku 1970 obdržel Cenu Alexe Weddinga. Raná díla Kurta Davida mají jako téma rozpor mezi vlastní minulostí za nacismu a za druhé světové války. Poté následovalo období cestopisů, ale největší podíl na Davidově díle tvoří Literatura pro děti a mládež, z které měla úspěch u čtenářů především humoristická kniha V pátek se koupeme, která byla zpracována i jako seriál. Další částí Davidovy tvorby tvořily historické romány s tématy z mongolské historie. Mimoto napsal David také biografie známých skladatelů Beethovena a Schuberta.

Jurij Michajlovič Družkov

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Jozef Ďurík

Slovenský autor publikací o přípravě pokrmů, kuchařské recepty, publikace o jídle.

Jozef Ďurček

Slovenský autor turistických průvodců.

Josef Durdík

Josef Durdík, křtěný Josef Alois byl český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii. Pocházel z rodiny klenotníka a po studiích na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě dosáhl aprobace v oboru matematika-fyzika. V roce 1870 se na univerzitě habilitoval spisem Leibniz und Newton . V letech 1871–1873 učil na Akademickém gymnasiu v Klementinu. Od roku 1874 na pražské univerzitě působil jako mimořádný profesor, než byl 1880 jmenován řádným profesorem filozofie na její filozofické fakultě. Po rozdělení univerzity působil na její české části a svými přednáškami se významně zapsal do dějin české filozofie. Těžiště jeho mnohostranně práce leží v estetice a psychologii. Největší proslulost mu vynesl herbartovskou filozofií inspirovaný spis Všeobecná estetika , jenž vedle výkladu estetiky obsahuje také Durdíkovy názory na společnost. V ní lze podle Durdíka hledat krásu stejně jako v přírodě a umění. Ve sporech zabývajících se vznikem a vývojem vesmíru a světa se postavil jednoznačně na stranu Darwinova učení, které v Čechách také šířil. Charlese Darwina roku 1875 v Anglii dokonce navštívil. Přednáškou „O poezii a povaze lorda Byrona“ se jako první v Čechách zase pokusil o systematický kritický výklad v literatuře. Psal i dramata: Stanislav a Ludmila nebo Kartaginka . Roku 1870 vydal první českou filozoficko-historickou knihu Dějepisný nástin filosofie novověké, při jejímž psaní zároveň dotvářel české filozofické názvosloví . Přispíval též do mnoha časopisů jako Světozor, Lumír, Květy a dalších. Byl členem Královské české společnosti nauk a poté Hlávkou založené České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ale i Umělecké besedy a dalších společností. Roku 1881 se zasloužil o založení Jednoty filozofické. Dne 23.11. 1900 se oženi...

Josef Dobrovský

Josef Dobrovský byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky. Svým mnohostranným dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením nepatřil. Byl nejvýznamnějším představitelem racionalistického osvícenství v českých zemích a k jeho největším zásluhám patří zavedení a soustavné uplatňování kritické metody ve vědeckém bádání bez ohledu na dopad jeho výsledků. Dobrovský byl jedním ze zakládajících členů Královské české společnosti nauk a společně s hrabětem Kašparem Šternberkem rovněž spoluzaložil Vlastenecké muzeum. Kromě klasických jazyků ovládal i hebrejštinu a některé další orientální jazyky, kterým se chtěl původně odborně věnovat, později postupně ovládl i všechny tehdy známé jazyky slovanské. Po Husovi a Komenském je právem pokládán za třetího Čecha světového významu. T. G. Masaryk jej označil za „prvního světového Čecha nové doby“. Dobrovského latinsky a německy psané dílo zahrnuje 363 již za jeho života publikovaných studií, monografií a kratších statí nebo recenzí a dalších 37 publikací, na kterých se podílel jako redaktor či editor. Jeho rozsáhlou vědeckou činnost lze rozdělit do několika základních oblastí, jimiž jsou historie, historiografie, biblistika, paleoslavistika, slovanská filologie a bohemistika. V českém kontextu jsou z Dobrovského spisů nejzásadnější: Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur a především jeho česká gramatika Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache . Dobrovský se ve své době pokusil rekonstruovat tzv. bratrský pravopis čili podobu češtiny v období jejího největšího rozkvětu v 16. a 17. století, neboť za nejklasičtější český text považoval kralický překlad Bible. Jazyk, jenž popsal ve své gramatice, je dodnes základem spisovné češtiny. Spisy, kterými ...

Jarmila Drábková

Narozena 14.3.1934 v Praze. MUDr., CSc., lékařka, specialistka v oboru anesteziologie a resuscitace, práce z oboru.

Jan David

Autor turistických průvodců.

Gill Dawis

Autor a redaktor populární četby, překladatel. Kolem r. 1920 v Praze pro nakladatele Jandu redigoval, překládal a psal okultistickou literaturu a spisky o různých otázkách životního stylu.

Gaetano Delogu

Gaetano Delogu je italský dirigent známý svou prací v oblasti klasické hudby. Je uznáván pro svou interpretaci symfonického i operního repertoáru. Během své kariéry Delogu dirigoval různé orchestry a podílel se na mnoha nahrávkách, které ukazují jeho schopnosti a porozumění klasickému žánru. Jeho práce se symfoniemi a operními předehrami, včetně předeher takových skladatelů, jako je Rossini, odráží hluboké zaujetí italskou hudební tradicí.

František Dostál

Narozen 21. 7. 1938 v Praze, zemřel 5. 12. 2022. Fotograf, reportér. Pracoval jako konstruktér obráběcích strojů.

Eduard Dvorský

Slovenský autor technické příručky o elektrickém zařízení jeřábů.

Edgar Dutka

Edgar Dutka je český vysokoškolský učitel, scenárista, režisér a spisovatel, který se stal v roce 2005 za román Slečno, ras přichází nositelem Státní ceny za literaturu. Edgar Dutka vyrůstal od sedmi do devíti let společně se svojí o pět let starší sestrou v dětském domově, protože jejich matka byla v období někdejšího československého komunistického režimu na šest let uvězněna za tzv. protistátní činnost. U Břeclavi byla spojkou převaděčů přes státní hranici.Z vězení matka se spoluvězeňkyní uprchla, přešla hranici a odjela do Austrálie. Se synem se setkala až po 20 letech v roce 1968. Dutka až do maturity vyrůstal v pěstounské rodině u sestřenice své matky. Po dvou letech na Vysoké škole chemické v Pardubicích ze studií zběhl. Po vojně dělal jeden rok číšníka, později odešel do Prahy, kde vystudoval FAMU. Je autorem scénářů divadelních her, českých televizních animovaných seriálů, mezi které náleží Béďa rošťák či Já Baryk.

Dorothy Dunnett

Dorothy Dunnett, irská historická novelistka, známá především díky šestidílné knižní sérii Francis Crawford of Lymond, Lymond Chronicles, se svým rodičům Hallidayaovým narodila 25. 8. 1923 ve skotském 50tis. městečku Dunfermline. V mládí navštěvuje edinburgskou dívčí školu James Gillespie's High School a svoji kariéru začíná jako tiskový mluvčí civilních služeb, kde se posléze setkává i se svým nastávajícím manželem Sirem Alastairem Dunnettem, jehož si bere v roce 1946. Během života se stává profesionální malířkou Royal Scottish Academy, kde ztvárňuje hned několik prominentních osobností. Stává se správkyní National Library of Scotland a později Scottish National War Memorial, členem prestižního Edinburgh International Book Festivalu a řídícím vedoucím stanice Scottish Television. V roce 2001 zakládá vlastní reklamní společnost Dorothy Dunnett Readers' Association k podpoře vlastních děl a komunikací mezi čtenářii. Umírá ve věku 78 let 9. 11. 2001 v Edinburghu. Přežívá své syny Niniana a Munga.

Derib

Narozen 8.8.1944 Švýcarsko. Autor comicsů.

Daniel-Ange

Daniel Ange je francouzský katolický kněz, řeholník a spisovatel. Základní školu navštěvoval ve Švýcarsku, období Druhé světové války prožil na Korsice, střední školu dokončil v Anglii. V roce 1950 vstoupil do kláštera benediktýnů v Clervaux v Lucembursku. V roce 1957 se stal členem klášterní komunity Panna chudých , poté žil 12 let mezi nejchudšími ve Rwandě. Po návratu do Evropy v roce 1971 se setkal s počátky charismatické obnovy a tzv. nových komunit. Pět let prožil jako poustevník na jihu Francie . V roce 1981 dostal od Boha mimořádné povolání nést evangelium mládeži a přijal kněžské svěcení. V roce 1984 založil mezinárodní školu modlitby a evangelizace Mládí – Světlo s myšlenkou, kterou často opakoval Jan Pavel II.: „Prvními apoštoly mladých jsou – mladí“. V roce 2012 dělí svůj čas mezi službu mládeži v Jeunesse – Lumiére a na misiích a kontemplativním životem v poustevně. Uskutečnil více než 220 evangelizačních cest do 42 zemí čtyř kontinentů. Angažuje se také v dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví. Daniel Ange je autorem více než 50 knih s křesťanskou tematikou . Mladým lidem se snaží přiblížit Ježíše i je samé, odpovědět jim na životně důležité otázky a touhu po pravdě a kráse. Dne 24. dubna 2009 obdržel Daniel Ange titul doktorát honoris causa na Katolické univerzitě v Lublinu. Škola Jeunesse Lumiére působí od roku 2004 i v polské Lodži pod názvem Katolická škola kontemplace a evangelizace Děti světla . Od roku 2005 je také v Itálii v diecézi Firenze jako „Ti, kdo vyhlížejí velikonoční ráno“ . Absolventi Jeunesse-Lumiére v Čechách založili občanské sdruže...

Dagmar Dvořáková

Překladatelka z němčiny.

Claude Debussy

Claude Debussy byl francouzský skladatel, který je často spojován s impresionistickým hnutím v hudbě, ačkoli on sám tento termín neschvaloval. Debussy se narodil 22. srpna 1862 v Saint-Germain-en-Laye, brzy projevil nadání pro klavír a v deseti letech nastoupil na pařížskou konzervatoř. Jeho skladby se vyznačují smyslovým obsahem a častým používáním netradičních stupnic a tonálních struktur, což bylo ve své době revoluční a otevřelo cestu mnoha modernistickým skladatelům.

Clark Darlton

Německý spisovatel sci-fi a fantasy, spolutvůrce sci-fi seriálu Perry Rhodan.

Burian & Dědeček

Burian & Dědeček je společným dílem českých hudebníků Michala Buriana a Jiřího Dědečka. Jiří Dědeček, narozený v roce 1953, je známý český písničkář, básník a překladatel. Na české hudební scéně působí od 70. let a je uznáván pro své poetické texty a osobitý hlas. V jeho tvorbě se často objevují intelektuální a filozofická témata a má vliv na český folk a šanson.

Arnold D Dunchock

Americký autor biografie.

Antonín Dufek

Antonín Dufek byl český fotbalista. Odchovanec Slavie Praha, který v první československé lize během šesti sezón nastupoval na levém křídle za SK Slavia Praha, SK Prostějov a SK Kladno a vsítil celkem patnáct ligových branek. Byl členem kádru mistrovské Slavie v roce 1932/1933, jednou byl se Slavií druhý a dvakrát se umístil na třetím místě s Prostějovem . Účastník 65. derby pražských S v září 1931 ve finále Středočeského poháru, které proslulo tvrdostí a jehož dohrou byla žaloba za úmyslné ublížení na zdraví . Ve Středoevropském poháru nastoupil v letech 1936 a 1937 ve všech šesti utkáních SK Prostějov proti SK Admira Vídeň, Újpest FC a Grasshopper Club Curych a vstřelil dvě branky. Obě v červnu 1936 v památných zápasech proti rakouskému mistru Admiře Vídeň, za kterou nastupoval Josef Bican. První zápas vyhráli prostějovští ve Vídni senzačně 4:0 , ve vypjaté odvetě na Hané byl vyloučen jeden hráč domácích a pět hráčů hostí a domácí přes prohru 2:3 slavili postup do čtvrtfinále . Při populárnich zápasech mezi reprezentacemi žup reprezentoval Moravu. Kariéru zakončil v klubu ABC Braník, se kterým hrál druhou nejvyšší soutěž v Protektorátu Čechy a Morava. https://iffhs.de/history-mitropa-cup-4/

Anne de Vries

Holandský učitel a autor. Byl ženatý s Alidou Gerdinou van Wermeskerken, měli 5 dětí. Uznání získal románem Bartje. Píše provinční romány. Napsal také čtyřdílnou dětskou knihu Journey Through the Night.

Alexandra David-Neel

Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol. Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941. V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lamou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska. V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyní...

Alexander Dubček

Alexander Dubček byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968. Narodil se roku 1921 v Uhrovci v místní škole – ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. Jeho otec Štefan Dubček byl vyučený tesař, který několik let pracoval v USA, kde se stal přesvědčeným pacifistou a komunistou. V roce 1925 odjel malý Alexander Dubček se svými silně levicově zaměřenými rodiči, zakládajícími členy družstva Interhelpo, do města Biškek v sovětské Kyrgyzii. Později se Dubčekovi přestěhovali do města Gorkij a v roce 1938 se vrátili na Slovensko, protože podle nových směrnic by museli přijmout jediné sovětské občanství. Alexander Dubček se vyučil strojním zámečníkem, pracoval v Dubnici nad Váhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Měl tři syny. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a jeho bratr Július padl. Po válce působil v různých politických funkcích v Trenčíně a Banské Bystrici. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálně-politických věd . Protože z dětství velmi dobře ovládal ruský jazyk, byl vyslán do Moskvy, kde v letech 1955–1958 studoval politické vědy, současně s Michailem Gorbačovem. Po roce 1989 mu byly uděleny čestné doktoráty řady světových univerzit, např. v Itálii, Španělsku či USA. Od roku 1958 byl stranickým tajemníkem v Bratislavě a členem Ústředního výboru KSS. V této funkci se poprvé střetl s tehdejším prezidentem Antonínem Novotným kvůli připravované změně Ústavy, s níž Dubček nesouhlasil. Roku 1959 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro průmysl. Protože v Moskvě zažil rehabilitace Stalinových obětí, prosazoval rehabilitaci slovenských komunistů pronásledovaných v letech 1951–53 a po konfliktu s Novotným byl opět přesunut na Slovensko. Brzy se však do ÚV vrátil a dosáhl ustavení takzvané Kolderovy komise. Od roku 1962 zastával funkci vedoucíh...

William Davis

William R. Davis, absolvent Saint Louis University, je americký kardiolog a autor knih o zdravém životním stylu, známý především svým odmítáním pšenice jako potraviny. Zastává názor, že je natolik geneticky modifikovaná, že přímo ohrožuje zdraví lidí, dokonce ji označuje jako jed.

Vlasta Dvořáčková

Vlasta Dvořáčková narodila se 27. 2. 1924 ve Žďáře nad Sázavou. Absolvovala reálné gymnázium v Havlíčkově Brodě a v letech 1945–1949 studovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1950 byla jazykovou redaktorkou v nakladatelství Práce, 1952–1954 redaktorkou Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějšího Odeonu, kam se po letech strávených ve svobodném povolání vrátila roku 1965. Redigovala překlady z němčiny, angličtiny a především z polštiny. PhDr., překladatelka z polštiny, němčiny a angličtiny, rozhlasové a televizní hry, básně, verše pro děti.

Vladimír Denkstein

Vladimír Denkstein byl český historik umění, který se věnoval středověkému výtvarnému umění, ředitel Národního muzea v Praze. Po maturitě na Malostranském Jiráskově gymnáziu studoval v letech 1924-1928 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zeměpis, historii , později dějiny umění . Ve studiu pokračoval jako stipendista polské vlády ve Varšavě a v Krakově v letech 1928–1929. V letech 1930–1932 byl asistentem prof. Vojtěcha Birnbauma a promoval roku 1932 disertací o gotické cihlové architektuře v Čechách. Pracoval nejprve v Městském muzeu v Českých Budějovicích a s jeho ředitelem Františkem Matoušem vydal knihu Jihočeská gotika, která byla přeložena do několika jazyků. 1938-1939 byl suplujícím profesorem dějin umění na Fakultě architektury ČVUT, od r. 1940 pracoval v zemském archivu a Národní galerii. Dne 1. července roku 1940 nastoupil do národopisného oddělení Národního muzea, odkud jej Josef Opitz roku 1941 výměnou za dr. Františka Kršňáka převedl do oddělení historické archeologie. Koncem 2. světové války byl totálně nasazen do továrny. Hned roku 1945 vstoupil do KSČ. Od roku 1945 byl přednostou, od roku 1948 zastupujícím ředitelem, v letech 1956-1970 vedoucím oddělení historické archeologie a ředitelem Národního muzea. V letech 1971-1972 byl tajemníkem Střediska pro výuku muzeologie FF UK při NM v Praze. Ve 40. a 50. letech se věnoval vědeckému zpracování kamenosochařství období středověku ve sbírce Lapidária, tuto práci začal spolu s Janem Květem pod vedením Josefa Opitze, spolu se Zoroslavou Drobnou a Janou Kybalovou ji uzavřeli roku 1958 katalogem Lapidária. V letech 1948–1951 spolu se Z. Drobnou redigoval Časopis Národního muzea. Jako člen českého výboru Mezinárodní rady muzeí, předseda Svazu českých muzeí a politicky spolehlivý ředitel významné instituce měl v 50. a 60. letech dost příležitostí procestovat země západní i j...

Viktor Dusil

Narozen 15. 10. 1931 v Hradci Králové, zemřel 26. 5. 2006. Rozhlasový režisér, dramatik, autor reportáží, rozhlasových a televizních her.

Václav Dolejšek

Autor učebnic z oboru strojnictví.

System Tandem Stivín & Dašek

System Tandem bylo československé jazzové duo, které tvořili flétnista a saxofonista Jiří Stivín, známý svou všestranností v různých hudebních žánrech, a kytarista Rudolf Dašek. Duo působilo v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, tedy v období, které se vyznačovalo živou jazzovou scénou navzdory tehdejším politickým problémům ve východní Evropě. Jiří Stivín, narozený 23. listopadu 1942 v Praze, byl nejen výraznou osobností českého jazzu, ale získal si za svou tvorbu i mezinárodní uznání. Studoval na Pražské konzervatoři a Královské hudební akademii v Londýně a měl vliv na prolínání klasické hudby s jazzovou improvizací.

Sebastian Dickhaut

Německý novinář, autor kuchařských knih.

Sbor Národního Divadla

Sbor Národního Divadla , neboli Sbor Národního divadla, je známý soubor spojený s Národním divadlem v Praze. Tento sbor je nedílnou součástí operních představení divadla a má bohatou historii, která sahá až do doby založení Národního divadla v 19. století. Soubor je známý svou všestranností a schopností provádět širokou škálu operních děl z různých období a stylů. Podíleli se na mnoha představeních a nahrávkách a přispěli tak k českému i mezinárodnímu opernímu repertoáru. Sbor spolupracoval s mnoha významnými dirigenty a režiséry a předvedl svůj talent v tradičních i současných dílech.

Sandra Dieckmann

Britská ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Rudolf Duda

stručný životopis: Po absolvovaní štúdia na Prírodovedeckej fakulte v Bratislave odbor ložisková geológia pôsobil dva roky v Slovenskej akadémii vied. Po predhodnocovaní postojov z roku 1968 "bol odídený" na geologický prieskum do Spišskej Novej Vsi. Od roku 1990 pôsobí vo Východoslovenskom múzeu. Vystriedal rozličné pracovné funkcie - námestník riaditeľa, poverený riaditeľ - teraz pracuje ako odborný pracovník prírodovedného odboru - geologických zbierok. dôležité informácie: Doposiaľ napísal šesť kníh, teraz sú ďalšie dve v tlači. Z nich vyšla iba jedna v slovenčine - Slovenské minerály I. a II. diel, ktoré akceptovalo ministerstvo školstva ako učebnú pomôcku. Ďalšie knihy mu vyšli v rôznych jazykových mutáciach. Svět drahých kamenů vyšla v 13 jazykoch, Veľká encyklopédia minerálov vyšla v 9 jazykoch, Veľká encyklopédia drahých kameňov v 3 jazykoch. Celkovo jeho diela zatiaľ vyšli asi v 15 krajinách sveta v náklade vyššom ako 600 000 kusov! Pôsobí aj ako predseda Mineralogického klubu pri Východoslovenskom múzeu v Košiciach.

Rudolf Daumann

* 02.11.1896 † 30.11.1957 Bavorský učitel, autor, novinář. Ve 30.-40. letech vydal devět populárních sf románů v duchu Hanse Dominika. Během války žil v Rakousku, kde byl členem ilegální komunistické strany. Po válce žil v NDR, byl ředitelem rozhlasového vysílání rádia GDR a mnoho let nepublikoval. V 50. letech napsal osmnáct historických románů, které byly stejně ceněny jako jeho sf. Romány Der Untergang der Dakota a Tatanka-Yotanka vyšly i na Slovensku .

Rosa-Maria Dallapiazza

Autorka učebnic němčiny.

Robert Desnos

Robert Desnos byl francouzský básník. Jeho dílo a život jsou spjaty s vývojem surrealismu v meziválečné Francii. Robert Desnos prožil téměř celý život v Paříži. Narodil se v ní roku 1900 v domě na rue Saint-Martin. Stejně jako ulice i celá čtvrť je pojmenovaná po svatém Martinovi a Desnos na tuto část města, kde prožil své mládí, pak odkazuje i ve své poezii. Vystudoval obecnou a následně obchodní školu, ale na univerzitě již nestudoval. Během první světové války dochází k roztržce mezi Robertem a zbytkem rodiny. Osamostatňuje se, střídá mnoho zaměstnání a stěhuje se pryč z rue Saint-Martin. V roce 1925 se nakonec usadil v ateliéru v rue Blomet, kde před ním bydlel André Masson. V roce 1930 se seznamuje s Youki, ženou japonského malíře Tsuguhara Foujity. Foujita svou manželku během roku 1931 opustil a odstěhoval se zpět do Japonska, a tak začíná Youki žít společně s Desnosem. Nejdříve spolu žijí v ulici Lacretelle, ale v roce 1934 se stěhují do rue Mazarine 19. Byt v rue Mazarine 19 se stal místem pravidelných sobotních setkávání umělců, básníků, spisovatelů, cestovatelů atd. . V roce 1932 a 1935 podniká Desnos s Youki cesty po Španělsku. Při druhé cestě je hostí Pablo Neruda, který byl v té době chilským konzulem v Madridu. Roku 1939 vypukla 2. světová válka. Robert Desnos narukoval, nejdřív působí v Nantes, poté je převelen do Alsaska. Je ovšem zajat a po uzavření příměří se Desnos vrací do civilu a do Paříže. Ale Desnos nezůstává nečinný a v roce 1942 se stává členem ilegální skupiny AGIR. 22. února 1944 je Desnos zatčen gestapem. Je internován ve Fresnes, poté v Compiègne a pak nedaleko saského města Flöha. Z Flöhy je na konci války přesunut do českého Terezína. Desnos se sice dožil osvobození tábora, ale v té době již trpěl tyfovou nákazou následkem zdejší epidemie skvrnitého tyfu. Zemřel 8. červ...

Richard Dawkins

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Petr Drulák

Petr Drulák je český politolog, v letech 2004 až 2013 ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, v letech 2014 až 2015 první náměstek ministra zahraničních věcí ČR, v letech 2017 až 2019 velvyslanec ČR ve Francii. Od roku 1990 studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na mezinárodní obchod a v roce 1993 získal bakalářský titul. V roce 1994 pokračoval tamtéž inženýrským studiem mezinárodní politiky a filozofie, když předtím v mezidobí odešel studovat mezinárodní ekonomii a politiku na Antverpskou univerzitu. Po získání inženýrského titulu na VŠE v roce 1996 pokračoval doktorským studiem, které završil v roce 2000 dizertací na téma Interpretace vzniku studené války. Do roku 2004 působil na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE jako asistent s výukou předmětů Tvorba zahraniční politiky a Teorie mezinárodních vztahů. Od září 2003 do ledna 2004 byl jako Jean Monnet Fellow na European University Institute ve Florencii. Následně v letech 2005 až 2012 působil Petr Drulák na Institutu politologických studií a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd jako docent a od roku 2012 jako profesor politologie. Na institutech FSV vyučoval předměty jako „Theory of International Relations I“, „Kapitoly z dějin zemí Beneluxu“ a „Metodologie výzkumu“. Od 7. února 2014 se stal 1. náměstkem ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, když v této pozici vystřídal Jiřího Schneidera. Ke konci června 2015 v této funkci skončil a stal se pak politickým tajemníkem ministerstva a ředitelem Kabinetu ministra, jehož úkolem byla příprava koncepčních materiálů k české zahraniční politice. Ke změně došlo přesně v době, kdy zákon o státní službě převedl státní úředníky z pracovního do služebního poměru a rozdělil ministerské náměstky na „politické“, zastupující ministra, a „odborné“, řídící konkrétní sekce. Politickým náměstkem člena vlády se pak stal Lukáš Kaucký. Ke konci srpna 2016 se rozhodl na Ministerstvu zahraničních věcí ČR skončit ú...

Petr Dobiáš

JUDr., Ph.D., právník a vysokoškolský pedagog, zaměřen na obchodní právo.