Výpis všech autorů

Robert Černý

Narozen roku 1958. Publikace v oborech fyzika pevných látek, kompositní materiály, termodynamika, mechanika tekutin a lomová mechanika.

Renata Čechová

Narozena 1970. Spisovatelka. Autorka románu.

Radka Červinková

Narozena 1968. Novinářka, publicistka, věnuje se problematice plastické chirurgie.

Petra Cemerková Golová

Ředitelka Základní školy a mateřské školy v Třinci, spoluautorka pracovních sešitů se zaměřením na matematiku, český jazyk a občanskou nauku.

Oldrich Cerny

Oldřich Černý byl český filolog, bohemista a anglista, dramaturg, spisovatel, překladatel z angličtiny, pracovník bezpečnostních složek státu a odborník na mezinárodní vztahy a společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Oldřich Černý vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Před rokem 1989 pracoval jako překladatel americké a britské prózy, jako producent dabingu , divadelní dramaturg a jako redaktor knih pro děti a mládež v nakladatelství Albatros . Je autorem titulků k filmu Žlutá ponorka a pro dabing přeložil a upravil dialogy například k filmům Tři dny Kondora, Indiana Jones a chrám zkázy, Terminátor nebo Čest rodiny Prizziů). Pro mládež napsal původní televizní film Plácek o chlapcích z městského centra, kteří bojují o místo, kde si mohou zahrát kopanou, a pro nejmenší děti vytvořil texty k sérii obrázkových naučných knih. V letech 1990–1993 byl poradcem prezidenta republiky Václava Havla pro bezpečnostní otázky, poté v letech 1993 až 1998 prvním ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace a od roku 1999 výkonným ředitelem Nadace Forum 2000 a zároveň ředitelem Pražského institutu bezpečnostních studií . Roku 2013 obdržel in memoriam Transatlantickou cenu za výrazný přínos ke svobodě a demokracii ve střední Evropě, k posílení transatlantických vztahů a k začlenění středoevropských zemí do euroatlantických struktur.

Mojmír Čevela

Narozen 26.09.1930 Napajedla, okr. Zlín, pedagog, designer.

Miroslav Černý

doc. PhDr. Miroslav Černý, PhD., narozen 22. 5. 1977 v Opavě. Autor básní, vysokoškolský pedagog anglistiky a bohemistiky na FF Ostravské univerzity, cestovatel, autor cestopisného vyprávění z Afriky, překladatel, práce z literární historie.

Milena Čechová

Milan Čechura

Narodil se v Ústí nad Labem, od tří let žije v Plzni. V šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století se věnoval převážně psaní textů pro plzeňské hudební skupiny. Soustavněji se začal zabývat literaturou až po roce 2000, kdy začal publikovat v regionálních denících a posléze v literárním měsíčníku Plž . Je členem Střediska západočeských spisovatelů a Obce spisovatelů. Kromě malých knížek, které byly vydány víceméně pro interní potřebu, je autorem jedenácti samostatných knih. U mnoha dalších figuruje jako spoluautor.

Michail Jakovlevič Čerňonok

Michaela Červenková

Narozena 22. 10. 1997 v Praze. Studentka pedagogického lycea, akordeonistka, autorka prózy.

Michaela Černá

Herečka a televizní scenáristka pohádek.

Matěj Červenohorský

Marie Červinková-Riegrová

Marie Červinková-Riegrová byla česká spisovatelka, dcera Františka Ladislava Riegra a Marie Riegrové-Palacké. V roce 1874 se provdala za Václava Červinku, ředitele hospodářství na Malči, bratra spisovatele Otakara Červinky, generála Jaroslava Červinky a básníka Miloše Červinky. Sestra Václava Červinky Marie se provdala za právního historika Bohuše Riegra, bratra Marie Červinkové-Riegrové. Ve své tvorbě se zaměřila na dobročinnost a slavné předky. Publikovala i uměleckou literaturu – libreta a povídky. V charitativní oblasti uskutečnila několik přednášek, například Noviciat práce a ochrana pracující mládeže nebo O povzbuzení filantropických snah tiskem. Roku 1881 napsala životopis Bolzana, kde tohoto významného matematika zobrazila především jako filantropa. V roce 1887 pak vydala rozsáhlý spis Ochrana chudé a opuštěné mládeže, v němž popsala příklady lidumilství v tehdejší Evropě. Kniha byla na Jubilejní výstavě poctěna cenou. Roku 1885 uveřejnila Vlastní životopis Františka Palackého a o rok později ve Světozoru článek Před sňatkem Palackého, historický obraz z roku 1827. J. V. Jahnovi poskytla podklady k životopisu svého otce. Připravila k vydání Řeči dra Frant. Ladislava Riegra a jeho jednání v zákonodárných sborech a projevy v němčině přeložila do češtiny. V roce 1892, po smrti matky, vydala její životopis . Napsala také libreta k operám Dimitrij a Jakobín , Zmařená svatba a Dal si hádat . Přeložila Evžena Oněgina od Čajkovského. Psala i povídky, nejznámější z nich byl Letní sen života. Marie Červinková-Riegrová vedla po velkou část svého života obsáhlý deník zvaný Zápisky. Zachytila v něm politické působení svého otce Františka Ladislava Riegra - různá politická jednání, rozhovory, cesty po českých zemích i do Vídně, jednání Českého zemského sněmu nebo víd...

Marie Černá

Marie Černá byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Plzeň. V parlamentu setrvala až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960. K roku 1954 se profesně uvádí jako dělnice v Chlumčanských keramických závodech. 12. sjezd KSČ ji zvolil za kandidátku Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

M Černá

Lubomír Červinka

Průmyslový výtvarník, knižní grafik, autor exlibris, typograf a tiskař.

Lubomír Černík

Narozen 9.10.1924 v Brně, zemřel 3.10.1978 v Brně. Dramatik, spisovatel, divadelní a rozhlasový kabaretiér, autor estrádních pásem.

Louis Ferdinand Céline

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches , byl francouzský lékař a spisovatel. Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal. Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci , v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr . V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina , kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru , Škola mrtvol a Z ostudy kabát . Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od ...

Ladislav Čech

Ladislav Čech byl rakouský a český podnikatel a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady. Narodil se v Plzni. Od mládí působil jako obchodník. Pobýval na praxi v Praze, ve Vídni i v Německu. Pak si založil v Praze papírnický obchod, který později vyrostl ve firmu I. L. Čech . Sídlila ve Štěpánské ulici v centru Prahy. Angažoval se v českých profesních spolcích obchodníků a podnikatelů. Byl prezidentem obchodního grémia v Praze. Město Plzeň mu udělilo čestné občanství. Zastával též funkci viceprezidenta Obchodní a živnostenské komory v Praze. Bydlel na Smíchově. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, se stal poslancem Říšské rady za obvod Čechy 2. Usedl do poslanecké frakce Český klub . Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie. K roku 1911 se profesně uvádí jako obchodník. Politicky patřil k mladočeské straně a roku 1908 byl kooptován do jejího výkonného výboru. Za první republiky přestoupil do živnostenské strany. Na přelomu 20. a 30. let 20. století čelil soudnímu procesu. Žalobu na něj podal plzeňský obchodník Král, kterému měl Čech za finanční odměnu zařídit přidělení zbytkového statku na Berounsku. Král se u soudu domáhal vrácení peněz, které Čechovi na prosazení této transakce poskytl. Krajský soud v Praze ho za to roku 1931 odsoudil na jeden měsíc podmíněně. Kvůli kauze se musel vzdát funkcí v živnostenské straně. V prosinci 1932 byl při přecházení ulice v Praze zachycen projíždějícím vozem a utrpěl těžký úraz . Ještě v roce 1934 ale oslavil v plné svěžesti své 70. narozeniny. Žil i v roce 193...

Karel Celba

Josef Cerman

Učitel.

Josef Ceremuga

Jiří Čermák

Jiří Čermák byl cestovatel, zeměpisec a kartograf. Autor horolezecké, legionářské a zeměpisné literatury. Před první světovou válkou se věnoval horolezectví a stál u zrodu prvního českého horolezeckého spolku. Kromě hor také cestoval. Po absolvování vysokoškolských studií v Praze a Grenoblu se těsně před první světovou válkou zabýval geologii a paleontologií. První světová válka jej zavedla na srbskou frontu a do řad československých legií v Rusku. Po první světové válce se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a těsně před Mnichovem pak byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Tuto funkci zastával i během prvního roku protektorátu prakticky do svého zatčení na počátku února 1940. Spolu s několika klíčovými pracovníky z řad zaměstnanců ústavu se mu v tomto období podařilo před Němci zatajit strategicky důležité geografické materiály. V následném procesu byl za tyto činy obžalován, suspendován ze své funkce, odsouzen a uvězněn. Po skončení druhé světové války se v květnu 1945 nakrátko účastnil poválečné obnovy Vojenského zeměpisného ústavu, ale již v roce 1946 odešel z aktivní vojenské služby. Mezi světovými válkami byl členem mnoha československých vědeckých, badatelských, zeměpisných a geografických společností. V tomto svém zaměření pokračoval i po druhé světové válce prakticky až do svého skonu. Jiří Čermák se narodil v Praze na Kampě v rodině spisovatele a úředníka pražské univerzitní knihovny Bohuslava Čermáka. Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval na Smíchov. Jiří Čermák měl od mládí rád hory a podnikl řadu cest do evropských pohoří. Cílem jeho výprav byly často slovinské Julské Alpy. Tady jej zaujaly především masivy Triglavu a Razoru . Aby Slovinci zabránili poněmčování svých hor, ustavili roce 1893 v Ljublani spolek s názvem "Slovinsko Planinsko družstvo"...

Jiří Čepelák

Jiří Čepelák, známý také jako Juraj Čepelák byl zoolog, entomolog a pedagog. V entomologii se zabýval škůdci rostlin a hlavně dipterologií. Po skončení základní a střední školy absolvoval studium přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze, kde mu kromě jiných přednášel i profesor Jaroslav Heyrovský – pozdější nositel Nobelovy ceny za polarografii. Po letech odborné práce v různých vědeckých institucích v bývalém Československu začal v roce 1952 pracovat jako odborný asistent a později jako docent a vedoucí katedry zoologie na Vysoké škole zemědělské v Nitře. Byl proděkanem na bývalé zootechnické i agronomické fakultě. Je autorem více než 180 publikovaných prací, z nichž mnohé jsou přeloženy do světových jazyků. Katedra zoologie agronomické fakulty se pod jeho vedením stala známou a jeho zásluhou rozvíjela čilé kontakty s muzei a výzkumnými ústavy v Německu, Anglii, Francii, Bulharsku, Kanadě a tehdejší Jugoslávii. Všechny práce měly a mají význam nejen pro vědu, ale i pro praktické zemědělství, ovocnářství a ekologii. Za vědecký přínos a zásluhy udělila Slovenská akademie věd docentu Čepelákovi v roce 1987 stříbrnou medaili a v roce 1988 dostal jako člen autorského kolektivu pracovníků Centra biologicko-ekologických věd SAV i cenu akademie za práci: Integrovaná ochrana cukrové řepy. V entomologii se Jiří Čepelák věnoval převážně dvoukřídlému hmyzu, zejména hlavně podřádu krátkorozí. Během života prováděl i preparátorské práce pro světoznámou firmu Staudinger & Bang-Haas. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Čepelák na slovenské Wikipedii.

Jindřich Čermák

Ing. Jindřich Čermák, CSc. Narozen 29.4. 1927, zemřel 4.5. 1974. Literatura z oboru slaboproudé elektřiny.

Javier Cercas

Javier Cercas je španělský spisovatel a vysokoškolský pedagog. Javier Cercas se narodil do rodiny veterináře. V roce 1966 se jeho rodina přestěhovala z Extremadury do katalánské Girony. Ve věku 14 let objevil dílo literáta Jorgeho Luise Borgese. Roku 1985 ukončil studium španělského jazyka na univerzitě v Barceloně. V druhé polovině 80. let 20. století pracoval po dobu dvou let jako lektor v Illinois, kde také sepsal svůj první román. Od roku 1989 vyučuje jako profesor španělské literatury na univerzitě v Gironě. Je ženatý a má jednoho syna. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Javier Cercas na německé Wikipedii.

Jaroslava Čermáková

Autorka učebnice němčiny.

Jaroslav Červený

Jaroslav Červený byl český fotbalista, záložník, československý reprezentant. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1923–1925 sedm utkání. Byl členem takzvané "železné Sparty", tedy slavného mužstva pražské Sparty z první poloviny 20. let 20. století. Za Spartu sehrál 380 zápasů a stal se s ní mistrem Československa roku 1926, dvakrát českým mistrem – vítězem mistrovství Českého svazu fotbalového v roce 1919 a 1922 a několikráte středočeským mistrem – přičemž v letech 1921 a 1923 šlo o nejvyšší a nejprestižnější soutěž v zemi. Byl univerzálním hráčem, nejčastěji hrál v záloze s Káďou a Kolenatým. Ke konci své kariéry odešel do USA, kde hrál za Spartu Chicago.

Jaroslav Černý

Narozen 20.8.1882 ve Stěžerách, zemřel 24.3.1958 v Poděbradech. Dr.techn., ing., vodohospodář, profesor vodního práva a zákonodárství, práce z vodní techniky.

Jaroslav Čermák

Narozen 1. 8. 1830 v Praze, zemřel 23. 4. 1878 v Paříži. Malíř, ilustrátor, kreslíř a výtvarník, vydány jeho dopisy.

Jarmila Černíková

Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala farmacii na brněnské Masarykově Univerzitě. Její knihy začaly vycházet na začátku 60.let. V roce 1968 napsala krátkou povídku pro děti Čarodějnička na koštěti, podle níž v příštím roce napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti. V 60. letech napsala i řadu knih pro dospělé, například Děti platí polovic?, Ženy pod helmou či Blázni a Pythagoras. V 70.letech kvůli zákazu publikace pracovala ve svém původním oboru v lékárně, v té době také vydala několik knih pod cizími jmény. Od začátku 80.let se snažila vracet k psaní pod vlastním jménem. Vrátila se k čarodějnickému tématu a napsala scénář k sérii fantasy komedií Ohnivé ženy. Od 90.let se znovu může naplno věnovat psaní; podílela se například na scénáři projektu Kinolabyrint na výstavu v japonské Ósace. Hermína Franková miluje jižní Čechy. Hold jim vzdala například v knihách Kluk od vody či Jupí, jdeme do světa . Žije střídavě v Praze a v jižních Čechách. Nejvíc času tráví s rodinou, má dvě dcery a tři vnučky.

Jana Cenkova

Narozena 1957. Pedagožka, bohemistka, autorka učebnic.

Jan Černohlávek

Narozen v květnu roku 1927 v Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou. Autor životních vzpomínek.

Jan Čech

Narozen 1950. Letecký mechanik, autor prací o letectví a kosmonautice.

Jan Čech

Ján Čech byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . Už během vysokoškolských studií byl politicky aktivní a levicově orientován v studentském hnutí. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Za tzv. slovenského štátu byl do roku 1944 pracovníkem slovenského ministerstva hospodářství. V rámci sociálně demokratické strany představoval levicové křídlo. Udržoval kontakty s V. ilegálním vedením KSS. Účastnil se Slovenského národního povstání. Bojoval v partyzánské brigádě Za slobodu Slovanov. V září 1944 byl na slučovacím sjezdu sociálních demokratů a komunistů v Banské Bystrici zvolen místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Po roce 1945 působil jako hospodářský pracovník a politik. Od června 1945 do 14. září 1945 zastával funkci místopředsedy Slovenské národní rady. V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946. V letech 1945-1946 byl i poslancem celostátního Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. V 50. letech působil jako předseda Osidlovacího úřadu, který měl na starosti realizaci československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva mezi oběma státy. Podle vzpomínek Ladislava Šimoviče kritizoval Čecha jeho nadřízený Július Ďuriš za neplnění příkazů ÚV KSS ohledně důsledně třídního výběru maďarských rodin z Československa, určených pro vysídlení do Maďarska. Byl proto z čela úřadu odvolán. Pak byl přesunut do ředitelství tabákového průmyslu a později na úřednické místo do Prahy. Jeho syn Prof. PhDr. Ján Čech, CSc. je slovenský psycholog a vysokoškolský učitel. Jeho bratrem byl odbojář a funkcionář Gustáv Čech . Jeho švagrem byl Ladislav Šimovič, poválečný československý diplomat a ...

Irena Čechovská

Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.

Helena Černíková

Bytová architektka, práce z oboru.

François Cérésa

Francouzský spisovatel a novinář.

Filip Černý

Narozen 26.4.1975 v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Malíř, výtvarník, zabývá se zejména tzv. americkou retuší.

Eva Černá

Slovenská novinářka, televizní reportérka, též politička, pracuje jako bankovní ombudsmanka, angažuje se v charitativní oblasti a humanitární práci. V letech 2002-2006 poslankyně Národní rady SR.

Eva Cepáková

Narozena 17.8.1974 ve Frýdlantu v Čechách. Mgr., zooložka, odborné práce z ochrany živočichů.

Dagmar Černá

Narozena 1980. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a rovněž Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze . Věnuje se právu, historii, cizím jazykům, publikuje v odborném tisku. Autorka knihy o císařovně Alžběty Rakouské. JUDr. PhDr., Ph.D., LL.M.

Blanka Čechová

Narozena 1980. Autorka knihy o vlastních zkušenostech se studiem v Kanadě, autorka knihy rozhovorů s L. Smoljakem, též autorka právních publikací a článků na blogu Jiné psaní..

Andrea Čekanová

Narozena 1990. Knihovnice a propagátorka hudebních festivalů a kulturních akcí. Autorka povídek a psychothrilleru.

Aldo Ceccato

Aldo Ceccato je italský dirigent známý svou prací v symfonické i operní oblasti. Narodil se 6. února 1934 v italském Miláně a má za sebou vynikající kariéru v čele různých orchestrů po celém světě. Ceccato studoval na milánské konzervatoři a později na Vídeňské hudební akademii. Průlom na mezinárodní scéně přišel v roce 1964, kdy zvítězil v dirigentské soutěži Dimitrije Mitropoulose v New Yorku, což vedlo k jeho debutu s Newyorskou filharmonií.

Alba de Cèspedes

Alba de Céspedes y Bertini byla kubánsko-italská spisovatelka.

Adolf Černý

Adolf Černý byl český básník, diplomat, slavista, sorabista, etnograf, publicista, překladatel a univerzitní lektor slovanských jazyků v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval učitelský ústav , jako učitel působil v Hradci Králové a v Praze, kde byl v letech 1898–1904 též správcem Národopisného muzea českoslovanského.Od roku 1901 vyučoval na pražské univerzitě polštinu a lužickou srbštinu, od 1911 i srbochorvatštinu. Po vzniku samostatné ČSR pracoval na ministerstvu zhraničních věcí .V roce 1927 odešel do důchodu. Od mládí se cílevědomě věnoval slovanské filologii a soudobým politickým problémům slovanských národů, v následujících letech zaměřil soustavnou pozornost také na rozvoj odborně fundované slavistické publicistiky a šíření ideje slovanské vzájemnosti v duchu masarykovského kriticismu.V roce 1898 založil časopis Slovanský přehled a v letech 1898–1914 a 1925–1932 jej redigoval. Hlavním předmětem jeho badatelského zájmu i mnohostranných organizačních aktivit však byly jazyk, historie, kultura a folklor Lužických Srbů, jejichž život poznal při každoročních studijních pobytech .Ve své době byl nejvýznamnějším znalcem lužickosrbské kulturya zakladatelem české sorabistiky. Jeho rozsáhlá původní básnická tvorba se vyvíjela od intimní a spirituální lyriky , přes veršovaný autobiografický román , až k náboženské a politické epice, oslavující českou reformaci a národní osvobození (Zpěvník pozdního husity, 1918; epos Hus, 1919; Písně osvobozeného otroka, 1919; Vě...

Zuzana Černínová z Harasova

Zuzana Černínová, rozená Homutová z Harasova, také známá jako Zuzana Černínová z Chudenic byla česká šlechtična, manželka Jana Černína z Chudenic, matka Humprechta Jana Černína a Alžběty Myslíkovny z Chudenic, druhé manželky Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova. Od druhé poloviny 19. století se začala těšit oblibě její korespondence se synem a s dcerou, která se zachovala v dosti rozsáhlé podobě. Poprvé vydal korespondenci František Dvorský, v roce 1941 potom Zdeněk Kalista. Francouzský historik Ernest Denis ve svém díle La Bohême depuis la montagne blanche uvedl, že dochované dopisy Zuzany Černínové jsou pro poznání doby, ve které žila, "pramenem nekonečně vzácným". Ladislav Stroupežnický učinil ze Zuzany Černínové hlavní postavu své divadelní hry o jednom jednání Sirotčí peníze, ve které hrdinka vítězí nad švédským žoldákem, který se chtěl zmocnit sirotčích peněz. Narodila se rožmberskému regentovi Jiříkovi Homutovi z Harasova a Alžbětě rodem z Cimburka s hlavním sídlem na Choustníku. Roku 1621 si vzala Jana Černína z Chudenic , syna Humprechta Černína . Jan byl spíš, jak ho charakterizoval Kalista na základě korespondence jeho manželky, „melancholiophlegmatik“, ovšem Zuzana vystupuje z korespondence jako rázná hospodářka na Choustníku . Po otci Černínovi rodina zdědila Mitrovice. Důležité potom bylo, že si Zuzanina syna Humprechta Jana vybral za dědice bohatý strýc Jana Heřman Černín z Chudenic. Zuzana zemřela 22. února 1654 v Radeníně a pohřbena byla v tamním kostele svaté Markéty.

Zuzana Černá

Narozena 13. 7. 1982 v Brně. Účetní, zaměřená na daňové optimalizace, lektorka a projektová manažerka. Též autorka historické beletrie s hororovými prvky.

Zdeněk Černohorský

Narozen 27.12.1910 v Chroustovicích u Vysokého Mýta, zemřel 5.9.2001. RNDr., DrSc., profesor botaniky, práce z oboru.

Zdeněk Čermák

Autor prací z oblasti stavitelství.

Zbyněk Černík

ČERNÍK Zbyněk, PhDr. – autor, překladatel, publicista, 17. 1. 1951 Praha, rozvedený, býv. m. Eva Černíková, děti: Kateřina, Kristýna. NYNÍ překladatel, spisovatel, publicista. ST FF UK Praha, angličtina, švédština 1975. 1977-92 redaktor nakladat. Odeon. ZÁJMY cestování, fotografování, příroda, angličtina, švédština. 1990-91 stud. pobyt ve Švédsku. Politicky nikdy nikde neorganizován. V 1990 překladatelská cena Švédské akademie, 1991 prémie Fondu švédských spisovatelů. Překlady ze švédštiny a z angličtiny, publicistická činnost. V SFK a organizacích nepůsobí, soutěží se nikdy neúčastnil. OBLIBA R. Bradbury. DÍLO povídky v čas. Květy, Sedmička, Tech. týdeník, Kmen aj., spolupráce s rozhlasem, povídky v antologiích: Osudný omyl patagonského profesora, Komisařův velký případ, Uličníci, Stroj času, Cesta do pravěku , Homo fisci, Rodinný slet , Exkurze , Holmovy dva omyly s vážnými následky , Problém osobnosti, Elektrický muž .

Vlastimil Čech

Narozen 1931, zemřel 10.9.1987. Matematik, práce z oboru.

Vladimíra Černajová

Narozena 10.7.1970 v Opavě. Básnířka, prozaička a knižní ilustrátorka, autorka pohádek.

Vladimír Červenka

Vladimír Červenka , byl český a československý politik, meziválečný generální tajemník Československé strany lidové, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Absolvoval gymnázium v Kroměříži, pak získal právnické vzdělání a pracoval v advokátní kanceláři. Už během studií se začal angažovat v katolickém politickém táboře a ve věku 25 let se stal tajemníkem člen moravské katolické strany národní v Brně. Byl aktivní i v katolické tělovýchově , působil v školské komisi Matice Cyrilometodějské, spoluzakládal stavební družstva a podílel se na vydávání oficiálního listu katolicko národní strany Hlas. Působil rovněž v hospodářských korporacích. Byl místopředsedou Českoslovanské záložny, viceprezidentem Reeskontního a lombardního ústavu v Praze a předsedou bytového družstva Úspora. Po roce 1918 se angažoval v Československé straně lidové. V listopadu 1918 byl jmenován tajemníkem klubu poslanců a senátorů lidové strany a od roku 1925 navíc zastával post generálního tajemníka při ústředním výboru ČSL. V těchto funkcích setrval až do roku 1946 . Zajišťoval organizační a technickou práci strany. Za války byl vyslýchán gestapem. V roce 1945 se vrátil jako jeden z mála členů předválečného vedení strany na post generálního tajemníka ČSL. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. V parlamentu zasedal do parlamentních voleb v roce 1946. V roce 1946 byl terčem kampaně ohledně údajných hospodářských machinací v sekretariátu strany. Odešel pak z aktivní politiky. V roce 1948 mu Alois Petr, představitel levicové frakce ČSL loajální ke komunistickému režimu po únoru 1948, nabízel návrat do funkce tajemníka, ale Červenka odmítl. V roce 1952 byl nuceně vystěhován s manželkou do pohraničí a musel pracovat v...

Vladimir Čermák

PhDr. Vladimír Čermák, CSc. se narodil 9. května 1946 v Zadní Třebani. Koncem šedesátých let absolvoval v Praze na filosofické fakultě UK studium filosofie a sociologie. Dálkové studium historie už nedokončil, protože se celá katedra po r. 1970 změnila. Po absolvování externí aspirantury ze sociologie výchovy na konci 70. let 20. století působil ve výzkumu vysokého školství, vědeckých talentů a prognózování vědy. Koncem 80. let pracoval jako samostatný vědecký pracovník v SAV v Bratislavě, později na vysokých školách v Praze, Plzni a v Ústí n. L. V posledních dvaceti letech čtyři roky působil i v resortu ministerstva vnitra, ministerstva obrany, jako poradce ministra spravedlnosti a v letech 2003-2004 v ÚDV ZK. Od roku 2009 působí jako konzultant a zabývá se interdisciplinárním výzkumem v oblasti nedávné minulosti.

Václav Červenka

Narozen 1941. Dramaturg, režisér a dramatik.

Václav Čermák

Autor publikací z oboru technického kreslení.

Tomáš Červinka

Práce z oboru pracovního práva.