Výpis všech autorů

Jiří Cejpek

Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.

Janina Černá

Narodila se v Mostě, ale v současnosti žije v Praze. Je autorkou blogu Cukrfree, za který v roce 2016 obdržela cenu Food Blog roku. Napsala dvě kuchařky , které dohromady obsahují téměř dvě stě receptů. Obě patří k nejprodávanějším v Česku. Spolu se svou kamarádkou Hanou Valáškovou předává své znalosti o nízkosacharidovém stravování dál formou víkendových kurzů. Kromě vaření ráda fotografuje a cestuje.

Branko Černý

Narozen 1967. Manažer, člen vinařské obchodní společnosti Vinný sklep.

Zuzana Černá

Narozena 13. 7. 1982 v Brně. Účetní, zaměřená na daňové optimalizace, lektorka a projektová manažerka. Též autorka historické beletrie s hororovými prvky.

Zlata Černá

Narozena 7.10.1932 v Praze. Sinoložka, práce z oboru, spoluvydavatelka japonských pohádek, překladatelka čínské literatury a zejména poesie, kurátorka čínské, japonské a lamaistické sbírky Náprstkova muzea.

Vladimír Čechák

Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...

Tereza Čeňková

Svatopluk Cenek

Narozen 24.12.1909 v Černčíně u Bučovic, zemřel 1992. PhDr., CSc., pedagog, literární vědec, práce z oboru.

Svatava Černá

Czech vocalist

Michaela Čermáková

Narozena 1952. Chovatelka plemene kavalír King Charles španěl, posuzovatelka exteriéru psů, autorka knih pro chovatele a majitele kavalírů.

Marie Černá

Narozena 7. 1. 1932 v Čeveném Kostelci , zemřela 6. 5. 2009 v Praze. Historička umění, pedagožka, výtvarná kritička. Manželka teatrologa Františka Černého , matka historičky umění Marie Klimešové, rozené Černé, a tchyně malíře Svatopluka Klimeše . Zakládající členka prvního známého skautského oddílu v Červeném Kostelci. Později členkou ústředních orgánů Junáka a autorkou příruček pro skautky.

Josef Čermák

Narozen 18. 5. 1928 v Roztokách u Jilemnice, zemřel 14.1. 2020. Literární historik, redaktor, překladatel z němčiny, italštiny, francouzštiny a ruštiny.

Jiří Černý

Narozen 24.3.1939. Autor prací z oboru pohostinství a cestovního ruchu.

Jaromír Čermák

Jarda Cervenka

Narozen 15. 3. 1933 v Praze. MUDr., lékař, genetik, plastický chirurg, práce z oboru, též spisovatel , překladatel básní Jaroslava Seiferta do angličtiny, od r. 1968 žije a tvoří ve Spojených státech amerických.

Jana Čechurová

Narozena 30.5.1969 v Praze. Doc., PhDr., Ph.D., historička a bohemistka, vysokoškolská pedagožka, specializace na politické dějiny 19. a 20. století, publikace z oboru.

Jan Čech

Ján Čech byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . Už během vysokoškolských studií byl politicky aktivní a levicově orientován v studentském hnutí. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Za tzv. slovenského štátu byl do roku 1944 pracovníkem slovenského ministerstva hospodářství. V rámci sociálně demokratické strany představoval levicové křídlo. Udržoval kontakty s V. ilegálním vedením KSS. Účastnil se Slovenského národního povstání. Bojoval v partyzánské brigádě Za slobodu Slovanov. V září 1944 byl na slučovacím sjezdu sociálních demokratů a komunistů v Banské Bystrici zvolen místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Po roce 1945 působil jako hospodářský pracovník a politik. Od června 1945 do 14. září 1945 zastával funkci místopředsedy Slovenské národní rady. V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946. V letech 1945-1946 byl i poslancem celostátního Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. V 50. letech působil jako předseda Osidlovacího úřadu, který měl na starosti realizaci československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva mezi oběma státy. Podle vzpomínek Ladislava Šimoviče kritizoval Čecha jeho nadřízený Július Ďuriš za neplnění příkazů ÚV KSS ohledně důsledně třídního výběru maďarských rodin z Československa, určených pro vysídlení do Maďarska. Byl proto z čela úřadu odvolán. Pak byl přesunut do ředitelství tabákového průmyslu a později na úřednické místo do Prahy. Jeho syn Prof. PhDr. Ján Čech, CSc. je slovenský psycholog a vysokoškolský učitel. Jeho bratrem byl odbojář a funkcionář Gustáv Čech . Jeho švagrem byl Ladislav Šimovič, poválečný československý diplomat a ...

J Černý

Hudebník.

Gracian Černušák

Gracian Černušák byl český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf. Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium . Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 1905 až 1918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru. Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii. Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách , příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika . Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU. Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.

František Čech

Narozen 28.3.1875 v Dlouhé Lhotě u Kunštátu, zemřel 31.1.1952 v Praze. Prozaik, autor lidových románů, povídek a fejetonů.

František Čečetka

Narozen 16. 1. 1917 v Luži , zemřel 4. 8. 1982 v Ostravě. Učitel, ředitel ostravského nakladatelství Profil, spisovatel, prozaik a dramatik, autor literatury pro děti.

Evžen Čech

Narozen 17. 4. 1932 v Dolních Počernicích, zemřel 12. 7. 2014. Prof., MUDr., DrSc., gynekolog, vysokoškolský pedagog, specializace na ultrazvukovou diagnostiku v oboru gynekologie a porodnictví.

Evelin Červienková

Navštevovala Strednú odbornú školu, vyučila sa za kaderníčku a úspešne zmaturovala. Krátko po škole sa presťahovala za svojou láskou a naplno sa vrhla do písania. Zapája sa do rôznych literárnych projektov, jej poviedka Dobrý sluha – zlý pán vyšla v zbierke Poviedky o strachu. Pracuje vo firme poskytujúcej internetové pripojenie a ako sama hovorí, nebyť jej práce, nevznikla by ani táto kniha. Miluje Taliansko, knihy a syrovú pizzu. Vo voľnom čase rada športuje, korčuľuje a venuje sa Zumbe. Žije a tvorí v Prievidzi.

Adolf Červinka

Adolf Červinka, křtěný Adolf Otto byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel, mladší bratr spisovatele Karla Červinky. Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Před sňatkem pracoval Adolf Červinka jako advokátní koncipient v Hradci Králové, advokátní kancelář si otevřel v Praze v roce 1906. Od roku 1919 byl tajemníkem Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, jehož Vestník redigoval. Jako básník psal náladovou a intimní lyriku, jako prozaik je autorem nenáročných společenských románů, povídek a humoresek, ve kterých líčí běžné příhody manželských rozvratů a milostných dobrodružství tzv. lepší společnosti. Jeho dramatická díla jsou většinou na povrchu ulpívající satiry na poměry v počátcích první republiky. Dne 7. listopadu 1905 se oženil s Annou Eiseltovou , se kterou měl syna Eugena . Ten se stal rovněž advokátem, byl autorem spisů o pozemkové reformě a o odluce církve od státu.) Adolf Červinka zemřel v Praze a je pochován v Sezemicích v rodinné hrobce.

С Cervantes

Zbyněk Černík

ČERNÍK Zbyněk, PhDr. – autor, překladatel, publicista, 17. 1. 1951 Praha, rozvedený, býv. m. Eva Černíková, děti: Kateřina, Kristýna. NYNÍ překladatel, spisovatel, publicista. ST FF UK Praha, angličtina, švédština 1975. 1977-92 redaktor nakladat. Odeon. ZÁJMY cestování, fotografování, příroda, angličtina, švédština. 1990-91 stud. pobyt ve Švédsku. Politicky nikdy nikde neorganizován. V 1990 překladatelská cena Švédské akademie, 1991 prémie Fondu švédských spisovatelů. Překlady ze švédštiny a z angličtiny, publicistická činnost. V SFK a organizacích nepůsobí, soutěží se nikdy neúčastnil. OBLIBA R. Bradbury. DÍLO povídky v čas. Květy, Sedmička, Tech. týdeník, Kmen aj., spolupráce s rozhlasem, povídky v antologiích: Osudný omyl patagonského profesora, Komisařův velký případ, Uličníci, Stroj času, Cesta do pravěku , Homo fisci, Rodinný slet , Exkurze , Holmovy dva omyly s vážnými následky , Problém osobnosti, Elektrický muž .

Věra Čechová

PhDr. Autorka publikací z oboru obecné a speciální psychologie.

Václava Černého

Václav Černík

Narozen 7. 5. 1931 v Jezbořicích. Prof. Doc., DrSc., slovenský filozof a vysokoškolský pedagog českého původu, zaměřený na teorii poznání, teorii zákona, filozofii přírodních a společenských věd a metodologii věd. Autor prací z oboru.

Stanislava Černá

Narozena 16.9.1946 v Žatci. JUDr., obchodní právo. Práce z oboru.

Simona Čechová

Slovenská ilustrátorka a grafická designérka. Autorka knih pro děti.

Roman Čerňanský

Slovenský spisovatel.

Otakar Čemus

Otakar Čemus je český grafik, malíř a ilustrátor. Otakar Čemus prožil dětství v Panenských Břežanech. Po svatbě se přestěhoval do nedaleké obce Kozomín, kde tvoří svá díla doposud. V letech 1952–1959 studoval, včetně čestného roku studia, na Akademii výtvarných umění ve speciální škole prof. Vlastimila Rady. Sám Vlastimil Rada studoval na pražské Akademii u profesorů Maxe Švabinského, Jana Štursy a Jana Preislera. Po linii svých učitelů měl tedy Otakar Čemus ty nejlepší české umělce počátku 20. století. Je především kolorista, ale je i zručným kreslířem. V letech 1958–1989 působil jako výtvarník v předních Československých časopisech a novinách . V roce 1988 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Díla Otakara Čemuse jsou zastoupena ve státních galeriích a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Celá umělecká tvorba Otakara Čemuse našla své pevné místo v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století a počátku 21. století jak pro své výtvarné kvality, tak proto, že je také radostí z barev a kouzlem, které v nás nechává trvalé odlesky. Malíř je zástupcem té generace, která vyšla z klasického školení umělců patřících k předválečné a válečné umělecké avantgardě a je to na jeho výtvarné práci poznat, i když se jedná o zcela autentickou výtvarnou tvorbu. Významnou část jeho tvorby tvoří ilustrace knih , dětská leporela a pohádkové knihy nebo pohlednice s vánoční a velikonoční tematikou.

Ota Černý

Narozen 10. 9. 1943 v Kladně, zemřel 16. 2. 2021. Televizní redaktor a moderátor, sportovní publicista.

Miroslava Černá

Miroslava Filipová-Černá byla textařka a publicistka

Ladislav Čepek

Narozen 10.1.1899 ve Lhotce u Sedlčan, zemřel 15.10.1974 v Praze. Ing., dr.mont., DrSc., geolog, geologická literatura.

Kateřina Černá

Narozena 17. 2. 1937 v Praze. Malířka, kreslířka, grafička, ilustrátorka, dramatička a básnířka.

Josef Černý

Narozen 4. 5. 1863 ve Vinarech u Nového Bydžova, zemřel 19. 12. 1942 v Praze. Pedagog, autor prací na téma reformy učitelského vzdělání, překladatel díla L. N. Tolstého, redaktor a publicista, též politik a poslanec.

Jiří Červinka

Narozen 7. 2. 1950 v Praze. Publicista, spoluzakladatel dětského oddílu experimentální archeologie Mamuti, zaměřený na turistickou výstroj, výzbroj, woodcraft a indiánskou tématiku, editor ročenky Malý průvodce světem outdooru, spoluautor knih Výpravy do pravěku a Velká pravěká past, autor ilustrací z oblasti woodcraftu a táboření.

Jiří Černý

Narozen 29. 2. 1936 v Hradci Králové. Prof., PhDr., CSc., romanista, práce z oboru španělské a portugalské filologie, obecné lingvistiky a dějin lingvistiky.

Jiří Čermák

Jiří Čermák byl cestovatel, zeměpisec a kartograf. Autor horolezecké, legionářské a zeměpisné literatury. Před první světovou válkou se věnoval horolezectví a stál u zrodu prvního českého horolezeckého spolku. Kromě hor také cestoval. Po absolvování vysokoškolských studií v Praze a Grenoblu se těsně před první světovou válkou zabýval geologii a paleontologií. První světová válka jej zavedla na srbskou frontu a do řad československých legií v Rusku. Po první světové válce se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a těsně před Mnichovem pak byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Tuto funkci zastával i během prvního roku protektorátu prakticky do svého zatčení na počátku února 1940. Spolu s několika klíčovými pracovníky z řad zaměstnanců ústavu se mu v tomto období podařilo před Němci zatajit strategicky důležité geografické materiály. V následném procesu byl za tyto činy obžalován, suspendován ze své funkce, odsouzen a uvězněn. Po skončení druhé světové války se v květnu 1945 nakrátko účastnil poválečné obnovy Vojenského zeměpisného ústavu, ale již v roce 1946 odešel z aktivní vojenské služby. Mezi světovými válkami byl členem mnoha československých vědeckých, badatelských, zeměpisných a geografických společností. V tomto svém zaměření pokračoval i po druhé světové válce prakticky až do svého skonu. Jiří Čermák se narodil v Praze na Kampě v rodině spisovatele a úředníka pražské univerzitní knihovny Bohuslava Čermáka. Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval na Smíchov. Jiří Čermák měl od mládí rád hory a podnikl řadu cest do evropských pohoří. Cílem jeho výprav byly často slovinské Julské Alpy. Tady jej zaujaly především masivy Triglavu a Razoru . Aby Slovinci zabránili poněmčování svých hor, ustavili roce 1893 v Ljublani spolek s názvem "Slovinsko Planinsko družstvo"...

Jiří Čech

JUDr., autor a překladatel právnických prací se zaměřením na cestovní ruch.

Jaroslav Cesar

Narodil se 28. června 1927 v Drysicích u Vyškova. Zemřel 21. května 2014. Po studiích na Vysoké škole politických a hospodářských věd se stal vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Publikoval práci o stávkovém hnutí zemědělského dělnictva za uskutečnění pozemkové reformy po první světové válce. Později se věnoval hlavně studiu německé otázky v ČSR mezi oběma světovými válkami. Od roku 1962 byl vědeckým sekretářem Historického ústavu. Se svým kolegou z Historického ústavu Bohumilem Černým společně napsali několik knih, např. Nacismus a Třetí říše , Od sudetoněmeckého separatismu k plánům odvety nebo Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918-1938 .

Jarmila Hannah Čermáková

Už během vysokoškolských studií na Divadelni fakultě AMU přivedla na svět dvě dcery, později následovali dva synové. Kvůli prvorozené dcerce přerušila studia a s manželem byla zaměstnána při těžbě dřeva v pohraničí na Šumavě, později na Mostecku. Byla to jediná možnost, jak získat pro mladou rodinu bydlení. Dítě však náhle a bez varovných příznaků zemřelo. Snad proto, že lékař se nedostavil ani po více než hodině zoufalého volání o pomoc, příčina úmrtí zdravého kojence nikdy nebyla objasněna. Místo Boha byl nedotknutelný lékař. Tak to za totality chodívalo. J. H. Čermáková překonala následky psychického stresu a dostudovala beze ztráty ročníku. Diplom převzala již s novorozenou dcerou Viktorií v náruči. A není divu, že získané vzdělání pak věnovala tvorbě pro děti. Doba nepřála duchovnímu růstu. Bylo to jediné důstojné řešení. Zatímco kolegové kolem pilně docházeli na divadelní schůze své rodné strany Komunistické, aby po listopadu 1989 přes noc obrátili kabáty a beze studu! hlásali národu zásady demokracie ze scény divadel... Ano, i představitelé hlavních rolí v seriálu o majoru Zemanovi - normalizačního škváru pro otupení společnosti. Nestyděli se. A panu Václavu Havlovi to tehdy, žel, nedošlo včas. Nicméně po převratu došlo na skutečnou svobodu slova. Tvorba duchovní, v případě J. H. Čermákové básnická, nabyla smyslu. Od té doby teprve vydává své první sbírky veršů a paradoxně za ně vděčí národu Romů. Ti byli první, kdo poskytovali básnířce odpovídající granty. Mezi kulturními složkami vlastního národa se doposud nenašel nikdo a básnířka - stejně jako celá řada jejích kolegů, nakladatelů, ilustrátorů - pracuje a vydává déle než čtvrt století své sbírky zdarma. Jeden z důkazú, že kdo nevěří na zázraky, není realista. Co však očekávat tam, kde básník / řka doplácí na svůj národ? ......

Jana Černá

Jana Krejcarová byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho. Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže. Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym. V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností. Zahynula v autě řízeném svým manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády. Krátce byla manželkou herce Pavla Gabriela. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jan , Martin , František , Terezie a Štěpán. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se provdala za výtvarníka Daniela Ladmana. Žili v Raspenavě. V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno ...

Jan Černý

Narozen 4.2.1879 v Řísnici u Pacova. Vinařský odborník, redaktor v oboru, beletrista a publicista.

Irena Čechovská

Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.

Gilbert Cesbron

Ve Francii velmi známý a čtenáři oceňovaný prozaik,esejista,dramatik a novinář,publikoval zatím osmatřicet literárních děl.Je pozorným a přemýšlivým svědkem své doby,jejíž klady i zápory se snaží citlivě sledovat v osudech hrdinů svých knih. Vězení i království je jeden z jeho prvních románů,věnovaný času dětství,tomu času,který je pro Cesbrona podstatný a znamená prostor,v němž se tvoří základ pro celý další život.Z velké části je to román autobiografický,hledání a nalézání ztraceného času zrakem dospělosti a zkušenosti...

František Rudolf Čebiš

Znalec vinařství. Syn krejčího Františka Čebiše, sokolského pracovníka z Uhlířských Janovic. Pracoval jako prokurista velkoobchodu s vínem firmy Josef Oppelt a synovec v Praze. Vybudoval jedinečnou odbornou knihovnu, byl známým znalcem a uznávaným koštéřem. Společně s výtvarníky , básníky a spisovateli uspořádal několik publikací o víně. V letech 1923-1933 otiskl přes šedesát článků o víně a stolničení. Vydal: Causerie o víně , Brevíř o víně , Umění koštéřské . Patřil ke společnosti Kolářova stolu v pražské kavárně Slávia.

František Černoch

Narozen roku 1937 v Tachově, zemřel 30. 1. 2015 tamtéž. Fotbalový novinář. Osobnost deníku Československý sport. Pracoval také pro časopis Dikobraz a spolupracoval s regionálním tiskem na Tachovsku. Autor publikací ze světa sportu.

Elga Čechová

Učebnice češtiny pro cizince.

Claudio Cernuschi

Italský výtvarník a ilustrátor.

Bohuslav Matěj Černohorský

Český barokní skladatel . Psal sborová díla, moteta a různé skladby pro sólové varhany. Jeho fugu "Laudeatur Jesus Christus" uvádí Baroque Music Library jako vynikající příklad svého druhu.

Bohumil Ceplecha

Narozen 20.9.1926. Karikaturista.

Blanka Čechová

Narozena 1980. Autorka knihy o vlastních zkušenostech se studiem v Kanadě, autorka knihy rozhovorů s L. Smoljakem, též autorka právních publikací a článků na blogu Jiné psaní..

Blahoslav Černý

Narozen 1928. Promovaný filosof, články v osvětových časopisech a publikace z oboru památkové péče.

Antonín Cekota

Narozen 13.1.1899 v Napajedlech, zemřel 17.10.1995 v Kanadě. Redaktor ve Zlíně, autor publikací o Baťových podnicích.

Anna Čečilová

Pedagožka, autorka materiálů pro výuku Občanské výchovy.

Alois Červín

Narozen 15. 11. 1890 v Kolíně, zemřel 24. 1. 1953 v Praze. Ing., RNDr., chemik, fyzik, středoškolský učitel, překladatel děl z oboru fyziky. Též pravoslavný duchovní, stoupenec Gorazdova pravoslavného proudu, zformovaného na půdě Církve československé .

Adolf Černý

Adolf Černý byl český básník, diplomat, slavista, sorabista, etnograf, publicista, překladatel a univerzitní lektor slovanských jazyků v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval učitelský ústav , jako učitel působil v Hradci Králové a v Praze, kde byl v letech 1898–1904 též správcem Národopisného muzea českoslovanského.Od roku 1901 vyučoval na pražské univerzitě polštinu a lužickou srbštinu, od 1911 i srbochorvatštinu. Po vzniku samostatné ČSR pracoval na ministerstvu zhraničních věcí .V roce 1927 odešel do důchodu. Od mládí se cílevědomě věnoval slovanské filologii a soudobým politickým problémům slovanských národů, v následujících letech zaměřil soustavnou pozornost také na rozvoj odborně fundované slavistické publicistiky a šíření ideje slovanské vzájemnosti v duchu masarykovského kriticismu.V roce 1898 založil časopis Slovanský přehled a v letech 1898–1914 a 1925–1932 jej redigoval. Hlavním předmětem jeho badatelského zájmu i mnohostranných organizačních aktivit však byly jazyk, historie, kultura a folklor Lužických Srbů, jejichž život poznal při každoročních studijních pobytech .Ve své době byl nejvýznamnějším znalcem lužickosrbské kulturya zakladatelem české sorabistiky. Jeho rozsáhlá původní básnická tvorba se vyvíjela od intimní a spirituální lyriky , přes veršovaný autobiografický román , až k náboženské a politické epice, oslavující českou reformaci a národní osvobození (Zpěvník pozdního husity, 1918; epos Hus, 1919; Písně osvobozeného otroka, 1919; Vě...