Výpis všech autorů

Stanislav Čapek

Narozen 1. 5. 1883 v Rušinově u Chotěboře, zemřel 22. 2. 1966. Českobratrský farář, kázání, teologické práce, redaktor v oboru.

Sofia Caspari

Pseudonym autorky historických románů. Skutečné jméno: Schützhofer, Kirsten Cestovala již několikrát do Střední a Jižní Ameriky, kde žije i část jejího příbuzenstva. Delší dobu strávila v Argentině, jejíž krajina, historie a lidé na ni hluboce zapůsobili. Po přechodném pobytu v Irsku a ve Francii žije dnes se svým mužem a synem v malé vesničce v Nahetalu.

Philippa Carr

Britská autorka Eleanor Alice Burford Hibbert napsala kolem dvou set historických románů pod pseudonymy Jean Plaidy, Philippa Carr a Victoria Holt. Pro každý okruh svých námětů používala jiný pseudonym. Jean Plaidy je považována za nejúspěšnější a nejoblíbenější spisovatelku v tomto žánru. Vydala kolem osmdesáti historických románů a jen od její smrti se prodalo na třináct milionů jejích knih.

Michal Čakrt

Narozen 24.10.1948 v Havlíčkově Brodě. PhDr., sociolog, manažerský pedagog a konzultant, literární a odborné překlady z angličtiny.

Liz Carlyle

Liz Carlyle je americká autorka romantické literatury situované do doby 19. století. Narodila se v Suffolku ve Virginii, USA. V současnosti žije se svým manželem během týdne v Cary v Severní Karolíně a o víkendech se vrací do Blue Ridge Mountains. Liz také často cestuje a sbírá tak inspiraci pro své knihy. Je velkou milovnicí koček a dvě mourovaté má doma. S psaním knih začala koncem roku 1996 na podnět své kamarádky. K publikaci její první knihy My False Heart došlo v listopadu 1999. V současnosti je spisovatelkou romancí na plný úvazek, přičemž od počátků svého psaní má velkou oporu právě ve svém manželovi. Liz sama o sobě říká, že během svých častých cest do Anglie si nikdy nezapomene vzít s sebou své perly, taneční střevíčky a kosticový korzet, co kdyby náhodou dostala pozvánku na ples…

Läckberg Camilla

Jiří Čarek

Jiří Čarek byl český archivář, v letech 1960–1974 archivář hlavního města Prahy. Zabýval se románskou Prahou, městskou heraldikou a městskými knihami. Narodil se jako jediný syn nedostudovaného filozofa PhC. Aloise Čarka, který byl zprvu redaktorem Hlasu národa, a dále úředníkem Všeobecného zemského penzijního ústavu. Matka Jiřina zůstala v domácnosti, jejím koníčkem bylo sbírání staré devoční grafiky, cennou sbírku čítající na 10.000 listů ze 17.-19. století odkázala Národnímu muzeu v Praze. Jeho bratrancem byl prorežimní básník Jan Čarek . Absolvoval Jiráskovo gymnázium v Praze II, Resslově ulici 10. Dále vystudoval historii a pomocné vědy historické na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze u profesorů Gustava Friedricha, Václava Vojtíška a Josefa Šusty. V letech 1928–1931 absolvoval Státní archivní školu. Od roku 1934 až do odchodu na odpočinek roku 1974 působil v Archivu hlavního města Prahy, od roku 1960 jako vedoucí. Zabýval se nejdříve románskou Prahou , jeho monografii o románské architektuře však překonaly a v mnohém popřely jak pozdější archeologické výzkumy, tak stavebně historické průzkumy . Dále zpracoval pečeti přemyslovských knížat a králů. Dlouhodobě se věnoval městské heraldice, znaky, pečeti a pečetidla pojal do rozsáhlé monografie, vydané roku 1985. Jeho práce s městskými knihami vedla k publikaci série článků o historii pražských domů a jeho obyvatelích , na tuto systematiku navázal jeho kolega Luboš Lancinger. Společně s Václavem Hlavsou napsal průvodce Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška, vydaného roku 1958.

Jean Carper

Jean Carper je nejprodávanější autorka New York Times, přispívající editorka magazínu Víkend USA a přední odbornice na zdraví a výživu. Je autorkou 24 knih, včetně 100 jednoduchých věcí proti Alzheimerově nemoci, kterou napsala poté, co zjistila, že ona nese hlavní gen pro Alzheimerovou chorobou.

Janet P Cave

Americká autorka ezoterických publikací.

Ján Čajak

Ján Čajak byl slovenský spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině štúrovského básníka a evangelického faráře Janka Čajaka a Agneši Čajakové, rozené Medvecké , už jako čtyřletému mu předčasně zemřel otec a jeho matka se provdala podruhé za Pavola Dobšinského. Základního vzdělání se mu dostalo doma, později studoval na gymnáziu v Martině, poté co ho uzavřeli pokračoval ve vzdělávání na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě a německém gymnáziu v Kežmarku. Později studoval i v Lučenci, Banské Štiavnici, Bratislavě, odkud byl vyloučen pro své politické názory. Učitelské zkoušky nakonec složil v roce 1889 v Kláštore pod Znievem. Pracoval v advokátní kanceláři Petra Jamnického v Pezinku, učil v Liptovské Kokavě, Rajci a v Kráľové Lehotě. V roce 1893 se natrvalo přestěhoval na Dolní zem do Báčky , později Selenče a v roce 1899 se usadil v jugoslávském Petrovci. Zde zůstal více než 40 let a byl v centru kulturních a politických snah dolnozemských Slováků. Zasloužil se také o založení slovenského gymnázia v Petrovci a v roce 1924 odešel do důchodu. Dále však působil jako předseda literárního a národopisného odboru Matice slovenské v Jugoslávii a i v pokročilém stáří sledoval politický a kulturní vývoj na Slovensku. Začátky jeho literární tvorby sahají do období jeho přestěhování do Petrovce v roce 1899 a tvorbou se řadí do druhé vlny realistických spisovatelů; jeho tvorba byla silně ovlivněna Svetozárem Hurbanem-Vajanským. V Jugoslávii začal přispívat do mnoha periodik a stal sa stálým spolupracovníkem pražského měsíčníku Naše Slovensko. Založil slovenský politický týdeník Národná jednota, později také kulturní a literární měs...

James Carol

James Carol se narodil a dětství prožil ve Skotsku. V 80. letech se přestěhoval do Anglie, kde žije dodnes. Než začal psát, živil se jako kytarista, zvukař, učitel hry na kytaru, novinář a instruktor jezdectví. Postava Jeffersona Wintera se zrodila z Carolovy touhy vytvořit knižní sérii, která by mu poskytla maximum svobody. Autor dospěl k poznání, že čím zaujatější je při psaní knihy, tím větší zájem čtenářů výsledek vzbudí. Carol píše své romány sice jako sérii, ale každý lze brát jako samostatnou knihu zasazenou do jiného prostředí a s jinými postavami. Takový přístup skýtá tu výhodu, že knihy není nutné číst v chronologickém pořadí. Po Polámaných panenkách, prvním thrilleru s Jeffersonem Winterem, následovala Presumpce viny, první z řady elektronických knih mapujících Winterovo působení u FBI. Druhý thriller s Winterem nazvaný Watch Me vyšel loni na podzim. James Carol bydlí v Hertfordshireu s manželkou a dvěma dětmi. Pokud nepíše, věnuje se výcviku koní a jezdců. Ve chvílích volna tento výtečný kytarista skládá a nahrává hudbu.

James Cameron

James Francis Cameron je filmový režisér, producent, scenárista a trojnásobný držitel Oscara. Režíruje většinou akční nebo sci-fi filmy, tématem bývají vztahy mezi člověkem a technologiemi. Je režisérem a tvůrcem scénáře dvou nejvýdělečnějších filmů historie kinematografie, Avatara a Titanicu. Také vytvořil sérii filmů o Terminátorovi. V roli šéfproducenta natočil dokument Ztracený Ježíšův hrob , který odvysílal Discovery Channel 4. března 2007. Po úspěchu Titaniku se od filmu na dvanáct let odmlčel, místo toho se pustil do objevných podmořských expedicí. V roce 2009 se na filmová plátna opět vrací se sci-fi snímkem Avatar. V roce 2012 se stal třetím člověkem na světě, který se ponořil na dno Marianského příkopu. Nejdříve se několikrát ponořil do osmikilometrové hloubky u pobřeží Papuy Nové Guiney a 26. března 2012 pak pokořil hloubku 10 898 m v Marianském příkopu. Ve všech případech použil batyskaf Deepsea Challenger a během pobytu pod hladinou pomocí dvojice stereoskopických kamer na výložnících natáčel unikátní záběry pro své další dokumentární i hrané filmy.

Giosue Carducci

Giosuè Carducci byl italský básník a literární kritik, v letech 1860 až 1904 profesor italské literatury na univerzitě v Bologni, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Giosuè Carducci začal psát poezii již v dětství pod vlivem antických vzorů, brzy v ní však začal uplatňovat revoluční tendence . Studoval ve Florencii a v Pise, vystupoval jako radikální republikán a antiklerikál sympatizující se socialistickým a dělnickým hnutím a odpůrci Rakouska-Uherska v něm viděli vzor svých osvobozovacích tendencí. Sjednocení Itálie roku 1870 mu dalo nové umělecké možnosti a prohloubilo jeho básnickou inspiraci. Po setkání s královnou Margheritou roku 1878 se přiklonil k monarchii a umělecky ke klasickému realismu . Brzy je označován za národního klasika a nejvýznamnějšího básníka jednotné země. Vedle skladeb básnických by Carducci také neúnavným badatelem na poli literární historie a vynikajícím vydavatelem a komentátorem starých klasických děl italské literatury. V letech 1860 až 1904 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Vysokého ocenění se dočkal i v aktivní politice, stal se čestným občanem v Bologni a roku 1890 byl zvolen do senátu. Nejvyšší literární ocenění v cizině, Nobelovu cenu za literaturu udělenou mu „… nejen pro bohaté vědecké poznatky a kritické výzkumy, ale především jako hold tvůrčí energii, stylistické svěžesti a působivé lyričnosti, které charakterizují jeho poeticky mistrovská díla“ , nemohl již pro nemoc v prosinci roku 1906 osobně převzít a o dva měsíce později zemřel. Od roku 1859 byl ženatý s Elvirou Manicuciovou, měl tři dcery a jednoho syna....

Fritjof Capra

Dr. Fritjof Capra, Ph.D. je americký fyzik pocházející z Rakouska. Zabývá se výzkumem v oblasti kvantové fyziky a systémové teorie. Je autorem celosvětově oblíbených knih, zejména titulů Tao fyziky a Bod obratu. Je považován za jednoho z ideologů hnutí New Age. Fritjof Capra se narodil ve Vídni, kde na místní univerzitě získal v roce 1966 titul Ph.D. v oboru teoretické fyziky. Poté se zabýval výzkumem v oblasti kvantové fyziky na pařížské univerzitě , kalifornské univerzitě v Santa Cruz , londýnské univerzitě a na kalifornské univerzitě v Berkeley . Na kalifornské univerzitě v Santa Cruz a v Berkeley působil i jako pedagog. Vyučuje na Schumacher College, mezinárodním centru pro studia ekologie v Anglii. Mimo výzkumů v oboru fyziky a systémové teorie se Capra po dobu více než třiceti let zabývá filozofickými a sociálními důsledky současného pojetí vědy. Toto téma prezentoval ve všech svých knihách, více než 50 televizních rozhovorech a dokumentárních filmech a ve světovém tisku. Caprovi byl věnován první díl série BBC Beautiful Minds . Capra spoluzakládal Centrum pro ekogramotnost v Berkeley, USA. Toto středisko se zabývá propagací ekologických témat ve školství a nabízí ekosemináře pro firemní management. Fritjof Capra žije spolu se svou ženou a dcerou v Berkeley . Tao fyziky hledá souvislosti mezi teoriemi „nové fyziky“ a koncepcemi taoismu, buddhismu, zenu a hinduismu. Capra tak vytváří novou holistickou vizi světa, kombinující moderní vědu a starou orientální filozofii. Práce Bod obratu je polemikou o vlivu karteziánsko-newtonovského pojetí vědy a světonázoru na všechny současné vědní obory. Capra požaduje syntetizující pohled na svět a novou vizi reality. Na knize se podíleli významní světoví vědci, například Hazel Hendersonová nebo Stanislav Grof. Na základě knihy vznikl i film Mindwalk , režírovaný Caprovým bratrem Berntem, v hlavní rol...

Vladimír Čára

prof. PhDr. Vladimír Čára, CSc. je/byl český vysokoškolský učitel, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, jazykovědec a autor prací z oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) pages.pedf.cuni.cz

Thomas Carlyle

Thomas Carlyle byl skotský spisovatel a historik, jehož dílo velmi ovlivnilo britskou viktoriánskou literaturu. Pocházel z přísně kalvinistické rodiny, touto konfesí byl velmi ovlivněn. Jeho rodiče očekávali, že se stane kazatelem, nicméně křesťanskou víru ztratil při studiu na University of Edinburgh. Celý život ale ctil kalvinistické zásady. Po studiu se Carlyle stal učitelem matematiky. V letech 1819–1821 se vrátil na univerzitu, kde začal intenzivněji studovat německou literaturu. Byl velmi ovlivněn německým transcendentalismem, především dílem Fichteho. Díky sérii časopiseckých esejů a překladů z němčiny začal být považován za odborníka na německou literaturu. Většinu života žil v Craigenputtocku, sídle v Dumfrieshire, kde také napsal většinu svých děl. Před svým sňatkem s Jane Welshovou měl řadu románků, nejznámější z nich je vztah s Margaret Gordonovou. I po seznámení s Welshovou se zamiloval do Kitty Kirkpatrickové. Vztah byl obapolný, nicméně sňatek se neuskutečnil ze společenských důvodů. Jak Kirkpatricková tak Welshová jsou předobrazem jeho Blumine ze Sartora Resartra. Jane Welshovou si vzal v roce 1826, manželství ale nebylo příliš šťastné. Podle dochovaných dopisů se často hádali. Byla již delší dobu invalidní a v roce 1866 nečekaně zemřela. Po její smrti byl Carlyle zoufalý, odešel ze společenského života, byl jmenován rektorem University of Edinburgh. Později se odstěhoval do Londýna, ale stále si přál vrátit se do Craigenputtocku. V mládí napsal několik nedokončených románů, přeložil Goethův román Viléma Meistera léta učednická. Jeho největším dílem je filozofický román Sartor Resartus , napsaný v roce 1832. Román jakousi útržkovitou biografií německého „filozofa šatů“ Diogena Teufelsdröckha, popisující jeho duchovní cestu od “věčného Ne“ přes „střední lhostejnost“ až k „věčnému Ano“. Velká čás...

Susan Carroll

Susan Carroll, vlastním jménem Susan Coppula, se narodila v roce 1952 v USA a od roku 1986 publikuje. Na kontě má již více jak dvacet romantických knih, pro něž je charakteristický silný příběh s paranormálními prvky a s napětím až do poslední stránky. Susan vystudovala angličtinu na univerzitě v Indianě a k tomu si doplnila vzdělání v oboru historie. Jejím neznámějším dílem je Dohazovač, za kterého získala v roce 1999 cenu za nejlepší paranormální romanci v soutěži RITA Awards. V současné době autorka publikuje pod třemi jmény, avšak čtenáři v ČR měli možnost se seznámit jen s díly vydanými pod pseudonymem Susan Carroll. A to byly u nás vydány jen dvě knihy z třídílné série St. Leger Legacy.

Sean Callery

Britský spisovatel a učitel, autor naučné literatury pro děti i dospělé, autor beletrie a muzikálů.

Rudolf Čavojský

Rudolf Čavojský byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Autonomistický blok. Od roku 1919 byl členem Vzdělávacího spolku. Působil jako divadelní ochotník. Byl funkcionářem křesťansko sociální odborové organizace v Čachticích. V roce 1919 se uvádí i jako člen Orla. Papež Pius XII. mu roku 1941 udělil Řád svatého Řehoře Velikého. Profesí byl vrchním tajemníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě. V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za Autonomistický blok, který vytvořila Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. V prosinci 1938 byl také zvolen do slovenského sněmu. Profesně se tehdy uvádí jako hlavní tajemník odborové organizace dělníků, bytem Bratislava.

Roger Caillois

Roger Caillois byl francouzský spisovatel, sociolog, filozof a literární kritik. Studoval na prestižní École normale supérieure. K jeho blízkým spolupracovníkům v oblasti sociologie patřili Georges Dumézil, Alexandre Kojève, Marcel Mauss či Georges Bataille, do jehož revue Acéphale přispíval. Měl také blízko k členům literární skupiny Vysoká hra a k francouzským surrealistům, zejména k Roger Gilbert-Lecomtovi, René Daumalovi, André Bretonovi, s nímž se však roku 1935 rozešel a přiklonil se k "novému racionalismu" G. Bachelarda. Roku 1939 odjel na pozvání spisovatelky a mecenášky Victorie Ocampo do Argentiny a podílel se na francouzském zahraničním odboji. Po 2. světové válce pracoval pro UNESCO. Do francouzštiny překládal díla Jorge Luis Borgese, jemuž věnoval i teoretickou studii. V nakladatelství Gallimard vedl edici La croix du sud věnovanou jihoamerické literatuře. Snažil se o vytvoření tzv. všeobecné estetiky založené na estetice přírody - za tím účelem studoval řadu fenoménů, od mimetismu po kameny.

Reginald Campbell

Autor dobrodružných knih z přírody pro mládež.

Paul Carter

Novinář, spoluautor knihy o životě A. Einsteina.

Otakar Čapek

Otakar Čapek byl osobnost české mystiky, spisovatel, autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku Psyché, agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu. Narodil 26. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V roce 1920 dosáhl právnického doktorátu a o dva roky později se z něj stal ještě zemědělský inženýr. V roce 1923 vydal odbornou publikaci o chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí – byl promován na doktora technických věd. V roce 1924 se oženil s Marií Dandovou, s níž měl tři dcery. V roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte Kolowrata zámek Košátky a k němu náležející panství. Kolem roku 1925 se oba bratři seznámili se spisovatelem Karlem Weinfurterem a roku 1929 se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku Psyché. V roce 1933 se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený velkostatek Košátky v roce 1938 prodán v dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým. Karel Weinfurter, který s Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí požádal, aby se postaral o jeho manželku Boženu a také o spolek Psyché. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v Bučovicích a vzali se brzy po válce roku 1945. Společně pak obnovili spolek Psyché jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku 1951. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku 73 let. V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdě...

Karel Čáslavský

Narozen 28. 1. 1937 v Lipnici nad Sázavou, zemřel 2. 1. 2013 v Praze. Filmový historik.

Jesse Carr-Martindale

Autorka detektivních románů, scénáristka.

Jen Calonita

Talentovaná autorka působila původně jako novinářka, od rozhovorů s herci a jinými osobnostmi se dostala k vlastni tvorbě. Její čtivé příběhy pro mládež měly okamžitě úspěch, knížky byly přeloženy do mnoha jazyků. S manželem a dvěma syny žije spisovatelka v Merricku ve státě New York. Má ráda nejen svou práci, ale také filmy a kino.

Jean-Claude Carrière

Jean-Claude Carrière byl francouzský scenárista, herec a režisér. V roce 1973 získal společně s Luisem Buñuelem cenu BAFTA za nejlepší scénář k filmu Nenápadný půvab buržoazie. Roku 1988 pak obdržel spolu s Philipem Kaufmanem druhé ocenění BAFTA za nejlépe adaptovaný scénář ke snímku Nesnesitelná lehkost bytí. Absolvoval École normale supérieure v Saint-Cloud. Působil jako prezident státní filmové vysoké školy La Fémis v Paříži. Od roku 1964, kdy napsal scénář k Deníku komorné, spolupracoval se surrealistickým režisérem Luisem Buñuelem. Následně společně vytvořili téměř všechny scénáře režisérova pozdního období. K dalším autorským počinům pro film patří scénáře snímků jako Plechový bubínek , Danton , Návrat Martina Guerra , La dernière image , Nesnesitelná lehkost bytí , Valmont , The Bengali Night , Čínský hlavolam  a Zrození . Spolupracoval také s režisérem Peterem Brookem na seriálu Mahabharata a jeho pětihodinové filmové verzi. Pro Michaela Hanekeho napsal scénář k mysterióznímu dramatu Bílá stuha . Televizní tvorba zahrnuje třináctidílný francouzský seriál Robinson Crusoé . Roku 2015 se podílel na scénáři k filmu Ve stínu žen francouzského režiséra Philippa Garrela. Později s ním spolupracoval na filmech Milenec na jeden den a Le sel des larmes . Rovněž se podílel na scénářích k filmům Garrelova syna Louise Věrní nevěrní a La croisade . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Claude Carrière na anglické Wikipedii.

Jane Carruth

Britská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

Jack Carr

Americký spisovatel politických thrillerů, bývalý armádní velitel speciálních operací a ostřelovač v amerických ozbrojených silách.

H. Carlton

František Cáb

Caroline Carver

Anglická spisovatelka.

Barbara Cantini

Italská výtvarnice, grafická designérka, ilustrátorka, filmová animátorka a designérka divadelních kostýmů, zaměřená též na restaurátorství.

Andrea-Anna Cavelius

Německá redaktorka, autorka a lektorka knih z oboru zdravotnictví a psychologie.

Allen Carr

Allen Carr byl britský autor knih o odvykání kouření a dalších psychických závislostech včetně závislosti na alkoholu. Založil síť klinik, které odvykají kouření jeho metodou the Easyway. Do roku 1983, než ve svých 48 letech přestal kouřit, kouřil třiatřicet let a v posledních letech až 100 cigaret denně. Než Allen Carr přestal kouřit a začal se profesionálně věnovat problému kouření, živil se jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl silnými abstinenčními příznaky. V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních ve svém bytě a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr’s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření na světě. Metoda EASYWAY je v principu protikladem tradiční „metody silné vůle“. Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy típne svou poslední cigaretu. Metoda se zakládá na analýze a racionálním vhledu. Carr kuřákům vysvětloval, že samotná drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest, je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti. Kuřák sice chce přestat,...

Alberto Carlo Carpiceci

Italský architekt a historik architektury.

Trudi Canavan

Trudi Canavan je australská spisovatelka fantasy. Už v dětství byla velmi kreativní a zajímala se o umění, psaní a hudbu. V roce 1995 se stala podnikatelkou na volné noze, založila společnost, která se specializuje na služby grafického designu. Ve stejný rok začala pracovat pro Aurealis, australský časopis zaměřený na fantasy a science fiction, jako pracovnice, která se zaměřila více prací . Takto mohla začít ve svém volném čase i psát. Do svých 25 let jen snila o napsání románu, ale neměla dostatek koncentrace, aby tak učinila. Ve dvaceti pěti letech se zúčastnila kurzů psaní a pracovala na zlepšení svých schopností, zatímco bojovala s mnohými odmítnutími. Kariéra Trudi Canavan se rozběhla v roce 1999, kdy získala ocenění Aurealis za nejlepší fantasy krátký příběh s dílem Whispers of the Mist Children. V roce 2001 se prosadila s dílem The Magicians’ Guild , kde se děj točí okolo postavy jménem Sonea – sirotka, která je pronásledovaná čaroději kvůli svému nadání v magii. Román, který představoval první část trilogie o Černém mágovi, jí přinesl rozšířené přijetí a druhá kniha série The Novice byla opět nominována na ocenění Aurealis pro nejlepší fantasy román. Třetí kniha s názvem The High Lord byla publikována v lednu 2003 a byla také nominována na cenu. Všechny tři knihy se dostaly do australského top 10 žebříčku SF bestsellerů. V současnosti je trilogie, podle Nielsen BookScan, označována za nejúspěšnější sérii posledních deseti let a v roce 2006 se prodalo více než 275 tisíc výtisků. Knihy byly přeložené do němčiny, polštiny, francouzštiny i češtiny. Co se týká psaní, tak autorka tvrdí, že nejlepší cesta jak si zlepšit psaní je psát. Postavy v knihách netvoří podle sebe, ani podle nikoho ze skutečného života. V jejích dílech se též vyskytují zvířata, která jsou však jinak nazvané než tatáž zvířata v naše...

Rodney Castleden

Britský autor populárně-naučných publikací se zaměřením na historii, archeologii a geografii. Geograf, středoškolský a vysokoškolský pedagog.

Robert Carter

Britský spisovatel, autor fantasy a historických románů.

Rex Carrey

* 30.08.1899 † 09.02.1940 Devátý syn z dělnické rodiny.Vystudoval obchodní akademii , poté pracoval jako bankovní úředník v Praze. Po ukončení vysokoškolského studia na VŠ obchodní vyučoval jako suplent na školách ve Vysokém Mýtě, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Hradci Králové a v Praze. Již v době sudií na VŠ vydal své první sbírky básní ve stylu Jiřího Wolkera a Fráni Šrámka . V roce 1926 opustil učitelské zaměstnání a věnoval se jen literatuře, jeho literární produkce postupně vystoupala až na desítky svazků ročně. Převážně se jednalo i populární prózu pod velkým množstvím pseudonymů: Charles Patterson White, James Lewington, J. Chotěbořská, J.W.Warren, Pavla Dvořáková, Petr Kalina, Ralph Kennedy, Rex Carrey, Axel Johanson, John Waren, M. Waren. V pouhých čtyřiceti letech podlehl tuberkulóze. Jeho osud vyvolal pozornost kulturní veřejnosti a diskuzi o sociálních podmínkách literátů a nakladatelských praktikách.

Rebecca Cantrell

V sedmi letech se rozhodla, že bude spisovatelkou. O několik později opustila své zaměstnání, prodala dům a přestěhovala se na Havaj, aby mohla psát romány. Středoškolské vzdělání získala v Berlíně, vysokoškolské na Carnegie Mellon University v USA. Hovoří plynně německy. Kvůli své tvorbě se přestěhovala i s rodinou do Berlína

Raymond Carver

Raymond Carver byl americký spisovatel a básník. Carver studoval tvůrčí psaní u Johna Gardnera na Chico State College. Ve studiu pokračoval na Humboldt State College a na University of Iowa. Publikoval v mnoha časopisech, například The New Yorker nebo Esquire, řadu povídek o obyčejných lidech. Jeho práce se vyznačují lakonickým stylem, na kterém měl podíl jeho lektor, Gordon Lish. Lish po Carverově smrti tvrdil, že za úspěch povídek může hlavně on. Stylisticky se Carver řadil k minimalismu, ke skupině špinavého realismu. Jeho manželkou byla Tess Gallagherová a mezi jeho přátele patřili Tobias Wolff a Richard Ford. V roce 1988 se stal členem American Academy of Arts and Letters. Vyučoval tvůrčí psaní a mezi jeho žáky patřil i Jay McInerney. Carver byl od dob studií alkoholikem a v 50 letech zemřel na rakovinu plic. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Carver na německé Wikipedii.

Pilar Campos

Španělská malířka, ilustrátorka dětské literatury.

Pierre Cabanne

Francouzský publicista, kritik a historik literatury a výtvarného umění.

Peter Carey

Peter Philip Carey ) je australský spisovatel, jeden ze čtyř autorů, kteří získali dvakrát prestižní britskou Man Bookerovu cenu. Vystudoval střední školu Geelong Grammar School, poté krátce studoval na Monash University v Claytonu a pracoval jako reklamní textař v Austrálii i Anglii. Začal rovněž psát povídky, jeho sbírky The Fat Man in History a War Crimes si získaly přízeň svou surreálnou groteskností. V 80. letech začal psát romány: Bliss a Illywhacker . Bylo v nich méně absurdity, knihy se staly více realistické, ale Carey si zachoval černý humor. Průlomovým románem však pro Careyho byl Oscar and Lucinda z roku 1988, za nějž dostal Man Bookerovu cenu. Od té doby se začal živit výhradně literaturou. V 90. letech se obrátil k tématům z australské historie. Nejúspěšnější z cyklu těchto knih byl román True History of the Kelly Gang z roku 2000, který ještě více přiživil kult psance Neda Kellyho. I za tento román dostal Carey Man Bookerovu cenu. Romány My Life as a Fake a Theft zkoumají téma autenticity v umění i v životě. Román Parrot and Olivier in America je věnován tématu Spojených států.

Paul Carter

Australský historik, filozof, spisovatel, vysokoškolský pedagog narozený ve Velké Británii.

Patrick Cauvin

Pravým jménem Claude Klotz. Vystudoval filozofii, vojenskou službu si odbyl v alžírské válce, pak učil na gymnáziu na pařížském předměstí. Jako novinář, zejména filmový kritik, je známý pro neskrývaný obdiv k Americe. Vydal na šest desítek knih - pod svým pravým jménem, Claude Klotz, vydává detektivky, pod pseudonymem Cauvin veselejší knihy, jež mají velký čtenářský i komerční úspěch.

Max Cannon

Max Cannon Max Cannon Max se narodil v Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech Amerických. Jeho datum narození nelze zjistit, pečlivě ho z neznámých důvodů tají, ale my se domníváme, že se stal Tucsoňanem v roce 1974. Pokud se ho na jeho věk zeptáte přímo, odpoví Vám: "Jsem příliš starý na piercing obočí a příliš mladý na jeho lifting.". Vyrůstal ve vojenské rodině, on sám však k armádě nepřilnul. V jeho karikaturách se tato skutečnost odrazila v postavě Mlékaře Dana, který nosí uniformu - nikoliv však vojenskou. Sám o sobě říká, že on sám se žádné své postavě nepodobá. Pokud ale přece jen trochu, pak to nejspíš bude Ted Johnson, neboť tato postava má základ v jeho otci, se kterým má Max hodně společného. V současné době učí tvorbu animace na The Art Center Design College v rodném Tucsonu. Kromě působení na univerzitě a kreslení karikatur píše scénáře filmů , věnuje se animaci, produkci a pracuje pro televizi. Své soukromí si chrání, více se o něm patrně nedozvíte. Snad jen ještě to, že je ženatý a že má minimálně jednoho potomka , který pravděpodobně od mala kráčí ve stopách svého otce - od roku 2001 občas vyjde jeho vlastní strip mezi otcovými. Red Meat Komiks Red Meat se řadí mezi tzv. stripy. Každý z dílů je převážně tvořen třemi obrázky, vetšinou statickými, pouze s drobnými změnami ve tvářích postav. Nad každým dílem je vysazen řádek velmi zvláštního druhu poezie. Max říká, že ho sem píše pro ty, kteří nemají rádi komiksy, ale mají rádi angličtinu.

Mark Carwardine

Anglický zoolog, spisovatel a fotograf. Publikuje v oboru zoologie.

Karel Čajčík

Zemřel 25.11.1966 v Praze. Redaktor, překladatel.

José Carreras

José Carreras je proslulý španělský tenorista, který se významně zapsal do světa opery a klasické hudby. Carreras se narodil 5. prosince 1946 v Barceloně ve Španělsku, hudební vzdělání získal již v mládí a rychle se proslavil svým silným hlasem a emotivními výkony. V jedenácti letech debutoval jako operní zpěvák a pokračoval ve studiu na Conservatori Superior de Música del Liceu v Barceloně.

John Case

Jedná se o pseudonym dvou amerických spisovatelů manželů. Carolyn Hougan Narodila se v New Iberia, Los Angeles. Vystudovala University of Wisconsin. Autorka detektivních románů pod pseudonymem John Case , samostatně a pod jménem Malcolm Bell. Jim Hougan Narodil se jako Jimmy Edwards v Brooklynu. Později přijal jméno svého norského otčima – Houghan. Vystudoval University of Wisconsin, kde se seznámil se svou manželkou. Pracoval jako soukromý detektiv, novinář a spisovatel. Píše detektivní romány, často se svou ženou Carolyn H., pod pseudonymem John Case.

Jiří Caska

Autor prací o železničních vozech a lokomotivách.

Jindra Čapek

Jindřich Čapek, ilustrátor a grafik, Narodil se 30. 9. 1953 v Českých Budějovicích. V roce 1969 emigroval do Švýcarska. V letech 1970-1971 studoval na Kunstgewerbeschule v Curychu, v letech 1971-1975 na Staatliche Akademie der Bildenden Künste v Karlsruhe a ve Freiburgu. Záhy se začal orientovat na knižní ilustraci, především na obrázkové dětské knížky. Spolupracuje s nakladatelstvími bohem press Zürich, Arena, Ravensburger Buchverlag, K. Thienemann, dtv München, Verlagshaus Stuttgart a po roce 1989 také s českými nakladatelstvími Albatros a Brio.

Jillian Cantor

Americká spisovatelka.

Jacques Callot

Francouzský malíř a grafik.

Jack Campbell

Jack Campbell, pravým jménem John G. Hemry, je autorem převážně military science fiction. Na základě svých zkušeností z amerického námořnictva napsal série Stark\'s War a Paul Sinclair. Pod svým pseudonymem publikoval také čtyři svazky cyklu Ztracená flotila, jenž byl přeložen do několika cizích jazyků včetně ruštiny, polštiny a francouzštiny. Žije s manželkou a třemi dětmi v Marylandu.

Ivan Cankar

Ivan Cankar byl slovinský spisovatel, dramatik a básník. Narodil se ve čtvrti Na klancu ve městě Vrhnika jako osmé dítě dělnicko-proletářské rodiny. Otec pracoval jako krejčí, ale po otevření obchodu s konfekcí své konkurenci nestačil. Opustil rodinu a odešel pracovat do Bosny. Matka jen velmi těžce uživila rodinu, měla štěstí, že jí při tom pomáhali místní páni. V roce 1882 začal Cankar chodit na základní školu. S pomocí místních hodnostářů se v roce 1888 úspěšně přihlásil na lublaňskou reálku. Bydlel u otcova bratrance Šimna, ale později se od něj odstěhoval do levnějšího, protože neměl dost peněz. Přestože dost strádal, tu a tam odjel na prázdniny do Ptuje za příbuznými. V roce 1896 úspěšně složil maturitní zkoušku a šel studovat architekturu do Vídně. Brzy si to ovšem rozmyslel a zapsal se na slavistiku. Tím ale ztratil stipendium 20 zlatých od kraňského zemního sboru. V roce 1897 se přestěhoval do Ptuje, protože mu umřela matka. Za čas se vrátil do Vídně, kde zůstal do roku 1909. Dva roky předtím se pokoušel uspět v politice, kandidoval za sociální demokraty, ale neuspěl. Po odchodu z Vídně žil v Sarajevu, u bratra – kněze, potom se natrvalo vrátil do Lublaně. 12. května 1913 měl v lublaňském Městském domě slavnou přednášku Slovinci a Jihoslované, ve které bránil jihoslovanské politické spojení. Kvůli tomu byl zatčen. Další rok byl opět zatčen, tentokrát ve Vrhnikách, kvůli údajným sympatiím k Srbům. Zavřeli ho na Lublaňský hrad a pustili až 9. října. Mezitím mu v srpnu zemřel otec. Rok poté odešel k vojákům do Judenburgu do Horního Štýrska, ale po měsíci ho museli propustit, kvůli nemoci. V létě roku 1918 chvíli pobýval na Bledu, koncem října se vážně zranil pádem ze schodů. Pohřben je na lublaňských Žalech, stejně jako Josip Murn, Dragotin Kette a Oton Župančič. Ivana Cankara řadíme mezi čtyři představitele slovinské moderny (vedle něho ještě J. Murna, D. Ketteho a O. ...

Hall Caine

Sir Hall Caine romanopisec, dramatik Thomas Henry Hall Caine se narodil 14. května, 1853 v Runcorn, Cheshire, Anglie a byl vzděláván v Liverpoolu. Pracoval jako architektonický projektant, ale se stal novinářem a pak začal psát romány. Žill s Dante Gabriel Rossetti jako sekretář a společník pro poslední rok Rosetti života. Následovalo vydání jeho Vzpomínek na Rossettiho v roce 1882,a začal kariéru jako romanopisec. Jeho románu Křesťan se prodalo přes milión kopií a byl zpracován jako divadelní hra, stejně jako film. Po tomto úspěchu, mnoho z jeho knih byly bestsellery v několika jazycích a byl. Kromě knih byl autor více než tuctu her. V 1895 cestoval do Kanady jednat o zavedení ochrany autorského práva. Sir Hall Caine zemřel v jeho domově na Isle of Man 31. srpna, 1931.

H. van Capelle

Nizozemský autor monografie o nacistickém Berlíně .