Výpis všech autorů

Ross Campbell

Dr. Ross Campbell je profesorem na katedře pediatrie a psychiatrie na univerzitě v Tennessee, USA. Pořádá úspěšně přednášky po celých Spojených státech i mimo ně o výchově dětí a vztazích rodičů s dětmi.

Richard Cavendish

Historik, narozen roku 1930 v Henley-on-Thames - zemřel 21. října 2016. Napsal několik knih o legendě krále Artuše a o dějinách myšlení. Také psal pro History Today, byl lektorem a přispěvatelem mnoha cestopisných knih.

Karel Čáslavský

Narozen 28. 1. 1937 v Lipnici nad Sázavou, zemřel 2. 1. 2013 v Praze. Filmový historik.

Donny Cates

Americký spisovatel a karikaturista. Autor komiksů .

Stephanie Calman

Anglická spisovatelka.

Nick Cave

Nick Cave je australský zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a spisovatel. Hudbě se začal věnovat počátkem sedmdesátých let, kdy spolu s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil svou první skupinu, jejíž název se po několika změnách ustálil na The Birthday Party. Ta se rozpadla v roce 1983, ale Cave spolu s Harveyem založili skupinu Nick Cave and the Bad Seeds, ve které působí do současnosti; Harvey ze skupiny odešel v roce 2009, po více než pětatřicetileté spolupráci s Cavem. V letech 2006 až 2011 působil Cave ve skupině Grinderman, se kterou vydal dvě studiová alba. V roce 2000 získal italské hudební ocenění Premio Tenco a roku 2005 spolu s Warrenem Ellisem australskou cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší hudbu k filmu The Proposition. Jeho písně byly použity v řadě filmů, jako například Tak daleko, tak blízko! , Vřískot 3 , Shrek 2 nebo Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 . Rovněž složil originální hudbu k několika filmům, jako jsou Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a Země bez zákona . V různých filmech také hrál, jsou to například Nebe nad Berlínem a Rhinoceros Hunting in Budapest . Některým filmům jako The Proposition a Země bez zákona napsal scénář. Je autorem dvou románů, první z nich nesl název A uzřela oslice anděla, který byl poprvé vydán v roce 1989, druhý pak Smrt Zajdy Munroa . Narodil se 22. září 1957 v městečku Warracknabeal v australském státě Victoria. Jeho matka se jmenovala Dawn Cave a pracovala jako knihovnice. Otec Colin Frank Cave byl učitel. Měl celkem tři sourozence, bratry Tima a Petera a sestru Julii . Po jejím narození se rodina přestěhovala do většího města Wangaratta. Ve svých osmi letech začal zpívat ve sboru v místní katedrále. Školní docházku zahájil ve Wangarattě, ale odtud byl ve svých třinácti letech (v roce...

Luigi Capuana

Luigi Capuana byl italský spisovatel básník a novinář, který pocházel z provincie Catanie na Sicílii. Psal italsky a sicilsky. Byl předním spisovatelem a teoretikem verismu spolu s Giovanni Vergou. Narodil se v sicilském městě Mineo v zámožné rodině majitelů rozsáhlých pozemků. V roce 1851 začal studovat na královské koleji v Bronte, ale po dvou letech studium ze zdravotních důvodů přerušil. Dále se vzdělával soukromě. V roce 1857 se zapsal na právnickou fakultu v Catanii. V roce 1860 studia zanechal a připojil se ke Garibaldiho hnutí Risorgimento. V roce 1864 se usadil ve Florencii a zahájil své „literární dobrodružství“. Setkal se zde s předními italskými autory, začal psát kritiky pro časopis Rivista italica a divadelní kritiky pro La Nazione. Tyto kritiky vyšly souborně v knize Teatro italiano contemporaneo. V roce 1867 zde otiskl svou první povídku Il dottor Cymbalus. V roce 1868 se vrátil na Sicílii. Původně plánoval jen krátký pobyt, ale smrt otce a ekonomické těžkosti jej donutili zůstat. Pracoval jako školní inspektor a později se stal starostou města Mineo. V roce 1875 odešel zpět na kontinent, nejprve do Říma, později do Milána, kde žil v letech 1877–1881. Zde se seznámil se členy skupiny La Scapigliatura . Psal literární a divadelní kritiky pro noviny Corriere della Sera. Od roku 1880 psal svůj román Il marchese di Roccaverdina . Působil střídavě v Římě a na Sicílii. V letech 1882–1883 řídil v Římě časopis Fanfulla della Domenica, 1900–1901 učil italskou literaturu na učitelském ústavu v Římě. V roce 1902 odešel do Catanie, kde učil na místní universitě lexikografi a stylistiku. Vedle románů, povídek, kritik a esejů je rovněž autorem libreta k opeře Francesca Paola Frontiniho: Malìa, která měla premiéru 30. května 1893 v Teatro Brunetti v Bologni. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi...

Ladislav Cabada

Ladislav Cabada je český politolog a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Gymnázium v Sokolově a následně obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rok doktorského studia politologie absolvoval na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. V roce 2004 habilitoval v oboru politologie na brněnské Masarykově univerzitě. Od roku 1997 přednáší a vede semináře věnované českému politickému systému, politickým systémům ve střední a východní Evropě, evropskému regionalismu a politické antropologii na českých i zahraničních vysokých školách. V letech 1997 až 2003 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 2000 působí na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 2000 založil a více než pět let řídil katedry politologie a sociologie, od roku 2003 katedru politologie a mezinárodních vztahů. Na Fakultě humanitních studií Západočeské univerzitě v Plzni byl v letech 2002 až 2005 proděkanem pro vědu, v letech 2005 až 2009 děkanem. Z funkce děkana byl odvolán na návrh Akademického senátu fakulty pro údajně "nejednotný přístup k pracovištím fakulty, autokratické způsoby řízení a manažerská selhání". Od roku 2002 působí rovněž na Metropolitní univerzitě Praha, kam v roce 2010 odešel jako na své hlavní působiště. V letech 2010-2016 vedl univerzitní středisko v Plzni, od roku 2013 působil jako prorektor pro akademický rozvoj, od roku 2017 je prorektorem pro tvůrčí činnost. V zahraniční pravidelně přednáší ve Slovinsku , kde využívá svou znalost slovinského jazyka. V němčině či angličtině přednášel či přednáší v Německu a Velké Británii . Realizoval také řadu zahraničních výzkumných pobytů, mj. na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, USA, Bosně a Hercegovině, Maďarsku a Severní Makedonii. Od počátku 21. století je a...

John Dickson Carr

John Dickson Carr byl americký autor detektivek, který také publikoval pod pseudonymy : Carter Dickson, Carr Dickson a Roger Fairbairn. Americký literární následník G. K. Chestertona, před psaním detektivek psal historické romány. John Dickson Carr patří mezi velmi zásadní autory detektivek. Byl mistrem takzvaného tajemství v zamčených místnostech, ve kterém detektiv řeší zjevně nemožné zločiny. Svůj první publikovaný detektivní román vydal v roce 1930 pod názvem It Walks by Night , v němž představil francouzského policistu Henriho Bencolina. Pod pseudonymem Carter Dickson vytvořil řadu románů o siru Henry Merrivaleovi.

John Castle

John Castle je společný pseudonym dvou autorů, jimiž jsou: Ronald Payne a John Garrod. Ronald Staveley Payne, alias Ronnie Payne byl britský novinář a válečný dopisovatel zaměřený na špionáž a terorismus.

Jevgenij Ivanovič Čarušin

Jevgenij Ivanovič Čarušin, rusky: Евгений Иванович Чарушин , Rusko — 18. 2. 1965). Ruský spisovatel pro děti a mládež, grafik, sochař a ilustrátor. Autor populárně vědeckých knih o přírodě .

Jane Cadwallader

Britská pedagožka, autorka metodických příruček a textů k výuce angličtiny.

James Cameron

James Francis Cameron je filmový režisér, producent, scenárista a trojnásobný držitel Oscara. Režíruje většinou akční nebo sci-fi filmy, tématem bývají vztahy mezi člověkem a technologiemi. Je režisérem a tvůrcem scénáře dvou nejvýdělečnějších filmů historie kinematografie, Avatara a Titanicu. Také vytvořil sérii filmů o Terminátorovi. V roli šéfproducenta natočil dokument Ztracený Ježíšův hrob , který odvysílal Discovery Channel 4. března 2007. Po úspěchu Titaniku se od filmu na dvanáct let odmlčel, místo toho se pustil do objevných podmořských expedicí. V roce 2009 se na filmová plátna opět vrací se sci-fi snímkem Avatar. V roce 2012 se stal třetím člověkem na světě, který se ponořil na dno Marianského příkopu. Nejdříve se několikrát ponořil do osmikilometrové hloubky u pobřeží Papuy Nové Guiney a 26. března 2012 pak pokořil hloubku 10 898 m v Marianském příkopu. Ve všech případech použil batyskaf Deepsea Challenger a během pobytu pod hladinou pomocí dvojice stereoskopických kamer na výložnících natáčel unikátní záběry pro své další dokumentární i hrané filmy.

Helen Grace Carlisle

Helen Grace Carlisle byla americká spisovatelka.

Evelin Cabániková

Ben Carson

Benjamin Solomon „Ben“ Carson je americký konzervativní politik, politický komentátor a neurochirurg. V roce 1987 vedl sedmdesátičlenný tým, jenž jako první na světě oddělil siamská dvojčata spojená lebkou při 22 hodin trvající operaci. Je držitelem Prezidentské medaile svobody, kterou mu v roce 2008 udělil George W. Bush. V letech 2017–2021 působil jako ministr bytové výstavby a rozvoje měst Spojených států amerických ve vládě Donalda Trumpa. Ben Carson v roce 1973 absolvoval psychologii na Yaleově univerzitě a roku 1977 ukončil studium lékařství na Michiganské univerzitě. Po studiích nastoupil do nemocnice Johnse Hopkinse v Baltimoru, kde se stal v roce 1984 primářem dětské neurochirurgie . Vedoucím tamního oddělení dětské neurochirurgie byl pak 29 let. Mimo to vydal několik knížek, tematicky většinou o své kariéře a životních hodnotách a postojích. Od roku 1999 do léta 2015 byl členem představenstva obchodního řetězce Costco Wholesale Corp, mimo to jeho jméno figurovalo v seznamu vedení potravinářského konglomerátu Kellogs Co. Kariéru chirurga se rozhodl ukončit v roce 2013, kdy přijal místo sloupkaře pro The New York Times. V květnu 2014 oznámil, že se zúčastní kampaně pro nominaci na kandidáta Republikánské strany na post prezidenta USA. Jistý čas se podle průzkumů pohyboval na 2. místě za Donaldem Trumpem. Počátkem března po volebním superúterý ale ohlásil konec své kampaně o republikánskou nominaci, když nedokázal v primárkách zvítězit v žádném státě a byl v té době na posledním místě z pěti zbývajících republikánských kandidátů. V listopadu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19. Stalo se tak po účasti na večírku v Bílém domě během volební noci. Již o několik dní dříve bylo oznámeno, že se tehdy pravděpodobně infikoval i ředitel kanceláře Bílého domu Mark Meadows. Praktikoval homeopatickou léčbu, kterou již v září odmítl schválit Úřad pro...

André Castelot

Autor, vlastním jménem Storme, převážně historických románů, zabývajících se francouzskými dějinami. Od r.1935 se věnuje spisovatelské a žurnalistické kariéře. Proslavil se zejména rozhlasovým pořadem "Tribuna dějin", uváděných v letech 1950-52, a televizním historickým seriálem "Kamera těží z času". Spolupracoval na některých knihách i pořadech s dalším známým francouzským historikem a popularizátorem dějin - Alainem Decauxem. Byl také autorem nejrůznějších představení a historických výjevů na francouzských zámcích a v kulisách četných pamětihodností franc.i světových. Je nositelem řádu Čestné legie, třikrát obdržel cenu Francouzské akademie a četné další ceny

Aleksandr Borisovič Čakovskij

Ruský prozaik.

Paul Carell

Paul Carell, narozen jako Paul Karl Schmidt, – 20. června 1997 v Rottach-Egern) byl SS-Obersturmbannführer, mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945 úspěšný spisovatel a novinář listu Die Zeit a Der Spiegel. Od roku 1993 používal také pseudonym Carell-Schmidt – například na zakládající listině nadace Hans Filbinger. Vyrůstal v malém městě Kelbra jako jediné dítě svobodné matky Henrietty Schmidtové v domě svého děda obuvníka Karla Schmidta. Mládí prožil v jednoduchých, avšak zajištěných poměrech. Do NSDAP a SA vstoupil již v posledním roce gymnázia . Po uchopení moci nacisty vystoupil dne 10. května 1933 jako studentský řečník při pálení knih v Kielu. Působil rovněž na dalších pozicích v Národně socialistickém německém svazu studentstva a v roce 1935/36 převzal úřad župního studentského vůdce pro Šlesvicko-Holštýnsko. V roce 1936 promoval na univerzitě v Kielu na doktora filozofie, disertační prací "Přínosy k teorii významových symbolů v indogermánských jazycích". Následně se stal na této univerzitě vědeckým asistentem v psychologickém ústavu. V roce 1938 vstoupil do SS . Poté byl jmenován legačním radou II. třídy v tiskovém a zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1940 byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí. Jeho hlavním úkolem na ministerstvu bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", který byl vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s Otto Dietrichem, (říšským tiskovým vedoucím u Adolfa Hitler...

Joseph Campbell

Publikuje v oblastech: idealizmus; mytologie antická; spiritualizmus; studie filozofické

Joanna Campbell

Joanna Campbell se vlastním jménem jmenuje Jo Ann Simon a narodila se 2. listopadu 1946 v Norwalku v Connecticutu. Je vdaná a v současnosti žije v Camdenu v Mainu. Tvůrkyně světoznámé série o plnokrevnících miluje koně už od dětství. Když byla malá, měla svého vlastního ryzáčka, křížence quartera jménem Moe. Když jí bylo dvacet, učila se skákat a soutěžila v cross-country. Napsala prvních 15 knih ze série Plnokrevník, dva speciály a také knihy Hvězda z farmy Shadowbrook a Battlecry navěky!, které se všechny počítají do „klasické“ řady o Ashley. V roce 1996 se rozhodla zabývat literaturou pro dospělé a v knižní řadě o plnokrevnících teď pod jejím dohledem pokračují jiní autoři.

James Carol

James Carol se narodil a dětství prožil ve Skotsku. V 80. letech se přestěhoval do Anglie, kde žije dodnes. Než začal psát, živil se jako kytarista, zvukař, učitel hry na kytaru, novinář a instruktor jezdectví. Postava Jeffersona Wintera se zrodila z Carolovy touhy vytvořit knižní sérii, která by mu poskytla maximum svobody. Autor dospěl k poznání, že čím zaujatější je při psaní knihy, tím větší zájem čtenářů výsledek vzbudí. Carol píše své romány sice jako sérii, ale každý lze brát jako samostatnou knihu zasazenou do jiného prostředí a s jinými postavami. Takový přístup skýtá tu výhodu, že knihy není nutné číst v chronologickém pořadí. Po Polámaných panenkách, prvním thrilleru s Jeffersonem Winterem, následovala Presumpce viny, první z řady elektronických knih mapujících Winterovo působení u FBI. Druhý thriller s Winterem nazvaný Watch Me vyšel loni na podzim. James Carol bydlí v Hertfordshireu s manželkou a dvěma dětmi. Pokud nepíše, věnuje se výcviku koní a jezdců. Ve chvílích volna tento výtečný kytarista skládá a nahrává hudbu.

Irena Camutaliová

Narozena 24. 4.1926 v Praze, zemřela 17. 1. 2008. PhDr., rusistka, překladatelka z ruštiny.

Helena Čapková

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová , byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi. V roce 1904 se provdala za brněnského politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku. V roce 1926 ovdověla. Z Brna se přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od vykonstruovaného politického procesu s jejím mužem Josefem Palivcem v roce 1951 byla šikanována komunistickým režimem, až do své smrti v roce 1961. Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři. Helena Čapková zemřela 27. listopadu 1961 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.

Francis Carco

Francouzský prozaik, básník, dramatik, esejista, kritik a novinář narozený na Nové Kaledonii. Autor románů ze života pařížské spodiny a bohémy a biografií francouzských prokletých básníků. Krátce pracoval i jako námezdný autor pod pseudonymy.

Caleb Carr

Caleb Carr se narodil v roce 1955 a vyrostl na Manhattanu, kde žije dosud. Vystudoval historii na Newyorské univerzitě a dlouhá léta se věnoval psaní populárně historické literatury, zejména o vojenství a politice. Pracoval také pro film, televizi a divadlo. Jeho román Psychiatr, kombinace historického románu a psychologicko-kriminálního thrilleru, se okamžitě po vydání stal bestsellerem a získal svému autorovi celosvětovou proslulost. Anděl temnoty, druhý, volně navazující román ze stejného období, se dočkal podobného úspěchu.

Arnošt Caha

Arnošt Caha byl český spisovatel, kulturní historik a profesor na učitelském ústavu v Brně. Arnošt Caha byl předsedou představenstva nakladatelství Dědictví Havlíčkovo a zde také publikoval většinu svých děl. Kromě učebnic a dějepisných příruček je také autorem dvou sci-fi románů určených mládeži.

Anna Casalis

Italská autorka knih pro děti.

Robyn Carr

Robyn Carr vždy túžila stať sa zdravotnou sestrou. Avšak, ako manželka letca sa nakoniec rozhodla pre dráhu spisovateľky, ktorá píše príbehy reálnych žien.

Richard Carlson

PhD.Richard Carlson získal titul v oboru psychologie, provozoval praxi v oblasti zvládání a prevence stresu. Jeho přednášky byly často o štěstí a potlačování stresu. Napsal několik knih. Byl oblíbeným hostem v rozhlasei televizi, kde měl více jak 300 vystoupení .

Philip J Carter

Philip J. Carter patří mezi přední odborníky na vytváření inteligenčních testů ve Velké Británii. Pracuje v redakci britského časopisu Mensa

Paul Carson

Narodil se v Newcastle v Severním Irsku. Vystudoval medicínu v oboru pediatrie. Několik let žil v Austrálii, odkud se v roce 1984 vrátil do Irska, kde založil kliniku specializovanou na alergie u dětí. Nyní žije se svou ženou a dvěma dětmi v Dublinu.

Jean des Carreaux

Autor romantické a erotické literatury.

Fedor Cádra

Narozen 18.4.1926 v Novém Mestě na Váhom, zemřel 10.2.1998 tamtéž. Slovenský prozaik a básník, autor televizních her, redaktor a rozhlasový komentátor, též působil jako redkator nakladatelství Pravda.

Věra Čáslavská

Věra Čáslavská byla československá sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964–1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena. Od dětství se věnovala baletu a krasobruslení. V roce 1957 v necelých 15 letech se setkala s Evou Bosákovou a začala pod jejím vedením trénovat gymnastiku. V témže roce vyhrála gymnastické mistrovství republiky dorostenek i juniorek. V roce 1958 na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě obsadily československé gymnastky v soutěži družstev druhé místo, ve víceboji jednotlivců skončila Čáslavská osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo za Bosákovou. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok. V roce 1959 začala Věra Čáslavská spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem, který ji vedl do olympijských her v Tokiu, po něm s trenérkou Slávkou Matlochovou. Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá. Významný úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a v prostných třet...

Václav Čada

Václav Čada byl český a československý historik a politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KSČM. Působil jako profesor vojenských vysokých škol, publikoval práce z dějin marxismu a československé historie. Jeho manželkou byla estetička a kunsthistorička Věra Beranová. Ve volbách roku 1992 byl za KSČM, respektive za koalici Levý blok, zvolen do Sněmovny lidu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V roce 1993 se účastnil 3. sjezdu KSČM a vystoupil v rozpravě, přičemž referoval o názorech členské základny na úvahy o změně názvu strany.

Tina Caspari

Tina Caspari je nejznámější pseudonym německé dětské spisovatelky Rosemarie Eitzertové. Narodila se jako nejstarší s osmi dětí na venkově blízko Berlína. Známá se stala pod pseudonymem Tina Caspari svými detektivkami pro děti.

Stephen J Cannell

Stephen J. Cannell je autorem známých bestsellerů. Mezi jeho díla se řadí politický thriller Plán a psychothriller Poslední oběť, stejně jako téměř čtyřicet televizních seriálů, které vytvořil sám nebo se na jejich vzniku podílel. Patří sem Akta Rockford, Nejlepší tým, Chytrák a Jemné kamufláže. Také řídil Cannell Studios.

Philippa Carr

Britská autorka Eleanor Alice Burford Hibbert napsala kolem dvou set historických románů pod pseudonymy Jean Plaidy, Philippa Carr a Victoria Holt. Pro každý okruh svých námětů používala jiný pseudonym. Jean Plaidy je považována za nejúspěšnější a nejoblíbenější spisovatelku v tomto žánru. Vydala kolem osmdesáti historických románů a jen od její smrti se prodalo na třináct milionů jejích knih.

Liz Carlyle

Liz Carlyle je americká autorka romantické literatury situované do doby 19. století. Narodila se v Suffolku ve Virginii, USA. V současnosti žije se svým manželem během týdne v Cary v Severní Karolíně a o víkendech se vrací do Blue Ridge Mountains. Liz také často cestuje a sbírá tak inspiraci pro své knihy. Je velkou milovnicí koček a dvě mourovaté má doma. S psaním knih začala koncem roku 1996 na podnět své kamarádky. K publikaci její první knihy My False Heart došlo v listopadu 1999. V současnosti je spisovatelkou romancí na plný úvazek, přičemž od počátků svého psaní má velkou oporu právě ve svém manželovi. Liz sama o sobě říká, že během svých častých cest do Anglie si nikdy nezapomene vzít s sebou své perly, taneční střevíčky a kosticový korzet, co kdyby náhodou dostala pozvánku na ples…

José Carreras

José Carreras je proslulý španělský tenorista, který se významně zapsal do světa opery a klasické hudby. Carreras se narodil 5. prosince 1946 v Barceloně ve Španělsku, hudební vzdělání získal již v mládí a rychle se proslavil svým silným hlasem a emotivními výkony. V jedenácti letech debutoval jako operní zpěvák a pokračoval ve studiu na Conservatori Superior de Música del Liceu v Barceloně.

Jane Carruth

Britská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

James Mallahan Cain

Ivan Čajda

Ivan Čajda byl slovenský spisovatel pro děti a mládež. Studoval na gymnáziu v Martině, kde roku 1939 maturoval. V letech 1939–1946 studoval na Přírodovědecké fak. UK v Bratislavě. Od roku 1958 byl hygienikem Krajské hygienické stanice v Martině a v Banské Bystrici. Jako autor literatury pro děti a mládež vedle časopiseckých článcích vydal leporelo Letíme vesmírem. Poté se zaměřil na literaturu faktu z oblasti popularizace přírodních věd a ochrany přírody. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Čajda na slovenské Wikipedii.

Emil Čapek

Narozen 24. 12. 1880 v Jičíně, zemřel 9. 6. 1960 v Praze. Redaktor, pedagog, politik, spisovatel a odborný publicista, komeniolog, práce pedagogické a politické, překladatel filozofické literatury.

Eloísa Cancio Barón

Španělská autorka dětské naučné literatury.

Ella Carey

Australská spisovatelka, autorka románů.

Edgar Cayce

Edgar Cayce byl jasnovidec, léčitel a senzibil. Jeden z životopisců jej nazval Spícím prorokem. Nazýván je i jako otec holistické medicíny, nejvíce a nejlépe zdokumentovaného psychického média 20. století. Zemřel 3. ledna 1945 ve Virginia Beach ve Virginii. Jeho poslední slova zněla: „Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!" Více jak 40 let během svého života vstupoval pravidelně do „tranzu“, aby pomáhal lidem s jejich problémy a odpovídal na otázky nejrůznějšího druhu. Poskytnul tak 14 306 zdokumentovaných výkladů, v kterých detailně popisuje fascinující informace o životě Ježíše Krista, Atlantidě, reinkarnacii, astrologii, meditaci, či o původu lidstva. Mimo jiné předpověděl i krach na newyorské burze roku 1929, začátek druhé světové války, rozpad Sovětského svazu, budoucnost medicíny. Jeho pomoc vyhledalo mnoho známých osobností včetně Woodrowa Wilsona, Thomase Edisona, Nikoly Tesly, Merilyn Monroe, matky Ernesta Hemingwaye. Jeho výklady v neposlední řadě odhalují vesmírné zákony a souvislosti a učí tak všechny upřímně hledající, jak se vrátit zpět k Bohu. Hlavní knihy přeložené do českého jazyka jsou Tajemství života a smrti, Tajemství duchovního růstu, Léčivá síla lásky, Hledání Boha, Tajemství lidské duše, Duchovní probuzení, Zázrak jménem meditace, Tajemství záhad, Klíče ke zdraví – Zlatá kniha receptů, Diagnostika karmy, O lásce a manželství, Univerzální vědomí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edgar Cayce na anglické Wikipedii.

Carmen Carnero

Španělská komiksová výtvarnice.

Allen Carr

Allen Carr byl britský autor knih o odvykání kouření a dalších psychických závislostech včetně závislosti na alkoholu. Založil síť klinik, které odvykají kouření jeho metodou the Easyway. Do roku 1983, než ve svých 48 letech přestal kouřit, kouřil třiatřicet let a v posledních letech až 100 cigaret denně. Než Allen Carr přestal kouřit a začal se profesionálně věnovat problému kouření, živil se jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl silnými abstinenčními příznaky. V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních ve svém bytě a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr’s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření na světě. Metoda EASYWAY je v principu protikladem tradiční „metody silné vůle“. Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy típne svou poslední cigaretu. Metoda se zakládá na analýze a racionálním vhledu. Carr kuřákům vysvětloval, že samotná drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest, je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti. Kuřák sice chce přestat,...

Věra Čabradová

Mgr., autorka učebnic přírodopisu.

Scott Cawthon

Americký vývojář videoher, animátor a spisovatel.

Roger Caillois

Roger Caillois byl francouzský spisovatel, sociolog, filozof a literární kritik. Studoval na prestižní École normale supérieure. K jeho blízkým spolupracovníkům v oblasti sociologie patřili Georges Dumézil, Alexandre Kojève, Marcel Mauss či Georges Bataille, do jehož revue Acéphale přispíval. Měl také blízko k členům literární skupiny Vysoká hra a k francouzským surrealistům, zejména k Roger Gilbert-Lecomtovi, René Daumalovi, André Bretonovi, s nímž se však roku 1935 rozešel a přiklonil se k "novému racionalismu" G. Bachelarda. Roku 1939 odjel na pozvání spisovatelky a mecenášky Victorie Ocampo do Argentiny a podílel se na francouzském zahraničním odboji. Po 2. světové válce pracoval pro UNESCO. Do francouzštiny překládal díla Jorge Luis Borgese, jemuž věnoval i teoretickou studii. V nakladatelství Gallimard vedl edici La croix du sud věnovanou jihoamerické literatuře. Snažil se o vytvoření tzv. všeobecné estetiky založené na estetice přírody - za tím účelem studoval řadu fenoménů, od mimetismu po kameny.

Robert Carter

Britský spisovatel, autor fantasy a historických románů.

Piero Cattaneo

Italský knižní ilustrátor.

Patrick Cauvin

Pravým jménem Claude Klotz. Vystudoval filozofii, vojenskou službu si odbyl v alžírské válce, pak učil na gymnáziu na pařížském předměstí. Jako novinář, zejména filmový kritik, je známý pro neskrývaný obdiv k Americe. Vydal na šest desítek knih - pod svým pravým jménem, Claude Klotz, vydává detektivky, pod pseudonymem Cauvin veselejší knihy, jež mají velký čtenářský i komerční úspěch.

Mireille Calmel

Mireille Calmel začala psát už ve svých devíti letech během pobytu v nemocnici. Lékaři o ní říkali, že je ztracený případ, ale ona to byla přesvědčená, že pokud, bude psát, nezemře. A stal se zázrak, Mireille se pomalu uzdravovala... Od té doby se psaní stalo součástí jejího života, stejně jako její nadšení pro divadlo a hudbu- vystupovala též jako zpěvačka na plesech a jiných společenských akcích.

Mark Carwardine

Anglický zoolog, spisovatel a fotograf. Publikuje v oboru zoologie.

Linda Cajio

Americká spisovatelka. Autorka romantických novel.

Jean-Claude Carrière

Jean-Claude Carrière byl francouzský scenárista, herec a režisér. V roce 1973 získal společně s Luisem Buñuelem cenu BAFTA za nejlepší scénář k filmu Nenápadný půvab buržoazie. Roku 1988 pak obdržel spolu s Philipem Kaufmanem druhé ocenění BAFTA za nejlépe adaptovaný scénář ke snímku Nesnesitelná lehkost bytí. Absolvoval École normale supérieure v Saint-Cloud. Působil jako prezident státní filmové vysoké školy La Fémis v Paříži. Od roku 1964, kdy napsal scénář k Deníku komorné, spolupracoval se surrealistickým režisérem Luisem Buñuelem. Následně společně vytvořili téměř všechny scénáře režisérova pozdního období. K dalším autorským počinům pro film patří scénáře snímků jako Plechový bubínek , Danton , Návrat Martina Guerra , La dernière image , Nesnesitelná lehkost bytí , Valmont , The Bengali Night , Čínský hlavolam  a Zrození . Spolupracoval také s režisérem Peterem Brookem na seriálu Mahabharata a jeho pětihodinové filmové verzi. Pro Michaela Hanekeho napsal scénář k mysterióznímu dramatu Bílá stuha . Televizní tvorba zahrnuje třináctidílný francouzský seriál Robinson Crusoé . Roku 2015 se podílel na scénáři k filmu Ve stínu žen francouzského režiséra Philippa Garrela. Později s ním spolupracoval na filmech Milenec na jeden den a Le sel des larmes . Rovněž se podílel na scénářích k filmům Garrelova syna Louise Věrní nevěrní a La croisade . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Claude Carrière na anglické Wikipedii.