Výpis všech autorů

Ladislav Chrobák

Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc. , emeritní profesor Univerzity Karlovy, promoval na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1951. Od roku 1953 je jako internista a hematolog trvale pracovníkem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Docentem se stal v roce 1965, profesorem byl jmenován v roce 1991. Jeho kandidátská dizertační práce je věnována paroxysmální noční hemoglobinurii, práce habilitační koagulaci při mimotělním krevním oběhu. Ve fakultní fakultní nemocnici založil oddělení klinické hematologie . Pracoval jako konzultant pro hematologii Kuvajtského ministerstva veřejného zdravotnictví v Al Sabah Hospital a jako profesor hematologie na Kuvajtské univerzitě ve fakultní nemocnici Mubarak Hospital, kde založil hematologické oddělení . Je autorem sedmi monografií, autorem učebnice „Propedeutika vnitřního lékařství“, která byla přeložena i do angličtiny, a spoluautorem několika dalších učebních textů a kapitol v učebnicích a dalších monografiích. Publikoval na 350 prací v domácích a zahraničních odborných časopisech. Je čestným členem sedmi odborných společností a emeritním, případně zakládajícím členem čtyř zahraničních společností, laureátem Ceny J. E. Purkyně a nositelem tří zlatých a dalších medailí a ocenění. Byl expertem Světové zdravotnické organizace pro hematologii, místopředsedou a předsedou České hematologické společnosti JEP, kterou dlouhodobě zastupoval ve výboru Světové hematologické společnosti. V letech 1992 – 1997 byl na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové proděkanem pro zahraniční styky. Propedeutiku vnitřního lékařství přednáší od roku 1971.

King Crimson

King Crimson je průkopnická progresivní rocková skupina založená v Londýně v roce 1968. Skupinu založili kytarista Robert Fripp a bubeník Michael Giles spolu s multiinstrumentalistou Ianem McDonaldem, baskytaristou a zpěvákem Gregem Lakem a textařem Peterem Sinfieldem. King Crimson Debutové album "In The Court Of The Crimson King", vydané v roce 1969, je všeobecně považováno za stěžejní dílo progresivního rockového žánru a obsahuje kultovní skladbu "21st Century Schizoid Man". Raná tvorba skupiny se vyznačuje složitými strukturami skladeb, komplikovanými instrumentálními pasážemi a směsicí klasických, jazzových a rockových vlivů.

Julie Clark

Americká spisovatelka. Autorka románů. Povoláním učitelka.

Jørgen Clevin

Hans Jorgen Clevin se narodil 24. dubna 1920 ve Frederiksbergu v Dánsku. Byl pedagog, učitel a autor dětských knih. Známým se stal díky svým obrázkovým knihám i své televizní kariéře. Autor je známý svou jednoduchostí, ze které je patrná touha po komunikaci s dětmi, nikoliv umělecké ambice. Clavin dokázal ovládnout dánskou tvorbu pro děti po desetiletí.

Josef Císler

Narozen 15.1.1870 v Trhanově u Domažlic, zemřel 13.6.1948 v Praze. MUDr., profesor laryngologie, práce z oboru, spisovatel- hry a novely.

Josef Cipr

Josef Cipr, příjmení psáno též Cipper byl český básník–epigramista a prozaik, povoláním drážní úředník. Narodil se jako nejstarší potomek v rodině obuvníka v Dolních Kounicích Josefa Cippera a jeho manželky Evy, rozené Kuželové. Maturoval v roce 1901 na brněnské I. české státní reálce a poté nastoupil jako drážní úředník ve Felixdorfu u Vídně, později ve Vídni. Ve Vídni dosáhl hodnosti revidenta. Po vzniku Československa odešel z Vídně do Brna, kde se stal vrchním inspektorem drah. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Podle vlastního vyjádření byly jeho první příspěvky otištěny v Moderní revue. Zásluhou Ivana Olbrachta, který ve vídeňských Dělnických listech soustředíl české, ve Vídni žijící literáty, byly v Dělnických listech zveřejňovány i Ciprovy příspěvky. Dále otiskoval své satirické verše např. v Lidových novinách, Besedách Času a dalších časopisech a denících. Ciprova poezie byla satirického charakteru, někdy formou veršovaných pohádek. Prózu tvořily drobné obrázky z moravského venkova a Vídně.

Josef Cibulka

Narozen 1.7.1886 v Ústí n. Orlicí, zemřel 2.4.1968 v Praze. ThDr., PhDr., profesor křesťanské archeologie a dějin církevního umění na teologické fakultě, historik umění, archeolog, práce z oborů.

John Clark

Autor četby pro výuku angličtiny pro děti.

Jo Conrad

Jo Conrad se narodil r. 1958 v Německu. Školu přerušil krátce před maturitou, pak absolvoval civilní vojenskou službu jako ošetřovatel postižených. Poté šel do učení, aby se stal fotografem, to však opět přerušil. Pak dělal přes deset let snímky pro kalendáře s krajinami. V té době se začal jako samouk zabývat i hudbou. V roce 1991 dostal na základě demo-kazety zakázku na filmovou hudbu ke třem dílům televizního seriálu „Großstadtrevier“. O něco později hudba pro CD „Best of Arnold Schwarzenegger“. Stále znovu špatné zkušenosti s nakladateli . Jako pravidelný zdroj příjmu v té době taxikaření. Psal dlouho, aniž by se něco zveřejnilo. Pak se setkal s lidmi, kteří se zabývají alternativními tématy. Začal psát krátké texty k různým tématům, až jich bylo tolik, že vznikla idea udělat z toho knihu. Nějakou dobu hledal vydavatele, na základě výše zmíněných špatných zkušeností se pak ale rozhodl vydat knihu sám. V roce 1996 vyšla vlastním nákladem první kniha „Rozuzlení“. Je velmi úspěšná a mezitím už v 8. vydání. V témže roce natočil podle vlastního scénáře a ve vlastní režii film „Die NASA Akte“. 1998 vyšla druhá kniha „Souvislosti“, pak třetí kniha „Počátky“ a 2004 čtvrtá kniha „Proměny“. Kromě toho mnoho článků v různých časopisech. Koná i přednášky k tématům svých knih, zatím v Německu, Rakousku, Švýcarsku a na Malorce. Je uveden ve „Who is Who in Deutschland”.

Jiří Cieslar

Prof. PhDr. Jiří Cieslar byl český filmový a literární kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1995 vedl Ústav filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1969 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory komparatistika u profesora Václava Černého a historie. Po zrušení Katedry komparatistiky a vyhnání Černého z fakulty, přešel na obor filmová věda na Katedře divadelní a filmové vědy, kterou absolvoval roku 1974. Do roku 1990 pracoval jako redaktor ve fimovém týdeníku Záběr. S manželkou inženýrkou Evou Cieslarovou měl tři dcery a dva syny. V roce 1976 se s manželkou podílel na založení, resp. obnovení spolku SIE . Od května 1976 do prosince 1988 toto proměnlivé sdružení 12–18 přátel vydávalo strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum , kde Cieslar publikoval řadu filmových kritik a esejů . Ve svobodném režimu začal přednášet na Katedře divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1996 jmenován vedoucím samostatné Katedry filmové vědy. Stal se též interním redaktorem obnoveného týdeníku Literární noviny, po jeho přesunu do Brna v roce 2005 spoluzakládal pražský týdeník A2. Mimo ně publikoval také v časopisech Světová literatura, Respekt, Revolver Revue, Reflex, Týden a v odborných periodikách Film a doba a Iluminace. V roce 2003 byl jmenován profesorem a získal Cenu F. X. Šaldy „za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky“. Byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků . Od puberty trpěl bipolární afektivní poruchou. V lednu 2006 spáchal sebe...

Jiří Chládek

Narozen 1935. Keramik, odborné práce z technologií v porcelánovém průmyslu.

Jiří Cejpek

Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.

Jilly Cooper

Jilly Cooperová, známá novinářka, spisovatelka a mediální hvězda, se narodila v Horchurchi v Essexu a vyrůstala v Yorkshiru. Psaní se věnuje od roku 1956, kdy začala pracovat jako reportérka listu Middlesex Independent. Je autorkou mnoha bestsellerů včetně Riders, Rivals, Polo, The Man Who Made Husbands Jealous, Appassionata, Score! a Pandora. Žije s manželem v Gloucestershire s několika psy a kočkami.

Jean-Claude Corbeil

Kanadský lingvista, autor obrazových slovníků.

Jean-Claude Carrière

Jean-Claude Carrière byl francouzský scenárista, herec a režisér. V roce 1973 získal společně s Luisem Buñuelem cenu BAFTA za nejlepší scénář k filmu Nenápadný půvab buržoazie. Roku 1988 pak obdržel spolu s Philipem Kaufmanem druhé ocenění BAFTA za nejlépe adaptovaný scénář ke snímku Nesnesitelná lehkost bytí. Absolvoval École normale supérieure v Saint-Cloud. Působil jako prezident státní filmové vysoké školy La Fémis v Paříži. Od roku 1964, kdy napsal scénář k Deníku komorné, spolupracoval se surrealistickým režisérem Luisem Buñuelem. Následně společně vytvořili téměř všechny scénáře režisérova pozdního období. K dalším autorským počinům pro film patří scénáře snímků jako Plechový bubínek , Danton , Návrat Martina Guerra , La dernière image , Nesnesitelná lehkost bytí , Valmont , The Bengali Night , Čínský hlavolam  a Zrození . Spolupracoval také s režisérem Peterem Brookem na seriálu Mahabharata a jeho pětihodinové filmové verzi. Pro Michaela Hanekeho napsal scénář k mysterióznímu dramatu Bílá stuha . Televizní tvorba zahrnuje třináctidílný francouzský seriál Robinson Crusoé . Roku 2015 se podílel na scénáři k filmu Ve stínu žen francouzského režiséra Philippa Garrela. Později s ním spolupracoval na filmech Milenec na jeden den a Le sel des larmes . Rovněž se podílel na scénářích k filmům Garrelova syna Louise Věrní nevěrní a La croisade . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Claude Carrière na anglické Wikipedii.

Jaroslav Chyský

Narozen 1.4.1926 ve Slaném, zemřel 14.1.2002. Docent na Strojní fakultě Českého vysokého učení technického, práce v oboru vzduchotechniky.

Jaromír Cihelka

Narozen 24.2.1920. Dr. ing., docent, vzduchotechnik, práce o vytápění.

Jaromír Čermák

Janet Chapman

Janet Chapman byla americká autorka romancí, jak historických , tak i těch ze současnosti. Narodila se v USA, v centrální části Maine, kde zůstala a žila se svým manželem a dvěma syny v útulném srubu na břehu jezera, než po dlouhém boji podlehla rakovině. Autorku nejvíc proslavila její sedmidílná série Highlander, s níž mají možnost se seznámit i čtenáři u nás. Další část její tvorby tvoří i romance ze současnosti.

Jana Černá

Jana Krejcarová byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho. Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže. Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym. V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností. Zahynula v autě řízeném svým manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády. Krátce byla manželkou herce Pavla Gabriela. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jan , Martin , František , Terezie a Štěpán. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se provdala za výtvarníka Daniela Ladmana. Žili v Raspenavě. V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno ...

Jan Karel Čemus

Jan Karel Čemus byl český spisovatel, autor mnoha dobrodružných a umělecko-naučných knih pro mládež. Narodil se v rodině učitele. Maturoval na reálném gymnáziu v Praze a po dokončení studia elektrotechniky na pražské Vysoké škole technické pracoval jako inženýr u různých firem a později měl vlastní technickou kancelář. V průběhu dvacátých a třicátých let procestoval Itálii, Jugoslávii a Německo. Publikovat začal od roku 1925, a to jednak odborné články v novinách a časopisech , jednak knižně odborné příručky . V letech 1926 až 1929 redigoval časopis Auto a od roku 1927 působil jako fejetonista a rovněž jako překladatel odborných článků z angličtiny, francouzštiny, němčiny a italštiny. Byl rovněž výtvarníkem v oblasti drobné grafiky a uplatnil se také jako autor drobných klavírních skladeb a pochodů, uváděných zejména v rozhlase. Svůj první román vydal roku 1938 . V sešitových edicích publikoval pod pseudonymy detektivní romány. Na počátku okupace byl vězněn gestapem, byl ale propuštěn a do konce války se živil jako učitel cizích jazyků a jako spisovatel znemožněno publikovat, protože jeho knihy nebyly podle komunistických cenzorů vhodné pro mládež.

Jan Czech

PhDr. Jan Czech, CSc. - psychoterapie, duchovní život, umění. *24. 2. 1951 v Praze, dramatik, publicista, další. Po střední všeobecně vzdělávací škole v Praze pracoval jako sazeč ve Středočeských tiskárnách. V l. 1974–1978 vystudoval dálkově na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie a divadelní věda. Po krátkém působení v Československém rozhlasu přešel na interní vědeckou aspiranturu na FF UK a po jejím ukončení nastoupil do Československého rozhlasu jako dramaturg zábavy, později v oddělení divadelních her pro děti a mládež, kde pracoval až do listopadu 1989. Zároveň působil jako externí redaktor čtrnáctideníku Scéna, předseda komise teorie a kritiky Svazu českých dramatických umělců a přednášel teorii rozhlasu na katedře divadelní a filmové vědy na FF UK. V prosinci 1989 byl jmenován ředitelem Československého rozhlasu . V r. 1991 byl spoluzakladatelem a ředitelem jedné z prvních soukromých rozhlasových stanic u nás, Rádia Golem, kde působil až do roku 1996. Současně byl v l. 1993–1997 dramaturgem zábavných pořadů TV Nova a v r. 1999 byl šéfredaktorem České nezávislé televizní společnosti. V l. 1999–2002 vedl Sanatorium pro neurózy ve Veselé u Pelhřimova, v r. 2002 otevřel v Praze Centrum psychoterapeutických služeb. Publikoval v revui Dramatické umění , čtrnáctidenících Scéna, Divadelní noviny, v revui Komik a v odborných psychologických časopisech Psychologie dnes a Konfrontace. Knižně vydal teoretické studie O rozhlasové hře , Filozofie dramatu , Znění ticha – filosofické eseje o umění , Nostalgie umění a Psychoterapie a víra . V 80. letech napsal pro Československý rozhlas řadu rozhlasových her, dramatizací a adaptací (např. Fráňa Šrámek – Stříbrný vítr, Platon – Obrana Sokrato...

Jan Cigánek

V Databázi národních autorit NK ČR naleznete o Janu Cigánkovi tento biografický záznam: Cigánek, Jan, 1930-2004. Narozen 2.3.1930 ve Vrbici, zemřel 18.2.2004. PhDr., CSc., docent katedry estetiky, práce o literatuře a umění, eseje. Provenience CZ. Zdroj informace: Obrys-Kmen 2004 - rok úmrtí, PNP-LA

Ján Čajak

Ján Čajak byl slovenský spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině štúrovského básníka a evangelického faráře Janka Čajaka a Agneši Čajakové, rozené Medvecké , už jako čtyřletému mu předčasně zemřel otec a jeho matka se provdala podruhé za Pavola Dobšinského. Základního vzdělání se mu dostalo doma, později studoval na gymnáziu v Martině, poté co ho uzavřeli pokračoval ve vzdělávání na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě a německém gymnáziu v Kežmarku. Později studoval i v Lučenci, Banské Štiavnici, Bratislavě, odkud byl vyloučen pro své politické názory. Učitelské zkoušky nakonec složil v roce 1889 v Kláštore pod Znievem. Pracoval v advokátní kanceláři Petra Jamnického v Pezinku, učil v Liptovské Kokavě, Rajci a v Kráľové Lehotě. V roce 1893 se natrvalo přestěhoval na Dolní zem do Báčky , později Selenče a v roce 1899 se usadil v jugoslávském Petrovci. Zde zůstal více než 40 let a byl v centru kulturních a politických snah dolnozemských Slováků. Zasloužil se také o založení slovenského gymnázia v Petrovci a v roce 1924 odešel do důchodu. Dále však působil jako předseda literárního a národopisného odboru Matice slovenské v Jugoslávii a i v pokročilém stáří sledoval politický a kulturní vývoj na Slovensku. Začátky jeho literární tvorby sahají do období jeho přestěhování do Petrovce v roce 1899 a tvorbou se řadí do druhé vlny realistických spisovatelů; jeho tvorba byla silně ovlivněna Svetozárem Hurbanem-Vajanským. V Jugoslávii začal přispívat do mnoha periodik a stal sa stálým spolupracovníkem pražského měsíčníku Naše Slovensko. Založil slovenský politický týdeník Národná jednota, později také kulturní a literární měs...

James S. A Corey

Společný pseudonym Daniela Abrahama a Ty Francka. Autoři se zaměřují na fantasy a science fiction litaraturu.

J Černý

Hudebník.

Irena Cichá

Narozena 9.4.1963 v Třinci. Mgr., pedagožka, historické a vlastivědné práce o Těšínském Slezsku.

Helena Chvátalová

Jako novinářka již dvacet let se zabývá problematikou dětí s postižením a jejich rodin. Šéfredaktorka časopisu "děti a my" Ve sdružení "Klíček" Šéfredaktorka "Zdravotnických novin". PhDr. Helena Chvátalová je redaktorka, bývalá šéfredaktorka časopisu Děti a my a scénáristka. Je autorkou knih Jak se žije dětem s postižením, Malá povzbuzení pro mámy a táty, 300 rad pro první rok s dítětem a spoluautorkou několika dalších knih. Dvakrát získala 1. cenu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany v kategorii děl písemně publikovaných. Zabývá se také osobnostním rozvojem, absolvovala dvouletý výcvik rodinných konstelací. Je jedenatřicet let vdaná, má dvě dospělé dcery, dva zetě, zatím jediného vnoučka a čtyři kočky.

Helen Chilton

Giosue Carducci

Giosuè Carducci byl italský básník a literární kritik, v letech 1860 až 1904 profesor italské literatury na univerzitě v Bologni, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Giosuè Carducci začal psát poezii již v dětství pod vlivem antických vzorů, brzy v ní však začal uplatňovat revoluční tendence . Studoval ve Florencii a v Pise, vystupoval jako radikální republikán a antiklerikál sympatizující se socialistickým a dělnickým hnutím a odpůrci Rakouska-Uherska v něm viděli vzor svých osvobozovacích tendencí. Sjednocení Itálie roku 1870 mu dalo nové umělecké možnosti a prohloubilo jeho básnickou inspiraci. Po setkání s královnou Margheritou roku 1878 se přiklonil k monarchii a umělecky ke klasickému realismu . Brzy je označován za národního klasika a nejvýznamnějšího básníka jednotné země. Vedle skladeb básnických by Carducci také neúnavným badatelem na poli literární historie a vynikajícím vydavatelem a komentátorem starých klasických děl italské literatury. V letech 1860 až 1904 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Vysokého ocenění se dočkal i v aktivní politice, stal se čestným občanem v Bologni a roku 1890 byl zvolen do senátu. Nejvyšší literární ocenění v cizině, Nobelovu cenu za literaturu udělenou mu „… nejen pro bohaté vědecké poznatky a kritické výzkumy, ale především jako hold tvůrčí energii, stylistické svěžesti a působivé lyričnosti, které charakterizují jeho poeticky mistrovská díla“ , nemohl již pro nemoc v prosinci roku 1906 osobně převzít a o dva měsíce později zemřel. Od roku 1859 byl ženatý s Elvirou Manicuciovou, měl tři dcery a jednoho syna....

Francisca Castro Viudez

Učebnice španělštiny.

Félicien Champsaur

"Narodil se v Digne, pan Félicien Champsaur přišel do Paříže studovat práva, ale zajímala jej hlavně literatura. Poté, co pracoval v různých literárních a fantazijních časopisech, sestal se známý jako fejetonista několika velkých novin. Gaulois, Le Figaro, Event, The Journal, atd ... Mimo jiné vydal romány : Dinah Samuel, Miss America, Le Coeur, Le Cerveau de Paris, Le Massacre, L' Amant des danseuses, Le Mandarin, Sa Fleur, Poupée japonaise, La Faute des roses, La Glaneuse, Le Semeur d'amour, L'Orgie latine, L' Arriviste, L' Ingénue, Régine Sandri, atd.

Ernest Chausson

Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.

Eloísa Cancio Barón

Španělská autorka dětské naučné literatury.

Elena Čepčeková

Elena Čepčeková, rodným jménem Elena Kaššová. Publikovala i pod jménem po druhém manželovi Elena Benešová a pod pseudonymem Elena Hronská byla slovenská prozaička, básnířka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině malorolníků a vzdělání získávala v Dolní Ždani, Levicích, Banské Bystrici a Zvolenu. Po 2. světové válce začala pracovat jako učitelka v Kostoľanech pod Tribečom, později pracovala jako úřednice v Bratislavě a v Československém státním filmu. V letech 1950-1954 byla vedoucí redaktorkou časopisu Ohník, v letech 1955-1957 časopisu Zornička, krátký čas byla i ředitelkou Domu osvěty v Novém Městě nad Váhom. V roce 1968 byla krátce také redaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Pak se přestěhovala do Bánovců nad Bebravou, kde se věnovala literární činnosti. Věnovala se výhradně tvorbě pro děti a mládež, a to jak poezii, tak i próze a dramatu. Náměty pro její díla se stal svět přírody, současný život na vesnici i ve městě, rodinné, školní a internátní prostředí, malí i dospívající hrdinové, ale nejvíce se v jejím díle objevují jako hrdinky dívky. Psala veršované pohádky, hrdinskou a životopisná epiku, pohádky, novely a romány; napsala však také loutkové hry a pohádkové seriály pro rozhlas a televizi. Obsáhlá širokou škálu čtenářů od úplně nejmenších až po dospívající mládež. Za své dílo získala Cenu Fraňa Krále. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Čepčeková na slovenské Wikipedii.

Edgar Cayce

Edgar Cayce byl jasnovidec, léčitel a senzibil. Jeden z životopisců jej nazval Spícím prorokem. Nazýván je i jako otec holistické medicíny, nejvíce a nejlépe zdokumentovaného psychického média 20. století. Zemřel 3. ledna 1945 ve Virginia Beach ve Virginii. Jeho poslední slova zněla: „Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!" Více jak 40 let během svého života vstupoval pravidelně do „tranzu“, aby pomáhal lidem s jejich problémy a odpovídal na otázky nejrůznějšího druhu. Poskytnul tak 14 306 zdokumentovaných výkladů, v kterých detailně popisuje fascinující informace o životě Ježíše Krista, Atlantidě, reinkarnacii, astrologii, meditaci, či o původu lidstva. Mimo jiné předpověděl i krach na newyorské burze roku 1929, začátek druhé světové války, rozpad Sovětského svazu, budoucnost medicíny. Jeho pomoc vyhledalo mnoho známých osobností včetně Woodrowa Wilsona, Thomase Edisona, Nikoly Tesly, Merilyn Monroe, matky Ernesta Hemingwaye. Jeho výklady v neposlední řadě odhalují vesmírné zákony a souvislosti a učí tak všechny upřímně hledající, jak se vrátit zpět k Bohu. Hlavní knihy přeložené do českého jazyka jsou Tajemství života a smrti, Tajemství duchovního růstu, Léčivá síla lásky, Hledání Boha, Tajemství lidské duše, Duchovní probuzení, Zázrak jménem meditace, Tajemství záhad, Klíče ke zdraví – Zlatá kniha receptů, Diagnostika karmy, O lásce a manželství, Univerzální vědomí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edgar Cayce na anglické Wikipedii.

Deborah Chancellor

Britská autorka naučné literatury pro mládež.

D. J Conway

Deanna J. Conwayová je americká teoložka, autorka knih z oblasti okultismu, New Age, léčitelství, dávných božstev.

Culture Club

Culture Club je britská novovlnná skupina, která vznikla v roce 1981. V čele skupiny stojí především zpěvák Boy George, jehož androgynní styl a soulový hlas se staly symbolem image skupiny. Culture Club je známá svou směsí popu, rocku, soulu, reggae a hudby nové vlny. V 80. letech dosáhli celosvětového úspěchu s hity jako "Do You Really Want to Hurt Me", "Time " a "Karma Chameleon", přičemž druhý jmenovaný se stal jejich největším hitem, když se dostal na první místo v několika mezinárodních hitparádách.

Claudius Claudianus

Claudius Claudianus byl římský básník. Původem byl alexandrijský Řek, získal literární a gramatické vzdělání. Roku 395 přišel do Říma, kde působil jako dvorní básník císaře Honoria. Dvorním básníkem se stal přednesem velmi servilní panegyrické básně. Básník měl negativní vztah k černochům a rasovému míšení. Napsal, že nesmí dojít k sjednocení s africkými barbary a barevný bastard pošpiní kolébku. Zachoval se značný počet epigramů, básní, idyl, pamfletů atp. Tento autor byl velmi uznáván ve středověku. Jeho silnou stránkou byly krátké lyrické básně. Bývá považován za posledního básníka klasické římské mytologie. Jeho dílo je spjato s politikou Stilichona. Dále se zachovaly dvě svatební písně De nuptiis palladii et Celerinae a De nuptiis Honor et Mariae.

City

City je německá rocková skupina, která vznikla v roce 1972 ve východním Berlíně. Skupina je známá především díky hitu "Am Fenster" ze stejnojmenného debutového alba, které vyšlo v roce 1978. Tato píseň zaznamenala obrovský úspěch nejen ve Východním Německu, ale oslovila i publikum v Západním Německu a dalších zemích a stala se nestárnoucí klasikou. City Hudba skupiny je charakteristická směsí rocku, blues a progresivních prvků, texty často reflektují sociální problémy a osobní zkušenosti.

Citron

Citron je česká rocková skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století v Ostravě v Československu. Během své kariéry byla známá svým hardrockovým a heavy metalovým zvukem, díky němuž si získala značnou oblibu ve své zemi i mezi rockovými nadšenci ve východní Evropě. Kapela v průběhu let prošla několika změnami v sestavě, ale dokázala si udržet stálou pozici na české hudební scéně.

Catherine Coe

Britská spisovatelka a redatorka. Autorka knih pro děti.

Carla Cassidy

Carla Bracale Cassidy vyrostla ve velmi malém městečku v Kansasu, USA. Od malička ráda četla a věří, že jedniná lepší věc než čtení, je napsat dobrý příběh. Byla profesionální roztleskávačka, herečka, zpěvačka a tanečnice před dráhou spisovatelky. Carla žije v Midwest s manželem Frankem a jejich dcerou a psi, Sabra a Spooky. Napsala více než 80 knih. Píše také pod pseudonymy Carla Bracale a Carla Cook.

Bruce Collyah

Filolog, učebnice anglického jazyka a slovníky.

Břetislav Chvála

Narozen 27.1.1924 v Nebuželích u Mělníka, zemřel 7.4.2001 v Praze. Profesor na katedře obráběcích a tvářecích strojů, práce v oboru.

Boris Christoff

Boris Christoff byl proslulý bulharský operní pěvec s bohatou kariérou jednoho z předních basů 20. století. Jeho hlas se vyznačoval bohatým a zvučným tónem, hlubokým výrazem a výjimečným ovládáním dechu, díky čemuž se hodil zejména pro role v ruských operách a duchovní hudbě. Christoffovou nejslavnější rolí byl car Boris v Musorgského opeře Boris Godunov, která se pro něj stala charakteristickou. Vystupoval ve významných operních domech po celém světě, včetně milánské La Scaly, Královské opery v Londýně a Velkého divadla v Moskvě.

Bohumil Černý

Narozen 1. 6. 1922 v Chrudimi, zemřel 24. 12. 2007. PhDr., CSc., historik, práce z moderní české a německé historie. Po vystudování filosofické fakulty UK byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV.Zabýval se především německou otázkou a česko-německými vztahy mezi světovými válkami.

Audrey Cowan

Audrey Carlan

Knihy Audrey Carlanovej sa ocitli na prvých priečkach bestsellerov New Yorku Times, USA Today a Wall Street Journal. Audrey píše šteklivé milostné príbehy, ktoré čitateľom prinášajú romantiku, erotiku a občas ich aj poriadne rozpália. K jej dielam patria série Calendar Girl, Falling Series a Trinity Trilogy. Audrey žije v California Valley s manželom a dvomi deťmi. Keď nepíše, učí jogu, popíja vínko so svojimi spriaznenými dušami alebo číta nejaký romantický príbeh.

Andrej Chudoba

Andrej Chudoba, vlastním jménem Ondrej Hudoba byl slovenský prozaik, básník a scenárista. Narodil se v rodině rolníka a vzdělání získával v Levicích, Krškanech, Bátovcích a nakonec opět v Levicích, kde studoval v letech 1945 až 1949 na učitelské akademii. V letech 1951 až 1952 pracoval jako učitel v Žemberovcích, v letech 1952 až 1954 jako dělník v Tlmačích, v letech 1954 až 1955 jako pomocný účetní v Pukanci a v letech 1955 až 1959 jako dělník a plánovač v Hodruši-Hámre. Mezi lety 1959 až 1963 se věnoval pouze literární činnosti. V roce 1963 pracoval opět jako učitel, tentokrát v Pukanci, kde působil až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, ale žil tam i nadále. Zemřel ve městě Pukanec 21. ledna 2014 ve věku šestaosmdesáti let. Své první literární pokusy začal uveřejňovat již během učitelských studií v různých časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1958 , debutová próza mu knižně vyšla v roce 1962. V poezii se věnuje psaní silně citově zabarvené přírodní i milostné lyriky, která se nese ve smyslu všelásky. V próze se jeho tvorba zakládá na líčeni vztahů mezi mužem a ženou, na lásce jako citu i vášni, přičemž se nesnaží jít do lidské podstaty a hloubky, aby dospěl k dramatickým řešením, ale věnuje se vykreslování lidí i citů až do samých detailů. Jeho díla se odehrávají většinou ve válečném a poválečném období a jsou situovány do prostředí Levic a okolí, které dobře zná z vlastního života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Chudoba na slovenské Wikipedii.

Amelia Cobb

Autorka knih pro děti píšící pod pseudonymem.

Alexandra Coelho Ahndoril

Agáta Chrenovská

Adolf Červinka

Adolf Červinka, křtěný Adolf Otto byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel, mladší bratr spisovatele Karla Červinky. Byl synem lesníka, gymnázium absolvoval v Hradci Králové a poté vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Před sňatkem pracoval Adolf Červinka jako advokátní koncipient v Hradci Králové, advokátní kancelář si otevřel v Praze v roce 1906. Od roku 1919 byl tajemníkem Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, jehož Vestník redigoval. Jako básník psal náladovou a intimní lyriku, jako prozaik je autorem nenáročných společenských románů, povídek a humoresek, ve kterých líčí běžné příhody manželských rozvratů a milostných dobrodružství tzv. lepší společnosti. Jeho dramatická díla jsou většinou na povrchu ulpívající satiry na poměry v počátcích první republiky. Dne 7. listopadu 1905 se oženil s Annou Eiseltovou , se kterou měl syna Eugena . Ten se stal rovněž advokátem, byl autorem spisů o pozemkové reformě a o odluce církve od státu.) Adolf Červinka zemřel v Praze a je pochován v Sezemicích v rodinné hrobce.

A. M Clevely

Narozen 1945. Anglický zahradník.

Zlata Černá

Narozena 7.10.1932 v Praze. Sinoložka, práce z oboru, spoluvydavatelka japonských pohádek, překladatelka čínské literatury a zejména poesie, kurátorka čínské, japonské a lamaistické sbírky Náprstkova muzea.

Zdeněk Čížek

Zdeněk Čížek je bývalý československý fotbalový útočník, později fotbalový záložník. V československé lize hrál za Třinecké železárny a Sigmu Olomouc. Nastoupil ve 33 ligových utkáních a dal 2 prvoligové branky. Druhou nejvyšší soutěž hrál za Třinec, Sigmu Olomouc a Prostějovské železárny.

Zdeněk Červenka

Švédský akademik českého původu. Přednášel na kalifornské univerzitě v Berkeley, na univerzitě v Bostonu a na vojenské koleji NATO v Římě. V Uppsale působil více než 20 let jako vědecký ředitel Skandinávského ústavu pro Afriku, o které napsal řadu knih. Nepřestal však sledovat vývoj v zemi, ve které se narodil, a po pádu komunismu napsal 2 studie o politické a hospodářské transformaci Československa, které vyšly v Londýně. Po odchodu ze Skandinávského ústavu v roce 2002 se věnoval psaní "real fiction" románů o české kriminální scéně. Knihu o kupónové privatizaci s názvem "Kuponový král" a o pašování českých zbraní s titulem "Škorpion" napsal pod pseudonymem Dennis Kane. Třetí, "Vzestup a pád šejdíře Romana Kočíře" vyšla pod jeho jménem Zdenek Červenka. V roce 2010 se Zdenek Červenka začal věnovat novému žánru – příběhům ze života na vesnici Autignac v jižní Francii, kde v současnosti žije. Knížka s názvem Změna je život, s podtitulem Jak si žije důchodce v jižní Francii, vyšla 30.března 2011 s předmluvou Zdeňka Svěráka, který ji též pokřtil. Nyní píše druhý díl s názvem Pohlednice z Languedoku Má dva syny: Simona, docenta psychiatrie a primáře na fakultní nemocnici ve Stockholmu a novináře Andrease jenž za komentáře v denníku Svenska Dagbladet o současné evropské finanční krizi, byl v listopadu vyhlášen Švédskou Akademii za nejlepšího novináře Švédska.

Zbyněk Císař

český sbormistr, hudební autor a autor učebnic pro ZŠ PaedDr. Zbyněk Císař * 6. 3. 1954 Praha