Výpis všech autorů

Brian Michael Bendis

Brian Michael Bendis je americký komiksový scenárista a bývalý kreslíř. Za svou kariéru získal řadu ocenění od kritiků, jedním z nich je i cena Eisner Award, kterou získal pětkrát. Je znám pro svou dlouholetou tvorbu u Marvel Comics, kde se věnoval příběhům postav, jako jsou Spider-Man, Avengers, Daredevil a Fantastic Four. V roce 2018 podepsal exkluzivní smlouvu u konkurenční společnsoti DC Comics. Začal s noir a detektivní tvorbou, ale brzy přešel k superhrdinskému komiksu. Na začátku nového tisíciletí byl jedním z autorů komiksového světa Ultimate Marvel. V roce 2004 vytvořil nové pojetí týmu Avengers v příbězích New Avengers. Také je autorem řady eventů a crossoverů, například: Secret War , House of M , Secret Invasion , Siege a Age of Ultron . Mimo komiksu se věnuje i vyučování. Vyučoval psaní na Portland State University. Od roku 2013 učí na University of Oregon. V roce 2014 vydal naučnou knihu Words for Pictures. Imprint v rámci DC Comics pro autorské komiksy Briana Michaela Bendise: Imprint v rámci DC Comics zaměřený na mladé čtenáře. Brian Michael Bendis v něm dělá také kurátora:

Barbara Boswell

Jako autorka Loveswept Barbara Boswell publikovala 22 románů. Ona je také známá pod jménem Betsy Osborne. Opustila povolání zdravotní sestry a začala psát v roce 1983. BARBARA BOSWELL miluje psát o rodině a rodinných vztazích. Právě uprostřed své početné rodiny, skládající se z manžela, tří dětí a tří koček, čerpá inspiraci pro psaní svých poutavých příběhů. S rodinou také tráví svůj veškerý volný čas. Barbara Boswell žila nějaký čas v Evropě, ale teď má domov ve Spojených státech, v Pensylvánii. Ráda čte a sbírá miniatury.

Barbara Bickmore

Učila dvacet let angličtinu a vychovala tři děti, než vydala první román Na východ od slunce.

Antonín Blahovec

Učebnice elektrotechniky.

Anne Brontë

Anne Brontëová byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových. Ve svých dílech se zaměřila především na zobrazování strastiplných osudů žen. Anne Brontëová se narodila v Thorntonu v Yorkshire poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho jako poslední z jeho šesti dětí. Její dvě starší sestry, Charlotte Brontëová a Emily Brontëová, se také staly spisovatelkami, bratr Patrick Branwell Brontë byl malíř a básník. Matka jim zemřela rok po Annině narození. Dvě nejstarší sestry, jedenáctiletá Maria a desetiletá Alžběta zemřely roku 1825 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazily údajně během svého pobytu na dívčí škole Clergy Daughters' boarding school v Cowan Bridge v Lancashire. Vrozenou dispozici k plicním nemocem měly ovšem všechny Brontëovy děti, a žádné z nich se nedožilo ani 40. roku života. Úmrtí blízkých členů rodiny měla nesporný vliv na pochmurné ladění literární tvorby sester Brontëových. Úmrtí obou nejstarších dcer vedla otce Brontëa k rozhodnutí vzít děti ze školy do domácího učení. Učily se kromě běžných předmětů domácí práce , kreslit, malovat , hrát na klavír je učil místní regenschori, literaturu je vyučoval otec především pomocí své bohaté knihovny klasických románů a her, psát se děti učily samy. Domácí škola pro sourozence měla jedinou nevýhodu - stranily se společnosti a měly problémy navazovat kontakty. Anne navštěvovala ještě krátce školu Miss Wooler's school v Huddersfielde a v letech 1839-1845 pracovala jako guvernantka v rodině reverenda v Thorp Green nedaleko Yorku. Oblíbila si cesty do Yorku a Scarborough. Svůj volný čas však především věnovala psaní, se kterým začala již v dětství společně se svými dvěma sestrami Charlottou a Emily a jejichž společná sbírka básní vyšla pod pseudonymem roku 1846. Následující rok Anne dokončila...

Anna Benešová

Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...

Anna Beatrix Bártová

Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.

André Breton

André Breton , Francie – 28. září 1966 Paříž) byl francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Jako mladý student medicíny psal lyriku, ovlivněn symbolisty, obzvláště Stéphanem Mallarmém. Na počátku roku 1916 se v Nantes seznámil s Jacquesem Vachém, který na něj měl rozhodující vliv. Intenzivně se zabýval Rimbaudem a pracemi Sigmunda Freuda, se kterým si také vyměnil několik dopisů a v roce 1921 ho ve Vídni navštívil. Psychoanalýza hrála rozhodující úlohu v jeho životě, první možnost zkoušet její poznatky v praxi se mu naskytla během první světové války, kdy sloužil jako asistent v psychiatrickém středisku II. armády v Saint-Dizier. Roku 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem a v roce 1919 spolu s Louisem Aragonem a Philippe Soupaultem založil revui Littérature. Poté, co v roce 1919 přišel z Curychu Tristan Tzara, se v Paříži začalo rozvíjet dadaistické hnutí a Breton se stal jeho členem. Po čase však začal jeho prostředky shledávat neúčelnými a došlo mezi ním a Tzarou k názorovým střetům. Jeho definitivní rozchod s dadaismem nastal v roce 1922. Už dva roky před tím, společně se Soupaultem, vydal Magnetická pole, automatický text, podle Bretonova pozdějšího vyjádření první surrealistické dílo vůbec. Nebylo prezentováno jako umění, ale jako práce v podstatě vědecká. Ačkoli šlo o vědu, která neuznává aparát logiky a zkoumá ty nejniternější oblasti lidského ducha. V roce 1924 spolu se svými přáteli - Louisem Aragonem, Paulem Éluardem a Benjaminem Péretem - oficiálně ustavil surrealistickou skupinu. Breton se pak po celou dobu jejího trvání nacházel v jejím středu, to nejen pro svůj teoretický přínos, ale i výjimečné osobnostní vlastnosti. Ačkoli později byl často nahlížen jako autoritativní vůdce. V roce 1924 také vydal Manifest surrealismu, ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui La Révolution Surréaliste , org...

Vladimíra Bičíková

Učebnice češtiny a práce z oboru didaktiky češtiny.

Vladimír Binar

Narozen 6. 10. 1941 ve Velkém Meziříčí, zemřel 13. 1. 2016. PhDr., literární kritik a historik, editor a pořadatel literárních sborníků, prozaik, překladatel ze slovenštiny a francouzštiny.

Vicki Baum

Americká harfenistka, dramatička, scenáristka, novinářka a spisovatelka rakouského původu.

Tim Birkhead

Britský ornitolog.

Tilly Bagshawe

Tilly Bagshave přišla v osmnácti letech do Cambridge s desetiměsíční dcerou. V šestadvaceti se stala nejmladší spolumajitelkou jedné z nejprestižnějších firem hledajících talentované lidi. Píše pro The Times, Daily Mail a Evening Standard. Její prvotina Zbožňovaná se stala bestsellerem ve Velké Británii i Spojených státech. Žije s rodinou střídavě v Los Angeles a v Londýně. Tilly je mladší sestrou oblíbené spisovatelky Louisy Bagshawe.

Stéphanie Babin

Francouzsky píšící autorka knih pro děti.

Stéphane Bourgoin

Francouzský spisovatel specializující se na kriminologii a detektivky, a to zejména na studium sériového vraha .

Stacey Marie Brown

Americká spisovatelka, autorka fantasy románů.

Rupert Butler

Rupert Butler, anglicko-irský autor, je významný žurnalista, specialista na moderní evropské dějiny. Jeho otec i děd byli vojáci a zároveň spisovatelé. On sám se, vždy po pečlivém shromáždění materiálu, věnuje novodobým německým dějinám, zejména vzniku nacionálního socialismu a Třetí říše a II. světové válce. Na jejím počátku bylo Butlerovi sedm let a po celou dobu války žil v jižní Anglii blízko letecké základny RAF v Andoveru. Dnes žije v Londýně. Jeho příspěvky tisknou renomované noviny a časopisy.

Rexanne Becnel

Žije a pracuje v New Orleansu, ve městě, které je pro ni nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Žije se svým manželem a psem. Rexanne o sobě prohlašuje, že nebýt kávy, nebyla by z ní žádná spisovatelka. Ještěže je prý New Orleans plný výborných kaváren, kde připraví dobré café au lait a její oblíbené bagels . Pokud Rexanne nepíše, nebo netráví čas s rodinou, tak je vášnivou hráčkou volejbalu. Na konci dne, když splní svůj psací denní limit, zahraje si naplno volejbal, tak že div nevypustí duši, ráda si vychutná další svou příjemnou zábavu - čtení výborné knihy

Petr Hroch Binder

Píše od devíti let. Nejprve se jedná o samizdaty psané pod lavicí a odměňované zhusta poznámkami kantorů. První skutečná kniha vznikla až v roce 2005 a pak už to šlo šmahem. Stále se věnuje psaní. Píše knížky, divadelní hry a blogy. Více informací najdete na osobním webu.

Petr Bartůněk

Doc. Mudr. Petr Bartůněk promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK. Svůj profesionální život spojil natrvalo se IV. interní klinikou 1. LF UK a VFN v Praze, kde působil i jako její přednosta. Své literární ambice začal realizovat již v roce 1963, kdy založil a redigoval časopis mediků Reflex. Rovněž sestavil a vydal několik souborů usměvných i vážných historek z medicinského prostředí, které jsou výsledkem jeho dlouholetého sběratelského zájmu.

Oldry Bystr

Lesník, myslivec, autor autobiografických příběhů.

Oldřich Bureš

Oldřich Bureš , zahradník, autor literatury o pokojových květinách.

Miroslav Batík

Narozen 15.11.1936 ve Zlíně, zemřel v r. 1997. Novinář, publicista, autor knih o Janu Werichovi.

Milan Bouchal

Narozen 29.1. 1925 v Bratislavě, zemřel 10. 6. 2004, MUDr., CSc., docent lékařské psychologie, práce z oboru.

Milan Balda

Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...

Michal Burian

Michal Burian je český podnikatel a politik, expert v oblasti evropských fondů, původní profesí agronom, v letech 2006 až 2010 zastupitel obce Železné v okrese Brno-venkov, nestraník za hnutí STAN. V letech 1978 až 1982 vystudoval obor fytotechnický na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně . Původní profesí je tedy agronom, toto povolání také několik let vykonával. Hned v lednu 1990 však začal podnikat v oblasti zpracování zemědělských produktů a poradenství, což ho přivedlo k cestovnímu ruchu. V roce 1993 založil první nevládní agroturistickou organizaci v ČR s názvem ECEAT CZ , které od té doby předsedá. V letech 2000 až 2008 byl také generálním sekretářem ECEAT-International. V polovině 90. let 20. století získal certifikát na The Prince of Wales Business Leaders Forum ve Velké Británii v oblasti mezisektorového partnerství jako základního předpokladu udržitelného rozvoje a rovněž certifikát na Univerzitě Karlově v Praze v oblasti managementu neziskových organizací. V letech 2000 až 2004 vystudoval doktorský obor aplikovaná krajinná ekologie se speciálním zaměřením na udržitelný cestovní ruch na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně . V roce 1994 založil rodinou firmu – cestovní agenturu specializující se na pobyty na farmách po celé Evropě, na jejímž provozu se do roku 2018 podílel. V minulosti se také intenzívně věnoval evropským fondům, jeho firma připravila desítky projektů pro obce i podnikatele. Do konce února 2016 byl souběžně ředitelem centra Eden, vzdělávacího, zábavního a inspiračního centra na Vysočině, jehož koncept připravoval. Dnes se přednostně věnuje poradenské činnosti v oblasti strategického marketingu cestovního ruchu a předsedá destinační společnosti Brněnsko, z.s. Přednáší v tuzemsku i zahraničí, je externím pedagogem na Mendelově univerzitě v Brně a dalších školách. Michal Burian žije v obci Železné v...

Michal Bartoš

Narozen 13. 11. 1973. Kouč a mentor se zaměřením na mezilidské vztahy, sebepoznání a smysl života, firemní komunikaci a event marketing. Publikace z oborů.

Michaela Bartošová

Narozena 13. 8. 1974. Terapeutka, energetická léčitelka, lektorka, spoluautorka knihy o vztazích a sebepoznání.

Michael Bond

Britský spisovatel, autor knih pro děti. Televizní kameraman.

Mary Bard

Mary Bard Jensen byla americká spisovatelka, nejstarší z pěti dětí důlního inženýra Darsieho Campella Barda a jeho ženy Elsie Thalimer, rozené Sandersonové . Rodiče měli holandské a irské předky. Její mladší sestrou byla spisovatelka Betty MacDonaldová . Rodina se kvůli otcově profesi často stěhovala, Mary často střídala nejprve školy a později povolání. V roce 1934 se vdala za patologa Clyda R. Jensena. Psala převážně humorné a dívčí romány, někdy s autobiografickými rysy, které vyšly ve vícero jazycích včetně češtiny.

Magdalena Beranová

Magdalena Beranová byla česká archeoložka. Magdalena Beranová studovala v letech 1949–1953 historii a archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V letech 1953–1963 pracovala ve Slovenském ústavu ČSAV. Od roku 1963 do roku 1990 pracovala v Archeologickém ústavu ČSAV jako vedoucí vědecká pracovnice, v letech 1973–1987 jako vedoucí časně historického oddělení. Věnovala se dějinám pravěkého a středověkého zemědělství včetně experimentální archeologie, dějinám výživy, archeologii Slovanů na českém území i v celé slovanské oblasti, obecně sídlištní archeologii či dějinám sklářství.

Lucie Bechynková

Rozhlasová moderátorka a spoluzakladatelka podcastu Opravdové zločiny, autorka stejnojmenné knihy.

Lenka Bednářová

Lenka Bednářová je česká výtvarnice, výrobkyně háčkovaných pohádkových postaviček a šperků a autorka knih a kurzů o technice háčkování. Je „celebritou“ mezi lidmi zabývajícími se ručními pracemi, věnuje se především háčkování hraček a postaviček, ale své umělecké sklony nechává vyniknout i ve vyšívání, paličkování nebo pletení. Její jméno je dvakrát uvedeno v Knize českých rekordů. Před lety v Pelhřimově při Dni rekordů představila největší háčkované české dějiny, ale i dětmi oblíbené postavičky z večerníčků, které byly vystaveny v Muzeu rekordů v Pelhřimově k 50. výročí Večerníčka. Hodně ze svého umění se snaží předávat na kurzech háčkování, které probíhají v Praze a těší se velkému zájmu. Její výtvory si našly cestu i do zahraničí, postavičky a zvířátka jsou oblíbená například v Německu, Rakousku, USA, Thajsku nebo v Japonsku.

Lara Bryan

Britská autorka naučné literatury pro děti.

Katarína Brychtová

Karolína Becková

Spisovatelka, romány pro ženy Karolína Becková je pseudonym české autorky.

Karel Bečka

MUDr. Karel Bečka, dětský lékař, osvětové práce z oboru.

Jiřina Bartůňková

prof.MUDr.Jiřina Bartůňková ,DrSc. se narodila v Praze 5.února 1958.Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze,kde v roce 1983 promovala. V letech 1983-1995 pracovala na oddělení klinické imunologie v Praze.Atestaci z vnitřního lékařství složila v roce 1989 a v roce 1991 získala specializaci v oboru imunologie a alergologie.Habilitovala v roce 1995 na 2. lékařské fakultě UK,kde je od tohoto roku přednostkou Ústavu imunologie. Doktorskou disertační práci obhájila v roce 2001 a v roce 2003 byla jmenována profesorkou imunologie. Publikovala řadu původních prací v česku i v zahraničí. Je vdaná má dvě dcery ,Lenku a Janu.

Jiří Berger

Narozen 10. 1. 1950 v Kaznějově, zemřel 22. 5. 2008. Plzeňský fotograf, který se specializoval na letecké fotografování, zejména památkových objektů. Kaznějovský rodák se věnoval fotografii od roku 1980. V roce 1986 nastoupil jako krajský fotoreportér do ČTK a v 90. létech pracoval v Plzeňském deníku a krajské redakci MF Dnes.

Jiří Bárta

Holubovský rodák Jiří Bárta napsal a vlastním nákladem vydal knihu o milované hoře Kleti. Do téměř dvou set stránkového díla vložil autor skoro šest let trvající bádání v archivech a shromažďování podkladů a především intimní vztah k místu ovlivňujícímu zásadním způsobem jeho život. Dnes pětašedesátiletý Jiří Bárta se narodil na samém úpatí Kleti v obci Holubov. Odmalička byl s horou spjatý nejen tím, že k ní denně vzhlížel a měl to jen pár kroků do lesů, které ji pokrývají, ale také díky tatínkově vyprávění o dědovi, jenž býval na Kleti knížecím cestářem. Před dvěma lety zemřela J. Bártovi manželka, která mu byla velkou oporou, lyžovala s ním na svazích Kletě a společně brávali na milovanou horu také dceru a vnoučata. Nejméně rok mu trvalo, než se vyrovnal s těžkou ztrátou a mohl se vrátit k dokončení knihy, která bude v prodeji od 21. července 2011 na veletrhu v Křemži a přímo na chatě v sousedství kleťské rozhledny.

Jane Bingham

Autorka a editorka zejména populárně-naučných publikací pro mládež vydávaných Usborne Publishing.

Irena Baumruková

Narozena 1951 v Praze. PhDr., učitelka angličtiny, zaměřená na odbornou angličtinu pro zdravotnické profese.

Iain Banks

Iain Banks, píšící také jako Iain M. Banks byl skotský spisovatel. Psal beletrii i sci-fi a jeho knihy jsou v Čechách, na Moravě a na Slovensku hojně překládány. Prorazil už svou prvotinou Vosí továrna a do své smrti vydal dvacet sedm románů a jednu sbírku povídek. New York Times nazvaly Bankse „nejvýznamnějším autorem sci-fi současnosti“, britské The Times ho umístily v roce 2008 na seznam největších britských spisovatelů po roce 1945. Banksova matka byla profesionální krasobruslařka, jeho otec úředník u námořnictva. Rodina se původně jmenovala Banks Menzies, jeho dědeček z otcovy strany změnil pořadí na Menzies Banks. Ačkoli byl při narození zaregistrován jako Iain Banks, již od dětských let užíval Menzies jako své prostřední jméno. Ve čtrnácti letech se Banks rozhodl stát spisovatelem. O dva roky později dokončil svou první povídku. Do roku 1974 studoval ve Stirlingu filozofii, angličtinu a psychologii. Po vysoké škole pracoval jako vrátný v nemocnici, zaměstnanec, zahradník a technik. Všechna zaměstnání mu ponechávala dostatek času, aby se věnoval svým literárním ambicím. Poté stopem procestoval Evropu a pracoval jako technik pro firmu British Steel. V roce 1978 projel Spojené státy z Washingtonu do Los Angeles, krátce pracoval v Greenocku u IBM a v následujícím roce se vrátil do Londýna. Tam v roce 1980 napsal román Vosí továrna, který ho naráz proslavil po celém světě. Od té doby psal romány a příležitostně krátké příběhy, které se v Británii téměř všechny staly bestsellery. Od vydání své prvotiny žil se svou budoucí ženou Annie v Kentu, po dočasném rozchodu se v roce 1998 vrátil do Skotska. V roce 2007 oznámili manželé rozchod. V červnu 2010 se zúčastnil 20. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. V dubnu 2013 zveřejnil Banks na svém blogu oznámení, že před nějakou dobou byla u něj diagnostikována rakovina žlučníku, která se již rozšířil...

Helen Brooks

se narodila a dodnes žije se svou rodinou v Northamptonu v Anglii. Ačkoliv velmi ráda tráví dovolenou někde v cizích zemích, nikde jinde by žít nechtěla. Helen potkala svého manžela v šestnácti letech a i dnes po pětatřiceti letech je mezi nimi stále stejné kouzlo. Mají tři krásné děti Caru, Faye a Benjamina. V domě s nimi žijí ještě domácí mazlíčci - dva psi. Helen začala psát v roce 1990, kdy oslavila čtyřicáté narozeniny. Splnila si tak svůj sen z doby dospívání, neboť předtím se musela věnovat svým třem dětem a hektickému rodinnému životu. Dnes má na svém kontě již osmatřicet romancí a několik ság. Helen je velkou milovnicí zvířátek, dlouhých procházek po okolí s manželem, čtení a plavání. Volný čas velmi ráda tráví na své nádherné staré zahradě v lehátku na slunci a se sklenkou dobrého červeného vína. Helen se v současné době věnuje pouze psaní romantických příběhů, což ji plně uspokojuje. Sama se přesvědčila, že realita je leckdy zajímavější než fantazie. Při psaní příběhů čerpá ze svých zkušeností sekretářky - moc dobře ví, že každá mladá dívka sní o svém šéfovi. Jejím nejoblíbenějším filmem je Osobní strážce a miluje písničky od Beatles. Na mužích nejvíce obdivuje něžnost.Na otázku, čím by byla, kdyby nepsala knížky, odpověděla: "Určitě bych pracovala v nějakém zvířecím útulku nebo jako veterinární sestra." České čtenářky si od Helen Brooksové mohly dosud přečíst deset knížek v edicích Polibky , Romance a Desire a na další se mohou těšit.

Grigorij Jakovlevič Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

George Owen Baxter

Max Brand, vlastním jménem Frederick Schiller Faust byl významný americký spisovatel westernů. Psal většinou pod různými pseudonymy , ale dnes je znám pouze jako Max Brand. Narodil se v Seattle, vyrůstal v centrální Kalifornii a později pracoval jako honák krav na jednom z mnoha místních hospodářství. Studoval na kalifornské univerzitě v Berkeley, ale nedosáhl titulu, protože byl jako domnělý výtržník vyloučen. Už na škole začal psát své příběhy, které poměrně úspěšně prodával do novin a časopisů a stal se brzo populární, zejména jako autor dobrodružných příběhů z Divokého západu. Kromě toho psal také filmové scénáře pro Hollywood a hodně cestoval. Za druhé světové války působil jako válečný dopisovatel a při bojích v Itálii byl smrtelně raněn. Za svůj život napsal více než 500 románů a povídek nejrůznějších žánrů, dodnes však přežily pouze jeho literární westerny, založené na osobní znalosti práce kovboje a na velice dobrém propracování charakterů jednajících postav.

Gabrielle Bernátová

Slovenská autorka beletrie.

František Bálek

František Bálek je sochař. Vyučil se keramikem v Karlovarském porcelánu v závodě Duchcov. V letech 1979 - 1985 pak studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze užité sochařství u prof. Josefa Malejovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně, kde spolupracoval na zakázkách s Aloisem Soprem či Ladislavem Fládrem. Je spoluautorem Památníku Díky, Ameriko! v Plzni, podílel se na obnově Památníku národního osvobození v Plzni. Realizoval například památník Emila Škody či pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi na Věznici Plzeň. Po roce 1989 se začal věnovat i sochařství z ledu a písku.

Eva Bacigalová

Vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského, odbor astronómia a astrofyzika. S hviezdami naozaj pracuje dodnes, aj keď ide o hviezdy šoubiznisového neba. Viac ako 15 rokov pôsobila vo Fun Radiu ako moderátorka, celé desaťročie uvádzala poslucháčsku hitparádu Top Fun. Dnes je novinárkou na voľnej nohe, riaditeľkou Moderátorskej školy Bratislava, jej hlas často využíva aj televízia TVA. V lete, počas novinárskej uhorkovej sezóny, tak môže byť pokojne aj naturistkou. Eva Bacigalová je mladá slovenská autorka. Nedávno jej vyšla vo vydavateľstve evitapress malá útla knižka, ktorá mala na Slovensku veľký úspech.

Eric Berne

Eric Berne, narozený jako Eric Lennard Bernstein byl americký lékař a psychiatr. Vyvinul transakční analýzu jako psychoterapeutické jednání, které odvodil z psychoanalýzy. Narodil se 10. května 1910 jako Eric Lennard Bernstein v Montréalu v Kanadě. Byl synem doktora Davida a novinářky Sáry Gordon Bernstein. Jeho otec zemřel 1921 a zanechal po sobě Sáru s Ericem a s jeho o pět let mladší sestrou Grace. Bernstein navštěvoval McGillovu university, kde v roce 1931 získal akademický titul a poté v roce 1935 Dr.med.. Během doby na univerzitě McGill psal pod pseudonymem do různých studentských časopisů. Po ukončení školy šel na praxi na psychiatrii na Yaleovu univerzitu, kde studoval psychoanalýzu u Paula Federna. Své vzdělání ukončil v roce 1938 a v roce 1939 se stal americkým občanem. V roce 1943 si změnil své jméno na Eric Berne. Jeho studia přerušila druhá světová válka a jeho vojenská služba v armádní zdravotnické jednotce. Do roku 1945 pracoval v Bushnellově vojenské nemocnici ve městě Ogden v Utahu. Poté se rozhodl pokračovat ve svých studiích, pod vedením Erika Eriksona, v Psychoanalytickém Institutu a ordinoval v nemocnici Mt. Zion. Kromě toho publikoval odborné teze zaměřené na psychoanalýzu. V roce 1947 spatřila světlo Světa kniha "The Mind in Action". Začal se mimo jiné věnovat i skupinové terapii a praktikoval v několika nemocnicích v San Franciscu. Jeho práce se začínala odlišovat od hlavních myšlenek psychoanalýzy. Svou práci publikoval v několika odborných časopisech, ale většinou se setkal pouze s negativními ohlasy. Roku 1949 byl oficiálně vyloučen z Psychoanalytického institutu v San Franciscu. Vytvořil několik odborných článků, zabývajících se intuicí. Tyto články popisují výklad jeho záhadných schopností jak uhádnout civilní zaměstnání vojáků, a to během krátkého rozhovoru s nimi. Tyto články vedly k jeho převratové práci v otázce transakční analýzy. Podle Berna existují tři různé stavy EGA: rodič, d...

Ditte Bandini

Vystudovala etnologii, dějiny náboženství a indologii. Pracuje na Akademii věd v Heidelbergu a kromě toho působí i jako nezávislá spisovatelka a překladatelka.

Dee Alexander Brown

Dorris Alexander "Dee" Brown byl americký spisovatel a historik. Narodil se v Albertě v Louisianě, v průběhu dětství se přestěhoval do Arkansasu až s matkou a sourozenci nakonec skončili v Litle Rocku, kde měli lepší podmínky pro studium na střední škole. Dee Brown se stal vášnivým čtenářem a veřejná knihovna se stala jeho druhým domovem. Zde také vzniká vlivem četby jeho celoživotní a neutuchající zájem o historii amerického Západu, zde také objevuje díla Sherwooda Andersona a Johna Dos Passose, později Faulknera a Conrada, kteří měli nezanedbatelný vliv na jeho pozdější literární práci. V této době se také seznamuje s Indiánem z kmene Creek a toto dětské přátelství způsobí, že se změní jeho pohled na Indiány – v té době převládal mezi lidovými americkými vrstvami obraz Indiánů jako nasilnického a zpátečnického národa. Po ukončení školy krátkodobě pracuje jako tiskař a reportér, rozhoduje se ale pokračovat ve studiu, nejprve na Arkansaské státní vysoké škole, později na Universitě G.Washingtona . Po ukončení se oženil se Sally Stroundovou, svojí bývalou spolužačkou z Arkansasu a přijal místo knihovníka na ministerstvu zemědělství, kdo pracoval do vypuknutí války a svého povolání do armády v r.1942. Neúčastní se válečných operací, i v době války pracuje pro ministerstvo války jako knihovník. Zde se setkává s Martinem Schmittem, svým pozdějším, poválečným, spolupracovníkem na několika knihách. V období let 1948–1972 pracuje jako knihovník na Illinoiské universitě, kde také získává magisterský titul v oboru knihovnictví a stává se zde profesorem. Začíná také psát a po prvních dvou knihách ze začátku války vydává jako spoluautor se Schmittem do konce roku 1950 sedm knih, převážně literatury faktu . Během šedesátých let vydává dalších osm knih, aby v roce 1971 vydal svou nejznámější knihu Bury My Heart at Wounded Knee (česky Mé srdce pohřběte u Wonded Knee, ...

David V Barrett

Britský spisovatel, autor mnoha prací na religionistická a ezoterická témata. Pravidelně přispívá do časopisů The Independent, Fortean Times, a Catholic Herald. Píše také knižní kritiky, zejména na knihy z oblasti science fiction.

Ctibor Blattný

Ctibor Blattný byl český botanik a fytopatolog, básník a publicista. Po ukončení studií na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze odhalil původce choroby Peronospora na chmelu a nalezl proti němu ochranu. V roce 1924 nastoupil do Ústavu pro ochranu rostlin Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze a působil zde do roku 1947. V letech 1947–51 pracoval ve Výzkumném ústavu chmelařském v Žatci a následně v oddělení fytopatologie biologického ústavu ČSAV v Praze. Ústav experimentální botaniky ČSAV v Praze řídil v letech 1962–1968. Profesorem na Vysoké škole zemědělské v Praze se stal ve svých 70 letech, v roce 1967. Kromě odborných knih a článků psal také hudební kritiky, fejetony a básně a roku 1927 napsal spolu s E. F. Burianem libreto k jeho opeře „Bubu z Montparnassu“.

Charlotte Berg

Autorka milostných povídek

Carole Buck

Americká autorka milostných románů.

Brontosauři

Brontosauři je česká folková a country skupina, kterou v 70. letech 20. století založili bratři Jan a František Nedvědovi. Název kapely, který v překladu znamená "Brontosauři", odráží jejich trvalou přítomnost na české hudební scéně, podobně jako dlouholetou existenci prehistorických tvorů, po nichž jsou pojmenováni. Proslavili se svými melodickými, akustickými písněmi, v nichž se často objevovala témata přírody, lásky a přátelství. Během své kariéry vydali Brontosauři několik alb, která přispěla k jejich popularitě v rámci českého folkového žánru. Jejich hudba byla oceňována pro svou jednoduchost, vokální harmonie a používání tradičních akustických nástrojů. Vliv kapely přesáhl rámec jejich nahrávek, neboť sehráli významnou roli v revivalu české lidové hudby a inspirovali mnoho dalších hudebníků v rámci tohoto žánru.

Benjamin J Boeters

Narozen 6. 3. 1915 v Dušníkách u Prahy, zemřel 10. 6. 2003. MUDr., DrSc., docent dermatologie a venerologie, autor prací z oboru. Také spisovatel, autor dobrodružných, detektivních, humoristických románů, divadelních a rozhlasových skečů a jedné operety, publicista.

Ben Butcher

Americký výtvarník a filmový animátor.

Barbara Bartos-Höppner

Narodila se v Eckersdorfu ve Slezsku v roce 1923. Od roku 165 působila jako spisovatelka na volné noze. Psala hlavně dobrodružné příběhy a romány pro děti a dospívající. Její knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a získaly mnoho ocenění, včetně Velké ceny z Německé akademie pro dětskou liteaturu a Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. Byla také členem Mezinárodního PEN klubu. Zemřela v červenci 2006.